Teorie chování Teorie chování spotřebitele spotřebitele

- model spotřebitelské volby- model spotřebitelské volby- vlastnosti spotřebitelského - vlastnosti spotřebitelského optima optima - cenová spotřební křivka a - cenová spotřební křivka a poptávková funkcepoptávková funkce- mikroekonomická analýza - mikroekonomická analýza trhu prácetrhu práce

5.11.2009 1

Model spotřebitelské Model spotřebitelské volbyvolbyZákladní jednotka: domácnostKriterium užitek Dva typy kriterií: kardinální a

ordinální◦Kardinální : kalorie v jídle gigabyty u počítačů či výkon

automobilu míra uspokojení (% ideálu)

5.11.2009 2

Kardinální užitek Kardinální užitek

5.11.2009 3

Základní zákon: nárůst uspokojení z dodatečné jednotky klesá

Příklad: jsem plně (100 %) uspokojen pěti páry obuvi, plně neuspokojen žádným párem (u=0). Šestý a další páry mi nevadí. Nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (01) je větší než nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (45)

Klesající nárůst uspokojení z dodatečné Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřebyjednotky při nárůstu spotřeby

5.11.2009 4

Počet párů bot

Uspokojení %

Nárůst uspokojení

%0 01 40 402 70 303 85 154 95 105 100 5

6 a více 100 0

Klesající nárůst uspokojení Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při z dodatečné jednotky při nárůstu spotřebynárůstu spotřeby

5.11.2009 5

párů bot

% uspokojení

100

50

1 2 3 4

Kardinální užitková funkce Kardinální užitková funkce Předpokládejme existenci kardinální užitkové funkce

u(q), kde q je množství komodity ve fyzických jednotkách

Def. mezní užitek

Zákon klesajícího mezního užitku: roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek klesá. Neboli : funkce MU(q) je klesající.

5.11.2009 6

)1()()()()1()( ququUMneboququUM

Předpokládané vlastnosti kardinální Předpokládané vlastnosti kardinální užitkové funkce užitkové funkce u(q)u(q)

a) nenasycenost: q1>q2 u(q1)>u(q2) rostoucí tvar u(q)

b) klesající mezní užitek: pro „malou jednotku“ platí: q1>q2u(q1)-u(q1-1)<u(q2)-u(q2-1)konkávní tvar u(q)

c) úplnost: každé dva spotřební koše se dají srovnat, A>B nebo B>A nebo A=B.

d) tranzitivita: A>B a B>C implikuje A>Ce) (někdy) spojitost: v matematickém významuAle: ( na rozdíl od reality !!) vliv nemá

◦ spotřeba (uspokojení) druhých subjektů◦ dynamika spotřeby a jiné

5.11.2009 7

Kardinální užitková funkce u(q) Kardinální užitková funkce u(q)

5.11.2009 8

q

u

u(q)

Mezní užitek Mezní užitek MU(q)MU(q)

5.11.2009 9

q

MU

dq

qdUqMU

)()(

Na osách: objem q spotřebovávaného statku v naturálních jednotkách a mezní užitek při tomto objemu

Mezní užitek Mezní užitek MU(q),MU(q), poptávka a rovnováha poptávka a rovnováha spotřebitelespotřebitele

5.11.2009 10

q

MU

dq

qdUqMU

)()(

Mezní užitek vypadá jako poptávková funkce – náhoda?Ne! Mezní užitek určuje individuální poptávku.Jaké množství bude spotřebitel optimálně poptávat při ceně p? Takové, že MU = p

Podmínka spotřebitelské rovnováhy při Podmínka spotřebitelské rovnováhy při cenáchcenáchpp11, p, p22, ... p, ... pnn: : MU1/p1= MU2/p2= …= MUn/pn=konst.

Důkaz: sporem (kdyby ne, šlo by zvýšit užitek)

Předpokládá se, že vše lze za dané ceny koupit bez nákladů či bez jiné újmy, bez možnosti ovlivnit nákupem cenu (ne monopson, ne cenová diskriminace ....)

