J

i

1

>¥:

r

A

f;-v

S5fc& £:

ěiÉÉi

sshsmííwísíéwsísw^^ ř< *

r--.'v •v<*tf *>**+*$&?•?_>»*r *»t ""jrpy J-" _ > ̂ ^ j ^ ^ t K v k t* _ i ̂ -Í ̂ ̂ _-« • •• • : • •.- .- -' - • .- ". '••'.• • • - V - • .-. 'v - •• • -•••.-•••**••.-• • •• 7"0 '•:• . . • • • "••• '• • '.-''V- • .... ••• -•••••"" -• / •••. .' •• . ••• . :.!••*• •'. >•• •. •» • • •* '. •.•• - •; •;•",• • \. .«• ;- ' :." ••• •-• ;V ^ _ V . •> .•• .• "... .•-••"• • , *:• • . ... ,••• .. v. •• • • 1 +* r

13

tl BF.LLETR1E Y

J. V. Sládek: JE PROTI NÁM, KDO NENÍ

S NÁMI! Je proti nám, kdo není s námi a jediný byť vlas to byl, kdo v nepřátel jej složil chrámy, to krev už není našich žil.

My potřebujem mužů celých a v bojij psotě vzdornou leb, a myšlenku na čelech smělých a pohrdu pro cizí chléb.

My potřebujem velkých lidí, již bouři velké vzdorují,

•a* z celé duše nenávidí, á z celé duše milují!

VI. hádají Baškirci. Vstoupí Spaj na vozíku> dal zapřáhnouti a šel

muz v lisci cepici. všichni umlknou a ^udit gagkirce

"To je vstávají. Tlumočník praví: ivířplnílr " LiLlvClllllVs T\ ví • • i i • ví • • /ví /i

v ' Baškirci vstali, sesli se, i náčelník Pachom přinesl mu ihned nejlepsi přigel Pi;jí opét kumys a cht£ Pacho.

kaftan a, pět liber čaje. Náčelník vzal • nla gajem napojiti. Ále on naléhá na a posadil se v čelo. Baškirci vypravují' vv-jefí > y \y/ v í /i_* i i * / •/ #J •

"Máme-li jeti," vzkřikne, "jeďme

A Pachom dal se rovnou k šichanu.

IX. Kráčí rovnou k šichanu, ale je mu

už těžko. Nohy ho bolí, schvátil si je, a v kolenách už klesají; chce si odpo-činouti, ale nemožno, nedorazil by před západem. A slunce nestojí. Uhání, jako by je někdo honil.

Nu, myslí si Pachom, snad to nebyla "Čas je," praví, "vyjeti do stepí." í>'ba- fe, -ísel" v

t!'k T

m"oll° , zf »" Abych tak nedosel. Je to tak daleko ještě a jsem již tak unaven. Jen abych nepřišel o své peníze, tak těžko naše­třené. Musím si pospíšiti, co síly stačí.

zorně ji, jaký to člověk, a vidí, že on to sám. Hrůzou se Pachom probudil. Co se všechno člověku nezdá. Ohlédl se. Už svítá, den se už bělá. Je už třeba lidi zbudit, je čas na místo vy­jeti.

VIII. Pachom vstal, vzbudil čeledína, jenž

mu neco. Náčelník poslouchá, usmívá se a počne rusky:

"Nu," vece, "budiž, vezmi si jen, kde se ti líbí. Půdy dosti."

"Jakpak vzíti," myslí si Pachom, "ko-

tedy hned. Je nej vyšší čas." Baškirci sé vzchopili, jedni vsedli na

koně^jiní do tarantasů a vyjeli. Pa­chom s čeledínem jedou na svém ta-

lik se mi líbí. Musím míti něco písem- rantase. Přijeli do stepí, východ po-

Lev Nikolajevič Tolstoj: KOLIK ZEMĚ ČLOVĚK POTŘE­

BUJE. Přeložil Jan Černý.

(Dokončeni.)

