12
Thursday, January 29, 2009 Published by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2 www.satellite1-416.com nebo www.zpravy.org nebo www.zpravy.ca âESKOSLOVENSK¯ âTRNÁCTIDENÍK - CZECHOSLOVAK BI-WEEKLY Agreement # 40005374/ Registration # 09089 J Time Committed Á délai convenu Telefon: 416/530-4222 Fax: 416/530-0069 E-mail: [email protected] [email protected] No. 2. (427.) Vol. 19. Datum, dokdy jsou noviny pfiedplaceny, je v pravém horním rohu ‰títku! Modfie oznaãené ‰títky znamenají, Ïe není zaplacené pfiedplatné! Pfiedplatné na jeden rok je 38,10+ 1,90 (GST) = 40 kan. dolarÛ Cena 1.62 + 0.08 (GST) = 1.70 dolaru. Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalku Alla Perãíková jako Rusalka a Richard Carlucc jako princ na prknech Erfurtské opery v roce 2006. Foto: Lutz Edelhoff © COC Ve dnech 31. ledna, 5., 8., 11., 14., 17., 20. a 23. února 2009 bude na programu COC v reÏii Dmitrije Bertmana opera Rusalka. Není to poprvé, co tento reÏisér uvede ãeskou operu v ãe‰tinû s anglick˘m titulky na prkna scény Kanadské opery v Torontu. JiÏ loni jsme mûli moÏnost vidût jeho provedení Janáãkovy opery Z mrtvého domu. Hlavní roli Rusalky ztvární americká sopranistka Julie Makerová. Prince bude zpívat kanadsk˘ tenor Michael Schade. Za dirigentsk˘m pultem bude Ameriãan John Keenan, kter˘ má zku‰enosti z Metropolitní opery v New Yorku. Moldavská pûvkynû Irina Mi‰urová je obsazena do role JeÏibaby a baryton Richard Paul Fink bude zpívat Vodníka. Opera byla poprvé uvedena v roce 1901 v Národním divadle v Praze. Cena lístkÛ v COC je od 60 do 290 dolarÛ. Pro studenty a mladé lidi jsou lístky v hodnotû 30-98 dolarÛ. Hromadné studentské lístky jsou za 20 dolarÛ. Za podobnou cenu budou lístky, pokud nûjaké zbudou, v den pfiedstavení v prodeji od 11 hodin. Podle sdûlení COC je pfiedstavení Rusalky témûfi vyprodáno. Pokud chcete operu vidût, je lep‰í zajistit si lístky pfiedem na www.coc.ca nebo po telefonu 416/363-8231. coc/abe *** Osobnost v dûjinách Ale jáÈ pravím vám, abyste nepfiisahali v‰elijak… Matou‰ 5,34 Karel Kryl uvádí jednu písniãku slovy: Úloha lidské osobnosti spoãívá v tom, aby staãila dfiíve umfiít nebo se nechala zabít neÏ odvolá. A ‰panûlsk˘ reÏisér Luis BuÀuel se zab˘vá podobnou my‰lenkou ve filmu Horeãka stoupá v El Pao. Je to pfiíbûh idealistického provinãního politika (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí vûzni nemûli v kriminále pouta jako zloãinci. S tím jak uskuteãÀuje demokratické reformy, jde jeho popularita prudce nahoru. JenÏe k revoluci nedochází, kdyÏ je útlak nejvût‰í, jak nás uãili ve ‰kole, ale v okamÏiku, kdy útlak povoluje a to se stane i v tomto filmu. Se svobodou pfiicházejí i nepokoje, které je nutno potlaãit. Jednou je zapotfiebí udûlat v provinãní anarchii pofiádek. To si vezme za úkol konzervativní federální vláda. Po období reforem, pfiichází období utuÏování reÏimu. Film konãí v okamÏiku, kdy populární politik pfiijde opût do vûznice a tam vidí, Ïe politiãtí vûzni mají opût pouta. Na dotaz, kdo to nafiídil mu odpoví velitel vûznice, Ïe pfiíkaz pfii‰el od federální vlády. Následuje pfiíkaz, aby se politick˘m vûzÀÛm sundaly fietûzy. V tento okamÏik film konãí, místo obvyklého titulku KONEC je zde vûta: Toto gesto zaplatil Ïivotem, ale bylo to jediné, ãím se stal osobností. Vzpomnûl jsem si na tento film, kdyÏ nov˘ americk˘ prezident Barack Obama rozhodl, Ïe zru‰í nepopulární vûznici na základnû Guantanamo na Kubû. Pravda, mnozí ãe‰tí politologové ho za to kritizují. Nesdílím jejich názor. Po letech se objevil politik, kter˘ klade dÛraz na lidská práva a je to sympatick˘ pfiíslib. Nebyla to v‰ak Obamova první akce. Tou mûla b˘t prezidentská pfiísaha. Osobnû se tûmto aktÛm radûji vyhnu. V dûtství to byla souãást jakési hry, kdyÏ jsme chtûli nûkomu dokázat, Ïe máme pravdu, tak jsme teatrálnû zvedli pravici a fiekli jsme, Ïe pfiísaháme. Nûkdy jsme pfii tom zkfiíÏili prsty, aby tato pfiísaha byla neplatná a my nebyli kfiivopfiíseÏníky. Bûhem doby jsem si v‰ak uvûdomil, Ïe pfiece jen by si ãlovûk mûl vydob˘t povûst pravdivého ãlovûka nûjak jinak a Ïe i kdyÏ se snaÏíme Ïít pravdivû se nám to mnohdy nedafií. Jsme obûtí vlastních pfiedstav, fantazie, ãi ‰patn˘ch informací. Nemám rád tzv. ãestné politiky. Sami uvûfií, Ïe jsou pravdiví a nechápou, proã je svût pokládá za lháfie. V Bibli se fiíká, Ïe nemáme pfiísahat. Pravda má b˘t pro nás jakousi reflexí, kdy se odnûkud odjinud podíváme sami na sebe. Bez optiky zprava ãi zleva. Pokud jsme si vûdomi své omezenosti, tak si nikdy nejsme jisti svou pravdou. Proto byla pro mne nepfiijatelná tfieba vojenská pfiísaha socialistické vlasti. Dopfiedu bych vûdûl, Ïe ji nechci ani nebudu plnit. KdyÏ jsem mûl pfiísahat pfii pfiijetí kanadského obãanství, zvolil jsem radûji slovo slibuji neÏ pfiísahám. Stejn˘m pohledem se dívám i na prezidentskou pfiísahu 20. ledna 2009. Je to nûco, co by mûlo b˘t velice neformální, moÏná jako slib. NezáleÏí na slávû, která ji provází, ale na tom, co nov˘ prezident bude dûlat. K mému pfiekvapení v‰ak pfiísaha nebyla v pravé poledne, ale zdrÏela se o nûkolik minut. Z toho moÏná vyplynula i nervozita, která zavládla na tribunû. K mému úÏasu nov˘ prezident, kter˘ dokáÏe mít i dlouhé projevy zpamûti je najednou zaraÏen˘. Neopakuje první vûtu, pak jako kdyby se zakoktal, pak se usmûje. Pfiedseda nejvy‰‰ího soudu John G. Roberts tedy pfiipojí ve zmatku druhou ãást pfiísahy, kterou uÏ Barack Obama zopakuje. Na novém americkém prezidentovi jsou vidût jakési rozpaky, které v‰ak rychle mizí. Za necelou hodinu ve zprávách je záznam slavnostního okamÏiku. Chci se podívat, co se vlastnû stalo, ale pfiísaha je perfektní, Ïádné zakoktnutí, Ïádné nedorozumûní, nic. Do nekoneãna vidím na v‰ech rÛzn˘ch stanicích perfektní pfiísahu. 100 televizních kamer pfiece nemÛÏe lhát! AÏ teprve ve veãerním vysílání ABC kdosi prozradil, co se vlastnû stalo. Chybu neudûlal Barack Obama, ale pfiedseda nejvy‰‰ího soudu John G. Roberts tím, Ïe zmûnil slovosled pfiísahy. Proto se Barack Obama zarazil, chtûl zfiejmû, aby cel˘ akt zaãal od zaãátku, ale soudce pokraãoval aÏ druhou ãástí. Jednou z prvních akcí Baracka Obamy tedy bylo, Ïe si zopakoval pfiísahu znova v tichosti pfied devíti svûdky. Nûkolikrát v nedávné minulosti sdûlovací prostfiedky usvûdãily amerického prezidenta, Ïe nemluvil pravdu (Nixon-Watergate, Clinton-Lewinská, G. W. Bush-zbranû hromadného niãení v Iráku atd.). Tentokrát do‰lo k opaku. Barack Obama novou pfiísahou usvûdãil média z nepravdy. Proã by bylo zapotfiebí nové pfiísahy, kdyÏ ta první byla tak perfektní, jak média prezentovala? JiÏ první veãer komik Jon Stuart, kterému není nic svaté porovnával první prezidentsk˘ projev Baracka Obamy s projevy George W. Bushe. Byly tam stejné vûty. VÏdy za tím byl titulek: ZMùNA!? Pokud by Barack Obama nechal v‰e bûÏet dál, nic by se nestalo, v‰ichni by mávli rukou. JenÏe nov˘ prezident to fie‰il jinak, pfiiznal chybu a snaÏil se ji napravit. TakÏe pfiece jen proti minulosti nûjaká zmûna. Otázkou je, má-li politik moÏnost manévrovat víc neÏ mu vymezují provazy politického ringu. BuÀuel ve svém filmu z roku 1959 je skeptick˘ a já si osobnû myslím, Ïe ani prezident by nemûl pfiísahat, nejen proto Ïe se pfiísaha mÛÏe zvorat, ale spí‰ proto, Ïe mÛÏe b˘t nad lidské síly ji dodrÏet. Ale‰ Bfiezina ***

Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

  • Upload
    others

  • View
    6

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

Thursday,

January 29,

2009Published by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2

www.satellite1-416.com nebo www.zpravy.org nebo www.zpravy.ca

âESKOSLOVENSK¯ âTRNÁCTIDENÍK - CZECHOSLOVAK BI-WEEKLY

Agreement # 40005374/ Registration # 09089

JTimeCommittedÁ délaiconvenu

Telefon: 416/530-4222Fax: 416/530-0069E-mail: [email protected]

[email protected]

No. 2.

(427.)

Vol. 19.

Datum, dokdy jsounoviny pfiedplaceny,je v pravém horním

rohu ‰títku!

Modfie oznaãené ‰títky znamenají,Ïe není zaplacené pfiedplatné!Pfiedplatné na jeden rok je

38,10+ 1,90 (GST) = 40 kan. dolarÛCena 1.62 + 0.08 (GST) = 1.70 dolaru.

Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalku

Alla Perãíková jako Rusalka a Richard Carlucc jako princ na prknech Erfurtské opery v roce 2006.Foto: Lutz Edelhoff © COC

Ve dnech 31. ledna, 5., 8., 11., 14., 17., 20. a 23. února 2009 bude na programu COC v reÏii Dmitrije Bertmanaopera Rusalka. Není to poprvé, co tento reÏisér uvede ãeskou operu v ãe‰tinû s anglick˘m titulky na prkna scényKanadské opery v Torontu. JiÏ loni jsme mûli moÏnost vidût jeho provedení Janáãkovy opery Z mrtvého domu.Hlavní roli Rusalky ztvární americká sopranistka Julie Makerová. Prince bude zpívat kanadsk˘ tenor MichaelSchade. Za dirigentsk˘m pultem bude Ameriãan John Keenan, kter˘ má zku‰enosti z Metropolitní opery v NewYorku. Moldavská pûvkynû Irina Mi‰urová je obsazena do role JeÏibaby a baryton Richard Paul Fink bude zpívatVodníka.Opera byla poprvé uvedena v roce 1901 v Národním divadle v Praze. Cena lístkÛ v COC je od 60 do 290 dolarÛ.Pro studenty a mladé lidi jsou lístky v hodnotû 30-98 dolarÛ. Hromadné studentské lístky jsou za 20 dolarÛ. Zapodobnou cenu budou lístky, pokud nûjaké zbudou, v den pfiedstavení v prodeji od 11 hodin. Podle sdûlení COCje pfiedstavení Rusalky témûfi vyprodáno. Pokud chcete operu vidût, je lep‰í zajistit si lístky pfiedem na www.coc.canebo po telefonu 416/363-8231.

