13
MODRA REVUE KULTURNĚ-POLITICKÝ A SOCIÁLNÍ MĚSÍČNÍK PRO ČECHY A SLOVÁKY ŽIJÍCÍ V HOLANDSKU VYDÁVÁ A ŘÍDÍ REDAKČNÍ RADA

MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

  • Upload
    others

  • View
    3

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

MODRA REVUE

K U LT U R N Ě -P O L IT IC K Ý A SOCIÁLNÍ M ĚSÍČNÍK PRO ČECH Y

A S L O V Á K Y ŽIJÍCÍ V H OLAN DSKU

V Y D Á V Á A Ř ÍD Í RED AK ČN Í RA D A

Page 2: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

,,Modrá Revue” is een politiek, cultureel en sociaal geschrift voor de Tsjechen en Slowaken, die in Nederland verb lijven en voor Nederlanders, die voor Tsjechoslowaakse problemen belangstelling hebben. „M odrá Revue” propageert geen specifieke politieke doelstellingen, behalve dat het afwijzend staat tegenover de communistische en soortgelijke bewindsvormen. H e t w ordt

samengesteld door een redactieraad en uitgegeven door begunstigers.

Correspondentie-adres: D r . J. B e r a n , Rotterdam , Postbox 98.

V Y D Á V Á : D r . J. B e r a n s redakční radou.

Korespondenci týkající se administrace a zasílání časopisu, jakož i korespondenci

týkající se redakce zasílejte na adresu:

D r . J. B e r a n :

Rotterdam , Postbox 98.

Page 3: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

K arel Toman :P O Z D R A V T. G. M. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

/ V p r o s i n c i 191:3 , /

V í t ě z i , k t e r ý v j í ž d í š do pražských bran, žehne j T i s v á t ý Václav a M istr Jan,

A m i l i o n y s r d c í b i j í T i v s t ř í c a muži, - z<my , d ě t i p ř i č l i T i ř í c ’ :

Č e r v e n o b í lý prapor j s i světem nes *, č e r v e n o b í l ý prapor T i v l a j e dnes .

D O A I J A DFamilia Cejnar

A lexander Ce jnar ★ 11/03/1928 ■ř 05/10/2007

Jablonec - R. Tcheca [email protected]

Sáo Paulo / Brasil

Náš o t č e , k t e r ý v j í ž d í š do pražských bran, že h n e j T i s v á t ý Václav a M istr Jan.

oooo 00 oooo

KOMUNISTÉ A NÁRODNÍ KULTURA..xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Od n a s t o l e n í tak zvané Druhé r e p u b l i k y ž i j e český národ pod přísným dozorem úřadů a jeho k u l tu ra a c i v i l i s a c e se r o z v í j í p od le p ř e d p i ­sů , zákazů a rozkazů d o h l i ž i t e l ů , j e j i c h ž p o l i t i c k á , p ravověrn ost vždy zna­čně p ř e v y š u je j e j i c h k u l t u r n í a i n t e l e k t u e l n í k v a l i f i k a c i . Druhá r e p u b l ik a z p ř í s n i l a censuru , j e ž za dob svobodné r e p u b l i k y na knižním trhu jen v ý j i ­mečně p o s t i h l a n ě c o , co s t á l o za obranu a pokud š l o o p e r i o d i c k é p u b l ik a c e b y la s p í š e malichernou o b t í ž í než vážnou překážkou svobodného p r o j e v u váž­ného m yš len í . Censura Druhé r e p u b l i k y zasahovala ov^em mnohem h l o u b ě j i , a l e p r o to ž e t o t o mezidobí t r v a l o jen k r á t c e , nemohlo, n a t r o p i t i mnoho z la .Od Mnichova do okupace b y l jen půl roku.

Německá okupace s l e d o v a l a ovšem p lně metody, uplatněné tak

Page 4: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

- 2 -

úspěšně ve T ř e t í ř í š i # Censura se neomezovala jen na t o , co se mělo nově t i s k n o u t , a le věnova la z v l á š t n í p é č i všumu, co b y l o v y t i š t ě n o j e š t ě než k nám A do l f H i t l e r z a č a l přenášet nový ř á d , k t e r ý měl p o t r v a t a lesp oň t i s í c l e t . V ě tš in a české l i t e r a t u r y , a í j i ž š l o o b e l e t r i i č i h i s t o r i i , f i l o s o ­f i i , p o l i t i c k o u t e o r i i a některé j in é v ě d n í ' o b o r y b y l a t jak p o t ě š i t e l n é to k o n s ta to v a t 1 - v naprostém a n esm iř i te lném rozporu s hnědým morem.A tak b y l zakázán c e l ý český k u l t u r n í a duchovní majetek a to nové , co s n a c i s t i c k ý m povo len ím p r o d u k o v a l i k o l a b o r a n t i nemělo s t ím to majetkem n ic sp o le čn é h p . Byla to v e l i k á škoda , a le k u l t u r n í národ může s n é s t i š e s t neplodných l e t a ž i t i z odkazu m i n u l o s t i , dochovávaného soukromně.

Rok 1945 n e p ř i n e s l an i p o l i t i c k o u , ani k u l t u r n í svobodu.Pod komunist ickým nátlakem se z a č a l i ' ' o s v o b o d i t e l é " t v á ř i t , jakoby české d ě j i n y z a č í n a l y ve s k u t e č n o s t i tep rve příchodem K ošičanů. pomalu n i c z t o ­ho , co národ vytvoř i l za p ř e d c h o z í věky se n e h o d i lo do nové é r y , j e ž měla p o t r v a t i do února 1943. Nejen v l a d a ř i , a le i mnozí j in a k v z d ě l a n í a m y s l í ­c í l i d é p o d l e h l i t é t o p sy ch o se , j e ž d u s i l a českou k u l turu . Ocitujme t y p i l cký dok lad . Dr. 'Zdeněk K a l i s t a p r o v á z í své "Stručné d ě j i n y č e sk o s lo v e n s k á " vydané 1947 a j d o u c í do 1913 těm ito s l o v y : "Když b y l y ofpět o te vře n y naše vysoké š k o l y v l é t ě 1945, b y l jsem pověřen na f i l o s o f i c k é f a k u l t ě K arlovy u n i v e r s i t y konáním kursu o č esk ých d ě j i n á c h pro p o s lu c h a č e , maturovavší v l e t e c h 1941-1944. Poněvadž neby lo tehdy po ruce žádné u č e b n i c e , z a č a l jsem s v o j i přednášku p ř i p r a v o v a t i zároveň jako k n i h u . . . " Ku p o d iv u , Peka­řův žák, k t e r ý s t u d o v a l na s t ř e d n í š k o l e p o d le Pekařovy u č e b n i c e , n e v í n i c o j e j í e x i s t e n c i . D a l i m i l , Kosmas a Hájek a j i n í až k Palackému js o u ovšem poněkud z a s t a r a l í , a le G o l l a Pekař a j e j i c h n ž á c i n a p s a l i toho d o s t pro š k o l n í , l i d o v o u i odbornou p o t ř e b u , aby po ruce b y l b e z p o č e t u č e b n i c .To neznamená, že by b y l o na překážku, že někdo s e p í š e u č e b n i c i d a l š í . Od d r . K a l i s t y b y l o zá s lu ž n é , že svou knihu n a p s a l , a le jeho "neby lo tehdy po ruce žádné u č e b n i c e " j e př íznačné pro ducha, k te r ý o v l á d l o f i c i e l n í k u l ­t u r n í ž i v o t země prý osvobozen é . Z a č ín a lo se znova t ím , že se za h o d i la mi­n u l o s t .

Nový re ž im , n a s t o l e n ý v únoru 1943 p o k ra čo v a l v tomto z loč inném o b r a z o b o r e c t v í . Všechno, co nemělo kom unist ický punc, b y l o zavrženo . Když k om u nist ický rež im o s l a v o v a l d esá té výrmcí tak zvaného . . o svobozen í , usp ořá ­d a ly " L i t e r á r n í n o v in y " anketu s p i s o v a t e l ů o tom, co v y t v o ř i l i a co h o d l a j í v y t v o ř i t , I a u t o ř i , k t e ř í t v o ř i l i l i t e r á r n ě ve svobodné j e š t ě r e p u b l i c e , se p ř e p e č l i v ě -vyhnuli zmínce o tom, že p s a l i j e š t ě před n as to len ím l i d o v é dem okrac ie , A ne jeden h o r l i v e c považova l za vhodné p ř e p r a c o v a t i své d í l o , aby vyhovova lo nové době. Nejeden z t ě c h , k t e ř í se p l a z i l i po b ř i š e před Masarykem a Benešan považova l nyní za vhodné po n i c h p l i v a t v l i t e r á r n í c h vý p lo d e c h j e š t ě h o r š í c h , než b y l y ony c h v a l o ř e č n i c k é . Ovšem, nikdo n e v í , co z toho je u k o l z p i l n o s t i a co b y l o vypoceno pod komunistickým karabácem. Nemá smyslu s o u d i t o t r o k y , když je odpovědnost na o t r o k á ř í c h . T i u s o u d i l i , že když musí b ý t i všechno nové , nová "d e m o k ra c ie " , k te r á se p r o j e v u j e d i k t a ­tu r o u , nová t e c h n o l o g i e , j e ž p ř i n á š í r e k o r d n í produkc i zmetků, musí b ý t i i nová k u l t u r a a c i v i l i s a c e , nová veda a nová l i t e r a t u r a .