"Jenom třeba," povídá, starších podplatiti. Kaftanu a koberců jsem mezi ně rozdal, sto rublů mne to sta­lo, i čaje jsem jim dal a páleného na- , . v , , , v. , , , piti, co kdo chtěl. A desjatinu jsem J"?». M ™ ne.iaky kupee

ného v rukou. Sice řeknou, vezmi si půdu, a potom mi ji opět odejmou. A na hlas* praví: "Děkuji vám za dobrá slova. Půdy máte mnoho, a já nemno­ho potřebuju. Jenom bych chtěl vě-děti, která mně náležeti bude, třeba ji odměřiti a mně to úředně potvrditi. Neboť boží vůle nad životem i smrtí každého; vy jste lidé dobří, dáte půdu, ale přijdou vaše děti a odejmou mi ji."

Náčelník se smál. "Nu budiž," praví, ujednáme to tak

pevně, že pevněji ani nelze." Počal mluviti Pachom: "Slyšel

Dali

lévá se růžovou září; vyjeli na paho­rek, po baškirsku šichan nazvaný, vy­lezli z tarantasů a sestoupili se v shro­máždění. Náčelník přistoupil k Pa-chomovi, ukázal rukou na stepi.

"To všecko," praví, "kam okem do­hlédneš, je půda naše. Vyber si dle libosti."

Zajiskřily oči Pachomovi; země vše­cka panenská půda, rovná jako dlaň, černá jako mák, v prohlubinách roste tráva až po prsa. Náčelník sňal liščí čapku, postavil ji do středu pahorku a praví:

"Zde je znamení. Polož tu peníze. dostal po dvaceti kopejkách — zde je smlouva — země při řece i step, samá černá půda." _

Pachom se ho dále vyptával. 1'Půdu tam," tvrdí kupec, "ani za

rok neobejdeš, všecko to půda baškir-ská. A lidé nerozumní, jako berani, od nich možno koupiti skoro zadar­mo."

jste mu pozemky a vyhotovili kupní; čeledín tvůj bude tu státi. Odtud vy­jdi a sem se opět vrať. Zem, kterou obe jdeš, bude tvá."

Pachom vyňal peníze a položil je na čapku, svlékl si kaftan, že zůstal je­nom v kazajce, stáhl se v pasu, oblékl si opasek, vložil za ňadra tašku s chle-

smlouvu. Přál bych si to také tak." Pochopil náčelník. "Budiž tomu tak," odvece. "Máme

písaře. Pojedeme do města a vše u-jednáme pod pečetí."

"A jaká cena?" ptal se Pachom. "U nás cena jen jedna, tisíc rublů bem,„láhev s vodoú přivázal si k opas-

za den." ku, povytáhl si holinky a připravil se Nechápal Pachom, jaká cena za den na chůzi.

Myslí a myslí, kterým směrem se dáti — všady krásně. Myslí si: Všecko

Pachom přemýšlí : Ej, nač mám ku- by to byla. povati za tisíc rublů pět set desjatin "A kolik to bude desjatin?" a ještě si dluh na krk uvázati, když "Tak my, milý, počítati neumíme, jedno, půjdu k východu. Obrátil se tam za tentýž peníz tolik pozemků Za den prodáme tolik země, kolik jí tváří k východu a čeká, až slunce vy-dostanu? za ^en obejdeš. A cena za dén tisíc jde na obzor. Uvažuje, že času nelze

V. rublů." I ztráceti, ba za chládku lépe se půjde. Vyptal se Pachom, kudy k Baškir- Pachom se podivily "Za den," myslí j Vyjeli Baškirci na koních také na

curii! Vyprovodil kupce a jal se chy- si, "mnoho země možno obejiti." j šichan, aby se dali za Pachomem. Jak stati se na cestu. Pole i dvorec svěřil Náčelník se usmál. j se slunce ukázalo, vykročil Pachom a ženě a sám s čeledínem z domova Yy-"Všecko bude tvé. Pod jedinou pod- dal se do stepí.—-Jezdci-jeli za ním. iel. V blízkém městě na cestě nakou- mínkou: nepřijdeš-li za den na místo, ' Ušel asi verstu. Kázal zaraziti kolík, pil čaie dárků, kořalky, jak to kupec odkud jsi vyšel, přijdeš o peníze." j Kráčel dále. Rozešel se a jde rychleji, nařídil.' • ' "Ale jak mohu poznati, kudy jsem Záhy dal vžtyčiti druhý kolík. Ohlédl