coc/abe***

Osobnost v dûjináchAle jáÈ pravím vám, abyste nepfiisahali v‰elijak…

Matou‰ 5,34Karel Kryl uvádí jednu písniãku slovy: Úloha lidskéosobnosti spoãívá v tom, aby staãila dfiíve umfiít nebo senechala zabít neÏ odvolá. A ‰panûlsk˘ reÏisér Luis BuÀuelse zab˘vá podobnou my‰lenkou ve filmu Horeãka stoupáv El Pao. Je to pfiíbûh idealistického provinãního politika(Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec,jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí vûzni nemûli vkriminále pouta jako zloãinci. S tím jak uskuteãÀujedemokratické reformy, jde jeho popularita prudce nahoru.JenÏe k revoluci nedochází, kdyÏ je útlak nejvût‰í, jak násuãili ve ‰kole, ale v okamÏiku, kdy útlak povoluje a to sestane i v tomto filmu. Se svobodou pfiicházejí i nepokoje,které je nutno potlaãit. Jednou je zapotfiebí udûlat vprovinãní anarchii pofiádek. To si vezme za úkolkonzervativní federální vláda. Po období reforem, pfiicházíobdobí utuÏování reÏimu. Film konãí v okamÏiku, kdypopulární politik pfiijde opût do vûznice a tam vidí, Ïepolitiãtí vûzni mají opût pouta. Na dotaz, kdo to nafiídil muodpoví velitel vûznice, Ïe pfiíkaz pfii‰el od federální vlády.Následuje pfiíkaz, aby se politick˘m vûzÀÛm sundaly fietûzy.V tento okamÏik film konãí, místo obvyklého titulku KONECje zde vûta: Toto gesto zaplatil Ïivotem, ale bylo to jediné,ãím se stal osobností.Vzpomnûl jsem si na tento film, kdyÏ nov˘ americk˘

prezident Barack Obama rozhodl, Ïe zru‰í nepopulárnívûznici na základnû Guantanamo na Kubû. Pravda, mnozíãe‰tí politologové ho za to kritizují. Nesdílím jejich názor.Po letech se objevil politik, kter˘ klade dÛraz na lidskápráva a je to sympatick˘ pfiíslib.Nebyla to v‰ak Obamova první akce. Tou mûla b˘t

prezidentská pfiísaha. Osobnû se tûmto aktÛm radûjivyhnu. V dûtství to byla souãást jakési hry, kdyÏ jsme chtûlinûkomu dokázat, Ïe máme pravdu, tak jsme teatrálnûzvedli pravici a fiekli jsme, Ïe pfiísaháme. Nûkdy jsme pfiitom zkfiíÏili prsty, aby tato pfiísaha byla neplatná a mynebyli kfiivopfiíseÏníky. Bûhem doby jsem si v‰ak uvûdomil,Ïe pfiece jen by si ãlovûk mûl vydob˘t povûst pravdivéhoãlovûka nûjak jinak a Ïe i kdyÏ se snaÏíme Ïít pravdivû senám to mnohdy nedafií. Jsme obûtí vlastních pfiedstav,fantazie, ãi ‰patn˘ch informací. Nemám rád tzv. ãestnépolitiky. Sami uvûfií, Ïe jsou pravdiví a nechápou, proã jesvût pokládá za lháfie.V Bibli se fiíká, Ïe nemáme pfiísahat. Pravda má b˘t pro

nás jakousi reflexí, kdy se odnûkud odjinud podívámesami na sebe. Bez optiky zprava ãi zleva. Pokud jsme sivûdomi své omezenosti, tak si nikdy nejsme jisti svoupravdou. Proto byla pro mne nepfiijatelná tfieba vojenskápfiísaha socialistické vlasti. Dopfiedu bych vûdûl, Ïe jinechci ani nebudu plnit. KdyÏ jsem mûl pfiísahat pfii pfiijetíkanadského obãanství, zvolil jsem radûji slovo slibuji neÏpfiísahám.Stejn˘m pohledem se dívám i na prezidentskou pfiísahu

20. ledna 2009. Je to nûco, co by mûlo b˘t velice neformální,moÏná jako slib. NezáleÏí na slávû, která ji provází, ale natom, co nov˘ prezident bude dûlat. K mému pfiekvapenív‰ak pfiísaha nebyla v pravé poledne, ale zdrÏela se onûkolik minut. Z toho moÏná vyplynula i nervozita, kterázavládla na tribunû. K mému úÏasu nov˘ prezident, kter˘dokáÏe mít i dlouhé projevy zpamûti je najednou zaraÏen˘.Neopakuje první vûtu, pak jako kdyby se zakoktal, pak seusmûje. Pfiedseda nejvy‰‰ího soudu John G. Robertstedy pfiipojí ve zmatku druhou ãást pfiísahy, kterou uÏBarack Obama zopakuje. Na novém americkémprezidentovi jsou vidût jakési rozpaky, které v‰ak rychlemizí.

Za necelou hodinu ve zprávách je záznam slavnostníhookamÏiku. Chci se podívat, co se vlastnû stalo, ale pfiísahaje perfektní, Ïádné zakoktnutí, Ïádné nedorozumûní, nic.Do nekoneãna vidím na v‰ech rÛzn˘ch stanicích perfektnípfiísahu. 100 televizních kamer pfiece nemÛÏe lhát!AÏ teprve ve veãerním vysílání ABC kdosi prozradil, co se

vlastnû stalo. Chybu neudûlal Barack Obama, ale pfiedsedanejvy‰‰ího soudu John G. Roberts tím, Ïe zmûnil slovosledpfiísahy. Proto se Barack Obama zarazil, chtûl zfiejmû, abycel˘ akt zaãal od zaãátku, ale soudce pokraãoval aÏdruhou ãástí. Jednou z prvních akcí Baracka Obamy tedybylo, Ïe si zopakoval pfiísahu znova v tichosti pfied devítisvûdky.Nûkolikrát v nedávné minulosti sdûlovací prostfiedky

usvûdãily amerického prezidenta, Ïe nemluvil pravdu(Nixon-Watergate, Clinton-Lewinská, G. W. Bush-zbranûhromadného niãení v Iráku atd.). Tentokrát do‰lo k opaku.Barack Obama novou pfiísahou usvûdãil média z nepravdy.

Proã by bylo zapotfiebí nové pfiísahy, kdyÏ ta první byla takperfektní, jak média prezentovala?JiÏ první veãer komik Jon Stuart, kterému není nic svaté

porovnával první prezidentsk˘ projev Baracka Obamy sprojevy George W. Bushe. Byly tam stejné vûty. VÏdy zatím byl titulek: ZMùNA!?Pokud by Barack Obama nechal v‰e bûÏet dál, nic by se

nestalo, v‰ichni by mávli rukou. JenÏe nov˘ prezident tofie‰il jinak, pfiiznal chybu a snaÏil se ji napravit. TakÏepfiece jen proti minulosti nûjaká zmûna.Otázkou je, má-li politik moÏnost manévrovat víc neÏ mu

vymezují provazy politického ringu. BuÀuel ve svém filmuz roku 1959 je skeptick˘ a já si osobnû myslím, Ïe aniprezident by nemûl pfiísahat, nejen proto Ïe se pfiísahamÛÏe zvorat, ale spí‰ proto, Ïe mÛÏe b˘t nad lidské síly jidodrÏet.

Ale‰ Bfiezina***

Page 2: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

2 January 29, 2009

We acknowledge the financial supportof the Government of Canada, through the PublicationAssistance Program (PAP) towards our mailing costs.

Knihovna na MasaryktownuStfieda: 16:00-21:00, pátek: 16:00-18:00.

Tel.: 416-431-9477

Masaryk Memorial Institute Inc.450 Scarborough Golf Club Rd., Scarborough, Ont. M1G 1H1

Tel.: (416) 439-4354, Fax: (416) 439-6473

CZECHOSLOVAK BI-WEEKLYpublished by ABE

P.O. Box 176, Station „E",Toronto, Ont. M6H 4E2Telefon: 416/530-4222

Fax: 011-420/274-770-929E-mail: [email protected]@satellite1-416.comwww.satellite1-416.com

www.zpravy.orgwww.zpravy.ca

âeská adresa: ABE/âIÎINSKÁ·tefánikova 387, 500 11 Hradec Králové 11

Tel.: 491 020 362Fax: 274 770 929

Ale‰ Bfiezina - redaktor;Advertising rates: 22.00 per inch/col.

$ 1.65 CDN per line/col.Pfiedplatné:

v Kanadû $ 38,10 + $ 1,90 (GST) = $ 40,00,pro ostatní svût CND/US $ 60 .

v âR 1000 Kã, na Slovensku 40 eurPDF elektronicky $ 22 -

V âR a na Slovensku 200 Kã (8 eur)

Agreement # 40005374/ Registration # 09089

P.P.I.C. Accounts # 1001583

GST Business # 86957 0572 RT0001

Paid in Toronto

Churches

Torontská odboãka âSSKTelefon: (416) 762-6846

Slovenská televize Slovensk˘ svetvysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:30 hodin

opakování v úter˘ v 8:00 hodin

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4 a169)E-mail: [email protected]

Informaãní a imigraãní stfiedisko âSSKPorady a ovûfiování dokladÛ po pfiedchozím zavolání

Po‰tovní adresa je:P. O. Box 564, 3044 Bloor St. W., Toronto, On. M8X 2Y8

Tel.: 416/925-2241, fax: 416/925-1940 E-mailové adresy: Ústfiedí: [email protected]á odboãka âSSK: [email protected]

Webová adresa âSSK: www.cssk.ca

Toronto/Prague

âeská televize Nová vizevysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:00 hodin

opakování v úter˘ v 7:30 hodin

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4 a 169)E-mail: [email protected].

âESKÉ ASLOVENSKÉBOHOSLUÎBYV TORONTùâeskoslovensk˘ baptistick˘ sbor(Czechoslovak Baptist Church); 200Annette St., Toronto, Ont. M6P 1P6. KaÏd˘je srdeãnû vítán. Zaãátek nedûlníchbohosluÏeb je v 11:00. Rev. Ján Banko.Tel.: 289/242-0635, Internet: http://www.csbaptist.com/KITCHENER-WATERLOO: KaÏdoudruhou nedûli v mûsíci v 17:00 - GermanGospel Church, 223 Union St.E.Morav‰tí bratfií (Moravian BrothersChurch); BohosluÏby pouze anglicky-nedûle v 11:00. 7 Glenora Ave. Toronto,On. M6C 3Y2. Tel.: 416/656-8661. Duchovnísprávce: Rev.Margaret Hassler, Pastor, e-mail [email protected]

Rímsko-katolick˘ kostol sv. Cyrila aMetoda (R.C. Church of St. Cyril andMethodius), 5255 Thornwood Drive,Mississauga, Ont. L4Z 3J3. Slovenskáom‰a:: Ne.: 11:00, po a ‰t.: 8:00, út., st. apá.: 19:00, 1. so 18:00. Anglická: Ne.: 9:00a so.: 17:00. Farár: J. VaÀo. Kaplan: E.Rybánsk˘. Tel.: 905/712-1200, fax: 905/712-0974.¤ímsko-katolick˘ kostel sv. Václava(R.C. Church of St. Wenceslaus), 496Gladstone Av., Toronto, Ont. M6H 3H9.Internet: www.katolik.ca. BohosluÏby:nedûle v 10:30, pátek 19:00. První sobota vmûsíci v 15:00 na Masaryktownu. Duchovnísprávce: Rev. Libor ·vorãík. Tel.: 416/532-5272, fax: (416) 516-5311.

Slovensk˘ evanjelick˘ kostolaugsburgského vyznania sv. Pavla(Slovak Evangelical Lutheran Church ofSt. Paul) 1424 Davenport Rd., Toronto,Ont. M6H 2H8. Tel.: 416/658-9793. Rev.Ladislav Kozák, BohosluÏby: nedel’a: 9:30(angl.), 10:45 (slovensky).

Slovensk˘ grécko-katolick˘ kostol sv.Marie (Slovak Greek Catholic Church ofSt. Mary) 257 Shaw St., Toronto, Ont. M6J2W7. Tel. 416/531-4836. BohosluÏby: 9:00angl., 10:30 slov.

Luteránsky kostol sv. Luká‰a, (LutheranChurch of St. Luke), 3200 Bayview Ave.(Bayview a Finch), Toronto. Rev. Du‰anTóth.

Kat. bohosluÏby mimo TorontoBurlington: Holy Sepulchre Cemetery-nedûle 15:00 hodin. Streda 18:00. Duch.správce: Jifií Macenauer St. Adalbert R.C.Mission, 464 Plains Rd. W., Burlington L7T1H2. Tel/Fax.: 416/532-5272Kingston: Kaple Newman House,192Frontenac Street. Nejbliωí bohosluÏby: vbfieznu.Ottawa: Kostel sv. Leopolda Mandice:(Lyndale a Hirchey): 170 Hinchey Avenue.Nejbliωí bohosluÏby: v bfieznu.Montreal: Kostel sv. Ignáce z Loyoly, 4455West Broadway Nejbliωí bohosluÏby: vbfieznu.Vineland: St. Helen's Church R.C. Pharish,4156 Maple Grove Rd.

Satellite 1-416 jsou nezávislé noviny reflektující rÛzné názory, které senemusejí vÏdy shodovat s názory redaktora tûchto novin.

Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘mûna my‰lenek a názorÛ slouÏí vzájemnémupochopení a porozumûní. Na‰im úkolem není fiíkat ãtenáfii, co si má myslet,

ale pfiedat mu informace, z kter˘ch si mÛÏe udûlat svÛj vlastní názor.Pfiebírání pÛvodních ãlánkÛ a informací je moÏné,

pokud se nezmûní charakter ãlánku a pokud nebude poru‰ena rovnováha,která se diskusí sleduje.

V‰echny ãlánky v na‰ich novinách musí b˘t podepsané a autor zodpovídáza správnost údajÛ v nich uveden˘ch.

Pfiijìte si zacviãit, zahrát volejbal do Sokola! V tûlocviãnû klubu Steeles West Gymnastics

601 Magnetic Drive (Dufferin & Steeles): Cviãení ÏákÛ a ÏákyÀ od 5 do 12 let

základní tûlocvik a gymnastika, lyÏování v zimûv sobotu od 15:45 do 18:00 hod.

V tûlocviãnû ‰koly George Harvey1700 Keele Street (Keele & Eglinton):

Cviãení mládeÏe od 6 do 12 letbasketbal, volejbal, sálová kopaná, stolní tenis aj.

ve stfiedu od 19:00 do 20:30 hod Cviãení muÏÛ a Ïen

Prostná, posilování, aerobik ve stfiedu od 20:30 do 22:00 hod. Rekreaãní volejbal muÏÛ a Ïen v pondûlí od 19:30 do 22:00 hod.