Klesající MU souvisí s klesající poptávkovou funkcí: zvýší-li se např. pouze cena p1, musí se snížit objem spotřeby prvního statku (aby spotřebitel zůstal v optimu, tj. aby udržel podmínku pro optimum:

MUi/pi=konst. pro všechna i5.11.2009 11

V ordinální koncepci je užitek zadán V ordinální koncepci je užitek zadán mapou izokvant užitkumapou izokvant užitku

5.11.2009 12

x2

x1

izokvanty užitku

Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách.IZOKVANTA = MNOŽINA KOMBINACÍ SPOTŘEBY X1 A X2

KTERÉ PŘINÁŠEJÍ STEJNÝ UŽITEKTvar izokvant užitku při respektování axiomů nenasycenosti a klesajího mezního užitku v ordinalistické koncepci: Nenasycenost klesající izokvanty užitku Klesající mezní užitek konvexní izokvanty užitku

Konvexní izokvanty užitkuKonvexní izokvanty užitku

5.11.2009 13

x2

u(x1,x2)=konst.

x1 1 1 Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkáchMezní míra substituce (ve spotřebě) x1 za x2 (při konst. u):

2

1C

XMRS

X

Rozpočtové omezeníRozpočtové omezení

pro důchod M při cenách statků p1, p2:

p1.x1 +p2.x2 = M

Verbálně: peníze, které zaplatím za oba statky nesmí převýšit můj důchod M

5.11.2009 14

x2

x1

M/p2

M/p1

rozpočtová přímka

rozpočtová množina

Optimum spotřebitele EOptimum spotřebitele E

= tečný bod E, který představuje bod na nejvyšší izokvantě, která má s rozpočtovou množinou neprázdný průnik

5.11.2009 15

x2

x1

E

Podmínka rovnováhy (optima)Podmínka rovnováhy (optima)

MU1/p1 = MU2/p2 Verbálně: užitek z vynaložené peněžní

jednotky je v optimu spotřebitele shodný. (Proč? Jinak bych si mohl přesunem peněžních prostředků ve prospěch statku s vyšším MUi/pi zvýšit užitek)

Neboli: p1/p2 = MU1/MU2 (= mezní míra substituce protože )

sklon rozpočtové přímky = sklon izokvanty užitku – z věty o derivaci implicitní funkce

5.11.2009 16

1 1 2 2. .X MU X MU

Izokvanty užitku a optimum pro Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních speciální případy preferenčních mapmap a) xa) x11 není žádoucím statkem není žádoucím statkem

5.11.2009 17

x2

x1

E

Izokvanty užitku a optimum pro Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních speciální případy preferenčních mapmap b) xb) x22 není žádoucím statkem není žádoucím statkem

5.11.2009 18

x2

x1

E

Izokvanty užitku a optimum pro Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních speciální případy preferenčních

mapmap c) pevný poměr složek spotřeby c) pevný poměr složek spotřeby

5.11.2009 19

x2

x1

E

Izokvanty užitku a optimum pro Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních speciální případy preferenčních mapmap d) d) xx11 je žádoucím statkem jen pro x je žádoucím statkem jen pro x11 MM11 xx22 je žádoucím statkem je žádoucím statkem jen pro xjen pro x22 M M22

5.11.2009 20

x2

x1

E

M1

M2

Izokvanty užitku a optimum pro Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních speciální případy preferenčních mapmap e) dokonalé substitutye) dokonalé substituty

z hlediska užitku naprosto bezproblémově zaměnitelné statky, například: ◦ dvojkoruny a koruny, ◦ mýdla dvou zcela stejně

oblíbených značek, ◦ různé formy peněžních

aktiv při velmi nízké úrokové míře).

5.11.2009 21

ticícikoruny obsah peněženky: 10 000 Kč

1 2 3 4 dvouticícikoruny

2 4 6 8

5

10

obsah peněženky: 5 000 Kč

Izokvanty užitku a optimum pro Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních speciální případy preferenčních mapmap f) dokonalé komplementy: f) dokonalé komplementy:

Statky nevyužitelné jinak než „spolu“,

Například: levá a pravá bota, pryskyřice a tužidlo

epoxidového lepidla

5.11.2009 22

5 párů

1 2 3 4 pravé boty

1 2 3 4

5

5

2 páry

levé boty

Shrnutí k indiferenčním křivkám:Shrnutí k indiferenčním křivkám:

5.11.2009 23

1. Indiferenční křivky odrážejí míru, ve které si je spotřebitel ochoten odepřít jeden statek a nahradit ho jiným. Proto:

2. Indiferenční křivky jsou prakticky vždy klesající: snížení spotřeby jednoho statku je kompenzováno zvýšením spotřeby druhého statku snížit (výjimka: nežádoucí statek, jehož snížení spotřeby netřeba kompenzovat)

