Minulá fiskální diskreční opatření a jejich dopady

Pohled zvenčí

Seminář MF ČR, Smilovice, 6/12/2011

Petr KrálPetr KrálOdbor měnové politiky a fiskálních analýzOdbor měnové politiky a fiskálních analýz

Sekce měnová a statistikySekce měnová a statistiky

Česká národní bankaČeská národní banka

2

Struktura prezentace

• Motivace

• Přístup

• Poznatky

3

Motivace

• Znalost o dopadech fiskálních opatření je obecně pro centrální banku nutná

• Ex-ante: Zapracování výhledu fiskálních opatření do makroekonomické prognózy: vliv fiskálu na HDP ovlivňuje vývoj inflace a nastavení MP úrokových sazeb

• Ex-post: Jaká byla ve skutečnosti fiskální politika? (naplnily se plánované záměry – jaký byl jejich směr, kanály a intenzita působení)

• Národohospodářský aspekt: Působí fiskální politika na ekonomiku stabilizačně?

• Aktuální debata: konsolidace (může být protirůstová) nebo stabilizační působení (prohlubující deficit) fiskálu

4

Metodický přístup

• Definice fiskální diskrece• vládou vědomě prováděné změny veřejných příjmů a výdajů, které by se jinak

vyvíjely po trajektorii dané vývojem mimo vládní sektor (endogenně)

• Měření diskrece• Metoda bottom-up (přímá)• Metoda top-down (nepřímá)• Kálmánův filtr - QPM (reziduální)

• Nyní: Inventura a analýza diskrece• Vycházíme z dříve odhadnutých multiplikátorů (IMF, ČNB, ...)

• Příště: ověření hodnot námi používaných multiplikátorů

5

Měření metodou bottom-up (i)

• Příjmy: suma ex post dopadů jednotlivých fiskálních opatření

• zdrojem dat důvodové zprávy k návrhům zákonů + expertní korekce dopadů

• příjmová opatření členěna na:• dočasná• trvalá

• Výdaje: databáze opatření mnohem chudší a problematická, proto aproximace:• odchylkou očištěných celkových výdajů od autonomních výdajů• výdaje očištěné o dávky v nezaměstnanosti, úroky a kapitálový transfer pro ČKA• autonomní výdaje jako HP trend očištěných celkových výdajů, resp. jako HP trend

podílu očištěných výdajů na HDP

• Fiskální impuls získán pronásobením multiplikátorem (agregátním, dílčími a pak agregace)

6

Měření metodou bottom-up (ii)

Kladné hodnoty příjmové diskrece = vyšší příjmy oproti stavu bez diskrečních opatření. Kladné hodnoty výdajové diskrece = vyšší výdaje ve srovnání s odhadnutým trendem. V1 = odchylka od trendu očištěných celkových výdajů V2 = odchylka od trendu podílu očištěných celkových výdajů na HDP.

Příjmová a výdajová diskrece (v % nominálního HDP)

-2

-1

0

1

2

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

příjmová diskrece

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

výdajová diskrece V1

výdajová diskrece V2

7

Měření metodou top-down (i)

• měří fiskální diskreci z makroekonomického pohledu optikou meziroční změny:• celkového salda veřejných rozpočtů • primárního salda• cyklicky očištěného (strukturálního salda), tzv. fiskální pozice

• fiskální pozice vypočtena metodou CAB:• ESCB (dílčí daňové/makroekonomické báze: dílčí gapy příjmů/výdajů mohou mířit v

jednom čase oběma směry)• produkční funkce Evropské komise (output gap: cyklická složka příjmů/výdajů míří

jedním směrem)

• fiskální impuls získán pronásobením fiskální pozice (s opačným znamínkem) agregátním multiplikátorem

8

Měření metodou top-down (ii)

Diskrece měřená agregátními údaji (v % nomin. HDP)

-6

-4

-2

0

2

4

6

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

změna celkového salda

změna primárního salda

-6

-4

-2

0

2

4

6

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

fiskální pozice ESCB

fiskální pozice EK

Kladná hodnota indikuje fiskální restrikci, záporná hodnota fiskální expanzi. Fiskální pozice představuje meziroční změnu strukturálního salda očištěného o jednorázové a mimořádné operace.

• „přísný“ fiskál zejména v letech 2004 (harmonizace daní), 2007 (dobrý výběr daní, zpomalení výdajů), a 2010–2011 (konsolidace)

• „uvolněný“ fiskál 2003, 2006 a 2008(!) (prohloubení strukturálního schodku v dobrých časech) a 2009 (proticyklické působení)

9

Měření Kálmánovým filtrem (i)

• Jako indikaci dopadu fiskálních opatření do reálné ekonomiky používáme rezidua IS křivky modelu QPM (bývalého jádrového predikčního modelu ČNB)

• kde y_GAP je mezera výstupu, RMCI_GAP je mezera reálných měnových podmínek a y_EU_GAP je zahraniční mezera výstupu.