Dal‰í informace: H. Jurásková: 905/838-2541, J. Waldauf: 416/535-1413

Na‰i jubilantiDvaja z na‰ich kamarátov sa v tomtoobdobí doÏívajú poÏehnaného, dokoncaokrúhleho veku, priam jubilea. Zhodouokolností obaja patria medzi pilieretorontského Nového divadla. Jeden znich, Jifií G. ·koda ma Dokonca slávnedvojãa, hoci sa narodil o 64 let neskôr,ako najznámej‰í ulmsk˘ rodák, ktor˘ bysa letos 14. marca doÏil 130 rokov.

O dvojãatách Ivana Rázla nevieme niã.On je totiÏ druh˘m jubilantom.65 rokov. âo to je? âas ísÈ do penzie,alebo najvy‰‰í ãas uÏívaÈ Ïivot na plnépecky? MoÏno obidve aktivity pote‰ia.

Jiří G. Škoda z roku 2001

Ivan Rázl z roku 2006 se Zuzkou

Martinkovou ve hře 3x2

Vìaka neobyãajne prísnej Ïivotospráve(dôsledne sa cel˘ Ïivot vyh˘balilihuprost˘m nápojom) sa obidvaja na‰ioslávenci radujú z dobrého zdravia ajarej mysle. Îelame im preto v‰etkonajlep‰ie a Na zdravie.

Kolektív Satellite***

Toto ãíslo bylo dánodo tiskárny

26. 1. 2009 v 03:00Pfií‰tí ãíslo vyjde:

12. 2. 2009

V˘stava kanadského fotografa v PrazePetr ·rámek, jenÏ se narodil ãesk˘mrodiãÛm v Kanadû, bude od 23. ledna do13. bfiezna vystavovat fotografie v Galerii35 ve Francouzském institutu (·tûpánská35) pod názvem Praha - PafiíÏ, po stopáchSudka a Atgeta. V˘stava pfiedstavujepanoramatické fotografie stejn˘ch míst,které nafotil Josef Sudek v Praze aEugéne Arget v PafiíÏi. Nov˘ pohled

pozoruje v˘voj mûstské architektury apoukazuje na vztah mezi fotografií ahistorií, mezi obrazem a pamûtí. Petr·rámek je zakládajícím ãlenem Galerie44, centra souãasné fotografie a od roku1976 vyuãuje na Ontario College of Artand Design v Torontu. Jeho díla sevystavují v Kanadû i po celém svûtû, vrámci projektu Bookarts Mosaic byla

vystavena napfiíklad v Austrálii a nûkolikazemích Evropy. Snahou Petra ·rámka je

také zahájit akademickou spolupráci mezizmínûnou torontskou college a praÏskouAMU a Vysokou ‰kolou umûlecko-prÛmyslovou. Pobyt Petra ·rámka v âRpodpofiilo také Velvyslanectví Kanady.

Kanadská mozaikawww.canada.cz

www.sramek.ca www.ifp.cz***

Page 3: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

3January 29, 2009 Czech Airlines

Czech &Slovak Institutions

Honorary consulateof the Czech Republic

Calgary, ABHonorary Consul: Jaroslav Jelínek611-71st. Avenue SE.,Calgary, AB T2H 0S7Tel.: (403) 269-4924,fax: (403) 261-3077.E-mail: [email protected].

Vancouver, BCHonorary Consul: Michael D. Adlem1055 Dansmuir St., 23 poschodí,Vancouver, BC V7X 1J1Tel. : (604) 891-2296,fax: (604) 683-6498E-mail: [email protected]

Winnipeg, MBHonorary Consul: Wiliam Randa310-115 Bannatyne Ave.,Winnipeg, MB, R3B 0R3Tel.:(204) 942-0981, fax +1 (204) 947-9626E-mail [email protected].

âesk˘ konzulát v MontrealuCzech Consulate in Montreal1305 Ouest Avenue des Pines

Montreal, QC H3G 1B2Tel.: (514) 849-4495Fax: (514) 849-4117

E-mail: [email protected]

Slovenské velvyslanectvíSlovak Embassy

50 Rideau TerraceOttawa, ON K1M 2A1

Tel.: (613) 749-4442; 749-4450Obch. zast.: (613) 748-1773

Fax: (613) 748-0699

âeské velvyslanectvíCzech Embassy

251 Cooper St.Ottawa, ON K2P 0G2Tel.: (613) 562-3875Fax: (613) 562-3878

E-mail: [email protected]

Honorary consulatesof the Slovak Republic

Calgary, AB:208 Scenic Glen Place N.W.,Calgary, AB T3L lK3.Tel. and Fax: (403) 239-3543,Mobil: (403) 540-1668, (403) 399-9982

[email protected]. Ludovit Zanzotto, Honorary ConsulJurisdiction: Alberta and Saskatchewan

Montreal, QC22, Place de la MadelaineDollard des Ormeaux, Quebec H9B 1W3Tel.: (514) 421-2972, Mobil: (514) 585-2496Fax: (514) [email protected]; [email protected] Michaletz, Honorary Consul

Toronto, ON:1 King Street West, Suite 1202Toronto, ON M5H 1A2tel: 416/862-1270 fax: 416/[email protected] Martincek, Honorary ConsulJurisdiction: Province of Ontario

Vancouver, BC:200-247 Abbott St.Vancouver. BC V5Z lE4Tel. & Fax:: (604) 682-0991www.slovakia.orgHours: Tuesday 14:00-16:00,Thursday 10:00 - 12:00Mr. Stanislav Li‰iak, Honorary ConsulJurisdiction: British Columbia

Winnipeg, MB:B-1106 Henderson Hwy.,Winnipeg, MB R2G 1L1Tel/Fax: (204) 947 [email protected]. Jozef Ki‰ka, Honorary ConsulJurisdiction: Manitoba

âesk˘ konzulát v TorontuCzech Consulate in Toronto

2 Bloor Street West, Suite 1500Toronto, ON M4W 3E2Telefon: 416-972-1476

Fax: 416-972-6991E-mail: [email protected]

Úfiední hod.:pondûlí aÏ pátek 09.00 - 12.00

V Ottawû, dne 26. ledna 2009VáÏen˘ pane pfiedsedo vlády,víme, Ïe v této dobû pfiedsednictví âeskérepubliky v EU máte mnoho starostí, pfiestopovaÏujeme za nutné Vám napsat v dÛleÏitévûci.Pfied ne tak dlouhou dobou âSA zru‰ilypravidelné lety do Montrealu a Toronta sodÛvodnûním, Ïe destinace jsou neekonomické.Podle na‰ich zku‰eností víme, Ïe tyto destinacebyly vÏdy plnû vytíÏené a preferované nejenkanadsk˘mi âechy a Slováky, ale i Kanaìanyobecnû, protoÏe to byly pfiímé lety. âSA vestejné dobû otevfiely nûkolik nov˘ch destinacív Ruské republice.Nyní se dovídáme, Ïe âeská vláda, která jevût‰inov˘m vlastníkem âSA, uvaÏuje prodatâSA zájemcÛm, z ãehoÏ jedním z váÏn˘ch jerusk˘ Aeroflot. Pro generálního fieditele âSApana La‰áka je to snad jen obchod, pro ãeskéhoministra financí k˘Ïen˘ pfiíspûvûk do státníhorozpoãtu, pokud ignorujeme skuteãnost zda vtéto ekonomické dobû je to vhodn˘ prodej. Jdeale o mnohem více.

PfiestoÏe je úmyslem ãeské vlády si ponechat51% spoleãnosti, eventuální men‰inov˘ podílAeroflotu (není vylouãeno Ïe doãasn˘, pokudse vezme v úvahu kapitálové nav˘‰ení nebopfiekoupení men‰inov˘ch soukrom˘ch podílÛ)je váÏn˘m varováním pfied eventuálnímchybn˘m strategicko-politick˘m rozhodnutím.Sám jste o tûchto obavách pfied ãasem mluvil avíte dobfie proã toto pí‰eme, nejen z dÛvodÛhistorie krachÛ mnoha rusk˘ch aerolinií, osobnískladbou vedení Aeroflotu, ale i v poslednídobû nepfiedvídan˘mi rozhodnutími ruskévlády, která údajnû vlastní 51% Aeroflotu.Aeroflot má expansivní strategii (v poslednídobû pokusy koupit AlItalii a srbskou JAT) apro âeskou republiku a potencionální cestující,aÈ jiÏ z âeské republiky ãi ze zahraniãí, jekoupû âSA Aeroflotem naprostá psychologickábariéra. Vûfiíme pane pfiedsedo vlády, Ïe podVa‰ím vedením ãeská vláda podíl âSAAeroflotu neprodá.VyuÏíváme této pfiíleÏitosti, abychom VámrovnûÏ vyslovili zklamání nad váháním sposláním doporuãení Senátu Zprávy doãasné

komise Senátu o posouzení neústavnostiKSâM, která vládû byla zaslána s Ïádostí opodstoupení této Nejvy‰‰ímu správnímu soudu.Tato Zpráva byla podstoupena ministerstvuvnitra, kde jiÏ pfiíli‰ dlouhou dobou jezkoumána. Vzhledem k tomu, Ïe víme, Ïe vtomto ministerstvu pracují stále b˘valí ãlenovéKSâ, není vylouãené, Ïe zdrÏení je úmyslné.Jak jsme Vám jiÏ mnohokráte sdûlili, vyfie‰eníneústavnosti KSâM povaÏujeme prodemokratizaci v âeské republice za zásadní.Ostatnû je to tato strana, která aÈ jiÏ ti‰e ãiotevfienû spolupracuje s âSSD, Va‰ím hlavnímoponentem, kter˘ na spolupráci s KSâMzásadnû spoléhá.Vûfiíme, pane ministersk˘ pfiedsedo, Ïe tûmtona‰im doporuãením budete vûnovat zv˘‰enoupozornost. Pí‰eme to také proto, Ïe jste minul˘rok v Kanadû zanechal velmi pozitivní dojem.Pfiejeme Vám mnoho úspûchÛ ve Va‰í nelehképráci.S pfiátelsk˘m pozdravem,

Dr. Gustav Plíva - pfiedseda âSSKMilo‰ ·uchma - místopfiedseda âSSK

***

Dopis pfiedsedovi vlády

Page 4: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

4 January 29, 2009

Toronto, Ont.

www.drpetermunk.com

Ordinaãníhodiny:Pondûlí-pátek:10-13 a15-19.

Tel.: 416/533-0005

Dr. Petr

MunkChiropraktik1552 Bloor St. W.

ABELetáky, broÏury, tiskoviny.

Tel.: (416) 530-4222e-mail: [email protected]

P. O. Box 176, Station "E"Toronto, Ont. M6H 4E2

Translations

Business

EVAMESTICOVÁ

Pfieklady, tlumoãení***

Autorizovaná pfiekladatelka

E-mail:[email protected]

416/922-8786

Medical and relaxation

treatments

Massage therapy

Hot Stone Treatment

Michael Eisner, RMT,

MASc.

at

Clasical

Financial

1 CDN $ 16,79 Kã1 EURO 27,56 Kã1 US $ 21,14 KãâNB - 22. 1. 2009

Kursovní lístek100 Kã 5,91 CDN $1 CDN $ 16,92 Kã1 EUR 1,63 CDN $1 CND $ 0,61 EURO1 US $ 1,27 CDN $1 CND $ 0,79 US $

Universal Currency Converter - 22. 1. 2009

Také nabízíme

Naturopatie; Hypnotherapie,

Shiatsu, Yogu, Qikong,

Reflexologii, Reiki,

Akupunkturu atd.

Některé soukromé pojišťovny

kryjí vybrané léčby!

2921 Lakeshore Blvd West,Etobicoke – at Islington Ave.

Tel. 416/823-1165, [email protected]

âESKO-SEVEROAMERICKÁOBCHODNÍ A KULTURNÍ

KOMORA INC.CZECH – NORTH AMERICAN

CHAMBER OF COMMERCE ANDCULTURE

909 Bay St. # 1006Toronto, ON M5S 3G2

Tel./Fax: (416) 929-3432E-mail: [email protected]

www.czechevents.net

Kalendáfi

Rusalka s Iainem Scottemâtvrté Nokturno bylo ve znameníDvofiákovy opery Rusalka, která mápremiéru v Kanadské opefie (COC)koncem ledna. PfiestoÏe snûÏilo a bylmráz, shromáÏdilo se v kostele sv.Václava asi sedmdesát lidí, pfiedplatitelÛNokturen a pfiíznivcÛ opery. Nebylizklamáni. Prof. Iain Scott pfiekvapivûzaãal ukázkami z West Side Story L.Bernsteina, pokraãoval pfies Samsona aDalilu a Bludného Holanìana - aÏ sedostal k Rusalce. Chtûl dokázat, Ïe námûtRusalky není ojedinûl˘, ale vyskytuje sev rÛzn˘ch operách. Z DVD jsme poznalimladého Placida Dominga, MatiSalminena i Hildegard Behrens. Z

Dvofiákovy Rusalky uvádûl vût‰inouukázky z PafiíÏské opery s René Flemingi z anglické opery v Covent Garden, zostatních nahrávek pak vyzdvihl GabrieluBeÀaãkovou z nahrávky CharleseMackerase a jin˘ch.