Přes všechna pověrečná t v r z e n í , že d i k t a t u r y j s o u zdatné a vý­konné, pravda j e , že d i k t a t u r y j sou neschopné a neplodné. V íce než j e d e ­náct l e t po v á l c e nedokáže komunist ický rež im d á t i svým nevolníkům v Česko­s lovensku k a r tá čk y na zuby, n o ž ík y na h o l e n í a žárovky a v zemi, p r o s l u l é svými výrobky , j s o u obchody zásobovány zbožím n e j p o d r u ž n ě j š í j a k o s t i .Je p ř í z n a č n é ,^ ž e č e š t i n a neměla za s t a r š í c h ' d o b v l a s t n í o zn a če n í pro zkaže­ný výrobek . S í k s l i jsme "brak" a " šm e jd " , což o b o j í j s o u s l o v a nečeského původu. Teprve kom unist ický re ž im , v němž brak a šmejd j s o u zdomácnělými každodenními z j e v y , p o t ř e b o v a l v l a s t n í o zn a če n í a vyhrabal ze zapomenutí s l o v o "zm etek" , j e ž ovšem k d y s i o zn a čo v a lo něco doce la , j in é h o . Zmetek j e symbolem režimu, n e je n tam, kde jde o hmotné výrobky. . Také k u l t u r n í produ­kce j e zmetková.

Deset l e t l i d o v ě demokratické a komunist ické k u l t u r n í produkce je d e s e t neplodných l e t . Romány Antonína Zápotockého j s o u typem t o h o t o l i -

Page 5: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

t e r á r n íh o braku, a l e k r i t i k o v é , k t e ř í do nebes v y c h v a l u j í t a t o s loh ová c v i ­č e n í muže b e z s lohu a nadání , b y l i by neprávem o bv iňován i z přehnaného p a t o - l í z a l s t v í . Tyto romány. ne j s o u t o t i ž o n i c h o r š í než t o , co v y r á b ě j í "národ - n í " a " z a s l o u ž i l í " um ělc i z p r o f e s e . Je p o c h o p i t e l n é , že národ č t e r a d ě j i nu­dné a špatné romány, než d ě t in sk é ř íkánky tak zvaných básníků a než učená p o je d n á n í t e o r e t i k ů m a rx ism u- len in ism u-sta l in ism u . A l e ' j e š t ě r a d ě j i č t e t o , co nemá p e č e í nového režimu. Národ, k t e r ý n e s t o j í o l i d o v ě demokrat ické s t á t n í z ř í z e n í , an i o l i d o v ě demokratické h o s p o d á ř s t v í , n e s t o j í ani o l i d o ­vě demokratické umění, "Čte s e , jako se č í t á v á l o d ř í v e , co s t o j í za č t e n í . Vys le chn ěte s i povzdech obnovené "Tvorby" / č , 5* z 31*l e d n a / : "Před n ě k o l i ­ka dny vydalo S t á t n í n a k l a d a t e l s t v í dětské knihy knížku mnoha čtenářům j i ž dávno známou a pro naše d ě t i p řece ob jev n ou ; " M a u g l i " , povídky z d ž u n g le ,o d an g l i ck é h o s p i s o v a t e l e a básn ík a Rudyarda K ip l in g a . J e š tě d ř í v e , než p ř i ­š l a na k n iž n í t r h , b y la r o z e b r á n a ,n e b o í po knížkáeh, k te r é u v í z l y v pamětir o d i č ů , j e p o p t á v k a . " L idově demokratickým autorům se n i c takového n e s t a ­ne. J e j i c h knihy se č t o u jen když není n i c j in é h o .

Komunistický rež im , zaplavený l i t e r á r n í m i l i d o v ě dem okrat ický­mi zmetky b y l nucen " o b j e v i t i " znova české a j in é k l a s i k y . Pan Klement G o t t ­wald na p ř í k l a d " o b j e v i l " A l o i s e J i rá s k a - možná že p r o t o , že unuděn l i d o ­vě demokratickými s lohovými c v i č e n í m i , vnucovanými l i d u , se r o z h o d l č i s t i jednou něco pořádného a zaj ímavého a náhodou s áh l po J i r á s k o v i , j e j ž druho­vé Klementa Gottwalda v předmnichovské r e p u b l i c e o s t o u z e l i jako r e a k c io n á řea " k ý o a ř e " . " O b j e v i l i " také Boženu N ě m c o v o u k t e r o u patrně , dokud n e d o s ta ­l a komunist ické uznání , český národ nezn a l .

Je poučné s l e d o v a t vy davate lskou č in n o s t komunistického r e ž i ­mu a je p o v z b u z u j í c í a p o t ě š u j í c í v i d ě t , že národ měl d o s t i vkusu, rozumu a zdravého smyslu , že i když nemůže č i s t i všechno eo by c h t ě l , n e č t e co mu ko­m u n i s t i č t í páni v n u c u j í a že s i tak v y n u t i l p ř e t i s k a le sp o ň n ěk terý ch k l a s i ­ků, Národ, k t e r ý dosud č t e Nerudu^ Němcovou, W intra , V r c h l i c k é h o a Dýka, Čapka a dokonce i Kosmáka, K.V« R a i s e , Terezu Novákovou a j i n é , nemůže n a l é - z t i z á l ib u ve zmetkové l i t e r a t u ř e . Nezapomeňme, že to b y la l i t e r a t u r a , jež p ř i n e s l a národu jeho p robuzen í . Je t o l i t e r á r n í d í l o p ř e d c h o z í c h g e n e r a c í * jež uchová národu jeho duševn í z d r a v í .

By lo by ovšem omylem s i m ys le t , že k o m u n i s t i č t í v l a d a ř i s i n e j s o u vědomi n e b e z p e č í , j ímž je pro j e j i c h zmetkovou k u l turu a snahu naočko­v a t ! národu kom unist ický j e d , t en to duchovní odkaz "b u r ž o a s n íh o " věku. Každí?, z t ě c h t o k n ih , j e ž j s o u r o z e b r á n y , jakmile se o c i t n o u na knižním t r h u , j e o - patřena p e č l i v ý m i v y s v ě t l i v k a m i , j e ž m aj í ř í c i čtenářům, co s i autor vlast: : . ' m ys le l a mají j im dokázat , že demokraté dob d ř í v ě j š í c h , b y l i v la s t n ě l i d o v ý ­mi demokraty* U A l o i s e J i r á s k a se t o h o t o úkolu v y s v ě t l o v a t n e j p o p u l á r n ě j š í ­ho našeho h i s t o r i c k é h o romanopisce u j a l sám. pan akademik p r o f e s o r dr .Zdeněk N e je d lý . Jeho d o s l o v y k j e d n o t l iv ý m svazkům F.L.Věka s t o j í skutečně za p ř e ­č t e n í . P r o f e s o r N e je d lý v í mnohem lé p e než J i r á s e k , co c h t ě l ř í c i a jaké b y l y jeho názory . Pan p r o f e s o r to napsa l tak o b r a t n ě , že bychom b y l i o c h o t ­n i u v ě ř i t , že by doved l napsat komentář ku "Komunistickému m a n i f e s t u " ,S2gSR2S9RRP290 2990000000000000o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o RRR22RR92999229999290000000000000000000°C‘00000000000000 000000000000000 00000 000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000888 888 §8 8 ^ SOBOTU, DNE lé.BŘEZNA 1957 pořádáme v Amsterdamu v s á l e D. 808ooo xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx . ,, „ 888ggg ’ h o t e lu "KRASNAPOLSKY" 888oooooo pMtELSKÝ VEČÍREK, v „ , 888888 xxxxxxxxxxxxxxxxxx na nemz vzpomeneme v y r o o i narozen in prvého oooggg ‘ p r e s i d e n t a r e p u b l i k y T.G. MASARYKA.