Jeli ieli, pět set verst již ujeli, sed- šelj" , , t . v . , | se, vidí šichan dobře a lidi tam stojící, mého dne přijeli k táboru Baškirců a Postavíme se na místo, jez si sam | Poěitá si, že asi pět verst ušel. Počí-nalezli vše tak, jak kupec vypravoval, budeme tam státi, a ty jdi, „alo být horko, sňal kazajku. Šel Podél řekv na stepi bydlí Baškirci knu'e.l do kola, za tebou pojedou nasi dále. Ušel zase asi pět verst. Na-v stanech kibitkách; neořou a chleba hoši — kde poručíš, zarazí kolíky, po-. stalo vedro. Pohleděl na slunce. Čas nejedí. Krávy a koně pasou se na tom od koliku ke koliku vyoreme braz- je snídati. stepi. K stanům přivázána hříbata, du Ude ej si kolo, jake ti libo, jenom

, . v v iT„,7 'i .1oriT1x L-iícnv bud' se slunce zapadem na miste, od-a k mm přiženou dvakrat denne klisny, , £ ... , . ' . dojí je a z mléka kumys pripravuji. ^ud jsi vysel. Aem, jiz oDejdes, je Ženv dělají kumys a sýr. Muži nedě- tv0Je- .. „ ,. laií ničeho jen kumys a 6aj pijí, sko-' , Pachom souhlasil. Usnesli se, ze nové iedí a' na flétnu hrají. Všichni ráfo vyjdou do poli. Ale zatím se gtě asi pět verst a dám se potom na jsou tlustí, veselí, celé léto jediný svá-' .iešte baví> P1^ kumys a caj a jedí iev0. Půda je velmi krásná. Cím dál tek. Lid nevzdělaný, rusky neumí, ale přívětivý.

Jak uviděli Pachoma, vyšli ze stanu a obklopili hosta. Tlumočník byl po . ruce. Pachom mu sdělil, že přijel, aby země si koupil. Zaplesali Baškirci, vzali Pachoma, zavedli jej do pěkného

Řádný kus práce mám již za sebou, myslí si. Ovšem jsou asi čtyři takové do dne, zahýbati ještě nebudu. Ale zuju se. Sedl si a zul se a kráčí dále. Jde se mu zlehka. Myslí si: ujdu je-

skopové, až byla noc. Ustlali Pacho­movi na poduškách a rozešli se; slíbili, že časně ráno se sejdou a než slunce vyjde, odeberou se na místo.

VII. Pachom nemůže usnouti. Stále je-

stanu," usadili jej na koberec, podložili nom na pozemky myslí. Co tu všeho pod něj prachové podušky a napojili získá! Celé knížectví zabere — pade-ho čajem a kumysem; zabili skopce a sát ve^st ujde za jeden den. Den je skopového mu předložili. ; tak dlouhý — je v něm jeho štěstí; v

Pachom vyňal ze svého vozu balík obvodu padesáti verst deset tisíc desja-čaje a ostatní dárky a rozděluje to Baš- tin půdy. Nikomu se klaněti nemusí kiřcům. Rozradovali se, žvaní a žvaní — zorá, co bude chtít, dva býky dá do něco sami a po té velí tlumočníku mlu- pluhu, dva čeledíny si najme, ale nej-

' pěknější bude orat a z ostatního budou "Oznamují ti," vece tlumočník, "že pastviny.

jsi se jim zalíbil. U nás je obyčej, Celou noc nemůže Pachom usnouti. hostu co si přeje, učiniti, a darem dar Teprve k ránu zdřiml si trochu. Sotva splatití. Ty jsi nás obdaroval, pověz zdřiml, zdálo se mu. Zdá se mu, že tedy, co se ti zde líbí, abychom se ti právě leží v takovémto stanu, kibitce, odměnili." a s*yší> jak venku někdo se směje. Aby

"Líbí se mi nejvíce," odvece Pachom, poznal, kdo se to tam směje, vyjde ze "vaše půda. U mne doma je těsno a stanu. A vidí, že tam před stanem všecko už jedna brázda. Vy máte sedí terítýž náčelník, chytá se rukama mnoho půdy a dobré, co živ jsem tolik za boky a směje se až se ohýbá, Pa-DŮdv neviděl." chom přistoupí blíže a ptá se ho, proč