Z jeho v˘kladu bylo zfiejmé, Ïe v Torontuneuvidíme tradiãní Rusalku, ale spí‰emoderní pojetí, neboÈ reÏisér pfiedstavenízde jiÏ provedl Janáãkovu operu Zmrtvého domu a Verdiho Traviatu - obû vnetradiãním pojetí. Varoval posluchaãe,aby byli pfiipraveni na v‰echno. A je to‰koda, protoÏe Rusalka je pohádka a jenejkrásnûj‰í v tradiãním pojetí jak ji známez minulosti, ale i tak musíme b˘t vdûãniKanadské opefie za vlastnû první uvedenív Torontu (a asi v Kanadû). V pfií‰tímmûsíci uvede Rusalku v Metropolitníopefie pfiední ãesk˘ dirigent Jifií Bûlohláveka v titulní roli bude opût (jako pfied ãtyfimiléty) René Fleming.Cel˘ veãer byl doplnûn v˘stavkou a

prodejem dvou kníÏek, v první IanKrykorka pfievyprávûl tfii Dvofiákovy operys ilustracemi jeho maminky VladûnyKrykorkové. Obzvlá‰tû druhá, kde jepouze Rusalka se tû‰ila velkému zájmuposluchaãÛ.Zvlá‰tním hostem veãera byl ãesk˘

operní pûvec Zdenûk Plech z Brna, kter˘vystupuje v pfií‰tích dnech v nové produkciKanadské opery v Beethovenovû Fideliu(bohuÏel ho neusly‰íme jako vodníka,ledaÏe by hlavní charakter Paul Finkonemocnûl).Pfiíjemn˘ veãer byl podbarven i dobr˘m

obãerstvením z Prague Food Emporiuma posluchaãi se rozcházeli spokojeni dosv˘ch domovÛ.Pfií‰tí Nokturno nebude jako obvykle v

nedûli, ale ve ãtvrtek 19. února 2009 a toproto, Ïe Zemlinského kvarteto vracejícíse z Havaje, nemûlo Ïádn˘ jin˘ den voln˘.JelikoÏ tito vynikající muzikanti mûli vÛbecprvní koncert v Kanadû na Nokturnech vMasaryktownu v roce 2005, velmi jsme oto stáli, aby u nás opût koncertovali. Majívynikající program sestávající se z

ãesk˘ch skladatelÛ - Josef Suk, Leo‰Janáãek, Bedfiich Smetana a Raku‰anaAlexandra Zemlinského. Koncert zaãínáv 19:30, obãerstvení z Prague FoodEmporium bude pfiipraveno. Po získánídruhé ceny ve svûtové soutûÏi v Banffu vroce 2007 je to jedno z nejlep‰ích mlad˘chkvartet na svûtû. Pozor, pfií‰tû uÏ budoumoÏná nad na‰e finanãní moÏnosti. Je tomoÏná jejich poslední koncert pro nás.Proto pfiijìte!

Milo‰ Krajn˘***—-

30.1. (pá) 18:00Eugen SuchoÀ - Ïivot a dielo

Latitude 44 Gallery2900 Dundas St. W.

Zahájení v˘stavy a film StoroãnicaV˘stava potrvá do 28. 2.

***7.2. (so) 19:00

ZabíjaãkaTV Slovensk˘ svet

Hala kostola sv. Cyrila a Metoda5255 Thornwood Dr. - Mississauga

***7.2. (so) 19:00

Valentinská zábava v KitcheneruKnights of Columbus, Banquet Hall

110 Manitou Dr.(519) 571-0011

[email protected]***

19.2. (ãt) 12:00Free Concert Series - Czech ProgramYoung artists of the Canadian OperaCompany Ensemble Studio present a

program of Czech arias and art songs inthe Richard Bradshaw Amphitheatre at

the Four Seasons Centre for thePerforming Arts.

***14.2. (so) 18:30

Spoleãensk˘ plesFarnost kostela sv. Václava

496 Gladstone Ave.416/516-1873

***14.2 (so). a 15. 2.(ne) 13:00-16:00V˘stava Valentínsk˘ch pohlednic

Galerie Orbis Pictus212 Brock St. E, Merickville

(613) 269-3675***

19.2. (ãt) 19:30Zemlínského smyãcov˘ kvartet

Nokturna ve mûstûKostel sv. Václava

***20.2.(pá) 20:00

21.2. (so) 16:00 a 20:0022.2. (ne) 16:00Chudák manÏel

ReÏie Zuzana MartinkováNové divadlo

Joseph Workman Auditorium416/463-3182

[email protected]***

Prof. Iain Scott

Page 5: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

5January 29, 2009 Press/Obituary

RostiBrankovsky

BrokerJedineãné sluÏby

Pro prodej:anal˘za trhu, obchodního trendu, místa, pfiíprava domu pro prodej.

Pro kupce: denní zasílání nabídky e-mailem, osobní prohlídka nemovitostí,

finanãní asistence.

Jsem tu pro vás!Sutton Group-Bayview Realty Inc. Brokerage

416 483-8000 - direct 416 443-9268www.brankovsky.com * e-mail: [email protected]

S prodejem a nákupem domÛvám poradí

Luba Henderson

Tel.:416/698-2090

12.1.2009Smútok za básnikom

Milan Rufus1928-2009

KaÏdé slovo, nech je nabité akoukoºvekemocionálnou energiou, bledne a slabne privedomí, Ïe nám zomrel básnik z najväã‰ích.Milan Rúfus odi‰iel, ale nestratil sa, lebo jeho

dielo ostáva pre nás i pre t˘ch, ão e‰te prídu,ako súãasÈ a nevyhnutnosÈ duchovn˘ch hodnôt,bez ktor˘ch by sme boli barbari.Rúfus bol básnikom ãloveka, a nie náhodou

napísal uÏ dávno tie pamätné ver‰e: „Cudziaslza svieti z mojich piesní, cudzia rana horí zmojich úst.“Spoãiatku to nemal ºahké, lebo vrastal do

doby, ktorá od literatúry Ïiadala sluÏbu politickejideológii. Vyãítali mu smútok, keì saproklamovala radosÈ, mlãanie, keì savyÏadoval hlasn˘ súhlas. U Rúfusa to bol„smútok z ohrozenej radosti, nie radosÈ zosmútku“. A mlãanie u neho niekedy znamenaloviac ako slovo. Na rozdiel od in˘ch básnikov,ktorí v záujme vlastného prospechu nerazkºuãkovali a zbytoãne dávali súdruhovi, ãonebolo súdruhovo, Rúfus si zachoval vlastnúidentitu a nemenil ani svoje básnické v˘razivo.To mu najmä od mlad‰ích generácií vynieslov˘ãitku konzervativizmu.Áno, lipol na tradíciách, konvenovalo mu skôr

rurálne ako mestské a ani v najmen‰omnepodºahol lákadlám moderny a postmoderny.Ale ak sa u t˘ch druh˘ch postupne strácalaºudská stránka bytia, v Rúfusovej poéziipribúdalo obáv zo straty elementárnychãloveãích hodnôt v konzumnej spoloãnosti - vnápore civilizaãného chvatu a záchvatu, ktor˘napokon môÏe priniesÈ katastrofu ºudstva.Rúfus vycítil tieto nebezpeãenstvá hádam e‰te

skôr neÏ environmentalisti, no ani v tomto, aniv inom ohºade nepanikáril, iba múdro vystríhal.Aj literárni odborníci si spoãiatku mysleli, Ïe

Rúfusova tvorba, podobne ako Kraskova,nepresiahne dve-tri básnické kniÏky. V‰etcisme sa, chvalabohu, m˘lili, lebo Rúfus je napriekbázni pred kaÏd˘m vypovedan˘m slovomautorom niekoºkozväzkového diela. Preukázal

sa dokonca ako vynikajúci esejista, ktor˘ viepostihnúÈ literárne javy v ich najhlb‰ej anajskrytej‰ej podstate a aj v tom jeneopakovateºn˘.Pred niekoºk˘mi rokmi vy‰la Rúfusovi zbierka

BáseÀ a ãas, ktorú sám oznaãil za svoj literárnytestament, a uviedol tu citát z inej svojej zbierky:„Mበe‰te so mnou úmysly?Ak nemusí‰,prepusti ma uÏ, odbi od seba.Táto otázka, adresovaná jeho básni, je uÏ,

Ïiaº, zodpovedaná.Jozef BÏoch (Autor je literárny kritik.)

SME***

16.2009Kaplického zradilo,

ve chvíli ‰tûstí, srdcePraha-právo/Milan Malíãek-Pár hodin poté, cose Janu Kaplickému (71) narodila dceraJohanka, se jeho Ïivotní pfiíbûh uzavfiel. Stalose tak ve stfiedu veãer, kdy proÏíval nesmírnouradost z narození druhého potomka. Dceru mudala jeho druhá manÏelka Eli‰ka KaplickyFuchsová (30).„Jan nás opustil v jednom z nej‰Èastnûj‰ích

okamÏikÛ svého Ïivota, v den, kdy se radoval znarození dcery. Srdce jej zradilo ve chvíli, kdychtûl tuto radostnou událost oslavit,“ sdûlilavãera v prohlá‰ení rodina. Podle mluvãího rodinyRadka Zemana byl naveãer v podolsképorodnici a pak chtûl v praÏsk˘ch Dejvicíchoslavit narození dcery. Na ulici âeskoslovenskéarmády ho v‰ak zastihla nevolnost.Podle fieditele praÏské záchranky ZdeÀka

Schwarze nejprve zavolal na tísÀovou linku155 muÏ, zfiejmû „pejskafi“, kter˘ tvrdil, Ïe se naulici válí zfiejmû nûjak˘ opilec. Prosil, abyzáchranka pfiijela, neboÈ ten muÏ je slu‰nûobleãen a mohl by venku umrznout.„Dispeãerka se od volajícího opakovanû snaÏila

zjistit více informací, jestli leÏící muÏ d˘chá, zdaje pfii vûdomí, zda s ním komunikuje a zdanemá nûjaké krvácení. On to v‰echno negoval,“pfiiblíÏil vãera Právu poslední minuty KaplickéhoÏivota Schwarz.„StráÏníci, ktefií pfiijeli na místo, volali, Ïe se jim

nezdá, Ïe by byl opil˘, ale Ïe je nûjak˘ divn˘ a

Ïádali o pfiíjezd lékafie. Proto jsme vyslalilékafiku, a kdyÏ uÏ byla na cestû, stráÏníci volaliznovu a hlásili, Ïe muÏ pfiestal d˘chat a oni jejzaãínají resuscitovat,“ pokraãoval Schwarz stím, Ïe krátce nato dorazila na místo lékafika apokraãovala 40 minut v neúspû‰ném oÏivování.Kaplick˘ byl podle Schwarze v dobû pfiíjezdu

mûstské policie dokonce je‰tû pfii vûdomí ad˘chal, coÏ také stráÏníci hlásili záchrance.Teprve poté upadl do bezvûdomí a kolemjednadvacáté hodiny zemfiel.Na místû, kde Kaplick˘ zemfiel, se objevily

kvûtiny a zapálené svíãky.

Jan Kaplick˘ se narodil 18. dubna 1937 vPraze v umûlecké rodinû - jeho otec byl malífi,sochafi a architekt, matka kreslífika. VystudovalVysokou ‰kolu umûleckoprÛmyslovou a potépÛsobil na volné noze. Byl podruhé Ïenat˘, zprvního manÏelství má syna Josefa. S Eli‰kou,která je o 41 let mlad‰í, se oÏenil pfiedloni napodzim.Od emigrace v roce 1968 Ïil v Británii, kde

realizoval vût‰inu sv˘ch znám˘ch staveb. Tu,na které mu v posledních letech záleÏelo nejvíc,projekt nové budovy Národní knihovny v Praze,uÏ bohuÏel nezrealizuje.

***

Page 6: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

6 January 29, 2009E-mail

âeská a slovenská televizena internetu!

Nov˘ chemick˘ prvekobjevení nového chemického prvku do

aktuální tabulky soustavy prvkÛPrvek: ÎENA (Womanium)Chemická znaãka: WoAtomová hmotnost: 54,6 kg(pfiijato dohodou, mÛÏe se v‰ak vyskytovat vrozmezí 40 - 200 kg) Poloãas rozpadu:prÛmûrnû 72 let (podle zacházení aÏ 80-85let)V˘skyt: ve vût‰ím mnoÏství (hlavnû vobydlen˘ch oblastech)

Fyzikální vlastnosti1. Povrch obvykle pokryt barevn˘m filmemsloÏen˘m ze smûsi jin˘ch chemick˘ch prvkÛ2. Bod varu velice nízk˘, na druhou stranu alemrzne bez jakékoliv známé pfiíãiny3. Taje pfii speciálním zacházení4. Hofiká pfii nesprávném pouÏití5. Vyskytuje se v rÛzn˘ch stavech odpanenského kovu aÏ po vytûÏenou rudu6. Poddajná pfii aplikaci tlaku na správnémmístû7. âist˘ vzorek má v pfiirozeném stavu rÛÏovoubarvu8. V blízkosti kvalitnûj‰ího vzorku se barvamûní na zelenou9. Vykazuje periodickou nestabilitu v závislostina lunárním mûsíci

Chemické vlastnosti1. V˘bornû pfiitahuje zlato, stfiíbro a vût‰inudrah˘ch kamenÛ2. Absorbuje vût‰í mnoÏství drah˘ch látek3. Spontánnû exploduje bez pfiede‰léhoupozornûní a jakékoliv známé pfiíãiny4. Nerozpustná v kapalinách, ale její aktivitase zvy‰uje po nasycení alkoholem5. Ze v‰ech znám˘ch prvkÛ nejlépe redukujepeníze aÏ na nulovou úroveÀ

BûÏné pouÏití1. Dekorativní úãely, obzvlá‰tû ve sportovníchautech2. MÛÏe b˘t dobrou pomÛckou pfii relaxaci3. Velmi efektní ãistiã

MoÏná rizika1. V nezku‰en˘ch rukou velmi nebezpeãná.2. Je nelegální vlastnit více jak jeden exempláfi,je v‰ak moÏné spravovat více exempláfiÛ,které se nacházejí na rÛzn˘ch místech anejsou spolu v pfiímém kontaktu.3. Má velk˘ vliv na psychiku ãlovûka, vût‰inounegativní aÏ zniãující. Pouze ve v˘jimeãn˘chpfiípadech du‰evnû nemocn˘ch lidí do‰lo popfiechodnou dobu k mírnému zlep‰ení jejichzdravotního stavu.V¯STRAHA: DLOUHODOBÉ VYSTAVOVÁNÍ SEÚâINKÒM TOHOTO ELEMENTU JE ÎIVOTUNEBEZPEâNÉ! V·ECHNY ZNÁMÉ P¤ÍPADYZÁVISL¯CH SKONâILY JEJICH SMRTÍ VABSOLUTNÍ BÍDÉ A CHUDOBÉ DUCHA !!!