- 3 -

oooooo

ooo ooo ooouwu 000ogo Začátek přesně o 20. hod ině . 888ooo xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Prosíme o d o c h v i l n o s t . 88 oggg xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 8 8 oooo . gggOggOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOpOOOOQOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOQ OOO

Page 6: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

- 4 -

v němž by d o k á z a l , že Karel Marx je v l a s t n ě žákem a pokračovate lem C h e l č i c - kóho a T o l s t o j e a h lasa te lem zásady n e o d p ír a t zlému. Čtenáře by ovšem ne­p ř e s v ě d č i l , jako a s i n e p ř e s v ě d č i l žádného č tenáře J i r á s k a . Je známo-, že normální č t e n á ř i románů předmluv a d o s lo v ů nečtou a l i d é , k t e ř í se z a j í m a j í o k r i t i c k á hodnocen í s i obvyk le dovedou sami u č i n i t i úsudek. Toto przn ěn í knih p a t ř í c í c h k národnímu kulturnímu b o h a t s t v í , komunismu n e p r o s p ě j e , p r o ­t o ž e s o tv a koho zmate.

Komunistům se » » p o d a ř i l o z b a v i t národ p o l i t i c k ý c h svobod a j e ­d n o t l i v c e občanských práv. P o d a ř i l o se j im zabrán it národu, aby rozmnožo­v a l své k u l t u r n í b o h a t s t v í , , a le n e p o d a ř i l o se j im z n i č i t jeho k u lturu a z lo m it jeho národn í t r a d i c e . Náhražková l i t e r a t u r a , k te ro u n a b í z e l i náro­du, b y l a j e š t ě z m e t k o v ě jš í , než náhražkové výrobky nové průmyslové te c h n o ­l o g i e , Musel i zde u s t o u p i t a každou dobrou knihou, k te r o u musí p ř i p u s t i t na k n iž n í t r h , p o d k o p áv a j í s v ů j rež im . Česká kniha v z k ř í s i l a národ ze spánku, k t e r ý se zdá l smrtelným. Česká, kniha u d r ž í národ p ř i ž i v o t ě i pod sm rt íc ím tlakem komunismu a dá mu s í l u jednou z v í t ě z i t nad t ímto n e p ř í t e l e m .

R, Kopecký

ooooo 00 ooooo

BRAVO, Mr. KELLOG !xxxxxxxxxxxxxxxxxxxKdyž vypukla v Maclarsku p r o t ik o m u n is t i c k á r e v o l u c e , s p u s t i l y

západní, jm enovitě americké v y s í l a č e , s l o v n í kanoná.du. Vedl v tom hlavně v y s í l a č "Svobodná Evropa" a také č e sk o s lo v e n sk é jeho o d d ě l e n í vedené národ - n ě s o c i a l i s t i c k ý m poslancem J, F irtem n e z ů s t a lo v ničem pozadu. V y s í l a l se jen " s p e c i á l program" s krátkými výmluvnými výzvami a dokonce v y h l e d a l i s t a ­rého dobrého V ik to r a Dýka / j e t o zatím j e d i n ý národní demokrat, k t e r ý p ř i ­š e l v t é t o v y s í l a č c e ke s l o v u ...£ a n ě k o l i k r á t denně r e c i t o v a l j a k ý s i ne­z d a ř i l ý h las s lavn o u Dykovu báseň "V dnech n e j i s t ý c h , kdy k o l í s a j í ř í š e . . " Č in nost "Svobodné Evropy" b y l a takového r á zu , že na n á t la k v eře jn éh o mínění musela bonnská vláda u s t a v i t i v m in i s t e r s t v u z a h r a n i č í k o m is i , k te r á zkouma­l a , zda n e p ř i s p ě l a t a t o podivná v y s í l a š k a k masakru maďarských v l a s t e n c ů tíi : . , že v y s í l a l a neodpovědné s l i b y . Jak j e známo, před nedávnem k r i t i s o v a l i mlu­v č í rakouské v lá d y pana v i c e p r e s i d e n t a S po jených s t á t ů Nixona, k t e r ý p ř i své c e s t ě do Rakouska a po návratu z n í n e s p l n i l prý mnohé, co ve v ě c i t r a n s ­f e r u ma&arských u p r c h l ík ů z Rakouska v lá d ě t é t o malé a s t a t e č n é , a l e chudé země s l í b i l .

Zatím p o v s t á n í maďarských v l a s t e n c ů b y l o z l i k v i d o v á n o , d e s e t i t i ­s í c e maďarských u p r c h l ík ů čeká s t á l e na o d e s l á n í do nových v l a s t í , k teré se n i j a k nehrnou pomoci těm, k t e ř í také za ně b o j o v a l i a k r v á c e l i ve společném b o j i p r o t i společnému n e p ř í t e l i .

A nyní se od ehrá la v západním Německu p ř íh o d a , k terá s t o j í za to , abychom j í v ě n o v a l i p o z o r n o s t . Je to p ř íh o d a , k te rá nemůže žádného exu lanta p o t ě š i t a k te r o u se budeme s n a ž i t t lu m o č i t zde b e z komentářů;

Mezi c i z í m i s t i p e n d i s t y na bonnské u n i v e r s i t ě s tu d u je také ame­r i c k ý občan, l é p e řečeno obíean S po jených S tá tů S everoam er ických , Mr S tu a r t W h i t e h i l l K e l l o g . Je "vo jenským veteránem ", jak se ř í k á mladým američanům po a b s o lv o v á n í p r e s e n č n í vo jen sk é s lu ž b y a ke s tu d iu v západním Německu do­s t a l pro s l a v i s t i k u a f i l o s o f i i s t ipendium americké armády.

Když vypuklo p o v s t á n í ma&arského l i d u a "Svobodná Evropa" p r o ž í ­v a la těžké n o c i u r a d io v ý ch p ř i j í m a č ů , z n ich ž se o z ý v a la s r d c e r v o u c í v o l á n ío pomoc, k o u p i l s i Mr K e l l o g j ízdenku do Budapešt i , kam p ř i j e l s visem maďar­ského konsulátu ve V íd n i , U veden í jedné p o v s t a le c k é jednotky b y l M r .K e l log č in n ý jako p o ra d ce , sám se do b o jů n e d o s t a l , p r o to ž e maďarští r e v o l u c i o n á ř i n e c h t ě l i r i s k o v a t i ž i v o t jednoho z mála t ě c h , k t e ř í m ěl i odvahu do Budapešt i v ů b e c ^ p ř i j e t . Dalo j im mnoho práce Mr K e l l o g o v i to r o z m l u v i t i , p r o t o ž e on zřejmě není pap írová duše ani typ o p o r t u n i s t y , k t e ř í v té době m l u v i l i k ma­ďarskému l i d u z v y s í l a č e "Svobodná Evropa" , Když po druhém útoku s o v ě t s k ý c h

Page 7: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

tanků se s t a l a s i t u a c e v Budapešt i vážnou, p ř i n u t i l i maďarští p ř á t e l é Mr K e l l o g a , aby se u c h ý l i l na l e g a c i Spo jených S t á t ů , k te r á mu pak umožni la návrat z o b k l í č e n é h o , poraženého a h o ř í c í h o města.