Přeložil to tlumočník. Opět žvaní se tak směje, a vidí, to už není náčel-

S.-TÍ .'•ulLÍ

se sme]i v '- Horna a tlumočník povídá: už zde?" zase to není kupec, ale onen

"Mám ti říci, že za tvou dobrotu jsou sedlák, jenž ve starém domově k němu uznalí a že ti dají rádi země, kolik jen byl od dolní Volhy přišel. A již to chceš. Ukaž jen, která půda ti do oka ani sedlák není, ale sám onen rohatý padla, a ta bude tvou." s rohy a kopyty sedí tu, chechtá se a

Baškirové mluví spolu ještě a na na nějaké místo hledí. Pachom si my-konec se hádají. I ptá se Pachom, *slí: Kam se to dívá? Proč se to proč se hádají. Tlumočník odpovídá: smějef A vidí ve snu, když byl tro-

"Jedni tvrdí, že se musí dříve zeptati chu dále poodešel a pozorněji se podí- ^ náčelníka, bez něho že nelze půdy od- val, že to tam leží člověk, bos, jen v • ale musím se dát už přímo ku předu. sto upití;' druzí, že i bez náčelníka košili a kalhotách, leží na zádech a je Abych še zbůhdarma neopozdil. Pudy ttiožno" vv " ^ ̂ - ' r My iako plátno# I Jiledi 3?2K0hpin po­

tím lepší. Jde ještě přímo ku předu. Ohlédne

se. Šichan je už sotva vidět a lidé na něm zdají se jako mravenci. Nu, my­slí si, zabral jsem už dosti, obrátím se k této straně. A už jsem se řádně za­potil — mám žíz^ň.

I vzal láhev, napil se v chůzi, dal vztyčiti kolík a dal se v levo. Kráčí dále a dále vysokou travou, a sluneční úpal roste. Pachom počíná cítiti mdlobu. Pohledí na slunéčko, mijsí být již poledne.

"Nuže," praví si, "odpočinu si." Zastavil se a snědl kus chleba, ale

nesedl si. Myslí si, kdybych si sedl, třebas bych usnul.

Postál trochu, oddychl si a znovu ku předu. S počátku jde se mu lehce, je posilněn jídlem. Ale vedro bylo hrozné a šla na něho ospalost —; cítil se znaveným. Nu, myslí si, dnes se lopotit budu, ale odměna za to bude veliká. /.,

Ušel ještě i tákto as desét verst Chtěl se dáti v levo, ále vida tu, hle, roztomilý lán, kyprá nížina, a té by bylo škoda. Lenoše tu musí uroditi!

Šel opět rovně, zabral úval, dal vzty­čiti kolík a zahnul na druhý uhel. Ohlédl se na šichan; Kdí na něm ani vidět není. Má k nim asi patnácte verst. Nu, myslí si, roztáhl jsem tyto dvě strany příliš, třetí musím zkrátiti.

Šel na třetí stranu a počal ^ jiti rychleji. Podíval se na sluníčko, to se už k západu sklání, a po třetí straně sotva dvě versty ušel. A na šichan má přece ještě patnáct verst. ^

Nu, myslí si, bude to trochu křivé,

Ulekl se a dal se do běhu. Rozedral si nohy do krve, ale běží přece. Běží, běží, a pořád to ještě daleko. Zahodil kazajku, boty, láhev, čepici.

"Ach," praví si, "přehnal jsem to, všecko jsem pokazil, nedoběhnu do zá­padu."

A ještě mu těsněji v prsou, v ústech mu hoří. Prsa mu oddychují jako ko­vářský měch, srdce bije jako kladivo a nohy jako bez citu pod ním trnou. Už nemyslí ani na pozemky; myslí si jen, co dělati, aby nezahynul. Umříti se bojí a stanouti nemůže. Myslí si: tolik jsem uběhl a ted' se zastavím, řeknou, že jsem hlupák.

Slyší, jak pískají a křičí naň Baš­kirci, a křikem tím srdce mu ještě prudčeji bije. Ale na pahorek je už docela blízko. Vidí, jak tam lidé naň volají a rukama mávajíce jej pobízejí. Vidí už i liščí čapku na zemi a peníze na ní, vidí i náčelníka, kterak na zemi sedí a rukama si boky podpírá. Vzpo­mněl si Pachom, co se mu ráno zdálo.

Země mám dosti, myslí si, jen aby mi Pánbůh dopřál na ní hospodařit Ach, zničil jsem se.