***

Pût tajemství fungujícíhovztahu

1. Je dÛleÏité najít muÏe, kter˘ pomáhá vdomácnosti, ãas od ãasu uvafií, uklízí a kromûtoho má zamûstnání.2. Je dÛleÏité najít muÏe, kter˘ Tû rozesmûje.3. Je dÛleÏité najít muÏe, na kterého se mÛÏe‰spolehnout a kter˘ nelÏe4. Je dÛleÏité najít muÏe,kter˘ je dobr˘ vposteli a má rád sex s tebou5. Je velmi dÛleÏité, aby se tito ãtyfii muÏineznali.

***

Do‰lo e-mailemKrásná dáma vkroãí do lékárny, jde rovnou kmagistrovi a hledíc mu pfiímo do oãí klidnûfiíká: “Potfiebuji kyanid. “Lékárník se ptá: “Na co proboha potfiebujetekyanid?”Dáma odpoví: “Jdu otrávit manÏela.”Lékárník vyvalí oãi a namítá:”PaneboÏe!NemÛÏu Vám dát kyanid na zabití manÏela!To je protizákonné! Pfiijdu o licenci! ObapÛjdeme do vûzení! V Ïádném pfiípadûNEDOSTANETE kyanid!”Dáma sáhne do kabelky a ukáÏe fotografiimanÏela v posteli s lékárníkovou Ïenou.Lékárník koukne na obrázek a povídá: „No - toje úplnû nûco jiného. Nefiekla jste, Ïe máterecept.”

***

Nejvíce se zab˘váme - tím co máme, co uÏ známeZachtûlo se mi dnes napsat o snûhu:zãásti proto, Ïe navzdory alarmu zglobálního oteplování máme tu v Sudburysnûhu víc neÏ jsme mûli v posledníchdeseti letech. Dle odborníkÛ uÏ bylo devûtblizardÛ, a to nejsme ani v pÛli ledna. Zadruhé mne svûdí ruce, kter˘mi jsem ránoodklidil 20 cm nového pra‰anu kolembaráku. A za tfietí sníh kaÏd˘ zná, zaÏil akaÏd˘ nosí v hlavû nûjakou snûhovouhistorku, která je pfienosná z jedné hlavydo druhé, a rád bych se ty jiné snûhovéhistorky dozvûdûl. KdyÏ se kaÏdémumÛÏe nûco pfiihodit, mohlo by to stát i zapfieãtení komukoliv.

Pfied víc jak deseti léty, v devadesát˘chletech, sníh tu padal a padal, aÏ kdosi vsousedství roz‰ífiil fámu, Ïe pod takovouspoustou snûhu by se mohla prolomitstfiecha.

Krátce potom zabouchali na dvefiena‰eho baráku tfii mládenci a nabídli, Ïeza stovku shrnou sníh ze stfiechy. Odmítljsem ze ‰etrnosti jejich nabídku; pfie‰li ksousedovi a za pár minut vylezli nastfiechu a shrnovali sníh od hfiebene dolÛ.

Pozoroval jsem je pfies záclonu a rozhodlse, Ïe to provedu sám a stovku sischovám.

Po poledni, kdyÏ sluníãko trochu ohfiálosníh, jsem pfiistavil Ïebfiík ke stfie‰e avyzbrojen lopatou vystoupal jsem na hornípfiíãku Ïebfiíku a opfiel se lopatou dometrové návûje snûhu. ·lo to jak po

másle, pomyslel jsem si, a neÏ mi tamy‰leneãka doznûla v hlavû, pohnula sezávûj drobátko podkopaná a smetla mneze Ïebfiíku na zem. Pád na záda dokyprého snûhu mne omráãil a lavinasnûhu mne zasypala.

Asi bych tam v bezvûdomí umfiel a na‰limé zmrzlé tûlo aÏ na jafie, ale v tombezvûdomí mne probudil hlas mé ÏenyEvy, která volala „RosÈo! RosÈo!“ Zaãaljsem sebou ‰kubat pod tou lavinousmûrem ke svûtlu nade mnou, aÏ sepokr˘vka prolomila a já popadl dech.Nikdy mi nevonûl vzduch tak sladce pfiedtím ani potom. Rukama jsem si odhrabaltrup, posadil se a vstal. Tfiásly se mi nohyjako z gumy, uvidûl jsem Evu, stála tams hrnkem ãaje a zírala. DrÏel jsem hrnekobûma rukama, tak se mi tfiásly, a blekotal,co se mi stalo.

Teì uÏ to vypadalo komicky, a ona sesmála, i kdyÏ mi ‰lo o Ïivot. Usvûdãilomne to v názoru, Ïe Ïeny jsou dalekootrlej‰í neÏ muÏi.

„Kde mበbr˘le?“ optala se. ·li jsme jehledat, ale na‰li jsme je aÏ kdyÏ sníhkoncem února roztál.

Párkrát jsem tu historku vyprávûl,veskrze pod vlivem rozvernosti z alkoholua zpravidla, kdyÏ jsem do‰el k tomu, ÏeEva sv˘m voláním zapla‰ila zubatou azachránila mne pfied zadu‰ením, vyvolaloto smích, namísto pokory, tak jsempfiestal.

Dnes ráno jsem fiekl, Ïe bych mûlshrnout závûje ze stfiechy a Eva fiekla, Ïenesmím, protoÏe musí odjet do byznysua kdo by mne hlídal a pfiípadnû zachránil?

To brutální odmítnutí mi vylákalo zpamûti snûhovou historku tfiicet let starouz mé skautské minulosti ve slavnémostravském turistickém oddílu BVU.

My jsme tehdy tábofiili v létû i v zimû, vBeskydách i Jeseníkách, umûli jsme to.Byl jsem skautÛm vûrn˘ pût let, aÏ domaturity, kdy dívky mne zaujaly více neÏSeton, woodcraft a spoleãnostodrÛstajících mládencÛ. Obvykle jsmevyjíÏdûli v pátek odpoledne nebo v sobotuãasnû ráno vlakem; a protoÏe jsem seuãil tancovat a ráno jsem vyspával, vydaljsem se za kamarády odpoledním vlakem.SnûÏilo s de‰tûm, ‰lapal jsem hlubok˘ma rozbfiedl˘m snûhem na místo srazu, leãne‰lo to podle plánu, stmívalo se. Îádn˘problém pro ostfiíleného skauta, fiekl jsemsi namísto paniky, vyhloubil jsem v závûjidíru, zalezl do spacáku a spal jakomiminko. KdyÏ mi fosforové ruãiãky nahodinkách ukázaly sedm a kolem tma jakv pytli, zkou‰el jsem otevfiít zip spacáku,ale ten byl zamrzl˘. D˘chal jsem na to,otevíral zoubky centimetr po centimetru,ale i mÛj útulek byl zamrzl˘ a pevn˘ jakosarkofág. Mírná panika z tmy v omezenémprostoru a k tomu tr˘znivá potfieba moãeními vyjasnily hlavu. Nejdfiív, kde je nahofiea kde dole? Urãil jsem, kam padá bota,kterou jsem si sundal a zaãal bu‰it dohmoty nahofie. Leã závûj byla vysoká,vzpomnûl jsem si, a protoÏe jsem se dodíry vsouval ve spacáku nohama napfied,bylo nejslab‰í místo v té ledové hrobceza mojí hlavou. Nahmatal jsem nÛÏ, kter˘jsem mûl vÏdy v kapse, a zaãal bodat aolamovat led ve smûru za hlavou. Nebylodost místa na sezení. Nahmatal jsemjedlovou vûtev, kterou jsem pfiikryl vchod,spí‰e vlez do díry, aby na mne nesnûÏilo,potil jsem se úsilím a téÏ zaãal chybûtkyslík (to jsem si myslil, ale byla to pouzepanika). Na délku ruky jsem hlodal tun˘lekke vzduchu. Koneãnû jsem propíchnulledov˘ krun˘fi té zmrzlé veãerní bfieãky aprouÏek svûtla mi ukázal na hodinkách,Ïe je ãtvrt na deset. Trocha svûtla a kyslíkmi vrátily rozvahu, shrnul jsem spacákpod kolena, vymoãil se pod sebe a velicese mi ulevilo. Do úst jsem vkládal kouskyzmrzlého ledu a ohlodával ten tun˘lek oprÛmûru ruky do prÛmûru hlavy, pakramen a koneãnû po desáté jsem sevysoukal ven z té snûhové rakve. Ach, tobylo blaho b˘t ve stoje. Propocen˘ jako vde‰ti, chvatnû jsem vykopal klackem svÛjbatoh uloÏen˘ vedle hrobky, natáhnulsvetr na sebe, zabalil spacák a vyrazilpoklusem za kamarády.

„Kdes bumloval,“ ptali se, kdyÏ jsem jedohnal na cestû k nádraÏí, a svémunejbliωímu jsem po‰eptal: „Sbalil jsemholku ve vlaku a zÛstal u ní pfies noc...“

Bylo nám sedmnáct a hned mi z téerotické fantasmagorie narostl hfiebínek.Bylo to lep‰í neÏ se zpovídat, Ïe jsemzamrzl a uvíznul v jakési snûhové dífie.

Teì jsem zaslechl divn˘ ‰ramot aÏuchnutí pod oknem. Vy‰el jsem ven apod oknem leÏí kupa snûhu, která sjelaze stfiechy. Eva mûla pravdu - ten sníhmá svÛj harmonogram a netfieba tomupomáhat ze Ïebfiíku lopatou. Ale to uÏkaÏd˘ zná.

Pfieji hezk˘ den a v‰ecko dobré!Ross Firla, Sudbury***

Page 7: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

7January 29, 2009 Letter

Točený Prazdroj a Czechvar

v západním Torontu!

Evropská ikanadskákuchynû!

Vyhfiívanévenkovní

patio!

20 toãen˘chdomácích idovezen˘ch

piv!

LargeScreen DLPSatellite TV

Sport

WingNights

(Sun.Mon.Wed.)

Karaoke(Fridays)

Letím-li to Evropy, snaÏím se vÏdy pouÏít linkuKLM, s pfiestupem v Amsterodamu. Je to leti‰tûvelmi pûkné a dokonale pfiehledné. A vût‰inouaerolinka KLM poskytuje velmi pohodlné ãasy kpfiestupu do letadla do Prahy.Se spoleãnost KLM i dnes je let pfiíjemn˘,

obsluha je vzorná, jídlo dobré, a pfii mém poslednímletu pfies Atlantik i dodávka vína byla uspokojivá.Dneska ráno, kdyÏ jsem odvezl Ïenu, více neÏ

ãasto Ïádanou nemocnicí v na‰em místû, abyvypomohla, aã uÏ je v penzi, aby mohla vyhovûtpoÏadavkÛm (nemocnice), stavûl jsem se, jakoãasto za takov˘ch okolností, v jedné kafírnû nacestû domÛ.Je to místo s pfiíjemn˘m personálem, solidní

cenou za vcelku solidní kávu a stojanem, z nûhoÏlze si pÛjãit nûkolik novin. (Tahle moÏnost pfieãístsi u kafe tisk je také dÛvodem, proã dávámpfiednost kafírnám, kde je to moÏné).Koupil jsem si kávu (v tomto podniku za 1.50

kanadsk˘ch dolarÛ) a s novinami National Postposadil se ke stolu. Vût‰ina obsahu tiskoviny bylavûnována Baraku Obamovi a té veleslavnéudálosti pfievzetí prezidentského úfiadu USA k níÏdo‰lo 20.ledna tohoto roku 2009. Na toto témabylo a je vûnováno v tisku neuvûfiitelné mnoÏstvímísta, stejnû jako v TV ... ale o tom teì nechcipsát. Dle mého názoru v‰echna ta sláva a v‰echnoto historické mega v tom ãi onom ohledu. Myslímsi, Ïe snad bylo by lépe vyãkat nejménû rok, abyse shledalo, zda nadûje v nového prezidentaUSA, prvního jiného pÛvodu, jsou oprávnûné.Pfiál bych si, aby tomu tak bylo. Nic není více tfiebaneÏ obnovit prestiÏ Spojen˘ch státÛ americk˘ch.(aã ta je, dle mého nízoru, po‰ramocena ne zcelaprávem evropsk˘mi zemûmi, ale to by bylo themana dal‰í úvahu).Zmínûn˘ National Post pfiinesl zprávu o tom, Ïe

Mr. Wildeers, ãlen holandského parlamentu,leader Holandské strany svobody s devíti kfieslyv parlamentu, je obÏalován a nejspí‰ bude souzen.Je autorem filmu Fitna (vidûl jsem), kombinujícímfilmové zábûry teroristick˘ch aktivit s citáty zKoránu. Film jsem vidûl a zmínûné citíty si ovûfiilv Koránu, kter˘ mám, vydalo slovutnénakladatelství Penquin. Vím tedy, o ãem je fieã.Mám také záznam fieãi pana Wilderse (myslím,Ïe v Kongresu USA) o podcen´ování nebezpeãíislámského fundamentalismu, s varujícímpokazem na to, co se v posledních letech dûje vHolandsku).