Mr K e l l o g pohyboval se v Budapešt i v zimním anoraku,. k t e r ý pou­ž ív á americká armáda, a l e b e z ja k ý c h k o l iv odznaků a d i s t i n k c í . Tento ano- rak k o u p i l s i Mr K e l l o g v obchodě pro Američany, jakých je všude , kde Ame­r i č a n é ž i j í , mnoho,

V únoru t . r , b y l náhle americkými orgány Mr K e l lo g vyzván, aby n a s t o u p i l ihned zp á t e č n í c e s t u do USA, kde se bude muset před soudem zodpo­v í d a t za č i n y , k te r é mu k lad e za vinu americký v e ř e jn ý ž a l o b c e . Cestou do Budapešt i p o r u š i l prý Mr K e l l o g n ě k o l i k r á t e americké zákony: J e l do Maďar­ska , kam a m e r i č t í občané n e s m ě j í c e s t o v a t / b e z p o v o l e n í amerického v y s l a ­n e c t v í v B u da p ešt i / , měl na sobě č á s tk y oděvu, p ř i p o m í n a j í c í uniformu a - merických vo jáků / anorak s krá l íkem / , a hlavně - konal prý " s lu žbu ve zbrani pro c i z í o z b r o je n o u moc.......... "

Student K e l l o g po p ř e č t e n í t ě c h t o o b v in ě n í n e z b a l i l zavazad la , a l e p ožád a l bonnskou vládu o u d ě l e n í p o l i t i c k é h o asy lu ve Spo lkové německé r e p u b l i c e , ž á d o s t amerického s tu den ta K e l l o g a , k te r ý se má zodpov ídat před americkým soudem za př í tom nost na p o v s t á n í maďarských v la s t e n c ů p r o t i b o l - šev ismu, p ř i p r a v i l a však těžké c h v í l e bonnským úřadům. Bonn by nerad poško­d i l s v ů j dobrý poměr ke Spojeným státům udělením asy lu s tudentu K e l l o g o v i .§ 1 6 bonnské ú s ta vy o u d ě l e n í asy lu ř í k á , že a s y l má b ý t i u d ě le n , avšak p r o v á d ě c í n a ř í z e n í o u d ě lo v á n í asy lu s t a n o v í , že právo asy lu musí bý t udě­l e n o , j e s t l i ž e v př ípadě návratu do v l a s t i h r o z í ž a d a t e l i n e b e z p e č í na t ě l e nebo na ž i v o t ě . ZápadoněmeČtí o d b o r n í c i j s o u názoru , že K e l l o g o v i v p ř í p a - dě návratu do v l a s t i takové n e b e z p e č í n e h r o z í . Že mu h r o z í t o l i k o t r e s t n í ř í z e n í a n i k o l i v p o l i t i c k é p r o n á s le d o v á n í , p r o t o ž e K e l lo g p ř e s t o u p i l p la tné zákony své země.

Ř íz e n í za uznání p o l i t i c k ý m uprchl íkem j e zdlouhavé a p r o c h á z í řadou i n s t a n c í , z n ichž p o s l e d n í je S p o lkov ý ú s t a v n í soud, západoněmečt í p r á v n í c i m ín í , že výh ledy Mr K e l lo g a j s o u velmi šp a tn é , p r o to ž e před k r á t ­kou dobou n a ř í d i l t e n tý ž soud v y d a t i F r a n c i i marokánského n a c i o n a l i s t u , k t e r ý se d o p u s t i l s á b o t á ž í v Maroku před uznáním jeho s u v e r i n i t y . . . .

Mezit ím u sp ořá da l Mr K e l l o g v Bonnu t i s k o v o u k o n f e r e n c i , po n íž mu b y l odňat jeho americký pas a zastaveno v y p l á c e n í s t i p e n d i a americké ar ­mády, Mr K e l l o g p r o h l á s i l , že j e ochoten v y d a t i se do tábora Valka u No- r im berka , v němž s í d l í komise pro zkoumání p o l i t i c k ý c h u p r c h l ík ů . Americké úřady v západním Německu t r v a j í na původním r o z h o d n u t í , aby se Mr K e l lo g v r á t i l do S p o je n ý ch s t á t ů k soudnímu p ř e l í č e n í z o b ž a l o b y , že se ú č a s t n i l p o v s t á n í maaarského l i d u p r o t i bo lšev ism u . Nic takového se p ř i r o z e n ě nemo­h lo s t á t i "hrdinům1’ od mikrofonů západních " o s v o b o z o v a c í c h " v y s í l a č ů , z v l á ­š t ě pak ne "hrdinům" ze Svobodné Evropy.

Zatím také o t e c Mr K e l lo ga v y z v a l , aby se k soudu d o s t a v i l a ame­r i č t í d i p l o m a t i č t í ú ř e d n í c i v Bonnu t v r d í , že "neodpovědný postup Mr Kellogr, mohl p ř i v é s t Spo jené s t á t y do nepří jemné s i t u a c e " . Paní Keth ly však dobře v holandském l i s t ě " D e Maasbode" ř e k l a , do jaké s i t u a c e p ř i v e d l y ma&ar§ký ná­rod v y s í l a č e američany vydržované "Svobodné Evropy" . Ve c h v í l i , kdy píšeme t y t o trpké řádky , nevíme j e š t ě , jaký bude d a l š í osud s tu den ta K e l l o g a . V ě ř í ­me a l e , že tu to a fé ru z a v i n i l n č ja k ý nový A lger Hiss a že se mu p o d a ř i l o t ím zp ro fa novat všechno, co h l á s í " svobod né" americké v y s í l a č k y , v o č í e h po­robených národů za Ž e lezn ou oponou i v d u š í ch p o c t i v ý c h p o l i t i c k ý c h exulantů.

BRAVO, Mr KELLOG !

J i ř í Benda

- 5 -

00000 000 00000

Page 8: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

SLOVENSKÁ OTÁZKA V NACISTICKÝCH PLÁNECH.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/ P o k r a č o v á n í . /Dokument č* 119./Německý konsu l von D r u f f e l státnímu pod ta jem níkov i Woermannovi»B r a t i s l a v a , 1 5 » l i s t o p a d u 193Ö/.Vážený pane s t á t n í p odta jem níku ! Z k u šen ost i p o s led n íh o týdne

mi p o s k y t u j í p ř í l e ž i t o s t d o v o l á v a t ! se V a š í p o z o r n o s t i . Mluvit o špa tn é ko ­o p e r a c i a k o o r d i n a c i mezi různými departmenty není patrně v m i n i s t e r s t v u n i čím novým. V mé n y n ě j š í s f é ř e p ů s o b n o s t i b y l y až dosud j e d n o t l i v é s l o ž k y do u r č i t é míry k oo rd in o v án y , d ík mé dávné důvěrné s p o l u p r á c i s Karmasinem,vůdcem z d e j š í e thn ické skupiny a nynějš ím s tá tn ím tajemníkem v s lovenskév lá d ě . Minulý týden b y l a t é t o s p o l u p r á c i zasazena těžká rána v důsledku t o ­ho , že Karmasin n e je n z a ř í d i l Durčanskélio návštěvu B e r l í n a aniž by se p ora ­d i l se mnou, a l e také že z a u ja l v ů č i mně s ta nov isko ' z v lá š t n íh o t a j n ů s t k á ř -

Neznám toho důvody. patrně se je nemá h led at zde na m ís t ě , a le v něk terých nepří jem ných zk ušenostech s aparátem tak zvané d ip lo m a c ie m in i ­s t e r s t v a z a h r a n i č í . I nyn í j e š t ě vím velm i málo o Durčanského náv štěv ě .Zdá s e , že b y l a n e d o s ta te čn ě př ipravena a že k n í d o š l o jen pod nátlakem.Diskuse o námětu Děvína se zdá že .vedla k nové d e p r e s i .

Vzhledem k tomuto in c i d e n t u b y c h ' r á d v z n e s l o tázk u , zda by ton eby lo v zájmu jak m i n i s t e r s t v a z a h r a n i č í a za h ra n ič n í p o l i t i k y Ř í š e , kdybyv ů d c i Volksgruppe a kromě toho také Vo lksdeutsche M i t t e l s t e l l e se o m e z i l i na o tázk y Volksgruppe / t . j * .o tázky t ý k a j í c í se německé e thn ické skupiny , nadané z v lá š t n ím i právy ; pozn, redakce / a p o n e c h a l i p o l i t i c k é s ty k y se S lovenskem, pokud se nevedou p r o s t ř e d n i c t v í Prahy, m in i s t e r s t v u z a h r a n i č í a jeho aparátu.

