Krkonoše - svazek měst a obcí

Krkonošskásezona

ZDARMAZima 2009/2010

Zajímavostia užitečné rady

pro návštěvníky Krkonoš

Vydejte se s námi do nejvyšších českých hor…

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků Královéhradeckého a Libereckého kraje

Zima, zima, zima, všude je veliká, všude sníh, všude mráz, … ale radost nezamyká

• Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

• 30 let od expedice do Himálaje

• Děvčata z pokoje č. 28

• Hokejový potěr

• Sjezdovými areály napříč

• Přejeme vám dobrou chuť

• Rychlobruslařské vzkříšení pokračuje

www.krkonose.eu

Vážení čtenáři Krkonošské sezony,milí návštěvníci a spoluobčané,

Ze života Krkonoš – svazku měst a obcí

jubilejní desáté číslo turistických novin napovídá, že vám už pátým rokem nabízíme tímto způsobem zpracované informace z nejvyšších českých hor a jejich podhůří. Snaží-me se vybrat pro vás nejenom zajímavá, ale i užitečná sdělení. Vám, kteří nejenom rádi čtete, aktivně či rekreačně sportujete, anebo nejraději chodíte pešky, ale i odpočíváte a vzděláváte se. Věříme, že se rádi pohybujete v horském a podhorském prostředí, které je drahé i nám. Třpyt milionů sněhových krystalů na hřebenech zalitých ve sluneční záři, anebo v létě vůně květy zasypaných luk, přináší radost ze života. Užívejte proto života v radosti a ve zdraví a buďte pozorní ke zdejší přírodě. Věříme, že vás v tomto smyslu i toto, již desá-té vydání Krkonošské sezony, jistým způsobem obohatí. Přejeme vám klidný a příjemný pobyt Krkonoše – svazek čtyřiceti měst a obcí

Benecko, Bukovina u Čisté, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Harrachov, Horní Branná, Horní Kalná, Horní Maršov, Hostinné, Jablonec nad Jizerou, Janské Lázně, Jilemnice, Je-střabí v Krkonoších, Klášterská Lhota, Kořenov, Košťálov, Kunčice nad Labem, Lánov, Malá Úpa, Martinice v Krkonoších, Mladé Buky, Paseky nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Poniklá, Prosečné, Rokytnice nad Jizerou, Roztoky u Jilemnice, Rudník, Strážné, Studenec, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vítkovice, Vrchlabí, Vysoké nad Jizerou, Žacléř

Jan Sobotkapředseda Krkonošského svazku měst a obcí

Jan Hřebačkaředitel Správy Krkonošského národního parku

Adolf Klepšnáčelník Horské služby ČR, o.p.s, oblast Krkonoše

Helmut Dohnáleknáměstek hejtmana Královéhradeckého kraje

Lidie Vajnerovánáměstkyně hejtmana Libereckého kraje

Pavel Kosařředitel státní agentury CzechTourism

V průběhu uplynulého roku mohli tuzemští i zahraniční zájemci navštívit prezenta-ce a prostřednictvím nich se podrobněji seznámit s nabídkou volnočasových aktivit, možností ubytování a tipů, kde a jak prožít volný čas, na veletrzích a výstavách ces-tovního ruchu, na řadě míst ČR i za jejími hranicemi. V Holandsku, Německu, Polsku.

Sestava Rady Krkonoš – svazku měst a obcí. Na snímku zleva: Václav No-sek - starosta Jablonce nad Jizerou, Jiří Vancl - starosta Lánova, Lenka Cincibusová - starostka Košťálova, Přemek Vodseďálek - místostarosta Harrachova, Jana Čechová - místostarostka Jilemnice, Zdeněk Kraus - sta-rosta Černého Dolu, Jan Sobotka - starosta Vrchlabí a předseda Svazku Krkonoš, Miroslav Vlasák - starosta Žacléře, Václav Němec - starosta Jan-ských Lázní, Karel Klíma - starosta Hostinného. Foto: Kamila Antošová.

Krkonoše a cestovní ruch jsou fenomény, které k sobě patří. Pohoří má v tomto ohledu bohatou historickou tradici. Již více než 150 let se tu cestovní ruch úspěšně rozvíjí. Tato skutečnost region řadí mezi nejdůležitější turistické destinace v České republice a střední Evropě. Z toho důvodu v roce 2000 vznikla regionální orga-nizace cestovního ruchu Krkonoše – svazek měst a obcí. Sdružuje 40 členů. Rozkládá na více než 80 000 hektarech. Na území žije více jak 60 000 stálých obyvatel. Je součástí Královéhradeckého a Libereckého kraje od Kořenova na západě až po Žacléř na východě. Každoročně jej navštíví několik milionů turistů z tuzemska a zahraničí.

Hlavní činností Krkonoš - svazku měst a obcí je uvádět do života projekty na podporu cestovního ruchu v celém turistic-kém regionu a zajištění jejich financování.

Pracovní porada marketingové skupiny – zá-stupců krkonošských informačních center.

Cyklobusy – autobusy přepravující také kola, kři-žující Krkonoše z východu na západ a zpět, s dal-šími přípoji. Vzhledem k tomu, že v létě 2009 byli nejčastějšími zájemci o jízdu v cyklobusech Češi, lze usuzovat, že nejvyšší české hory zaznamenaly prudký nárůst domácí klientely.

Valná hromada – setkání starostů čtyřice-ti členských měst a obcí, partnerů a dalších hostů.

Do pedálů v Krkonoších – cykloturistická akce se soutěžemi a hodnotnými odměnami, při za-hájení letního provozu cyklobusů.

Krkonoše – svazek měst a obcí – neziskové dobro-volné sdružení, vyvíjejí-cí aktivity pro podporu tu-rismu v nejvyšších českých horách.

Značení cyklotras, mimo území Správy KRNAP, dovybavení ma-pami a mobiliářem jsou jedněmi z dalších úkolů pracovníků Svazku Krkonoše.

Veletrhy a výstavy cestov-ního ruchu v tuzemsku i zahraničí dávají příleži-tost k navázání nových pracovně partnerských vztahů.

Spolupráce se Zwiazkem Gmin Karkonoskich (na snímku vlevo ředitel Witold Szczudlowski), se zastoupením CzechTourismu ve Varšavě (na snímku vpravo Ivana Bílková, zcela vpravo), a dalšími partnery v Polsku, je dnes již trvalou praxí Svazku Krkonoše.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 3Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

Krkonoše – hory zážitkůDomácím i zahraničním návštěv-níkům představujeme nejvyšší hory České republiky komplexně

Krkonoše – svazek měst a obcí spustil nové webové stránky

www.krkonose.eu

Aktuality, sněhové zpravodajství, web kamery, popis upravených bě-žeckých tratí a řada dalších zajíma-vých informací pro turisty i obyvate-le regionu, včetně celokrkonošského ubytovacího systému.

Víte kdy a kam za zážitky ? Nový Kalendář očekávaných událostí napoví !

Krkonoše – svazek měst a obcí pravi-delně vydává jednoduchou formu tiš-těného propagačního materiálu Ka-lendář očekávaných událostí. Avizuje místní folklórní či lidové svátky, odka-zy na dny s tradičními řemesly, poutě, pivní slavnosti, přehled dalších kul-turních a společenských událostí po-řádaných v turistickém regionu Kr-konoše, Podkrkonoší, ale i na polské straně hor.

Kalendář získáte zdarma v krkonošských infocentrech.

Klára Kroupová, ředitelka Regionálního informačního centra Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí, doplnila: „Přivítá-me, když nás o svých akcích a akti-vitách budou na příští rok včas infor-movat i další pořadatelé. Je to účinná a bezplatná příležitost jak zvýšit ob-libu a návštěvnost regionu. Kontaktní e-mail: info@krkonose.eu“

Protože se počet turistů z Polska do českých Krkonoš i opačně postupně rozrůs-tá, je účelné, aby podnikatelé a pracovníci v cestovním ruchu znali své sousedy a jejich prostředí, věděli co a jak doporučit zájemcům, návštěvníkům, kteří mají zá-jem o poznání.A právě osobní zkušenost je nadevše. Proto i letos cestovali zástupci krkonošských informačních center ke svým „sousedům“ do Polska, aby se sami přesvědčili, jak rozmanitá a zajímavá je tamní nabídka turistických cílů. Za připomenutí stojí Muzeum Dom G. Hauptmanna v Jagniątkowie, Wodo-

Mezi zajímavými odkazy na stránkách nalezneme také od června roku 2010 kapitolu Krkonoše pro všechny, věno-vanou hendikepovaným spo-luobčanům. Správa KRNAP se intenzivně věnuje úpra-

Osobní poznání nadevšeKrkonoše, rozkládající se na území dvou sousedních států, se stále více stávají tzv. horami bez hranic. Napomáhají tomu nejenom společné česko-polské a polsko-české přeshraniční a příhraniční projekty, ale např. i různá partnerská ujednání či vzájemné poznávání spřátelených sousedních regionů.

spad rzeki Podgórnej v Przesiece, Skocznia narciarska Orlinek v Karpaczi, Sandra SPA v Karpaczi a další dolnoslezské lázně v Kudowě Zdróji, v Cieplicích, Western City Ściegny, zřícenina hradu Chojnik, štola v Kowarech, a řada dalších …

Krkonoše pro všechny - budoucnost let následujících Poprvé veřejně byly na podzim roku 2009 v Jelení Hoře v Polsku, ve zdejší zcela nové reprezentativní knihovně, prezentovány nové webové stránky Krkonoš – svazku měst a obcí. S redakčním systémem byli seznámeni pra-covníci krkonošských informačních center, ale také polští partneři. Strán-ky jsou přeloženy do čtyř jazyků a pro uživatele mají několik nesporných výhod.

vám cest, které by měly slou-žit nejenom lidem s pohybo-vým omezením, rodičům s dětskými kočárky nebo malý-mi dětmi, ale i těm na vozíč-ku, kteří chtějí na vycházku do pěkné přírody. Terén, po

kterém se pohybují, musí být mírný, pěkně upravený a dob-ře schůdný, vybavený speciál-ně uzpůsobenými sedačkami, lavičkami, mapami, ale i dal-ším mobiliářem, … Vozíčká-ři, pokud se pohybují v komu-

nitě stejně hendikepovaných, většinou necestují osamoce-ně. Bývá jich více, proto je třeba se zvýšenou poptávkou po poskytovaných službách počítat. Připravovaný pro-jekt Krkonoše pro všechny se z části dotýká i polské stra-ny Krkonoš za podpory Euro-regionu Glacensis. Zahrnuje i ubytovací a stravovací mož-nosti. O testování vytipova-ných tras se postará Sdruže-ní No limits. Informovanost o výsledcích projektu bude mít na starosti Krkonoše – svazek měst a obcí.

www.karkonosze.euwww.krkonose.eu

Pokud se i vy chcete dovědět ještě více, navštivte internetové stránky www.karkonosze.eu anebo nejlépe Krkonoše v Polsku sami osobně.

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 4

www.krkonose.eu

Karolína ErbanováNarodila se 27. 10. 1992 ve Vrchlabí. Gymnázium Vrchlabí jí umožňuje individuální studium. Je juniorskou závodni-cí na bruslích na dlouhé dráze, která se vypracovala do NOVIS Teamu Martiny Sáblíkové. Od 4 do 9 let ji rodiče ved-li ve Skiareálu Špindlerův Mlýn ke sjezdovému lyžování. Od 10 do 13 let hrála za Vrchlabí hokej a zvítězila s týmem i v krajském přeboru. Pak přišly rychlobruslařské přenosy ze ZOH v Turínu a trenér A. Suk hned věděl, kam rychlou bruslařku přihlásit k tréninku. Úspěšně probruslila svojí první „ostrou“ ledovou zimou a našla svoje místo v týmu. Zjistila, že i její kotníky si dokážou zvyknout na rychlobruslařské boty, které - naprosto rozdílně například od lyžař-ských - vůbec nestahují noze kotník.

Bruslení – zábava na ledu

Nahlédněme do historie O tom, kdy a jak člověka napadlo vyu-žít rychlého a lehkého pohybu po zamrz-lé vodní ploše nejsou doklady. Pravděpo-dobně tento „dopravní prostředek“ vyu-žívali lidé při lovu či při dlouhých cestách za zvěří. Tehdejší „techniku“ bruslení lze popsat jako klouzání na ledě, při němž se bruslař

odrážel pomocí tyče. Archeologické nále-zy dokládají existenci jakýchsi kostěných bruslí již v pravěku. Četné jsou ve Skandi-návii, Rusku, Anglii. Vzácností nejsou ani na našem území. V době Keltů byly kostě-né brusle nahrazeny dokonalejšími želez-nými. Nejstarším známým kovovým brus-lím je 2000 let.

V pozdním středověku a raném novo-

věku bylo bruslení poměrně rozšířenou li-dovou zábavou a kratochvílí šlechty. Doklá-dají to obrázky bruslařů na holandských ka-nálech. Z roku 1610 je záznam o karneva-lu na ledě, pořádaném na dvoře Rudolfa II. Přes stoupající oblibu mělo bruslení i řadu odpůrců. Například i tak velký propagátor tělesných cvičení, jakým byl J. A. Komen-ský, jej označil jako „hru životu nebezpeč-nou a nedůstojnou“. Naopak básníci Goe-the a Schiller věnovali bruslení řadu svých děl. V roce 1742 byl v Edinburghu založen první bruslařský klub. Z roku 1772 pochází první kniha o bruslení od důstojníka Rober-ta Johnse, v níž jsou popsány základní kra-sobruslařské prvky.

Rössler – Ořovský nejen na lyžíchBruslení se rychle šířilo i u nás a stalo se oblíbenou zábavou nejenom Praža-nů, kteří hojně jezdívali na zamrzlé Vltavě. K rozvoji bruslení přispěla do značné míry první metodická příručka „Nauka brusle-ní“ vydaná roku 1887. Její autor Augus-tin Krejčí v ní podal přesné popisy prvků a figur. Do rozvoje krasobruslení vstoupil dr. Josef Rössler - Ořovský, známý propagátor lyžování a dalších sportů v Čechách, který v roce 1889 založil v Praze proslulý Brus-lařský závodní klub (BZK). V této době také přiváží ing. Fiedler ze svých za-h ra n i č -ních cest první mo-del bruslí přimonto-vaných na boty.Bruslení se po-stupně stalo regulérním spor-tovním odvětvím, v němž nemalých úspěchů dosáhli i čeští a českoslovenští sportovci – krasobluslaři, rychlobruslaři i hokejisté.

V roce 1933 byly (pod bývalým koupalištěm) ve Špindlero-vě Mlýně, postaveny tenisové kurty, které se v zimě měnily na le-dovou plochu. Hosté i domácí obyvatelé měli možnost věnovat se bruslení a lednímu hokeji. Na stadionu trénovala prý i praž-ská mužstva. Špindlerovský spolek zimních sportů (založený v roce 1902) měl své hokejové mužstvo mládeže i dospělých. Jak je i na dobové fotografii zřejmé – bruslení ve Špindlu – dobrá zábava. Dnes na tom místě stojí Aquapark.

Úspěchy:• 2007 / 2008 - juniorská šampiónka ČR 2008 ve víceboji na dlouhé dráze, jun. šampiónka na 500 m, jun. šam-piónka na 3 km.• 2008 / 2009 - juniorské MS v pol-ském Zakopaném /// debut v senior-ském SP sólo i ve stíhacím triu (+ Sá-blíková, Jirků), první body v SP, de-but na seniorském ME 2009 ve ví-ceboji (18. místo, nejmladší účastni-ce), v premiérovém seriálu Juniorské-ho Světového poháru medaile + prů-běžné 1. místo v distanci na 1500 m a průběžné 3. místo na 3 km. Šam-pionát ČR: juniorská šampiónka ve víceboji, 3. mezi ženami na 500 m, 4. mezi ženami absolutně ve víceboji. - Členka vítězného tria České repub-liky (Martina Sáblíková, Andrea Jir-ků, Karolína Erbanová) v konečném pořadí seniorského Světového pohá-

ru ve stíhacích závodech žen, spoluví-tězka (+ Sáblíková, Jirků) závodu SP team pursuit v Erfurtu 1. 2. 2009. - Seniorský šampionát světa na jednot-livých tratích v Richmondu/ CAN: 7. Team pur-suit (+ Martina Sá-blíková, Andrea Jir-ků), 21. individuál-ně na 1500 m. Tak silným a am-biciózním junior-ským týmem ve světové špičce se nemůže pochlubit žádný jiný český olympijský sport.• 2009 / 2010 - OH Vancouver /// Držíme palce !!!Fascinující příběh českého rychlo-bruslařského vzkříšení pod taktov-

kou šéftrenéra Petra Nová-ka, odstartovaný Martinou Sáblíkovou, pokračuje. A Karolína Erbanová, Kra-konošovo děvče, děvče pendlující skvěle mezi juni-

orskými a seniorskými závody, hra-je v úspěšném týmu nepřehlédnutel-nou roli...

Blíží se olympijské hry - svátek všech sportovců.

Co k tomu říci z pohledu přípra-vy, pocitů, očekávání? Karolína Erbanová na otázku odpověděla: „Příprava je samo-zřejmě tvrdá a cílená k olympijským hrám. Je to nejtvrdší, co jsem dopo-sud zažila a jsem ráda, že ji zatím zvládám. Pocity jsou smíšené. Stalo se to všechno rychle. Před chvílí jsem

stála na vrchlabském ledě navlečená v hokejovém dresu a teď kroužím na ledě s jednou z nejlepších bruslařek světa.Jsem skromná, takže očekávání vel-ká nemám. Chtěla bych na olympi-ádě hlavně stát pod českou vlajkou a po boku Martiny, případně dalších členů týmu se pokoušet o co nejlep-ší výsledek, na který jsme celou dobu trénovali.“

Bruslení je zábavou bezpečnou – při za-chování opatrnosti a použití zdravého ro-zumu. Na výpravy by se člověk neměl vy-dávat sám. A nyní už pojďme na led.

Zdroj: internet.

Zimní stadionyStadion HC Vrchlabí: www.hcvrchlabi.czStadion HC Trutnov: www.hctrutnov.czTJ Bruslařský klub Nová Paka: www.hokejnp.czZimní stadion Dvůr Králové nad Labem v Podzvičinsku: www.mudk.cz

Uměle vytvořené ledové plochyV Kunčicích nad Labem - stříkaný led na asfaltovém hřišti. Ve Špindlerově Mlýně v údolí Svatý Petr u hotelu HORAL– kluziště. Mezi Černým Dolem a Pecí pod Sněžkou u Lesní boudy – kluziště.

Při tuhých zimách jsou využívány požární nádrže a rybníky. Příznivci tohoto sportu bruslí doslova na každé louži. Pánové se střetávají při důležitých rival-ských hokejových utkáních. Křehčí pohlaví zkouší piruetky a ladnou jízdu.

Bruslení ve volné příroděHorní Branná – rybník, který v zimě poskytuje možnost, zabruslit si na čerstvém vzduchu s pohledem na krajinu zahalenou v zimní háv, se nachází za Harra-chovskou hrobkou sv. Kříže při modře značené turistické stezce.

Nová Paka – rybníček ve Štikově (součást města Nová Paka) nalezneme po pravé straně silnice ve směru z Nové Paky na Přibyslav, za textilní továrnou. Jeho hladinu pokrývá každou zimu led, který poskytuje mnoho zábavy malým i velkým.

Nová Paka – Farský chovný rybník leží cca 400 metrů od zimního stadionu v Nové Pace směrem na Starou Paku v ulici Havlova. Je v klidné, okrajové části města, obklopen lesy a loukami.

Další přírodní plochy, koupaliště a vodní nádrže využívané k bruslení v Podzvičinsku:Lužany, Velký Vřešťov, Dubina - Bílá Třemešná, Vlčkovice v Podkrkonoší, Zdobín, Boháňka, Pardoubek - Lázně Bělohrad, Třebihošť, Lukavec u Hořic, Konecchlu-mí, Bílsko u Hořic, Mlázovice, Šárovcova Lhota, Třebnouševes, Kovač, Třtěnice, Chodovice, Dobrá Voda, Domoslavice.

Pokud vás blíže zajímá histo-rie území a zimních sportů, na-vštivte muzea Správy KRNAP a další expozice, zobrazující život našich předků. www.krnap.cz a www.krkonose.eu

Karolína Erbanová

Andrea Jirků, Martina Sáblíková a Karolína Erbanová.

Snímek z Mistrovství světa ve Vauncouveru.

Když se zimní krajina schová pod bílou duchnu a mráz zamkne vody řek a rybníků pod pevnou ledovou krustu, nezna-mená to pro turistické nadšence nic jiného, než že vymění jízdní kola za běžky, kecky za vyšší pevnou nepromokavou obuv a výpravy za poznáním přírodních krás mohou pokračovat. Putování ztichlou spící zimní krajinou má své osobité kouzlo. Po něm pak posezení v příjemně vytopené hospůdce u sklenky grogu či svařeného vína má svůj zimní půvab. Svištění ledového vzduchu kolem uší a nedotčený panenský sníh na hladinách rybníků, odletující od špiček náčiní se stává drogou. Bruslit se dá prakticky na všech kvalitně zamr-zajících vodních plochách. Těm, kteří pro své výlety využívají právě zamrzlých hladin řek či kanálů a k pohybu volí brus-le, patří tato kapitolka s několika málo tipy na vyžití tohoto druhu v Krkonoších a jeho podhůří.

Nezapomeňte !Nezbytným základem pro bruslařský vý-let je vhodný led. Je prokázáno, že 5 cm ledu unese člověka. 7 cm je dostatečných pro bruslení a 25 cm unese osobní auto-mobil. Tato čísla platí pro pevný led ve dnech, kdy teplota nevystupuje nad bod mrazu. Rozměklé-mu ledu během oblevy se raději vyhneme. Pev-nost ledu můžeme vy-zkoušet. Najdeme na břehu asi kilový kámen, vyhodíme jej do výšky a necháme dopadnout na led. Pokud nepropad-ne, můžeme jej následo-vat. Je třeba mít na pa-měti, že led nebývá po celé ploše stejně silný. Při břehu, v blízkosti sta-videl, výpustí, nebo na-opak ústí vodních toků do rybníka, bývá slab-ší. Pozor musíme dávat na sněhem zaváté díry, které rybáři prosekáva-jí, aby měly ryby dosta-tek vzduchu. Tyto pasti jsou obvykle vidět jako tmavší místo. Slabší led bývá pod mosty, i pod těmi, které se nad za-mrzlou hladinou klenou ve značné výšce. Dobrým vodítkem pro bruslaře jsou zvuky, které led pod nohama vydává. Hlasité, zvonivé výstřely na vel-kých plochách jsou způ-sobeny pnutím ledu při změnách teploty a ne-musíme se jich obávat.

Naopak tiché, suché pras-

ká-ní

při každém kroku

a prasklinky, lemují-cí dráhu brusle, by nás měly varovat a přimět k rychlé cestě na břeh.

Ve Vysokém nad Jizerou se jezdilo na bruslích ještě v 19. sto-letí na náměstí na rybníčku, který byl však roku 1834 vyschlý při požáru města, tedy později zasypán. Dále na ulicích a ze svahů, nežli bruslení nahradilo lyžování. Ještě počátkem 20. století asi jednou (viz. snímek) bylo užito k bruslení sokolské cvičiště v par-ku zvané „sokolna“. Nyní jezdí žáčci zdejší školy občas bruslit do Lomnice nad Po-pelkou, do Semil a do Vrchlabí. Přírodní plochy nejsou využívány.

„Jen jednou jedenkrát v historii vysockého sportu bylo také pa-matováno na bruslaře. V počátku ledna r. 1911 bylo na „sokolně“ otevřeno umělé kluziště. Protože příroda v tomto ohledu na Vyso-ké zapomněla, a místo aby pomáhala, práci tuto stěžuje, je provoz kluziště příliš nákladný, zůstal tento pokus ojedinělý, a více kluziš-tě se nezřídilo.“ (Vybráno z Alba Antonína Junka. Rok 1905-1914. Vlastivědné museum pro Vysoké nad Jizerou a okolí.) Foto: fotografie Josefa Hladíka z kluziště na sokolském cvičišti na kraji městského parku ve Vysokém nad Jizerou, pravděpodobně v lednu z r. 1911.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 5Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

HC KrkonošeHokej - velmi oblíbená kolektivní sportovní hra nejenom na evropském kontinentě. Řada mladých chlapců sní o závratné kariéře, po vzoru Jaro-míra Jágra a mnoha dalších souputníků. Hrát hokej však není jenom tak. Je to tvrdý sport, časově i fyzicky náročný, vyžaduje disciplínu. Je to od-říkání, dřina a zase dřina. A nejenom pro sportovce samotné. U dětí je to o vstřícném kolektivním a tolerantním přístupu ze strany celé rodiny.

I v Krkonoších a Podkrkonoší podporují touhy mladých posta-

vit se na ledovou plochu a zažít slastný pocit

z vítězství. Stará se o ně klub HC Krkono-še, který vznikl před dvěma lety.

“Mládežnické oddíly byly jak ve Vrchlabí, v Trut-

nově a okolních měs-tech,“ upřesnil Ing. Aleš Kmo-níček, sportov-ní ředitel klu-bu HC Vrchlabí. „A pro růst mla-dých hokejistů má smysl hrát ve vyš-ších kategoriích. K tomu jsou však hokejovým svazem určeny podmínky

Krkonoše dlouho představovaly přirozenou hranici mezi Českým královstvím a Dolním Slezskem. Pokrýval je až do 12. století téměř neproniknutelný hvozd. Ve 13. století v době rozmachu Přemyslovského státu do Krkonoš přichá-zeli nejen Češi z vnitrozemí, ale zejména (v druhé pol. 13. století) skupiny německy hovořících kolonistů nejen z úze-mí dnešního Německa, ale také z Rakouska a Švýcarska. Další velká kolonizační vlna z německy mluvících států přišla do nejvyšších českých hor v 16. století. Dá se říci, že v Krkonoších žili vedle sebe česká menšina (s výjimkou Jilemnicka) i německy mluvící přistěhovalci (ze kterých se postupně sta-li tzv. sudetští Němci) poměrně izolovaně, ale v celkem přátelských a bezkonfliktních vztazích. Obrat nastal na konci 19. století a zejména se vznikem Československého stá-tu, ve kterém se německá třímilionová menšina ocitla proti své vůli. Tato skutečnost se poté naplno projevila ve 30. letech 20. století. Naši Němci dali celkem jasně najevo svou podporou fašistického Německa vůli vymanit se z českého područí.

a jednou z nich i počet žáků v jednot-livých kategoriích. Proto se Vrchlabí a Trutnov a okolí pro tuto kategorii spojily. Vzniklo ob-čanské sdružení HC Krkonoše, které má pod sebou mládež prakticky z celého regionu. V katego-rii od 4 do 9 třídy hrají nejvyšší soutěž – tzv. mládežnic-kou celostátní ligu.

S dětmi ve Vrchlabí od roku 1998 pracuje jako trenér Petr Srnský, manažer mládeže. Děti jsou roz-děleny do deseti kategorií dle věku, nejmladší hráči začínají od čtyř let. Nábory se provádějí ve školkách. V současné době hraje za mládež cca 150 dětí. Počty se

Krkonošští sudetští Němci přispěli k rozmachu lyžařského sportu

Dokonalý atlet - vysoký, se širokými rameny - a bouř-livák pohrdající klidem a bezpečím byl členem HDW = Hauptverband der deutscher Wintersportvereine in der ČSR (Hlav-ní svaz německých spolků pro zim-ní sporty v ČSR). Už v mládí udi-voval na můstcích nejen odvahou a délkou svých skoků, ale také hlu-bokým předklonem a aerodyna-mickým stylem, kterým tehdy ská-kali jen někteří Norové. Vedle sko-ků dosahoval úspěchů také v závo-dě sdruženém. Dvakrát reprezento-val Československo na zimních olympij-ských hrách – v Chamonix 1924 skončil ve sko-ku desátý, ve Svatém Mořici 1928 vzdal při běhu pro závod sdružený. Na mistrovství světa dosáhl nejlep-ších výsledků roku 1925 v Janských Lázních – bron-zový ve skoku a čtvrtý v závodě sdruženém. Rovněž

Pocházel z Pece pod Sněžkou, kde závodil za místní klub. Byl prototypem krkonošského ly-žaře - hubený, šlachovitý, smělý a průbojný, s mimořádnou vůlí a téměř nadlidským fyzickým fondem, kterým nahrazoval technické nedostat-ky. Při běhu na lyžích prakticky nevyužíval sklu-zu, jeho běh se podobal atletickém běžeckému kroku. Dlouho se živil svážením dřeva z vrchol-ků krkonošských hor. Byl znám svojí nedbalou výstrojí, často si vysloužil výsměch diváků. Za-zářil v roce 1923, kdy se stal mistrem Česko-slovenska v běhu na 18 km i mistrem Německa v závodě sdruženém, ve stejném roce se na zá-vodech v Harrachově stal prvním Středoevropa-nem, kterému se podařilo porazit vítěze z Hol-menkollenu a další Nory světové extratřídy. Na I. zimních olympijských hrách 1924 v Cha-monix byl nejlepším reprezentantem Českoslo-venska – v závodě sdruženém skončil na výbor-

Syn špindlerovského hotelié-ra, technicky nejdokona-

lejší skokan své doby. Ve skoku dokázal porážet

i Nory. Díky d o b r é m u

běhu vy-nikal v severské kombinaci.

V roce 1922 vy-hrál německé mi-

strovství v severské kombinaci, o dva roky později se stal mistrem Ra-

kouska. Závodil i na Holmenkollenu. Vrcholem

Nejvýraznější postava německého krkonošského lyžo-vání. Berauer byl známý dokonalým a přísným dodr-žováním životosprávy bez nikotinu a alkoholu. Za svou vynikající vý-konnost vděčil mimo jiné také sku-tečnosti, že od svých sedmi let v zimě denně běhal do školy na ly-žích osm kilometrů. Když dospěl, pracoval v létě jako řidič nákladní-ho auta ve firmě svého bratra, přes zimu si vydělával jako učitel lyžo-vání na Luční boudě. Začínal jako sjezdař, byl úspěšný hlavně ve čtyř-kombinaci (běh, skok, sjezd a sla-lom), později vynikl jako sdruženář (severská kombinace). Když roku 1935 zvítězil na mistrovství HDW v běhu na 18 km, byl nominován na IV. zimní olympijské hry 1936 do německého Gar-misch-Partenkirchenu, kde však nedosáhl výraznějších umístění. O jeho všestrannosti svědčí dva tituly mis-

mění každý rok, mladších většinou přibývá, někte-ří starší upřed-nostní jiné zájmy a s hokejem skončí. Tréninky u těch nejmen-ších bývají třikrát týdně, žákov-ská liga 4x týd-ně. Sezona začí-ná v srpnu. Kon-

čí v březnu. Následuje měsíc volno a znovu letní příprava, přerušená měsíčním prázdninovým volnem.„Některé děti trénují v Trutnově, jiné ve Vrchlabí,“ pokračuje Ing. Kmoníček.„Snažíme se minimalizovat náklady, ale na druhou stranu je spravedlivě dělit na všechny strany. Na zápasy jezdíme spo-lečně. I když spojení dvou celků přináší jistá úskalí a problémy, které řešíme, nic zásadního se zatím nevyskytlo a doposud

dosažené výsledky v jednotlivých soutěž-ních ročnících, resp. ve všech kategoriích, jsou poměrně slušné.“

V letošní sezoně - poprvé v novo-dobé historii mládežnického hokeje ve Vrchlabí a Trutnově - budou do-rostenci hrát dorosteneckou ligu. Jedná se o soutěž mladšího dorostu (hráči ročníku 94 a 95) a soupeřem budou družstva ve skupině střed.

„Lidem, kteří jezdí do Krkonoš, bych do-poručil, aby se podívali na naše webové stránky a zjistili si, kdy hrajeme a přišli se podívat. HC Vrchlabí je hokej dospělých - A mužstvo hraje I. ligu ( tj. druhá nejvyšší celostátní soutěž). Chodí k nám na stadi-on i hodně cizinců. Jsou mile překvapeni z perfektní atmosféry, která zápasy pro-vází. Přijďte i vy,“ pozval čtenáře Kr-konošské sezony Ing. Aleš Kmoní-ček.

Vrátíme-li se o několik desítek let dozadu, do posledního dvacetiletí devatenáctého století, dozvíme se, že stejně jako v celém českém státě, došlo v našich nejvyšších horách k rozvoji kulturního, společenského, sportovního a spolkové-ho života. Významnou měrou přispěli sudetští Němci také k rozmachu lyžařského sportu. Bezesporu patřili hned od po-čátku ke sportovní elitě a v mnoha ohledech udávali středoevropský tón. Z mnoha výborných atletů jsme pro vás vy-brali následující čtyři osobnosti:

Franz Wende (1904-1968 nebo 1969, Svoboda nad Úpou)na mistrovství světa 1927 stanul na stupních vítězů –

bronzový v závodě sdruženém, sedmý ve skoku a 17. v běhu na 18 km. Roku 1931 se

v Oberhofu rozloučil s reprezentační ka-riérou 12. místem v závodě sdruže-

ném a 19. ve skoku. V r. 1932 do-platil na to, že na III. zimní olympij-ské hry v Lake Placid českoněmečtí lyžaři nominováni nebyli. O rok dříve totiž Wende vyhrál mistrovství HDW

v závodě sdruženém, ve stejné disci-plíně a v běhu na 18 km byl 1932 též

mistrem Československa a obhájil svůj ti-tul z roku 1928. Svému svazu HDW však ne-

dělal jen samou radost - protože byl věčně bez pe-něz, prodal svoje ceny. Po skončení závodnické kariéry se živil v Janských Lázních jako učitel lyžování a v létě jako tenisový trenér. Po 1945 obdobně působil v Bad Harzburg, zemřel v chudobě a zapomnění.

Josef Adolf (1898-1952, Pec pod Sněžkou), přezdívka Philipp-Seffném 6. místě za čtyřmi Nory a Švédem. Na mi-strovství světa 1925 v Janských Lázních obsa-dil jak v běhu na 18 km, tak i na 50 km čtvrtou příčku, své umění předvedl opět v závodě sdruženém, kde byl druhý za Otakarem Němec-kým. Na mistrov-ství svě-ta 1927 v Cortině d ’Ampez-zo závodil v běhu na 18 km (20.), ve sko-ku (17.) a v závodě sdruže-ném (7.).

Gustl Berauer (1912-1986, Pec pod Sněžkou)tra Československa v běhu na 18 km (1936 a 1937) a dva stejné tituly v alpské kombinaci (1937 a 1938).

Po odtržení československého po-hraničí na podzim 1938 reprezen-toval Německo. V jeho dresu dosá-hl svého největšího úspěchu na mi-strovství světa 1939 v Zakopaném, kde zvítězil v závodě sdruženém a prolomil norskou hegemonii v této disciplíně. 1939-41 pětinásobný mi-str Německa v závodě sdruženém a v běhu na 18 km. Na frontě byl jako člen elitních horských mysliv-ců těžce zraněn s trvalými následky, které zabránily dalšímu sportování po válce. Po vyhnání do Německa se věnoval funkcionářské práci: 1952-70 působil jako viceprezident Ně-

meckého lyžařského svazu, zároveň pracoval jako dlou-holetý předseda komise FIS pro závod sdružený (dnes severská kombinace).

Vinzenz Buchberger (1895 - 1970, Špindlerův Mlýn), přezdívka Buchvinzjeho kariéry byl start na zim-

ních olympijských hrách: v Chamonix (1924)

a ve Svatém Moři-ci v roce 1928. V re-prezentačním dre-su Československé republiky závodil v severské kombinaci

a obsadil 7. respektive 22. místo. po 2. světo-

vé válce internován v kon-centračním táboře a odsouzen,

následovalo deset let galejí v uranových dolech v Já-chymově. Martin Bartoš

Krkonoše jsou kolébkou řady vynikajících českých sportovců. I v současné době na svazích zdejších hor trénuje mnoho talentů, kteří za sebou mají nejeden úspěch. Nutno připomenout, že zimní sporty jsou mezi českou veřejností, resp. mládeží, velmi popu-lární. Dorůstají mladí sjezdaři, snowboardisti, běžci, biatlonisti, akrobatičtí lyžaři a samozřejmě také ho-kejisti.

www.hckrkonose.cz

Foto: www.fotokraus.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 6

www.krkonose.eu

Prostředí atraktivní i pro filmaře...Romantické a zároveň drsné zimní prostředí nejvyšších českých hor inspiruje řadu umě-lecky založených lidí. Majestátní horstva, daleké panoramatické výhledy, magická krása zasněžené krkonošské krajiny, ale i tvrdá a nekompromisní tvář zimy jsou nevyčerpatel-nými a kreativními zdroji ke ztvárnění různých příběhů. Krkonoše jsou častým cílem fil-mových štábů. Hrdinové tu prožívají šťastné i méně radostné osudové okamžiky. Připo-meňte si s námi...

Jediný zvukový film režiséra Přemysla Pražského, který se proslavil zejména němým filmem Batalion (1927). Tři reportéři a jejich dám-ské kolegyně se ocitli na stopě jedné z mnoha špionážních afér... Re-žie: Přemysl Pražský, Námět: Eduard Šimáček. Hrají: Lída Baarová, Vladimír Havlíček, Antonín Novotný, Václav Vydra st., aj.

Sedmá velmoc (1933)

Vánice (1962)

Holka na zabití (1975)

Detektivní veselohra, jejíž hlavní představitelka se snaží zjistit pravdu o své záhadně zmizelé přítel-kyni. Do horského hotelu přichází mladičká a velmi zvědavá dívka Anna, která hledá svoji kamarádku. Obě se znají z dětského domova a ona jí prý dluží nějaké peníze. Zaměstnanci Anně sdělí, že už před časem zmizela, nejspíš prý odešla „za lepším“. Anně se to ale moc nezdá - má u sebe od kamarádky po-hled, ze kterého vyplývá, že myslela na všechno jiné než na odchod. Anna právě opět nemá kam jít, ži-votem se už nějaký čas od opuštění dětského domo-va protlouká všelijak, a tak přijme místo v hotelo-vé kuchyni jako brigádnice. Přitom začíná pátrat po zmizelé kamarádce. Její všetečné dotazy brzy při-nesou výsledek - Annu se pokusí někdo zabít. Režie: Juraj Herz. Hrají: D.Veškrnová, I. Prachař, V. Olmer, K. Augusta, V. Lohniský, J. Lír, aj.

Zimní Krkonoše skýtají mnohé nástra-hy, zvláště při přehnaných obavách z jejich zrádné nádhery. Poněkud ne-hrdinským hrdinou tohoto snímku je poštovní doručovatel, který se stane dobrovolným členem Horské služby. Teprve ve vánici překoná svůj strach z lavin, když zachrání život dvěma tu-ristům, které zaskočilo náhle zhorše-né počasí. V komparsu měli příležitost před kamerou uplatnit svůj lyžařský um i tehdejší členové Horské služby.

Režie: Čeněk Duba

Hrají: Ivo Palec, Zuzana Fišárková, Jo-sef Mixa, Michaela Bendová, Vladimír Menšík.

Krkonoše nabízí skutečně atraktivní pří-rodní prostředí. Televizní a filmové štáby i v současné době využívají rozmanitou škálu míst pro natáčení zajímavých doku-mentů nebo filmů. Z pořadu Toulavá kamera byl např. oceněn projekt bývalého dolu Kovárna pod Sněžkou.

Polibek ve sněhu (1935)

Buny, mladý šéf módní firmy, podniká se svými šesti manekýnkami propagač-ní cestu. V zájmu svého podniku brání Buny dívkám ve známostech s muži. V lá-zeňském hotelu střediska zimních spor-tů se mu však situace po-někud vymkne. Nejhez-čí z manekýnek, Jana, vyhraje na plese soutěž o nejlepší masku. Cenou je polibek populárního herce Petra Barda.

Režie: Václav BinovecHrají: Jožka Koldovská, Ela Šárková, Valtr Taub, Rolf Wanka, Růžena Šlemrová, Antonín Hol-zinger, Jaroslav Stein.

Krkonoše - svazek měst a obcí zdarmaStrana 7Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

Prostředí atraktivní i pro filmaře...

Sňatková kancelář (1932)

Svatební cesta do Jiljí (1983)

Pan Tau na horách (1971)

Emil a jeho třída jedou na lyžařský zájezd. Přítom-nost pana Tau způsobí, že nic nemá normální prů-běh... Pan Tau je televizní a filmová postava kou-zelníka, kterou ztvárnil herec Otto Šimánek. Scé-nář k filmům natočeným v československo-němec-ké koprodukci napsal Ota Hofman, později společ-ně s Jindřichem Polákem. Charakteristickými doplň-ky Pana Tau je černá kouzelná buřinka, černý dešt-ník a černý oblek s bílou květinou v klopě.Režie Jindřich Polák. Hrají: J. Filip, V. Štekl, I. Zel-níčková-Trumpová,aj. Hudba J. Malásek, J. Bažant, V. Hála.

Situační komedie o tom, co všechno je třeba udělat, aby mohly začít vyzvánět svatební zvony. Majitel sňatkové kan-celáře používá při své činnosti nové a netradiční meto-dy. Hlavní postavou je energický pan Kubr, svérázný maji-tel sňatkové kanceláře „Vrkůůů“, který sice osobním příkla-dem firmě reklamu příliš nedělá, protože se právě rozvádí, ale jinak jsou jeho výsledky víc než uspokojivé. Není divu, pan Kubr totiž ke své práci využívá řadu nových a občas poněkud neobvyklých metod. Proto se právě na něj obrátí se žádostí o pomoc továrník Košek a jeho manželka, kteří by chtěli, aby se jejich syn Emil oženil s Lydií, dcerou po-slance Sahuly. To prokurista Titěra se na kancelář obrátí se zcela jinou žádostí. Chce totiž, aby Kubr shromáždil důkazy o tom, že je mu jeho žena Helena nevěrná. Jako součást snahy o dostatek zákazníků slíbí Kubr na schůzi Ligy probou-zejících se žen, že se bude snažit o prosazení zákona o po-vinném manželství, jehož součástí by byla nemalá mláde-necká daň, čímž si pochopitelně vyslouží značnou nevraži-vost Klubu starých mládenců. Než se situace uklidní, roz-hodne se Kubr odjet. Společně se svým synovcem Josefem, nadšeným a úspěšným sportovcem, se vypraví na dovolenou do hor. Ani tady však nemá od práce pokoj. Čirou náhodou se tu totiž setká nejen s rodinou továrníka Koška a poslance Sahuly, ale také s manželi Titěrovými. A tak má opět o práci postaráno. Režie: S. Innemann. Námět: J. Neuberg, J. Hla-váč, F. Tichý. Hrají J. Plachta, J. Král, Z. Baldová, J. Svatá, T. Pištěk, M. Gampeová, E. Fiala, J. Šejbalová, aj.

Adepti manželství, dříve než se rozhodnete, podrobte svůj vztah zatěžkávací zkoušce společné dovolené. Libuše Šaf-ránková a Josef Abrhám v populární televizní komedii. Dále hrají: J. Kodet, J. Větrovec, B. Holišová, P. Maršálková, Z. Svěrák, L. Smoljak, J. Skopeček, K. Augusta, V. Vydra, V. Maurer a další. Scénář M. Skála. Kamera J. Tarantík. Re-žie H. Bočan.

www.aquaparkspindl.cz

AQUAPARK | UBYTOVÁNÍ | RESTAURACE

Hotel AQUA Park Špindlerův MlýnRecepce: Tel.: +420 499 523 040

Bazén: +420 499 523 036 Email: info@aquaparkspindl.cz

Hlavní sezona19. 12. 2009–01. 01. 201023. 01. 2010–12. 03. 2010

Vedlejší sezona02. 01. 2010–22. 01. 2010

Malá sezonaZačátek sezony – 18. 12. 2009

13. 03. 2010 – Ukončení sezony

Dospělí Děti Juniořia senioři

Dospělí Děti Juniořia senioři

Dospělí Děti Juniořia senioři

1 den

6 dnů

700

3200

450

2060

550

2510

600

2740

400

1830

500

2290

500

2290

350

1600

450

2060

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 8

www.krkonose.eu

Prozíravou myšlenkou, jak zachytit život na horách, bylo položení staničních knih do jednotlivých krkonošských horských bud. Stalo se tak popr-vé v letech 1903 až 1906. Na Benecku, na Žalém, na Dvorských boudách, na Martinově, Petrově, Mísečné, Labské a Vosecké boudě, na Sněžce, anebo například na Rezku.

STANIČNÍ KNIHY V BOUDÁCH NA HŘEBENECH

Čím byla turistům a lyžařům bouda v Krkonoších?Rozhodně ne tím, čím je cestujícímu hotel. Bouda na horách je lyžaři a turistovi domovem, A budař přinejmenším dobrým strýčkem, který se svědomitě stará o své návštěvníky a jehož obětavost v kritických chvil-kách nikdy neselže. Poměr mezi budařem, turisty a lyžaři je proto ode-dávna co nejsrdečnější. Nesmíme být tedy překvapeni, že krkonošské staniční knihy vykazují slušný počet zápisů, jimiž návštěvníci buď pro-jevují svoje uznání a chválu nebo ji doporučují ostatním.

Staniční knihy – odraz dobyStaniční knihy zachycují nejen historii Českého Ski Klubu, ale historii lyžařství a turistiky vůbec. Život na horách ukazují jako v zrcadle doby bez ohledu na momentální složitou politickou a eko-nomickou situaci v zemi. Knihy odevzdával budařům pravidelně původce myšlenky J. Rössler-Ořovský.

Stručné zápisy ukazují život na horáchDne 13. července 1906 si turista stěžuje na Dvo-račkách: “Na celé cestě kol dokola až sem, neza-slechl jsem ani slova českého. Čechové kde jste?“Dne 27. června 1907 na Benecku zapisuje někdo: „Tak krásný koutek našich hor, a tak málo navště-vovaný! Škoda, přeškoda!“

Do jarého rozvoje sportu lyžařského v době, kdy odpočívaly lyže na půdách a za skříní, přišel krvavý západ slunce. Přišla válka. Letní zá-pisy na celý měsíc úplně ustaly, na hory se podívalo jen ně-kolik lidí z podhůří.První vzpomínka na válku jest zápis Ambrožův ze 2. srpna 1914 na Martinovce. „Je šestý mobilizační den, nádherné počasí, však všu-de pusto a prázdno na horách.“Na Dvorské boudě zapsal J. Buchar 10. srpna 1914: „Smutno u nás dole, však zde ještě víc.Teprve 21. srpna přijel zase někdo a 23. srpna zapisuje na Labské bou-dě Aleš-lyžec. Vojna daleká, Krkonoše blízké, krásnější, slavnější než nejvítěznější vojna. Proto jsem po Vás zatoužil a s Vámi se pomazlil. Vy

vznešené hory, jež jste mi byly vždycky tak intimní, jako nejlepší lidé, s nimiž jsem se kdy setkal ať tváří v tvář, ať v jejich projevech nesmr-telných, uměleckých, literárních a výtvarných.“Bohužel tohoto nadšení Alešova nemohlo sdíleti mnoho našich členů, kteří rozváti po všech frontách, tloukli se na nich až do konce a mno-zí se vůbec nevrátili.Na Mísečkách zapisuje 28. září 1914 člen ČSK Hradec Králové: “Snad ani netušíte, vy nádherné, tiché hory, že kdesi zpívají děla svou děs-nou píseň umírání a že v těchto chvílích snad umírají srdce těch, kteří se klaněli vaší vznešené kráse. Kdo prvý asi zvěstuje vám, že padl po-

slední výstřel a nastává žádaný mír?“Jak daleko tehdy bylo do tohoto míru. Jak to v Ně-mecku vypadalo, dotvrzuje bodrý Žitavák, na Marti-novce 12. srpna 1916: “Jak by to bylo překrásné, kdy-by nebyla válka. Už i toho jídla je jen kapka, za peníze nic nedostanete a dokonce pivo už má odpad-nouti, to už je opravdu trudný život.„Pochvalné zápisy jsou věnovány Lab-ské, Vosecké a Mísečné boudě, která byla 14. června 1916 nazvána bou-dou „nejboudovatější“. A 22. červen-ce opět na Labské: “Češi snad radě-ji jezdí do ciziny, nežli na naše čes-ké hory.“ V roce 1917, když bída zachvacova-la všechno kol dokola, a kdy dob-ré pivo utajováno bylo co nejsvědo-mitěji před nepovolanými žíznivci,

shledáváme 22. dubna na Rezku překvapující zápis: „Ze Štěpanic k Rezku cesta dlouhá, kvůli pivu já se na ni dám.“ A to nebyl jediný zápis chvály. Na Benecku 28. července 1918 zapisuje před od-jezdem na bojiště architekt Vávra: „Vše končí, i náš pobyt na krásném Benecku. Krátké jsou chvíle vzpomínek na Vás, vy krásné hory, chraňte si svoji svobodu. Chraňte i svobodu a volnost naší drahé vlasti. Tebe pak, mocný duchu přírody a dějin, ty jediná věčně platná spravedlnosti, prosím, chraň zde ty milé chaloupky před nepřítelem, jenž chtivé své ruce s příšernými drápy přes hřbety na ně vztahuje.“

Zápisů s vlasteneckými projevy přibývalo nápadně po válce. Na Marti-novce 7. července 1920 zapsáno napomenutí: “Mluvte a pište česky. Nezapisujte se do knihy příchozích německy.“Dne 5. července t.r. na Labské boudě někdo píše: „Vše krásné tak ko-lem, však plakal bych bolem, Němec Krkonoše nevynechá, však nepo-tkal jsem jediného Čecha.“V hotelu Slavia ve Šp. Mlýně v roce 1923 zní zápis: “Netřeba ani dá-vati pozor na Němce, jako na Čechy bačkory, kteří nám více škodí než Němci.“Zmíněné staniční knihy obsahují i mnoho německých zápisů. Někte-ré nesvědčí o národnostní snášenlivosti, ale jiné pramení z hlubin lás-ky k přírodě.Vlastenectví upřílišněné, přeházené, doznává správné korektury v zá-pisu na Martinovce dne 26. června 1920: „Neříkejte do té a doté bou-dy nechoďte, řekněte našim lidem – do Krkonoš choďte, pak všude bude tak, jak si všichni přejeme.“

Prvá léta rozvoje lyžeckého bylo důle-žité zvěděti je-li sníh, kolik a jaký. Toho ovšem dovídal se lyžec jen těžko. Obyčej-ně se obětovali někteří členové, zajeli na hory a přivezli, anebo telegrafovali zprá-vu o stavu sněhu, aby byla alespoň do pá-teční schůze Českého Ski Klubu v Praze.Kdo první toho roku šlápl na sníh, spustil hrozný povyk a stal se pro ten rok slavným mužem. Bylo všeobecné podezření, že několik členů ČSK Praha podniká za prvním sněhem zvláštní výpravy, jimž aby účel nebyl prozrazen, dáván byl zdánlivě účel docela jiný. Tak Rossler- Ořovský jezdil na Krkono-še na hony. A aby to řádně potvrdil, psal svědomitě do knih, jak na Mísečkách, na Dvoračkách (a i jin-de), slyšel řváti jelena. Ambrož zase kontroval postup květeny a tak dále...

Ale vždy vyklubala se z toho snaha býti prvním na sněhu. Později vy-vinulo se zvláštní zpravodajství. Apel byl kladen na to, aby upraveno bylo tak, aby odpovídalo také účelům vědy.Vybráno z Ročenky Č.S. K. Praha z let 1887 – 1927.

Vyznavači starých lyžníků v Krkonoších pořádají stylová setká-ní pro dobrou náladu, ale i sportovní klání. I vy sami se může-te připojit, nejlépe v dobovém oblečení. Kdy a kde jsou podob-né sportovní svátky na dřevěných lyžích či na rohačkách – dobo-vých saních - připraveny (ve Vysokém nad Jizerou, na Benecku, ve Špindlerově Mlýně, v Rokytnici nad Jizerou, na Pomezních bou-dách a v polských Kowarech či ve Vrchlabí a na dalších místech) vám zajisté poradí dobré duše v informačních centrech.

www.krkonose.eu

Lyžníci a jezdci na rohačkáchV Krkonoších a Podkrkonoší i dnes zachovávají tradice, folklor a lidovou slovesnost. Poměrně často v terénu potkáte šťast-

livce, kterým někdejší dřevěná pééérkenka přirostla k srdci. Bližší seznámení s historií regionu, vznikem lyžování a místními tradicemi vám poskytnou krkonošská muzea ve Vysokém nad Jizerou, Jilemnici, Pasekách nad Jizerou, Vrchlabí a na dalších místech.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 9Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

„Myšlenka uskutečnit Krkonošskou expedici do Himálaje dozrávala do jasnější podoby několik let. Naděje na realizaci byla mizivá, přesto přípravy pokračovaly. Stalo se neuvěřitelné. 16. května 1979 byl skupině nadše-ných horolezců přislíben dosud nedostoupený vrchol Manáslu North II. vysoký 7 157 metrů. Po zajištění dů-ležitých administrativních formalit přišel 12. červen a z Nepálu definitivní povolení k výstupu. To nejpodstat-nější jsme měli a bylo jenom na nás, abychom tak složitou a náročnou akci úspěšně dokončili,“ citujeme z knihy Expedice Himálaj - Manáslu 79.

Za panenskou horou z Krkonoš do Himálaje 30 let od horolezecké expedice

Krkonoše nemají příliš vhodné terény k horolezeckým aktivitám ve vol-né přírodě. Dle Návštěvního řádu Správy KRNAP jsou k letnímu horo-lezení vyčleněny lokality Emin kámen u Bártlovy lávky u Špindlerova Mlýna, Hnědé skály v údolí Klínového potoka u Strážného, Hranosta-jí skála ve Strážném a Lubošské skály v Mumlavském dole u Harracho-va. Horolezení v zimě není. K dispozici jsou v několika místech i umělé horolezecké stěny. Nejlépe přístupnými skalami polských Krkonoš jsou Vraní skály v Karpaczi. Rozmanitá je možnost lezení po žulových ska-lách. Nejzajímavějším lezeckým místem v jihozápadním Polsku jsou So-kole Góry Sokolí hory, jimž se familiárně říká „Sokoliki“.

„Do podrobností byl vypracován plán, poří-zen všechen potřebný materiál, vyřízený vý-jezdní formality. Díky pochopení ČSAD n. p. Hradec Králové nám byl pronajat nákladní automobil Škoda LIAZ 100 05, na posled-ní chvíli přizpůsoben k přepravě materiálu i osob. Konečně 7. srpna 1979 odjíždíme ze Špindlerova Mlýna směr jihovýchod. K sa-motné cestě do Nepálu snad jen tolik, že v některých zemích vzhledem k tehdejší po-litické situaci, byla složitější, snad i nebez-pečná, ale i to k útrapám expedice patří. Po celou dobu působení expedice v Nepálu zaměstnáváme pět místních lidí: styčného důstojníka nepálské armády, šerpy - sirdar - vedoucího a výškového nosiče, kuchaře a jeho pomocníka. K přepravě 2,5 tuny ne-zbytně nutného materiálu k životu v horách najímáme 75 údolních nosičů včetně jejich naháněče. Váha přepravovaných zavazadel činila 2 280 kg. Na 150ti kilometrový pat-náctidenní pochod údolím řeky Buri Gan-daki do základního tábora se vydáváme v době doznávajícího monzunu. Některé dny v nesnesitelných vedrech a ještě prud-ších lijácích, po úzkých cestičkách, mezi rý-žovými políčky, později subtropickým pra-lesem, přes mnoho hřebenů a řek, ve vyš-ších polohách pralesy borovic, smrků, jed-lí, modřínů a bříz a nakonec alpínskou ve-getací až do našeho přechodného bydliště – základního tábora. Odtud výš už začíná zápas o horu, hledání cesty, kde nikdo z lidí před tím nebyl, budování táborů, přepravu materiálu dolů a nahoru, za prudkého žáru slunce v ledových stěnách, mnohem častě-ji za nepříznivého počasí, kdy sněží a sněží. Pět výškových táborů, čím výš, tím skrom-nějších.“

Přišel ten den„15. října 1979 pozdě odpoledne hlási-la radiostanice, že první dvojice Červinka - Srovnal překonala lezecky nejobtížnější úsek výstupu a ve výši 6 420 m n. m. posta-vila stan. V hlasech se odráželo napětí, vy-čerpání. Další noc hlásila vysílačka z pátého tábora: „Byli jsme na vrcholu.“ Rázem jsme si všichni oddechli a upřímně oběma horo-lezcům blahopřáli. Vrchol dobyt. První sed-mitisícový panenský štít v Himálaji, na němž lidská noha nestanula. Jak jsme se radova-li. A jakoby z každého naráz spadla únava a napětí těch posledních vysilujících dní.“

„Sestup další dvojice, jež dosáhla vrcholu o dva dny později, rozhodně nebyl pro la-bilní nervovou soustavu. Oné mrazivé noci 18. října jsme ve čtvrtém táboře už mysle-li na to nejhorší. Střechu stanu bičoval vichr, byl krutý mráz. Nový den byl jasný a ještě mrazivější. Nohy ve stanu omrzaly. Hned po osmé jsme zachytili zprávu, že dvojice Kru-pička – Novotný dosáhla vrcholu a v noci sestoupila do pátého tábora. Konečně jsme zaslechli ve vysílač-ce rozechvělý Vla-dimírův hlas: „Se-stupujeme. Jsme asi pěkně omrzlí.“

Zpověď„Pod obrovskými le-dovými věžemi, tam vysoko v Himálaji se při překonávání le-dovcové trhliny zpo-la zaváté sněhem se mnou zřítil její okraj. Nebýt Standy, kte-rý pohotově a pev-ně držel lano a po-mohl mi, asi bych se z ní nedostal. Ne-tušili jsme, že v té době nedaleko nad námi se odehráva-lo další drama. Tam se propadl do trhliny Vladimír, s napěchovaným batohem, s ra-diostanicí krkonošské Horské služby, no-vou péřovku a dalšími věcmi. A měl co dě-lat, aby se z ní, za Mirkovy vydatné pomo-ci, vyprostil. Čas utíkal. Už jdou. Vyběhl jsem s termos-kou horkého čaje do tmy. Dvě temné posta-vy v červených větrovkách sestupovaly po čtyřech.

Pomalu se blížily. Doušky horského čaje při-šly oběma dehydrovaným a vyčerpaným horolezcům k duhu. Tu noc jsme vařili snad až do půlnoci. Nohy přátel budou zřejmě omrzlé, ale hlavně, že jsou oba tady.“

Emoce„Zase jsme se po dlouhých týdnech přepl-něných nezapomenutelnými zážitky, tram-potami, fyzickým a psychickým vypětím, se-řadili okolo stožáru se stáními vlajkami Ne-pálu a Československa. Zdáli na nás upřeně hleděla fantastická, bělostná a už „naše“ hora. Už není panenská. Jsme zase pohro-madě. Všichni! To je po skončení činnos-ti v tak těžkých velehorských podmínkách to nejcennější. Na vrcholu dosud nezlezené himalájské sedmitisícovky zavlály 16. října 1979 poprvé vlajky československá a ne-pálská. V hoře je v plastovém obalu uložen vzkaz v anglické a české řeči, podepsaný všemi členy expedice a pěti nepálskými pří-slušníky, kteří s námi v horách sdíleli osudy. Stojí tam krasopisným písmem Honzy Kynčla: „Přejeme pracovitému lidu ne-

pálského království šťastnou budoucnost a rozkvět jeho bohaté a překrásné země. Ať sílí přátelství mezi národy ČSSR a Nepálu. Mír lidem celého světa!“Navždy ponese severní hřeben, jímž jsme se ubírali k vrcholu, název „Hřeben Jana Messnera a Štefana Spusty“ – členů HS, kteří zahynuli při zimní záchranné akci na úpatí Sněžky.“

Na závěr„Všichni dřeli, byli vyčerpaní a nemoc-

ní, překonali nepředstavitelné úsilí, aby čtyři z nich stanuli poprvé v his-torii československého horolezec-tví na panenském vrcholu nepál-

ské sedmitisícovky. V základ-ním táboře se scházíme

po 35 dnech úmorného snažení a tak vzdálený a vysoký cíl byl koneč-ně dosažen. Přípitek,

potom slavnostní veče-ře ze zbytků, radost, písně,

naše české i nepálské, vzpomín-ky a touha po domově. Pozdě v noci napo-sled zahříváme promrzlé spací pytle a brzy

ráno opouštíme naše „přechodné bydliště“ a unaveni, ale spokojeni počítáme první kroky 14-ti denní cesty zpět. V Himálaji za-číná malebný podzim.“

Himálaj – Nepál – ManásluHimálaj je největším a nejmohutnějším hor-stvem světa. Říká se také, že kde všech-ny hory světa končí, začíná Himálaj. Téměř 2500 km dlouhý hlavní hřeben prochází Pá-kistánem, Čínou, Indií a Nepálem. Je široký 200 – 300 km a průměrná výška přesahuje 6 000 metrů. Ohromuje nejenom svou výš-kou a mohutností, ale tvoří pro člověka ne-pochopitelnou přírodní hradbu mezi indic-kou nížinou na jihu a tibetskou náhorní plo-šinou a rozsáhlými asijskými pouštěmi na severu. Z hřebenů vyčnívá 10 ze 14 osmiti-sícových štítů naší Země.

Několik informací„Doba konání: 7. srpna – 4. prosince 1979. Místo: Nepál – Centrální Himálaj v oblas-ti Gorkha, skupina Manaslu hora Mana-slu North – výška 7 157 metrů nad mořem.

Doprava: nákladní automo-bil LIAZ 10005 valník s oblou-ky a plachtou, upraven, třetina ložné plochy k přepravě osob a potřebného materiálu na ces-tu, dvě třetiny byly zaplněny výzbrojí, výstrojí, potravinami, ostatním materiálem, potřeb-ným ke splnění sportovních, vě-deckých cílů expedice. Celkem najeto: 22 000 km. Trasa: Krko-noše – Maďarsko – Jugoslávie - Bulharko - Turecko – Irán - Pá-kistán – Indie – Nepál – Káth-mándů – Trisuli.“

Pro zajímavost„Pro přepravu materiálu a po-travin výprava použila 85 pa-pírových kartonů, 40 kusů sudů vodotěsných velmi leh-

kých z umělé hmoty, proti vyloupení zajiš-těných visacím zámkem na upínacím zá-věru, 12 kusů plechových beden z hliníku nebo pozinkovaného plechu, podlepených molitanem proti prachu a opatřených dvě-ma visacími zámky, 15 kusů lodních pytlů a 3 kusů sudů z umělé hmoty, s širokým hr-dlem k přepravě vybavení kuchyně, pro no-šení pitné vody. Některé obaly musely být opatřeny nepromokavým igelitovým povla-kem, osobní bedny a sudy visacími zámky. Obaly pro pochod do hor a pro půso-bení expedice v horách byly vyvažovány na 30 kg, což je váha odpovídající podmín-kám nepálských údolních nosičů. Expedice je vždy náročnou záležitostí, jak po stránce organizační, tak materiálové. Po-třeby potravin byly stanoveny podle předem vypracovaného plánu. Proti plísňovým balením jsme opatřili 150 kg čerstvého chleba, vodotěsnými oba-ly filmový materiál, přístroje a pomůcky pro výzkum. V nákladním prostoru bylo usklad-něno 800 kg masových konzerv, hoto-vých konzervovaných jídel, paštik a sekané v konzervách, téměř 60 kg uherského a tu-ristického salámu, Poličanu a anglické sla-

niny, rybích konzerv, 150 kg chleba, 25 kg vánoček, 8 kg čokolády, 5 kg bonbonů, 10 kg polévek a bujonů, 10 kg nápojů v prášku, 100 kg cukru, 50 kg rýže, 10 kg knedlíků, lívanečků a palačinek v prášku, 200 kg mléčných a instantních mléčných výrobků, v menším rozinky, oříšky, buráky, koření, pudinky, další potraviny a pochuti-ny. Jen málo chybělo do dvou tun. K tomu kuchyňské náčiní, vařiče, bomby. Po stránce zásobování potravinami jsme byli vybave-ni na 110 dní plánového trvání expedice.“ „Pro „lékařské účely“ a vzhledem k tomu, že přes Irán nesměl být převážen alkohol, byly rum a slivovice zataveny v konzervách a označeny etiketou maso,“ aktuálně dopl-nil tehdéjší zapis Jan Červinka.

Redakčně upraveno z knihy Expedi-ce Manáslu 79, na které se autorsky, každý svým originálním způsobem, podíleli téměř všichni členové expe-dice.

Vrchol dosažen. Ve dnech 16. - 18. října 1979 pokořila I. krkonošská expedice dosud nezlezený severní vrchol Manáslu (7.157 m n. m.) - na snímku Jan Červinka.

Expedice Himálaj – Manáslu 79 se účastnili: Vladimír Krupička - vedoucí expedice, Blahoslav Braun, Jan Červinka - zasloužilý mistr sportu, technický vedoucí výstupu, Tomáš Filka, Jan Kynčl, MUDr. Miroslav Novotný, Milan Rusý, Ing. Otakar Šrovnal, Stanislav Šafář, RNDr. Jan Štursa.

Jan Červinka - zasloužilý mistr spor-tu a technický vedoucí výstupu - po tři-ceti letech zavzpomínal a doplnil: „Na tehdejší dobu to byl velmi slušný výkon. Byla to malá expedice a ne všich-ni byli horolezci. Kolektivně jsme nosi-li zavazadla, prohlíželi terén, protože v těch místech ještě nikdy nikdo nebyl. V té době byly u nás v republice pro-blémy, protože možnosti získat devizo-vé peníze byly omezené. Proto i my jsme museli počítat s jistými omezeními a ví-ceméně všechno nabalit už v republice. No a nakonec, když pak přijedete do hor, všichni jsou takříkajíc nadržení a chtějí nahoru. Jenže pobyt ve vyso-kých horách s sebou nese mnohé pro-blémy a mezi ně patří i to, že často ně-kdo onemocní. To je vcelku pravidlo. A když už to pak všechno dlouho trvá, při velké expedici jste totiž v terénu až 5 měsíců, při malé dva až tři měsíce, tak si všichni přejí, aby už někdo konečně vylezl na vrchol.Z deseti členů tehdejší expedice dva ze-mřeli a jeden se záhadně ztratil. Společ-ně jsme už nikdy nikam nevylezli. Setká-váme se však celkem pravidelně a letoš-ní kulaté výročí jsme si připomněli kon-cem září.“

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 10

www.krkonose.eu

Skiregionwww.skiregion.czJe největší lyžařskou oblastí v ČR na rozmezí západních Krkonoš a Jizerských hor. Vznikl spojením skiareálů Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Rejdice a Příchovice jedinou lyžařskou permanentkou. Parametry: 36 vleků, 6 lanovek, 40,5 km sjezdových tratí, přepravní kapaci-ta 30.000 osob/hod., upravováno cca 200 km běžeckých tratí od malých okruhů v obcích až po hřebenové partie.

Parametry: 8,5 km sjezdových tratí, 3 lanovky, 6 vleků, 7,9 km technického zasně-žování, 110 km běžeckých tratí, propojených s upravovanými lyžařskými terény v Polsku

(Jakuszyce) a v Jizerských horách (Malá Jizerka), přepravní kapacita 6 050 osob/hod., snow park, sáňkařská dráha. Lyžařské skokanské můstky s kritickým bodem 40 m, označovaným v lyžařské terminologii jako K40, 70 m (K70) a 90 m (K90). Posledně jmenovaný je od roku 1997 pokryt umě-lou hmotou výrobce SAJA Korpi z Finska pro let-ní skákání na lyžích. Na Čertově hoře je areál vel-kých skokanských můstků s kritickým bodem 120

m (K120) a mamutí můstek pro lety na lyžích, který má po poslední přestavbě v roce 2000 kritický bod 185 m.

Telefon: 481 529 353, fax: 481 529 320E-mail: areal@harrachov.cz | www.skiareal.com

Lyžařský areál najdete v Pasekách nad Jizerou na rozlehlých stráních Hořenska. Nadšenci snowboardingu najdou v areálu Pi-zár příznivé podmínky pro jakýkoliv druh to-hoto sportu. Parametry: 10 km sjezdových tratí, 5 vle-ků, 6 km technického zasněžování, 25 km bě-žeckých tratí v okolí, přepravní kapacita 4.850 osob/hod.

Telefon: 481 523 589 | 481 522 122| e-mail:obec@paseky.cz | pizar@mybox.cz | www.paseky.cz | www.pizar.cz

Rokytnice nad Jizerou patří mezi největší lyžařská střediska západní části Krkonoš. Je zde několik skiareálů, z nichž je nejznámější skiareál Horní Domky rozkládající se na svazích Lysé hory a druhou nejdelší lanovou dráhou v ČR v délce 2 198 m. Skiareál je oblíben především pro velkou variabilitu a šíři sjezdovek všech obtížností. Parametry: 22,3 km sjezdových tratí, 2 lanovky, 23 vleků, 16 km technického zasněžování, 56,7 km běžeckých tratí, přepravní kapacita 15.895 osob/hod., snowpark s lyžařským vlekem. Dětský park

s pojízdným kobercem pro úplné začátečníky. Lanová dráha Lysá hora – provoz pouze v zimním období. Lanová dráha Horní Domky - provoz celoroční.

Spartak Rokytnice, a.s., 512 45 Horní Rokytnice nad Jizerou 702Telefony: Studenov: 481 522 970 | 481 522 969

Horní Domky: 481 522 380 | 481 522 833E-mail: info@skiareal-rokytnice.cz | www.skiareal-rokytnice.cz

Benecko překvapí nezapomenutelnými výhledy do kraje i na hřebeny Krkonoš. Středis-ko je ideální pro rodiny s dětmi, začínající lyžaře a snowboardisty. Slevy na kartu hosta.Parametry: 3,5 km sjezdové tratě, 1 lanovka, 12 vleků, 1,52 km technické zasněžo-vání, 39 km běžecké tratě, přepravní kapacita 8.900 osob/1 hodinu, snowpark, crosso-vá dráha, skoky, snowtubing, večerní lyžování 19.00 – 21.00 hodin.

Obecní úřad BeneckoTelefon: 481 582 606 | 481 582 625

E-mail: flora@benecko.comobec.benecko@worldonline.cz

www.benecko.infowww.benecko.com | www.benecko.cz

www.skiareal-benecko.cz

Horské rekreační středisko Strážné 6 kilome-trů od Vrchlabí (směr Špindlerův Mlýn). Je ideálním výchozím bodem pro milovníky běžeckých stop. Zdejší lyžařský areál urče-ný pro rodiny s dětmi a začátečníky uspokojí i nenáročné sjezdaře. Parametry: 1,6 km sjezdových tratí, 4 vleky, 800 metrů technického zasněžová-ní, 55 km běžeckých tratí, přepravní kapacita 3.500 osob/hod., freestyle snowpark.

Obec Strážné, Telefon: 499 434 174, 606 724 878E-mail: technik@strazne.eu | starosta@strazne.eu

www.strazne.eu

1.

2.

3.

4.

5.

1.

2.

3.

4.5.

7.

8.

9.

10.

Parametry: 5,1 km sjezdových tratí, 4,7 km technického zasněžování, 1 lanovka, 7 vleků, kidpark s pojízdným kobercem, snowpark s vle-kem, večerní lyžování na 4,1 km tratí, kapacita 7700 osob/hod. Skipark Mladé Buky leží ve východních Krkono-ších, nedaleko města Trutnova, necelé dvě ho-diny jízdy z Prahy. Díky šířce a profilu tratí nabí-zí lyžařské vyžití rodinám s dětmi i lyžařům hledajícím klidnější svahy a vleky bez front. Na své si však ve snowparku přijdou i snowboardisté a freestylisté. Dětem i začáteční-kům je k dispozici oddělený dětský KIDpark vybavený pojízdným kobercem, lanovým vlekem, figurkami a průjezdy pro pobavení.

Skipark Mladé Buky, DIKRAM s.r.o., Horská 35, 54101 Trutnovsnow info: +420 773 663 930, 775 340 712

e-mail: info@skipark-mladebuky.czwww.skipark-mladebuky.cz

6. Skipark Mladé Buky (550 - 670 m n. m.)

Strážné (800 m n. m.)

Benecko – lyžařský areál (610 – 970 m n. m.)

Rokytnice nad Jizerou – Lysá hora (1.344 m n. m.)

Paseky nad Jizerou (620 – 860 m n. m.)

Sportovní areál Harrachov (1.020 m n. m.)

Sponzor Krkonošské lyžařské magistrály

Autobus pro lyžaře

Mnohde nezapomínají na nejmenší sportovce – příkladem jsou dětská hřiš-tě na sněhu.

Slevy na permanentkySlunce, málo lidí, pohoda

V těsné blízkosti areálů jsou do-stupné pravidelně upravované bílé stopy pro turistické i závodní běžecké lyžování. Ze sjezdových skiareálů se rozbíhají všemi směry běžecké stopy projektu „Krkono-še – lyžařský běžecký ráj“.

Jarní lyžování v Krkonoších

Nabídka pro děti

Téměř každé zimní středisko vám nabí-zí skibus.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 11Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

Krkonoše jsou licence k zábavě na sněhu. Na sjezdovkách, snowboardech, běžkách, sněž-nicích, snowtubingových gumách, ale také pěšky na udusaných cestách. Díky tomu se můžete denně rozhodnout znovu a znovu, kam se dnes vydáte lyžovat nebo snowboardovat. Na výběr je několik oblastí, které vám níže představujeme.

Také příjezd z domova už může být docela nalehko. V místech jsou půjčovny lyží a snowboardů. Lyžařské školy mají vhodné nabídky pro každého. Individuální soukromé výukové kurzy nebo kurzy pro skupiny. Na repertoáru jsou i běžky, výlety na sněžnicích nebo na saních. Pove-dou vás profesionálové znalí místních poměrů. Pobyt na horách vás nutí zažít mnohé. Dovolená v Krkonoších totiž znamená spousty zá-žitků, čistou hlavu a uvolnění. Čerstvý vzduch a pěkné přírodní pro-středí tomu napomohou. Nikdy se do hor ani v zimě nevydávejte bez plavek, slunečních brýlí a opalovacího krému. Protože se pořád něco děje. Ať dáváme přednost odpočinku na lehátku, romantice v saních tažených koňmi, v aquaparku nebo na sjezdovce. Vždycky můžete objevovat něco nového.

Síla hor – bezmezná vášeň Skiarena KRKONOŠE

Skiarena Krkonoše vznikla spojením 6 lyžařských areálů východních Krkonoš (Černá hora - Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Černý Důl, Velká Úpa, Malá Úpa a Svoboda nad Úpou. Největší lyžařská oblast v ČR s platností společ-né jízdenky (skipasem). V období hlavní lyžařské sezony (25.12.-14.3.) je do-prava lyžařů mezi areály zajištěna skibusy. Parametry: 6 lanových drah, 39 vleků, 36,8 km sjezdových tratí, 26,1 km technického zasněžování, přepravní kapacita 39 445 osob/hod..

Můžete si vybrat společný skipas pro více středisek i bodové jízdné. Připomínáme řadu rozlišení hlav-ních a vedlejších termínů během zimy, které jsou zajímavé hlavně nižšími cenami denních perma-nentek.Využijte pestrou nabídku příleži-tostí.Záleží už jenom na vás.....

Golden Pass - propojení tří lyžařských areálů Vítko-vického údolí (Aldrov, Vurmovka a Janova Hora) jed-ním odbavovacím systémem a jedinou permanent-kou. Mezi areály můžete přejíždět skibusem.Gol-den Pass platí pro lanovku, 5 vleků na osmi sjez-dovkách. Parametry: 5,2 km sjezdových tratí, 1 lanovka, 5 vleků, 4,2 km technického zasněžová-ní, 20 km běžeckých tratí, přepravní kapacita 6.000 osob/hod.

Vítkovice Skiareál AldrovTelefon: 481 582 925 | E-mail: obec@vitkovicevkrk.cz

www.skialdrov.cz

Parametry: 25 km sjezdových tratí, 5 lano-vých drah a 11 lyžařských vleků, 24 km technic-kého zasněžování, 85 km běžeckých tratí v okolí, přepravní kapacita 20.000 osob/hod., snowpar-ky, k bodovým jízdenkám jízda na bobové dráze zdarma, k jízdence „5 ze 7“ hodina v Aquaparku Špindlerův Mlýn zdarma, možnost nákupu jízdenky přes internet .

SKIAREÁL Špindlerův Mlýn, a.s.Telefon: 499 467 102 / 106

E-mail: skiareal@skiareal.cz l www.skiareal.cz

Hlavní lyžařskou lokalitou Žacléřska je areál ARRAKIS. Lyžuje se na širokém 1,1 km dlouhém severovýchodním svahu s pře-výšením 250 m (pozvolný se strmým koncem, který lze objet). Svah je rozdělen na několik sjezdovek s délkou 5 km. Uměle zasněžováno je 80% všech sjezdovek. V areálu jsou 4 vleky s celkovou přepravní kapacitou 3.000 osob / 1 hodinu. V oko-lí je upravováno 28 km běžeckých tratí. Můžete vystoupat až do výše 1.000 m n.m. na Rýchorskou boudu a pokračovat do hloubi východních Krkonoš, nebo využít méně náročný terén, který je směrem na Královec, Bernartice či Křenov

ARRAKIS, s.r.o., Prkenný Důl č.p.1, Žacléř Telefon/Fax: 499 776 555 | GSM: 603 827 575 E-mail: arrakis@tiscali.cz | www.skizacler.com

Svojí polohou se nachází 400 m od historického centra Vrchlabí (na obchvatu Praha – Špindle-rův Mlýn). Lanovka Vás dopraví na Kněžický vrch 710 m n. m., s krásným výhledem na Vrch-labí a okolí panorama Krkonoš. Zajišťuje poho-dlný přístup na běžecké tratě Benecka a Míse-ček s délkou až 50 km. Pro lyžařskou veřejnost jsou k dispozici 3 vleky a 1 lanová dráha s celko-vou přepravní kapacitou 4100 osob/hod. Sjez-

dovky jsou zasněžované a terény jsou ideální pro začátečníky a rodiny s dětmi. V areá-lu je parkoviště pro lyžaře, WC, půjčovna lyží, servis, lyžařská škola, snowboardová ško-la a snowpark.

Ski areál Vrchlabí - Kněžický vrch, Stavidlový vrch 504, 543 02, Vrchlabí 4

Telefon: 602 401 306, 603 253 250E-mail: l.ottova@centrum.cz , info@skiareal-vrchlabi.cz

E-mail: imlauf.jan@seznam.czwww.skiareal-vrchlabi.cz, www.skilenka.cz

SKIRESORT ČERNÁ HORA je novým lyžařským regionem se společnou jízdenkou. Vzni-kl spojením lyžařských areálů v Janských Lázních, Černém Dole a Svobodě nad Úpou. Areál v Janských Lázních disponuje 8-mi míst-nou kabinkovou lanovou dráhou, sjezdovými tra-těmi všech druhů obtížnosti, patřící k nejdelším v Čechách (délka až 3 km), sáňkaři mohou využít 3,5 km dlouhé Černohorské sáňkařské cesty. Are-ál v Černém Dole je charakteristický romantickým a klidným prostředím se širokými sjezdovkami, moderně vybaveným KIDparkem pro výuku lyžo-vání a SNOWparkem se speciálními překážkami a skoky. Areál ve Svobodě nad Úpou je rodinného typu. Nabízí zdarma stálou slalomo-vou trať s časomírou, její reservace je možná i pro privátní akce. V hlavní lyžařské sezoně (25. 12 - 14. 3.) je doprava lyžařů mezi areály zajištěna skibusy. Večerní lyžování 18.00 – 21.00 hodin (v Janských Lázních na sjezdovce Protěž v délce 1600 m se 4-sedačkovou lanovkou, vždy od 15.12. do 31.3. v případě příznivých sně-hových podmínek)Parametry SKIRESORTU: 20 km sjezdových tratí, 4 lanové dráhy, 22 lyžařských vleků, 15,4 km technického zasněžování, 70 km běžeckých tratí v okolí, přepravní kapa-cita 22.700 osob/hod.

MEGA PLUS s.r.o. , Janské Lázně 265, PSČ 542 25Telefon: 499 875 186 | E-mail: megaplus@megaplus.cz

www.cerna-hora.cz

Žádné fronty, pohodové a bezpečné lyžování pro celou rodinu. Zdarma malý vlek pro začá-tečníky. Večerní lyžování: středa, pátek, sobota od 19 do 21 hodin.Parametry: lyžařský vlek - typ bubínkový, dvoumístný BLV 2, šikmá délka: 740 m, převý-šení: 166,6 m, dopravní rychlost: 3,2 m/s, are-ál je vybaven zasněžovacím systémem (1 aktivní a 1 tyčové dělo).

Obecní úřad PonikláTelefon: +420 603 569 389 | E-mail: obec@ponikla.cz

www.ponikla.cz

7.

8.

9.

10.

11.

12.

11.

12.

SKIAREÁL Špindlerův Mlýn (Pláň 1.196 m n. m., Medvědín 1.235 m n. m., Labská (1.070 m n. m.)

SKIRESORT Černá hora (530 – 1.260 m n. m.)

Žacléř - Prkenný Důl (580 - 830 m n. m.)

Ski areál Vrchlabí – Kněžický vrch (550 – 710 m n. m.)

Poniklá Lyžařský areál „HOMOLE“

Vítkovice v Krkonoších - Aldrov (733 – 860 m n. m.)

Kalendář sportovních akcí

V průběhu zimní sezony probíhají v lyžař-ských areálech různé závody nižšího, střed-ního i nejvyššího „kalibru“, ale i divácky zajímavé tradiční lidové, sportovně spole-čenské, nebo jinak „hravé“ akce. Nenech-te si je ujít. Jejich termíny s programem zjis-títe na www.krkonose.eu a www.holidayinfo.cz nebo na in-ternetové adrese každého konkrétního ski-areálu.

6.

Společný skipas

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 12

www.krkonose.eu

Krkonoše - svazek měst a obcí zdarmaStrana 13Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

115

4a

3

3b

3a

5

5a

6a6b

6

5b

8

9

12

11

16

17

20

1b

13

14

24

18

22

19

23

21

40 41

42 43

26

2728

28a27a

22a

20b

20a16b16a

25a

43a

23a

24b

11a

1

1

23

21

22

22

15

17

16

20

16

151

19

1920

22

21

23

22

1

22

2

3

4

4

6

6

7

7

5

12

13

13

1

1110

2

14

14 14

12

8

7

7

9

4

Szklarska Poreba

4

4b

1a

2

2b

10a

10

25

21b

21a

2a

7

4c

3

1

1

1

1

1

1

12

22

18

Jizerská magistrála

Královec

16

HRADEC KRÁLOVÉ

LIBEREC

Krkonoše

LEGENDAStátní hranice

Krkonošská magistrála

značené upravované běžecké tratě

významné zimní tyčované trasy

závodní běžecké tratě

lanovky

nákladní lanovka

lyžařské vleky

sjezdovky

sáňkařská dráha

muzeum

informační centrum

rozhledna

místo dalekého rozhledu

kostel, kaple

zámek

zřícenina hradu

skály

bouda, občerstvení

kemp

koupání

ostatní upravované běžecké tratě

závodní běžecké tratě Jakuszyce

4

silniční hraniční přechod

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 14

Jejich původ stojí za připomenutí. U zrodu tak zva-ných němých značek stál akademický malíř Kamil Muttich (1873 - 1924). Často pobý-val ve Vysokém nad Jizerou, rád lyžo-val. Když vznikla potřeba vytvořit sys-tém piktogramů pro Krkonoše, před-ložil svůj návrh. Jeho němé značky ze silného plechu, byly poprvé vyvěše-ny na nejexponovanějších místech Kr-konoš od Harrachova až po Janské Lázně v zimě 1923/24. Jejich autor krátce na to, 6. listopadu 1924, umírá. Značky se osvěd-čily. V podobě červených piktogramů vhod-ně a účelně doplňují klasické turistické zna-čení. Ploché ukazatele snadno při nízkých teplotách, silném větru a velké vlhkosti vzdu-chu namrzaly a stávaly se tak nečitelné. Mut-tichovy piktogramy nezakryje ani hustá ná-mraza a kupodivu byly a jsou srozumitelné českým i zahraničním lyžařům a turistům.

Až v zimě pojedete na běžkách nebo pů-jdete sněhem kolem některé z nich, zkus-te si připomenout, co má podle pana Mut-ticha vyjadřovat. Ač němá, jistě k vám pro-mlouvá..

Např. hvězdička pro obec Harrachov – Nový svět má připomínat odlesk křišťálu z tamních

Vážení příznivci běžeckého lyžování,

Tato trasa začíná na rozcestí U Krásné Pláně a navazu-je tak na trasu č. 4 – Přes Struhadla. Z rozcestí U Krás-né Pláně vede okolo Kopřivníku, horní stanice lanovky na Pláni a pokračuje směrem ke Stohu na rozcestí U Srubu, kde se napojuje na Krkonošskou magistrálu. Jedná se o trasu s větším převýšením dlouhou 3,9 km.Na místech označených tímto symbolem nalezne-te občerstvení.

Páteřní trasa dříve nazývaná Krkonošská (lyžařská) cesta, začíná v Žacléři na Rýchorském náměstí směrovkou k začátku upravované trasy, který je nad zámkem v Žacléři. Vede přes Rýchorský kříž - Rýchor-skou boudu - Horní Maršov - Reissovy Domky - Krausovy Boudy - Velké Pardubické Boudy - Ko-línskou boudu - Pražskou boudu - nad Tetřeví-mi boudami - po Liščí cestě - pod Friesovými bou-dami - pod Klínovkou - Okolo Srubu - přes Krásnou Pláň - Svatý Petr - Špindlerův Mlýn , most přes Labe - dolní stanici lanové dráhy na Medvědín - Horní Mísečky - Zlaté návrší, Vrbatovu boudu - U čtyř pánů - Voseckou boudu - Mumlavskou boudu a končí v Harrachově u kempu. Jedná se o pá-teřní trasu protínající celé Krkonoše, dlouhou 71 km.Na místech označených tímto symbolem naleznete občerstvení.

Trasa začíná na Horních Mísečkách (lyžařský stadi-on) a vede přes Třídomí – Rovinku - po Velbloudí cestě na Křížovky. Jedná se o nenáročnou trasu dlou-hou 14 km.Na místech označených tímto symbolem nalezne-te občerstvení.

Páteřní trasa po západních Krkonoších. Využívá mož-nosti dopravy běžkařů lanovkou k nástupu na túru (Vítkovice - Aldrov (Prezidentský expres), Harrachov – Čertova hora). Trasa začíná ve Vítkovicích – Aldrov a vede přes Rezek – Exkurzní cesta – Sedlo pod Dvoračkami – Dvoračky – Ručičky – Stude-nov - Pod Čertovou horou (napojení od lanovky Čer-tova hora) - Na Kamlu – Malinová cesta – Na Mýtě.Jedná se o náročnější trasu dlouhou – 23 km. Na místech označených tímto symbolem nalezne-te občerstvení.

Značení trasy začíná ve Vrchlabí u kina, lyže je mož-né nazout po 300 metrech chůze o něco výše v měst-ském parku. Dále vede přes Vápenici na Strážné - Šestidomí - Zadní Struhadlo a končí na rozcestí U Krás-né Pláně. Jedná se o středně obtížnou trasu s pozvol-ným i prudkým stoupáním, dlouhou 13 km. V nižších partiích trasy (Vrchlabí – Strážné) je prová-děna úprava v závislosti na množství sněhové pokrýv-ky. Na místech označených tímto symbolem nalez-nete občerstvení.

projekt „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ propojuje pravidelně upravovanými ly-žařskými trasami celé Krkonoše, což je plně srovnatelné i v evropském měřítku. V každé zimní sezoně, již od roku 2000, je péčí prakticky všech lyžařských are-álů a klubů i některých měst a obcí připraveno pro návštěvníky Krkonoš něko-lik set kilometrů vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžec-kých tras. Podle kvalifikovaného odhadu návštěvnosti se dá předpokládat, že nabídky svést se v kvalitně upravených a nádhernou přírodou vedených lyžařských stopách využívá, v zimní sezoně, až kolem jednoho milionu ná-vštěvníků Krkonoš.

www.krkonose.eu

Trasa 1 KRKONOŠSKÁ MAGISTRÁLA Trasa 2 PŘES ROVINKU

Trasa 4 PŘES STRUHADLA

Trasa 5 PŘES PLÁŇ

Trasa 22 VÍTKOVICE - HARRACHOV

značení lyžařských tras, která vám po-můžou při orienta-ci i při výběru správ-né náročnosti tra-sy.

Výškový profil:(svislá osa po 25 výškových metrech)

Celými Krkonošemi od Harracho-va až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrá-la. Na ni pak navazuje více než 400 km místních lyžařských cest a okru-hů. Běžecké trasy s mimořádnými vý-hledy na panorama Krkonoš najde-te nejen v centrální horské, ale i pod-horské oblasti. Zavedou vás do krás-ných, často méně frekventovaných a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš.V terénu se setkáte s několika druhy

Výškový profil:(svislá osa po 25 výškových metrech)

Výškový profil:(svislá osa po 20 výškových metrech)

Výškový profil:(svislá osa po 50 výškových metrech)

proslulých skláren, kříž jako křižovatka cest ozna-čuje Špindlerův Mlýn. Jasně vysvětlitelné jsou i ini-ciálové značky hřebenových bud: D jako Dvorač-ky, K jako Klínové boudy, P jako Petrovka, M jako

Martinovka apod. Snad nejvýmluvnější je symbol pro Hrnčířské boudy – hrníček, jak

jinak. Naopak na první pohled není jasné, proč pro

Černou boudu na Černé hoře volil Muttich koso-čtverec. Uvědomíme-li si ovšem, že původ-ně se jmenovala tato bouda Na Černé pa-sece, je jasné, že značka docela dobře vy-stihuje vymezený prostor paseky, později

luční enklávy. Kuriózní je osud značky Luční boudy. Aby-

chom jej pochopili, musíme začít u symbolu pro Hřeben – tedy u plného trojúhelníku a u Sněž-ky – obrysu trojúhelníku. Značka pro Luční bou-du totiž původně vypadala taky jako trojúhelník, ovšem umístěný na rovné čáře a měla vystiho-vat Bílou louku a boudu na ní stojící. Jenže oba-lená námrazou vypadala podobně jako symbol pro Hřeben a pokud by si někdo ve špatném po-časí značky spletl, mohlo by to mít velmi nepří-jemné důsledky. Proto byl symbol pro Luční bou-du otočen o 180°, čímž sice není zcela logický, ale jasně rozlišitelný. A o to přece jde!

-JZ a AZ-

Výškový profil:(svislá osa po 100 výškových metrech)

Muttichovy značkyjedinečné grafické symboly

k orientaci v horách

Zde popsané běžecké terasy jsou vyznačeny na mapě na str. 12 – 13.

Krkonoše - svazek měst a obcí zdarmaStrana 15Zima 2009/2010

Trasa začíná u Rýchorského kříže, na Krkonošské magistrále. Pokračuje podél Státní hranice s Pol-skem, s místy dalekého rozhledu, do Horních Al-beřic . Dále vede okolo Lysečinských bud přes Cestník ke Kostelu v Dolní Malé Úpě a končí u parkoviště v Horní Malé Úpě .Jedná se o středně obtížnou, trasu dlouhou – 15 km. Na místech označených tímto symbolem nalez-nete občerstvení.

Trasa vede po vrstevnicové lesní cestě, kde najde-te překrásné výhledy na západní Krkonoše i je-jich podhůří. Začíná pod Voseckou boudou a končí v Harrachově u bývalé celnice. Slouží jako tra-sa spojující Krkonoše a Jizerské hory navazující na Krkonošskou magistrálu. Jedná se o nenáročnou trasu dlouhou – 12,5 km. Na místech označených tímto symbolem nalez-nete občerstvení.

Krkonošská magistrála spo-jující Harrachov na západě a Žacléř na východě Kr-konoš je značena červe-ným kosočtvercem.

Na páteřní trasu navazují další upravova-né lyžařské trasy, tzv. turistické. Oranžový-mi ukazateli s informací o cílech a vzdá-lenostech.

www.krkonose.eu

Trasa 12 LYSEČINSKÁ

Trasa 15 JANOUŠKOVA CESTA

SITOUR ČR – „výrazný pomocník“Nejužívanějším a nejžádanějším zdrojem informací

je televizní program PANORAMA a www.holidayinfo.czInformace o tuzemských lyžařských střediscích - aktuální zpravodajství z českých hor denně prostřed-nictvím pořadu PANORAMA, v ranních hodinách na programu ČT 2.Panoramatické kamery přenášejí autentické obrázky z lyžařských středisek.Evokují pozitivní vztahy a nálady návštěvníků.

Televizní program v zimě sledují miliony diváků. Jejich zájem neklesá. Aktuální informace o českých horách na internetu.

Na stránkách www.holidayinfo.cz údaje o lyžařských střediscích v přehledné formě.Informace o sjezdových a běžeckých tratích, lanovkách a vlecích, cenách jízdného, výšce sněhové pokrývky, zobrazeny jsou obrázky z panoramatických a webových kamer.Stránky jsou propojeny s prezentací jednotlivých areálů a horských středisek.NOVĚ rozsáhlý Informační a rezervační systém o ubytování, vybavenosti regionu a kalendáři akcíTelevizní diváci využívají teletextovou stránku 190 na obou programech České televize.Informační servis Sitouru znamená souhrn sněhového zpravodajství a aktuálních informací z 96 lyžařských areálů, živé vy-sílání 36 panoramatických a 33 webových kamer, 85 panoramatických map, nabídku 600 ubytovacích kapacit s možností online rezervace, kalendář akcí a mnoho dalšího...

SITOURwww.holidayinfo.cz

ČT2 – Panorama: Po-Pá 8:30-9:10, So-Ne 7:50-8:30Teletext ČT: strana 190

Výškový profil:(svislá osa po 25 výškových metrech)

Výškový profil:(svislá osa po 25 výškových metrech)

Dalšími upravovanými lyžařskými trasami jsou tratě závodní, které jsou značeny modrý-mi ukazateli. Tyto trasy najdete jen na několi-ka místech Krkonoš – v Harrachově, na Horních Mísečkách a na Benecku. Velmi vyhledávanými jsou závodní trasy v polských Jakuszycích, s ná-vazností na síť běžeckých tras v Harrachově.

6

Pro doplnění značení na drobných odbočkách jsou použity zelené ukazatele.

místo, kam se budete rádi vracet

Podrobnou mapu upravovaných tratí (viz. fotografie) naleznete přímo u běžeckého areálu v Jakuszycích v Polsku (cca 2 km za Harrachovem).

lyžařské tratě připravované v první řadě (vždy od 15. 12. do 30. 3.) a značení v bodech lyžařských tras

další lyžařské tratě

euroregionální lyžařská trať Nová hřebenovkapěší trasy uzavřené v období 15. 12. až 30. 3.

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 16

www.krkonose.eu

Získejte dotaci třeba i na Váš projekt Místní akční skupina Krkonoše, o.s. (MAS Krkonoše) připravovala v minu-lých letech svůj Strategický plán LEADER, na jehož základě získala dotace z Progra-mu rozvoje venkova na realizaci projekto-vých záměrů subjektů působících na úze-mí MAS - tedy v centrální části turistické-ho regionu Krkonoše. O dotace mohou žá-dat např. obce, zemědělci, začínající podnikatelé, mikropodniky, neziskové organizace a dal-ší. Ročně si rozdělí okolo 4 mili-onů Kč. Mezi podporované oblas-ti patří např. stavba či rekonstruk-ce malokapacitního ubytovací-ho či stravovacího zařízení, půjčovny sport. potřeb, sportov-ních zařízení – např. hřiště, kou-paliště, jízdárna, hipostanice a ná-kup vybavení (Fiche č. 1 – Návštěva). Dále zlepšení základní dopravní a technické in-frastruktury a vzhledu obcí, např. míst-ní komunikace, veřejná prostranství, chodníky, parkové úpravy, zpevnění ploch, vodovody, kanalizace a ČOV (Fiche č. 2 – Vzhled obcí), stavba či rekonstruk-ce budov pro podnikání, úprava po-vrchů, nákup nové technologie a mo-dernizace výroby (Fiche č. 3 – Firma), stavební obnova nebo nová výstavba k za-jištění občanského vybavení a služeb v ob-lasti školství, sociálních služeb, péče o děti, kultury, zdravotnictví, spor-tovních a volnočasových aktivit, tě-lovýchovy a integrovaných informač-ních a školících center - např. moder-nizace škol, rekonstrukce školních ku-

chyní, úpravy školních hřišť, rekonstruk-ce zdravotních středisek, moderniza-ce hasičských zbrojnic a požární techni-ky, vytvoření zázemí pro spolkovou čin-nost, vytvoření a modernizace sporto-višť s víceúčelovým hřištěm, osvětlení, in-formační tabule, apod.(Fiche č. 4 – Vyba-vení obcí a vzdělávání). Nebo např. stáje pro krávy, jalovice, býky, ovce, kozy a koně,

dojírny a pastevní areály, haly pro chov drůbeže, jímky, hno-jiště, stavby pro skladování, zahradnické stavby a zpra-cování biomasy a bioplynu (Fiche č. 5 – Ekologické podniká-ní). Právě tyto oblasti by měly být podpořeny v letošní Výzvě. Více informací najdete na

www.mas-krkonose.cz

Kupujte „pravé“ Krkonošské produktyPři nákupech se můžete setkat s výrobky označenými speciálním logem Krkonoše – originální produkt®. Tato značka označu-je výrobky, které prošly přísným procesem certifikace, který zákazníkovi garantuje je-jich skutečný původ v Krkonoších, ale nejen to. Značené výrobky musí přispívat k dobré-mu jménu regionu, proto musí být také do-statečně kvalitní, šetrné vůči životnímu prostředí, jedinečné - vyrobené tradiční technologií, ručně nebo z místních surovin a výjimečné svou vysokou kvalitou. Takto označené produkty můžete zakoupit mimo jiné na turistických informačních centrech v regionu. Eva Říhová

Připravujeme - Radio Kulíšek – dětské krkonošské turistické internetové rádio

V roce 2000 byl Kulíšek mezi prvními interne-tovými radii vysílajícími na www.internetra-dio.cz. Po dvou letech bylo z technických důvodů vysílání ukončeno. V sou-časné době jsou již všechny problémy vyřešeny, a proto Radio Kulíšek na-bídlo Svazku měst a obcí Krkonoše projekt turistického in-ternetového radia. Pokud vše půjde pod-le plánu, mohli by si návštěvníci našich

nejvyšších hor poslechnout turistické za-jímavosti již v nadcházející

letní sezoně.Malá ochutnávka z programové na-bídky krkonošského

turistického interne-tového radia: dopra-va – opravy, nebezpeč-ná místa v zimě i v létě, turistické trasy – cyklo, pěší, běžky, doprava tu-ristů – cyklovlaky, cyklo-

busy, skibusy, kultura – vý-stavy, kon- certy, akce.

Jana Tauchmanová

Seznam oficiálních prodejních míst výrobků „Krkonoše – originální produkt“:

Značková prodejna Duhového domova, dům QUISISANAČernohorská 85, Janské LázněTel.: 777 070 819, 777 070 864www.duhovydomov.cz

Regionální turistické informační centrum KRKONOŠEKrkonošská 8, VrchlabíTel.:499 405 744, www.krkonose.eu

Informační centrum Veselý výlet Temný DůlTemný Důl 46, Horní MaršovTel.: 499 874 298, www.veselyvylet.cz

Městské informační centrum Veselý výlet Pec pod SněžkouPec pod Sněžkou 196, Tel.: 499 736 130, www.veselyvylet.cz

Muzeum krkonošských řemeselPoniklá 156, Tel.: 481 585 262, 732 326 198, www.krkonose-muzeum.cz

Dům pod jasanem - Tkalcovské muzeum a řemeslná dílna, Voletiny 22, Trutnov, Tel.: 736 275 025www.dumpodjasanem.cz

Rautis, a.s., Poniklá 151, PonikláTel.: 483 300 036, 736 109 917www.rautis.cz

Informační centrum JilemniceMasarykovo náměstí 140, JilemniceTel.: 481 541 008www.mestojilemnice.cz

Prodejna „Krakonošovo“Krkonošská 21, VrchlabíTel.: 603 707 282

Dětský klub Palcát je parta děvčat a chlapců z Krkonoš, které baví rozhlas nejen poslouchat, ale i vytvářet. V roce 1994 založili v lánovské základní škole dětské Radio Kulíšek (www.radio-kulisek.cz). V roce 1999 byla za-hájena spolupráce s dětským internetovým Radiem Domino. Kulišáci ob-čas hostují na vlnách Českého rozhlasu a každý víkend informují o aktu-álním počasí ve vysílání Radia OK.

Dosud MAS „Přiď-te pobejt!“ vyhlá-sila dvě výzvy k po-dávání projektů: vý-sledkem je prvních 24 podpořených projektů celkovou částkou ve výši té-měř 13 milionů ko-run. V listopadu 2009 bude otevřena ješ-tě 3. výzva. Mezi podpořenými projekty na-lezneme záměry na opravu kapliček a Bo-

Západní Krkonoše ožívajíMAS „Přiďte pobejt!“ je občanské sdružení, působící v západních Krkonoších na území sahajícím od Horek a Čisté až po Rokytnici, Vysoké a Paseky nad Jizerou. Zde již druhým rokem přerozděluje evropské dotace, které získalo na rozvoj svého území v rámci programu Leader. Děje se tak podle pevně stanovených pravidel, jejichž odsouhlasení kontrolními orgány bylo jednou z podmínek přidělení financí.

žích muk, země-dělských objektů (teletník), střechy kostela, moderni-zace kamenické-ho provozu a spo-lečenských prostor skautů, hasičů, So-kolů či obcí.

Kromě dotací nabízí toto občanské sdru-žení také zajímavé tematické exkur-ze: díky nim se zájemci z řad veřej-

nosti jeli podívat na Moravu, kde sou-kromník provozuje automat na mléko a na Šumavě zas konzultovali zkuše-nosti s jízdními stezkami. Mezi pra-videlné akce MAS patří vzděláva-cí program, který pořádá MAS 22. dubna na Den Země pro školy Jilemnicka a Den otevřených dveří spolků a sdružení vždy v podzimních měsících.

Zdeňka FlouskováMAS Jilemnicewww.maspridtepobejt.cz

NEWTON Media, a.s. je největší nadnárodní středoevropskou společností monitorující mediální trh. Dodává v elek-tronické podobě plný obsah zpráv z tisku (novin, časopisů), zpravodajských pořadů televizních a rozhlasových sta-nic, agenturního zpravodajství a internetu. Obsah periodik získává z jednotlivých médií přímo od redakcí a vy-davatelů na smluvním základě a zpracovává jej na jednotnou platformu – archiv. Tento mediální archiv obsahuje 59 mil. článků v plném znění (pro srovnání největší český portál www.seznam.cz indexuje 55 mil. článků ). Společ-nost poskytuje poskytuje klasický monitoring (elektronická výstřižková služba), mediální analýzy, oborové výběry, manažerské produkty, zprávy včasného varování a další služby. V říjnu představila společnost nový produkt – NEW-TON News – online monitoring internetu.Produkty a služby jsou vždy maximálně přizpůsobeny požadavkům jednotlivých klientů. Společnost působí v Čes-ké republice, na Slovensku a v Polsku. NEWTON Media, a.s. podporuje řadu neziskových organizací a zakládá si na firemním dárcovství.

Společnost NEWTON Media, a.s. vám může nabídnout kompletní servis, tzn. sledování medializace Vaší oso-by, umožní Vám včasnou připravenost na nepříjemné dotazy novinářů, ukáže Vám, jak Vás a Vaši agenturu vnímají nejen prestižní média, ale i lifestyle ti-tuly. Díky profesionálnímu monitorin-gu můžete sledovat a pružně reagovat na veškeré dění kolem vás a nebudete zaskočeni nečekanými událostmi.

V roce 2003 se společnost NEWTON Media, a.s stala členem FIBEP (Fé-dération Internationale des Bureaux

d` Extraits de Presse), která v součas-nosti sdružuje přes devadesát nejvý-znamnějších společností zabývajících se monitoringem médií z celého světa.Tato mezinárodní asociace pořá-dá pravidelně jednou za 18 měsíců kongres v některém z členských stá-tů. Praha měla tu čest, že se v květ-nu 2008 stala hostitelkou 42. meziná-rodního kongresu, společnost NEW-TON Media, a.s. se spolupodílela na organizaci této významné akce. Pat-ronát nad konáním kongresu převzal Václav Havel. NEWTON Media, a.s. dlouhodobě

spolupracuje se Svazkem krkonoš-ských měst a obcí, který je vydavate-lem turistických novin Krkonošská se-zona. Profesionální monitoring médií od společnosti NEWTON Media, a.s. umožňuje členům Svazku nejen sledo-vat, ale i pružně reagovat na obraz Kr-konoš v regionálním i celostátním tis-ku, rozhlase a televizi, koordinovat ce-lokrkonošské projekty a propagovat rozvoj cestovního ruchu.

Dagmar Kuncová, web: www.newtonmedia.cz

www.mediainfo.cz

NEWTON Media, a.s.

PRODEJNAS KRKONOŠSKÝMI VÝROBKY

KRKONOŠSKÁ 21, VRCHLABÍ(NAPROTI HOTELU GENDORF)

VÝROBKY MISTRŮ: řezbářů, sklářů, šperkařů, kovářů, zvonařů KRKONOŠSKÁ MEDOVINA, KITLOVY NÁPOJE, KANAFAS

a mnoho dalšího!

Pokud se vydáváte do hor, ne-zapomeňte brát v úvahu úse-ky označené dopravní znač-kou Zimní výbava. Sem totiž na letních gumách nesmíte. Ji-nak vám hrozí citelná pokuta a trestné body.

Co je značka Zimní výbava Platí od 1. listopadu do 30. dubna, po-kud není pod značkou umístěna dodat-ková tabulka, která vyznačuje odlišnou

dobu. Konec úseku, kde je nutná zimní

výbava, je ozna-čen značkou Zim-ní výbava - konec. Dopravní značka

přikazuje řidičům osobních aut použití

zimních pneumatik s minimálním hloub-kou vzorku 4 mm na všech kolech. U vo-zidel nad 3,5 tuny musí mít pneumatiky na poháněných kolech přes 6 mm.

LIBERECKÝ KRAJ • Dolní Rokytnice - Horní Mísečky • Rokytnice nad Jizerou - Rezek KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ • Trutnov - Voletiny - Královec • Lampertice - Prkenný Důl • Temný Důl - Pomezní Boudy • Trutnov (Horní Staré Město) - Babí - Žacléř • Horní Maršov - Dolní Lysečiny - Albe-řice • Bohuslavice - Velké Svatoňovice • Bernatice - Bečkov • Vrchlabí (Hořejší Vrchlabí) - Benecko • Vrchlabí (Hořejší Vrchlabí) - Strážné - Lánov • Herlíkovice - Špindlerův Mlýn • Čistá - Černý Důl - Janské Lázně - Hof-manovy boudy • Mladé Buky - Pec pod Sněžkou

V horách na letní gumy zapomeňte

HOTELY | PENSIONY | APARTMÁNY | CHATY A CHALUPY

Ubytování v Čechách s 10 % slevou!

www.hotel-pension.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí zdarmaStrana 17Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

Kudy z nudy na Facebookuwww.kudyznudy.cz/cs/o-nas/facebook

Za skleněnými betlémy

Přijeďte se v zimě podívat do Železného Brodu, města s dlouholetou sklářskou tra-dicí. Budete moci sledovat předvádění růz-ných sklářských řemesel a zároveň nakou-pit české sklo od výrobců. Svoji návštěvu spojíte s prohlídkou roubené lidové archi-tektury. V historické části města byl v roce 2007 otevřen Pozná-vací okruh Tráv-níky. Zajímavá místa, nabízejí-cí poznání his-torie i součas-nosti zdejšího sklářství můžete navštívit i jednotlivě po celý týden. Avšak v pátek je otevřeno nejvíce míst současně.

Více informací: • Město Železný Brodwww.zeleznybrod.cz, www.travniky.info

• Střední umělecko-průmyslová škola sklářská, www.supss.cz• Městské muzeum v Železném Brodě – sklářská expozicewww.zelbrod.cz/volnycas• Prodejna korálků s předváděním výroby

KORTAN-SKLO BIŽUTERIEwww.kortanglass.com• GALERIE NA RYNKUwww.galerienarynku.wbs.cz

Prodejna firmy DETESK www.detesk.cz

V adventním, vánočním i povánočním čase Vás zveme na výlet do Železné-ho Brodu. Je nazýván městem skla a tak není divu, že v mnoha domácnos-tech zdejších sklářů, především figurkářů, stává o Vánocích vlastnoručně vyrobený skleněný betlém.V některých rodinách se uchovává jako rodinná památka.

1. prosince 2009 – 31. ledna 2010

Portál Kudy z nudy zakotvil v sociál-ních sítích. Jednička mezi weby nabí-zejícími tipy na cestování po Česku má své stránky na Facebooku. Agentura CzechTourism, která Kudy z nudy pro-vozuje, oslovuje další potenciální turis-ty. Svůj účet na Facebooku si otevřelo více než 1,3 milionu Čechů, dvě třetiny z nich jsou mladší 35 let.

„Dnešní uživatelé internetu nechtějí pasivně přijímat informace. Mají zájem sdílet své zkušenosti s jinými lidmi. Sítě typu Facebook jsou pro centrály cestov-ního ruchu jako CzechTourism ideálním místem, jak vtáhnout uživatele do hry a zároveň se vyhnout nepříjemným si-tuacím, které provázejí diskusní fóra. Na Facebooku vystupují uživatelé pod svou identitou a jsou při svých reak-cích opatrnější než pod pláštíkem ano-nymity internetových diskusí,“ přiblí-žila Štěpánka Orsáková, vedoucí projektu Kudy z nudy, z agentury CzechTourism.

„Stránky Kudy z nudy na Facebooku mají být především místem, kde si lidé budou vyměňovat své zážitky z cest po Česku, předávat tipy, zkušenosti a do-

poručení, zveřejňovat fotografie nebo diskutovat,“ vysvětlil Pavel Kosař, ředi-tel agentury CzechTourism.

Kudy z nudy ve vysílání českého rádia Informace z portálu Kudy z nudy do prosince pravidelně objevují ve vysí-lání rádia Impuls. Na vlnách české roz-hlasové stanice zaznívají tipy na výle-ty, rady na cesty nebo spoty propagující portál Kudy z nudy a dovolenou v Čes-ku. „Rádio Impuls se intenzivně věnuje tématům spojeným s cestováním, pro-to se nám podařilo najít hned několik pořadů, na kterých do prosince spolu-pracujeme. Je to způsob, jak upozornit na konkrétní místa nebo akce z nabíd-ky portálu Kudy z nudy,“ upřesnil Pavel Klicpera, vedoucí marketingového od-dělení agentury CzechTourism.

„Podzimní rozhlasová prezentace na-vázala na letní televizní kampaň, bě-hem níž se představily vítězné turis-tické nabídky ze soutěže Ceny Kudy z nudy,“ uzavřela Štěpánka Orsá-ková, z agentury CzechTourism.

Blíže: tel: + 420 221 580 486E-mail: orsakova@czechtourism.cz

Na webovém portálu www.orlickehory-cz.infonajdete „Orlovinek – občasník z Orlických hor a Podorlicka“.

Do Českého ráje v zimě? Ano!Přestože Český ráj znáte z letní dovolené, zima za pomoci sněhu a mrazu vykouzlí zcela no-vou krajinu. Rušné turistické stezky se promění v klidné bílé pláně, skalní věže dostanou slu-šivé sněhové čepice, stromy shodí listy a jako za oponou odhalí výhledy do kraje, o kterých nemají „letní“ návštěvníci ani tušení. Aniž byste byli rušeni zástupy turistů, můžete si v klidu vychutnat majestátnost skalních měst, tiché siluety hradů či romantická zákoutí s roubenka-mi jako z vánočních pohlednic Josefa Lady.

Pokud se ani v Českém ráji nechcete vzdát lyží, můžete vyzkoušet sjezdovky na hoře Kozá-kov s osvětlením pro večerní lyžování. Také Turnov či Semily nabízí lyžování na upravených sjezdovkách, které jsou vhodné zejména pro začátečníky a rodiny s dětmi. Ani milovníci bílé stopy nejsou o nic ochuzeni. Z množství tras si mohou dle své zdatnosti vybrat zda absolvu-jí pouze krátký výlet, nebo zda své putování protáhnou až do Krkonoš.

A když zima přestane lyžařům přát? Ani tehdy nemusíte zoufat. Zámek Sychrov, Bozkovské dolomitové jeskyně a většina městských muzeí mají své brány otevřené návštěvníkům po celý rok. Pro aktivní odpočinek se nabízí aquapark v Jičíně a nový krytý bazén v Turnově, sportovní haly ve větších městech či horolezecké stěny.

Jestliže jste znaveni a zkřehlí zimou, není nic lepšího než navštívit příjemnou hospůdku, dopřát si něco k snědku a zahřát se dobrým mokem. V Českém ráji je pěkných hospůdek a kavárniček požehnaně, proto záleží jen na vás, kterou si vyberete. Tak ať se vám v Českém ráji líbí!

Více informací najdete na www.cesky-raj.info

• 52 stran každý měsíc • jedno číslo 38 Kč

• roční předplatné 396 Kč • redakce Krkonoše,

Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí • telefon 499 456 333

• e-mail krkonose@krnap.cz• internet http:\\krkonose.krnap.cz

časopis o přírodě a lidech

Černý Důl je charakteristický svým romantickým a klidným prostředím, nabízející kvalitní služby pro sport i rekreaci. V zimě zde naleznete špičkový lyžařský areál rodinného typu se širokými sjezdovkami, KIDparkem pro děti i SNOWparkem. Areály Černý Důl, Janské Lázně a Svoboda n.Ú. nově vytvořili SKIRESORT ČERNÁ HORA, který po vzoru alpských středisek zajistil pro ubytované hosty společné skipasy a propojení středisek pravidelnými linkami bezplatných skibusů.

Kačenka a Rampušák

www.vitkovicevkrk.cz www.skialdrov.cz

VÍTKOVICKÉ ÚDOLÍ - 3 AREÁLYTel.: +420 481 582 925, +420 481 582 730, E-mail: obec@vitkovicevrk.cz

Zimní sklářské pátky 4. prosince 2009 – 19. března 2010 mimo pátky 25. prosince a 1. ledna (svátky-zavřeno).

Více informací o Krkonoších www.krkonose.eu

www.orlickehory.eu

„Rampušákovy listy“zimní vydání turistických novin z Orlických hor.

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 18

www.krkonose.eu

Specializací ve východních Krkonoších od Pece pod Sněžkou po Trutnov je ze-jména vyžití pro rodiny dětmi. Dle této koncepce je realizováno množství pro-jektů a služeb, které mají za úkol zajis-tit atraktivní vyžití pro ubytované i jed-nodenní návštěvníky.Jedním z prvních projektů, který již po čtyři roky ve východních Krkonoších funguje, je turistická hra PUTOVÁNÍ KRAKONOŠOVÝM KRÁLOVSTVÍM. Pro-jekt oslovuje právě rodiče s dětmi při poznávání zajímavých lokalit východ-ních Krkonoš i Podkrkonoší. I v zim-ní sezoně hra pokračuje. Jak se zapojit zjistíte na informačních centrech.

Především pro děti je na zimu připrave-no množství zajímavých aktivit a zvý-hodnění. V lyžařských střediscích lze nalézt moderně vybavené dětské ly-žařské parky s bohatým programem a profesionálními instruktory jako např. „KIDpark Milka“ v Černém Dole, „Dět-ský park Klondike“ v Peci pod Sněžkou či „Kidpark Balda“ v Mladých Bukách. V Horní Malé Úpě zajistili nový „Dětský SKIMU park“ a pro děti do šesti let ly-žování v areálu zdarma. Atraktivní alternativní vyžití nejen pro děti nabízí Relaxpark v Peci pod Sněž-kou. Zde je díky osvětlení a moderní

VYŽITÍ V KRAKONOŠOVĚ KRÁLOVSTVÍ

technologii v provozu horská bobová dráha i v zimě a večer. Po dnech strá-vených na lyžích či snowboardu příjem-ně zpestří pobyt např. zimní výlet lanov-kou na Sněžku či návštěva wellnes cen-tra hotelu Horizont. Při nepřízni počasí na lyžování lze do-poručit výlet do nedalekého Trutnova, města plného legend, historie, tradic a moderní vybavenosti včetně kultury, sportu apod.

Mnoho dalších zajímavých nabídek je připraveno přímo u poskytovatelů či ubytovatelů. Neváhejte se zeptat v informačních centrech. Za případné zaslané připomínky na info@vychodnikrkonose.cz Vám bu-deme vděčni.

Svazek obcí Východní Krkonošewww.vychodnikrkonose.cz

Do Krkonoš vede jediná česká zubačkaProjeďte se perlou českých železnic

Provoz na zubačce zajišťovali parní a později motorové ozubnicové loko-motivy řady 404.0 a T426.0, vyrobe-né ve Vídeňské lokomotivce SGP Flo-ridsdorf. Dnešní motorové vozy ani die-selové lokomotivy ozubnici nepotřebu-jí. Využívají ji jen historické vlaky s uni-kátními ozubnicovými lokomotivami, jejichž jízdy, s doprovodným progra-mem, pořádá několikrát do roka Želez-niční společnost Tanvald o.p.s.Meziúdolní stanicí Tanvald (466 m) a nejvýše položeným Harrachovem (740 m) je 5 tunelů. Z nich nejdelší Po-lubenský tunel je 940 metrů dlouhý

a 3 velké mosty. Nejznámější je 115 metrů dlouhý a 25 metrů vysoký Jizer-ský most, po kterém železnice vstupuje do Krkonoš.

Železniční trať z Tanvaldu do Harra-chova patří mezi nejkrásnější a nejza-jímavější tratě České republiky, zároveň je kulturní národní památkou ČR.

Ozubnicová dráha (dále zubačka) z Tanvaldu do Kořenova byla budována v letech 1899 - 1902, ke slavnostní-mu zahájení provozu došlo 30. června 1902 (před 108 lety). V Tanvaldě navázala na tratě z Železného Brodu (od Pardubic r.1875) a z Liberce (r.1894). V Kořenově na zubačku navazovala adhezní trať přes dnešní Harrachov do Sklářské Poreby a Jelení Góry. Mezi Tanvaldem a Kořenovem byla k překonání výškového rozdílu 235 metrů na necelých 7 kilometrech využita dvou pásová Abtova ozubnice s největším stoupáním až 58 promile. Nová, 59 km dlouhá železnice, sloužila k propo-jení průmyslově vyspělého Liberecka (sklárny a textilky) a na uhlí bohatého západního Slezka. Tam již od roku 1923 byla německá trať z Kořenova elektrifikována. Věhlas mezinárodního provozu utichl během války. Teprve v roce 2010 se počítá s jeho obnovením.

MUZEUM OZUBNICOVÉ DRÁHYVe stanici Kořenov je v zimní sezoně od 1.ledna do 30. března otevřeno muzeum zubačky s občerstvením a prodejem upomínkových předmětů. Více na www.zubacka.cz.Aktuální otevírací dobu zjistíte na www.zubacka.cz nebo v infocentrech. Otevírací doba Muzea ozubnicové dráhy - zimní sezona 20101. ledna až 31. března 2010 úterý až neděle 10 až 16 hod.

Nejsou tu přeplněná parkoviště, ani dlouhé fronty u vleků, přesto i nároční lyžaři – sjez-daři, mohou na prostorném, kilometrovém svahu pilovat své umění. Skvělé podmínky jim nabízí lyžařský areál Arrakis v Prkenném Dole. Druhý, Family ski park Bret, rovněž v Prkenném Dole, je šitý na míru dětem, ro-dinám a začátečníkům. Pohodlná sedačko-vá lanovka, snowtubing, dětský areál s po-hyblivým kobercem a různými atrakcemi, večerní lyžování… V obou areálech Vám budou k dispozici zkušení instruktoři lyžo-vání. O Vaše vyhladovělé bříško se pak po-starají výborní kuchaři v několika restaurač-ních zařízeních. Že jsme zapomněli na běž-

Žacléř – klid, pohoda, romantika„Pár kostek cukru“ z bohaté zimní nabídky na ŽacléřskuPřestože Žacléř není vyhlášeným zimním střediskem jako Harrachov, Špindlerův Mlýn či Pec pod Sněžkou, lyžaři, turisté i náhodní návštěv-níci tu najdou něco, co ze „Špindlu“, nebo „Pece“ téměř zmizelo, je to klid, pohoda a romantika.

kaře? Ne nezapomněli, nad městem Žac-léř u zámku ve výšce 650 m n. m. vjedou do upravené stopy, která je povede do krásných Rýchor. V zimě si tu budete při-padat jako v pohádce. Vybruslíte nebo kla-sicky vystoupáte do výšky 1000 m n. m. a ti zdatnější mohou pokračovat třeba až na Pomezní Boudy. Věřte, že se bude-te na Žacléřsko rádi vracet. Pokud budete potřebovat jakoukoli informaci, kontaktuj-te Turistické informační centrum na Rýchor-ském náměstí, sídlí v budově Městského muzea Žacléř. Těšíme se na Vás.www.zacler.cz

Překladatelská kancelář Hans-Jürgen Warsow Překlady do Němčiny rodilým mluvčím za výhodné ceny.Široké spektrum překládaných oblastí – m.j. obchod a marketing, právo, ekonomie, auditní zprávy, webové stránky, cestovní ruch, ekologie, technika.

• Mnoholeté zkušenosti v oboru. • Překlady regionálních časopisů, vědeckopopulárních publikací a výstav. • Vyspělé programové a technické vybavení.

Kontakt: Hans-Jürgen Warsow, 541 02 Trutnov, Tovární 494, Česká RepublikaTel.: +420 604 159 390, +420 499 733 760E-mail: h.warsow@volny.cz

Krkonoše - Harrachov

NOVÝ SKI AREÁL

Vlek

y pro děti

d o 6 l e tZDARMA

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 19Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

Děvčata z pokoje číslo 28„Čas utíká jako voda, každé chvilky věčná škoda“

Rok co rok přijíždí do Krkonoš do Špindlerova Mlýna skupina žen. Spojuje je minulost v TEREZÍNSKÉM GHETTU. Pokoj 28, světlý bod ve zlé době holokaustu.

Na třiceti metrech čtverečních žilo v Terezínském ghettu v pokoji č. 28 třicet děvčat. Spala na tříposchoďových kavalcích, uprostřed byl stůl, dvě lavice a dvě židle. Za tři roky se jich v pokoji číslo 28 vystřídalo 60. Holokaust přežilo jen 15 z nich.

„Byly jsme vděčné židovským opat-rovnicím. Pomáhaly nám překonávat špatnosti a těžkosti zlé doby. Byly to pečovatelky, které nám nahrazovaly maminky, dodávaly vnitřní sílu, udr-žovaly v pospolitosti, učily toleranci, ochotě pomáhat si. Byly to vynika-jící ženy.Tajně, protože se to nesmělo, nás vyučovali židovští učitelé. Když mu-sel matikář odejit „do plynu“, vý-uka nebyla. Pak přišel zase třeba jiný pedagog, který s námi probí-ral zeměpis,... a tak to pokračovalo dál... Zdravý rozum drželo přesvěd-čení, že válka přeci nebude věčná... Těšily jsme se, až válka skočí, vyspí-me se v bílé čisté posteli, najíme do sytosti.“

Řekly si, že se po válce sejdou „pod orlojem“ v Praze. To však neby-lo jednoduché. Nejdříve karanténa, starosti s podlomeným zdravím, hle-dání příbuzných, dokončení školy. Nebyli rodiče, vyvražděny byly celé rodiny, velmi těžko se žilo. Mysle-ly si, že když válka skončí, začnou tam, kde přestaly. Opak byl pravdou. Nebyl domov, nikdo nezůstal. Stá-ly proti celému světu ve třinácti le-tech samy.

„Čtyřicet let po válce uteklo jako voda. Říká se, že lidé z koncent-ráku jsou divní. Asi je na tom část pravdy. Nevyhodíme kus jídla, to bolí psychicky a skoro i fyzicky,“ vy-práví svorně. „Po válce jsem přišla do země, kde se přebytečného jídla zbavovali. Ach, to mě bolelo. Chleba byl v době války nad zlato.“

Když v roce 1986 vyhlásila Židovská obec schůzku dětí z Terezína, v Če-chách se to moc nevědělo. Ela, v té době již etablovaná v USA, rozšíři-la zprávu mezi ostatní. A jak vzni-kl nápad napsat knihu? „Když děv-čata během války v jedenácti, dva-nácti či třinácti letech vytrhli z rodin do Terezína, většina z nich zahynu-la. Když jsme se pak po těch čtyři-ceti letech sešly, uvědomily jsme si, že jejich památku musíme uchovat a sdělit ji všem. Přišly vzpomínky a tak to začalo.“

Z knihy:„Jsi moje šikovná holčička. Zvlád-neš to, řekla jí maminka. Byl konec srpna 1938, osmileté děvčátko stálo na balkoně a dívalo se, jak mu vzda-lující se postava mizí z očí. „Pořád to vidím, jak mě maminka opustila. Stála jsem tam a plakala,“ vybavuje si Helga Pollaková-Kinsky, dnes pět-asedmdesátiletá dáma z Vídně.Svědectví, která si pečlivě zapisova-la do deníku, umožnila po téměř se-dmdesáti letech vznik knihy Děvčata z pokoje 28 od německé novinářky Hannelore Brenner-Wonschickové.

A také dala znovu dohromady něko-lik žen, které spolu jako malé hol-ky sdílely pokoj v terezínském dív-čím domově a čtyřicet let se nepo-tkaly. Maminku od onoho srpnové-ho dne neviděla Helga osm let. Ro-diče ji ukryli k příbuzným do Kyjo-va, protože ve Vídni zesílila perzeku-ce Židů. „Ty židovská svině!“ křičeli občas na ulici na malou Helgu. Teh-dy to ještě nechápala.Kyjovští Židé dlouho unikali trans-portům, ale bylo zřejmé, že je to jen otázka času. 17. ledna 1943 si Hel-ga zapsala: „Balíme jídlo do tašek. Za 12 hodin bude byt opuštěn.“ Do Terezína dorazila pěšky a s ho-rečkou. Ulehla na matraci na stude-né podlaze a odmítala uvěřit: ošklivá stará kasárna, hradby, závory. A všu-de okolo lidé: nemocní, hladoví, vy-hublí. Tohle že je Terezín? Kam jsem se to dostala?“

S „děvča-ty z poko-je 28“ jsem prožila vel-mi hluboké emotivní se-tkání, které mě několi-krát přived-lo na pokraj slzí. Když Ela vynda-la z pouzdra hvězdu, kte-rou museli nosit Židé přišitou na viditelném místě na obleče-ní, dojetí vyvrcholilo, slzy se vy-draly z očí ven. Držela jsem na dlani symbol lidského utrpení a neštěstí. Smutnou tichou re-likvií hrozné doby, kterou osob-ně znám jen z filmových doku-mentů. Mám dceru ve věku dí-vek, které byly přinuceny ode-jít do koncentračního tábora v Terezíně. Mnohé z nich muse-ly „do plynu“. Vnímám velmi intenzivně tu hrůzu a ponížení, které děti a dospělí museli pro-žívat...

Z knihy:Poslali ji do budovy L 410, což byl dívčí domov. Když se tiše předsta-vila ve dveřích pokoje 28, ze všech koutů na ni hleděly páry očí a ona v nich četla: „Kde se tu bere tahle nová? Máme tu už tak dost plno!“ Do deníku si zapsala: „Je to slunný pokoj. Dívala bych se věčně z okna, je z něj vidět krásné horstvo. Děv-čata na mne neudělala dobrý do-jem. Naléhala na opatrovnici, abych se k nim nestěhovala.“ „Tys pros-tě byla zklamaná, že jsme tě neví-taly slovem hurá!“ zasměje se tomu dnes Anna Flachová a Helga jen po-krčí rameny. Nezapadla hned. Dív-ky se znaly dlouho, ona byla cizí.

Už tehdy ale zaregistrovala přátelskou Annu, přezdíva-nou Flaška, upovídanou Elu Steinovou či nápadně hez-kou Evu Landovou.Na třiceti metrech čtvereč-ních žilo třicet dívek. Spaly na úzkých tříposchoďových kavalcích a společně jedly hubené příděly jídla. Když některá z dívek pokoj opus-tila, bojovaly o lepší postel - víc u okna, víc nahoře. A ve-čer snily. Helga o mamince a Anglii, Eva o Praze, Flaška o konzervatoři.Jak to, že ve svých ...nác-ti letech nezešílely hrůzou a steskem po rodičích?„Já byla v první chvíli dokonce šťast-ná, že už neuslyším pokřik: Židov-ka, že nebudu muset chodit s hvěz-dou,“ vysvětluje Judith. Eva říká: „Vychovatelky se snažily, abychom

byly obleče-né a v rámci možností čis-té a učesané. Jen si to před-stavte, třicet dívek v tak problémovém věku!“

Židovská samospráva měla krédo:

Nesmíme do-pustit, aby ty

děti úplně zapomněly, co je dobro. Jednou z vychovatelek byla i přís-ná Tella. Když našla u jedné dívky po kupě hřeben plný vlasů, špinavé kalhotky a zubní kartáček, potresta-la celý pokoj. Ale děvčata ji milovala.Pokaždé v sedm ráno se ozva-lo: „Vstávat, děti!“ To znamenalo jít dolů do velké studené umývárny a vystát frontu před primitivními to-aletami. Na 120 dívek domova při-padaly dvě. Na umytí rukou muse-la stačit jedna kapka lyzolu, sprcha byla jednou za měsíc a studená.V devět ráno přišli učitelé. Proto-že vyučování bylo zakázané, říkalo se mu „zaměstnání“.Dívky se rychle naučily slyšet větu Němci jdou!, a když se roznesla do-movem, sešity a knížky rychle po-schovávaly a přešly na povolenou činnost. V pokoji 28 to byl nejčastěji zpěv. Dovnitř černé holínky esesáků naštěstí nikdy nevstoupily.

Navázaná přátelství postupně zača-ly narušovat transporty na východ nazývané pochody smrti. Došlo i na pokoj 28. V neděli 5. září 1943 si Helga zapsala: „Už je po všem. Od nás jde Pavla, Helena, Zdenka, Olile a Popinka. V šest hodin večer nastou-pily.“ Zářijový transport byl první. Do půl roku jej v Osvětimi celý po-slali do plynu. Z pokoje postup-

ně odešla Eva, Judith, Hanka. „Po-čkáme na sebe první neděli po vál-ce pod orlojem na Staroměstském náměstí v Praze,“ slibovaly si dívky a pokaždé přidaly šeptem tajné za-klínadlo: „Věříš mi - věřím ti, víš a vím, buď jak buď, nezradíš - nezra-dím.“ Na podzim roku 1944 přestal pokoj úplně existovat.

Post scriptumDlouhých čtyřicet let o sobě nevě-děly. Trvalo skoro půl století, než se zase našly. Bylo to v říjnu 1991. Při-jely z Izraele, Ameriky, Rakouska, Ruska. Ve foyer pražského hotelu se smály a plakaly, lidé se udiveně za-stavovali. „Měla jsem pocit, že jsme se rozešly včera,“ líčí Anna.Od roku 1998 se začaly scházet ve Špindlerově Mlýně. Abraham Wein-garten, manžel Hanky, se tam jed-nou podíval na novinářku Hannelo-re a řekl jí: „Všichni tu, kromě mne a tebe, zažili a přežili holokaust. Jsou z nich babičky, ale jen se na ně podívej! Jak se smějí a zpívají, jak jsou spolu šťastné. Život je silnější. Není to zázrak?“

Anna „Flaška“ Flachová-Hanu-sová 26. 11. 1930. Vitální a opti-mistická Anna, která přišla do Te-rezína v den svých jedenáctých na-rozenin, měla „štěstí“; její rodiče i sourozenci holokaust přežili. Po válce začala Anna nový život a provdala se za hobojistu Vítězsla-va Hanuse. Dodnes pracuje jako pro-fesorka zpěvu a hudbou se živí i její syn Tomáš.

Eva Landová - Evelina Mero-vá 25. 12. 1930. Z Terezína puto-vala přes Osvětim do Guttau. Otec zahynul v plynu, maminka zemře-la hladem, totálním vyčerpáním. Sama Eva málem umrzla. Se sovět-skými vojáky, kteří ji našli, se dosta-la do ruského Syranu, kde ji adopto-val major Rudé armády doktor Mer. V Leningradu začala život s novou identitou a vdala se za ruského ar-chitekta. Teprve v roce 1960 dosta-

la povolení jet do Československa. Tady ji mezitím prohlásili za mrtvou, o veškerý majetek přišla. Dnes žije v Praze, její syn v Německu a dce-ra v Rusku.

Helga Pollaková-Kinsky 4. 11. 1931. Z Terezína putovala do Osvětimi, prošla prohlídkou u doktora Men-geleho, který si vybíral ženy k po-kusům. Domů se vrátila jen s otcem a sestřenicí, třiašedesát členů rodi-ny zahynulo. V roce 1946 přesídlila za maminkou do Londýna, s manže-lem pak žila v Thajsku a Addis Abe-bě. Do Vídně se vrátila v roce 1957, aby umožnila kvalitní vzdělání dceři, která se narodila hluchoněmá. Dnes často cestuje a organizuje setkání s lidmi, kteří prošli Terezínem.

Judith Schwarzbartová-Rosen-zweigová 2. 3. 1930. V Terezíně měla oba rodiče, všichni pak museli do Osvětimi. Malá Judith jen tak tak přežila mlýny smrti v Bergen-Belse-nu. Otce poslali při takzvané selek-ci do plynu, maminka zemřela těsně po konci války. Zůstala jen ona a dva sourozenci, s nimiž se vrátila na Mo-ravu. V roce 1948 odešla do Izraele, má tři děti a žije v Haifě.

Ela Steinová-Weissbergerová 30. 6. 1930. Temperamentní dív-ka zůstala jako jedna z mála v Te-rezíně až do konce a unikla pocho-dům smrti na východ. Po válce žila u tety v Kolíně a pak s matkou a sest-rou v Praze. V roce 1949 emigrovala do Izraele, vdala se a přesídlila do USA. Má dvě děti a žije v New Yorku.

Hanka Wertheimerová-Weingar-tenová 12. 12. 1929. Na pokoj při-šla sportovně nadaná Hanka jako jedna z posledních, o půl roku pozdě-ji putovala s transportem do Osvěti-mi. V plynu tam mezitím zahynul bra-tr její maminky i s rodinou. Hanka prošla selekcí, přežila i následné pek-lo v Bergen-Belsenu, ale ztratila té-měř celou rodinu. Její matka zemřela těsně po válce na tyfus. V roce 1949 se Hanka dostala do vytouženého Iz-raele. Má tři syny a žije v Tel Avivu.D. Palátková a M. Riebauerová

Sestava „Děvčat z pokoje č. 28“.Společné foto v hotelu Horal ve Špindlerově Mlýně pořídila D. Palátková.

Příjezd do Terezína, snímek z knihy Děvčata z pokoje č. 28.

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 20

www.krkonose.eu

Na lyže s helmou!Krkonošské skiareály mají trvalý zájem o zvyšování bezpečnosti pohybu na ly-žích a snowboardech. Proto svoji pozor-nost věnují dlouhodobým projektům za-měřeným na ochranu sportovců na sjez-dovkách. V nebezpečných místech a v za-táčkách umísťují ochranné sítě. Hydran-ty, nezbytná součást technického zasně-žování, při okrajích sjezdo-vek, jsou opatřeny bandáží. V jinak nebezpečných mís-tech jsou zavěšeny transpa-renty doporučující zpomale-ní jízdy…

Zápisy v deníku Hor-ské služby o úrazech přibývají bohužel denně. Zvý-šený počet zásahů u osob zraněných při sportu, převážně na sjezdových tratích, je alarmující. Jejich těžké následky vedou k zamyšlení, co a jak zlepšit, co udělat, aby se četnost a vážnost úrazů nestup-ňovala.

Úrazy jsou časté, nebezpečné a bolestivé Jejich počet na sjezdovkách vzrůstá. Souvisí hlavně se stylem lyžování. Jízda je rychlejší, lidé mají menší přehled, rizi-ko je větší. Časté jsou úrazy hlavy, kom-plikované zlomeniny, hluboké řezné rány, bohužel i poranění páteře, bezvědomí, ...

Buďte na sebe opatrní a ke svému okolí ohleduplní!

Pro milovníky lyžování je nejzajímavěj-ší sloučení tří lyžařských areálů v Čer-ném Dole, Janských Lázních a Svobo-dě nad Úpou do jednoho celku SKIRE-SORT ČERNÁ HORA. Dle alpského mo-delu jsou areály propojeny nejen spo-lečným skipasem, ale i bezplatnými ski-busy. Zejména ubytovaným hostům

to vytváří alternativní mož-nosti výběru sjezdovek dle je-jich schopností a požadav-ků. Skiresort nabízí na výběr opravdu značné množství ly-žařských tratí (20 km) a za-řízení (4 lanovky a 22 vleků).

V malebném horském středisku Malá Úpa byl vybudován nový lyžařský are-ál SKIMU – Pomezky ležící v srdci obce nad informačním centrem cca 200 m od hraničního přechodu do Polska. Po-prvé tuto zimní sezonu budete moci ly-žovat na jedné z nejvýše položených sjezdovek v ČR, na kilometrové červe-

né sjezdovce. V nejnavštěvovanějším středisku Pec pod Sněžkou – Velká Úpa je vedle kva-litního turistického zázemí a vyžití nově připraven program KARTA HOSTA, který nabízí ubytovaným množství slev a bo-nusů odpovídající mottu: „Pec…město v pohybu“. V podhorském středisku Mladé Buky, kde již dlouhá léta funguje kvalitní ly-žařský areál, vyrostl na přilehlém golfo-vém hřišti nový hotelový komplex. Východní Krkonoše jako přirozená spá-dová turistická oblast nabízí pro příjem-né prožití volna velký výběr z šesti lyžař-ských středisek a více jak 400 ubytova-telů všech typů a kategorií. Nejen horská střediska připravila množ-ství vylepšení a novinek. Další novinky a aktuality z dění „…v kraji pod Sněž-kou“ naleznete na www.vychodnikrkonose.cz

NOVINKY V KRAJI POD SNĚŽKOU

www.horskasluzba.cz

Malebné horské město Pec pod Sněžkou (s Velkou Úpou) patří mezi největší a nejznámější rekreační střediska v Kr-konoších. Pro návštěvníky všech generací nabízíme celoročně bohatou nabídku služeb. Ubytovaní u nás nalezne každý host. Připraveny jsou kvalitní hotely i útulné rodinné penziony s nezaměnitelnou atmosfé-rou. Restaurace v okolí nabízejí nejrůznější speciality domácí i zahraniční kuchyně.

Pec pod Sněžkou je ideálním výchozím místem výletu na nej-vyšší horu České republiky Sněžku (1602m). Na Sněžku ne-musíte jen pěšky, ale i pohodlně lanovou dráhou. Na vrcho-lu naleznete nejvýše položenou Českou poštovnu odkud lze odeslat svým blízkým pohlednici s unikátním razítkem.

K lyžování nabízíme dva kvalitní areály a mnoho menších ly-žařských vleků. Ve večerních hodinách jsou v provozu 3 vle-ky s osvětlením, z toho sjezdovka Javor je nejdelší osvětlený svah v České republice. Na milovníky snowboardingu a free-style lyžování čeká snowpark. Pro začátečníky ať již na lyžích či snowboardu, jsou připraveny služby lyžařských škol. Pro běžkaře jsou upravovány trasy Krkonošské magistrály i okru-hy kolem Pece pod Sněžkou.

Po náročném dni lze relaxovat třeba v sauně, bazénu, fitness, wellness, squashe, ricochetu či bowlingu.Bohatá nabídka je pro Vás i pokud nelyžujete. Se svými rato-lestmi můžete sáňkovat, projet se na saních tažených koňmi nebo navštívit jednu z novinek, Krkonošskou horskou bobo-vou dráhu (v provozu i v zimě a večer).Pro všechny hosty, kteří se u nás ubytují, jsme připravili slevovou Kartu hosta. Žádejte u svého ubytovatele.Přijeďte za radovánkami do Pece pod Sněžkou, rádi Vás zde uvítáme.

Kontaktní místo oblasti telefonní kontakt stanice HS Harrachov 481 529 449 stanice HS Luční bouda 499 736 219 stanice HS Pec pod Sněžkou 499 896 233 stanice HS Rokytnice n. Jiz. 481 523 781 stanice HS Strážné 499 434 177 stanice HS Špindlerův Mlýn 499 433 230

Pouze v zimním období stanice HS Benecko 724 091 541 stanice HS Černý Důl 721 488 470 stanice HS Janské Lázně 499 895 151 stanice HS Pomezní boudy 499 891 233 stanice HS Rokyt.- Studenov 481 523 781 stanice HS Velká Úpa 607 120 045 stanice HS Vítkovice v Krk. 720 486 037 stanice HS Žacléř 721 031 928

Horská služba KRKONOŠE

Turistická oblast Východní Krkonoše, ležící v úpském údolí pod nejvyšší Českou horou Sněžkou (1602 m n. m.) a v okolí Černé hory (1299 m n. m.), nabízí i letos novinky, které jistě ocení každý návštěvník.

Ze všech nebudou mistři světa.Ale všichni budou vědět,že k lyžování patří přilba.

Rozum má přednost!

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 21Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

Postup:Kuřecí maso nakrájíme přes vlákno na drobnější kousky. Drobně na-krájenou cibuli mírně osmahnene na slanině (nakrájená na drob-né kostičky a částečně roztavená). Přidáme nakrájenou svalovinu a znovu osmahneme. Pak přidáme na tenké plátky nebo nudličky nakrájenou, v mírně osolené vodě podušenou zeleninu. Pokrm pod-le potřeby přisolíme, zjemníme máslem, krátce podusíme. Jako pří-lohu podáváme těstovinovou rýži. Jako ozdobu vytvoříme mrkvo-vou kytičku, která má paprikový střed, dva květy a stonek z petržel-kové větvičky.

Suroviny na dvě porce:brambory 120 g • mléko 20 ml • mouka hladká 40 g • česnek 2 stroužky • sůl 2 g • vejce 1 kus • majoránka špetka • vepřová kýta 150 g • tuk 50 g

Suroviny na zelný salát:• sůl 8 g • jablka 40 g • mrkev 30 g • cukr 20 g • ocet 30 g • celer 20 g

Postup:Kuřecí maso nakrájíme přes vlákno na drobnější kousky. Drobně nakrá-jenou cibulku osmahneme do růžova na slanině, kterou jsme si nakrá-jeli na kousky. Přidáme připravené kuřecí maso, rozlámaný bobkový list a mletý pepř. Vše mírně osmahneme. Pak směs zaprášíme moukou, přidáme máslo, očištěné a na plátky nakrájené žampiony. Vše znovu osmahneme, mírně osolíme, zastříkneme vodou a vínem, krátce podusí-me, dochutíme džemem a citronovou šťávou a ihned podáváme.

Příloha:Tarhoňu nejprve orestujeme v kastrolku na oleji (až docílíme nazlát-lé barvy). Poté zalijeme vodou a necháme vařit. Uvařenou tarhoňu sce-díme a smícháme s jemně nasekanou petrželkou. Ozdobíme kompoto-vanou hruškou.

Postup:Jablka nakrájíme na tenké plátky, přidáme tyčinku skořice, vše dáme do skleněné konvičky a zalijeme litrem vařící vody a asi půl hodiny louhujeme v zavřené konvičce. Pak osladíme medem, přidáme šťá-vu z jednoho citrónu, popř. nalijeme trochu vodky nebo slivovice.Pijeme teplé.

Očím pro potěchu jazýčku pro radost

Škola nabízí studium ve třech oborech: hotelnictví a turismus, management turismu a služeb a obchodní akademie. Obvyklá forma vzdělávání je doplněna

praxemi. Během učebních praxí si žáci ověří, jak zvládli teorii, jak jsou

schopni ji aplikovat v práci číšníka, kuchaře, ale také průvodce, pracovníka cestovní kanceláře nebo recepčního. Dovednosti žáků prověřují také praxe v zahraničí. Podle zájmu mohou jednotlivci i menší kolektivy pracovat několik týdnů i několik měsíců v anglicky nebo německy mluvících zemích. O prázdninách žáci tráví praxi také

Postup:Vaječný likér nalijeme do předehřáté sklenice. Horkou kávu lehce osladíme a přidáme k likéru. Ozdobíme ušlehanou smetanou a tro-chou rozpustné kávy a kakaa.

Střední škola hotelnictví a podnikání Hronov, s.r.o otevřela před pěti lety ve Vrchlabí svoji pobočku. Byla to jistě správná volba. Vždyť který region se může pochlubit tak čilým cestovním ruchem jako právě Krkonoše. A kde je turistický ruch, tam jsou také potřeba absolventi hotelnictví.

v Řecku. Výhledově škola zabezpečí možnost pracovat v Itálii. Jazyková znalost je nutná.Samozřejmostí se stalo pořádání kurzů, které zvyšují kvalifikovanost žáků v různých směrech. Jedná se o kurzy kávy, studené kuchyně, sommelierský, barmanský a cukrářský. Škola se pravidelně prezentuje vrchlabské veřejnosti. Dvakrát za měsíc mají zájemci možnost získat informace o novinkách v gastronomii a o tom, jak obohatit jídelníček i úroveň stolování. Žáci pod vedením učitelek odborných předmětů předvádějí přípravu pokrmů, které jsou pro dané roční období nejtypičtější. Naučí prostřít slavnostní tabuli. O tématech je veřejnost informována prostřednictvím městského časopisu Puls i vývěsky.

Vepřový řízek Ondráš, zelný salát s jablky

Postup:Oškrábané a opláchnuté brambory najemno nastrouháme, necháme ustát, pak z nich zcedíme vodu. Do nastrouhaných brambor přidá-me mléko, vejce, prosátou hladkou mouku, prolisovaný česnek, sůl a majoránku. Vše dobře promícháme.Z vepřové kýty nakrájíme přes vlákna plátky, na okrajích je nařízne-me, dobře naklepeme a osolíme. Naklepané plátky osmahneme na malém množství tuku do částečného změknutí. Pak vyjmeme z pán-ve a obalíme v bramborákovém těstě. Nakonec smažíme v horkém tuku po obou stranách dozlatova. Jako přílohu podáváme brambo-rové košíčky.

Očištěnou hlávku zelí rozkrojíme, zbavíme košťálu a nakrájíme na jemné nudličky. Propláchneme vodou, necháme okapat a přidáme sůl. Dobře promícháme a necháme proležet. Pak přidáme očištěná, oloupaná a na nudličky nastrouhaná jablka. Ještě přidáme očiště-nou a najemno nastrouhanou mrkev, celer, ocet, cukr. Pečlivě promí-cháme, necháme znovu krátce odležet. Salát podáváme nejlépe vy-chlazený.

Kuřecí prsíčka se zeleninou

Množství surovin na dvě porce:• kuřecí prsa 200 g • cibule 40 g • slanina 30 g • zelenina 40 g • voda pitná 50 g • sůl 6 g • máslo 10 g

Kuřecí maso na myslivecký způsob s tarhoňou a hruškou

Množství surovin na dvě porce:• čisté kuřecí maso 200 g • slanina bez kůže 30 g • cibule 20 g • bobkový list a pepř mletý 0,2 g • mouka hladká 4 g • máslo 20 g • žampiony čisté 30 g • sůl 6 g • voda 60 g • víno červené 40 g • rybízový džem 40 g • citron 20 g • tarhoňa 150 g • hruška kompot 30 g • petrželka 50 g

Café Amsterdam

Suroviny na 1 sklenici:• 3 – 4 cl vaječného likéru • 1 šálek silné horké kávy • 1 lžičky cukru • 1 – 2 lžíce ušlehané smetany • rozpustná káva, kakao

Jablkový punč pro podzimní dny

Ingredience:• 4 jablka • skořice (tyčinky) • citron nebo pomeranč • med • může být i trocha alkoholu (vodka, slivovice)

Recepty na této stránce sice nejsou pravými krkonošskými specialitami, ale speciálně pro vás - čtenáře Krkonošské sezony - je připravili a vyfotografovali studenti hotelové školy se svými profesorkami. Přejí - Dobrou chuť!

Škola pořádá Dny otevřených dveří. Seznamuje zájemce s možnostmi studia. Nabídne prohlídku zmodernizovaných prostor školy. Žáci připraví drobné občerstvení. Bylo by jistě možné, zmínit ještě další zajímavosti, ale nejlepší bude, když se přijdete podívat.

HOTEL ARNIKA

Hotel ARNIKA543 72 Rudník 134Tel.: +420 499 440 321Fax: +420 499 440 480E-mail: info@arnika-rudnik.czwww.arnika-rudnik.cz

• Týdenní a víkendové pobyty.• Upravené běžecké trasy.

• Skvělé lyžování v blízkosti hotelu.• Bazén - sauna - masáže.

Vrchlabí - Krkonoše

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 22

www.krkonose.eu

PŘÍBĚH HOŘICKÝCH TRUBIČEKDíky porážce Napoleona v Rusku, se dnes město kamenné krásy může pyšnit nejen pískovcovou krásou, ale i sladkou po-choutkou. Unavená a zbí-dačelá armáda se utáboři-la při svém návratu r. 1812 v Hořicích. Zde se jim do-stalo vlídného přijetí a ošet-ření. V této etapě pro Hoři-ce měla velký význam péče sousedky Líčkové. Ta se vzor-ně postarala o kuchaře sa-motného Napoleona. Ten jí, jako výraz vděku za zá-chranu života, svěřil tajemství přípravy nej-milejší Napoleonovy pochoutky — trubi-ček. Líčková recept zprvu využívala pouze pro slavnostnější rodinné události. Výbor-ná chuť se brzy roznesla po celém městě. Nechtíc vyzradit recepturu obcházela Líč-

Dvě nejslavnější pochoutky z Podkrkonoší a jejich příběhKulinářské výrobky jako hořické trubičky či miletínské modlitbičky vám, kteří bydlíte v regionu, jistě nemusíme dlou-ze představovat. A pro Vás, kteří jste k nám přijeli a máte zájem ochutnat místní výrobky, uvádíme příběhy, které se váží k historii u nás oblíbených laskominek. Jak to vlastně všechno začalo?