A docela nedávno, vyslechl jsem si asi hodinov˘proslov paní B. Gabriel, kfiesÈanky narozené vLibanonu, Ïijící tam deset let, která z vlastnízku‰enosti proÏila blaho islámskéhofundamentalismu. Îije dnes v USA a její osobnízku‰enost mÛÏe se v mnohém li‰it od toho, conám dodává TV zpravodajství stanice CNN.Ale zpût k události zmínûné v National Post,

která mi mírnû znechutila jinak dobou kávu.Z nejvût‰í pravdûpodobností pan Wilders bude

souzen hlavnû za svÛj film Fitna, publikovan˘ 27.bfiezna 2008, reflektující k nûkolika ze 114 súrKoránu kombinovan˘ch s v˘stfiiÏy z tisku a videozáznamy drastick˘ch teroristick˘ch akcí MuslimÛ(militantních, ale MuslimÛ nicménû. Dne‰ní odhadje, Ïe z celkového poãtu 1.2 milliard je jich 10procent. To je znaãná síla).Pro toho, kdo události alespoÀ v mírné mífie

sleduje, není vûru tajemstvím, Ïe právû vHolandsku, kde poãet muslimské imigrace jeznaãn˘, nabízí se jak˘si pfiedobraz toho, jak tomÛÏe dopadnout kdekoli, kde poÏadavkÛmmilitantních isalámsk˘ch fundamentalistÛ vládazemû (která tûmto immigrantÛm poskytujenejednu ekonomickou v˘hodu) je z tûch ãi onûchdÛvodÛ (nejspí‰ strachu z nebezpeãn˘chnásledkÛ, neboÈ islámsk˘ terorista má na Ïivotãlovûka jin˘ názor neÏli na‰inec, aÈ âech,Kanaìan nebo Holanìan) je stále vícevyhovováno.Jen poklidná otázka: kter˘ z militantních

islámsk˘ch vyhroÏovatelÛ Západu byl pohnán ksoudu? Kdo z nich byl brutálnû zavraÏdûn jakofilmafi slovutného jména (Theo vam Gogh pfiedpár lety)?Ale abych svoje povídání moc neprotahoval.22. ledna 2009 pan Wilders byl holandsk˘m

soudem obÏalován ze zloãinu nenávisti.Ti kdoÏ nejsou schopni komunikace, ti kdoÏ

místo argumentÛ pouÏívají bomby upevnûnékolem tûlíãek sv˘ch dûtí, ti kdoÏ nemají sebemen‰ísmysl pro humor, ti, kdoÏ trpí z tûch ãi onûchdÛvodÛ ztrátou b˘valé v˘znamnosti a snaÏí se jízískat terorem toho nejbrutálnûj‰ího druhu, ti ãinímoje rozhodnutí na ãí stranu se postavit, velmijednoduch˘m.(Zajímavé statistika: ... aã ta se více t˘ká dne‰ního

konfliktu v Gaze):Celkov˘ poãet ArabÛ je dnes cca 1,2 milliardy,

tedy asi 20 procent svûtové populace.Zde je poãet laureátÛ Nobelovy ceny za literaturu,

ekonomii, fyziku a to jen do roku roku 1995)):Celkem 7.Celková svûtová populace ÎidÛ je cca 14 000

000, tedy asi 0.02 procent svûtové populace(pouhá setina islámské populace): LaureátÛNobelovy ceny ve stejn˘ch oblastech a do stejnéhoroku: celkem 129!Dovolím si ocitovat Benjamina Netanyahu, svého

ãasu izraelského Prime ministra: JestliÏe Arabovéby sloÏili dneska zbranû, nebylo by více násilí.JestliÏe by dnes Îidé sloÏili zbranû, nebylo byvíce Izraele.Tato slova mají dnes mnohem v‰eobecnûj‰í

platnost, neÏ si moÏná uvûdomujeme.Pfiíklad pana Wilderse to velmi dobfie

dokumentuje. A vrhá smutné, ‰edé svûtlo na tutoevropskou zemi, na její vládu. Na mûsto, jehoÏleti‰tû mám nejradûji k pfiestupu na cestû do svédomoviny (kde se, k mému zkamání, zaãínají takédít smutné vûci s ohledem na ãtyfiicetiletou historii).A tak mû napadlo, Ïe bych v Amterodamu dneska

nechtûl Ïít za Ïádn˘ch okolností.Zatím snad jenom pfiestupovat na jeho

znamenitém leti‰ti ...Vladimír Cícha - Vancouver

***

Do Evropy létám nejradûji pfies AmsterodamKaÏdé noviny ãi periodika, pfiipomínají, Ïe publikovan˘ text toho ãi onoho autora nutnû nemusí vyjadfiovat názor redakce, redaktora, majitele listu. To je sdûlení, které, dle mého názoru,zachovává onu svobodu názoru, moÏnost v˘mûny názorÛ v duch tûch nejzákladnûj‰chí zásad demokracie. Vûfiím, Ïe i tento list respektuje takové, zcela naprosto logické, zvyklosti. Vopaãném pfiípadû nabízí se pfiipomenutí na cenzuru toho ãi onoho druhu, vÏdy ale to fenomén ignorujícu vymoÏenosti svobodné spoleãnosií, státu, zemû.

Page 8: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

8 January 29, 2009Theatre

Freska o Ïivote(a nielen emigrantskom)

Voºn˘ záznam z besedy s dramatikom MUDr. Viliamom Klimáãkom a hereãkou Evou Rysovou, ktorá prebehla 11 januára t.r. po úspe‰nej svetovej premiére hry Horúce leto 68. Celédielo je poskladané z pribliÏne tridsiatich príbehov ºudí, ktorí emigrovali po auguste 1968 a z autorovej osobnej skúsenosti so svojím bratom, ktor˘ odi‰iel do Západneho Nemecka a tamzomrel. Postava gitaristu je venovaná práve jemu. Pred necel˘mi dvoma rokmi dr. Klimáãek pri‰iel, na pozvanie reverenda Tótha do Toronta, kde poãúval Ïivotné osudy ºudí, ktorí odi‰lizo svojej krajiny plnej ‰kared˘ch, hoci údajne spriatelen˘ch, tankov do neistej budúcnosti.

Nechajme v‰ak hovoriÈ Viliama Klimáãka: P˘tate sa mana moju údajne sloniu pamäÈ, ako som si dokázal zapamätaÈv‰etky tie príbehy. Musím pripomenúÈ, Ïe som medik azapamätaÈ si dvojzväzkovú uãebnicu anatómie nie je vôbecmaliãkosÈ, ãiÏe mám urãit˘ tréning. Musím sa v‰ak priznaÈ, ÏevÏdy veãer pred spaním som si vypoãuté zapísal. Pôvodnesom chcel zahrnúÈ v‰etky emigraãne vlny od medzivojnovejcez povojnovú, 48. rok, 68. a neskôr. Predstavoval som si toako ak˘si spoloãn˘ piknik, in‰pirovan˘ âeskoslovensk˘mdÀom na Masaryktowne, kde viacero emigraãn˘ch generáciíspolu komunikuje. Musel som to v‰ak dosÈ zúÏiÈ, pretoÏeTorontskû slovenske divadlo nemá toºko hercov. Je to skôrv˘zva pre veºké kamenné divadlá, ktoré disponujúprofesionálnym súborom, minimálne trojgeneraãn˘m.Eva Rysová: Problematika emigrácie sa ma dosÈ osobnedot˘ka, pretoÏe môj jedin˘ syn s rodinou Ïije práve tu, v

VK: Medicíny som sa nevzdal ºahko. Venoval som sa jejdesaÈ rokov. Poãas ‰túdia sme mali na ‰kole malé amatérskedivadlo, hrávali sme prevaÏne hry Voskovca a Wericha.

kanadskom Vancouveri, takÏe celkom chápem traumatizujúcemomenty roztrhnut˘ch rodín. Som veºmi ‰Èastná, Ïe sommala moÏnosÈ zahraÈ si postavu Anny, hoci som vôbecnetu‰ila do ãoho idem. Profesionálne divadlá skú‰ajú 4-5hodín denne, poãas generálkoveho t˘ÏdÀa dvakrát denne.Tu tomu tak nebolo, pretoÏe v‰etci úãinkujúci majú svojezamestnania a aÏ potom divadlo. O to väã‰mi obdivujem ichnad‰enie a zápal. DosÈ som sa obávala dlh˘ch monológovhlavne kvôli nedostatku ãasu na poriadne na‰tudovanie.V‰etko v‰ak na‰Èastie dopadlo dobre.Viliam Klimáãek: Pred t˘mi 25 rokmi, keì som zaloÏil malédivadlo Gunagu, ktoré jestvuje doposiaº, som bol mlad˘ adom˘‰ºav˘. Hral som na scéne, ba aj na saxofón. âasom somsa stal kritickej‰ím a prestal som hraÈ. Na‰Èastie máme tamsam˘ch vynikajúcich hercov a hereãky, absolventov hereck˘ch‰kôl, ãi uÏ v Prahe, alebo v Bratislave. Keby som mal ja hraÈpostavu Anny, mala by tam asi tri vety. S ohºadom sám naseba by som musel ‰krtaÈ a ‰krtaÈ. Som predsa autor. Vminulosti sa to stalo neraz.Otázka z publika: Preão ste vymenili povolanie lekára zadramatika?

ÚroveÀ nebola ktovie aká, mne to v‰ak zachutilo. Po ‰kole,ako kaÏd˘ obãan socialistického âeskoslovenska muÏskéhopohlavia, viac alebo menej zdrav˘, som bol nuten˘ ísÈ navojnu. Na‰Èastie, ako absolvent vysokej ‰koly iba na rok. Akovojensk˘ doktor. A tam som mal kamaráta Ivana Mizeru, ktor˘v súãasnosti Ïije tu, v kanadskom Edmontone a usúdili sme,Ïe musíme zaloÏiÈ divadlo, ako únik pred realitou, aby smevôbec preÏili. Vo vinárni sme vym˘‰ºali meno a tak vznikloGunagu. Nikto doteraz poriadne nevie, ão to znamená, hocijestvuje mnoho logick˘ch vysvetlení. Zaãali sme hrou, podºaznamenitého predstavenia Voskovca a Wericha Vest pocketrevue. Pesniãky boli parodizované ãastu‰ky z 50-tich rokov atak, ako VW zosmie‰Àovali vtedy populárneho a hranéhoIbsena, my sme si podali v˘znaãneho socialistickeho

rozídeme sa kaÏd˘ po svojom. Nestalo sa tak. Zachutilo námto a odvtedy, za t˘ch 25 rokov, sme urobili ìaº‰ích 50 hier.KeìÏe sa celkom darilo, musel som sa rozhodnúÈ, ãi chcembyÈ najlep‰í doktor medzi hercami, alebo najlep‰í herecmedzi lekármi. Divadlo zvíÈazilo.ëaº‰ia otázka: Fascinovalo ma, ako ste pochopili emigrantov,pretoÏe ºudia, ãi uÏ v âechách, alebo na Slovensku príli‰nechápu ãím v‰etk˘m sme tu museli prejsÈ. Ak tomu dobrerozumiem, tak sa s touto hrou chystáte aj na Slovensko,prípadne do âiech. Myslíte si, Ïe pomôÏe zmeniÈ chápanieºudí, ktorí zostali a koneãne uznajú, Ïe ani my sme tu nemalina ruÏiach ustlané?VK: Myslím si, Ïe nijaké umenie nedokáÏe niã zmeniÈ alebo

dramatika Soloviãa. Bola to úÏasná sranda, hoci tro‰kunebezpeãná. Divácky úspech bol nevídan˘. Predpokladalisme, Ïe odohráme zopár repríz, potom to celé zabalíme a