N e s t a n e - l i se tak a b u d o u - l i i nadále organ isov ány návštěvy mi­n i s t r ů j iným i orgány a p o v e d e - l i se jednán í o p o l i t i c k ý c h o tázkách / jako na p ř i k l a d l o Děvínu / j inými c e s t a m i , budu s t ě ž í moci p ř e v z í t i odpovědnost za u d r ž e n í a u t o r i t y z d e j š í ř í š s k é misse* Je tu také s k u t e č n o s t , že po měsí­ce b y l Karmasin značně p ř e t í ž e n v y č e r p á v a j í c í a n e u s t á v a j í c í p r a c í a p o t r v á -l i n y n ě j š í tempo, so tv a to bude moci v y d r ž e t i . Také z ’ t o h o to důvodu se zdá.nezbytným rozumné r o z d ě l e n í p ů s o b n o s t i mezi jeho povinnostm i a povinnostm i z d e j š í h o z a s t u p i t e l s t v í Ř íše* p ř i čemž. není p o t ř e b í z c e l a v y l o u č i t i úlohu Volksgruppe jako p r o s t ř e d n ík a j o n íž se z m ín i l T is o ve svém pos ledním r o z h o ­voru se z á s t u p c i t i s k u ,

Karmasin, k t e r ý se vždy . o s v ě d č i l jako vůdce Volksgruppe* nemá po mém názoru potřebnou zk ušen ost , aby se zabýval zahraničně p o l i t i c k o u s t r á n ­kou něm ecko -s lovenských vztahů. Napr.oti tomu bych d o p o ru čo v a l , aby se mu d o s t a l o veškeré podpory jako vů dc i Volksgruppe na S loven sku , zejména v z h l e ­dem k pokusům Prahy /K u n d t / - /D r Ernst Kundt, p o s la n e c a předseda p o s l a n e c ­kého klubu Henle inovy s t r a n y ; po Mnichovu p ř e d s t a v i t e l německé m en š in y , jež z ů s t a la v českých zemích. P o z n , r e d a k c e . / - p ř i z p ů s ó b i t i z d e j š í poměry tamní s i t u a c i . M á - l i se v Praze z ř í d i t i "ka nce lá ř pro l i k v i d a c i a r e o r g a n i s a c i "- nevím j e - l i t o t o označen í nutné nebo š í a s t n é •- není zde n i c co by se mělo ve Volksgruppe l i k v i d o v a t i a n i c co by se mělo r e o r g a n i s o v a t i , pouze n ě co ,co by se mělo vybudovat i a r e k o n s t r u o v a t i ,

I když je souběžná akce zbytku Volksgruppe v Čechách a na Moravě se z d e j š í Volksgruppe potřebná a ž á d o u c í , z d e j š í .poměry n e l z e správně posu­žovat i pražskými b r ý le m i .

To p l a t í také o p o l i č i s t ě p o l i t i c k é m , kde zpravoda jové V o e l k i - s ch e r Beobachter zde a v Praze skoro vždy p o d á v a j í poněkud o d l i š n é v y l í č e n í vztahů mezi Čechy a S lováky .

V přítomné době mám dojem, že se r e v o l u č n í f á z e S loven ska v Pra­ze skoro p ř í l i š r y c h l e l e g a l i s u j e , aniž bychom po mém názoru mohli d o s t a t e č ­ně v y k o ř i s t i t s i t u a c i , v n íž je všechno na S lovensku v pohybu a v n íž bychom d o k á z a l i všechno . Naše nároky na Děvín nesporně v přítomné době p ř i s p í v a j í

- 6 -

Page 9: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

- 7 - i

k ..zaiaáněni Slováků na t ě s n ě j š í s p o lé h á n í na Prahu. kromě toho , h i s t o r i c k é a c i t o v é argumenty, j e ž S l o v á c i p ř e d n á š e j í se zře te lem k Děvínu, j s o u d o c e ­l a bezp od s ta tné» C y r i l o -m e t o d ě j s k á legenda a j e j i c h s p o j i t o s t s Děvínem má jen chatrný h i s t o r i c k ý podklad v nevědeckých s p i s e c h jednoho kněze.

Udal bych r a d ě j i za důvod p r o č se v z d á t i Děvína t o , že hran ice Morava-Ďunaj je nesporně p ř i r o z e n o u .

Po mém názoru Děvín má 'pro nás d ů l e ž i t o s t jenom vzhledem k bu­doucímu průplavu Dunaj-Odra. Za všech o k o l n o s t í se dá o če k á v a t , že psycho­l o g i c k ý ú č in e k na S lováky zde bude velmi vážný.

Doufám, pane s t á t n í p odta jem níku , že t y t o mé poznámky p ř i s p ě j í a le s p o ň č á s te čn ě k V aš í i n f o r m a c i o z d e j š í s i t u a c i . Zůstávám, H e i l H i t l e r !

. . . .Váš oddaný E . v . D r u f f e l ./ S t á t n í podtajemník von Woerman odpovědě l 3 0 . l i s t o p a d u na te n to d o p is t ím , že se o m l u v i l , že D r u f f e l neby l n á l e ž i t ě informován o Durčanského c e s t ě do B e r l í n a , p r o to ž e b y la dohodnuta na p o s le d n í c h v í l i . Woerman také in f o r m o v a l D r u f f e l a , že d o š l o j i ž k r o - zhod nu t í , že Němci o k u p u j í Dě-vín.- Poznámka r e d a k c e . /

Dokument č . 120./Memorandum úředníka s e k r e t a r i á t u ř í š s k é h o m i n i s t e r s t v a zahra­n i č í . B e r l í n , 1 7 . l i s t o p a d u 1 9 3 o . /Legačn í rada Hewel d a l dnes tutu i n f o r m a c i :1 . /týká. se p o u ž i t í p e něz ,od ňatých Č e s k o s lo v e n sk u .P o z n . r e d . /2. Žádal jsem, aby p o l n í maršál / G o e r i n g ,pozn*r e d * / b y l in fo rm o ­

ván, že v přítomné době n e js o u p o l i t i c k á vy jednávání se S lováky vhodná.Vůdce se r o z h o d l , že v přítomné době se nemá zmiňovat o o t á z c e sepa ra ce S l o ­váků a to an i v p o s i t i v n í m ani v negat ivním smyslu. Rozhodnutí o tom bude čá s te č n ě z á v i s e t na vy jed náv án í mezi ř íšským ministrem z a h r a n i č í a č e s k o s l o ­venským ministrem z a h ra n ič í Chvalkovským, k němuž d o jd e v n e j b l i ž š í c h dnech.

p ře d lo ž e n o k i n f o r m a c i státnímu tajemníku, státnímu p od ta jem ní ­ku, v e l v y s l a n c i R i t t e r o v i , ř e d i t e l i W ie h lo v i a legačnímu r a d o v i A l te n b u r g o v i .

Podepsán; Brtlcklmeier .

H i s t o r i c u s .ooooo 000 ooooo

Z NOVĚ POLITICKÉ LITERATURY, xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxMálo p o l i t i c k ý c h knih v z b u d i l o v p o s l e d n í době takový r o z r u c h ,

jako s p i s E l i z a b e t h Wiskemannové "Germany’ s Eastern Neighbours" /V ýchod n í sousedé Německa/. Kniha v y š l a pod p a t r o n a c í Královského b r i t s k é h o ústavu pro mezinárodní z á l e ž i t o s t i v ' 'N a k la d a t e l s t v í ox fo rd sk é u n i v e r s i t y " a b y l a p r o to považována za ja k ý s i o f i c i e l h í č i a le sp o ň o f i c i o s n í b r i t s k ý p r o j e v .Ale patronance Královského ú s ta vu , k t e r ý je i n s t i t u c í vědeckou a ne p o l i t i c ­kou nebo v l á d n í , může garantovat jen odbornou úroveň p u b l ik a c e a n i c j i n é h o . Každá p u b l ik a c e ustavu j e opatřena upozorněním, že názory v n í obsažené jsou soukromými názory a u to r a , j e ž ústav jako takový ani n e s c h v a l u j e , an i neza­vr h u je .

Přes t o t o u p o z o r n ě n í , j e ž žádný čtenář nemůže přehlédnout . ! , b y l y v Německu p r o t i kn ize uspořádány demonstrace a b r i t š t í p o l i t i k o v é b y l i zahrnut i množstvím p r o t e s t ů . B ezúče lných , p r o to ž e nikdo v B r i t a n n i i nemohl n a ř í d i t i p o t l a č e n í kn ihy , j e ž se n e p ř i č i p r o t i zákonům, i kdyby tak c h t ě l č i n i t . B r i t a n n ie dosud p a t ř í mezi ony země - je j i c h , b o h u že l , čím dá le tím méně -^kde se názory n e p o t l a č u j í úředním nátlakem a kde t e n , kdo chce vy vrá - t i t i názor něk teré kn ihy , může tak u č i n i t i jen napsáním j i n é p u b l ik a c e .