• Model QPM explicitně neobsahuje fiskální blok, a proto, pokud jsou všechny uvedené proměnné v IS křivce správně popsány, pak reziduum IS křivky, e, zachycuje i příspěvek fiskální politiky k vývoji mezery výstupu + další nepodchycené faktory a náhodnou složku

• Čtvrtletní rezidua jsou přepočtena na roční hodnoty a na základě multiplikátoru ČNB (0,6) odvozena hodnota fiskální pozice (čili inverzní přístup oproti BU a TD)

tEU

tGAPtGAPtGAPtGAP eyRMCIyy ,1,1,, *4,0*9,0

10

Měření Kálmánovým filtrem (ii)

-3

-2

-1

0

1

2

3

I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11

rezidua IS křivky

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

fiskální pozice z IS křivky

Rezidua IS křivky představují ostatními proměnnými nevysvětlenou část mezery výstupu, což zde interpretujeme jako vliv fiskálu do HDP. Kladné reziduum=gap byl vyšší než odpovídalo průběhu poptávkových faktorů čili možná uvolněný fiskál.

Kladná hodnota fiskální pozice znamená zpřísnění fiskální politiky, záporná hodnota znamená uvolnění fiskální politiky. Dopad fiskálu v prvním čtvrtletí roku je shodný s reziduem IS křivky v daném čtvrtletí. Dopad fiskálu v 2. až 4. čtvrtletí je dán součtem rezidua IS křivky pro dané čtvrtletí plus 0,9 násobek dopadu fiskálu z předešlého čtvrtletí (kde propagace minulých dopadů reflektuje jak autoregresní charakter output gapu tak zpoždění účinků fiskální politiky na ekonomický vývoj). Poté je implikovaný roční dopad fiskálu spočten jako průměr čtvrtletních dopadů fiskálu v daném roce.

Tato interpretace zhruba odpovídá i našemu vnímání působení fiskálu na českou ekonomiku s výjimkou roku 2009, kdy standardně kalibrovaná rovnice IS nedokáže vysvětlit pozorovaný pokles HDP.

Rezidua IS křivky a fiskální pozice

11

Srovnání metod identifikace diskrece

Diskrece „bottom-up“ a „top-down“

-6

-4

-2

0

2

4

6

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

změna salda VRdiskrece P - V1diskrece P - V2

-6

-4

-2

0

2

4

6

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

fiskální pozice ESCBfiskální pozice PF EKdiskrece P - V1diskrece P - V2

• Identifikovaná diskrece „bottom-up“ poměrně v souladu s diskrecí „top-down“. Naměřené korelace:

• změny salda s diskrecí 1.verze 0,54 a u diskrece 2.verze 0,75• fiskálních pozic s diskrecemi „bottom-up“ 0,8-0,9

P = příjmová diskrece, V1 = odchylka od trendu očištěných celkových výdajů, V2 = odchylka od trendu podílu očištěných celkových výdajů na HDP

12

Multiplikátory (použité stávající; nikoliv up-date)

Srovnání účinnosti fiskálních multiplikátorů v prvním roce

GIMF1 INTERLINK3

Česká republika USA eurozóna Česká republikaZdanění práce 0,13 0,10 - 0,35 0,05 - 0,30 0,2Zdanění spotřeby 0,13 0,30 - 0,35 0,20 - 0,30 0,1Zdanění kapitálu 0,03 0,01 - 0,11 0,03 - 0,06 /Vládní spotřeba 0,41 0,80 - 1,20 0,95 - 1,00 0,3Vládní investice 0,43 0,95 - 1,15 0,95 - 1,00 0,7

Coenen a kolektiv 2

Pozn.: 1GIMF je dynamický strukturální model všeobecné rovnováhy, který používá MMF. 2Jde o

souhrn výsledků ze sedmi strukturálních modelů, které prezentovaném v článku Coenen a kolektiv (2010). 3INTERLINK je globální model, který používá OECD (výsledky z roku 2009).

Zdroj: Klyuev a Snudden (2011), s. 17

V metodě bottom-up použity pro příjmová opatření (P1) dílčí multiplikátory dle IMF. Pro P2, výdajovou diskreci v BU, pro TD a IS křivku použit ČNB odhadovaný multiplikátor ve výši 0,6.

13

Dopady fiskální diskrece (i), % reál. HDP

-3

-2

-1

0

1

2

3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

diskrece P1 - V1diskrece P2 - V1diskrece P1 - V2diskrece P2 - V2

-3

-2

-1

0

1

2

3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

průměr diskrecí P1 - V1 a TD průměr diskrecí P2 - V1 a TDprůměr diskrecí P1 - V2 a TD průměr diskrecí P2 - V2 a TDdopad fiskálu z IS křivky