zlep‰iÈ. Treba v‰ak skú‰aÈ. Umenie zaujíma tak asi jednopromile civilizácie. Verím v‰ak, Ïe prídu ústretoví a vnímavídiváci, ktorí nieão pochopia a bude ich to zaujímaÈ. Horúceleto je v podstate hra o emigrantoch a vበsúbor to, viac-menej na vlastné náklady, príde ukázaÈ ºuìom, ktorí zostali.Zhodou okolností to bude v˘borná spojitá nádoba s mojouìaº‰ou hrou so zlovestn˘m názvom Komunizmus, ktorá malapremiéru pribliÏne pred poldruha mesiacom v bratislavskomdivadle Aréna a je o ºuìoch, ktorí sa rozhodli zostaÈ. A takistoto nebolo ºahké. Táto hra na Slovensku spôsobuje obrovskéemócie a napriek tomu, Ïe slovensk˘ divák je cynick˘, niekoºkoºudi sa mi v slzách priznalo, Ïe pre‰li ãímsi podobn˘m.Rafinovan˘ nátlak ·TB, donucovanie k spolupráci a mnohoin˘ch veºmi nepríjjemn˘ch vecí.Ako sa vás dotkli, prípadne ovplyvnili vypoãuté príbehy?VK: ËaÏko hovoriÈ o nejakom ovplyvnení. Keì som sempri‰iel po prv˘ raz, mal som pocit ãohosi veºmi autentického.ªudia sa úplne prirodzene rozhovorili, úÏasne sa otvorili auvoºnili. Na‰Èastie nenastali rozpaãité odmlky, prípadne trapnéticho. Velmi ma dojala tá dôvera a tak som si povedal, hoci toznie ako fráza, Ïe t˘chto ºudí nesmiem sklamaÈ. Dlho somnevedel ako tento bohat˘ materiaº spracujem. Pre tvorivéhoãloveka sú to muky, keì vie ão, ale nevie ako. Rád pouÏívamznámu Michelangelovu metaforu, kde hovorí, Ïe keì sapozrie na kameÀ, uÏ v Àom vidí Dávida. Vedel som celkomiste, Ïe si to tú formu samo nájde, jednoducho si ju vyp˘ta. Ajsa tak stalo a ja som bol ten naj‰Èastnej‰í ãlovek na svete auÏ to i‰lo samo. A ako sa ma to dotklo? MoÏno ma to nauãilourãitej pokore a som vìaãn˘, Ïe som nemusel prejsÈ t˘m, ãímste pre‰li mnohí z vás. A utvrdilo ma to v tom, Ïe napriek zl˘ma ÈaÏk˘m okolnostiam ãlovek zostane ãlovekom a dokáÏeslu‰ne a zmysluplne preÏiÈ. V tomto zmysle ma to akosiºudsky posunulo. Ja som uÏ tak˘ divn˘ optimista.Dovolil som si voºne prepísaÈ záznam z besedy s hosÈujúcimiumelcami. Na záver hádam len toºko, Ïe diváci, ktorí pri‰li napredstavenie neoºutovali. Práve naopak. Napriek tomu, Ïedr. Klimáãek správne zdôrazÀuje, Ïe absolútne nijaké umenienedokáÏe niã zmeniÈ, ãi zlep‰iÈ, treba umenie robiÈ akonzumovaÈ. Videli sme hru, ktorá sa nás bytostne dotkla ao to ide. PretoÏe odpovede na v‰etky otázky aj tak nejestvujú.

Ivan Zná‰ikFoto: Yuri Dojã

***

Eva Rysová a Viliam Klimáček

Aktéri hry Horúce léto 68

Milan Daruľa a Roman Kozák

Zdeňka Daruľová, Dušan Tóth

a Hana Valušová-Moisé

Zuzka Martinková-Znášik

Page 9: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

9January 29, 2009 Sokol

BÁBEL MIRO 10.00BALABÁN-POMMIER HANA 10.00âESKOSLOVENSK¯ BAPT. SBOR 150.00BEâKOVÁ JARMILA 10.00BRANKOVSKÁ V. 10.00BUBÁK VùRA 10.00DIAN JANA 10.00DVORSK¯ JARO 12.00FALT¯NEK ALEX 20.00FIRLA ROSS 32.00FREUND JOHN 20.00GABÁNEK CHARLES 50.00HALBICH N. 2.00HEGER PETER 10.00HEJNÁ EMILIE 5.00JANOUCH KAREL 10.00KADLEC KARLA 10.00KA·PAR DRAHOSLAVA 20.00KAZÍK MARGITA 22.00KERNEY G. 10.00KIROVÁ M. 2.00KOâÍ KAREL 10.00

KRAJN¯ M. 250.00KRÁL PAVEL 100.00KRONDL MAGDALENA 22.00KUPISZ E. 10.00LANDA VAV¤INEC 20.00LAU·MAN JIRINA 20.00LEDESK¯ EUGENIE A. 40.00LEGIERSKÁ NATA·A 10.00LEV M. 10.00LNùNIâKA JOSEF 25.00MALÁâEK ZDENùK 5.00MA·TAL¯¤ RUDOLF 20.00MATùJOVIâ JAN 220.00MEJZR IVO 22.00MEN·ÍK VLASTA 50.00MRAZOVA HANA 5.00NEUMANN A. O. 57.00NOVÁK EVA 10.00OR·OV¯ MIROSLAV 10.00DR. PELNÁ¤ P¤EMYSL 10.00DR. PRCHAL JAROSLAV památka E. KOUKOLOVÉ 100.00

PROKÒPEK ZD. 22.00RAK L. 22.00ROHN BLANKA 10.00ROUS VùRA 10.00RYDLO DAGMAR 15.00SEP MILAN 10.00·RAM IGOR 5.00·UCHMA MILO· 35.00TÁBORSK¯ VÁCLAV 20.00TALSK¯ N.G. 10.00THEN ED 50.00TICH¯ VICTOR 22.00TMEJ J. 25.00TOCHOR EVA 20.00TROBL VLASTA 20.00VESELÁ KVETA 5.00VESEL¯ ANNA 5.00VETI·KA FRANTI·EK 10.00VIEZNER E. 120.00VRÁNA V. J. 10.00ZÁBùHLICK¯ JAROMÍR & MARIA 10.00DR. ZACAL G. 5.00ZAVORAL V. 10.00ZEMAN ALE· 5.00ZEMÁNEK J. 5.00ZIEGLER K. 20.00

Seznam dárcÛ na tiskov˘ fondza období 10. 1. 2008 - 23. 1. 2009

Sokolské dûdictvíPfies rostoucí intenzitu generaãníhozapomínání, vût‰ina âechÛ a SlovákÛ si dosudzachovává jakési povûdomí o sokolství. Víme,Ïe Sokol vznikl v Praze v druhé polovinû 19.století (1862), Ïe byl inspirován fieck˘mideálem “kalokagathie” (nûkdy vyjadfiovan˘mheslem zdraví - síla - krása), Ïe se vznikemmûli nûco spoleãného Tyr‰ a Fügner, Ïevût‰ina ãeskoslovensk˘ch legionáfiÛ v prvnísvûtové válce byla odchovanci Sokola, Ïenacisté uvûznili vût‰inu sokolsk˘ch vÛdcÛ (ztisíce vÛdcÛ, uvûznûn˘ch v Osvûtimi, jen 68válku pfieÏilo), Ïe komunistÛm se málempodafiilo pohfibít duchovní podstatu sokolství...Ti z nás, ktefií jsme úÏeji spjati s historií této

organizace, která mûla tak masivní vliv naÏivot celého národa, si moÏná vzpomeneme,Ïe v devíti svûtov˘ch gymnastick˘ch soutûÏíchmezi lety 1903 a 1938 se Sokol umístnil jakodruÏstvo na prvním místû sedmkrát a dvakrátna druhém místû; Ïe v soutûÏi jednotlivcÛ vindividuálních disciplinách Sokol získal o‰atkucen (první a tfietí místo v roce 1907, druhémísto v roce 1909, první, druhé a tfietí místo vroce 1911, první místo v roce 1922, druhé atfietí místo v roce 1926, druhé a tfietí místo vroce 1930, druhé místo v roce 1934 a první adruhé místo v roce 1938) - dodnes se pamatuji,s jak˘m napûtím jsme sledovali v˘kony AloiseHudce, kter˘ získal svûtové mistrovství nanáfiadí v roce 1931, ‰estnáct let obhajovalsvÛj titul na kruzích a na berlínské olympiádûv roce 1936 (‘doufám’, Ïe v pfiítomnosti AdolfaHitlera) vyhrál zlatou olympijskou medaili. Anebyli to jen muÏi, ktefií ‰ífiili slávuãeskoslovenského tûlocviku: Ïeny poprvésoutûÏily v roce 1934 a získaly první cenu jakodruÏstvo i v individuálních disciplinách. V roce1938 se sokolské Ïenské druÏstvo umístiloprvní a v individuálních disciplinách sokolskéÏeny obsadily první tfii místa...I na to jsem dost star˘, abych si alespoÀ

mlhavû pamatoval onu nejelegantnûj‰í zev‰ech korunovan˘ch i nekorunovan˘ch hlavté doby (dokonce na koni), Tomá‰e Masaryka.A se v‰emi, kter˘m bylo dopfiáno vystoupit napoúnorovém sletû, sdílím hfiejiv˘ pocit, Ïejsme do jednoho, bez povelu, odvrátili hlavuod samozvancÛ, usazen˘ch na tribunû naStaromûstském námûstí. A tak jsem si myslil,Ïe není mnoho, co bych o Sokolu nevûdûl. AÏdo 20.listopadu 2008.Ten den jsem se zúãastnil pfiedná‰ky Jana

Waldaufa na téma „Sokolské Pluky stráÏesvobody“. Veãer fiídil Lubomír Hykel a v sálebylo jen nûkolik desítek posluchaãÛ. ·koda,byla to jedna z nejobjevnûj‰ích pfiedná‰ek,které jsem sly‰el a pro v‰ecky z nás odhaliladal‰í vzne‰enou kapitolu sokolské historie.Zdrojem Waldaufov˘ch informací byla knihaZdeÀka Kárníka „âeské zemû v éfie prvnírepubliky“, „¤íjen 1918“ od Adolfa Klimka adiplomová práce Josefa Hovorky z roku 1991„Zaji‰Èování území Slovenska v létech 1918 -1919“, doplnûno informacemi z rÛzn˘chsokolsk˘ch publikací a dvou svazkÛ kronikyplukÛ Jaroslava Ry‰avého (první vy‰el v roce1938 a druh˘ v roce 1947). K vydání dal‰íchsvazkÛ jiÏ nedo‰lo.Text, kter˘ následuje, je buì pfiesnou citací,

nebo parafrází Waldaufov˘ch slov:28. fiíjna 1918 byla v Praze vyhlá‰ena

âeskoslovenská republika. Jedním znejdÛleÏitûj‰ích problémÛ bylo pfievzetí státnímoci, která v té dobû spoãívala v rukouzemského vojenského velitelství, jehoÏhlavním velitelem byl polní podmar‰álek agenerál pûchoty Pavel Kestfianek, staniãnímvelitelem Prahy byl generál Zanantoni.PraÏská posádka sestávala v té dobû zMaìarÛ, RumunÛ a NûmcÛ, pfiíslu‰níkÛ 73.pû‰ího chebského pluku. âeské pluky byly nafrontû, jejich náhradní útvary v Alpsk˘chzemích nebo v Maìarsku. Z ãesk˘ch vojákÛbyli v Praze jen ranûní, invalidé, dovolenci zfront, zbûhové a politiãtí vûzni. Z tûchtodezorganizovan˘ch jedincÛ se tvofiily prvníãeskoslovenské oddíly: 29. fiíjna to byla ãetanámofiníkÛ a první stráÏní setnina, 31. fiíjnado‰lo k ustavení prvního ãs. dobrovolnéhopluku a prvního dûlostfieleckého pluku, a 4.

Pokračování na str. 10

Page 10: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

10 January 29, 2009Sokol

Maria Gabánkovákresby, malby, portréty

VIDEO EL CANADA583 William Street, London, Ont. N6B 3E8

Tel.: (519) 434-9939; Fax: (519) 434-8182E-mail: [email protected]

www.videoelcanada.comhttp://www.videoelcanada.com

Podporujte legální obchod!Na základû autorsk˘ch smluv mnoho nov˘ch filmÛ, TV

seriálÛ a zábavn˘ch pofiadÛ dovezla a Vám nabízív˘hradnû firma:

nabízí premiérovû druhou fiaduoblíbeného seriálu

HOP NEBO TROP IIs hrdiny sice trochu star‰ími nicménû stálestejnû hrav˘mi v nov˘ch dobrodruÏstvích.Napínav˘ detektivní pfiíbûh s M. KÀaÏkem

V HLAVNÍ ROLIz televizního prostfiedí, jehoÏ dûj se proplétá s

Ïivotem.A MNOHO dal‰ích filmÛ a pohádek.

listopadu byl ustaven první dobrovolnick˘ pluk.Ve stráÏních setninách byli z ãásti vojáci

ukáznûní, ale mnohem více bylo tûch, ktefiíhledali jen zaopatfiení. Místo sluÏby chodili jenpro Ïold a menáÏ. Jejich nespolehlivost líãilna jedné schÛzi Národního v˘boru dr.Scheiner: „Ráno jsem potfieboval na stráÏ kjednomu vlaku s vojensk˘m materiálem doVr‰ovic 26 muÏÛ. K menáÏi mnû jich dennûpfiichází dva tisíce, ale tûch 26 jsem shánûlcelé dopoledne. Ke dvanácté hodinû jsemjich mûl tfiináct a vypravil jsem je. Do Vr‰ovicv‰ak do‰el jen jedin˘ a ten do‰el proto, Ïe tammá rodinu a ‰el tedy k ní - ostatní se rozuteklicestou. Teprve koncem listopadu, v prosincia v prvních mûsících roku 1919 se vracelijednotlivci a celé ãeské útvary z Rakouska, zMaìarska a z front. Vraceli se také ital‰tí afrancouz‰tí legionáfii a teprve pak se mohlypostupnû tvofiit první fiádné jednotky ãs.armády.“V den vyhlá‰ení republiky, 28. fiíjna 1918,

neexistoval Ïádn˘ vládní orgán, kter˘ by bylschopen pfievzít státní moc od rakouskéhozemského vojenského velitelství a kter˘ bymohl zajistit pofiádek ve státû a bezpeãnostjeho obyvatel. Jediná organizace, která tohobyla schopna, byl Sokol. Národní v˘bor protopovûfiil svého ãlena zastupitelstva, starostuãeské obce sokolské (âOS), dr. JosefaScheinera, zfiizováním branné moci ãs. státu.Prvním ãinem bylo ustavení sokolsk˘ch