Y t i s k u Němců v y s íd le n ý c h z českých zemí b y l a kniha označena za d í l o české propagandy. Obáváme s e , že zde b y ly značně přeceněny možnost i 'ěské em igračn í propagandy a také j e j í d oved n os t . Není mi známo, zda dr .W i -

¡-kemannová u d ržu je p ř á t e l s k é s ty k y s některými p o l i t i c k ý m i č i n i t e l i emigraec• .v»» -.»• » s. - v - - . . -• 1 * - , -i v j.-. c . . . y

Page 10: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

- a -

z Č e sk o s lo v e n sk a , a le p r o to ž e jsem č e t l knihu nemyslím, že by se j i d a lo o d b ý t i označením za propagačn í pam flet ,

N epředpo ja tý č tenář musí u zn a t , že kniha je výsledkem obrovské p r á c e . Je v n í nahromaděno t o l i k m ater iá lu - n á l e ž i t ě do loženého udáním pramenů a uvedením o b š í r n é b i b l i o g r a f i e , - že l z e ř í c i bez nadsázky, že ka­ždý , kdo se bude kdy odborně zab ýva t i s l o ž i t ý m problémem poměru Němců a Po­láků a Němců a Čechů, bude nucen p o u ž i t i t é t o knihy a j e j í h o m a te r iá lu , a le s p o ň jako v o d í t k a . Je zře jm é , že kniha o ’ něco málo v í c e než' t ř e c h s t e c h s t r a n á c h nemůže zaznamenati f a k t a všechna. Některá ne jsou ' p r o s t ě zde do­s tu pn á , j in á musí b ý t i vynechána p od le úsudku autora o j e j i c h d ů l e ž i t o s t i a zde se ovšem mohou r o z c h á z e t i názory o j e j i c h významu a p růkazno^t i .Každý z nás , kdyby b y l postaven před s t e j n ý úk o l , ' p r o v e d l by výběr poněkud j i n ý . Pro s v o u -o so b u postrádám v č á s t i , j e d n a j í c í o poměru Čechů a Němců,odkazy k Laubově p u b l i k a c i o n á ro d n o s tn í ch změnách' v českých zemích a o po­sunech n á ro d n o s tn í ch h r a n i c , bez n i c h ž , po mém názoru , n e l z e poměr č e sk o - německý věcně a s p r a v e d l i v ě p o s o u d i t - a le to je věc mého názoru , j e j ž za­se někdo j i n ý s d í l e t nemusí. Zřejmě - a l e p o c h o p i t e l n ě ' - budou chybět c i ­t a c e p u b l i k a c í j i n ý c h , a l e ač n e l z e t v r d i t , že by kniha Wiskemannové p r o ­blém z c e l a v y č e r p a l a , n e l z e t v r d i t , že o něm'pojednává povrchně . Alespoň pokud jde o česko-německou č ás t l z e ř í c i , ž e . s n e s l a v í c e m a t e r iá lu , nežk t e r á k o l i v j i n á p u b l i k a c e , a í s české nebo německé s t r a n y .

Wiskemannová věnuje v ě t š í č á s t své knihy poměru p o lsk o -něm eck é - mu a zde se n e p o v a ž u j i za kompetentního p o su zo v a t , p r o t o ž e mé vědomosti o něm jsou rozhodně menší , než j e j í , nebo j e j í c h k r i t i k ů s po lsk é i s němec­ké s t r a n y . Pokud vím i zde - způsobem poněkud ’ s e r i o s n ě jš ím než se s t a l o se s t r a n y Němců z Českos lovenska - je k r i t i k a s p í š e namířena p r o t i závěrům, j e ž autorka v y v o d i l a ze s k u t e č n o s t í j e ž c i t u j e , než p r o t i faktům, o něž se o p í r á . Odbornost i n f o r m a t i v n í s t u d i e a p o l i t i c k é úsudky j s o u dvě v ě c i , j e ž nemají n i c s p o le čn é h o a neměly by b ý t i směšovány.

Hněv k r i t i k ů v z b u d i l názor a u to r k y , že odsun Němců z Po lsk a i z Československa b y la věc nutná a že není důvodu j e j r e v i d o v a t . 0 tom, j a ­ko o každé p o l i t i c k é o t á z c e , se j i s t ě mohou názory r o z c h á z e t . By lo by však doce la^chybné s i m ys le t , že Wiskemannová zaujímá jednostranně po lsk é / z n o v a z d ů r a z ň u j i , že autorka věnuje mnohem v í c e zájmu a místa problému německo- po lském u/ nebo česk os lov enské s t a n o v i s k o . Jak Č e š i , tak P o l á c i , na leznou v j e j í kn ize hodně tv rd ých s l o v o metodách své n á ro d n o s tn í p o l i t i k y a zejmé­na o způsobu, jímž b y l odsun proveden.

Pokud budou obě s t r a n y sporu o d b ý v a t i vážný problém f rá ze m i a o d m í t a t i každou k r i t i k u jako n e p ř á t e l s k ý č i n ve s lu žb á c h odpůrcových , do té doby s e nedostaneme k věcné d i s k u s i o problému, k t e r ý j e zák ladní otázkou n a š i c h národ n ích d ě j i n po v í c e než t i s í c l e t * Na n a š i s t r a n ě j s o u l i d é , k t e ř í propadnou h y s t e r i i , jakm ile zas le ch n ou , že p o l i t i k a původní k o š i c k é n árodn í f r o n t y národu n e p r o s p ě la . Na německé s tran ě panuje h y s t e r i e , jež nen í o n i c menší. H yster ikové by však m ěl i vyhledat l é k a ř e ve v la s tn ím zájmu, i v zájmu svého o k o l í ,

C r i t i c u a ,ooooo 000 ooooo

MALETER JEStS ŽIJE? xxxxxxxxxxxxxxxxxxx/EZD / Vídeň - Rakouský občan , k t e r ý b y l dne 1 2 . února propuštěn z v ě z e n í v B u dapešt i a v r á t i l se do své v l a s t i , s d ě l i l , že j e š t ě n ě k o l i k dnů před svým propuštěním z v ě z e n í v i d ě l g e n e rá la Pal Maletera , Maleter b y l jeden z v o j e n sk ý c h vůdců r e v o l u c e a začátkem l i s t o p a d u minulého roku b y l S o v ě ty vy lákán a padnul do zá lohy . Byl z a ja t a od té doby n e b y lo žádné zprávy o něm. /EXIL ZEITUNGSDIENST,Folge 2 5 . ,

Redaktioň Mf/NCHEN 2 , S e n d l i n g e r s t r . /

Page 11: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

KOMUNISTICKÁ DELEGACE ČESKOSLOVENSKA NÁVŠTĚVOU V MOSKVĚ, xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxDo Prahy d o š l o "p o zv á n í " z Moskvy a j i ž druhého dne na to b y la d e le g a c e na c e s t ě do Mostéý. T v o ř i l j i zápotocký* Š i r o k ý , Novotný, Kopecký, Šimůnek, Da­v i d , Hendrych, Š l e c h t a , Dvořák, P l o j h a r , Lornský a j i n í . zá p o to c k ý u j i s t i l moskevské š é f y , že nem use j í se obávat vzniku nějakého "národn ího" komunismu v Českos lovensku . 0 jednán í v Kremlu b y l a vydána s p o le č n á č e s k o s lo v e n s k o - s o v ě t sk á d e k l a r a c e , j e j í ž p o s l e d n í č ás t j e věnována hospodářským vztahům me­z i SSSR a ČSR. V r o c e 1957 dodá SSSR Československu o b i l í , u h l í , ž e lezn ou rudu, surové ž e l e z o , f e r r o s l i t i n y ^ měci, n i k l , n a f t u , kaučuk, bav lnu , různé s t r o j e a z a ř í z e n í a j in é z b o ž í . Československo bude dodávat z a ř í z e n í pro továrny a l i s o v n y , e n e r g o v la k y , v á l c o V a c í z a ř í z e n í* z a ř í z e n í pro chemický, leh k ý a p o t r a v in á ř s k ý průmysl , e l e k t r i c k é a ■parn í l o k o m o t iv y , uranovou rudu, t ru b k y , cukr , vlněné l á t k y , nábytek, obuv a j i n é z b o ž í . V t é t o s o u v i s l o s t i je za j ím a v é ,že právě v p o s l e d n í době č s l , kom unist ický t i s k zdůrazň ova l , že záruka míru a ochrana Č eskos lovenska se s t r a n y S ovětů mají mnohem v ě t š í cenu než z b o ž í , k t e r é by ČSR mohla d o s t a t ze západu za uranovou rudu. Na domácím trhu v Československu vlněné l á t k y , obuv a nábytek s t o j í n ě k o l ik a násobek cen západních , zatím co do Ruska se t o t o z b o ž í p o s i l a za "běžné s v ě to v é c e ­n y " , nadto p lacené podřadnými surovinami také za "běžné sv ě to v é ceny" s u r o ­v in p r v o t ř í d n í c h .Komunistická v lá d n í d e le g a c e se zápotockým v č e l e b y l a po svém návratu v í t á ­na v Praze na Václavském náměstí množstvím l i d u . U v í tá n í b y lo zřejmě "d obře " p ř iprav en o p ř ís lu š n ý m i orgány a patrně odezvou na v Moskvě zdůrazňovaný i n ­te r n a c io n a l i s m u s v š i c h n i ú č a s t n í c i " u v í t á n í " v r a c e j í c í se d e le g a c e v í t a l i t u t o s č e r v e n o -m o d r o -b í lý m i praporky v rukou. /V o ln ě d l e "INFORMACE"-Londýn/