Kladná hodnota = fiskální expanze, P1 = příjmová diskrece při použití multiplikátorů dle MMF, P2 = příjmová diskrece s multiplikátorem 0,6 pro všechny příjmové kategorie, V1 = odchylka očištěných celkových výdajů od trendu, V2 = odchylka od trendu podílu očištěných celkových výdajů na HDP.Korelace mezi dopadem fiskálu odvozeným z IS křivky s našimi explicitními odhady dopadů fiskální diskrece je částečně v důsledku roku 2009 ve sledovaném období nízká a statisticky nevýznamná, pro jednotlivé verze fiskálních diskrecí se nachází v rozpětí hodnot 0,1 až 0,2. Po vyloučení problematického roku 2009 korelace stoupají k hodnotám mezi 0,4–0,5, ale zůstávají statisticky nevýznamné

kvalitativně stejný příběh jednotlivých specifikací fiskální diskrece, soulad i pro jednotlivé fiskální balíčky:

2009 (protikrizový fiskální balíček) dopad +0,9–1,5 % HDP 2010 (Janotův úsporný balíček) dopad -0,8 až -1,1 % HDP 2011 (pokračující konsolidace) dopad -0,5 až -0,7 % HDP

14

Příjmová opatření Výdajová opatření

-0,9 -1,1 -1,1 -1,1

0,2 0,3 0,2

-0,8 -0,9

-1,4

0,8

2,4

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

2003 2004 2008 2009 2010 2011

aproximace výdajové diskrece 2003

aproximace výdajové diskrece 2004

-0,2

-1,4 -1,8 -1,9

-0,9-0,8 -0,8

1,7 1,2

0,6

0,2

1,4 1,4 1,4

1,4 1,4

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

2003 2004 2008 2009 2010 2011

Harmonizace daníNečasův balíčekJanotův balíčekProtikrizový balíčekTopolánkův batoh

2003 2004 2008 2009 2010 20112003-04 Harmonizace daní (vč. aproximace výd.diskrece) -2,2 0,6 1,4 1,4 1,4 1,42008 Topolánkův batoh (vč. dodatečných opatření) 0,7 -0,3 -0,7 -0,82009 Protikrizový balíček (vč. schválených návrhů ČSSD) -1,1 -1,1 -1,02010 Janotův úsporný balíček 2,5 2,22011 Nečasův úsporný balíček 2,0CELKEM -2,2 0,6 2,1 0,0 2,1 3,8mzr. změna (v p.b.) -2,2 2,8 0,7 -2,1 2,0 1,8Fiskální impulz (v p.b.) 1,3 -1,7 -0,4 1,3 -1,2 -1,1

Dopady fiskální diskrece (ii) – Fiskální balíčky

15

Dopady fiskální diskrece (iii), % reál. HDP

Kladná hodnota diskrece = fiskální expanze. P1 = příjmová diskrece s multiplikátoremdle MMFP2 = příjmová diskrece s multiplikátorem 0,6 V1 = odchylka očištěných celkových výdajů od trenduV2 = odchylka od trendu podílu očištěných výdajů na HDPTD = průměr fiskálních pozic (ESCB a PF EK) přenásobený -0,6

diskrece proticyklická (v letech 2001, 2003, 2007 a 2009), ale převážně procyklická (v letech 2002, 2004-2006, 2008, 2010-2011)

korelace pro jednotlivé verze dopadů diskrece s mezerami výstupu se nacházejí ve statisticky nevýznamném rozpětí hodnot -0,1 až 0,2.

-6

-4

-2

0

2

4

6

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

průměr diskrecí P1 - V1 a TD průměr diskrecí P2 - V1 a TDprůměr diskrecí P1 - V2 a TD průměr diskrecí P2 - V2 a TDmezera výstupu PF mezera výstupu KF

16

Závěr

• Shledáváme poměrně intenzivní využití fiskální diskrece a změn ekonomických podmínek v ČR a významný vliv fiskálních opatření na reálnou ekonomiku.

• Období uvolněné a přísné fiskální politiky se poměrně rychle střídala bez významné vazby na hospodářský cyklus.

• Diskreční opatření v minulosti působila procyklicky i proticyklicky, přičemž procyklická období byla déletrvající.

• Fiskální politika si v minulých letech nevytvořila dostatečné rezervy a prostor pro případné skutečné a důrazné využití možnosti fiskální diskrece v období déletrvajícího zpomalení české ekonomiky → aktuální nutnost konsolidačních (a bohužel procyklických) opatření

Děkuji za pozornost !

petr.kral@cnb.cz

záložní snímky

19

Výdajová diskrece

30

35

40

45

50

55

60

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

-6

-4

-2

0

2

4

6Výdajový impulz 2 (% HDP, pravá osa)Strukturální výdaje (SV)

HP-filtrovaný podíl SV na HDP

30

35

40

45

50

55

60

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

-6

-4

-2

0

2

4

6Výdajový impulz 1 (% HDP, pravá osa)

Strukturální výdaje (SV)

HP-filtrované SV

20

Strukturální a cyklické saldo

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13

Cyclical bal. (EC) Cyclical bal. (ESCB)Structural bal. (EC) Structural bal. (ESCB)Total balance

MTO

SGP

21

Rozklad cyklické složky

-1,0

-0,5

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013

personal income tax social security contributions corporate income tax

indirect taxes unemployment expenditure cyclical component of govt. balance

-1,0

-0,5

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013

metoda ESCB metoda Evropské komise