3. Výše (směrem doprava resp. nahoru) položené indiferenční křivky jsou preferovány (nenasycenost)

4. Indiferenční křivky se neprotínají5. Indiferenční křivky jsou konvexní (klesající mezní

užitek => s růstem objemu spotřeby statku A klesá mezní míra jeho substituce statkem B (je méně vzácný a odepření jednotky jeho spotřeby je „méně bolestivé“)

Cenová spotřební křivka PCC Cenová spotřební křivka PCC (Price-Consumption Curve)(Price-Consumption Curve)

5.11.2009 24

Substituční a důchodový efektPozn.: Vodorovná souřadnice bodu E na

křivce = poptávková funkce pro x1 . Odtud lze odvodit poptávkovou funkci po x1:

x2 p´1

x1 1

~/ pM 1

~~/ pM

E~

E~~

2/ pM

PCC

a) poptávková funkce pro a) poptávková funkce pro standardní statekstandardní statek

5.11.2009 25

p

q

D(p)

p1

p1

x1 x1

b) poptávková funkce pro Giffenův b) poptávková funkce pro Giffenův statekstatek

5.11.2009 26

Giffenův efekt je výjimkou z pravidla, že zvýšení ceny statku sníží poptávku po něm, např. zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu extrémně chudého Číňana, ten reálně zchudne a nemůže si napříště kupovat na neděli maso, nahradí ho rýží) Zde je rýže giffenovská pro , pro nižší cenu nikoliv!

p

q

D(p)

p

p~p

b) poptávková funkce pro Giffenův b) poptávková funkce pro Giffenův statekstatekI giffenovskou poptávku lze odvodit

z křivky PCC při konvexních izokvantách užitku, tj. i giffenovský spotřebitel splňuje axiomy (je ve  smyslu těchto axiomů (viz výše) racionální):

5.11.2009 27

x2

x1 1

~/ pM 1

~~/ pM

E~

E~~

2/ pM

PCC

Důchodová trajektorie optima Důchodová trajektorie optima spotřebitele spotřebitele a) pro standardní statky xa) pro standardní statky x11, x, x22::

5.11.2009 28

x2

x1

Roste-li při zvyšování důchodu poptávka po x1 rychleji než

poptávka po x2, je x1 luxusnější.

Důchodová trajektorie optima Důchodová trajektorie optima spotřebitele spotřebitele b) x b) x22 je podřadný statek: je podřadný statek:

5.11.2009 29

Klesá-li při zvyšování důchodu poptávka po x2,

je x2 podřadnou (inferiorní) komoditou

x2

x1

Engelova křivkaEngelova křivka  xx – poptávka po statku, M- důchod, – poptávka po statku, M- důchod, EEWW - důchodová elasticita - důchodová elasticita

5.11.2009 30

x

M

luxusní komodita (Ew >1)

standardní komodita(0<Ew 1)

podřadná komodita(Ew < 0)

Mikroekonomická analýza trhu Mikroekonomická analýza trhu práce práce A. Subjekt preferuje spotřebu:A. Subjekt preferuje spotřebu:

5.11.2009 31

E0

spotřeba [Kč]

optimum

izokvanty užitku

volný čas [hod]

Důsledek zvýšení mzdy sub A: více práce za mzdu na úkor volného času a zvýšení spotřeby

E1

E0

spotřeba [Kč]

volný čas [hod]

Mikroekonomická analýza trhu Mikroekonomická analýza trhu práce práce B. Subjekt preferuje volný čas:B. Subjekt preferuje volný čas:

5.11.2009 32

Důsledek zvýšení mzdy sub B: více volného času na úkor práce za mzdu a zvýšení spotřeby (menší než sub A)

E0

spotřeba [Kč]

optimum

izokvanty užitku

volný čas [hod]

E0

E1

spotřeba [Kč]

volný čas [hod]

Nabídka práce závisí na Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu:užitku) subjektu:A. Subjekt preferuje spotřebu A. Subjekt preferuje spotřebu rostoucí rostoucí nabídka prácenabídka práce

5.11.2009 33

A0

A1

SA(w)

nabídka práce SA [hod] [hod]

mzda [Kč/hod]

Nabídka práce závisí na Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu:užitku) subjektu: B. Subjekt preferuje volný čas B. Subjekt preferuje volný čas klesající nabídka práceklesající nabídka práce

5.11.2009 34

B0

B1

SB(w)

nabídka práce SB [hod]

mzda [Kč/hod]