PROROCI.xxxxxxxxV jednom z e x i l o v ý c h č a s o p is ů s i k d o s i z a p r o r o k o v a l , ž e v r o c e 1957:. . . S ově tský svaz bude i nadále o s labován n e s p o l e h l i v o s t í s t á t ů za že lezn ou oponou ,-možná,že i . úplnou z t r á t o u některého ze s a t e l i t ů . . . . ž e - v l i v S po jených národů ve s v ě t ě s t á l e p o r o s t e . Z ř í zen í p r a v id e ln é armády SN nebude a s i usku­t e č n ě n o , a l e bude o něm d isk utováno . . . . z á p a d n í Německo bude a s i ochotno vy­s t o u p i t z NATO za cenu všeobecných vo leb v celém Německu a jeho s j e d n o c e n í .. . . .K a d a r o v a vláda v Maďarsku a s i padne,aby j i . n a h r a d i l a v láda v í c e DEMOKRA­TICKÁ. Částečné o s v o b o z e n í Maclarska z p o d ru č í Moskvy se s tane nevyhnutelným řešením pod tlakem hospodářského zhroucen í země, . . .G om ulka d á le u v o l n í s v o ­bodu p ro je v u a Polsko se bude pomalu dem okrat isovat / v í c .POMALU než "DEMO- KRATISOVAT.";pozn.red,/ . . . p o d tlakem v ý v o je v sou sed n ích s t á t e c h , z v l á š t ě v Polsku a Německu,asi d o jd e v Československu k tomu,že ve v n i t r o - p o l i t i c k é s t r u k t u ř e dnes j e š t ě papírovým stranám bude d ovo leno p l n i t a le sp o ň č á s te čn ě svou f u n k c i .V ce lk u možno p ř e d p o k l á d a t ! , že Českos lovensko v r o c e 1 9 5 7 udělá značný krok na své c e s t ě ke konečnému o s v o b o z e n í z p o d ru č í komunismu."

LUXUS PRO SOUDRUHY : xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxza jeden z n e j p ř e p y c ^ o v ě j š í c h h o t e lů v Československu je pokládán h o t e l "Děvín" v B r a t i s l a v ě . Všechny poko je maj í koupelny , r a d i a , t e l e f o n , s t y l o ­vý nábytek , lu x u s n í l e n o šk y a k lubovky, k ř i š ť á l o v é l u s t r y . V h o te lu je l u ­xu sn í n o č n í k lub v čínském s l o h u . S ed í se na n ízk ých sedátkách s měkoučký­mi p o l š t á ř i . Porce kávy s t o j í 10 Kčs , č a j 12 Kčs a zmrzl ina 20 Kčs.Luxusní n očn í podnik je také v h o t e lu C a r l to n , P ř i p ř í j e z d u komunist ického panstva,^ jemuž j s o u t y t o n o č n í podniky vyhrazeny , s r o t í se č a s to t o l i k p ř i ­h l í ž e j í c í c h , že musí p o l i c i e udržovat pořádek, /Romy/ .

- 9 -

Page 12: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

- 10 -

PLOVÁRNA* - ■xxxxxxxxxÚmorné horko a t í ž i v é dusno mne v y p u d i lo z p o s t e l e a tak se s t a ­

l o , že j i ž o pů l sedmé,, pro mne tak neobvyk lou hod inu , jsem se o c i t l na u l i ­c i města. T o u la je se b e z c í l e b y l jsem málem p ř e j e t na rohu u l i c e motorkou, což se n e o b e š lo b e z obvyklého s p í l á n í a h r o ž e n í p ě s t í a b y l o by u r č i t ě skon­č i l o rvačkou , kdybychom se n e b y l i n a š t ě s t í p o z n a l i a tak s vy jasněnou t v á ř í jsem p o t ř á s l K a r l o v i rukou,

" j s i vždy tak b rzo v z h ů r u ? " , p t a l jsem se s obdivem."Ale kdepak, jedu na p lo v á r n u " , o d v ě t i l .

‘.To n e n í špatný nápad, s o u h l a s i l jsem a v mžiku s e d ě l jsem za ním.Plovárnu právě o t e v í r a l i , když jsme tam p ř i j e l i . V y p ů j č i l jsem s i p lavk y ,

k te r é by tak p ad ly F á ru kov i ; t ř e p e t a l y se mně na k y č l í c h a ve vodě jsem t o ­nu l s t r a c h y , aby mně neuplavaly*

P l a v i l i jsme se s p o k o je n ě , nikým n e r u š e n i , když tu náhle p ř im a š í - r o v a l a c e l á kumpačka v o j á k ů , s p r á v n í k l u c i , povzbuzováni t lus tým četařem, k t e r ý pomocí v š e l i j a k ý c h , pro la ik a ' nesrozu m ite ln ých skřeků d o k á z a l , ž e ^ v š i - c hn i se naráz z a s t a v i l i a z m i z e l i v š a t n á c h , ze k te r ý ch se v rekordním čase zase najednou v š i c h n i v y ř í t i l i a nask áka l i do vody. Četař se t o h o to p o d n i ­ku n e ú č a s t n i l , a l e p o b íh a l kolem basénu á o s t ř í ž í m zrakem d o h l í ž e l , zda v š i ­c h n i p l o v a j í v duchu vá lečného r o z p o č tu .

To znamenalo konec našeho' monopolu a p r o to v y l e z l i jsme na břeh a š l i pod sprch y . Ale n e b y l i jsme tam ani minutku a j i ž se p ř i ř í t i l ten t l u s t ý č e ta ř a zahřměl na nás bř itkým hlasem, k t e r ý j a k . s e zdá j e v armádě v ě c í nezbytnou;

"Co j e t o ? ""Sprchám s e " , o d v ě t i l k l id n ? můj p ř í t e l K are l ,"Hned v y l e z ven! S i Voják* Ten se nesprchá . Ten musí p l a v a t k ř i ­

č e l č e ta ř jak n e p ř í č e t n ý .Ze by chod jeho myšlenek b y l l o g i c k ý se ř í c i n e d a lo . K a r e l , po­

kud vím, s k o n č i l svou vo jensk ou k a r ié r u jako d é l e s l o u ž í c í v o j ín * Patrně se rozpomenul na všechny ty č e t a ř e , k te r é kdy v kasárnách p o t k a l . Rychle r o z ­hodnut, že jeho nahota m u.nabíz í nevídanou p ř í l e ž i t o s t , z a s t a v i l sprchu a p r a v i l d ů s t o jn ě :

"Co s i m y s l í š ? Já nejsem v o já k . Já jsem p o r u č ík a t e n t o pán zde- ukázal na mne - j e p l u k o v n í k , "

Četař j e někdo, kdo vý lučně m y s l í a o ce ň u je druhé jen ve v o j e n ­ských š a r š í c h . Nahý muž j e pro něho někdo, kdo s v o j i uniformu právě v y s v l é ­k l . A j e l i k o ž nemohl v id ě t a s p o č í t a t h v ě zd ičk y , zaváhal a d í v a l se bezrad ­ně kolem. Pak se o d v á ž i l zkoumavého pohledu na mého p ř í t e l e , a le ten s h l í ­ž e l na něho s p a tra . Tu s i zm ěř i l i mou postavu a zde se z l o m i l p o s l e d n í jeho o d p o r , nebo í moje t ě l o n e v y lu č o v a lo možnost , že bych mohl být j i ž p l u ­kovníkem.

"K vašim rozkazům, p o r u č í k u ! " , vyhrk l konečně č e t a ř a ke mně se o t o č i l s o s loven ím "P lu k o v n ík u ! "

Nikdo n e s r a z i l přede mnou tak k u f r y , n e s t á l v pozoru a n e z a s a lu - t o v a l tak jako tehdy ten č e t a ř .