A běží opět dále. Ohlédl se na slunce, to už je rudé a veliké, zašlo k zemi a už zacházet počíná. Zastenal Pachom. Myslí si, vše už ztraceno. Ale vzpomněl si, že on slunce jen zdola nevidí, na ši,cháně dosud nezašlo. Letí po pahorku vzhůru; Vyběhl, vidí tu leží čapka. Klopýtl, padl a rukama dosáhl čepice.

"Statný jsi to chlapík," zvolal náčel nik. "Mnoho země jsi zabral!"

W1H-EXPELLE »«4US.P«t 011 49% ALCOHOL F-AÍRICHTERSCo 2l5ftarl S*r HEWYORK

sap*

Dr. RICHTERA

PAIN ^ EXPELLER starý, spolehlivý

liniment. /vs.

Kupte sl láhev v lékárně

za 25 centů nebo přímo od

F. AD. RICHTER & COMPANY,

74-80 Washington. Street,

New York. 29-30

Čeledín Pachomův přiskočil a chce pánovi svému přispěti, ale hle, z úst se krev mu řine. Je mrtev. Čeledín v/i / narika.

A náčelník sedí na zemi, směje se hlasitě, až se za boky popadá. Ko­nečně povstal, vzal se země rýč a po-' dal jej čeledínovi.

"Zakopej ho tu." Baškirci se zvedají a odjíždějí. Zbyl zde jen čeledín. Kope hrob

Pachomovi, právě tak veliký, kolik měří Pachom od hlavy k patě, tři lokte, a zakopá ho.

Mrs. Winslow's Soothing Syrup. použlv&n Jest pfea áedes&t roků mili­ony matek a jich dttkami při ozubov&~ nl s dokonalým úspěchem. Uttftuje dítko, změkčuje d&sně. ulevuje bolest, léčí vytrvalou koliku a Jest nejlepftím lékem proti průjmu. Na prodej u lé­kárníků ve vfiech dílech svtta. Ž&« dejte vždy jen 37rl

Mrs.^Winslow's Soothing Syrup.

m

Tatar TAflník n&leznou knihu se svého aesar, zwnn oboru y BeEnamu knlh &

i nlfiktrik 2" kter? zdarma na po2&-T. dáni se zaSle. Spisy ze vfiech

oborů lidského věděni opatříme. NÁRODNÍ TISKÁRNA,

509-511 So. I2th Sír., Omaha. £T«b.

Krásná premie zdarma!! Získejte nového předplatitele na tento čásopis, pošlete nám jeho

celoroční předplatné a můžete si

ÚPLNĚ ZDARMA vybrati jeden z níže uvedených cenných předmětů:

1. Dokonalé domácí šídlo, se třemi jehlami a cívkou dratví. 2. Deset nástrojů v jednom: Patentní držadlo a k němu nebozízek 4*

na dřevo, nebozez na hlavice šroubů, dlátko, šroubovák atd. 3. Šest čajových lžiček z niklového stříbra. Tyto se neodřou, jsou

veskrze z jednoho kovu a lepší než stříbrné, 4. Sbírka 17 druhů zahradních semen. 5. Kalendář z Čech na rok 1913, jeden z těchto:

„ Kmotr Čtverák. Pod praporem sokolským.

. Velký Slovanský kalendář. Besed Lidu.

6. Sbírka českých pohlednic, barevných, s českými přáními, pozdravy a verši, vhodnými ku každé příležitosti. *

KAŽDÝ NOVÝ PŘEDPLATITEL jest mimo to sám oprávněn ku prémii za malý doplatek, dle seznamu prémií. Přejete-li si dalšího poučení, pište na adresu:

| Národní Tiskárna, sos u *>. st. Omaha, Nebr. f

-1

% i i i i a

Laciné čteni na zimní

i *

wmm*

? Jtfáme dosud zásoba nejlepších českých kalen­

dářů, Besed Lidu, na rok 1912. Tento kalendář obsahuje velké množství zábavných povídek, pouč­ných článků, hojnost obrázků, atd. Krámská cena byla 30 centů.

SNÍŽENÁ CENA 15 OENTŮ. Pospěšte si opatřit! toto laciné čtení, pokud je zásoba.

tmiw

~7í

809-Sll So. tatliSt., -s- OMAHA,