Alkohol v české společnosti a škody, které alkohol působí druhým Ladislav Csémy Národní ústav duševního zdraví Centrum epidemiologického a klinického výzkumu závislostí

Alkohol – známá fakta

Celosvětově 1, 5 mil úmrtí ročně, 2,8 % celosvětové mortality, 5 % v ČR.

PYLL 52 mil let (Ztráta potencionálních let života)

Dle WHO celosvětově 8. nejvýznamnější faktor úmrtnosti. V USA 3. místo

Podíl alkoholu na nemocnosti, invaliditě a úmrtnosti vzrostl v období 1990 až 2010.

Velmi významný dopad na ekonomiku. (224 mld USD, 72 % ztráta produktivity, 11 % náklady léčby)

Comparative Risk Assessment Study

Rehm, J., and Shield, K. Alcohol and mortality: Global alcohol-attributable deaths from cancer, liver cirrhosis, and injury in 2010. Alcohol Research: Current Reviews 35(2):174–183, 2013. PMID: 24881325

World Health Organization. Global health risks: Mortality and burden of disease attributable to selected major risks. Available at: http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/GlobalHealthRisks_ report_full.pdf. Accessed December 23, 2013.

Centers for Disease Control and Prevention. Alcohol-related disease impact. Available at: http://apps.nccd.cdc.gov/DACH_ARDI/Default/Default.aspx. Accessed March 6, 2014.

Bouchery, E.; Simon, C.; and Harwood, H. Economic Costs of Excessive Alcohol Consumption in the United States, 2006. The Lewin Group, 2010. Available at: http://www.lewin.com/publications/Publication/451/. Accessed May 14, 2012.

Dopady nadměrné spotřeby alkoholu Zdravotní rizika

Forouzanfar, M. H., Afshin, A., Alexander, L. T., Anderson, H. R., Bhutta, Z. A., Biryukov, S., ... & Cohen, A. J. (2016). The Lancet, 388(10053), 1659-1724.

Jsme skutečně národ s nejvyšší spotřebou alkoholu?

Země s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele

Registrovaná spotřeba alkoholu na obyvatele v ČR v letech 2004 až 2013 dle ČSÚ

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

100%

alk 9,8 10,2 10,2 10,4 10,4 10,4 9,8 9,8 9,9 9,8

Dest. 7,6 7,8 8,0 8,2 8,1 8,2 7,0 6,9 6,7 6,5

Pivo 160,5 163,5 159,1 159,1 156,6 150,7 144,4 142,5 148,6 147,0

Víno 16,5 16,8 17,2 18,5 18,5 18,7 19,4 19,4 19,8 18,8

9,8 10,2 10,2 10,4 10,4 10,4

9,8 9,8 9,9 9,8

6

7

8

9

10

11

12

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Potřebujeme zjišťovat konzumní vzorce v populaci?

50 až 80 procent všech zdravotních a socioekonomických škod je působeno problémovými pijáky a závislými.

Pro zavádění efektivních regulačních, léčebných i preventivních opatření je nutné znát konzumní vzorce populace, velikost a charakteristiky rizikových konzumentů, problémových pijáků i závislých. Tyto informace nemohou nahradit data o statistické spotřebě ani data o čerpání léčby.

Umíme měřit konzumní vzorce v populaci

Odhad spotřeby alkoholu:

Beverage Specific Quantity-Frequency Method

Metoda využívající graduovanou frekvenci

Timeline Follow-back method (posledních 90 dnů)

Identifikace rizikových konzumentů:

Screeningové instrumenty jako CAGE, AUDIT nebo ASSIST

Identifikace závislých na alkoholu:

Psychiatrické diagnostické rozhovorové inventáře (CIDI nebo MINI)

3,1

9,9

3,6

5,8

4,7

10,1

17,2

25,6

10,8

9,2

4,4

17,3

5,2

12,6

5,4

14

19,4

14

4,7

3,1

0 5 10 15 20 25 30

Nikdy v životě nepil/a

Nikdy v posl. roce nepil/a

Jednou za rok

2 - 5 krát za rok

6 - 11 krát za rok

Jednou za měsíc

2 - 3 krát za měsíc

1 - 2 krát týdně

3 - 4 krát týdně

Denně nebo téměr denně

Frekvence pití alkoholických nápojů podle pohlaví (%)

Ženy Muži

Pití alkoholu v dospělé populaci (SZU 2016)

20,4

28

28,1

23,6

5,2

18,8

32

44

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

Týdně a častěji

1 krát až 3 krát zaměsíc

1 krát až 11 krátza rok

Nikdy

Pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní epizodě (%)

Ženy Muži

Pití nadměrných dávek alkoholu v dospělé populaci (SZU 2016)

Pyramida konzumentů alkoholu

7,1 %

12,8 %

46,6 %

33,6 %

Problémoví konzumenti (včetně závislých)

Konzumenti s vysokým rizikem

Konzumenti s nižším rizikem

Abstinující a umírnění konzumenti

Procento problémových pijáků/závislých podle pohlaví a studie – srovnání s daty WHO

Rok Celkem Muži Ženy

Procenta (95% CI)

2002 - GENACIS 3,8

(3,6; 4,1)