Nabídka práce závisí na Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu:užitku) subjektu: C. Subjekt preferuje: C. Subjekt preferuje: - volný čas při vysoké úrovni spotřeby- volný čas při vysoké úrovni spotřeby- spotřebu při její nízké úrovni - spotřebu při její nízké úrovni zpět zakřivená nabídka práce: zpět zakřivená nabídka práce:

5.11.2009 35

SC(w)

preference volného času

preference spotřeby

nabídka práce SC [hod]

mzda [Kč/hod]

Zbyde-li čas: (nebude to v testech) Zbyde-li čas: (nebude to v testech)

Faktor času ve spotřebitelské volbě ◦Trpělivý spotřebitel odkládá

spotřebu, za odložení je odměněn jejím zvýšením (1+r) krát, kde r je úroková míra.

◦Spotřebitel se rozhoduje o tom, jak rozdělí spotřebu mezi dvě období. Kdyby vše spotřeboval v období 1, měl by C. Kdyby vše spotřeboval v období 2, měl by (1+r).C. Všechny možnosti viz silná čára

5.11.2009 36

Faktor času ve spotřebitelské volběFaktor času ve spotřebitelské volbě

5.11.2009 37

C2

C1

(1+r).C C1- současná spotřeba C2- budoucí spotřeba r - úroková míra

optim.volba trpělivého

optim.volba netrpělivého

C

Indiferenční křivka záleží na individuální míře časové preference (= míře preference likvidity). Mění-li se r, mění se optimum. Odtud lze zkonstruovat funkci nabídky vkladatelů.

EKONOMIE ZÁVISLOSTI EKONOMIE ZÁVISLOSTI (nebude v testech):(nebude v testech):Někdy se i v demokratické společnosti vláda

vměšuje do soukromého rozhodování:¨Vynucuje spotřebu pro jedince nezbytných

statků (merit goods – žádoucích komodit), [veřejné vzdělání, očkování, léčení lidí s TBC,AIDS...]

Omezuje spotřebu sebezáhubných statků (demerit goods - nežádoucí statky), [drogy, cigarety, alkohol].

Proč se vláda vměšuje? ◦ Protože existuje i újma jiným lidem než těm, kteří se

(nezodpovědně) rozhodují vyhnout se merit goods (obrna dětí, epidemie TBC) či užívat demerit goods

(oběti kriminality, pasivní kouření, oběti nehod)

5.11.2009 38

EKONOMIE ZÁVISLOSTI EKONOMIE ZÁVISLOSTI

Protože s tím souvisí i veřejné náklady nezaměstnatelnost analfabetů či epidemie

TBC či AIDS u merit goods, výdaje státu do zdravotnictví a na potírání

zločinnosti u demerit goods nebezpečí „vlády silné ruky“ (Hitler)

Teoreticky pozoruhodné: ◦ problém závislosti: Člověk závislý na

cigaretách nebo heroinu touží po těchto látkách mnohem více než ostatní => poptávkové křivky pro statky, které vyvolávají závislost, jsou cenově neelastické

5.11.2009 39

EKONOMIE ZÁVISLOSTI EKONOMIE ZÁVISLOSTI

Trestnost prodeje a užívání vyvolá: prudký posun nabídkové křivky

nahoru. (během prohibice v USA (1920-1933) se ceny alkoholu ztrojnásobily)

příležitostní uživatelé nelegálních drog přejdou na levné substituty [alkohol, tabák => jejich je poptávka elastická,

závislí uživatelé s cenově neelastickou poptávkou vydávají na drogy víc než mají příjmy=> jsou dotlačeni k zločinu

5.11.2009 40

Nabídkově –poptávková analýza závislosti: Nabídkově –poptávková analýza závislosti: a) závislí konzumentia) závislí konzumenti

5.11.2009 41

p

q

B

D(p)

pileg

plegal

Sil(p)

Sleg(p) C

E1

E0

E1 >>E0

q1 = q0

q1 q0

.

Nabídkově –poptávková analýza závislosti: Nabídkově –poptávková analýza závislosti: b) příležitostní konzumentib) příležitostní konzumenti

5.11.2009 42

Dospívající může experimentovat s návykovou látkou, pokud si jí může dovolit, zatímco vysoká cena (spojená s nízkou dostupností) ho spíše od jeho pokušení odradí [neboli: legalizace drog zvýší počet závislých osob a dále viz a)].

p

q

D(p) pileg

plegal

Sil(p)

Sleg(p)

E1

E0

E1 < E0

q1 << q0

q1 q0

D(p)