K. fevš*oooo 00 oooo

Byl jsem vyhozen b e z m e c h a n is a c e , . . xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Úřad je u nás běžná věc - snad b ě ž n ě j š í c h le b a . Kam v k r o č í š , t a m je k a n c e lá ř . P ř i v e d l mne na to b r a t r M etodě j . V y k l á d a l , ž e v Samé Praze n a l e z l y k ance lá ře do v í c než t ř í t i s í c by tů . A taková n o u z e . . . N e u v ě ř i l jsem*"Nevid íš to naše obrovské bud ov ate lsk é d í l o ? " , ř í k á m . Metoděj se jen usmál,A zdá lo se mi - t r o ­chu p o d e z í r a v ě . Zamysle l jsem s e . V tom mne v o lá ř e d i t e l . P o půl r o c e jdu za­se k němu. Ta č e s t . Nebylo snadné se k němu d o s t a t . Je úžasně zaměstnán - haldy s p id ů ,v ě d e c k ý c h knih l e ž í kolem něho na s t o l e . N e n í ho ani v i d ě t ."Soudriii ř e d i t e l zkoumá, jak p od sta tně s n í ž i t u nás a d m i n i s t r a t i v n í s í l y . A to

Page 13: MODRA REVUE - Scriptum.czscriptum.cz/soubory//scriptum/modra-revue/1957_iii_05_ocr.pdf · Censura Druhé republiky zasahovala ov^em mnohem hlouběji, ale protože toto mezidobí trvalo

- l i ­s e může j e d i n ě , s o u d ru h u ,a u to m a t isa c í kan ce lá řsk ých p r a c í " , zd ůrazn i l^ ta jem ­n í k , Ř e d i t e l mi dlouho v y s v ě t l o v a l p lány na př. na automatický zvedač t e l e ­fonního s l u c h á t k a , nebo automatickou r e g i s t r a t u r u , z n í ž by vypadla hotová o d - p o v ě S ,d á le mechanickou s k ř íň na výrobu do tazn ík ů a směrnic a po p ř íp a d ě me­ch an ick ý v y ř i z o v a č s t í ž n o s t í s výkonem aspoň s t o kusů za minutu.V t u t o dobu náš ř e d i t e l p ř e k r a č o v a l práh své k a n c e lá ř e jen dvakrát denně.Ráno a v e č e r . B y l zavalen ú k o ly .Č a s t o s i j e vym ýšle l ta jem ník nebo některá^ze s e k r e t á ř e k .N y n í už měl t ř i . D ř í v e tu b y la jen je d n a , ta k o vá skromná a s lu šn á .- Jednou, chtě je opět mluvit s ‘‘ř e d i t e l e m o mechanické r e g i s t r a t u ř e , ve jdu do jeho p ře d p o k o je . Nikdo tu ,O patrně zaklepám.Nic ,Jdu d á l , p o t lu s tém k o b e r c i mo­j e kroky n e j s o u s l y š e t ,N a je d n o u za hromadou papírů s l y š í m j " Š a c h " . V tom ř e d i ­t e l zvedne o č i . "Kdo vás sem vpustil*Nemám č a s . p lno p r á c e , p r á c e " , v y k ř i k o v a l . Tajemník nenápadně mne v y v e d l .M ě l p r a x i . Na chodbě jsem s i t o r o z m y s l e l . Bě­žím zpět k ř e d i t e l i , S e k r e t á ř k y už d ě l a l y s e b e k r i t i k u , p r o č p u s t i l y p racovn ík a ústavu b e z o h l á š e n í k ř e d i t e l i ,"Soudruhu ř e d i t e l i ,m á m výborný námět" , k ř i č ím rad ostně a to p r o t o , ž e jsem po­zna l pod sta tu zbytečného úřadu ,N ečekal j§rem ani na o tázku . "U dě la l bych vám automatickou noh u ,k terá by po zak lep án í na vaše dveře automaticky vyhazoval i s t r a n y až na s ch o d iš tě .N e b u d e t ře b a an i t a j e m n ík ,a n i s e k r e t á ř k y . "Ř e d i t e l z r u d l , k ř i č e l , ta jem ník mně ta h a l a s e k r e tá ř k y t l a č i l y ven.Byl jsem pak vyhozen s i c e b e z p o u ž i t í mého v l a s t n í h o v y n á l e z u ,a l e za to de­f i n i t i v n ě , z čehož jsem p o z n a l , ž e ř e d i t e l mau k r i t i k u p ln ě p o c h o p i l .

C y r i l . / "Rudé právo" , dne >3.února 1 9 5 7 * /"A PRÁVO MÍT VLASTNÍ NÁZOR.svobodně d i s k u t o v a t , v é s t po lemické s p o ry o n e j r ů z ­n ě j š í c h o tázk ách? T i s í c k r á t ano* Žádného názoru se nebo j í m e , naše argumenty js o u p ř e s v ě d č i v é , naše pravda j e n e p o r a z i t e l n á , zájmy l i d u , z á jm y d ě ln i c k é mo­c i obhájíme n e je n v d i s k u s i , a l e i tehdy ,kdyby k d o k o l i v c h t ě l od d isk u se p ř e ­j í t k o r g a n is o v á n í r e a k čn íc h s i l * " A l o i s Indra v "Rudém p rávu"z 31» 1*57»VÝBOR PRO NAVRÁTILCE s k o n č i l s v o j i č i n n o s t , j a k jsme j i ž d ř í v e o z n á m i l i .Zatím co " r u d o š i " v Praze se h o l e d b a l i , jak v ě t š i n a u p r c h l ík a p ř i j a l a "s po­vděkem" Zápotockého a m n e s t i i , v r á t i l o se do ČSR z c i r c a 60 .000 u p r c h l í k ů c e l ­íkem 743 l i d í , jak s i d a lo p r á c i s p o č í t a t 32 Rádio "Svobodná Evropa" ,A to se nemusíme o b á v a t , ž e bychom jim u k ř i v d i l i , o z n a č í m e - l i podsta tnou čás t t ě c h t o " n a v r á t i l c ů " za komunisty mezi nás vys lané a p ř i t é t o p ř í l e ž i t o s t i odvolané komunist ické š p io n y ,nZA ČEST NEDĚL TO BUDE" - tak o d p o v ě d ě l i F.Tůmové v národním podniku "Obno­v a " , oprava obuv i v Př íbram i. A skutek? Zimní b o t y da la do opravy koncem ř í j ­na a ani po t ř e c h u r g e n c í c h za 10 n e d ě l opraveny n e b y ly . Víme,že zimní měsí­ce j sou pro "Obnovy" m ě s í c i v y p ě t í p r o t i měsícům "d o vo le n ý ch " - č e r v e n c i a srpnu, Ale je p řece p o t ř e b a , j a k se ř í k á , d r ž e t s l o v o . / "Rudé p r á v o " , 3 » 2 . 5 7 • /BRIKETY SE S DŘEVEM NESNESOU? Dvě domácnost i v č .1297 v u l i c i S d ružen í na Pankrác i o b j e d n a l y v k a n c e l á ř i U h e l . sk la d ů u h l í a dřevo .Objednávka p ř i j a t a , obě domácnost i u h l í d o s t a l y , a l e p o z o r ! M y s l í t e , ž e j im je p ř i v e z l i na jednom voze? Do jednoho domu a do jednoho s k le p a s p o le č n ě objednané u h l í po 5 / p ě t i , ! i , p o z n , r e d , / m e trá c í ch d o v e z l i na dvakrát ,A t ř e t í domácnost z téhož domu do­s t a l a v týž den u h l í t ř e t ím v.ozem! Chtělo se uh l í ,m ůže se mít .S b r ik e ta m i se však ze zásadních důvodů k o la d ř í v í nevoze j í a také j e n e p ř i v e z l i . S n a d se b r i k e t y a dřevo nesnesou.Faktem j e , ž e se musí o b je d n a t dřevo znovu,a to n e j ­méně d e se t k o l , p r o t o ž e j in a k prý to ne jde ,Domácnost bude muset požádat správ ­ce o v ě t š í s k l e p nebo z r u š i t dočasně l o ž n i c i . A č k o l i v , - kdo v í , k d y t.o dřevo dovezou. / "Rudé p r á v o " , 2 9 . 1 . 1 9 5 7 . /.KOMUNISTŮM V PRAZE musí p ů s o b i t i v e l i k o u z á b a v u , p o s l o u c h á j í - l i české v y s í l á ­n í ^západního r o z h l a s u , j e s t l i ž e v něm někdo vykládá "jménem skutečných marxi­s t ů " a pouču je č e sk o s lo v e n sk é k om unisty ,že kdyby b y l i d o b ř í m arx is té a ř í d i l i se p od le L e n in a ,že by musel i j í t p r o t i Sovětskému svazu . Jak však je a s i p ř i tom těm druhým, .té v ě t š i n ě - nekomunistům. Asi t a k , j a k o j im b y l o ,k d y ž kdysi " f r í e u r o p e j c i " d ě l a l i ze .s tarého a přesvědčeného komunisty Vládo C lem enti - se "národního hrdinu s l o v e n s k é h o " , Red.