6,8

(6,4; 7,3)

0,9

(0,7; 1,0)

2005 – Epid duš poruch 4,6

(4,4; 4,7)

7,7

(7,4; 8,0)

1,7

(1,6; 1,9)

2009* - Alk ml dospělí 2,9

(2,7; 3,1)

4,9

(4,5; 5,3)

0,9

(0,8; 1,1)

2012 – Tabák a alkohol 5,6

(5,2; 6,0)

7,7

(7,1; 8,3)

3,3

(2,9; 3,7)

2012 – WHO** (AUDs) 5,1

(3,5; 5,8)

8,7

(5,7; 11,7)

1,5

(0,2; 2,7)

* v roce 2009 bylo věkové rozpětí 15 – 39 let

** World Health Organization. (2014). Global status report on alcohol and health. World Health Organization.

Odhad podílu alkoholu na roční mortalitě ČR

Rok 2002 Počet úmrtí přiřaditelných

alkoholu

Podíl na mortalitě

Muži 4143 7,6 %

Ženy 2236 4,2 %

Celkem 6379 5,9 %

Zdroj: Vrána K.: Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice. http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=496

Společenské škody působené alkoholem

Laslett, A-M., Catalano, P., Chikritzhs, Y., Dale, C., Doran, C., Ferris, J., Jainullabudeen, T., Livingston, M, Matthews, S., Mugavin, J., Room, R., Schlotterlein, M. and Wilkinson, C. (2010) The Range and Magnitude of Alcohol’s Harm to Others. Fitzroy, Victoria: AER Centre for Alcohol Policy Research, Turning Point Alcohol and Drug Centre, Eastern Health.

Škody, které alkohol působí druhým Alcohol’s harm to others

Hlavní oblasti, v nichž alkohol škodí druhým

Dopady na zdraví druhých (např. dopravní nehody)

Dopady na kvalitu života a životní spokojenost partnera, rodiny, přátel

Kriminalita (násilná kriminalita, domácí násilí)

Dopad na děti (fetální alkoholový syndrom, týrání, zneužívání, zanedbávání)

Dopady na oblast práce (spolupracovníci, absence, ztráta produktivity

Poznatky o dopadu alkoholu na druhé

V ČR nelze tuto oblast komplexně vyhodnotit, protože máme data jen k některým oblastem (např. data o kriminalitě pod vlivem alkoholu).

Reprezentativních dotazových šetření, které by se zabývali touto oblastí je naprostý nedostatek.

Dopravní nehody

V roce 2015 bylo 4 373 nehod, kde u viníka dopravní nehody bylo zjištěno požití alkoholu. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 52 osob.

2691 z těchto nehod zavinili řidiči s BAC 1,5 promile a vyšším.

Vztah mezi životní spokojeností a duševním zdraví

16

14,3

13,1

11,4

10,4

11,2

12,1

16

9

10

11

12

13

14

15

16

17

Abstainers, moderateconsumers

Hazardous drinkers Harmful drinkers Problem drinkers

Life Satisfaction (Diener) MHI-5

Násilná kriminalita

Podíl alkoholu na celkové kriminalitě byl 11,5 %.

Na násilné kriminalitě 17 %.

Domácí násilí

Rates of IPV by gender and age group

(Experience of physical violence)

Form of IPV Males Females 18-29 30-49 50-64

Any physical violence

11,0% 14,1% 17,6% 12,5% 7,2%

More serious physical violence

1,8% 5,7% 4,9% 3,3% 3,1%

Repeated IPV (2x or more)

2,6% 4,1% 5,1% 2,6% 2,4%

Alcohol in time of violent event

25,121,8

18,4

7,13,6

10,2

21,3

27,3

22,4

46,4 47,349

Any IPV More serious IPV Repeated IPV0

10

20

30

40

50

60%

both partners victim only perpetrator only nobody

Heavy drinking and the IPV

20

13

23

3942

51

Any IPV More serious IPV Repeated IPV0

10

20

30

40

50

60%

Victim HED Perpetrator HED

Fetální alkoholový syndrom

Sporadicky se vyskytuje ve zdravotnických statistikách, vývojoví psychologové upozorňují na poměrně častý výskyt u dětí svěřovaných do pěstounské péče nebo umísťovaných do ústavní péče.

Ireverzibilní vrozená vada vyvolaná působením alkoholu na plod v průběhu těhotenství.

Málo studií o pití alkoholu během těhotenství u českých žen – výjimka je studie Bobaka a spol. 21 % těhotných pila alkohol v těhotentsví.

Bobak, M., Dejmek, J., Solansky, I., & Sram, R. J. (2005). Unfavourable birth outcomes of the Roma women in the

Czech Republic and the potential explanations: a population-based study. BMC Public Health, 5(1), 106.

Kvantifikace společenských nákladů alkoholu

Společenské náklady spojené s užíváním alkoholu v ČR v roce 2007:

Celkové náklady (přímé i nepřímé) 16,354 miliard Kč

z toho přímé náklady 8,780 miliard Kč

z toho přímé zdravotnické 2,639 miliard Kč (16 %)

Zábranský, T., Běláčková, V., Štefunková, M., Vopravil, J., & Langrová, M. (2011). Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a

nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha: Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.