Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Nález terry sigillaty v Neratovicích v ČecháchAuthor(s): L. JansováSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 55, Čís. 2/3 (1928), pp. 166-167Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23449822 .

Accessed: 16/06/2014 04:20

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.2.32.106 on Mon, 16 Jun 2014 04:20:47 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

166 L. Jansová:

domněnku, že jízda koňmo přichází do Řecka ze severu, z končin

makedonských a snad i thráckých, asi zároveň s příchodem kmene

dorského do ňecka; na počátku doby historické hrají Ιππής vAthe

nách, Ιπποβόται v Chalkidé a Eretrii atd. vůdčí politickou roli. Všimněme si ještě štítu pěšákova; ve slohu dipylském obje

vuje se jednak forma Q, jednak okrouhlá, jaká je na váse naší1*

Také pro paprskovitou dekoraci štítu existují analogie na jiných vásách dipylských.

1 Viz o tom výklad G. Lippolda, MQnchener arch. Studien str. 417 nn.

Nález terry sigillaty v Neratovicích v Čechách. Podává L. Jansová.

Minulého roku byla nalezena na provinciálně římském sídlišti

v Neratovicích mísa z terry sigillaty, tvaru Dragendorff 6. 37.2 Mísa

jest, až na nepatrnou část celá, ač byla spravována již v době svého

užívání, jak ukazují tři dvojice otvorů, provrtaných podél lomů.

Nádoba je zdobena na okraji vejcovcem, pod ním pak je šest obdélných polí, na nichž se třikráte opakuje dvojice figurálních

motivů; je to stojící žena a běžící muž, oděný pancířem, avšak

neozbrojený. Zbývající prostor polí jest vyplněn košíčky s ovocem

a štíhlými lístky nebo stromky. Zvláštní důležitosti dodává míse z Neratovic to, že nese

jméno hrnčíře, který ji vyrobil. Jméno jest vepsáno na malou

obdélnou kartuš se zaoblenými konci (viz kresbu\ vyvstávající mírně nad povrch nádoby a umístěnou v nevelké vzdálenosti pod

vejcovcem. Kolek, retrogradně psaný, jest silně korrodován a dosti

špatně čitelný. Zní, čten od pravé strany к levé — cirivnaf[ecit].

Hrnčířská značka na míse z Neratovic.

Nádoby s tímto kolkem, retrogradním na reliefních sigillalách a normálně psaným na nádobách hladkých, pocházejí od hrnčíře,

který pracoval v keramických dílnách u Heiligenbergu v Alsasku3r kde byly objeveny jím zhotovené kadluby na výrobu terry sigil

laty. Reliefní terra sigillata z dílny tohoto hrnčíře vyskytuje se

velmi hojně na římských lokalitách při horním Dunaji, horním

a středním Rýnu a při dolním toku Mohanu4. Nálezem u Oster

2 Srv. Η. Dragendorff, Bonner Jahrbticher, 96,97, tab. II. δ. H7. 3 R. Forrer, Die rom. Terrasigillata-Topfereien von Heiligenberg

Dinsheim und Ittenweiler im Elsass. Stuttgart 1911, str. 117 až 124. tab. XV, č. 14, 14 a; tab. XX—XXIV:

4 Seznam známých nalezišť: Baden-Baden: O. Fritsch, Die

Terra-Sigillata-Funde der Stádtischen hist. Sammlungen in Baden

Baden, 1910, str. 62. — Achenheim: Henning, Denkmaler der

This content downloaded from 185.2.32.106 on Mon, 16 Jun 2014 04:20:47 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Nález terry sigillaty v Neratovicích v Čechách. 16Τ

burkenu1 v římském kastellu, ležícím na vnějším limesu, zbudo vaném Římany v letech 140—150 po Kr., jest datována přibližně do poloviny II. století po Kr.

Do Čech se dostala neratovická mísa nejspíše od Dunaje,, kde jsou nej východnějšími nalezišti terry sigillaty Pasov a Vídeň,

Význam nálezu terry sigillaty z Neratovic zvyšuje okolnost, že jest to první epigrafická památka z období římského císařství,,

odkrytá na území Cech. .

Elsassischen Altertnmssammlung zu Strassburg i. Els., Strassburg 1912, tab. XXII, 3. — Cannstatt, Kongen: R. Knorr, Die verzierten Terra sigillata-Gefasse von Cannstatt und K6ngen-Grinario, Stuttgart 190í, tab. VIII. č. 1, XXIX. č. 9. — Enge u Bernu, Štrasburk, Odilienberg, Riegel, Rottweil, Rottenburg, Pasov, Vídeň, Rheinzabern, Trevír, Zugmantel: R. Forrer, op. cit. str. 128 a 1'24.

1 Felix Oswald a T. Davies Pryce: An Introduction to the Study of Terra Sigillata. Londýл 1920, str. 62.

Úvahy. Gerhart Bodemvaldt: Die Kunst der Antike- (Hellas u,

Rom.) Propylaenkunstgeschichte, III. Bez udání roku (vyšlo 1928). Nákladem Propylaejí (Ullstein & C. v Berlíně), 88 str., 600 tab. (i barevných). Cena asi 500 Kč.

Rodenwaldt sám označuje své souborné zpracování antického

umění, od vzniku kretského umění až do doby Justinianovy, za

publikaci obrazovou a text určuje neodborníkům; vzdělání je ovšem potřebí i těm.

Text i uspořádání obrazů splňuje dnešní požadavky na pub likaci tohoto druhu. Obrazy jsou voleny a seřadény pod jedno tícím názorem na dějinný vývoj umělecký. Vedle nejpříznačnějších

jsou tu publikována i díla, jež projemňují názor na jednotlivá údobí.

Fotografie jsou technicky zdařilé a zachycují díla většinou z toho

zorného úhlu, který se zdá býti objektivně nej příznačnějším. Umělecká díla důležitá absolutně nebo vývojově jsou podána na

několika obrazech. Tak na př. Myronův Diskobolos je reprodu kován nejprve nejlepší antickou kopií mramorového torsa z musea

Nazionale, jež je přirovnáno к bronzové kopii mnichovské, aby tím byla dána představa původního díla v bronzu. Komposiční a pohybovou jeho hodnotu podává pohled postranní a snímek

zad. A jiným takovým přesným vědeckým rozborem beze slov

je seřadění fotografií bitevního sarkofágu ludovisijského. Jimi je oceněno dílo jako komposice celková, poměr jednotlivých úseků

к celku i poměr umělce к jednotlivé postavě a výrazu tváře.

Rodenwaldt využil reprodukčních možností světlotisku a autotypie; téměř všechna díla sochařská jsou jako komposiční celek repro dukována autotypií, zatím co světlothkem je zachyceno odstup nění světelné na povrchu.

This content downloaded from 185.2.32.106 on Mon, 16 Jun 2014 04:20:47 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions