Krkonošská sezona - zima 2007

Krkonoše - svazek měst a obcí

KrkonošskáKrkonošskásezona

zdarmazima 2007/2008

Zajímavostia užitečné rady

pro návštěvníky Krkonoš

Krkonoše a Podkrkonoší - hory zážitků nejen v lyžařském ráji.

Nejvyšší české hory disponují 24 lanovkami a 140 vleky Celková přepravní kapacita

na lanovkách a vlecích - téměř 200.000 osob za hodinu

Sportovce z Krkonoš znajíza hranicemi

Zimobus pro běžkaře startuje

Setkání s Paní Spisovatelkou

S tebou mě baví svět i jiné .....

Tento projekt byl spolufi nancován z prostředků Libereckého kraje

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 3zima 2007/2008Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2007/2008Strana 2

www.krkonose.eu www.krkonose.eu

Ing. Jan Sobotkapředseda

Krkonoše – svazek měst a obcí

Ing. Jiří Novákředitel

Správy Krkonošského národního parku

Adolf Klepšnáčelník

Horské služby ČR, o.p.s. oblast Krkonoše

Helmut Dohnálek1. náměstek

hejtmana Královéhradeckého kraje

Ing. Antonín Schäfernáměstek hejtmana

Libereckého kraje

Ing. Rostislav Vondruškaředitel

státní agentury CzechTourism

Vážení přátelé, mil í návštěvníci , Vážení přátelé, mil í návštěvníci , č tenář i Krkonošské sezony,č tenář i Krkonošské sezony,je nám potěšením, představit vám další vydání turistických novin. Staly se oblíbeným půlročním periodikem jak tuzem-ských, tak zahraničních návštěvníků. Ostatně písemné ohlasy, které byly poštou doručeny do redakce, mají svůj jasný pochvalný obsah. S chutí do novin však nahlédnou i zdejší obyvatelé.Jistě i vám pomohou v bližším poznávání naší hezké krajiny, kulturních odkazů a v nadcházejícím zimním období především v příjemném sportovně relaxačním vyžití na svazích hor či v jejich podhůří.Užijte si pěkně a bezstarostně svůj rekreační pobyt u nás. Prosíme, buďte však ohleduplní k přírodě. Otevírá vám svoji náruč a vy ji můžete plnými doušky aktivně prožít.

Jak předejít nesvárům o nových záměrech v krkonošském regionu?Jak dosáhnout shody významných subjektů na budoucí podobě nejvyšších českých hor? Formou morálního závazku o vyrovnaném, stabilním a koor-dinovaném podnikání i harmonickém soužití člověka v souladu s přírodou Krkonošského národního parku.

To je VIZE Krkonoše 2050.Skupina odborníků delegovaných z řad Rady Krkonošského národního parku a Krkonoš - svazku měst a obcí zpracovala „VIZI Krkonoše 2050“ jako právně nezá-vazný dokument, jehož obsahem je mimo jiné: „Chceme svobodně žít, tvořit, podni-kat a úspěšně rozvíjet své lidské možnosti. Nedopustíme, abychom tak činili na úkor jiných lidí nebo na úkor přírody a krajiny. Požadujeme, aby rozvojové aktivity v území byly srozumitelné, koordinované a aby ve svém souhrnu směřovaly k napl-nění vize harmonického vztahu mezi člo-

věkem a přírodou. Vyžadujeme otevřené a kontrolovatelné rozhodování o veřejné správě území. Upřednostňujeme veřejnou dohodu, odmítáme zákulisní rozhodování.Podporujeme spolupráci mezi sousedy, samosprávné rozhodování, dialog a toleranci, úctu k hodnotám, zachování hodnotných tradic a dědictví z minulosti, vzdělání a tvořivost lidí. Podnikání v Krkonoších musí být užitečné, efektivní, stabilní, přátelské vůči přírodě.Platnost zásad nekončí na hranicích.“Poslední teze nabývá konkrétní podobu. Obsah „VIZE 2050“ byl představen Radě

Zwiazku Gmin Karkonosskich a na „Me-zinárodní konferenci perspektiv rozvoje Krkonoš jako hor bez hranic – Malé Alpy“ v Kowarech.

Ing. Jan Sobotka, předseda Svazku Krkonoše, uvádí: „Obsah deklarace zaujal polské partnery. „VIZE Krkonoše 2050“ se stala zajímavým tématem jednání. Poláci nemají připomínky a zdá se, že by mohla být akceptovatelná na obou stranách Krkonoš. Na polské straně zpracovávají svoji strategii rozvoje území a naše „VIZE 2050“ je jim i jistým vodít-kem.Protože je VIZE v rovině morální, snažíme se dívat na problematiku z pohledu vy-rovnaného a koordinovaného podnikaní i harmonického soužití s přírodou. Chceme, aby prakticky pomáhala ve složitém rozho-dování, v jejím souladu, ne v rozporu.“

Text „Vize Krkonoše 2050“ nalezne-te na http://brkk.krkonose.cz

Mezinárodní spolupráce mezi českou a polskou stranou Krkonoš dostává konkrét-ní podobu.Zwiazek Gmin Karkonoskich a Krkonoše - svazek měst a obcí jako partnerské sub-jekty patří mezi klíčové hráče v koordinaci aktivit cestovního ruchu na obou stranách společného pohoří.Větší prohloubení jejich dosavadní spolu-práce výrazně přispěje ke kvalitě vzájem-ných vztahů a napomůže strategii dbající na trvale udržitelný rozvoj cestovního ru-chu v Krkonoších a konečně i intenzivnější koordinaci propagačně - informačních aktivit.V roce 2004 bylo podepsáno společné memorandum. Doposud jeho praktické naplnění spočívá v realizaci projektů o cykloturistice nebo např. v návaznosti na systematickou úpravu běžeckých stop na obou stranách hor.Zwiazek Gmin Karkonoskich převzal na své propagační materiály společný grafi c-ký design, zařazuje do publikací informace

Svazek Krkonoše, jeho vývoj a sou-časnostKrkonoše a cestovní ruch jsou fenomé-ny, které k sobě patří. Pohoří Krkonoš má v tomto ohledu bohatou histo-rickou tradici. Již více než 150 let se tu cestovní ruch úspěšně rozvíjí. Tato skutečnost region řadí mezi nejdůleži-tější turistické destinace v ČR a střední Evropě. Co se týká ubytovacích kapacit a dalších objektivních ukazatelů ces-tovního ruchu, řadí se Krkonoše hned za Prahu a západočeské lázně na třetí místo v našem státě.Velkou výhodou Krkonoš je, že mají dvě turistické sezony. To je výhoda horského prostředí, které je zajímavé v létě i v zimě. Z toho důvodu vznikla regionální organizace cestovního ruchu „Krkonoše – svazek měst a obcí“. Byla založena v roce 2000. V součas-nosti má 39 členů. Rozpočet se z původ-ních 100 tisíc korun vyvinul na zhruba 7 milionů korun v loňském roce s tím, že tři čtvrtiny tvoří granty a dotace. Lze tedy říci, že Svazek Krkonoše je schopen ke každé jedné koruně od svých členů získat prostřednictvím

Knihovnička propagačních tiskovin vydaných v jednotném grafi ckém designu Svazku Krkonoše se postupně rozrůstá. Vybrat si můžete propagační skládačku „Krkonoše – lyžařský ráj“- ucelenou nabídku lyžařských možností v nejvyšších českých horách, skládačku „Krkonoše ze sedla kola“, „Kalendář událostí roku 2008“, „Cross--cross Krkonoše“. Jsou k dispozici zdarma pro každého zájemce na pultech krkonošských informačních center a na veletrzích cestovního ruchu.

Pomoc ubytovatelům při prodeji volných neobsazených míst

V propagaci Krkonoš je nutné zkoordinovat zájmy. Proto je třeba předsta-vovat Krkonoše domácím a zahraničním klientům komplexně. Jedině tak se zvýší návštěvnost regionu.Krkonoše - svazek měst a obcí nabízí zdarma prezentaci ubytovatelům na stránkách www.holidayinfo.cz, www.feratel.com (stránky obsahují zejména on-line záběry z pano-ramatických kamer a rezervace ubytování). V blízké budoucnosti i na www.krkonose.eu prostřednictvím mezinárodního informačního a rezervačního systému Deskline.

Deskline je zejména v alpských zemích osvědčeným a prověřeným produktem fi rmy - jed-ničky na trhu horských informačních technologií. Odborně garantuje i nejnavštěvovanější lyžařský a turistický server v ČR: www.holidayinfo.cz, který provozuje společnost Sitour ČR s. r. o. Zde najdete kompletní celorepublikovou nabídku a informace z lyžařských areálů, o počasí, výšce sněhové pokrývky, obrázky panoramatických kamer, aj. Ročně stránky na-vštíví 4,4 milionů zájemců. Zde je také umístěn on-line rezervační systém, ve kterém může být váš objekt prezentován.

Exkluzivitu spolupráce s on-line ubytovacím systémem Deskline získalo v Krkonoších vlastní iniciativou osm kontaktních středisek uživatelů: IC Štěpánka Kořenov, INFO Špindlerův Mlýn, INFO Janské Lázně, IC ROKY Rokytnice nad Jizerou, IC FLORA Benecko, IC Turista Pec pod Sněžkou, Markid Černý Důl, Krkonoše – svazek měst a obcí Vrchlabí. Hlavním partnerem systému je SITOUR ČR.

Projekt zavádění celokrkonošského on-line rezervačního systému je rozdělen do tří etap. První rok pracuje každé výše jmenované středisko zvlášť. Ve druhém roce vstoupí do systému jako druhý hlavní partner Krkonoše – svazek měst a obcí. Na jaře roku 2008 se ve Vrchlabí plánuje otevření nového Regionálního turistického informačního centra. Sou-časně bude představena plně funkční progresivní podoba webových stránek www.krkonose.eu. Ve třetí etapě budou otevřena všechna data vzájemně jednotlivým střediskům.

Využijte příležitost a zařaďte váš objekt (hotel, pension, privátní ubytování, apod.) do pro-vizního celokrkonošského informačního systému zdarma co nejdříve. Pro bližší informace kontaktujte Krkonoše – svazek měst a obcí, RNDr. Mirku Chaloupskou, telefon: 499 405 732, nebo písemně na adrese [email protected]

„VIZE Krkonoše 20502050“

Krkonoše bez hranico českých krkonošských cyklobusech. V polských infocentrech distribují česko--polské materiály, nově vydali v polském i českém jazyce zimní a letní mapu, zahrnující celé území Krkonoš.Cílem oboustranné spoluprá-ce je posílení několikaletého partnerství. K tomu je nutné i zkvalitnění úrovně lidských zdrojů a jejich neformální vzdělávání. To řeší nový pro-jekt. V rámci něj je počítáno s odbornou konferencí, exkur-sí pracovníků českých info-center do polských Krkonoš a opačně, aktualizací webových stránek a jejich překlady do polštiny a němčiny a s vytvořením desek s propagačně-infor-mačním obsahem o obou částech Krkonoš a s dalšími aktivitami.Vše směřuje k tomu, aby obě strany Kr-konoš byly dostatečně připraveny na další a větší společné projekty v rozpočtovém

období Evropské unie 2007–2013.Především se jejich pozornost upírá k mož-nostem, které skýtají Euroregiony Glacen-sis a Nisa. Právě s využitím fi nančních prostředků EU je více možností k realizaci přeshraničních projektů.

Ing. Jan Sobotka, předseda Svazku Kr-konoš a starosta Vrchlabí se Zdzislawem Pietrowskim, předsedou Zwiazku Gmin Karkonoszkich a starostou města Myslakowice podepsali koncem června Dohodu o spolupráci, resp. dodatek k Memorandu o přátelství, porozumění a spolupráci v Krkonoších.

Bohatší propagace

Cestovní ruch je pro náš region prioritoukrajských grantů a fondů Evropské unie další tři koruny navíc. V rámci toho disponuje Fondem cestovního ruchu Krkonoš, do kterého přispívají kromě členských obcí a měst i podnikatelské subjekty - zvláště krkonošské skiareály, ubytovatelé a další.

Hlavní projekty jako vizitka posledních letMezi hlavní projekty patří „Krkonoše – ly-žařský běžecký ráj“ tj. cca 500 kilometrů pravidelně upravovaných a vyznačených lyžařských tras. Jejich páteří je tzv. Krkonošská magistrála, vedoucí po hřebenech hor, měřící

více jak 70 kilometrů. Dalším je „Krkonoše ze sedla kola“. Za poslední dva roky bylo v podkrkonoší, péčí Svazku Krkonoše, vyzna-čeno a mobiliářem vybaveno 200 kilometrů nových cyklotras. „Krkonošské cyklobu-sy“ jsou projektem letos fungujícím čtvrtý

rok. Vloni přepravily bezmála 40 tisíc pasažérů a mnoho kol. Systém linek speciální turistické dopravy v Krkonoších funguje od června do září.Krkonoše – svazek měst a obcí užívá webovou adresu: www.krkonose.eu. Stránky jsou průběžně aktualizovány. V rámci projektu „Krkonoše bez hra-nic“ velmi dobře spolupracujeme s part-nerem v sousedním Polsku Zwiazkem Gmin Karkonoskich, abychom obstáli na trhu v obou zemích, tak i na poli celo-evropském. Pravidelná a úspěšná je naše prezentace na veletrzích cestovního

ruchu. Jak na tuzemských (Brno, Praha a další) tak zahraničních (Varšava, Lipsko, Utrecht, Berlín, Mnichov, Hamburk).

Nejsme solitéři, máme řadu partnerůKrkonoše leží na území dvou krajů. Liberec-

ký a Královéhradecký kraj jsou partneři, kteří Svazek Krkonoše významně a dlouhodo-bě podporují. V rámci celostátní úrovně úzce spolupracujeme s agenturou CzechTou-rism a Ministerstvem pro místní rozvoj. Spolupracujeme s ostatními turistickými regiony v rámci obou krajů. Byli jsme spo-luzakladateli Asociace turistických regi-onů ČR. Vnímáme náš turistický region jako celek, tudíž i nečlenské obce jsou pro nás plnohodnotnými partnery. Trvale pracujeme s krkonošskými informačními centry. Velmi si ceníme dobré spolupráce s krkonoš-skými skiareály, některými ubytovateli a dalšími podnikateli v ostatních službách cestovního ruchu. Trvalým partnerem je Sprá-va Krkonošského národního parku.

Výhled a plány do nejbližší budoucnostiZ hlediska pokrytí nákladů spojených s dalším rozvojem činnosti organizace hledáme nové možnosti fi nancování. Mnohé si slibujeme od Regionálního operačního progra-mu a Hraničního evropského programu Cíl 3. Další možností je venkovský program Leader, na kterém spolupracujeme s Místní akční skupinou Krkonoše, která je nositelem projektu místní značky „Krkonoše – originální

Motto: „Všechna volná místa k ubytování

v Krkonoších obsadíme,ubytovat se tu může každý ....“

Celokrkonošský on-line ubytovací systém Deskline

produkt“. Aktuálně připravujeme projekt „Nová šance pro cestovní ruch v Krko-noších“ s dobou trvání čtyři roky, v celkové výši 32 milionů korun. Bude zaměřený na oblasti – marketing a public relations, out-doorové aktivity (běžky a cyklo) a technicko - personální zajištění tohoto projektu. Velkou novinkou roku 2008 bude vznik Re-gionálního turistického informačního centra pro Krkonoše ve Vrchlabí. Zároveň uvedeme do plné praxe nový on-line rezervač-ní systém Deskline, který bude zaměřen nejen na ubytování.Základním cílem Svazku Krkonoše i nadále zůstává uchovat si a posilovat pozici nejvyš-ších a nejnavštěvovanějších hor, jako místa, kde se dobře žije místním obyvatelům i turistům. K tomu se snažíme inspirovat me-todami koordinace a rozvoje cestovního ruchu, které se již mnoho let osvědčují ve vy-spělém zahraničí. Svazek Krkonoše usiluje o podobnou úlohu, jakou mají obdobné re-gionální organizace cestovního ruchu např. v alpských zemích. Podrobné informace jsou k dispozici na www.krkonose-smo.cz.

Mgr. Michal Vávra výkonný ředitel Svazku Krkonoše

Téměř pět desítek knih, pět divadelních her, pohádky zpracované rozhlasem i televizí, ale i další literární zastavení velké vypravěčky do života spisovaDo světa jejího dětotou maminka, dvětvené rodiny, pro kterou se stala opěrným pilířem právě ona, i do světa krkonošských lidiček, jejichž starostem do-vedla autorka vždy pozorně naslouchat. Však také Marie Kubátová umí čerpat inspiraci a sílu pro svoupravidelnou ranníchvilku u psacíhostolu z pěkných životních chvil i milých setkání.První dáma krkonošských „poudaček“

se staly přes svou univerzálnost jedním z výrazných symbolů Vánoc. Svoji roli zde jistě sehrálo vyzvánění zvoucí k půlnoční mši. Znělo a zní zcela neopa-kovatelně nad zasněženou krajinou. K zimě také neodmyslitelně patří cinkot rolniček a zvonků na postrojích spřežení zapřažených do saní. Málokdo si však uvědomuje, že vánoční zvonky jsou první připomínkou věcí nadpřirozených (ostat-ně v mnoha rodinách příchod Ježíška dodnes ohlašuje zvoneček). Tedy oslavou nebeského daru, jehož se nám dostalo v podobě Ježíše Krista. Připomínají, že jsou cennější hodnoty než zlato a drahé kameny, především láska, lidská duše a soucit. Zvonek je dárek symbolizující štěstí a pohodu.

Aby zvon krásně znělNejdůležitějším kritériem zvonu je jeho akustická stránka. Každý musí obsahovat žádaný hlavní tón a všechny alikvotní tóny v přímém harmonickém vzestupu. Požadavek přesného stanovení zá-kladních a vedlejších tónz nutnosti zajištění souladdvou i více zvonů na věžíchMistrovství kvalitních zvoskrývá v konstrukci zvonožebra. Jeho typ ovlivňuje hutnost a slyšitelnost zva zabarvení jeho tónu. Zje tedy nejen odlitkem, i hudebním nástrojemDokonalý může být jen tehdy, pokud je z obou pohledů bezchybný. To je důvodem, proč

Vánoce v Krkonoších

Vánoce jsou významným pojmem. Mají neopakovatelnou atmosféru. V horách byly spojeny se spoustou sně-hu. Obyvatelé výše položených obydlí už na podzim nakupovali zásoby jídla na celou zimu. Nevěděli totiž předem, kolik bude sněhu a jak to množství bílé nadílky přežijí. Jídlo bylo velmi důležité. Na zimu mladí kupovali i rakev. Staří to velmi oceňovali.

Oltářem Vánoc byl betlém. Každá rodina si sama stanovila, kde budou jejich jes-ličky v domě stát. Fantazie jejich tvorby byla neomezená. Už v létě sbírali vřes, byliny, mech. Potom betlém sestrojili.

Vynikající instrumentalista, vůdčí osob-nost a organizátor regionálního hudební-ho i divadelního života v Pasekách nad Jizerou, vyhledávaný hous-lař v širokém okolí. Vyučoval hudbě a jako samouk začal vyrábět všechny druhy smyčcových ná-strojů a kytary. Houslař-skému řemeslu naučil všechny své děti: Jo-sefa, Václava i Johanu. Nejtalentovanější Josef měl své výborné žáky. Řemeslo tak přecházelo z generace na generaci až vznikla Metelkova Krkonošská houslařská škola. Její žáci překročili hranice Čech. Do Berlína Antonín Pilař, do Haagu Josef Vedral, do Moskvy Evžen Vitáček. Potomci těch nejlepších šíří

Kolem Vánoc ... s Marií Kubátovou

Zvony i zvonky technologie výroby zvonů zůstává ve svém principu stejná již mnoho staletí. Vyzkoušené úkony se dále zdokonalují, receptury formovacích směsí a nátěrů jsou uschovávány jako poklad. Množství práce, skryté v precizně připravené formě zvonu je zcela rovnocenné náročnosti výpočtu základních hodnot.

Slýchal jej i KomenskýJeden z nejkrásnějších a akusticky nejdokonalejších zvonů našeho kraje najdeme v Horní Branné. Maje-státní kovový krasavec váží 1800 kg, měří bez koruny 90 cm, průměr činí 116 cm.

hornobranských pobytů jej slýchJan Amos Komenský.

„Nedej zahynouti...“Nejstarší zmínky o jilem-nických zvonech pochází z 18Tři zvony nestejného stáří hlaholily na zvonici kostela sv. Vavřince až do roku 1788, kdy byly zničeny požárem. Roku

1793 byly pořízeny nové, které padly jako oběť ohni v roce 1803. Poté

pně pořizovány další. Po ožár zničil roku 1838. Na-do osudů zvonů drasticky y obě světové války, kdy nařízeno jejich sejmutí a vení na „dělovinu“. 18. 1916 byly tři velké zvony

montovány a svrženy ze onice dolů. Hluboce se zaryly do země, jeden

se rozbil a nenápadné kameny dlouho ozna-čovaly místa jejich tra-

gického pádu. Po skon-

Šetřeme krásou, aby nezevšednělaFigurky nakupovali na jaKrkonoš je dováželi řezbáKaždý rok nové přikupovalinebyl nákup najednou. Rotaké fi gurky dávaly darem. Tapřidávali daráci. Z toho vznily zajímavosti - jesličky, Svarodina, Tři králové... V Krkonoších někteří obyvateléfi gurky sami vyřezávali. Atak se každoročně betlémyrozšiřovaly až zabíraly třebacelé místnosti. U Metelků vařila jedenkrát za rok zrnkokáva právě v čase, kdy se stvánoční betlém.

Ježíšek se nenarodil v KrkoI když ho stavbou betléma

bylo pro ně důležité umístit do něj fi gurky s podobou rodinných přísluš-níků. Běžný byl i národnostní vztah k osobnostem. Najdeme fi gurky Jan

olů, či takových postav jakoad lenoch. Toho naleznemekově betlému v Krkonošskému v Jilemnici. ž bylo po Vánocích, betlém nesli na půdu. Dříve velkégurky postupem doby měnilyelikost, zmenšovaly se. Josef . svého času zakázal fi gurky

betléma stavět. Odůvodnil to ako pro křesťany nedůstojným očínáním. Tím pohoršil obyva-e, kteří tím více betlémy sami

ezali a stavěli. Tím se zvykvíce rozšířil.ou některé historické betlémyátní archiválie uchované v kr-h muzeích.

V horách se pracovalo od nevidím do nevidím. Vánoce byly časem zklidnění. Prostíralo se pro sudý počet lidí, i pro zesnulého v tom roce. Usedali ke slav-nostní večeři s první hvězdou. Pomodlili se a vzdali úctu potravinám, které uzná-vali – suchému chlebu nebo bramboře.Štědrý večer, jako předobraz ráje, musel být hojný. Proto býval na štědrovečer-ním stole dostatek potravin. Na stole muselo být maso. Byl to jediný den, kdy rodina nejedla na příděl. Měli štědrov-nice, muziku - rozvařené ovoce, křížaly,

louskali ořechy, pili punč. Polévka byla hrachová nebo houbová, symbol budoucího štěstí. Dále hubník, houby, vajíčka, mléko. Zásadně se jedlo lžící z jednoho pekáče, aby rodina držela při sobě. Vánočka byla symbolem zavinu-tého miminka Ježíška. Slavnostní den zakončila cesta na půlnoční mši, kdy zvony zněly a ztichlá zasněžená krajina umocňovala klid a mír.

Část jídla ze Štědrého dne hospodyně uložila, odložila na skříň a vyndala znovu na Hromnice okolo 2. února. Hod Boží Vánoční byl slavností, čas oslav Štěpána skromnější. Vánoce však ne-končily 26. prosince, ale až Hromnicemi. A právě v ten čas se uklízely betlémy.

Mezi tehdejšími lidmi a v rodině pa-novala vzájemná úcta, pospolitost. Z minulých dob je právě tato atmosféra inspirující. Lidé uměli oddělit slavnostní den od všedních. Tím byl mimořádně vzácný pro všechny. Štědrý den byl velmi silný zážitek, protože se na něj nepřipravovali dva měsíce předem, tak jako je dnes zvykem. Nebyla televize, nenakupovalo se v supermarketech. Měli bychom v pozitivním slova smyslu vytěžit z toho, co nám odkázala minulá generace. Šetřeme krásou, aby nám nezevšedněla.

200. let od narození Věnceslava Metelky

zavzpomínala: „V sedě a po „babičkov-sku“ se to pěkně hovoří jako při kerko-

nošské pobejtce,“

Kubátová a pokračovala: „Mámy jsou tady proto, aby dnes měly děti a zítra

chléb“, připomenula na začátku. „Tatí-nek nakladatel, maminka psala knihy, žila v domě, kde se knihy rodily. Nikdy

první cestu po pod Žalým do

a první Vánoce manžela. Do-jsem od něho

yže, řekl mi, že nejsou na parádu. Každý dy v horách je žívá z životní by. Do mě

vánoční cit ze e všemu. Cha-a několikerým

enem, jablíčky, m na koláče a a těsto, tak ve-ivotě neviděla. : „....tady trva-c a sluší se, aby pa počastovala ou“.

„Nikdy nezapomenu na rituál „paní máma dávala pod houbovec na Vánoce

peníz, aby byl celý rok poctivě vydělaný. V tomto vidím více než je desatero božích přikázání, ale i etiku celého kraje. Aby peníz nebyl nekalý. V té chalupě jsem po-prvé slyšela krkonošskou poudačku z Betléma. Kubátův rod byl v chalupě na Benecku přes 200 let. Každý z předků, sousedů či štamgastů, nechal v chalupě kus nebo část svého řemesla. Betlém byl zvláštní – všichni v něm byli stejně oblečeni. Pradědeček byl švec, tak všechny obul. Soused byl pytlák – zajíci se pásli na je-teli u chalupy. Jezulátko mělo boty – poděkovalo ševci, a chtělo, aby si řekl nějaké přání. On na to: „Aby mé nohy přes kopec lépe chodily. On na to pou-dá: „Tak to ti nemohu splnit, ale poradím ti. Venku máte sud, přidělej ho k nohám ...a tím vznikly první ski. Ne, že

je hrabě Harrach přivezl z norské tramtárie. Jířa Švec si je vymyslel, když mu to poradilo jezulátko.“

„A já jsem si sluchem všechno zapiso-vala. Řeč kvetla, příroda tak prorostla

do jazyka. Řeč je obrazem kraje, kde se kdo narodil. Maminka

se zlobila, že mrhám čistým papírem a petrolkou,

když zapisuji poudačky chlapů, kteří hubou

namlátí na celý den“, s úsměvem vyprávěla

paní spisovatelka Marie Kubátová, jejíž poudač-

ky, pohádky, povídky byly, i s kerkonošským

dialektem, přeloženy do řady světových jazyků,

dokonce i do esperanta.Šetrnost

Kdyby pro paňmámu přišel čert, co by mu

řekla? Ten pytel je od myší neprožraný, bude

dobrý na bandory.Čerta by vydrbala, aby nedělal

ostudu...

Marie Kubátová

Věnceslav Metelka

slávu českých houslí i v současné době.V Pasekách nebylo v 19. století snad

jediného domu, kde by nebyly housle, kde by se nehrálo. Poslední z osmi paseckých rodáků houslařů zemřel v

Pasekách v roce 1971.Věnceslav Metelka měl nejen hudební nadání,

ale i pozoruhodné literární vlohy. Vedle poutavě napsaného životopisu zazname-nával své umělecké zážitky a zajímavé

společenské a politické události. Jeho paměti

patří mezi nejlepší práce českého písmáctví. První,

kdo zápisky ocenil, byl Karel Václav Rais, který

z nich čerpal látku pro svůj román „Zapadlí vlastenci“.

čení války občané uspořádali sbírku a pořídili zvony nové. Největší sv. Václav s nápisem „Nedej zahynouti nám ni budoucím“. Prostřední nesl reliéfy Srdce Pána Ježíše a Panny Marie, malý zvon byl dekorován reli-éfy sv. Josefa a sv.

Antonína.Při 2. světové válce došlo k nařízené rekvi-zici zvonů 31. března 1942.

Zvony byly demontovány a na lanech spuštěny z věže. Naloženy na vůz a označeny. Po více jak

třech letech byly v Německu nalezeny neporušené, ale v poválečném zmatku a v pře-

míře jiných starostí chyběly prostředky k jejich převzetí do vlasti.

Vrchlabí také během 2. světové války, jako řada dalších měst, přišlo o své zvony. Z iniciati-vy spoluobčanů byla uspořádána veřejná sbírka na pořízení nových. V roce 2001 bylo vybráno 500 tisíc korun, další příspě-vek byl od dvou donátorů. V srpnu 2002 se na náměstí sešlo tři tisíce obyvatel města. Účastnili se svěcení a slavnostního zavěšení tří nových zvonů. Mají hodnotu jednoho milionu korun. Vrchlabští je slyší každý den v pravé poledne a v 17.45 minut, v neděli i v 9 hodin ráno.

Dnes zní větší i menší zvony ve vrchol-cích věží a věžiček desítek krkonošských kostelíků.

Snímek z veletrhu v Lipsku.

Živý betlém

turistickou činnost, která jej zařadila průkopníky české turistiky. 1888 bzaložen Klub českých turistů, kterýzačal vydávat svůj časopis. Do prvního čísla Jan Buchar napsal svůj první článek „Vzhůru do Krkonoš“. Na sklonku roku 1892 se sám – na právě získaných lyžích – vydává na túru k Žalému. Zahájil tak nové údobí zimní lyžařské turistiky v Krko-noších. Roku 1894 vychází Bucharůvprvní článek o lyžích „Nový zimsport“ a o rok později jeho instrujízdy na lyžích pod názvem „Ski“. Byl to první metodický článek o jízdě na lyžích v dějinách českého lyžování.



KrkonošeKrkonoše byly, jsou a budou . . . . . .kolébkou vynikajících sportovců byly, jsou a budou . . . . . .kolébkou vynikajících sportovcůNesnadné začátky odvážlivcůNesnadné začátky odvážlivcůUplynulo už hodně let od doby, kdy se ve střední Evropě objevili první lyžaři. Koncem 19. století se stateční jednotlivci se svými „prkýnky“ odvážili pustit v zimě do osamělých hor. Mnozí z průkopníků nového odvětví sportu – lyžařství – nastupovali dobrodružnou cestu. Ve městech, odkud přicházeli do hor, byli terčem posměchu a nevole, ve vlacích, které je dopravovaly do horských údolí, se střetávali s udivenými, často nepřátelskými pohledy spolucestujících. Těžké to měli i v samotných horách. Sedláci je vyháněli z luk, kde se pokoušeli lyžovat, hostinští jim častokrát odmítali nocleh. Museli svoji zálibu v zimním sportu utajovat.

120 let od zahájení 120 let od zahájení organizovaného lyžování v Čecháchorganizovaného lyžování v ČecháchV roce 2007 oslavil lyžařský sport v naší republice 120. výročí zahájení organizovaného ly-žování. 1887 byl v Praze při Bruslařském klubu založen Kroužek lyžařů, který jeho iniciátor Josef Rössler – Ořovský nazval Ski klubem. V roce 1894 dostal spolek ofi ciální označení Český Ski Klub (ČSK) Praha. V roce 1924 byla ustavena Mezinárodní lyžařská federace FIS. Tím byla zahájena nová epocha mezinárodní spolupráce v lyžařském sportu. Jeho rozvoj byl velmi dynamickým. Žádný jiný sport v té době neprodělal ve všech svých oblastech tak explozivní rozvoj jako lyžování.

V Čechách slouží ke cti průkopníků českého sportovního hnutí a zakladatelů prvních tělovýchovných spolků a sportovních klubů dr. Miroslavu Tyršovi, dr. Jiřímu Stanislavu Gu-thovi-Jarkovskému a jeho nejbližšímu spolupracovníkovi Josefu Rösslerovi-Ořovskému, že dokázali podchytit trend celosvětového sportovního hnutí, plnit jeho program a poslání, a prosadit vliv sportu v době rakousko-uherské monarchie. Když se Josef Rössler – Ořovský v roce

93 dozvěděl o sportovních poku-ech krkonošských lyžařů, navázalntakt s Janem Bucharem, jedna-telem odboru Klubu českých tu-stů v Jilemnici, se kterým pak aždo konce života udržoval krásnéřátelství. Oba společně – Buchar Rössler-Ořovský – jsou zaklada-teli zimních sportů v Krkonoších.

Jan Buchar se narodil v Mříčné ilemnice. Stal se učitelem. V rocestoupil jako správce jednotřídky

v Dolních Štěpanicích. Započal svoji velkou

Asi nejznámější z jejich dlouhé řady je Bohumil Hanč a Václav Vrbata.

Na velikonoční pondělí 24. 3. 1913 se konal 8. ročník mezinárodníhozávodu v běhu na lyžích na km se startem na Labskboudě, třemi okruhy na hře-benech a cílem na Horních Mísečkách. Na start se postavilo 6 závodníků (4 Češi a 2 Němci). Mezi nimi i všeobecně uznávaný Mistr lyžař Bohumil Hanč. Teplé předjarní počasí se během závodu zhoršilo v neobyčejnsilnou vichřici. Všichni závodnto postupně vzdali. Hanč, v ka bez čepice, běžel dál a neslyvu o ukončení závodu. U Harrachovýchkamenů se setkává s přítelem Václavem Vrbatou, který ho z Mříčné přišel do těžké-

Rodák ze Špindlerova Mlýna je odchovanec místního oddílu tělovýchovné jednoty. Na přelomu 70. a 80. let byl vedoucím čs. závodníkem ve sjezdovém sportu. Je čtrnáctinásobným mistrem republiky, od svých 16 roků jezdil deset let světový pohár. Více než třicetkrát se umístil v první desítce. Startoval dvakrát na zimních olympijských hrách, na dvou mistrovstvích světa. V roce 1981 se stal vítězem Světového poháru v rakouském Kitzbühlu ve slalomu a sjezdu na Hahnenkammu. Vlastní i řadu dalších vynikajících trofejí, např. za 4. místo v kombinaci slalom, sjezd a obří slalom z roku 1980 na Olympiádě v Lake Placid a mnohé další. V letech 1986–1989 trénoval juniory ve Středisku vrcholového sportu ve Vrchlabí, od roku 1990 národní mužstvo slalomářů v Lichtenštejn-sku. V současné době je starostou města Špindlerova Mlýna.

se narodila na Benecku. Je úspěšnou reprezentantkou v alpském lyžová-ní. Zvítězila na Mistrovství světa ve švédském Aare ve slalomu a získala pro ČR premiérový titul v alpském lyžování. Mezi její úspěchy mimo jiné patří - Světový pohár: 2. a 3. místo slalom, Mistrovství světa 2007 (Aare): 1. místo slalom, 4. místo superkombinace, 12. místo obří slalom, Mistrovství světa 2005 (Bormio): 3. místo slalom, 5. místo kombinace, 10. místo obří slalom, Mistrovství světa 2003 (St. Moritz): 9. místo kom-binace, Zimní olympijské hry 2006 (Turín): 13. místo slalom, 27. místo superobří slalom, 19. místo kombinace. Jen tak dál :-))

legendární postava československého běžeckého sportu. Narodil se v Mrklově. V běhu na 50 km nebyl od svého prv-ního vítězství až do zakončení závodní činnosti v roce 1959 nikdy poražen. Titul mistra republiky v lyžařském maratónu držel 13 let. Startoval na vrcholných světových soutěžích, třikrát na zimních olympijských hrách a dvakrát na mis-trovství světa. Závodil v období nejslav-nějších běžců všech dob. V té době bylo pro Středoevropana obtížné proniknout do světové špičky. Po skončení závodní činnosti v roce 1959 převzal správcov-ství lyžařského stadionu ve Špindlerově Mlýně, v důchodu dožil v Jilemnici.

Harrachov vychoval celou řadu úspěšných reprezentantů, zejména skokanů a sdruženářů. V roce 1922 byl v Har-rachově na Ptačinci vybudován skokanský můstek s normovým bodem 50 metrů. V rámci mistrovství ČSR se v roce následujícím uskutečnily mezinárodní lyžařské závody. Sešel se tu výkvět evropského ly-žování k velkému měření sil v běhu, skoku a sdru-ženém závodě. Byl to první velký mezinárodní lyžařský závod pořádaný v Československu, prak-ticky předchůdce závodů FIS, resp. MS v klasických disciplínách. V roce 1930 byl postaven nový můstek

se narodil v Jilemnici. Pochází ze sportovní rodiny. První zkušenosti sbíral na harrachov-ských můstcích, kde také vyrůstal a dodnes žije. Byl oporou československého reprezen-tačního družstva a nejúspěšnějším skokanem 80. let. Byl prvním skokanem, který zvítězil v závodě Světového poháru. Je držitelem stříbrné medaile z Mistrovství světa 1983 v le-tech na lyžích. Na Zimní olympiádě v Sarajevu a na Mistrovství světa v Planici vybojoval bronz. Je čtyřnásobným mistrem republiky. Vrcholem kariéry byla Olympiáda v Calgary. Po prvním kole závodů na K90 útočil z nemedailových pozic. Ze sedmého místa se dokázal prodrat na druhou příčku. Po olympiádě dvakrát zvítězit v závodech světového poháru a s kolegy v národním družstvu vyskákal bronz na mistrovství světa. Pavel Ploc do roku 2002 trénoval juniorskou reprezentaci. V současné době je poslancem Parlamentu České republiky.

z Jilemnice byl nejúspěšnějším československým běžcem po 2. světové válce. Je nosite-lem stříbrné medaile z Mistrovství světa v běhu ve Falunu na 50 kilometrů v roce 1974. Sedminásobný mistr republiky. Závodit začal v 10 letech. Jako dorostenec pěstoval lehkou atletiku. Na Zimních olympijských hrách v Sapporu obsadil 9. místo v běhu na 30 kilomet-rů. Což bylo do té doby to nejlepší umístění čs. běžce po válce. Největšího úspěchu dosáhl

z Vrchlabí byla úspěšnou běžkyní, dlouhá léta členkou a oporou reprezentačního družstva běžkyň někdejší Československé republiky. Startovala třikrát na zimních olympijských hrách, pětkrát na mistrovství světa, dvakrát na MEJ. Je držitelkou dvou bronzových medailí z MEJ, dvou stříbrných a jedné bronzové ze zimních olympijských her a mistrovství světa. Vybojovala 16 titu-lů mistryně republiky. Zasloužilá mistryně sportu Blanka Paulů závodila na vrchol-ných světových soutěžích obdivuhodně dlouho. Svůj první start absolvovala v roce 1972 na ME. Závodní činnost ukončila v roce 1985, kdy nastoupila do funkce trenérky na střední internátní sportovní škole v Jilemnici. V současné době zastává funkci místostarostky města Vrchlabí.

se narodil v Kořenově. Jako všechny děti v Krkonoších, začal i on lyžovat v raném dětském věku. Do reprezentačního druž-stva sdruženářů byl povolán v roce 1966. K jeho prvním úspěchům patří 2. místo vybojované na tzv. Evropském kritériu juni-orů v klasických disciplínách v rakouském Murrau. V roce 1969 na Švédských hrách ve Falunu se ve sdruženářském závodě umístil na 2. místě. Největším úspěchem celoživotní kariéry je zlatá medaile a titul mistra světa 1970 na Mistrovství světa ve Vysokých Tatrách. Další vynikající je 3. místo na Holmenkollen v Oslu r. 1970, žádný jiný český sdruženář takto umístěn nebyl. Další 3. místo Reit im Winkel 1970, 2. místo v celosvětovém žebříčku sdruže-nářů 1970 a řada dalších. Byl vyhlášen nejlepším Sportovcem Československa 1970, Zasloužilým mistrem sportu. Pra-

skokan na lyžích je studentem jilemnického sportovního gymnázia. Je zařazený doA mužstva a úspěšně reprezentuje nejen školu a krkonošský region, ale celouČeskou republiku. Je letním mistrem ČR 2006, bronzový ze závodu letní Grand Prixv Kranji 2006, pátý v družstvech na JMS v Rovaniemi 2005. Loňský rok byl proRomana zatím nejúspěšnější v kariéře. Osmé místo SP v Klingenthale, celkové 39. místo ve světovém poháru 2006/2007. V závodech v Planici doskočil nejdále a stal se junior-ským mistrem světa. V Harrachově potvrdil svoji vynikající formu a stal se mistrem České republiky. Jen tak dál!

Lyžařský sport v Krkonoších Lyžařský sport v Krkonoších má i své obětimá i své oběti

ho závodu povzbudit. Vrbata mu dává svůj kabát a čepici. Hanče se vydají hledat kole-gové. Poblíž dnešní mohyly ho položivého nalézá závodník Emerich Rath. Zouvá mu

lyže, ale v hlubokém sněhu je sám Hanče dovléci jen kus nadvský vodopád. Vrací se pro

moc na Labskou boudu. Zdedá vysílením. Záchrannáupina přiváží Bohumilaanče již bez známek života.

ékař konstatuje smrt selhá-m srdce. Asi o dvě hodiny

ozději je u opuštěnýchnčových lyží nalezen zmrzlý av Vrbata, který zřejměv mlze zabloudil.ma hrdiny se při smutečnímilemnici přišly rozloučit celé

hory, hlavní řeč přednesl řídící učitel JanBuchar.

Nestoři Josef Rössler – Ořovský a Jan BucharNestoři Josef Rössler – Ořovský a Jan Buchar

V roce 1903 byl založen Svaz lyžařů v Království českém, jako dávný předchůdce dnešního Svazu lyžařů ČR. Tím byly v naší zemi položeny základy k organizovanému rozvoji oblíbeného lyžařského sportu.

Pohoří Krkonoš, největší a nejvyšší v České republice, bylo a stále je lůnem, kolébkou i místem prvních sportovních krůčků a úspěchů řady vynikajících reprezentantů.Dovolujeme si vám některé z legend osobně představit.

Bohumír ZemanBohumír Zeman

Manželé Marie a Jaroslav LukešoviManželé Marie a Jaroslav Lukešovioba mistři sportu spolu žili v Jilemnici. Jaroslav byl mistrem ve skoku na lyžích, v alpské kombinaci, v zá-vodě sdruženém. Účastník dvou zimních olympiád a dvou mistrovství světa. Nejvíce si vážil deseticenti-metrového pohárku z alpaky, který mu v roce 1930 osobně předal norský král, jako ocenění nejlepšího sportovce Středoevropana.Paní Marie dvojnásobná mistryně republiky v běhu na lyžích. Znali se od pěti let. A jak kdysi prohlásili, čůrali prý spolu do jednoho důlku. Ve Špindlerově Mlýně začali stavět první lanovku. Zakládali tu první horskou službu.

Jaroslav Jaroslav Cardal Cardal

Šárka ZáhrobskáŠárka Záhrobská

Exkurs do historie skoků na lyžích Exkurs do historie skoků na lyžích 100. výročí tradice v Krkonoších 100. výročí tradice v Krkonoších

s normovým bodem 57 metrů. Autorem návrhu byl architekt Karel Jarolímek. Ve své době byl nejlepším můstkem. Zahájil slav-nou éru mezinárod-ních závodů o Pohár kongresového můstku. Po 2. světové válce byla závodní činnost v Harrachově 18. 8. 1945 schůzí v hostinci Na Čerťáku obnovena. Nový můstek s normo-vým bodem 62 metrů umožnil zahájit novou etapu mezinárodních závodů, které se dočka-ly 17 ročníků. Lyžařské skokanské můstky se

staly nedílnou součástí Harrachova. Všech pět větších vlastní, provozuje a udržuje

společnost Sportovní areál Harrachov a.s. a to ve dvou areálech. Areál středních můstků u hotelu Skicentrum, kde jsou skokanské můstky s kritickým bodem 40 m, označovaný v lyžařské terminologii jako K40, 70 m (K70) a 90 m (K90). Posledně jmenovaný je od roku 1997 pokryt umělou hmotou výrobce SAJA Korpi z Finska pro letní skákání na lyžích. Výše na Čertově hoře je umístěn areál velkých můstků vybudovaný v letech 1978–1983 se skokanským můstkem s kritickým bodem 120 m (K120) a mamutí můstek pro lety na lyžích, který má po poslední přestavbě v roce 2000 kritický bod 185 m. Tři menší nedávno kompletně zrenovované můstky pro začínající mládež se nacházejí na Kam-lu, jsou rovněž pokryty umělou hmotou. Tradice lyžování v Harrachově v prů-běhu roku 2008 připomíná stoleté výročí jeho organizování.

Pavel PlocPavel Ploc

Roman KoudelkaRoman Koudelka

Stanislav HenychStanislav Henych

Blanka PaulůBlanka Paulů

Ladislav RyglLadislav Rygl

coval jako trenér juniorské reprezentace v ČR a reprezentace ČR v letech 1998–99. V letech 1992–96 a 2001–02 jako trenér státní reprezentace ve Švýcarsku.

v roce 1974 na MS ve Falunu v běhu na 50 km. V současné době je podnikatelem v oblasti obchodu se sportovním zbožím, předsedou Českého krkonošského spolku SKI Jilemnice o. s. – nejstaršího klubu v Čechách, který oslavil před 3 lety 110 let činnosti. Pracuje jako místopředseda úseku běhu SLČR.



Zima v Krkonoších se vždy vyznačovala drsným klimatem, který poznamenal život zdejších usedlíků. První sníh napadal ve vyšších polohách hor obyčejně již koncem října nebo začátkem listopadu. Sněhová pokrývka většinou vydržela do konce dubna, na hřebenech až do května. Proto se poměrně nezbytnými pomocníky pro pohyb ve vysokém sněhu staly sněžnice a stoupací železa. Sáně „rohačky“ byly dovezeny lesními dělníky ze Štýrských a Tyrolských Alp. Nejdříve sloužily k dopravě dřeva, sena nebo potravinových zásob, brzy však i k přepravě osob. První „sportovní“ sjezd u nás se uskutečnil z Pomezních Bud do Kowar 5. února 1817. Rohačkové jízdy z Petrovky do Špindlerova

Mlýna začaly kolem roku

1860 a krátce na to byly rozšířeny o „sněžnou dráhu“ ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna. V roce 1896 bylo v Krkonoších v provozu asi pět tisíc ro-haček a minimálně stejný počet tenkrát nazývaných „sportovních saní“, později

Jedním z méně obvyklých, ale o to náročnějších sportů je skialpinismus - spojení horolezectví, lyžování a vysokohorské turistiky. Vznikl začátkem 20. století v alpských zemích, sportovní a sou-těžní formu má od 60. let z Itálie. U nás se stal v roce 1975 součástí horolezectví. Jeho forma je buď klasická: tzn. lyžařská a vysokohorská zimní turistika, výškové a extrémní sjezdy – slézání a sjíždění ledových stěn, žlebů, jejichž sklon mnohdy přesahuje 50 stupňů a forma soutěžní – zá-vodní: etapové závody dvou nebo tříčlenných družstev. K základnímu vybavení patří speciální od-lehčené lyže s ocelovými hranami, tulení stoupací pásy. Lepí se na skluznici lyží, jejich umělá srst, stejně jako skialpinistické vázání umožňuje stoupání do svahu. Vázání lze uzpůsobit na chůzi na lyžích a sjezd. K tomu stoupací železa, boty, spací pytel, cepín, karabiny, lano. Krkonoše jsou rájem skialpinistů. Každoročně jsou tu pořádány mezinárodní skialpinistické závody.

Snowboardingje pro mnohé jezdce životní styl. S každým zapnu-tím vázání řada z nich propadá tomuto sportu čím dál tím víc. Snowboarding – jízda s prknem připnutým na nohách – užije seberealizace s více méně neomezenou možností kreativity. Umění, kterým každý jezdec vyjadřuje svoje já. Hnací sílou snowboardingu není touha po lámání rekordu, nebo hromadění bodů. Kupředu žene volnost, kterou si jezdec dopřává.Martin Černík je nejlepší český snowbordista. Po-dařilo se mu to, o čem mnoho jezdců na celém světě sní. Nejenže má na svém kontě několik předních umístění z prestižních světových akcí, ale jako člen mezinárodního Quiksilver týmu objížděl nejlepší snowboardové oblasti světa. Zároveň přináší světový snowboarding k nám, když na každoroční špindlerovský Big Air Contest zve své přátele z řad světové snowboardové špičky.

Akrobatické skokyRostoucí popularita adrenalinových sportů na lyžích je jednoznačná. Český zlatý Olympionik ze Salt Lake City Aleš Valenta předvedl spolu se svými kolegy akrobatické umění na svazích krkonošských lyžařských areálů častokrát.Aleš Valenta je český akrobatický lyžař, olym-pijský vítěz v kategorii Freestyle ski – Aerials. Jako první člověk na světě skočil trojité salto s pěti vruty. Začátkem května 2007 ukončil spor-tovní kariéru ze zdravotních důvodů. Sportovní úspěchy: Zimní olympijské hry 1998 v Naganu, 4. místo, Světový pohár 1998, 5. místo, Mistrovství světa 1999, 5. místo, Světový pohár 2000, 7. místo, Světový pohár 2002, 3. místo, Světový pohár 2003, 6. místo, Světový pohár 2004, 1. místo.

SkicrossVznik skicrossové, stejně jako snowboardcrossové disciplíny byl inspirován motokrosem. Jezdí se na trati plné skoků, rolet, klopených zatáček a rychlých úseků. Startují čtyři závodníci najednou, vítězí ten, kdo je v cíli první. Disciplína se stala oblíbenou hned po svém vzniku. Jezdci musí být schopni ovládat sport, včetně skoků, ve vysokých rychlostech. Ski-kros má od sezony 2002/2003 svůj Světový pohár pod hlavičkou FIS. Jeho historicky první závod vyhrál Čech Tomáš Kraus. Závody ve skicrossu se v Krkono-ších jezdí na sjezdovkách v Peci pod Sněžkou a ve Špindlerově Mlýně.Tomáš Kraus je špičkový sportovec v disciplíně skicross. Je několika násobným mistrem ČR v alp-

ském lyžování, mistrem světa ve skicrosu, několika násobným vítězem světového poháru ve skicrossu, vlastníkem prvního křišťálového globusu v ČR (má již 3 křišťálové globusy), celkovým vítězem v akrobatickém lyžování za rok 2006. Tato disciplína byla nově zařazena jako olympijský sport.

Skialpinismus

Staronoví lyžn í c i

l marku“ na

šských svaz í ch

nadšenci a milovníci historie z Vrchlabí, Vysokého nad Jizerou, Špindlerova Mlýna

a řady dalších měst a obcí vydávají v dobových kostýmech na

v běhu přes překážky, či skok daleký s elegantním doskokem do telemarku roz-hodně stojí za podívanou. Když je v horách potkáte, věřte, že jsou skuteční, mají dob-

adu a rádi vás přiberou do party. rávě v horách je lidská soudržnost

olitost podmínkou k přežití.

uchar již roku 1897 na strán-Časopisu turistů“ v prvním ly-m metodickém článku napsal, hybu na ski v horách netřeba vati...

kovaného materiálu vyjímáme...třeba se strachovati zimy v našich Zvláště na lyžích důvěrněji přátelí-s ní, vznešenou a roztomilou kou-

cí. Hloučky českých lyžařů se množí, ůstá i počet českých zimních turistů horách ještě před čtvrtstoletím

pustých, nepřístupných. Kéž stále výše pnou se snahy ideální jejich

ku poznání a ocenění zvláštností a krás pohraničních plání a mo-hutných svahů, půvabů hlu-bokých údolí, tichých samot jejich a lesů, ku prohloubení a produševnění turistických

prožitků vůbec...“

Když začalo na horách sněžit,

přišel čas pro rohač-ky. V Krkonoších se saně

- rohačky objevily už v první polovině 16. století. Sloužily jako

dopravní prostředek k vožení dříví, potravin i lidí. Časem trochu změnily

tvar i velikost, ale jejich základní prvky přežily až do 20. století. Bez rohaček se prakticky žádné stavení neobešlo. Vyrá-běny byly převážně z jasanového dřeva,

které pro svoji pružnost nejlépe odolá-valo zatížení. Koncem roku 1815 se

staly sportovním nářadím.„Sezona rohaček je na horách

od vánoc do velikonoc, ač-koliv domácí lidé začínají již

v říjnu (např. v roce 1905) a končívají nezřídka začátkem máje

(jako v roce 1902). Řídí je horalé se-díce vepředu mezi sanicemi obloukovitě

šípem, kde není nebezpečí. Řidič rohaček, zkušený horal, prodělal pravděpodobně krušnou školu svážení dříví, proto svezení člověka je hračkou, aniž k tomu potřebuje kormidla a jiné brzdy krom svým nohou. Horalé dovedou sjíždět strmé srázy Sněžky, Kozího hřbetu od Rennerovy boudy, Stud-ničné a Stožku k Sv. Petru, odváží se i do Labského dolu od Labské louky, do Kotel-né rokle a kotliny Malého jezera.“Boudaři nabízeli návštěvníkům jízdu na rohačkách jako nový zážitek. Krkonošští dřevaři si pak o nedělích přivydělávali tím, že na své rohačky připevnili sedátka a nabízeli svezení.

Dnes se můžete svézt pěkně zvesela na upravených sáňkařských drahách v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Janských Lázních, Harrachově a všude, kde to terén dovolí. Dráhy jsou upravovány sněžnou rol-bou s radlicí a frézou na uhlazování sněhu.

V zimě roku 1909/1910 Spolek zimních spor-tů (SZS) vybudoval ve Špindlerově Mlýně elektrický sáňkařský výtah, který se stal shromaždištěm všech návštěvníků střediska. V té době jediné zařízení svého druhu nejenom v Čechách, ale zřejmě i celé Evropě. Téhož roku sáňkařský vlek přepravil tři tisíce zájemců, v zimě 1930/31 prý již 40.000 osob.

V informačním centru na Po-mezních Boudách v Malé Úpě byla ve spolupráci s polskou stranou otevřena výstava tématicky se věnující jízdě na rohačkách.

Martin Černík

Tomáš Kraus

Aleš Valenta

SnowtubingStarou klukovskou zábavu, totiž prakticky neřidi-telný sjezd z kopce na nahuštěné duši z traktoru, objevili výrobci sportovních potřeb, pojmenovali a povýšili na sport či zábavu. Za předpokladu, že se provozuje na vymezených drahách, jde o legraci bezpečnou a neškodnou, vhodnou pro každou generaci. Ledových koryt snowtubingu naleznete po Krkonoších řadu.

SkijöringNic nového pod sluncem. Člověk je v podstatě tvor líný, neustále koumající, jak by si ulevil. Bylo proto jen otázkou času, kdy prvního lyžaře napadne zapřáhnout koně a nechat se jím vláčet na lyžích po širých pláních. Levnější a dnes možná i rozšířenější variantou je skijöring se psy. Specialitou dvacátého století se pak stal motoskijöring, při němž je hybnou silou terénní motocykl.

MushingDrsný sport pro pejskaře, oblíbená zábava pro veřejnost. Zatímco někteří chovatelé severských psích plemen utrácejí polovinu výplaty za krmení pro psy, aby se mohli se svojí smečkou každo-ročně zúčastnit celé řady závodů, jiní vyrážejí se svými miláčky na romantické projížďky do zasně-žené krajiny.

ZorbingZábava (sportem se tato činnost nazvat nedá) jen pro otrlé. Je opravdu těžké najít alespoň jeden rozumný důvod, který přinutí člověka na-soukat se do nafukovací průhledné koule z PVC a s rukama a nohama v úchytkách ve vnitřním plášti se padesátikilometrovou rychlostí skutálet

Dalších radovánek a zábav na sněhu je rozmanitá paleta… ze zasněženého kopce do údolí. Chcete-li tento úlet přesto vyzkoušet, zapomeňte před „jízdou“ na oběd. Vepřová s knedlíkem a zelím se špatně vyčesává z prořídlého ježka, natož z hustého mikáda.

SnowraftingJízda ze zasněženého svahu v nafukovacím člunu, s pádly v rukou a helmami na hlavě není v Krkonoších častá. Nicméně milovníci peřejí, kteří nemohou přes zimu vydržet bez svých řek, už to v nejvyšších českých horách s raftem na sněhu zkusili. Provozuje-li se tato kratochvíle mimo speciálně pro tento účel postavené dráhy, může jít i o vlastní život. Raft si to může ze svahu hravě uhánět i šedesátikilometrovou rychlostí. Ve světě doznává obliby umírněnější varianta, kdy se sjíždí například ze svahu pod skokanským můstkem a raft je na konci zbržděn gumovým lanem, na kterém je připevněn.

SnowshoeingJe to jeden z příkladů návratu ke kořenům… Za-tímco původní sněžnice coby nezbytná pomůcka lovců vyrážejících po stopách zvěře do hlubokých závějí měly rám z ohýbaného dřeva a „výplet“ z kožených řemínků, dnešní jsou jako sportovní náčiní průmyslově vyráběny z nejmodernějších ultra lehkých materiálů.

SnowsailingLyžařský styl oblíbený hlavně mezi začátečníky. Malé „plachtičky“ připevněné k pažím a nohám lyžařů vypadají nejen efektně, ale především jako padák brzdí, takže pokud neumíte na lyžích sami zastavit, nerozplácnete se o kiosek tam dole na konci sjezdovky.

přejmenovaných na boby. Jedny z prvních ski - lyže se objevily v roce 1880. Doktor Krause ze Štětína, syn radního z Jelení Góry, od svého známého lodního kapi-tána, dostal z Norska tři páry lyží, aby je rozšířil po Krkonoších. Jedny z nich zůstaly na Petrově boudě.Jedním z prvních lyžařů v Krkono-ších se staly

setník Vorwerg z Herich-sdorfu. V zimě, na přelomu let

1890/91, se mu podařilo na lyžích několikrát přejít krkonošský hře-ben. V té době jej potkali skláři Franz Donth a Wenzel Glaser z Rokytnice a od „muže na dvou prknech“ si v hospodě „Ke Kotli“ nechali vysvětlit tajemství jízdy.Rok co rok se krkonošští

Na roh

ačkách zvesela zasněženou krajinou

Nejen lyžaře vídáme v zasněžené krajině krkonošských skiareálů

V zimě na lyže … … v letě na kola

LANOVÁ DRÁHA



Romantické a zároveň drsné zimní prostředí nejvyšších českých hor inspiruje řadu umělecky založených lidí. Majestátní horstva, da-leké panoramatické výhledy, magická krása zasněžené krkonošské krajiny, ale i tvrdá a nekompromisní tvář zimy jsou nevyčerpatel-nými a kreativními zdroji ke ztvárnění různých příběhů. Krkonoše jsou častým cílem fi lmových štábů. Hrdinové tu prožívají šťastné i méně radostné osudové okamžiky. Připomeňte si s námi....

„Mrtvej sněhulák, dobrej sněhulák“Komedie z roku 2004. V režii Karla Janáka. Rok co rok kluci trávili Vánoce s rodiči a jejich otravnými rituály. A den za dnem snili o svých vlastních nabušených Vánocích. Ten den právě nastal. Rendymu a Jáchymovi je konečně šestnáct a můžou vyrazit na svou první skutečnou pánskou jízdu. Čeká je týden na horách ve Špindlerově Mlýně, kde si budou užívat, jak se dá. Naučí se jezdit na snowbo-ardu, pořádně pařit a samozřejmě balit ženský. Zažijí prostě týden, na který se do smrti nezapomíná. No – to asi skutečně zažijí, ale ne zrovna tak, jak si představovali.

Komedie Miloše Formana z roku 1967. Slavný český fi lm je třetím celovečerním hra-ným fi lmem slavného režiséra Formana. Byl natočen v koprodukci barrandovského studia s významným italským producentem Carlo Pontim. Je komedií, v níž se tancuje, krade a hasí. Tvůrci se zde pomocí „černého“ humoru zaměřili na důsledné odhalo-vání negativních stránek lidské povahy. Je to tedy hořká komedie o lidských nedo-statcích, která vypráví o tom, co vše se může seběhnout kolem požárnického plesu v podkrkonošské obci. Film byl natočen v KD Střelnice ve Vrchlabí.

Úsměvná komedie ze zimních Krkonoš z roku 1981. Film natočila režisérka Věra Šimková - Plívová převážně v malebném prostředí zasněžených Krkonoš. Rozmarný příběh o lidech z hor navazuje na krajové legendy a pohádky. Na počátku tohoto století byla přivezena do těchto hor novinka - lyže. A kolem nich se půvabně rozvíjí děj, jehož hlavními hrdiny jsou dva malí chlapci a jejich přítel, proslulý pašerák, který v dětské fantazii má všechny vlastnosti pána hor - KRAKONOŠE.

Komedie z roku 1980. Film natočil Ladislav Smoljak podle námětu a literárního scénáře Zdeňka Svěráka. Její úspěšnost umocnil výkon Josefa Abrháma v hlavní slavné roli falešného vrchního. Knihkupec Dalibor Vrána se rozhodne vyřešit svoji fi nanční tíseň sice originál-ním, ale nezákonným způsobem. Jednou si ho v restauraci spletou s vrchním a vnutí mu peníze za útratu. Dalibor myšlenku o falešném vrchním přijme za svou a tak se zrodí „fantom RaJ“. (někdejší podnik RaJ = Restaurace a Jídelny)

Závěr volné trilogie – „malí“ čeští človíčkové na zimní rekreaci, z roku 1972. Ko-medie je závěrem trilogie o slastech a strastech rodiny HOMOLKů. Tentokrát se s pražskou rodinou setkáváme na zimní rekreaci v Krkonoších ve Špindlerově Mlýně, kterou si sem přijeli (s předsevzetím, že na sebe budou po celou dobu hodní) za své peníze jaksepatří užít. A jak už titul nasvědčuje, peníze se jim na dovolené stanou hybnou pákou veškerého jejich počínání, o němž tvůrci vyprávějí se satirickým, až sarkastickým akcentem.

Nejúspěšnější veselohra století... natočená v roce 1982. Komedie o rodinné dovolené v malebné beskydské chalupě (fi lm byl natáčen v krkonošské obci Dolní Dvůr), kde se tři přátelé starají o šest malých dětí. Muži jsou přesvědčeni, že právě jejich výchovné metody jsou mnohem lepší než pedagogické působení matek. Když ale manželky přije-dou „na kontrolu“, dojde v rodinách na čas k vážným sporům...

Film z roku 1982, režiséra Karla Smyczka. Studenti druhého ročníku pražského gymnázia odjíždějí na po-vinný lyžařský výcvik. Horský učitelský sbor je složen ze zkušené profesorky Boženky, iluzemi naplněné čerstvé absolventky pedagogické fakulty Hanky a přísného profesora Kardy, který s sebou vzal také svou dceru Mariku. V humorném tónu je líčen příjezd a zabydlení studentů na horské chatě, nové a nečekané vztahy mezi studenty a jejich pedagogy. Sněženky - slečny se chtějí líbit a Machři - kluci se předhánějí ve vtipnostech i v ukázkách více či méně brilantního lyžování za účelem oslnění Sněženek. Cítí se náramně dospělí a přísný denní režim jim připadá nedůstojný. Proto připravují drobné vzpoury...

Prostředí atraktivní i pro filmaře..... Prostředí atraktivní i pro filmaře.....

Sněženky a machřiSněženky a machři

Krakonoš a lyžníciKrakonoš a lyžníci

Hoří, má panenkoHoří, má panenko

Homolka a tobolkaHomolka a tobolkaS tebou mě baví světS tebou mě baví svět

Vrchní, prchni!Vrchní, prchni!

SnowboarďáciSnowboarďáci

Foto: Radovan Šubín , bylo vysíláno v ČT.

Foto: Jaromír Mirválek

Foto: Alena Červená

Foto: Miloslav Mirvald

Foto: Miloslav Mirvald

Foto: Jiří Kučera

Foto: Jaromír Komárek

Podklady z archivu Ateliéry Bonton Zlín, a.s.

• Délka: 780 m• Převýšení: 167 m• Provoz denně• Změna provozu vyhrazena• Občerstvení u vleku• Celodenní stravování• Možnost ubytování• Parkoviště ZDARMA• Lyžování rodinného typu• Noční lyžování

Telefon: 481 585 133Mobil: 603 463 956

Sportovní areál HOMOLE512 42 Poniklá

možnost využití upravených běžeckých tratí v okolí areálu a návaznost na tratě v Jestřabí v Krk. a Vítkovicích v Krk.ZDARMA k dispozici malý vlek pro začátečníky.



Uplynulá zima 2006/2007 byla nejteplejší za 236 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Průměrná teplota dosáhla 3,5 ºC a o 5,2 ºC tak překročila dlouhodobý normál. Pouze jednou v měsíci mrzlo po celý den na celém území ČR. Z dů-vodu loňské klimaticky mimořádné zimy ani řada příznivců nedo-jela do nejvyšších českých hor, přestože se na většině sjezdovek plnohodnotně lyžovalo.

Novinky v krkonošských skiareálechV krkonošských skiareálech je připravena řada novinek, mnozí z návštěvníků je

Krkonošské lyžařské skiareály aktuálně pro vásKrkonošské lyžařské skiareály aktuálně pro vásvloni nestihli využít. Pokud se letos na lyžovačku do Krkonoš chystáte, čekají na vás zase lepší služby. Připomínáme... V sedmi skiareálech vystřídaly nové lanovky zastaralá zařízení. Na Černou horu jezdí osmikabina Černohorský expres, lanovky při-byly v Rokytnici nad Jizerou, na Benecku, v Černém Dole, Mladých Bukách, ve Vítkovicích, v Herlíkovicích.

Lyžaři mají řadu šancí, jak si za jednu cenu zajezdit na více místech. Společné skipasy platí ve Skiaréně ve východních Krkonoších, kam patří areály Janské Lázně a Pec pod Sněžkou, nově Velká a Malá Úpa. Dále Skiregion na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, sdružuje Harrachov, Ro-

Harrachov (1.020 m n. m.)Parametry: • 8,5 km sjezdových tratí • 3 lanovky a 6 vleků • 7,9 km technického zasněžování • 110 km běžeckých tratí, propojených s upravovanými lyžařskými terény v Polsku (Jakuszyce) a v Jizerských horách (Malá Jizerka) • přepravní kapacita 6 050 osob/1 hodinu • snow park, skokanské můstky, sáňkařská dráha

Ceník:» celodenní permanentka pro Harrachov pro dospělé 590 Kč, děti 470 Kč» 6-ti denní permanentka Harrachov pro dospělé 3.075 Kč, děti 2.460 Kč » permanentky a bodové jízdenky platí i v lyžařských areálech Zákoutí a Amálka

Skiregion.cz je spojení skiareálů Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou a Rejdice jedinou lyžařskou permanentkou. Tj. 36 vleků, 6 lanovek se společnou jízdenkou. Ceník společné bodové jízdenky a časové jízdenky dvoudenní a vyšší je v cenách jízdenek SA Harrachov.Kontakt: Sportovní areál Harrachov, a.s., telefon: 481 529 353, fax: 481 529 320, e-mail: [email protected], www.skiareal.com

Paseky nad Jizerou (620 – 860 m n. m.)Parametry: • 10 km sjezdových tratí • 5 vleků • 6 km technického zasněžování • 25 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 4.850 osob / 1 hodinu • snowpark.Ceník:» celodenní permanentka pro dospělé 400 Kč, děti 260 Kč » cena týdenní permanentky pro dospělé 2.400 Kč, děti 1.590 KčKontakt: Paseky nad Jizerou, telefon: 481 523 589 , 481 522 122e-mail:[email protected], [email protected], www.paseky.cz, www.pizar.cz

Rokytnice nad Jizerou – Lysá hora (1.344 m n. m.)Parametry: • 14,8 km sjezdových tratí • 2 lanovky a 10 vleků • 10,2 km technického zasněžo-vání • 56,7 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 9.965 osob /1 hodinu • snowpark s lyžařským vlekemLanová dráha Lysá hora – provoz pouze v zimním období.Lanová dráha Horní Domky - provoz celoroční.

Skiregion.cz – propojení skiareálů Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Paseky nad Jizerou a Rejdice jednou lyžařskou permanentkou. Tj. 36 vleků, 6 lanovek se společnou jízdenkou.

Cena celodenní permanentky: Horní Domky pro dospělé 590 Kč, děti 470 KčStudenov pro dospělé 380 Kč, děti 300 Kč

Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.470,- Kč, děti 2.780 Kč

Ceny v mimosezoně: cena celodenní permanentky: Horní Domky pro dospělé 510 Kč, děti 410 KčStudenov pro dospělé 320 Kč, děti 260 Kč Cena týdenní permanentky pro dospělé 2.950 Kč, děti 2.350 Kč

Kontakt: Spartak Rokytnice, a.s.Horní Rokytnice nad Jizerou 461, 512 44 Rokytnice nad Jizeroutelefony: Studenov: 481 522 970, 481 522 969Horní Domky: 481 522 380, 481 522 338e-mail: [email protected]

Vítkovice v Krkonoších - Aldrov (733 – 860 m n. m.)Parametry: • 5,2 km sjezdových tratí • 1 lanovka, 5 vleků • 4,2 km technického zasněžování • 20 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 6.000 osob / 1 hodinu

Ceník:» celodenní permanentky pro dospělé Aldrov lanovka 420 Kč, děti 350 Kč » cena týdenní permanentky s možností večerního lyžování v hl. sezoně pro dospělé 2.380 Kč a děti 1.960 Kč» Ceny v mimosezoně: celodenní pro dospělé 370 Kč, děti 300 Kč» Jeden společný odbavovací systém pro tři areály - „Golden Pass“.

Kontakt: Vítkovice Skiareál Aldrovtelefon: 481 582 925, e-mail: [email protected], www.skialdrov.cz

Benecko – lyžařský areál (610 – 970 m n. m.)Parametry: • 3,5 km sjezdových tratí • 1 lanovka, 12 vleků • 1,52 km technického zasněžování • 39 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 8.900 osob/1 hodinu • snowpark, crossová dráha, skoky, snowtubing • večerní lyžování 19.00 – 21.00

Ceník:» denní permanentka pro dospělé 450 Kč, děti do 10 let 350 Kč» šestidenní permanentka pro dospělé 2.370 Kč, děti 1.770 Kč » Mimo hlavní sezonu slevy.

Kontakt: Benecko, Obecní úřad telefon: 481 582 625, e-mail: [email protected],www.benecko.cz, www.skiareal-benecko.cz, www.benecko.infoinformace o provozu: 481 582 606

SKIAREÁL Špindlerův Mlýn Pláň (1.196 m n. m.), Medvědín (1.235 m n. m.) Parametry: • 25 km sjezdových tratí • 5 lanových drah a 11 lyžařských vleků • 24 km tech-nického zasněžování • 85 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 20.000 osob / 1 hodinu • snowparky ve Sv. Petru a na Horních Mísečkách, U-rampa ve Svatém Petru • sjezdová trať z Hromovky do Svatého Petra • bodová celosezonní jízdenka za 3.500 Kč • novinka: spolupráce se švýcarským střediskem Engadin - St. Moritz, nové stroje na úpravu sjezdových tratí-PiBu600W, modernizace technického sněžení Svatý Petr-Hromovka

Ceník:» celodenní permanentka pro dospělé (750 Kč, 650 Kč, 550 Kč dle termínu) děti (do 6 let zdarma, 500 Kč, 450 Kč, 350 Kč)» Zvláštní ceny pro juniory» cena týdenní permanentky pro dospělé (3.400, 2.500 Kč dle termínu) děti (2.250 Kč, 1.600 Kč dle termínu)

Kontakt: SKIAREÁL Špindlerův Mlýn, a.s.telefon: 499 467 102 / 106, e-mail: [email protected], www.skiareal.cz

Ski areál Vrchlabí – Kněžický vrch (550 – 710 m n. m.)Parametry:• 7,8 km sjezdových tratí • 2,4 km technického zasněžování • 1 třísedačková lanová dráha s kapacitou 1500 osob, délkou 898 m a převýšením 152,5 m • přepravní kapacita 3300 osob / 1 hodinu • Zakoupené jízdenky platí i na lyžařské vleky Tatrapoma a Doppelmayer - Imlauf.

Ceník v hlavní sezoně: » Jednodenní jízdenka - 390 Kč, děti 290 Kč » 1 jízda – 50 Kč, děti 20 Kč

Lyžařské středisko SKI AREÁL Kněžický vrch se nachází západně od Vrchlabí na ob-chvatu směr Špindlerův Mlýn. Středisko je ideální pro rodiny s dětmi. Půjčovna lyží a snowboardů – lyžařská a snowboardová škola, parkoviště, nový snowpark.

Kontakt: Ski areál Kněžický vrch, Stavidlový vrch 504, 543 02, Vrchlabí tel: 602 401 306, e-mail: [email protected], www.skilenka.cz

Strážné (800 m n. m.)Parametry: • 1,6 km sjezdových tratí • 4 vleky • 800 metrů technického zasněžování • 55 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 3.500 osob / 1 hodinu • freestyle snowpark

Ceník:» celodenní permanentka pro dospělé 350 Kč děti do 140 cm 250 Kč s kartou ubytovaného ve Strážném 300 Kč děti do 140 cm 200 Kč » 6 dní včetně večerního lyžování dospělí 1.500 Kč děti do 140 cm 1.100 Kč

Kontakt: Obec Strážné 129, 543 52 telefon: 499 434 174, 606 724 878 technike-mail: [email protected], [email protected], www.strazne.eu

SKIPARK Černý Důl (600 – 1.001 m n. m.)Parametry: • 9,1 km sjezdových tratí • 2 lanovky a 10 vleků • 6,4 km / 70% tratí technicky zasněžováno • 26 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 10.300 osob / 1 hodinu • Snowpark Horsefathers s 12 překážkami, dětský MarKIDpark s pojez-dovým chodníkem • středisko je nově zařazeno mezi zlatá TOP střediska s 5 hvěz-dičkami • novinka: skibus city Černý Důl jezdí denně v intervalu 5 až 15 minutSKIPARK MARKID Černý Důl a Dolní Dvůr je propojen skipasy a skibusy

Ceník:» celodenní permanentka (9 – 16 hodin) pro dospělé 490 Kč a děti do 10 let 390 Kč » 6 denní permanentka pro dospělé 2.480 Kč a děti do 10 let 1.990 Kč » nové přenosné bodové jízdné a speciální skipasy 10 dní v sezoně

SKIPARK Dolní Dvůr (610 – 760 m n. m.)Parametry: • 1 km sjezdová trať • 4 vleky • 1 km/100% technicky zasněžováno • 5 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 3.172 osob / 1 hodinu • minisnowpark, Kinderpark, večerní lyžování 17.30 – 21.00 hod • novinka: nová servisní budova přímo v areálu (občerstvení, WC, ski servis)

Ceník:» celodenní permanentka pro dospělé 360 Kč a děti 290 Kč» 6 denní permanentka pro dospělé 1.810 Kč a děti 1.450 Kč

Kontakt: SKIPARK Černý Důl, SKIPARK Dolní Dvůr - MARKID TRUTNOV spol. s r.o.snow info: 777 295 339, [email protected], SKYPE nick: skiparkczwww.skipark.cz,www.skipark.eu, www.skipark.info

SKIPARK Mladé Buky (550 – 670 m n. m.)Parametry: • 5,15 km sjezdových tratí • 1 lanovka a 9 vleků • 4,7 km technického zasněžování • 5 km okruh běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 8.460 osob / 1 hodinu • snowpark s devíti překážkami, U rampa, kidpark s pojezdovým chodníkem

Ceník:» celodenní permanentka (9 – 16 hodin) pro dospělé 410 Kč a děti 330 Kč» 6 denní permanentka pro dospělé 2.100 Kč a děti 1.670 Kč

Kontakt:SKIPARK Mladé Buky - DIKRAM s.r.o.Info: 775 340 712, [email protected], www.skipark-mladebuky.cz

Janské Lázně - Černá hora (500 – 1.260 m n. m.)Parametry:•12 km sjezdových tratí • 2 lanové dráhy a 13 lyžařských vleků • 7,6 km technic-kého zasněžování • 50 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 11.650 osob / 1 hodinu • Černohorská sáňkařská cesta - 3,5 km • večerní lyžování 18.00 – 21.00 (na sjezdovce Protěž v délce 1600 m se 4-sedačkovou lanovkou, vždy od 15.12. do 31.3. v případě příznivých sněhových podmínek)

Ceník v hl. sezoně: (25.12.2007 – 16.3.2008)» Celodenní permanentky pro dospělé 590 Kč, děti do 10 let 360 Kč» Týdenní permanentka pro dospělé 2.990 Kč, děti 1.550 Kč

Ceny v mimosezoně: (do 24.12.2007 a od 17.3.2008)» Celodenní permanentky pro dospělé 490 Kč, děti do 10 let 290 Kč» Týdenní permanentka pro dospělé 2.500 Kč, děti 1.250 Kč

Regionální skipas pro oblast Skiarena Krkonoše (Skiareál Černá hora – Janské Lázně, Ski Pec pod Sněžkou, Skiport Velká Úpa, Skiareál Malá Úpa = 4 lanové dráhy, 29 lyžařských vleků, 27,2 km sjez-dových tratí, 17,9 km technického zasněžování, přepravní kapacita 27.420 osob / 1 hodinu)

Ceny v hlavní sezoně: (25.12.2007 – 30.3.2008)» Cena 2-denní permanentky pro dospělé 1.140 Kč, děti do 10 let 630 Kč» Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.140 Kč, děti 1.720 Kč

Kontakt: Černá hora – Janské LázněMEGA PLUS s.r.o. , Janské Lázně 265, PSČ 542 25telefon: 499 875 186, e-mail:[email protected], www.cerna-hora.cz

Pec pod Sněžkou (830 – 1.215 m n. m.)Parametry: • 10,4 km sjezdových tratí • 1 lanovka, 9 vleků • 6,8 km technické zasněžování 65% areálu • 20 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 9.520 osob / 1 hodinu • areál pro snowboarding, fun-park, U-rampa • večerní lyžování na Javoru 17.00-21.00 a od 15.2 17.30-21.00 • nová černá sjezdovka 600 m dlouhá • nový vlek Klondike • rozšířená Skiarena Krkonoše - Ski Pec, Skiport Velká Úpa, Mega plus Janské Lázně, Megaplus Malá Úpa - vše na jeden skipas. Možnost platit kreditní kartou • nové zasněžování obou dvou sjezdovek na Hnědém vrchu se zasněženým dojezdem až k Javoru.


Ceny v mezisezoně: (do 25.12.2007 a od 31.3.2008)» Celodenní permanentky pro dospělé 480 Kč, děti do 10 let 310 Kč» Týdenní permanentka pro dospělé 2.400 Kč, děti 1.290 Kč

Regionální skipas pro oblast Skiarena Krkonoše (Skiareál Černá hora – Janské Lázně, Ski Pec pod Sněžkou, Skiport Velká Úpa, Skiareál Malá Úpa = 4 lanové dráhy, 29 lyžařských vleků, 27,2 km sjezdových tratí, 17,9 km technického zasněžování, přepravní kapacita 27.420 osob / 1 hodinu)

Ceny v hlavní sezoně (25.12.2007 – 30.3.2008)» Cena 2-denní permanentky pro dospělé 1.140 Kč, děti do 10 let 630 Kč» Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.140 Kč, děti 1.720 Kč

Kontakt: SKI PEC a.s.telefon: +420 499 736 375, +420 499 736 285email: [email protected], http://www.skipec.com

Malá Úpa (950 – 1.100 m n. m.)Parametry:• 2,4 km sjezdových tratí • 5 lyžařských vleků • 1,2 km technického zasněžování • 10 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 3.000 osob / 1 hodinu


Ceny v mimosezoně: (do 24.12.2007 a od 17.3.2008)» Celodenní permanentky pro dospělé 310 Kč, děti do 10 let 200 Kč» Týdenní permanentka pro dospělé 1.490 Kč, děti 1.080 Kč

Regionální skipas pro oblast Skiarena Krkonoše (Skiareál Černá hora – Janské Lázně, Ski Pec pod Sněžkou, Skiport Velká Úpa, Skiareál Malá Úpa = 4 lanové dráhy, 29 lyžařských vleků, 27,2 km sjezdových tratí, 17,9 km technického zasněžování, přepravní kapacita 27.420 osob / 1 hodinu)

Ceny v hlavní sezoně: (25.12.2007 – 30.3.2008)» Cena 2-denní permanentky pro dospělé 1.140 Kč, děti do 10 let 630 Kč» Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.140 Kč, děti 1.720 Kč

Kontakt: MEGA PLUS s.r.o. , Janské Lázně 265, PSČ 542 25telefon: 736 751 912e-mail: [email protected], www.skiarealmalaupa.cz

SITOUR www.holidayinfo.cz

ČT2 – Panorama: denně 7.50 - 8.30 hodinTeletext: od strany 190

kytnici nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Rejdice a Příchovice.Pro lyžaře ve Špindlerově Mlýně je připravena nová odpolední bodová jízdenka. Pec pod Sněžkou nahradila dva vleky v lokalitě Klondike jedním moderním. Postavila černou sjezdovku na Hnědém vrchu o délce 600 metrů. Novinkou je parkování zdarma pro jednodenní návštěvníky. V Harrachově u lanovky vedle skokanských můstků nabídl areál lyžařům nová sociální zařízení, moderní pokladny a ošetřovnu pro zraněné. Provozovatelé roz-šířili zasněžování na černé, modré a červené sjezdovce. Nové lyžařské propojení z Nového Světa do Jakuszyc.

PozváníPřijeďte si zalyžovat do Krkonoš. Nové lanovky i vleky a další infrastruktura nabízí i vám kvalitnější služby a tudíž i lepší zážitky při zimních sportech. Zažijete: • denně kvalitně upravované sjezdové tratě a snowboardové areály• rychlá a vysoce kapacitní přepravní zařízení • dobré možnosti pro výuku lyžování a snowboardingu dětí i dospělých

V těsné blízkosti areálů jsou dostupné pravidelně upravované bílé stopy pro turistické i závodní běžecké lyžování. Ze sjezdových skiareálů se rozbíhají všemi směry běžecké stopy projektu „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“. Od vánočních

svátků po uvolnění režimu na státní hranici bude uvedena do provozu nová lyžařská cesta z Harrachova – Nového Světa do polských Jakuszyc.Mnohde nezapomínají na nejmenší sportovce – příkladem jsou dětská hřiště na sněhu ve Skiregionu Markid v Černém Dole, Mladých Bukách a Dolním Dvoře, ve Skiareálu Špindlerův Mlýn.

Můžete si vybrat společný skipas pro více středisek i bodové jízdné. Připomínáme řadu rozlišení hlavních a vedlejších termínů během zimy, které jsou zajímavé hlavně nižšími cenami denních permanentek.Vybrali jsme pro vás informace, které usnadní orientaci při výběru lokality. Využijte tuto pestrou nabídku příležitostí. Záleží na už jenom vás...

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

2.

1.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.



LEGENDAKrkonošské zimobusy

státní hranice s hraničními přechody

Krkonošská magistrála

udržované tratě pro běžkaře

významné zimní tyčované trasy

závodní tratě

lanovky

nákladní lanovka

lyžařské vleky

sjezdovky

sáňkařská dráha

muzeum

informační středisko

rozhledna

místo dalekého rozhledu

kostel, kaple

zámek

zřícenina hradu

skály

bouda, občerstvení

kemp

koupání

HRADEC KRÁLOVÉ

LIBEREC

Krkonoše



BENECKOnejvýše položená horská obec v zá-padních Krkonoších. Okolí je protkáno cyklistickými a turistickými stezkami s výhledy do okolí. V létě tu slunce

zapadá o půl desáté. Svahy, lesy a louky nabízejí možnosti k lyžování, turistice, sběru plodů a k rekreaci. Obec je ze 2/3 v 3. zóně Krkonošského ná-rodního parku, výhodná jako východisko pro túry na hřebeny hor. Poslední víkend v červenci tu pořádají beneckou pouť.

BUKOVINA U ČISTÉOsada založena v roce 1873 Karlem z Morzina. V obci je zachována řada roubených chalup. Jedná se o maleb-né, dnes již ojedinělé a nenarušené

zasazení chalup a hospodářských budov do terénu, typické pro podhorské osídlení. Dominantními útvary jsou návrší východního hřbetu Hůra - Stráž - Horka, která území rozdělují na část odvrácenou a přivrácenou ke krkonošskému masivu.

ČERMNÁvznikla ve 13. století před začátkem německé kolo-nizace. Kostelík sv. Václava v Čermné byl vystavěn roku 1384. Původní i se zvonicí přetrval 529 let. Roku 1913 byl rozbořen. Nový byl dostavěn v roce 1915. Památku na jedny z majitelů obce, Cikány, nalezneme uvnitř v podobě náhrobku se dvěma fi gurkami a znakem rodu Cikánů z Čermné.

ČERNÝ DŮLMěstys leží v údolí potoka Čisté na úpatí Krkonoš ve výšce 684 metrů n. m. Opěrným bodem zdejší hornické kolonizace ve 14. století byl považo-

ván dnes už zaniklý hrádek Purkhybl, stojící na úzké skalnaté ostrožně nad soutokem potoka Čistý a Smrčina na jižním okraji obce Černý Důl. K návštěvě zvou zajímavé kapličky sv. Kříže a sv. Michala. Nově tu byla otevřena „Naučná stezka hornická“.

DOLNÍ BRANNÁvznikla asi v polovině 13. století. V roce 1398 byl vystavěn první dřevěný kostel. Kamenný kostel sv. Jiří získal svoji podobu v roce 1857. Hlavní zvon

kostela je druhým nejstarším v Královéhradecké diecézi a pochází z roku 1499. Je tu dobré vlakové a silniční spojení. Obcí prochází železniční trať Stará Paka–Trutnov a hlavní silnice z Prahy do Vrchlabí a dále do Špindlerova Mlýna.

DOLNÍ DVŮR je malebná horská ves v údolí Malé-ho Labe. Zajímavostí horské obce je moderní zvonkohra umístěná v kla-sicistním kostele sv. Josefa z počátku

19. století. Slyšet ji lze denně v 10 a 17 hodin. Pro každé roční období jsou pro zvonkohru připraveny čtyři melodie a pro období vánoc samostatná série. A proto můžete v Dolním Dvoře prožít „Pět ročních období“. Jaro, léto, podzim, vánoce a zimu.

DOLNÍ KALNÁNejcennějším uměleckým předmětem vybavení místního kostela je dřevěná Madona z roku 1350 a varhany z 18. století, památným je i malý a velký zvon z let 1522 a 1565. Návštěvníkům slouží spor-tovní a rekreační areál s koupalištěm, vyznačené cyklotrasy a v zimě běžecké lyžařské trasy. Dlou-holetou tradicí je každoročně pořádaný turistický pochod „Noční výstup na Sněžku za východem Slunce“ a „dolnokalenská“ pouť.

DOLNÍ LÁNOVZa návštěvu stojí římskokatolický kos-tel sv. Jakuba staršího (od roku 1637) stojí na tzv. „kostelním vrchu“. Věž byla postavena v letech 1511–1518

(do roku 1832 na jižní straně sluneční - později nahrazeny kolečkovými hodinami). Zajímavý je pískovcový kříž z r. 1807 u čp. 42, na němž je vyte-sána klečící žena držící kříž. Technickou památkou je Kovárna čp. 1.

HARRACHOVHorské středisko známé především skokanskými můstky a sklářskou tradicí. Původní Harrachovská huť vznikla v 18. stol. Za návštěvu stojí

Hornické muzeum, Muzeum historie lyžování, Mumlavský vodopád a Lesnická a myslivecká expo-zice Šindelka. Významnou sportovní akcí je závod FIS CUP ve skoku na lyžích (K90) ve dnech 15.–16. 12. 2007, který předchází lednovému Světovému poháru v letech na lyžích.

HORNÍ BRANNÁDo místních dějin se zapsal Jan Amos Komenský. Prožíval tu poslední měsíce svého života ve vlasti, než se skupinou českých bratří odešel v únoru 1628 z Bílé Třemešné. Na paměť byl v renesančním hornobranském zámku r. 1957 zřízen památník J. A. Komenského. Nachází se tu kulturní památka chrá-něná státem – gotický kostel sv. Mikuláše, bývalý špitál a rodinná novorománská osmiboká hrobka sv. Kříže, upomínající na rod Harrachů z 19. stol.

HORNÍ KALNÁMajitelem Kalné byl mimo jiné Jiří z Poděbrad a po něm od r. 1466 Valdštejnové (od r. 1522 dědičně). Různí příslušníci několika větví tohoto známého rodu pak vlastnili panství téměř 200 let. Roku 1654 jej získal koupí Jan z Morzina. Dalším majitelem obce byl od r. 1834 kníže Karel Rohan. Je tu řada liturgických zajímavých památek – kapličky, boží muka, sochy svatých.

HORNÍ MARŠOVNedaleko na úbočí Světlé hory (1244 m n. m.) je významná pamětihodnost, opravený lesní hrádek Aichelburg. V nedalekém Temném Dole je obnove-ná Křížová cesta s obrazy a galerie v informačním centru Veselý výlet. Na novogotickém farním kostele Nanebevzetí Panny Marie (z 90. let 19. stol.) je od r. 1998 nový 750 kg kostelní zvon, „Duch svatý“. Druhý víkend v srpnu se koná pouť s bohatým programem u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie.

HOSTINNÉDominantu čtvercového náměstí tvoří renesanční radnice s monumentální-mi sochami obrů. V raně barokním klášterním kostele z let 1743–45 je

Galerie antického umění se stálou expozicí sádro-vých odlitků antické plastiky. Světovými unikáty jsou zejména rekonstruované sochy a sousoší ztrace-ných nebo zničených originálů. Sbírka je přístupná veřejnosti od května do října. Známá je letní pouť Porciunkule a podzimní řemeslný trh.

JABLONEC NAD JIZEROUbýval nazýván také Jabloneček nebo Český Jablo-nec. V roce 1916 byl název obce změněn na sou-časný. V roce 1971 byla obec povýšena na město. Z památek zmíníme kostel sv. Prokopa, osmibokou hřbitovní kapli ve stylu lidového baroka nebo velké množství roubených stavení krkonošského typu. Každoročně v srpnu se koná Krakonošův festival dechových hudeb.

JANSKÉ LÁZNĚPrvní teplý pramen tu byl objeven v roce 1006. V roce 1928 byla vysta-věna na Černou horu (1299 m) první visutá kabinová lanovka v Čechách.

Po téměř 80 letech provozu (r. 1980) byla demonto-vána a pořízena nová osmimístná kabinová lanová dráha. Po 2. světové válce získaly lázně celosvětový ohlas úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. Jsou zaměřeny převážně na nemoci pohybového ústrojí. Nejsou jen lázněmi, ale i sportovním a rekreačním střediskem.

JILEMNICEměsto proslulé plátenickou tradicí i jako „kolébka českého lyžování“. V zámku ze 16. století je Krkonošské muzeum. Chová ukázky ruční příze

z počátku 19. století. 296 metrů příze váží pouze jediný gram.V muzeu je Kavánova obrazová galerie, expozice historie lyžování v Čechách a vlastivědné sbírky s betlémy. Lidovou architekturu najdeme v souboru roubených domů „Zvědavá ulička”. Zná-mé jsou Vánoční a Májový jarmark a Krakonošovy letní podvečery.

KLÁŠTERSKÁ LHOTANejstarší historie obce je spojena s kláštercem zvaným Vrchlabské pro-boštství, který nedaleko dnešní obce směrem k Hostinnému založili před r.

1250 opatovičtí benediktini. Historickou události je tzv. „Bramborová“ nebo také „Švestková“ válka z roku 1778 - selská bouře. Její název proto, že vojáci, aniž by bojovali, měli nedostatek jídla, vrhli se na pole a vyhrabávali brambory z řádků a opékali si je na ohníčku.

KOŘENOVstředisko složené z pěti obcí. V dřívějších dobách zde bylo hlavní obživou hornictví a těžba dřeva, dnes je to cestovní ruch. Dominantou krajiny je rozhledna Štěpánka nad Příchovicemi ve výšce 958 m a hora Bukovec s výškou 1005 m u osady Jizerka. Stavba rozhledny byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. Vyhledávanou turistickou atrakcí regionu je ozubnicová trať Tanvald–Koře-nov–Harrachov.

KOŠŤÁLOVGotický kostel sv. Jakuba ze 14. století byl v roce 1717 barokně přestavěn. Věž pochází z roku 1722 a dva staré zvony (starší z nich je z roku 1378 -

jeden z nejstarších zvonů na území našeho státu). U domku čp. 17 roste mohutná lípa velkolistá, zvaná Grafkova, obvod kmene 620 cm. Zvláště chráněné území - přírodní památka „Kovářův mlýn“ je pale-ontologickým nalezištěm.

KUNČICE NAD LABEMleží v údolí vytvořeném řekou Labe. Nad řekou prochází prastará cesta, tzv. kalenská příčnice ze 12. století. Patronkou proboštství byla královna

Kunhuta a od jejího jména je odvozeno pravdě-podobně i jméno obce. Nejvýznamnější památkou Kunčic je kaple Panny Marie. Původní zděná kla-sicistní kaple byla postavena r. 1847 za význam-ného přispění vrchního Vrchlabského panství Jana Křikavy.

LÁNOVHlavním způsobem obživy obyvatelstva byl chov dobytka a obdělávání půdy. Tuto skutečnost nezpochybňují ani velmi časné zmínky o „železných ho-

rách nad Lánovem“ a existence zdejších železných hamrů, využívajících horské vody k výrobě železa a jeho kování. Blízké letiště bylo zřízeno v roce 1933 pro kluzáky a větroně.

MALÁ ÚPAv malé horské vsi zaujme barokní kos-tel sv. Petra a Pavla z r. 1805, nejvýše položený v Čechách. V informačním centru na Pomezních Boudách, po-

blíž silničního hraničního přechodu do Polska, je historická expozice ke vzniku Malé Úpy (součástí je devítiválcový motor z havarovaného letadla Junkers 52 ve Lvím dole) a nová expozice o rohačkách.

MARTINICE V KRKONOŠÍCHPro hospodářský rozvoj obce bylo přínosem vybudování železniční trati ze Staré Paky do Trutnova v roce 1871 s odbočkou do Rokytnice nad

Jizerou postavenou v roce 1899. Značné oblibě císařů Karla IV. či Rudolfa II. se těšily podkrkonošské drahé kameny. Jejich sláva stála za vznikem ve světě vyhlášeného podkrkonošského kamenářství. Známé jsou Martinické rybníky s možností rybolovu.

MLADÉ BUKY Nejstarší písemná zpráva z roku 1355 uvádí lokalitu jako panství trutnov-ského hradu. V roce 1358 jako ves s kostelem. Dnešní Městys Mladé Buky

nabízí bohatou škálu sportovních aktivit. V roce 2000 bylo slavnostně otevřeno 9-ti jamkové gol-fové hřiště. Areál, situovaný v malebné podhorské krajině, nabízí neopakovatelné výhledy na masiv východních Krkonoš.

PASEKY NAD JIZEROUJedno z nejcennějších krkonošských středisek lidové architektury s řadou roubených chalup s typickým zdobením lomenic. Mimořádné je Krkonošské muzeum - Památník zapadlých vlastenců. Nejstarší architektonickou církevní památkou je barokní kos-tel sv. Václava z roku 1789 se vzácnými rokokovými oltáři. Josef Šimůnek a Věnceslav Metelka, národní buditelé, se zasloužili o kulturní rozkvět Pasek. V první polovině srpna se konají tradiční Pasecké hudební slavnosti.

PEC POD SNĚŽKOUsportovní a rekreační centrum. Vede odtud sedačková lanovka na Sněžku - nejvyšší horu České republiky. V Obřím dole je stálá výstavní expozice

KRNAP. V letní sezoně je každý víkend otevřený historický důl Kovárna. Každoročně v srpnu se koná u příležitosti poutě sv. Vavřince výstup na nejvyšší horu Sněžku.

PONIKLÁMá bohatou historii, která se datuje již roku 1354. Tradici tu má výroba skleněných vánočních ozdob. Foukají tu skleněné perle různých tvarů a

velikostí. Do života horalů se snadno přenesete při prohlídce Muzea krkonošských řemesel. Nejznáměj-ší je prastará lípa u statku Tomášových s obvodem kmene 665 cm a památný dub ve středu obce. Pa-mátkou v obci je barokní kostel sv. Jakuba Většího, který byl vysvěcen roku 1682.

Krkonoše – od jara do podzimuKrkonoše – od jara do podzimuRomantická horská krajina, doplněná rázovitými roubenkami, bohatá na malebné přírodní scenérie, panoramatické výhledy s východem či západem slunce, ale i folklórem a tradicemi zdejších lidí, láká k návštěvě i od jara do podzimu. Při svých toulkách se s nimi můžete sami důvěrně seznámit.V Krkonoších je téměř 1000 kilometrů značených cest. Svojí rozmanitostí uspokojí náročné i rekreační turisty. Vycházkové, naučné a turistické trasy jsou vyznačeny dřevěnými piktogramy, gravírovanými panoramatickými mapami a ukazateli.Jsou tu i stovky kilometrů cyklistických tratí od lehkých v podhůří, s nádhernými výhledy na hory, po náročnější v horských terénech. Krkonoše jsou propojeny cyklistickými trasami se sousedními regiony, například s Jizerskými horami na západě (Jizersko-krkonošská magistrála), nebo se skalními městy v

Adršpachu či Orlickými horami na východě.Využívejte turistické autobusy –„Krkonošské cyklobusy” - které projíždí Krko-noše a jsou určeny všem, kteří holdují jízdě na kolech v horském terénu, ale i turistům, toužícím poznat v krátké době větší část Krkonoš. Dvě pravidelné linky autobusů (ráno a odpoledne), projíždí na trase dlouhé 113 kilometrů tam a zpět téměř celé území. Svazek Krkonoše je devětatřicet měst a obcí v Krkonoších a jejich podhůří, s více než 60 000 obyvateli, na území větším než 770 tisíc hektarů, na území Královéhradeckého a Libereckého kraje, od Kořenova po Žacléř. Vznikl v roce 2000. Sídlo má ve Vrchlabí. Strategie rozvoje cestovního ruchu Svazku Krkonoše je popsána blíže na str. 2.

PROSEČNÉObec je ideálním místem pro strávení fi nančně nenáročné dovolené v krásném a zároveň klid-ném prostředí v těsné blízkosti Krkonoš. Z histo-rických památek je význačnou stavbou novogo-

tický kostel sv. Alžběty a několik objektů lidové architektury a barokní socha sv. Trojice. Při pobytu v Prosečném nezapomeňte navštívit rozsáhlé devítijamkové golfové hřiště. Pokud golfu neholdujete, zkuste si zarybařit na malém Labi.

ROKYTNICE NAD JIZEROUJe ideálním místem aktivní dovolené po celý rok. Krásná příroda láká k pěší túrám a cykloturistice. Zima je tu stvořená pro vyznavače zimních sportů a radovánek. Rokytnice nad Jizerou je součástí

SKI REGIONU, kdy si můžete na jednu permanentku zalyžovat v Harrachově, Pasekách nad Jizerou, Rejdicích a Příchovicích. Pro milovníky klasického lyžovaní je k dispozici spousta kilome-trů upravovaných běžeckých tras.

ROZTOKY U JILEMNICEKrakonošova tržnice je tradiční prodejní výstava zahrádkářských výpěstků a potřeb, chovných zvířat a drůbeže, exotického ptactva, včelařských potřeb a produktů či drobného zvířectva. Každým

rokem se tu představí několik exponátů z dávno minulých let. Své významné postavení má historická parní stříkačka místního sboru dobrovolných hasičů. Z velké části zaujímají prostor pro-dejci a pěstitelé rostlin a drobní řemeslníci.

RUDNÍKObec je výjimečná poklidnou atmosférou. Původně gotický kos-tel sv. Václava byl přestavěn renesančně v letech 1598–1602 stavitelem C. Valmandim. Při silnici do Hostinného stojí restau-rovaný pseudogotický zámek Silbersteinů zvaný „malá Hlubo-ká“ z roku 1815. Slouží jako penzion. V části obce Lázně Fořt se můžete přesvědčit o léčivosti zdejšího pramene a prohlédnout si nápaditě zdobené staré lázeňské budovy.

STRÁŽNÉpatří mezi celoročně vyhledávaná střediska. Ke Strážnému patří horské samoty Hříběcí boudy, Lahrovy boudy, Šestidomí, Rybniční domky, Krásná pláň, Vápenice aj. Silnicí je spojeno s Vrch-

labím a Dolním Dvorem. Zbytky staré Slezské cesty z 11. stol. vedoucí přes Krkonoše, Strážné a Hořejší Vrchlabí známe jako turistickou tzv. „Kamennou cestu – nebo Kamenku.“ Ložisko krkonošského mramoru se nachází v blízkosti Hříběcích bud.

STUDENECPrvní historické zmínky o Studenci pocházejí z 2. poloviny 14. století, kdy patřil nedalekému hradu Levín. K rozvoji dochází v 19. století v souvislosti s prudkým rozmachem domácí textilní

výroby. Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele z roku 1868 s rekonstruovaným pseudorenesančním zámkem. K historic-kým památkám patří barokní sochy podél silnic a roubené krkonošské chalupy. Zvláštností je výskyt araukaritů a českých polodrahokamů.

SVOBODA NAD ÚPOUje vstupní brána do východních Krkonoš. V pa-mátném domě č.p. 107 byla pekárna rodiny Etrichů. Jejich potomek sestrojil letadlo Holub (Taube), z něhož později vznikla letadla typu

Heinkel. Největšího rozkvětu dosáhla obec v 19. století, kdy

zde byly postaveny papírny. Vyráběl se tu a exportoval první cigaretový papír ve střední Evropě. Na podzim tu pravidelně organizují dobové Rudolfovy slavnosti s ukázkami těžby zlata a rýžování, historickým šermem, lidovými řemesly a výtvarným uměním.

ŠPINDLERŮV MLÝNdo poloviny 19. stol. malá, původně hornická osada v údolí sv. Petra, jejíž vznik se datuje k 15. století. Dnes známé zimní sportovní a turistické středisko v Krkonoších, kde se konají Evropské a

Světové poháry v lyžování. Město má širokou nabídku sportov-ních a volnočasových aktivit po celý rok. Najdeme kostel sv. Petra z r. 1807. Nad střediskem pramení známý evropský ve-letok Labe. Každoročně tu organizují poslední víkend v červnu Špindlerovskou pouť.

VÍTKOVICEDominantou obce je Kotel v nadmořské výšce 1435 m n. m. Lyžařské středisko Vítkovice na-bízí výborné sněhové podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování. Kvalita tratí je zajištěna denní

úpravou a technickým zasněžováním. Lyžařům je k dispozici 5 vleků a 1 čtyřsedačková lanová dráha „Prezidentský expres“. Parkování zdarma. Pohyb po středisku je zajištěn bezplatnými linkami Skibusu.

VRCHLABÍ„brána Krkonoš”, staré hornické město. Nejvý-znamnějšími památkami je renesanční zámek z let 1545–46, štítové domy s podloubími – cen-ná ukázka lidové architektury ze 16. stol., barokní

klášter augustiniánů a radnice z 18. stol. V někdejším augusti-niánském klášteře Správa KRNAP zřídila Krkonošské muzeum se stálou přírodovědnou expozicí „Kámen a život“ a ve Třech historických domkách expozici „Lidové umění a umělecká ře-mesla“. Každoročně tu pořádají Vrchlabské hudební léto, Dny řemesel, Pivní slavnosti.

VYSOKÉ NAD JIZEROUVznik vysocké obce bývá datován do první polovi-ny 14. století. Zdejší školu navštěvovali mimo jiné osobnosti i oba někdejší političtí vůdci národa, tedy staročech František Ladislav Rieger a mlado-

čech Karel Kramář. V říjnu tu organizují Krakonošův divadelní podzim - národní přehlídku venkovských amatérských divadel-ních souborů. Koná se tu od r. 1971. Zajímavé je Vlastivědné muzeum s národopisnými sbírkami a expozicí věnovanou lyžo-vání. Mimořádný je pohyblivý Metelkův betlem.

ŽACLÉŘjedno z nejstarších, trvale osídlených území regi-onu. Prochází jím zemská „Slezská stezka“, která spojovala Trutnov s Vratislaví. Těžba uhlí skončila v r. 1992. Nejstarším výrobním artiklem byl papír.

Za návštěvu stojí Městské muzeum Žacléř, jehož stálá expozice je pravidelně doplňována tématickými expozicemi. Konají se tu výstavy fotografů, malířů, sochařů, keramiků, nebo tématické výstavy. Za návštěvu stojí Dny lidových řemesel.



Euroregion Glacensis je největším z šesti euroregionů, které pokrývají svým územím česko-polskou hranici. V loňském roce jsme si připomněli již 10 let úspěšné činnosti tohoto sdruže-ní obcí a měst z obou stranic hranice. V současnosti Euroregion Glacensis se svými sto čtyřiceti obcemi z Dol-noslezského vojvodství a tří českých krajů, Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého, dokáže jako jeden z nejúspěšnějších euroregionů čerpat miliony korun z Evropské unie. Jeho prostřednictvím a ve spolupráci s Re-gional Development Agency přicházejí do česko-polského pohraničí dotace na opravy silnic, budování přechodu pro auta i pěší, stavbu čističek vody, vydává-ní turistických průvodců a dalších aktivit společenského i sportovního charakteru. Glacensis se dnes může pochlubit, že během své existence přinesl obcím skoro pětadvacet milionů euro.

Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis ve spolupráci s Stowarzyszeniem Gmin Polskich Euroregionu Gla-censis Klodsko v Polsku, vydal publikaci „Rozhledy, vyhlídkové věže a místa dalekých rozhledů v Euroregionu Glacensis“.

Sídlo Euroregionu Glacensis je v Rychnově nad Kněžnoupobočky v Broumově, Trutnově, Ústí nad Orlicí a Jeseníku.Kontakt: www.euro-glacensis.cz

Ostatní lyžařské vleky• Strużnicatel. +48/75/71 37 285250 m dlouhý, osvětlený, parkoviště a půjčovna lyží

• Zachełmie u hotelu Amandatel. +48/75/76 21 211Dva kotvové vleky v délce 250 a 300 metrů, osvětlené sjezdovky.

• Borowice, u hotelu DW Hotturtel. +48/75/76 19 515Kotvový vlek 800 m dlouhý, sjezdovka do poloviny osvět-lená.

• Sosnówka Górna u střediska OW Lubuszanintel. +48/75/75 36 313Kotvový vlek 127 m dlouhý, osvětlená sjezdovka.

• Przesieka u střediska OW Kaliniectel. +48/75/76 21 580Vlek typu jumbo v délce 300 m.

Zatímco mnoho lyžařů míří v zimě otestovat sjezdovky do Rakouska, Francie či Itálie, někteří se vydávají i do méně navštěvovaných lokalit. Tou může být i Polsko. Je lákavé především pro lyžaře, kteří bydlí nedaleko a chtějí vyzkoušet něco nového.Tamní sjezdovky jsou sice na severní, návětrné straně hor. Sníh a vlhkost, které se ženou do Evropy po rovinách ze severu od Baltu a severovýchodu od Severního moře, se zastaví až o Krkonoše, Orlické hory a Vysoké Tatry, které se jim stavějí napříč do cesty. Když se ovšem podaří počasí a sněhu je dost, je v Polsku krásné lyžování.

Lyžování v Polsku - poznejte něco nového

Informační centra

Jelenia Góraul. Grodzka 16tel. 075 76 76 925tel/fax 075 76 76 [email protected]

Karpaczul. Konstytucji 3 Maja 25tel./fax 075 76 19 716tel.075 76 18 [email protected]

Szklarska Porębaul. Jedności Narodowej 1Atel. 075 754 77 40fax 075 754 77 42 [email protected]

Kowaryul. 1 Maja 1atel./fax 075 718 24 [email protected]

Piechowiceul Żymierskiego 53tel. /fax 075 76 17 [email protected]

• Podgórzynwww.podgorzyn.pl• Janowice Wielkiewww.janowicewielkie.eu• Jeżów Sudeckiwww.jezowsudecki.pl• Mysłakowicewww.myslakowice.pl• Stara Kamienicawww.starakamienica.pl• Powiat Jeleniogórskiwww.starostwo.jgora.pl• Związek Gmin Karkonoskichwww.karkonosze.eu

Szklarska PorębaLyžařský areál SkiArena Szrenica 58-580 Szklarska Poręba, ul. Turystyczna 25 a tel. +48/75/717 30 35–36fax +48/75/717 52 00ski-info: +48/75/717 21 18www.sudetylift.com.plPět sjezdovek v celkové délce cca 20 km (9 km technicky zasněžovaných), dvouúseková sedačková lanovka, 5 kotvových vleků. Z vrcholku Szrenice (Jinonoš) vede nejdelší polská sjezdovka - Lolobrygida (4.444 m). U silnice do městské části Ja-kuszyce stojí Středisko zimních sportů Babiniec (Osrodek Sportów Zimowych Babiniec). Na svazích ve městě jsou v provozu četné malé lyžařské vleky.

yžování na běžkách a biatlonu Jakuszy-k Narciarstwa Biegowego i Biathlonu)

celkové délce 100 km slouží po ukončení zimní sezo-ždoročně při prvním víkendu v březnu se zde pořádáá sportovní akce Bieg Piastów - Běh Piastovců.

Piastów”ska Poroba - Jakuszyce/71 72 228bieg-piastow.plstow.pl

Karpacz Lyžařský areál Śniezka58-540 Karpacz, ul. Turystyczna 4tel. +48/75/76 19 284ski-info: +48/75/76 18 619e-mail: [email protected]řibližně 10 km tras, dva technicky zasněžované svahy, tři talířové vleky, dva kotvové vleky, jednosedačková a dvousedačková lanovka. Kromě nich je na karpaczských sva-zích v zimním období v provozu přes deset menších lyžařských vleků. Běžecká trasa – Trasa Snowmobilu leží ve výšce 885 m n. m., je 2,5 km dlouhá, má homologaci FIS. Skokanský můstek Orlinek s konstrukčním bodem K-85 s homologací FIS. Sáňkařská a bobová dráha (Ścieżka saneczkowo-bobslejowa) dlouhá 110 m, tech-nicky zaledňována pro trénink sáněk a řiditelných bobů. Kluziště (Lodowiska): ulice Wilcza a Olimpijska.

DziwiszówMikrostanice zimních sportů - Łysa Góra AESCULAP

Lyžařská škola a Horský sportovní klub58-508 Jelenia Góra 14 Dziwiszówtel. +48/75/71 39 206 tel./fax +48/75/71 39 205e-mail: [email protected] www.aesculap.com.pl Dva vleky, každý v délce 900 m - kotvový a talířový. Dále 3 vleky v délce 700, 300 a 100 metrů. 3 sjezdovky, každá přes kilometr dlouhá, technicky zasněžované a osvětlené. Na místě instruktoři, ski servis a půjčovna lyží.

KowaryBěžecké tratě vedou svahem hory Góra Wołowa a v oblasti podhůří (Podgórze) a sedla Przełęcz Okraj (Pomezní Boudy). Přes 25 km různě náročných zna-čených a upravených lyžařských okruhů uspokojí i nejnáročnější běžkaře.

Hory jsou impozantní. Spadají prudkými severními srázy rovnou do polských rovin. Je to daleko větší kontrast než u českých hor, které se k hřebenům propracovávají pomalu přes pahorkatiny a podhůří.

Na své si přijdou i běžkařiKrkonoše vybudovaly systém turistických a kondičních běžeckých tras podobný jako na české straně, ale bývá tam mnohem méně lidí. Nástupní místa jsou pro Čechy vhodná především v Novosvětském sedle nad Harrachovem a na Pomezních Boudách. Do stopy se nastupuje pár metrů za celnicí.

Dětem pro volnou chvi lku. . .

Omalovánka

Najděte 8 rozdílů mezi obrázky

Ze všech nebudou mistři světa. Ale všichni budou vědět, že k lyžování patří přilba.

Rozum má přednost!

Pojištění

nové generace.



Vychutnejte zimní atmosféru ve městech Podzvičinska…Vychutnejte zimní atmosféru ve městech Podzvičinska…

Přijměte pozvání do malebného Podkrkonoší k návštěvě věnného města Dvůr Králové nad Labem, které obývá cca 16 000 obyvatel a jeho historie sahá až do 13. století.Je městem, které vyvolává mnoho představ a pocitů. Historik si vybaví osobnost R. A. Dvorského, starobylé náměstí s Mariánským sousoším a kašnu se sochou Záboje, Šinde-lářskou věž, kostel sv. Jana Křtitele, ve kterém byl roku 1817 nalezen Rukopis královédvor-ský. Za návštěvu stojí i Městské muzeum, kde se nachází stálá expozice věnovaná historii města, Křížová cesta od J. V. Bergla a novodobá křížová cesta v pojetí F. Kalenského. Dále jsou zde vystaveny bronzové plastiky. Příznivci aktivního trávení volného času mohou i v zimním období navštívit zoologickou zahradu, zabruslit si na zimním stadionu nebo večer zavítat do místního Kina Svět.

www.dvurkralove.czwww.dvurkralove.cz

Hořice, město kamenné krásy někdy nazý-vané díky sochařským sbírkám pod širým nebem „Českými Athénami“ zve k návště-vě i v zimních měsících. Při dostatku sněhu okolí Hořic nabízí možnost běžeckých sportů na hřebeni Hořického chlumu, krytý bazén se squashovou hernou a kuželnou. Sportovní vyžití bez ohledu na počasí. Prv-ní sobotu v prosinci se na náměstí Jiřího z Poděbrad od ranních hodin konají Ad-ventní trhy za účasti místních řemeslníků, kteří budou nabízet své domácí produkty. Klub českých turistů Hořice zve 5. ledna 2008 všechny sportovní fandy k zimnímu přejezdu Zvičiny na běžkách či k adrenali-novému přenocování ve stanech ve dnech 4. - 6. 1. 2008. Ani v letošní zimní sezoně nebude v Hořicích chybět série plesů v DK Koruna, cyklus cestopisných přednášek za knihovnou či adventních koncertů v koste-le Narození Panny Marie.

www.horice.orgwww.horice.org

Zoologická zahrada Dvůr Králové je atraktivní po celý rok. V období kolem Vánoc tradičně probíhá akce „Vánoční ZOO“. Zahrada je od 1. prosince do 31. ledna vánočně vyzdobena a speciálně osvětlena. V prodloužené otevírací době do 19 hodin návštěvníci mají jedineč-nou příležitost vychutnat si kouzelnou atmosféru vánoční zoo.K dispozici je několik vytápěných pavilonů. A co může být za mrazivého zimního počasí příjemnější než chvíli setrvat v teple a pokochat se tropickou nádherou rostlin a živočichů v expozicích Ptačí svět nebo Vodní světy. Mnohá zvířata si nedají vzít pohyb venku ani za zimního počasí a tak si lidé mohou vychutnat neobvyklý pohled na ussurijského tygra brodícího se sněhovými závějemi podobně jako v jeho domovině. Kupodivu i většina exo-tických zvířat mívá ze sněhové nadílky radost a tak ven zvědavě vyrážejí i žirafy, nosorožci nebo lvi. Proč bychom se tedy měli zaleknout zimy my lidé? www.zoodk.czwww.zoodk.cz

Zimní měsíce jsou vhodné pro návštěvu léčebných pobytů či wellness programů v lázních. Využijte nabídky a přijeďte do lázní v Podzvičinsku. Nejznámější jsou Anenské slatinné lázně v Lázních Bělohradě a Velichovky.V lázních Velichovky se specializují na rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybové-ho ústrojí, pacientů po úrazech, operacích kostí a kloubů, včetně kloubních náhrad. K dobré pověsti lázní přispívá i zdejší velmi hustá slatina, svým složením ojedinělá v ČR. Zásobu lo-žiska odhadují odborníci na 150–200 let. Využijte širokou nabídku léčebných pobytů, které jsou určené klientům komplexní a příspěvkové léčby, nebo relaxační a wellness pobyty. www.velichovky.czwww.velichovky.czAnenské slatinné lázně se specializují na léčbu onemocnění pohybového ústrojí, např. bolesti páteře, revma, artrózy, stavy po úrazech, atd. K léčení se zde užívá přírodní léčivý zdroj kvalitní slatinné sirnoželezité rašeliny, vodoléčba, cvičení v rehabilitačním bazénu, elektroléčba a další. Lázně svou úrovní a kvalitou služeb konkurují světovým slatinným lázním, což potvrzuje i získaný mezinárodně uznávaný certifi kát. Lázně nabízí komplexní, příspěvkové či samoplátcovské léčebné pobyty.

www.belohrad.czwww.belohrad.cz

Poznávejte nové… Muzea, galerie, stálé expozicePoznávejte nové… Muzea, galerie, stálé expozice

Dvůr Králové nad Labem... Věnné Dvůr Králové nad Labem... Věnné město českých královenměsto českých královen

Hořice…Hořice…

České AthényČeské Athény

Jedinečný zážitek pro všechny Jedinečný zážitek pro všechny věkové kategorie… Vánoční ZOOvěkové kategorie… Vánoční ZOO

Přijeďte si odpočinout… Přijeďte si odpočinout… Lázeňství v Podzvičinsku Lázeňství v Podzvičinsku

Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labembylo založeno roku 1891. První expozice k historii města a regionu byla otevřena v roce 1923 v budově Staré radnice. Součástí muzea byla galerie a od roku 1965 Textilní muzeum. Kohoutův dvůr je barokní památkou, která byla postavena pro po-třeby Sporckova nadačního velkostatku. Dominantou komplexu je brána s reliéfem sv. Floriána a dobovým vyobrazením dvora s letopočtem 1738. Reliéf přivezl z Kuksu první správce Kohoutova dvora F. A. Berger. Honosný portál je dekorován barokními plastikami (sv. Jan Křtitel, Panna Maria, sv. Jan Nepomucký). Protože dvůr náležel od roku 1849 Aloisovi Kohoutovi, začalo se mu říkat - Kohoutův dvůr.

Klenotnice Nová PakaV malebné podkrkonošské krajině, která připomíná svým reliéfem zkamenělé vlny rozbouřeného moře, leží v nevelkém údolí mezi rudě zbarvenými políčky město Nová Paka. Všude tam se nalézá množství ba-revných kamenů (drahokamů) a otisků či zkamenělin prvohorní fauny a fl óry, které jako by chtěly splatit dluh obyva-telům tohoto jinak nehostinného kraje v podobě jejich krásy a tajemnosti. Klenot-nice je členěna do tří tematicky odlišných okruhů. Ve vstupním prostoru nacházíme prodejnu drahých kamenů a šperků z nich vyrobených, dále geologickou mapu části podkrkonošské pánve, která nás uvádí do expozice geologického vývoje. Myslíme si, že byste si „Klenotnici drahých kamenů“ neměli nechat ujít, její sbírky jsou na ev-ropské úrovni.

Suchardův dům Nová PakaMěstské muzeum v Nové Pace má vlastní historickou expozici a výstavní prostory v bývalém rodinném domě uměleckého rodu Suchardů. Není to jistě náhodou, vždyť zakladatel umělecké tradice rodu Jan

Sucharda starší se narodil v roce 1770 a od té doby po současnost se v našem umění objevila tak slavná jména jako Stanislav a Vojta Suchardovi, Cyril Bouda a mnozí dal-ší. Suchardova dílna měla vliv i na malíře Josefa Tulku, sochaře Bohumila Kafku, ale z Nové Paky také pochází napří-

Zemina,nová-Hlproslulí vé Skup42 - maFrantišeGross, fotografMiroslavHák a sochaLadislavHistorickzice mus pozoruhodnou minulostí a kulturní atmosférou města.

Muzeum českého amatérského diva-dla Miletín, Rodný dům K. J. Erbenaje rozvrženo do několika oddílů, které dokládají vývoj ochotnického divadla v naší zemi: Podkrkonošské prameny, První kroky ochotnického divadla, Ochotnické divadelní hnutí, Rozmach ochotnického divadla v ČSR, Vklad Miletína, Východo-české impulsy.Uvidíte unikátní sbírku malovaných opon, makety postav z vybraných inscenací. Po vstupu na jeviště si můžete zkusit obslu-hu základních divadelních technických zařízení,...Neměli bychom zapomenout na rodný dům Karla Jaromíra Erbena, ve kterém je umístěn jeho památník, založený roku 1811. Interiér domku tvoří dobový nábytek, rodinné památky, akvarely k Erbenovým baladám od R. Švajdlera.

www.miletin.cz

InfocentraDvůr Králové nad Labem Městské informační centrum Dvůr Králové nad Labemnám. T. G. Masaryka 2544 01 Dvůr Králové nad Labemtel./fax: 499 321 742e-mail: [email protected]

HořiceMěstské informační centrum Hořicenám. Jiřího z Poděbrad 3508 01 Hořicetel./fax: 493 620 121e-mail: [email protected]

Lázně Bělohrad Městské informační centrum Lázně Bělohradnám. K. V. Raise 160507 81 Lázně Bělohradtel.: 493 792 520e-mail: [email protected]

HolovousyInformační centrum obce HolovousyHolovousy 39, 508 01 Hořicetel.: 493 691 031email: [email protected]

Zimní aktivity v Podzvičinskujsou podřízeny mírnému podnebí a délce zimního období. Je zde několik sjezdových i běžeckých tratí. Sjezdové tratě jsou vhodné pro začátečníky nebo rodiny s dětmi. Ceny vleků jsou příznivé, fronty na vlekách jsou výjimkou.

Mezi lyžařské areály v Podzvičinsku patří:Sjezdová trať na Zvičiněwww.zvicina.wz.cz Sjezdová trať Severka (Dolní Brusnice)[email protected] Sjezdová trať ve Staré Pacewww.starapaka.cz Sjezdová trať Máchovkawww.hokejnp.czSjezdová trať na Peccewww.vlekpecka.unas.cz Sjezdová trať v Mezihoří[email protected]á trať v Mostkuwww.skiareal.mostek.cz

Galerie plastik HořiceStálá expozice „České sochařství v 1. po-lovině 20. století“, vychází z dosavadního vývoje sbírek. Po vstupní hale, kde se se-tkáte s připomínkou klasických hodnot v podobě rozměrných děl J. V. Myslbeka a V. Levého, vejdete do prvního sálu, určeného

ám, souvise-e zaměřenímlerie. Vlastní

stálá ex-pozice je

věnovaná předsta-vitelům

generace dozrá-

vající na po-čátku

0. století: St. rdovi, Q. Ko-

cianovi, L. Kofránkovi, L.Šalounovi, J. Mařatkovi a F. Bílko-

vi. Mimořádné postavení v této generacizaujal Jan Štursa, jehož plastiky dominují části expozice. Najdete zde i ukázky secesní plakety a medaile. Sbírku plastik doplňuje již od samého vzniku galerie sou-bor olejomaleb, akvarelů, pastelů a grafi k především umělců vyšlých z Hořic.

www.horice.org/galerie/

Památník K. V. Raise Lázně BělohradV zámeckém parku v Lázních Bělohra-dě se nachází bývalá empírová zimní oranžerie, která byla v r. 1959 přebudo-vána na památník K. V. Raise. V jednom z křídel památníku je umístěna expozice připomínající bělohradského spisovatele, druhé slouží jako galerie, v níž od jara do podzimu probíhají výstavy. Památník K. V. Raise – v interiéru jsou umístěny památky, které připomínají slavného bělohradského rodáka. Konají se zde příležitostné výstavy. Památník se nachází v lázeňském parku

Bažantnice a patří k Fričovu muzeu asi 500 metrů od náměstí.

www.lazne-belohrad.cz

FRIČOVO MUZEUM Lázně Bělohrad Muzeum vzniklo v r. 1904 z iniciativy profesora Karlovy univerzity Dr. Antonína Friče. Byl nadšeným geologem, paleonto-logem a zoologem. Zabýval se sběratel-stvím zkamenělin a i ostatních přírodnin. Spolupracoval s tehdejším ředitelem zdejší měšťanské školy Aloisem Hochem, se kte-rým uskutečnil realizaci muzea. Budovu ve stylu antického chrámu navrhl architekt Otto Tille z Prahy.

www.lazne-belohrad.cz

Muzeum Eduarda Štorcha OstroměřV expozici nahlédneme do fi lmově a knižně zpracovaných scenérií, jež se staly společným prvkem života a díla E. Štorcha. Můžete shléd-nout video, zakoupit videokazetu o Ostroměři. Nesmíme zapomenout na loutkovou scénu, která se nachází v prostorách muzea a lze si zde objednat loutkové představení jako sou-část prohlídky muzea.

www.podchlumi.cz/ostromer

Galerie Dolní DehtovJsou zde plastiky a obrazy třebihošťského rodáka akademického sochaře Františka Šorma. Ve své umělecké práci usiloval o svůj vlastní výraz a zaujalo ho celé lidské utrpení. Po studiu na akademii onemocněl tuberkulosou a byl dvakrát operován. Snad tím v podvědomí vytvořil díla hraničící s patologickými zjevy. Vytvořil „Umučení sv. Šebestiána“, nadživotní sochu „Svržený Titan“, „Opřená“, portréty otce a matky a další sochy. S těmito pracemi vyhrál stipen-dium francouzské vlády na studium do Pa-říže. Vzhledem k okupaci ČR mohl odjet do Paříže až po 2. světové válce v roce 1945. Vytvořil řadu plastik, hlavně portrétů a mezi jinými i cyklus reliéfů k Erbenově Kytici.

www.galeriedolnidehtov.ic.cz

Lyžařské běžecké trasy pod Černou horouV roce 2005 jsme s partou nadšenců bílé stopy vybudovali lyžařské běžecké tratě v Rudníku a jeho okolí v celkové délce 54 km. Podařilo se nám propojit přilehlé obce Fořt, Čistá v Krkonoších, Bolkov, Janovice, Javorník, Černý Důl a Janské Lázně. Struk-tura tratí umožní napojení na okolní tratě hostinského oddílu, takže lyžaři můžou plynule projet z Pilníkova, Čermné, Hostin-ného, Prosečného a Lánova přes Rudník až

Krkonoše jsou protkány sítí zhruba 500 kilometrů upravovaných běžeckých lyžařských stop. Svojí 70 kilometrovou páteřní „Krkonošskou magistrálou“ je projekt krkonošského svazku měst a obcí evropským unikátem. Je základem organizované turistiky na území Krkonoš-ského národního parku. Bílé stopy i letos, za soustavné péče téměř tří desítek provozovatelů, budou sloužit tisícům lidí, kteří si oblíbili běžecký sport. V minulých zimních sezonách využilo trasy - zdravým statistickým odhadem - kolem jednoho milionu z celkových tří milionů návštěvníků zimních Krkonoš. Cílem, i v evropském měřítku výjimečného projektu „pavučiny“ pravidelně upravovaných lyžařských tras, je nabídnout veřejnosti zdravou příjemnou lyžařskou turistiku a běh na lyžích. Zajistit bezpečnost pohybu po horách, usměrňovat návštěvnost hřebe-nových partií a chránit okolní vzácnou krkonošskou přírodu. Krkonoše – svazek měst a obcí a Správa Krkonošského národního parku na projektu úpravy běžeckých tratí pod názvem „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ letos přes léto systematicky pracovaly. Byla vybrána síť nejdůležitějších čtrnácti tras, které vás na svých celkových 170 kilometrech zavedou do krásných míst Krkonoš. Cílem snažení je během nadcházejících dvou let kvalitně vyznačit všechny běžecké trasy tak, aby měl každý uživatel jistotu svého pohybu v bílé stopě i v terénu, který nezná. V běžeckých tratích projedete kolem většiny nejimpozantnějších míst nejvyšších českých hor. Nezapo-meňte kvalitní mapu. V terénu se řiďte pokyny Horské služby Krkonoše. Bližší informace získáte v infor-mačních střediscích nebo na webové adrese: www.krkonose.eu

Nový projekt Krkonoš – svazku měst a obcí na podporu lepší dopravní obsluž-nosti místních obyvatel i návštěvníků zdejšího turistického regionu je připraven. První zimobus vyjede 26. prosince 2007. Poslední jízdou ukončí zimní sezonu o Velikonocích 23.3.2008. Krkonoše bude křižovat celkem 13 týdnů a to každou středu a neděli.Projekt podpořili radní pro dopravu Mgr. Vladimír Richter z Libereckého a Petr Kuřík z Královéhradeckého kraje. Aktuálně byly zimobusy zařazeny do dopravní obsluž-nosti obou krajů.Podle Mirky Chaloupské, koordiná-

„Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ Ideální prostředí i klima … jen vyrazit ...

Zimobusy vyjedoutorky projektu ze Svazku Krkonoše je letošní první rok zkušební. „Podle zájmu budeme tento druh dopravy ladit k dokonalosti v příští zimní sezoně.“ Dále uvedla: „V roce 2000 byl v české části Krkonoš zahájen projekt „Krkonoše – ly-žařský běžecký ráj“. Nabízí po celou zimní sezonu v horské i podhorské části Krkonoš upravované turistické lyžařské trasy. Proto je účelné projekt doplnit vhodně vedenými pravidelnými veřejnými autobusovými spoji. Ty páteřní linkou propojí Krkonoše z jejich východní části na západ a opačně. Na páteřní linku budou navazovat místní spoje. Tento systém propojí jednotlivé

oblasti a umožní lyžařům projet na lyžích Krkonoše tak, jak nebylo dosud bez veřej-ného dopravního spojení možné i s návra-tem zpět do výchozího místa.“

Projekt Krkonošských zimních turistických autobusů nemá charakter tradičních ski-busů. Je třeba upozornit, že do běžných skibusů, na které jsou lyžaři zvyklí ve většině krkonošských středisek, mohou nastupovat v lyžařských sjezdových bo-tách. V zimobusech, určených převážně pro běžkaře, vstup v „přezkáčích“ z bezpečnostních důvodů nedoporučeje-me. Výše jízdného se neliší od běžného ceníku, s příplatkem za lyže, či další zava-zadlo. Ceník bude vyvěšen v autobuse.

Lyžařské běžecké trasy pod Černou horouna Hoffmanovy boudy a odtud pokračovat na vrcholové partie Krkonoš. K dispozici je tréninková trať pro školu na pastvinách nad Terezínem.V průběhu roku 2006 jsme obdrželi od Královéhradeckého kraje dotaci na vytyčení tratí. Zpracovala se logistika rozcestníků s kilometráží vzdálených cílů. V říjnu jsme osadili rozcestníky a informační tabule v celé délce tratí. Nezbytným doplňkem pro lyžaře je skládací mapa s názvem Krkonoše

– lyžařské běžecké trasy pod Černou horou. Je k dostání na všech okolních informač-ních centrech a partnerských restauracích a penzionech.Podmínky minulé lyžařské sezony neu-možnily tratě důstojně představit široké veřejnosti. Věříme, že letošní zima bude jiná. Za podpory Obecních úřadů v Rudníku a Černém Dole požádáme o dotaci z EU na nákup sněžné techniky na úpravu tratí.Pokud se záměr podaří budou tratě

bezpečnější a přátelé bílé stopy najdou vyžití v obou lyžařských stylech. Výhodou podhorských tratí je přívětivost k lyžařům všech výkonnostních kategorií. Záměr propojit lyžařské tratě z podhůří až k vr-cholím partiím Krkonoš se zdařil. Odměnou jsou upravené tratě v nenáročném terénu a nezapomenutelné výhledy na přírodní scenérie rudnického okolí. Jiří Taclík

Více informací na www.skirudnik.wz.cz

Jilemnice,prov.ČSAD

Jilemnice,pod žel.st. 16.05

8.45 10.15 10.15 Jilemnice,aut.nádr. 16.01 17.15

8.47 10.19 10.17 Jilemnice,Hrabačov 15.58 17.10

8.50 10.22 10.20 Jilemnice,Hrabačov,křiž. 15.56 17.08

8.54 10.25 10.23 Benecko,Dolní Štěpanice,u mostu 15.54 17.05

8.55 10.27 10.25 Benecko,Dolní Štěpanice,host.u Šmídů 15.52 17.03

8.58 10.30 10.28 Jestřabí v Krk.,Křížlice,myslivna 15.49 16.59

9.01 10.33 10.31 Jestřabí v Krk.,Křížlice,host. 15.46 16.56

9.03 10.35 10.33 Vítkovice,SEBA 15.44 16.54

9.05 10.37 10.35 Vítkovice,škola 15.42 16.52

9.08 10.40 10.38 Vítkovice,hotel Praha 15.39 16.49

9.10 10.42 10.40 Vítkovice,myslivna 15.37 16.47

9.12 10.44 10.42 Vítkovice,hotel Skála 15.35 16.45

9.18 10.50 10.47 Vítkovice,Dolní Mísečky 15.30 16.40

9.24 11.00 10.55 Vítkovice,Horní Mísečky 15.20 16.30

7.55 15.25 Harrachov,aut.nádr. 11.20 18.40

7.57 15.27 Harrachov,centrum 11.17 18.37

8.00 15.30 Harrachov,sklárna 11.15 18.35

8.05 15.35 Harrachov,Nový Svět,Na mýtě 11.10 18.30

8.15 15.45 Rokytnice n.Jiz.,Vilémov 10.59 18.19

*8.20 *15.50 Rokytnice n.Jiz.,host 10.55 18.15

Rokytnice n.Jiz.,nám. 10.50

8.25 15.55 Rokytnice n.Jiz.,host. 10.44 18.10

8.28 15.58 Jablonec n.Jiz.,nám. 10.40 18.05

8.31 16.01 Jablonec n.Jiz.,Bratrouchov,odb. 10.35 18.02

8.33 16.03 Jablonec n.Jiz.,Hradsko 10.32 18.00

8.37 16.07 Jablonec n.Jiz.,Horní Dušnice,Maříkov 10.30 17.55

8.42 16.12 Poniklá,pošta 10.25 17.50

8.45 16.15 Víchová n.Jiz. 10.20 17.45

8.45 16.15 Jilemnice,Hrabačov,křiž. 10.15 17.45

8.54 16.24 Benecko,Štěpanická Lhota,Prakovice 10.10 17.40

9.00 16.30 Benecko,Skalka 10.05 17.35

9.05 16.35 Benecko,hotel Kubát 10.02 17.32

9.15 16.45 Vrchlabí,Tesla 9.50 17.20

9.30 17.00 Vrchlabí,aut.nádr. 9.45 17.15

Harrachov - Vrchlabí Jilemnice - Horní Mísečky

Vrchlabí - Janské Lázně - Trutnov

Pec pod Sněžkou - Svoboda - Vrchlabí

Vrchlabí - Špindlerův Mlýn

9.05 16.35 16.35 Špindlerův Mlýn, aut.st. 10.10 18.309.06 16.37 16.38 Špindlerův Mlýn, roc.Bedřichov 10.079.08 16.39 16.38 Špindlerův Mlýn, Labská 10.05 18.239.11 16.43 16.40 Špindlerův Mlýn, Michlův Mlýn 10.039.14 16.47 16.47 Špindlerův Mlýn,Bártl. Lávka 10.01 18.199.16 16.50 16.49 Špindlerův Mlýn,Volský Důl, Kukačka 9.599.20 16.55 16.55 Vrchlabí,Herlíkovice 9.54 18.159.22 16.57 16.57 Vrchlabí,Herlíkovice,internát 9.529.23 16.59 17.00 Vrchlabí,roz, Strážné 9.50 18.139.25 17.02 17.02 Vrchlabí,pošta 9.479.29 17.05 17.05 Vrchlabí, nám. 9.45 18.109.31 17.07 Vrchlabí,roz u nemoc.9.33 17.08 Vrchlabí,u pivovaru9.35 17.10 17.10 Vrchlabí, aut. nádr. 9.40 18.05

8.20 15.55 Pec p. Sněžkou, aut. st. 10.55 18.258.25 16.00 Pec p. Sněžkou, Velká Úpa, nám. 10.50 18.208.27 16.02 Pec p. Sněžkou,Velká Úpa,Barrandov 10.47 18.188.28 16.03 Pec p. Sněžkou, Velká Úpa, Vavřincův Důl 10.45 18.168.30 16.05 Pec p. Sněžkou, odb.Malá Úpa 10.44 18.148 35 16.10 Horní Maršov, most 10.38 18.088.40 16.15 Svoboda n. Úpou, Maršov I 10.32 18.028.50 16.25 Svoboda n. Úpou, aut. st. 10.30 18.008.52 16.27 Svoboda n. Úpou, hotel PROM 10.23 17.538.57 16.32 Janské Lázně, Lesní Dům 10.18 17.489.00 16.35 Janské Lázně, Zátiší lanovka 10.15 17.459.02 16.37 Janské Lázně, Hofmanova bouda 10.13 17.439.10 16.45 Černý Důl, nám. 10.05 17.359.14 16.49 Černý Důl, Čistá, pekařství 10.01 17.319.16 16.51 Černý Důl, Čistá, pošta 9.59 17.299.18 16.53 Černý Důl, Čistá, křiž. 9.57 17.279.20 16.55 Černý Důl, Čistá, koupaliště 9.55 17.259.22 16.57 Lánov, Kovársko 9.53 17.239.23 16.58 Lánov, Kovársko, OMD 9.52 17.229.25 17.00 Lánov, kříž 9.50 17.209.27 17.02 Vrchlabí, letiště 9.48 17.189.30 17.05 Vrchlabí, aut. nádr. 9.45 17.15

17.10 Vrchlabí, aut. nádr. 9.4017.13 Vrchlabí,letiště 9.3217.15 Lánov, kříž 9.30

Lánov, Kovársko, OMD17.17 Lánov, Kovársko 9.2617.18 Černý Důl, Čistá,koupaliště 9.2517.20 Černý Důl, Čistá,křiž 9.2317.22 Černý Důl, Čistá,pošta 9.2117.26 Černý Důl, Čistá, pekařství 9.1917.30 Černý Důl, nám. 9.1517.38 Janské Lázně, Hofmanova bouda 9.0517.40 Janské Lázně, Zátiší lanovka 9.0217.43 Janské Lázně, Lesní Dům 9.0017.46 Svoboda n.Úpou, hotel PROM 8.5617.50 Svoboda n.Úpou, aut. st. 8.5217.53 Mladé Buky, žel.st. 8.4617.55 Trutnov, Kalná Voda, žel.st. 8.4417.57 MHD Trutnov, Hor. Staré Město rozc. Peklo 8.4218.05 MHD Trutnov, aut.nádr. 8.35

jede ve středu

jede v neděli

přestup na skibus do Rokytnice nad Jizerou



Začtěte se do zajímavých titulů . . .V době svého vzniku byl čtvrtletníkem a jmenoval se Krkonoše. Dnes je měsíčníkem Krkonoše - Jizerské hory. Jeho posláním je přinášet poučení o jedinečné přírodě, odhalovat historické souvislosti a informovat o součas-ném dění v regionu. To vše s důrazem na činnost Správy Krkonošského národního parku. Od prvního čísla v roce 1968 se na tvorbě časopisu postupně podílelo a podílí 31 redaktorů, grafi ků, korektorů, fotografů a dalších pracovníků redakce. Spočítat externí spolupracovníky je nemož-né. Časopis zakoupíte v novinových stáncích i na pultech krkonošských infocenter. Přejeme časopisu Krkonoše - Jizerské hory do dalších let neu-tuchající řadu příznivců a čtenářů.

Krajina Krkonoš se mění. Dobové fotografi e přinášejí cenné informa-ce o podobě někdejších hor. Autor knihy RNDr. Pavel Klimeš se myš-lenkou vytvořit možnost porovnání dobových a současných snímků zabýval od 80 let minulého století. Většina fotodokumentů pochází z osobní sbírky. „Knihu jsem psal tři měsíce, ale podklady pro ni sbí-ral 30 let. Probral jsem téměř všechny ze svých 35 tisíc historických fotografi í. Trutnovský fotograf Ing. Ctibor Košťál měl k dispozici 180 fotografi í a prošel s nimi velkou část Krkonoš. Vybrali jsme 132 párů fotografi í, které umožňují srovnání s dneškem a nejlépe vystihují hlavní krajinné prvky i jejich vývoj.“ Více než třísetstránková kniha formátu 280 x 240 mm je od 1. září 2007 k dispozici v informačních střediscích a krkonošských muzeích Správy KRNAP, v krkonošských infocentrech a knihkupectvích. Pro Správu KRNAP ji vydalo naklada-telství Veselý výlet a jistě najde své místo v knihovničce všech, kterým Krkonoše přirostly k srdci.

Knížky sdílejí s námi naši člověčinu: jdou s námi životem, vydávají o nás svědectví, stárnou s námi a umírají,“ říká spisovatelka Marie Kubátová v sedmnáctém, závěrečném příběhu vzpomínkové knihy „Haraburdí“. Nakladatelství Sláfka tak připomnělo jejích osmdesátpět let, které se naplnily v srpnu 2007. S vypravěčským kouzlem krkonošských povídaček vzpomíná na Františka Nepila a Františka Kožíka, na Adolfa Branalda, který o ní řekl: „Je to skvělá korálkářka ... a nejvíc jí sluší drobné li-terární útvary, které jako korálky navléká na jemnou nit své fantazie – a jimiž tak snadno a lehce umí dojmout své čtenáře.“ Ty všechny si zapsala do soukromé sbírky slušných lidí, kterou skládala,

aby se jí lépe dýchalo a žilo. I dnes sbírá krásné korálky příběhů. „Pražák potřebuje k bandorám na loupačku villičku a nůž a horákoj stačej persty a kulla,“ zaznamenala v Krkonoších, kde se hlásky d a l mění ve dvě ll. „Bandory na loupač-ku nepálej, ale pasákům u vohýnku hřejou persty,“ dodává M. Kubátová.

„Když krkonošské múzy nemlčí....“Voňavou kytici pověstí, povídek, poutavého čtení z tvorby mnoha autorů vybral, ale i hrst vzpomí-nek, několik povídek a medailónky všech tvůrců napsal František Janalík.Do úvodu knihy napsal: „Ano, protože krkonošské múzy nemlčí, mohla vzniknout kniha. A ty sličné múzy nakukaly „všelijaký čertouský přitrefuňky nejen Krakonošoj“, ale našeptaly i autorům této antologie i „žertouný nekaloty“. Tak představuje čtenářům tvůrce často úsměvného počteníčka.

Autor Jiří Marhold shromáždil více než 1000 receptů ověřených praxí místních hospodyněk, od farských až po ty z nejchudších chalup. Stojí za to ochutnat Dercenou česnečku, Šeucous-kou pečínku nebo Pečené kůzle s dumlíky nakyselo. Chybí vám v tomto menu dezert? Upečte si Medovec s marmeládou či Žloutkovou bábovku z farské kuchyně. Nasušili jste si ovoce? Uvařte Šprachandu nebo Muziku. Čeká vás zabijačka? Nezapomeňte na Krvavou bábu. A pokud máte kašel, připravte si víno s devětsilem nebo sirup z květů černého bezu. Když nevíte, co s kozím mlékem, vyrobte si hořčák. Tuto vzácnou krkonošskou lahůdku si objednali už roku 1502 na svatbu krále Vladislava. Krkonošská kuchařka nabízí stůl pokrmů vonících horským vzduchem, lesem, houbami a překypující laskavostí a pohostinností. Krkonošská kuchařka začala vycházet v 80. letech v časopisu Krkonoše a v r. 1991 byla poprvé vydána knižně v nakladatelství IKAR.

Krkonošská kuchařka

Krkonošské poudačky

Knihy Marie Kubátové

Krajina Krkonoš v proměně století„Má se vědět, že se ví.“„Má se vědět, že se ví.“

40. let časopisu Krkonoše

Krkonošský region má neopako-vatelný charakter, daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletýmitradicemi. Také va produkty poczející z této oblastnesou část „du-cha regionu”. V Krkonoších se můžete setkat s výrob-ky označenýmispeciálním loge„Krkonoše – originál-ní produkt®”, které prošly certifi kací, která garantuje udělení ochranné známky. Značení je jed-nou z možností, jak spojit ochranu přírody s hospodařením člověka.

www.domaci-vyrobky.czwww.domaci-vyrobky.cz

V nadcházející zimní sezoně se v Krkonoších uskuteční řada mimo-řádných sportovních událostí s me-zinárodní účastí.Mezi ty nejvýznamnější dozajista patří:

FIS Světový pohár ve sjezdovém lyžování žen ve slalomu a obřím slalomu

Horští záchranáři i během letní sezony ošetřují zraněné. Letošních více než padesát odpovídá průměru uplynulých let. Na každý prázdninový týden připadá sedm úrazů, které však bývají často hodně vážné. Nejčastější jsou při paraglidingu, horské cyklistice, při sjezdech na horských koloběžkách nebo při dalších adrena-linových aktivitách ve volném terénu. Výjimkou nejsou vážná poranění hlavy, dlouhých kostí a podobně. Horská služba zasahovala u paraglidistů, kteří buď spadli na zem, nebo zůstali viset někde na stro-mě, odkud je musela sundávat. Ani pěší turisté se nevyhnou nepříjemnostem. Nej-častější jsou podvrtnuté kotníky. Tyto a jiné poměrně banální zásahy komplikuje těžká dostupnost místa nehody v náročném hor-ském terénu a s ní spojený komplikovaný transport zraněného.

Liberec 18. 2.–1. 3. 2009FIS Nordic World Ski Championships Czech Republic

V Liberci se v roce 2009 uskuteční FIS mistrovství světa v klasickém lyžování a severské kombinaci.Liberec získal pořadatelství osmého zimního Evropského olympijského festivalu mládeže v roce 2011. O dějišti rozhodl Evropský olympijský výbor na zasedání v Bruselu.Liberec tak dva roky po mimořádné sportovní události jako je FIS mistrovství světa, přivítá mladé 14 –18leté olympijské talenty z celé Evropy. O medaile v osmi sportovních disci-plínách bude bojovat 1300 sportovců. Lyžařští klasici využijí moderní areály na Ještědu a ve Vesci.

www.liberec2009.com

Špindlerův MlýnTermín: 5. a 6. ledna 2008Místo konání: Skiareál Špindlerův Mlýn - Svatý Petr

FIS Světový pohár v letech na lyžíchHarrachovTermín: 18 .- 20. ledna 2008Místo konání: Mamutí můstek v Harra-chově

Ochrana sportovců

Krkonošská lyžařská střediska nabízí kilome-try upravených sjezdovek i speciálních areálů pro snowboardisty. Lyžařské společnosti mají zájem zvyšovat bezpečnost pohybu na lyžích a snowboardech. Proto jsou rozpracovány projekty zaměřené na ochranu sportovců. Ochranné sítě umístěné podél sjezdovek, v zatáčkách i v jinak nebezpečných místech, ochranné bandáže sloupů lanovek a hydran-tů na výrobu technického sněhu.

Na podzim se uskutečnil 29. ročník Mezinárodní soutěže Horských služeb. Měření sil a zkušeností se zúčastnilo 25 dvoučlenných hlídek záchranářů z ČR, Polska, Slovenska a Německa. Každou z nich čekaly dvě disciplíny: 25-ti km terénní etapa v hřebenových partiích hor s dovednostmi při

záchraně horolezce včetně technicky náročného přemostění, ale i výstup skalní stěnou se samojištěním nebo slaňování. Hlídky překonaly převýšení

zdravotnických dovedností. Na zimní sezonu, kdy jsou v terénu a na sjezdovkách skutečně zranění lidé, jsou tudíž dobře připraveni.

Horská služba České republikySídlo ústředí - Špindlerův Mlýn, Dům Horské služby čp. 260Tel - fax: 499 433 230, 499 433 239, e-mail: [email protected] www.horskasluzba.cz Horská služba Krkonoše DISPEČER OBLASTI: 602 448 338Špindlerův Mlýn 499 433 239 - služebna 602 448 338Harrachov 481 529 449 602 448 334Rokytnice nad Jizerou 481 523 781 606 157 931Strážné 499 434 177 606 157 934Pec pod Sněžkou 499 896 233 602 448 444Labská bouda 499 421 756 - služebnaV zimní sezoně navíc:Benecko 724 091 541Černý Důl 721 488 470Janské Lázně 499 895 151 606 157 936Velká Úpa 721 489 580Pomezní Boudy 499 891 233 606 157 935Žacléř pouze SO, NE, svátky 721 031 928

Z deníku záchranářů....

Může prosperovat díky výjimečnosti Krkonoš - území se zachovalou pří-

rodou v Krkonošském národním a součásti soustavy tura 2000 v Evrop-ské unii. Mezi certi-

fi kované výrobky patří: Sněžnice, Krkonošský ná-bytek, Faremní

kompost HUCUL – organické hnoji-, Zlatnické práce a

šperky z mědi, Perlič-kové vánoční ozdoby,

Výrobky z recyklované le-penky, Sada pohlednic „Krko-noše“, Dekorativní konvičky, Krkonošská medovina, aj.

FIS Světový pohár Masterszávod ve slalomu a obřím slalomu na lyžíchPec pod SněžkouTermín: 1.- 2. března 2008Místo konání: Lyžařský areál na Javoru

Další informace: www.holidayinfo.cz

AQUAPARK - Špindlerův Mlýn

Když nelyžujemeV Krkonoších jsou ideální podmínky k zim-ním sportům. Když už nechceme sjezdovat a snowboardovat, můžete například bruslit, jezdit na bobové a sáňkařské dráze, snowtu-bingu, létat na tandem paraglidingu, zažít adrenalinové aktivity, hrát tenis, squash a bowling v krytých halách, koupat se v aqua-parcích, bazénech, whirlpoolech, vířivkách nebo se věnovat historii a přírodě v expozi-cích Správy Krkonošského národního parku.

RNDr. Pavel Klimeš

Předplatné si můžete objednat na adrese:Redakce časopisu Krkonoše, Dobrovského 3. 542 11 Vrchlabí, nebo [email protected], za zvýhodněnou roční cenu 396,- Kč



V 15. a 16. století přicházeli do hor za prací do nově založených sklářských hutí němečtí skláři. Členitost terénu nedovolo-vala ucelenou spolupráci, proto se museli orientovat především na samostatnou vý-robu doma. Snažili se zpracovávat skleněné trubičky. Formovali je nad kahanem s prud-kým plamenem. Vyfukovali postupně vedle sebe jednotlivé perličky. Zručný foukač za den zhotovil 200–300 tuctu perel. Až do objevení formy byla každá perlička jiná. Velikostí i tvarem. Z té doby je zachován podrobně popsaný pracovní postup fou-kání skla. Roku 1876 byl v Josefově Dole vyvinut strojek na foukání perel do formy, který ze začátku umožňoval vyfouknout až 8 perel najednou. Později až šestatřicet. Tak vzniklo tzv. „klauče“ (perličky seřazené na trubičce za sebou). V tu dobu se perličky přestávají vyfukovat ústy. Postupně dochází k vylepšování kahanu. Na přelomu 19. a 20. století přechází skláři na plynové hořáky.

Projekt Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory (SEVER) s názvem DOTEK – „Dům obnovy tradic ekologie a kultury“ byl za-hájen roku 2002 odkoupením památkově chráněné barokní fary v Horním Maršově. Smyslem je vybudování společenského, vzdělávacího a kulturního centra. Má být místem pomáhajícím obnovovat vztah lidí ke krajině a přírodě, zachovat kulturní dědictví a tradiční hodnoty a dovednosti směřující k trvale udržitelnému a šťastné-mu životu. Od počátku je důležitým prvkem projektu česko-polská spolupráce.Během čtyř let se v areálu fary odehrály přednášky, rukodělné kurzy a výstavy

Reliéf vytesaný do kamene pod Hraničním hřebenem nedaleko Erlebachovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem je z dálky snad-no přehlédnutelný, přesto se u něj zasta-vuje mnoho turistů, poutníků i církevních představitelů. V roce 1999 jej z pískovce, speciálně pro tento účel dovezeného z lomu nedaleko vsi Betlém u Kuksu, vytesal sochař Roland Hantlem z Mladých Buků. Ze stejného kamene byly postaveny i sochy Ctnosti a Neřesti nacházející se na zámku Kuks. Kamenný betlem byl slavnostně vysvěcen na podzim 2. 10. 1999 páterem Jiřím Šlégrem, působícím ve špindlerovské farnosti. Datum 2. 10. L.P. 1999 vytesané na pravé straně kamene je svátkem Andělů strážných, jejichž pomoc je, zejména tady v horách, nanejvýš potřebná. Jak vysvětlil Jiří Tomášek, majitel Erlebachovy boudy,

Žacléř a jeho okolí je turisticky celoročně vyhledávanou lokalitou. Zima zahalí kraj do pohádkové atmosféry, ožijí svahy sjezdových areálů v Prkenném Dole i běžecké tratě. Ski areál Ar-rakis zasněžuje a upravuje kilometrový svah s několika sjezdovými tratěmi všech náročností i s výukovým svahem. Samozřejmostí je skiservis a lyžařská škola. Také sportovní a rekreační areál Bret nabízí upravený zasněžovaný svah určený pro nenáročné lyžaře a rodiny s dětmi. Množství občerstvovacích zařízení a restaurací uspokojí i náročné gurmány. Romantická krajina Žacléřska – východní brána Krkonoš - se přímo nabízí ke krás-ným procházkám na běžkách. U žacléřské-ho zámku začíná upravovaná krkonošská magistrála. Zavede vás do Rýchor a na Rýchorský hřeben, odkud budete moci ob-

„Perlařství“, „Perlařství“, aneb: historie vánočních ozdob z dutých skleněných perlíPerle jsou tradičně stříbřené zevnitř. Stří-brný roztok se do jednotlivých klaučat musí nasát. Až do objevení vývěvy se vše dělalo ústy. Bylo to poměrně nebezpečné, protože roztok stříbrné soli se mohl ústy dostat do krevního oběhu. Pokožka takto postiženého místa vlivem světla postupně černala. Později se na stříbřená klaučata začaly používat barvy, které se nanášejí na povrch.

S rostoucí oblibou zvyku zdobení vánoč-ního stromečku, který k nám z Německa dorazil začátkem 19. století, se zvyšovala i nákladnost ozdob. Od oříšku a sušeného ovoce přes perníčky, svíčky, dřevěné fi gurky se dostáváme ke skleněným koulím a ozdobám ze skleněných perliček. Drobné třpytivé korálky se navlékaly na drátky a formovaly do různých tvarů. Původně se skleněné perly používaly pouze k výrobě bižuterie. Ale skláři, jejichž práce nebyla dobře placená, se snažili přivydělat si, kde

se dalo. Začali vyrábět ozdoby, které se daly výhodně zpeněžit.

Složité a pracné bylo perličky - a ozdoby z nich - vyrobit. Tra-diční ozdoby dnes vznikají tam, kde to všechno před více než 100 lety začalo, v Poniklé. Jejich výro-bou se zabývá fi rma, praktikující řadu někdejších nezměně-ných výrobních postupů.

Jak vypadala domácí výrobaOtec a děda vyfukovali perle, ostatní v ro-dině je zpracovávali. Klaučata se musela rozřezat na části nebo jednotlivé perličky (to byla zpravidla práce babičky). Děti spolu s matkou sestavovaly z jednotlivých dílků ozdoby, často miniaturní napodobeniny

běžných věcí. Nebylo výjimkou, že se na foukání perlí podílely jinak hodně zaměst-nané ženy. Přes po-měrnou náročnost ale tato činnost zůstala pro rodiny jen přivýděl-kem k výrobě bižuterie a byla jen v sezoně od června do října.Veškeré pracovní postupy byly přísně střeženým rodinným tajemstvím. Každá

sklářská rodina měla „své“ ozdoby v de-tailech se lišící od konkurence.

Současnost výroby perličkových ozdobPostupem času se centrem výroby fouka-ných perlí a perlových ozdob stala obec Poniklá v Krkonoších. Zde vymýšleli nové vzory, modernizovali pracovní postupy.

Významnou perlařskou rodinou v Poniklé byla rodina Hornů. Firma Rautis navázala na více než 100 tradici a vyrábí perličko-vé ozdoby dodnes. Marek Kulhavý blíže uvádí: „Podařilo se nám zachovat většinu původních pracovních postupů. Zachránili jsme staré formy a předlohy. Tradici ucho-váváme, ale i rozvíjíme. Rozšířili jsme paletu barev, vytvořili nové formy na perle a tisíce nových vzorů a témat. Jedinečnost výroby a šíře sortimentu je bez nadsázky světově ojedinělá.“

Kreativní dílnaMajitelé fi rmy vás zvou do kreativní dílny, která je součástí podnikové prodejny. Můžete se tu ve spolupráci s odborným asistentem naučit základním postupům montáže. Sami si vytvořit ozdoby podle ná-vodů nebo jiné podle své vlastní fantazie. Vyberete ze široké nabídky perlí k samo-statné domácí tvorbě. Originální perličkové ozdoby si můžete sami sestavit. V nabídce fi rmy jsou čtyři druhy Hobby setů - hvězdy ve třech variantách, které obsahují veškeré komponenty a podrobný návod s nákresy.

DOTEK – „Dům obnovy tradic ekologie a kultury“„Dotekem poznáš více, nežli jenom pohledem…“

určené pro širokou veřejnost. Pravidelně je fara využívána pro ekologické výukové pro-gramy žáků škol všech stupňů, zaměřených na historii osidlování Krkonoš, domácí zvířata a stará zapomenutá ře-mesla. Proto zde vznikla tkalcovská dílna. Zde se děti, mládež i dospělí prakticky seznámí se zpracováním lnu a ovčí vlny. Otvírá se tak mož-nost naučit se tradičním činnostem, které

Zima na Žacléřskudivovat nádherné panorama krkonošských vrcholů Černé hory, Studniční hory a

Sněžky se Svorovou horou. Na východě můžete obdivovat a fotit Vraní hory nad Královeckým prů-smykem. Fotoaparát si rozhodně nezapo-meňte. Své příjemně unavené tělo můžete svěřit pak do péče odborníků v rehabili-tačním a rekondičním centru Rehamedica v

Žacléři. Ve dnech sportovního volna pak určitě navštivte Městské muzeum Žacléř, seznámíte se s dějinami regionu, budete moci obdivovat krásné předměty z domác-ností našich babiček a dědečků, nebo si představit jak horníci dolovali uhlí. Zimní Žacléřsko se těší na Vaši návštěvu. TIC Žacléř, email: [email protected] Daniel Mach

Ke kamennému betlému a nové kapličceKe kamennému betlému a nové kapličcedalším důvodem k umístění svaté rodiny ve výšce 1.150 metrů nad mořem bylo připomenutí 2000. výročí narození Ježíše Krista, oslava rodiny a touha po harmonic-kém soužití člověka s pří-rodou. „Milé je, pokud počasí dovolí, u kamenné-ho betlému každo ročn í zpívání štěd-rovečerních koled dětí z dětských do-movů, kteří u nás sváteční čas pravidelně

tráví. Kouzlo Vánoc a romantika zasně-žených hor dává, svíčkami osvětlenému monumentu, vyniknout,“ připomněl J.

Tomášek.

Betlem je přibližně 110 cm vysoký a 150 cm široký. Spodní polovinu tvoří podsta-vec, zároveň představující kolébku pro Je-žíška. V těchto místech dosa-huje tloušťka díla kolem 90

centimetrů. Zdobí jej latinský nápis: „Gloria

in excelsis - Deo et in terra pax hominious bonae voluntatis“ –„Sláva na výsostech Bohu a na Zemi lidem pokoj dobré vůle“.V horní 60 centimetrů mohutné polovině je na levé straně vyobrazen sv. Josef, napravo Panna Maria. Siluetu doplňují na levém boku ležící ovečka, na pravém kráva, pod níž stojí další ovečka.

V těsné blízkosti kamenného betléma byla vystavena a vysvěcena Kaplička sv. Františ-ka z Assisi. Má prosklenou zvoničku a v ní zvonek Anežka, vyrobený v dílně Marie Tomáškové Ditrichové v Brodku u Přerova. V průčelí bronzovou sochu sv. Františka od Mariána Grolmuse, ulitou ve slavné krem-nické dílně. Svatý František, tvůrce prvního živého betléma, ochránce chudých a přítel

zvířat i všeho živého, odpůrce násilí a jeden z nejoblíbenějších světců vůbec, byl prohlá-šen i patronem ekologů a všech, kterým záleží na vztahu k přírodě.Moderní jednoduchá a velmi působivá kaple z rovnaného zdiva z místního kame-ne, s dřevěnou konstrukcí krovů, štípaným šindelem velikostí a tvarem je na krásném místě pod Malým Šišákem. Vychází z po-doby tradičních staveb, tak, jak je známe z Krkonoš. Stojí přímo u silnice pod lesem. Místo se v budoucnu pravděpodobně sta-ne cílem mnoha poutníků.

byly v minulosti denním chlebem velké části obyvatel Krkonoš. V rámci řemeslných kurzů pro veřejnost se na rok 2007/2008 chystají: Ošatky ze slámy, Drátěný šperk, Kurz zpracování mléka, Drhání a mnohé další. Každoročně tady SEVER organizuje benefi ční festival DOTEKY.V budoucnu je plánova-ná celková rekonstrukce

fary. Po jejím dokončení by měly vznik-

nout další prostory pro praktickou část výukových programů, informační centrum s expozicí o historii Krkonoš, místnosti pro konání seminářů a přednášek, kuchyně, jídelna pro účastníky vzdělávacích akcí a ubytovací kapacity v podkroví. Projekt DOTEK je spolufi nancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Interreg IIIA, taktéž je podporován Královéhradeckým krajem a obcí Horní Maršov.

Bc. Katarína Gregorová, koordinátor projektu DOTEK, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVERHorní Maršov 175, 542 26www.sever.enc.czwww.ekologickavychova.cz

Na první podhled by se mohlo zdát, že titulek tohoto příspěvku je nepatřičný. Vždyť Český ráj, to je hlavně léto, turistika, sluncem zalité skalní partie a romantická zákoutí hradů a zámků. A je to pravda. Jenže – to jste tu ještě nebyli v době, kdy většina návštěvníků už odjela. Český ráj na podzim, kdy stromy hrají všemi barvami a nízké podzimní sluníčko kreslí do skal ostré stíny, je možná krás-nější než o hlavní sezoně. A navíc – kdo vyhledává klid, tak ho zde najde. Ten tam je ruch stovek lidí, kteří v létě denně projdou hlavní vyhlídkovou trasu mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou, na podzim a v zimě se z četných vyhlídek na skalní město kochají ne stovky ale pouze desítky turistů. Vyzkou-šejte to také, i mimo sezonu je Český ráj úchvatný.A je-li opravdu pošmourno a na melan-cholický výlet do mlhou zahalených skal se vám nebude chtít, jsou tu četná muzea a zámky, které fungují celoročně. Co třeba vyhlášený zámek Sychrov, kde vás přivítají stejně pěkně v červenci i v lednu? Co třeba

turnovské muzeum s expozicemi drahých kamenů a mineralogie? Spoustu informací a zajímavostí vám poskytnou i návštěvy muzeí v Železném Brodě (www.zelez-nybrod.cz), Mladé Boleslavi (www.mb--net.cz), Semilech ( www.semily.cz) nebo Mnichově Hradišti (www.mnhradiste.cz), hlavně dětem se bude líbit v Muzeu hry v Jičíně (www.jicin.org.).Kdepak, v Českém ráji je pěkně v průběhu celého roku. Na jaře, když se příroda pro-bouzí, jsou po dlouhé zimě procházky nád-hernou krajinou osvěžením nového života. Letní Český ráj nabízí bezpočet aktivit, kdy kromě turistiky můžete sjíždět řeku Jizeru na raftech nebo se dát zapsat do kurzu ho-rolezectví. Na podzim se můžete v případě, že hledáte duševní rovnováhu a klid, jen tak bezcílně toulat melancholickou kraji-nou. V zimě na vás čekají zámky, muzea, ale také sjezdovky a běžecké tratě. I když se to nezdá, také v Českém ráji padá sníh a i zde jsou plochy s umělým zasněžováním. A aby toho nebylo málo: víte, že například v Turnově ve Skálově ulici je moderní spor-tovní hala, kde si za mírný poplatek můžete zahrát squash, navštívit fi tcentrum, solárko nebo si zahrát basketbal či volejbal? Město nabízí malý krytý plavecký bazén a spoustu příjemných restaurací, kde vám v zimě ne-jen nabídnou grog na zahřátí, ale připraví i něco dobrého pro vaše chuťové buňky. A pak budete moci říct, byli jsme v zimě v Ráji a bylo nám fajn...

Kontakty na objekty uvedené v textu:Muzeum Českého rájetel.: 481 322 106www.muzeum-turnov.cz

Státní zámek Sychrovtel.: 482 416 011www.zamek-sychrov.cz

Lyžařský areál Struhytel.: 732 268 728, 604 303 200www.klturnov.cz

Sportovní centrum Turnovtel.: 481 321 435www.tjturnov.cz

Plavecký bazén Turnovtel.: 481 322 240

Podzim a zima v Českém ráji

Putování zimním Krakonošovým královstvímPodle legend jsou východní Krkonoše s nejvyšší ho-rou ČR Sněžkou sídlem bájného vládce hor, mocného Krakonoše. Snaha o společnou prezentaci a zvýšení zájmu o krásy zdejší přírody, umocněné hlubokými zážitky při sportu i rekreaci s nabídkou pohodlného ubytování, chutných krajových specialit a odpočinku pro návštěvníky bez rozdílu věku, vedla osm obcí regionu ke sdružení se a spolupráci ve Svazku obcí Východní Krkonoše.

Turistická hra Svazku obcí Východní Krkonoše „Putování Krakonošovým královstvím“ pokračuje Malí i velcí návštěvníci Krkonoš si mohou zahrát hru: nasbírají-li při svém putování po horách - Kra-konošově království - do cestovního glejtu dostatek razítek, získají některou z pěkných odměn.

• Hra je určena pro děti i dospělé, pro malé i velké

návštěvníky Krkonoš.• Probíhá celoročně do r. 2010. • Účast ve hře je podmíněna zakoupením „cestovního glejtu“ – pasu Krakonošova království v provedení pro dospělé nebo pro děti.

Princip hry: Při putování Krakonošovým královstvím sbírá účastník do cestovního glejtu nejméně 20 razítek od partnerů Krakonošova království (podnikatelé po-skytující různé služby v oblasti cestovního ruchu) z minimálně pěti různých měst a obcí. Získá je když návštíví či využije slu-žeb partnerů Krakonošova království, kteří jsou označeni dřevěnou deskou s logem.

Cestovní glejty prodávají a odmě-ny za nasbíraná razítka vydávají turistická informační centra: Trutnov (Krakonošovo náměstí), Mladé Buky (Info Acco), Svoboda nad Úpou (nám. Svornos-ti), Janské Lázně (dolní stanice lanovky), Černý Důl (budova obecního úřadu), Horní Maršov (Veselý výlet), Malá Úpa (Pomezní Boudy), Pec pod Sněžkou (Veselý výlet), Žacléř (Městské muzeum).

Kontakt: Svazek obcí Východní Krkonoše, 542 26 Horní Maršov čp. 102tel. 739 055 702, 731 183 920www.vychodnikrkonose.czwww.krakonosovokralovstvi.cz

Nastává čas dlouhých večerů, zimních radovánek a také očekávání dárků pod rozzářeným stromečkem. Příroda se ukládá ke spánku a vládkyně Orlických hor princezna Kačenka povolala Rampušáka, aby strážil Orlické hory, jejich obyvatele i návštěvníky. Od spisovatele, pohádkáře, ale také člena Horské služby Josefa Lu-káška si z jeho II. dílu Pohádek Orlických hor „vypůjčíme“ z doslovu jen úryvek, abychom vám, čtenářům těchto listů, přiblížili postavu ducha Orlických hor. „Ram-pušák je jméno mé, povoláním duch hor. Ano, povolání… tak něco mezi Státními lesy a Horskou službou.“ Redaktor časopis Turista Jiří Dvořák 21. prosince 1962, po dvanácté hodině, světu a lidem poslouchajícím jeho pořad v Československém rozhlase, představil postavu s kouzelnou torbou, která se už neodmyslitelně za-psala do dění v Orlických horách. Tak vidíte, náš Rampušák právě slaví 45 let své existence a naše redakce přichází s přáním nejen jemu, spoluvládci Kačenky, ale i vám. Ať se v Orlických horách cítíte stále častěji … jako v pohádce, ať máte každý den důvod k radosti a pohoda vládne u vás doma nejen o Vánocích.

Rampušákovy listy

• nábytek z masivu, zakázková výroba a prodej, vybavení interiérů• řezbářská galerie• dřevěný šperk z dřevin celého světa• dřevěné hračky a hlavolamy• upomínkové předměty ze dřeva

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2007/2008Strana 24

www.krkonose.eu

Do sídla Svazku Krkonoš ve Vrchlabí do-ručovatelé České pošty donesli už hezkou řádku vesměs pochvalných dopisů, po-hlednic a milých pozdravů od návštěvníků nejvyšších českých hor. Správně odpovídají na zadané tři soutěžní otázky a většina z nich připojí i své připomínky, náměty, postřehy. Je potěšující pročítat zprávy o tom, že se hostům v našem regionu líbí, že jsou spokojeni se službami. Pro tentokrát jsme vybrali názory čtenářů a soutěžících ze sousedního Německa...

Siegfried Noack / Berlín Jsme dlouholetí a pravidelní návštěvníci Krkonoš a náruživí pěší turisté, takže to tu známe a o horách již hodně víme. Pomocí novin jsme si stejně ještě rozšířili znalosti a děkujeme za to…

Bettina Lepetit / Bad Salzungen Navštívili jsme Krkonoše poprvé a musí-me říct, že jsme byli se vším absolutně spokojeni.

Eva Buhl / Rietberg Jezdíme na Benecko 15 let a netušili jsme, že ty vaše hory jsou tak pestré a zajímavé, až do doby, kdy jsme si přečetli „Sezonu“. Velice nás těší, že se u vás pečlivě staráte nejen o staré domy, ale i o malé kapličky u cesty. Budeme k vám i nadále jezdit. Na náš pobyt se celý rok těšíme.

Klaus Goldmann / Forst – Lausitz Jezdím do Krkonoš pravidelně 2x za rok. Mám ty vaše hory velice rád a pokaždé obdivuji jejich krásu. Už jsem si myslel,

že je také dobře znám, ale po přečtení turistických novin „Krkonošská sezona“ jsem zjistil, že tomu tak zdaleka není. Díky rubrice „KDY a KAM“ jsem si mohl nača-sovat pobyt a jeho program upravit, abych viděl „Pivní slavnosti ve Vrchlabí“ a stihnul bohoslužbu v kapli sv. Vavřince na vrcholu Sněžky. Díky doporučení v Sezoně jsem si zakoupil domů „Krkonošskou medovinu“. Na závěr Vám děkuji i za všechny ostatní, kteří nenapíšou ani řádek.

Dieter a Ursula Stark / Dresden Do Krkonoš jezdili pravidelně v době 1930–1939 naši rodiče. Nyní jezdíme 1–2x ročně i my, a to je nám již přes 70 let. Vždy se po příjezdu sháníme po ča-sopise „Veselý výlet“ a nyní jsme objevili i vynikající noviny „Krkonošská sezona“. Objevujeme stále nové cíle pro naše výlety. Děkujeme moc, že jí vydáváte také v něm-čině. Pivo a knedlíky – to je také u vás vždy skvělý zážitek…!!

Joachim a Iris Hofmann / Bad Wald-see Přijeli jsme do Krkonoš z Bavorska poprvé v životě. Byli jsme velice mile překvapeni. Krajina na nás udělala překrásný dojem. Moc se nám zde líbilo. Také turistické noviny mají na tom velkou zásluhu, neboť nám pomohly plánovat zajímavé výlety. Lidé zde jsou příjemní a pohostinní. Už se těšíme na dovolenou opět příští rok do Krkonoš.

Doris a Wolfgang Müller / Osterburg Již 22 let trávíme pravidelně letní dovole-

nou v Krkonoších. Poslední roky jezdíme do Mladých Buků – stále ke stejné rodině do privátu. Odtud podnikáme autem vý-lety a Vaše turistické noviny „Krkonošská sezona“ nám v tom velmi pomohly. Byli bychom neradi, kdyby přestaly existovat.

Bernd a Irmgraud Hesse / Chemnitz Turistické noviny jsme si přečetli s velkou radostí – některé články dokonce i více-krát. Jsou to velice prima noviny a dobře se čtou. Při příštím pobytu v Krkonoších se budeme opět po nich shánět. Již 30 let jezdíme na jaře a na podzim, ale pře-devším v zimě do vašich krásných hor. Po-znali jsme hodně míst, ale nejvíce se nám zalíbilo v Peci pod Sněžkou. Před 29 lety jsme byli v zimě a bylo hodně sněhu. Náš syn (tehdy 11tiletý) pilně lyžoval a trénoval sjezd. Nakonec se v tehdejší NDR stal mis-trem republiky v obřím slalomu. Pokaždé si na to zde v Peci vzpomeneme…

Sandra Schlegel / Borken Byli jsme v Krkonoších potřetí – a vždy opět nadšeni zdejší překrásnou přírodou. Už jsme tu byli v zimě, na jaře a letos jsme přijeli i v létě. Také naše 6tiletá dvojčata si to na túrách bohatě užila. Noviny Krkonoš-ská sezona se nám velice líbily.

Johann Christoph / Bad Segelberg Zatím jsme jezdili jen na polskou stranu Krkonoš. Tentokrát jsme přijeli do Čech. Je to zde o hodně lepší. Moc dobré turistické značení cest. Lépe se zde německy domlu-víme. I díky Sezoně jsme toho u vás hodně poznali...

Krkonošské muzeum Vrchlabí – Augustiniánský klášter – budova augustiniánského klášteraotevřeno út–netelefon: 499 456 708e-mail: [email protected]

Krkonošské muzeum Vrchlabí – Tři historické domky – domy č. 222 - 224 na náměstí Míruotevřeno út–netelefon: 499 421 474e-mail: [email protected]

Krkonošské muzeum Jilemnice – zámekotevřeno út–netelefon: 481 543 041e-mail: [email protected]

Krkonošské muzeum Paseky nad Jizerou - Památník zapadlých vlastencůotevřeno út–netelefon: 481 523 609e-mail: [email protected]

Lesnická a myslivecká expozice v Harrachově „Šindelka“otevřeno út–netelefon: 481 528 310e-mail: [email protected]

Informační středisko Vrchlabí Telefon: 499 421 474e-mail: [email protected]

S O U T Ě ŽHrajte s námi o ceny

Vážení čtenáři, připravili jsme pro Vás sou-těž o ceny. Stačí, když správně zodpovíte následující tři otázky a písemné odpovědi nám za-šlete.

Otázka:

1. Co je to zorbing?

2. Kolik dní v zimní sezoně projede skrz Krkonoše speciální zimobus určený především pro přepravu běžkařů?

3. Jak je pojmenována nová kniha fotografi í porovnávající minulost a současnost Krkonoš?

Ceny:

1. Letní víkendový pobyt pro 2 osoby

s polopenzí na OREA HOTEL HORAL ve Špindlerově Mlýně2. Tradiční výrobky z Krkonoš3. Dřevěná soška Krakonoše

Budeme rádi pokud ke svým odpo-vědím připojíte hodnocení turistic-kých novin Krkonošská sezona, pří-padně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších.

Uzávěrka:Do 30. dubna 2008

Losování výherců:Květen 2008

Odpovědi, prosím, adresujte:Krkonoše – svazek měst a obcíKlára KroupováZámek 1543 01 Vrchlabí Czech Republic

Muzea, stálé expozice a informační střediska

Správy KRNAP

Evidence: MK ČR E 16345 Tento dokument byl vytvořen za fi nanční pomoci Libereckého kraje. Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01 Vrchlabí. Vydání č. 6. Listopad 2007.

Celkový náklad 60 000 kusů. Redakční rada: Dáša Palátková, Klára Kroupová, Michal Vávra Spolupracovali: Josef Zelený, pracovníci krkonošských informačních center. Mapový podklad:

Jan Petera Fotografi e: Dáša Palátková, Josef Zelený, Ing. Pavel Kraus Překlady: Hans J. Warsow, Helena Jankowska Grafi cký manuál: David Škodný Grafi cké zpracování: IP-design Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: [email protected] a [email protected]

Z doručené pošty ... vyjímáme ...

Informační středisko HarrachovStálá expozice „Vegetační stupně v Krkonoších“telefon: 481 529 188e-mail: [email protected]

Informační středisko Rokytnice nad Jizerou - stálá expozice „Pouště světa“telefon: 481 523 694e-mail: [email protected]

Informační středisko Špindlerův Mlýn - stálá expozice „Historické proměny krkonošské přírody i krajiny“. telefon: 499 433 228 e-mail: [email protected]

Informační středisko Pec pod Sněžkou, Obří důl – stálá ekologická expozice „Příroda člověku – člověk přírodě“.telefon: 499 736 311e-mail: [email protected]

Informační středisko Pec pod Sněžkoutelefon: 499 896 213e-mail: [email protected]

Informační středisko Temný Důltelefon: 499 874 264

Tourism: www.krkonose.eu

www.ergis.czOffi ce:

www.krkonose-smo.cz

Krkonoše na internetu

Infocentrum Flora Benecko512 37 Benecko 200Tel.: 481 582 606, 481 582 015Fax: 481 582 016, 603 269 460info-fl [email protected]

Turistické informační centrumČerný Důl543 44 Černý DůlObecní úřad 48Tel.: 499 429 618Fax: 499 435 164 [email protected]

TIC Harrachtour Harrachov512 46 Harrachov, Centrum 150Tel.: 481 529 600, Fax: 481 529 [email protected]

CA Harrachtour Harrachov512 46 Harrachov, Nový Svět 629Tel.: 481 529 401, fax: 481 529 [email protected]

Městské IC Veselý výlet Horní Maršov542 26 Horní Maršov, Temný Důl 46Tel: 499 874 298, Fax: 499 874 [email protected]

Informační centrum Hostinné543 71 Hostinné, Náměstí 70Tel./Fax: 499 404 746, 777 311 [email protected]

Informační centrum Janské Lázně542 25 Janské Lázně, Černohorská 265Tel.: 499 875 186, 499 875 007Fax: 499 875 [email protected]; [email protected]

Informační centrum Jilemnice514 01 Jilemnice, Masarykovo nám. 140Tel.+fax 481 541 [email protected]

Informační středisko Kořenov468 48 Příchovice 46Tel.+Fax: 483 399 [email protected]

Venkovské infocentrum mikroregionu Lánov543 41 Lánov, Prostřední Lánov 39Tel.: 499 432 [email protected] www.lanov.cz

Infocentrum Malá Úpa542 27 Malá Úpa, Horní Malá Úpa 129Tel.: 499 891 [email protected]

Infocentrum Turista Pec pod Sněžkou542 21 Pec pod Sněžkou 188Tel.: 499 736 280, Fax: 499 736 [email protected], www.turistapec.cz

Tu r i s t i c k á i n f o r m a č n í c e n t r a

Využijte odborných rad a pomoci pracovníků Informačních center v Krkonoších nebo Informačních středisek Správy Krkonošského národního parku. Poradí a nabídnou řadu propagačních materiálů.

Městské IC Veselý výletPec pod Sněžkou542 21 Pec pod Sněžkou 196Tel.: 499 896 [email protected], www.veselyvylet.cz

Infocentrum RokyRokytnice nad Jizerou512 44 Rokytnice n. Jizerou, Dolní 145Tel.: 481 522 [email protected]

Turistické informační centrumSvoboda nad Úpou542 24 Svoboda nad Úpou, nám. 527Tel: 499 871 167, 499 871 [email protected]

Turistické informační centrumŠpindlerův Mlýn543 51 Špindlerův Mlýn, Svatopetrská 173Tel: 499 523 656; fax: 499 523 [email protected], www.spindlmu.info

Turistické informační centrumTrutnov541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72Tel.+fax: 499 818 [email protected], www.trutnov.cz

Městské informační centrumVrchlabí543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8Tel: 499 422 136; fax: 499 422 [email protected] ; vrchlabi.ergis.cz

Hlavní informační středisko Správy KRNAP Vrchlabí543 01 Vrchlabí, nám. Míru 223Tel: 499 421 474, 499 456 [email protected], www.krnap.cz

Turistické informační centrumŽacléř542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10Tel: 499 739 225; fax: 499 739 [email protected] ; www.zacler.cz

www.holidayinfo.cz • www.krnap.cz • www.horskasluzba.cz • www.czechtourism.cz • www.kudyznudy.cz

• www.kralovehradeckyregion.cz • www.liberecky-kraj.cz • www.hory-krkonose.cz • www.domaci-vyrobky.cz

• www.okolohradce.cz

Documents

Krkonošská sezona - zima 2007