Mezi lyžařské areály v Podzvičinsku patří:

• Sjezdová trať na Zvičině www.zvicina.wz.cz

• Sjezdová trať Severka (Dolní Brusnice)E-mail: eva.vavrova@stranskyapetrzik.cz

• Sjezdová trať ve Staré Pace www.starapaka.cz

• Sjezdová trať na Pecce www.vlekpecka.unas.cz

• Sjezdová trať v Mezihoří www.skikaras.czE-mail: skikaras@seznam.cz

• Sjezdová trať v Mostku www.skiareal.mostek.cz

Sjezdová trať a snowtubing Na Menšině - Borovnice, www.namensine.cz

Zpracovala: Ludmila Škvrnová

prosinec 2009 - leden 2010 Vánoční ZOO www.zoodk.cz

5. 12. 2009 Adventní trh s řemesly - Hořice, nám. Jiřího z Poděbrad po celý den, www.horice.org

prosinec 2009 Orchestr Václava Hybše - vánoční koncert spojený s připomínkou výročí 80 let od vybudování sálu Koruna, Hořice, www.horice.org

1. 1. 2010 Novoroční ohňostroj - Dvůr Králové nad Labem - www.mudk.cz

Dvůr Králové nad Labem Městské informační centrum Dvůr Králové nad Labemnám. T. G. Masaryka 2544 01 Dvůr Králové nad LabemTel./fax: 499 321 742E-mail: info@mudk.czwww.dvurkralove.cz

HořiceMěstské informační centrum Hořicenám. Jiřího z Poděbrad 3508 01 HořiceTel./fax: 493 620 121E-mail: infocentrum@horice.orgwww.horice.org

Na vánoční téma…Betlémy Třebihošť

V Třebihošti č. p. 87 ve stylové chalu-pě na romantickém místě v podkro-ví se ukrývá sbírka betlémů. Můžete si zde prohlédnout patnáct velkých a dvacet menších betlémů i mnoho předmětů, které s nimi úzce souvise-jí. Unikátní je velký třebihošťský bet-lém s pohybujícími se figurkami. Dal-ší sestavené betlémy jsou od méně i více známých autorů jako je Lada, Aleš, Haldová, Procházka, Knapov-ský, Landman, Pražáková, Škopek, Bačák, Horálková a mnoho dalších. Přijďte se potěšit a zastavit v čase ne-jen vánočního spěchu. Betlémy jsou přístupné i po domluvě během celé-ho roku. Kontakt: Ladislav VoňkaTelefon: 605 287 065

www.betlemy.vonka.sweb.cz

www.podzvicinsko.cz

Vánoční zoo

Zoologická zahrada ve Dvoře Králo-vé je od 1. prosince do 31. ledna vá-nočně vyzdobena a speciálně osvět-lena. V prodloužené otevírací době do 19 hodin mají návštěvníci jedineč-nou příležitost vychutnat si kouzel-nou atmosféru vánoční zoo. K dispozici je několik vytápěných pa-vilonů. A co může být za mrazivého zimního počasí příjemnější než chví-li setrvat v teple a pokochat se tro-pickou nádherou rostlin a živočichů v expozicích Ptačí svět nebo Vod-ní světy. Mnohá zvířata si nedají vzít pohyb venku ani za zimního počasí a tak si lidé mohou vychutnat tře-ba neobvyklý pohled na ussurijské-ho tygra brodícího se sněhovými zá-vějemi podobně jako v jeho domovi-ně. Ale kupodivu i většina exotických zvířat mívá ze sněhové nadílky nelíče-nou radost a tak ven zvědavě vyráže-jí i žirafy, nosorožci nebo lvi. www.zoodk.cz

Lázně Bělohrad Městské informační centrum Lázně Bělohradnám. K. V. Raise 160,507 81 Lázně BělohradTel.: 493 792 520E-mail: hoska-tour@hoska-tour.czwww.hoska-tour.cz

Holovousy z důvodu přestavby do jara mimo provozInformační centrum obce HolovousyHolovousy 39, 508 01 HořiceTel.: 493 691 031E-mail: info@holovousy.cz

statek mandlí byl nahrazen cukrovým kříž-kem. Poválečný čas přetrhal dvaačtyřicetile-tou rodinnou tradici. Firma byla roku 1949 znárodněna. Náhražka miletínských modlit-biček byla vyráběna podniky Pardubický per-ník, n. p. Hradec Králové, později Jednota, s. d., Hořice a nakonec Východočeské pekár-ny a cukrárny Pardubice. Tradiční modlitbičky byly opomíjeny zejména kvůli názvu tíhnou-címu ke křesťanství. Výjimkou byla miletín-ská pouť. Zde byl sortiment rozšířen i o na-podobeninu nazývanou Miletínky.Na rodinnou tradici bylo navázáno po roce 1991. Dnes již šestá generace Erbenů vyvá-ží specialitu do širokého okolí. Nezapomeň-te se zastavit při svých putováních v Miletí-ně a ochutnat sladký suvenýr z Podkrkonoší.

ková sousedky a odměna kuchaře se jí po-malu stala obživou. „Trubičková bába“, jak ji místní nazývali, obcházela domy a okol-

ní vsi s kleštěmi na oplatky v nůši a pekla a pekla. Re-cepturu děděnou po přes-lici získaly i její dcery. Nej-většího věhlasu se trubičky dočkaly po sňatku vnučky Líčkové, která se provdala za cukráře Karla Kofrán-ka. Ten svým obchodnic-kým umem proslavil hořické trubičky po celém světě. Ko-fránkovy trubičky získaly na pětašedesát vyznamenání v zemích bývalého Rakous-

ka. Vyvážely se do Francie, Anglie, Němec-ka, Ameriky, Turecka, i Číny. Velký rozmach vystřídalo chmurné období znárodnění. Řada firem, které trubičky vyráběly, byly

nuceny svůj provoz ukončit. Výroba přešla pod n. p. Pardubický perník, později Prů-mysl trvanlivého pečiva Praha. Pečení se naštěs-tí rozšířilo v domácím du-chu do celého okolí. Opě-tovný rozmach trubičkář-ství byl zaznamenám po roce 1989. V sou-časnosti na trhu působí více jak dvacet firem, které se výrobou ho-řických trubiček živí. Ojedinělost deklaruje i ochranná známka Evropské unie.

PŘÍBĚH MILETÍNSKÝCH MODLITBIČEKPříběh sladké perníkové pochoutky se začal psát v roce 1864, když miletínský cukrář Jo-sef Erben, vidouc ženy vracející se z koste-la s modlitební knížkou, dostal nápad. Vy-tvořil malý hranatý perník, plněný ořecho-

vou nádivkou, zdobený cukrovou polevou a mandlí - sladkou zmenšeninu modliteb-

ní knížky. Týž rok ji pre-zentoval na tradiční mi-letínské pouti pořádané ke konci dubna. Novinka se uchytila. Poctivý ručně dělaný perníkový výro-bek se stal v perníkářské rodině Erbenů speciali-

tou, která byly oceněna na nejedné výstavě (r. 1894 na průmyslové a národopisné vý-stavě v Hradci Králové, r. 1903 na výstavě Českého severovýchodu v Hořicích, r. 1935 v Nové Pace, r. 1936 na textilní a krajin-ské ve Dvoře Králové, v Trutnově a Jaromě-ři). Výrobek získal věhlas i v zahraničí. Vyvá-žel se nejen po Čechách, ale i do Rakous-ka, Německa a Francie. Roku 1913 dostal ochranou známku. Doba prosperity a vě-hlasu byla narušena protektorátem. Nedo-

Informační centra

1. 12. 2009 – 24. 1. 2010 Bible očima světa - Městské muzeum - Dvůr Králové n. Labem

8. - 10. 1. 2010 12. ročník Zimní táboření na Zvičině, www.kct-horice.sweb.cz

9. 1. 2010 29. ročník Zimní přejezd a přechod Zvičiny, www.kct-horice.sweb.cz

březen 2010 Dny R. A. Dvorského, přehlídka swingových orchestrů, kterou v druhé polovině března pořádá MKZ Hankův dům, www.hankuv-dum.czZměna programu vyhrazena.

Zveme vás na zajímavé akce

Lyžování v PodkrkonošíZa příznivého zimního počasí jezdí v Podzvičinsku i lyžařské vleky, které jsou vhodné pro rodiny s dětmi či začátečníky. Zimní „miniareály“ se nacházejí na Zvičině, v Mezihoří, u Mostku a Pecky. Čekání front na vlek je tu vzácností. Zimní radovánky si tak můžete nerušeně vychutnat dosytosti. Více o možnostech lyžo-vání a atraktivitách v oblasti Podzvičinska se dozvíte na www.podzvicinsko.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 23Zima 2009/2010

www.krkonose.eu

Výlety na kole v různých variantách. Vhod-né i pro děti, ale i opravdové borce. Pale-ta cyklistických tras a tras pro horská kola v Krkonoších a Podkrkonoší je barevná. Nahoru a dolu, tak to musí být. A vždycky můžete objevovat něco nového.

Slavnosti, jarmar-ky, folklorní setká-ní, tradiční pouti, malé i velké… po celý rok. Všech-ny jsou zajímavé…

Souhra přírody a nejmodernější techniky je pozoruhodná a působivá. Nejvyšší vrcholky hor jsou snadno dosažitelné. Jednoduše na-sednout a vyjet. Lanové dráhy jsou spolehli-vé a rychlé dopravní prostředky do světa hor. V létě pomáhají dosáhnout dobrého výchozí-ho místa na turistiku, nebo cyklistiku, v zimě k požitkům sportovním.

Já a hory. Požitek nebo výzva. Síla a vytr-valost nebo jenom pomalý pohyb. Adre-nalin, endorfín nebo relaxace? Sami si můžete vybrat z široké nabídky.

Pozvání do jarních, letních a podzimních Krkonoš i Podkrkonoší

Celoroční dovolená v údolích a uprostřed hor

Najdete tu různé varianty a stupně obtížnosti cest a tras pro malé i velké, mladé i seni-ory. Žádný strach. Kdo nechce do kopce, není problém. Hory, horské louky a cesty jsou vstříc-né především v případech, když si do svého výletu naplánujete jízdu lanovkou.

Krkonoše – zelené plíce. Řada lidí tu pečuje a chrání jedineč-nou krajinu. I vy můžete vní-mat přírodu, která vám vrací síly. Otočte se ke všednímu dni zády a vyčistěte si hlavu.

Krkonoše jsou vždy k rozletu, vyžití a uvolnění. Načerpáte sílu na celý rok, anebo poznáte své vlastní hranice…

Tolik toho můžete zažít. Nejenom výlety a návštěvy muzeí. Co takhle pohled na okolní svět a vlastní život z ptačí per-spektivy, ze hřbetu koně, při jízdě na bobové dráze, nebo z lanových žebříků z korun stromů, … při golfu, nebo jed-noduše z vířivé vany? To podstatné zní – mimořádné zážit-ky z vás udělají nového člověka – uvědomíte si to nejpod-statnější a uvolníte hlavu od všedních starostí.

A co váš apetit? Na horách, po sportu nebo po túře chutná. A je z čeho vybírat. Pohos-tinnost je tu s dlouholetou tradicí. Tak dob-rou chuť!

Čistý čerstvý vzduch, nádherné vý-hledy, pozoruhodné okamžiky, grandióz-ní pocit… všední dny jsou zapomenuty…

Č E S K Á R E P U B L I K A

P O L S K O

Śwleradów-Zdrój

Drwale

JakuszyceSzklarskaPoreba

Gorzynlec

Kromnów

KopaninaPiechowice

Podgórzyn

Sosnówka

Przesleka

Borowice

MilkówŚclegny

Karpacz

Kowary

Lomnica

Myslakowice

Wojków

StruznicaKarpniki

Mledzianka

Wielkie Janowice

Mniszków

Redziny

Czarnow Raszów

Szarocin

RozdrozeIzerskie

Gleraltowek

Stog Izerski

Proszowa

Jaroszyce

Harrachov

PříchoviceHorní Mísečky

Špindlerův Mlýn

Velká Úpa

Pec pod Sněžkou

Temný Důl

Horní Maršov Žacléř

Janské Lázně

Mladé Buky

Javorník

Rudník

Svoboda nad Úpou

Dolní Dvůr

Vrchlabí

StrážnéBeneckoJestřabí v Krkonoších

Rokytnice nad Jizerou

Roztoky u Jilemnice

Poniklá

Malá Úpa

Lubawka

Sedzislaw

Marciszów

Blazkowa

Paprotki

Niedamirów

Trutnov

Jilemnice

Kunčice

Studenec

Dolní KalnáHostinné

ChotěvicePilníkov

Volanov

Bernartice

Jelenia Góra

Horní KalnáBukovina u Čisté

Dolní BrannáDolní Lánov

Lánov

Jablonec nad Jizerou

Klášterská Lhota

Kořenov

Košťálov

Martinice v Krkonoších

Vítkovice

Krkonošské muzeum Vrchlabí – Augustiniánský klášter – budova augustiniánského kláštera otevřeno út–ne, telefon: 499 456 708, E-mail: muzeum@krnap.cz

Krkonošské muzeum Vrchlabí – Tři historické domky – domy č. 222 - 224 na náměstí Míru otevřeno út–ne, Tel.: 499 421 474,E-mail: his@krnap.cz

Krkonošské muzeum Jilemnice – zámekotevřeno út–ne, Tel.: 481 543 041, E-mail: kmjilemnice@krnap.cz

Krkonošské muzeum Paseky nad Jizerou - Památník zapadlých vlastencůotevřeno út–ne, Tel.: 481 523 609, E-mail: muzeumpaseky@krnap.cz

Lesnická a myslivecká expozice v Harrachově „Šindelka“otevřeno út–ne, Tel.: 481 528 310, E-mail: sindelka@krnap.czDůležité uporoznění: EXPOZICE ŠINDELKA V HARRACHOVĚ BUDE Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ UZAVŘENA OD 21.10. 2009 NA NEURČITO. Děkujeme za pochopení.

Informační středisko Vrchlabí Tel.: 499 421 474, E-mail: his@krnap.cz

Informační středisko HarrachovStálá expozice „Vegetační stupně v Krkonoších“ Tel.: 481 529 188, E-mail: tesharrachov@krnap.cz

Informační středisko Špindlerův Mlýn - stálá expozice „Historické proměny krkonoš-ské přírody i krajiny“. Tel.: 499 433 228, E-mail: tesspindl@krnap.cz

Informační středisko Pec pod Sněžkou - Obří důl – stálá ekologická expozice „Příroda člověku – člověk přírodě“. Tel.: 499 736 311, E-mail: isobridul@krnap.cz

Informační středisko Pec pod SněžkouTel.: 499 896 213, E-mail: tespec@krnap.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Zima 2009/2010Strana 24

KRKONOŠERegionální turistické informační centrum Krkonoše, 543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8Tel./fax: 499 405 744 • info@krkonose.eu • www.krkonose.eu • www.muvrchlabi.cz

Infocentrum Flora Benecko, 512 37 Benecko 200Tel.: 481 582 606 • Fax: 481 582 016 • info-flora@benecko.com • www.benecko.com

Turistické informační centrum Černý Důl, 543 44 Černý Důl, Úřad městyse 48Tel.: 499 429 618 • Fax: 499 429 620 • infocentrum@cernydul.cz • www.cernydul.cz

TIC Harrachov, 512 46 Harrachov, Centrum 150Tel.: 481 529 600 • tic@harr.cz • www.harrachov.cz

IC Veselý výlet Horní Maršov, 542 26 Horní Maršov, Temný Důl 46Tel.: 499 874 298 • Fax: 499 874 221 • info@veselyvylet.cz • www.veselyvylet.cz

Informační centrum Hostinné, 543 71 Hostinné, Náměstí 70Tel./fax: 499 404 746 • infocentrum@muhostinne.cz • www.infocentrum.hostinne.info

Informační centrum a cestovní agentura Janské Lázně542 25 Janské Lázně, Černohorská 265Tel.: 499 875 186, 499 875 007 • Fax: 499 875 008 • info@megaplus.czinfo@janskelazne.cz • www.janskelazne.cz

Informační centrum Jilemnice, 514 01 Jilemnice, Masarykovo nám. 140Tel./fax: 481 541 008 • info@jilemnice.cz • www.mestojilemnice.cz

Informační středisko Jzerky pro Vás, 468 48 Kořenov - Příchovice 370Tel.: 725 805 2664 • ic@jizerkyprovas.cz• www.jizerkyprovas.cz

Venkovské infocentrum mikroregionu Lánov, 543 41 Lánov, Prostřední Lánov 39Tel.: 499 432 083 • infocentrum@lanov.cz • www.lanov.cz

Infocentrum Malá Úpa, 542 27 Malá Úpa, Horní Malá Úpa 129Tel.: 499 891 112 • info@malaupa.cz • www.info.malaupa.cz

Infocentrum Turista Pec pod Sněžkou, 542 21 Pec pod Sněžkou 188Tel.: 499 736 280 • Fax: 499 736 410 • turista@turistapec.cz • www.turistapec.cz

Městské IC Veselý výlet Pec pod Sněžkou, 542 21 Pec pod Sněžkou 196Tel.: 499 736 130 • info@veselyvylet.cz • www.veselyvylet.cz

Informační centrum Rokytnice, 512 44 Rokytnice n. Jizerou, Dolní nám.449Tel.: 481 522 777 / 867 • book@rvclub.cz • www.rokytnice-info.cz • www. rokytnice.com

Turistické informační centrum Svoboda nad Úpou, 542 24 Svoboda nad Úp., nám. 527Tel.: 499 871 167, 499 871 216 • info.ets@tiscali.cz • www.chatycechy.cz

Turistické informační centrum Špindlerův Mlýn, 543 51 Špindlerův Mlýn, Svatopetrská 173Tel.: 499 523 656 • Fax: 499 523 818 • tic@mestospindleruvmlyn.cz • www.mestospindleruvmlyn.cz

Turistické informační centrum Trutnov, 541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72Tel./fax: 499 818 245 • vesely@trutnov.cz • www.trutnov.cz/infocentrum

Hlavní informační středisko Správy KRNAP, 543 01 Vrchlabí, nám. Míru 223Tel: 499 421 474, 499 456 761 • his@krnap.cz, www.krnap.cz

Turistické informační centrum Žacléř, 542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10Tel.: 499 739 225 • Fax: 499 739 210 • muzeum@zacler.cz • www.zacler.cz

Turistická informační centra

TANVALDSKOwww.tanvaldsko.infoJILEMNICKOwww.jilemnicko-so.czHORNÍ LABEVÝCHODNÍ KRKONOŠEwww.vychodnikrkonose.czŽACLÉŘSKOPOJIZEŘÍwww.pojizeri.czJESTŘEBÍ HORYwww.jestrebihory.net PODKRKONOŠÍwww.podkrkonosi.info

Krkonoše na internetu Mikroregiony v Krkonoších

Tiráž • Evidence: MK ČR E 16345 • Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Královéhradeckého a Libereckého kraje • Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01 Vrchlabí ve spolupráci s Regionálním turistickým informačním centrem Krkonoše. Vydání č. 10. Listopad 2009. • Celkový náklad 60 000 kusů. • Redakční rada: Dáša Palátková, Klára Kroupová, Michal Vávra. • Spolupracovali: Radek Vich, Pracovníci krkonošských informačních center. Mapový podklad: Jan Petera • Fotografie: Archiv Správa KRNAP, Dáša Palátková, Mirka Chaloupská, Ing. Pavel Kraus • Překlady: Hans J. Warsow, Helena Jankowska • Grafický manuál: David Škodný • Grafické zpracování: IP-Design.cz • Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod • Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: dasa-palatkova@volny.cz a kroupova@muvrchlabi.cz

www.krkonose.eu

Vážení čtenáři,připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Stačí, když správně zod-povíte následující tři otázky a písemné odpovědi nám zašlete.

Otázka: 1. Jak se jmenuje rychlobruslařka z Vrchlabí, z týmu Marti-ny Sáblíkové ?

2. Před kolika lety vycestovali horolezci z Krkonoš do Hi-málaje?

3. Kolik kilometrů běžeckých tras je upravováno v rámci pá-teřní Krkonošské lyžařské magistrály?

Ceny:1. Prodloužený romantický víkend (4dny) pro 2 osoby v pen-sionu s nejkrásnějším výhledem na Krkonoše se snídaní, v období červen až září 2010. Cenu věnuje Infocentrum ROKY, www.infocentrumroky.eu 2. - 3. Kitl Šláftruňk – medicinální víno. www.kitl.cz

SOUTĚŽ Hrajte s námi o ceny4. - 5. Skleněné šperky firmy Kortan sklo Železný Brod. www.kortanglass.com6. - 7. Krkonoše – originální produkt, www.domaci-vyrobky.cz(dárky věnovali: firma Rautis, a.s., firma Emba spol. s r.o., Jan Lukáš Hrdlička, Hana Wondráčková, Lenka Máslo-vá Špetlová)

Budeme rádi pokud ke svým odpovědím připojíte hodnoce-ní turistických novin Krkonošská sezona, případně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších.

Uzávěrka:31. května 2010

Losování výherců:Červen 2010

Odpovědi, prosím, adresujte:Regionální turistické informační centrum KrkonošeKrkonošská 8, 543 01 Vrchlabí Česká republika

Benecko, www.benecko.czBukovina u Čisté, www.bukovina.czČermná, www.obec-cermna.czČerný Důl, www.cernydul.czDolní Branná, www.dbranna.czDolní Dvůr, www.dolnidvur.cz Dolní Kalná, www.dolnikalna.czDolní Lánov, www.dolnilanov.czHarrachov, www.harrachov.czHorní Branná, www.hbranna.czHorní Kalná, www.hornikalna.czHorní Maršov, www.hornimarsov.czHostinné, www.hostinne.czJablonec nad Jizerouwww.jablonecnjiz.czJanské Lázně, www.janske-lazne.czJilemnice, www.mestojilemnice.cz

Jestřabí v Krkonošíchwww.jestrabivkrk.czKlášterská Lhotawww.klasterskalhota.czKořenov, www.korenov.czKošťálov, www.kostalov.czKunčice nad Labem, www.kuncice.czLánov, www.lanov.czMalá Úpa, www.malaupa.czMartinice v Krkonošíchwww.martinicevkrk.czMladé Buky, www.obecmladebuky.czPaseky nad Jizerou, www.paseky.czPec pod Sněžkouwww.pecpodsnezkou.czPoniklá, www.ponikla.czProsečné, www.obecprosecne.cz

Rokytnice nad Jizerouwww.mesto-rokytnice.czRoztoky u Jilemnicewww.roztoky-u-jilemnice.czRudník, www.rudnik.czStrážné, www.oustrazne.czStudenec, www.studenec.czSvoboda nad Úpouwww.svobodanadupou.czŠpindlerův Mlýnwww.mestospindleruvmlyn.czVítkovice, www.vitkovicevkrk.czVrchlabí, www.muvrchlabi.czVysoké nad Jizerouwww.vysokenadjizerou.czŽacléřwww.zacler.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí

Muzea, stálé expozice a informační střediska Správy Krkonošského národního parku

www.krnap.cz

www.karkonosze.eu

www.krkonose.eu

Zwiazek Gmin Karkonoskich

POLSKOJelenia Góra, Centrum Informacji Turystycznej i Kulturalnej, Książnica Karkonos-ka, ul. Bankowa 27 • Tel.: +48 75 76 76 925 • Fax: +48 75 76 76 935 • it@jeleniagora.pl • www.jeleniagora.pl

Karpacz, Informacja Turystyczna, ul. Konstytucji 3 Maja 25,Tel./Fax: +48 07 57 61 97 16 • Tel.: +48 07 57 61 86 05 • it@karpacz.eu • www.karpacz.eu

Szklarska Poręba, ul. Jedności Narodowej 1ATel.: +48 07 57 54 77 40 • Fax: +48 07 57 54 77 42 • it@szklarskaporeba.pl • www.szklarskaporeba.pl

Kowary, ul. 1 Maja 1a, Tel./Fax: +48 07 57 18 24 89 • it@kowary.pl • www.kowary.pl

Tourism: www.krkonose.eu

Office: www.krkonose-smo.cz

Další užitečné internetové adresywww.holidayinfo.cz www.krnap.czwww.horskasluzba.czwww.czechtourism.czwww.kudyznudy.cz

www.kralovehradeckyregion.czwww.ic-hk.czwww.hradecko-info.czwww.liberecky-kraj.cz www.orlickehory-cz.info www.cesky-raj.infowww.jizerky.cz www.kladskepomezi.cz

www.hory-krkonose.czwww.domaci-vyrobky.czwww.trutnovinky.cz

Vysokénad Jizerou

Paseky nad Jizerou