Národních stráÏí. Na v˘zvu starosty dr.Scheinera se bûhem odpoledne 28. fiíjnashromáÏdili v praÏsk˘ch sokolovnáchpfiíslu‰níci Sokola, muÏi a dorostenci, vût‰inouv sokolsk˘ch krojích. Byly jim pfiidûleny úkolya veãer se jiÏ rozcházely do praÏsk˘ch ulicprvní hlídky Národní stráÏe, které mûly zajistit,aby pfievrat probíhal i nadále spofiádanû, bezdrancování, násilností a bez krveprolití. Je‰tûveãer 28. fiíjna bylo ustaveno ústfiední vedeníNárodní stráÏe na Staromûstské radnici ajeho velitelem byl ustanoven náãelník âOSJindfiich Vaníãek. Bûhem následujících dvoudnÛ byly Národní stráÏe ustaveny také vdal‰ích mûstech. Hlídaly v‰echny úfiady,kasárna, skladi‰tû, nádraÏí a jiné vefiejnébudovy. Národní v˘bor také pomocí sokolstvaovládl situaci v Praze a na venkovû. DoNárodních stráÏí se pak také hlásili ãlenovéDûlnick˘ch tûlocviãn˘ch jednot (DTJ), Stfielci,Orlové, hasiãi, studenti a skauti.Pfievzetí vojenské moci nebylo vÏdy snadné:

v Praze se generál Kestfianek bránilvyjednávání poukazem, Ïe bez svolenívídeÀského ministra války nemÛÏe vydatvojenskou moc z ruky. KdyÏ v‰ak uvidûl, jaksokolské oddíly vnikly v noci do budovy,obsadily její schodi‰tû a nádvofií, svolil kvyjednávání. Sokolové také mezitím jiÏodzbrojovali maìarské, nûmecké a rumunskévojáky.Pfií‰tí den, 29. fiíjna, byla nad PraÏsk˘m

hradem vztyãena ãeskoslovenská - tehdyje‰tû ãerveno-bílá - vlajka. StráÏ na Hradûzaujaly sokolské hlídky. Prvního prosincedo‰lo k demonstraci praÏsk˘ch NûmcÛ,studentÛ a demobilizovan˘ch dÛstojníkÛ, ktefiíse vyrojili z Nûmeckého domu a z chodníkÛod Pra‰né brány k MÛstku, provolávali rÛznáhesla, zpívali nacionální písnû a pokfiikovalina âechy. Zpráva o demonstraci pfiivolala naPfiíkopy, kde do‰lo na mnoha místech kpotyãkám, sokolské stráÏe, které vyprostilyprovokatéry z rukou PraÏanÛ, z nichÏ nûktefiízaãali roztloukat nûmecké nápisy nad obchodya chtûli demolovat Nûmeck˘ dÛm. Podobnûbyly chránûny objekty i jinde. Tak v Brnûdo‰lo k rÛzn˘m ‰arvátkám a hrozily krvavénárodnostní sráÏky. Pamûtníci vyzvedávalizásluhy sokolsk˘ch stráÏn˘ch hlídek anûmeck˘ konzul Wewer ve své zprávûzdÛraznil, Ïe „za zachování klidu ve mûstûtfieba podûkovat skvûlé disciplinû SokolÛ.“5. ledna 1919 radikálové, vãetnû bol‰evikÛ,

zabírali velkostatky a rabovali obchody - naÎiÏkovû obsadili trÏnici a pfiilehlé obchody.Setnina pluku StráÏe svobody docílila taktnímzpÛsobem vyklizení trÏnice i ulic. Kpodobnému incidentu do‰lo v Kralupech nadVltavou. I tam úspû‰nû zasáhli Sokolové.

JestliÏe ustavení republiky bylo nad‰enûpfiivítáno ãesk˘m obyvatelstvem, nebylo tomutak v oblastech s pfieváÏnû nûmeck˘mobyvatelstvem. JiÏ 29. fiíjna 1918 Nûmciproklamovali - s odvoláním na Wilsonemvyhlá‰ené právo na sebeurãení národÛ - vzniktak zvané provincie Deutschböhmen anezávisl˘ch útvarÛ Sudetenland aBöhmerwald, zatímco vídeÀsk˘ parlament sesnaÏil udrÏet co nejvíce území zvlá‰È naMoravû (Deutsch-Ôsterreich). AlenejobtíÏnûj‰í situace byla na Slovensku. Bylasice ustavena Slovenská národní rada, aletelegrafní, po‰tovní a Ïelezniãní spoje bylyovládány Maìary, jejichÏ vláda se domnívala,Ïe Maìarsku bude zachována vût‰ina územíUherska, vãetnû Slovenska. PonûvadÏ naSlovensku neexistovaly Ïádné jednotky,pfievrat musil b˘t vyhlá‰en v Praze. Jak zoufalábyla situace na Slovensku, ukazuje telegram,kter˘ 2. února 1919 obdrÏel od bratislavskéhoÏupana Zocha starosta âOS dr. Scheiner, vnûmÏ Zoch Ïádal vyslání SokolÛ do Bratislavy.Na jedinou v˘zvu uvefiejnûnou v âeskémslovû se okamÏitû pfiihlásilo 1200 SokolÛ zPrahy, 880 z ãeského venkova a 400 z Moravy,ktefií hned v sokolsk˘ch krojích odjeli doBratislavy. Îupan Zoch ve svém podûkováníSokolu uvedl: „Vedomie, Ïe za nami stojí2.000 Sokolov, zpôsobilo, Ïe diabolsk˘ nápornepriatela bol zlomen˘. Sokolom ich ochotu aobetavost slovensk˘ lud nikdy nezabudne aostane nám ich bratislavské chovanie vÏdyvzorom národnej obetavosti a ukaznenosti.“V bfieznu 1919 byla v Maìarsku vyhlá‰enasovûtská republika. Její vojsko vpadlo v kvûtnuna Slovensko a obsadilo znaãnou ãást jehoúzemí, ale bylo Sokoly a ãs. vojensk˘mijednotkami (vãetnû vracejících se legionáfiÛ)donuceno k ústupu.Soudob˘ kronikáfi popsal tehdej‰í úlohu

Sokola takto: „Sokolstvo pfiijímalo obtíÏnéúkoly v Praze i po celé zemi s jistotou, kterábudila obdiv i malomyslnost odpÛrcÛ. Sokolodzbrojoval cizí vojsko, zachraÀoval uprostfiednûmeckého území milionová skladi‰tû odûvÛ,obuvi, zbroje i stfieliva, stfieÏil nepfiátele na‰ehomladého státu, odhaloval skladi‰tûzatajovaného zboÏí a zachraÀoval jehorozvleãení, stfieÏil umûlecké sbírky, hlídalkasárna, továrny, zbrojnice, nádraÏí,Ïelezniãní tratû, chytal podvodníky, lupiãe,provokatéry, bdûl ve dne i v noci nad klidemv ulicích. Zmûnil se z nad‰eného idealisty vstfiízlivého stráÏce pofiádku.“Odmítám vûfiit, Ïe organizace s takovouto

minulostí skonãila svoji historickou roli jakosluÏka komunismu, roli, kterou vedeníkomunisty dosazené, proti vÛli ãlenstva, krátcehrálo bûhem jedné fáze reÏimu.

Josef âermák

***Z pohádky do pohádky

24. ledna se v hale kostela Sv. Václava konalypravidelné sokolské ·ibfiinky. Vyvrcholenímveãera je volba nejlep‰ích masek. Srdeãn˘ díkpatfií také nûkolika obûtav˘m SokolÛm a Sokolkámza pfiípravu veãera i v˘borného jídla a ãesk˘chmouãníkÛ.

AÈ se venku tfieba ãerti Ïení, parta kitchenersk˘chSokolÛ nikdy nevynechá. Navíc pfiijedou voriginálních a nápadit˘ch maskách. Odná‰ejí siproto opût první cenu - tentokrát za Karkulku svlkem (manÏelé Kargerovi, úplnû vlevo auprostfied). Druhou cenu dostal ãernoknûÏnick˘pár.

Foto a text: B. Sherriffová

30.1. -28. 2. 2009

Eugen SuchoÀ - Ïivot a dieloLatitude 44 Gallery2900 Dundas St. W.

Zahájení v˘stavy je v piatok 30. 1. 2009 o 18 hod.Bude promítnut dokument Storoãnica

416/535-8063E-mail: [email protected]

www.paintinggallery.netPo‰tovní adresa:

P.O. Box 176, Station E,, Toronto, ON M6H 4E2

Pokračování ze str. 9

Page 11: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

11January 29, 2009 Exil

Dává va‰e Straka více mléka neÏ na‰e Hnûdka?(a také podûkování ãtenáfiÛm Nového domova)

K blaÏené dobû dûtství patfiilo (alespoÀ vmém ãase) i klukovské vytahování: mÛjtatínek je vût‰í neÏ tvÛj tatínek; mÛj tatínekby tvého tatínka zmlátil; na‰e kráva jechytfiej‰í neÏ va‰e kráva. Potfieba„vytahovat se“ (nebo, chcete-li, posilovatsvé sebevûdomí) není omezena nadûtství. Jde s námi vût‰inu Ïivota, snadaÏ do chvíle, kdy stáfií zreviduje v‰echnyhodnoty a kdy dojdeme k názoru, Ïejedin˘ ãlovûk, s nímÏ má smysl soutûÏitjsme my sami. Ani není omezena pouzena nás. Zahrnuje i organizace, jichÏ jsmeãleny nebo které nás platí. âím vy‰‰í jejejich reputace, tím vût‰í je i na‰esebevûdomí.

Takovéhle i jiné nehluboké (skoro hravé)my‰lenky mi létaly hlavou, kdyÏ jsem bylupozornûn na vûtu v ãlánku VûryKohoutové o vánoãní veãefii naMasaryktownu v Novém domovû ze 17.prosince 2008, Ïe MasarykÛv ústav je„nejpoãetnûj‰í“ ãeskoslovenskouemigrantskou organizací v Kanadû (nûcopodobného - i kdyÏ trochu skromnûj‰ího,ale pofiád je‰tû neskromného - prohlásilapfii nedávné náv‰tûvû ãeské ministrynûDÏamily Stehlíkové i paní Alena Kottová,která MasarykÛv ústav oznaãila za „vÛdãí“krajanskou organizaci). 15. ledna 2009prezident Masarykova ústavu RobertTmej v televizi oznaãil orgán ústavu, Nov˘domov, za nejlep‰í krajansk˘ ãasopisnejen v Kanadû, ale moÏná na celémsvûtû s v˘jimkou âeskoslovenska, a vprvním leto‰ním ãísle Nového domovavû‰til (dokonce v jazyce, kter˘ neovládá)slavnou budoucnost Masaryktownu. Bezohledu na okolnosti bych si pfiál, aby mûlpravdu, alespoÀ do stejné míry jakoLibu‰e s Prahou...

Rád Masarykovu ústavu pfiiznávámzásluhy za v‰echno, co dobrého jehoãlenové za pûkn˘ch pár desítek let jehotrvání vykonali, a nebylo toho málo, hlavnûv oblasti jazyka a kultury. 2. ãervence1989 byl na Masaryktownu zásluhouFranti‰ka Otty, jeho Ïeny Edu‰ky a dal‰íchãlenÛ K-231 odhalen památník obûtemkomunismu, dílo Josefa Randy. Vposledních nûkolika letech nejzásluÏnûj‰ísluÏbou ústavu krajanské komunitû byly(vedle vydávání Nového domova)koncertní Nokturna, organizovaná Dr.Milo‰em Krajn˘m. Kolik má dnesMasarykÛv ústav ãlenÛ? Robert Tmej vtelevizi uvedl, Ïe nûkdy pfies dvû stû ajindy jen kolem stovky. Podle m˘chinformací na loÀské valné hromadû, jíÏse zúãastnilo nûco pfies dvacet osob,ústav vykazoval kolem ‰edesáti ãlenÛ.Koncem minulého roku se na moji prosbupfiihlásilo 20 ãlenÛ. âinnost Masarykovaústavu je do urãité míry omezena jehodesignací jako kanadská charitativníorganizace.

Je nepochybnû fiada organizací, vTorontu i jinde, které poãtem ãlenÛ irozsahem ãinnosti (staãí projít kalendáfikrajansk˘ch podnikÛ) pfiedãí MasarykÛvústav: Sokol, Kostel sv. Václava... AleMasarykÛv ústav se, myslím, chce mûfiits âesk˘m a Slovensk˘m sdruÏením vKanadû. Dvû sféry, které si fiíkají osrovnání, je oblast a rozsah pÛsobnosti asamozfiejmû ãlenská základna.MasarykÛv ústav je lokální torontskáorganizace, jejíÏ ãinnost je omezena nakulturní a sociální ãinnost; âeské aSlovenské sdruÏení je celokanadskánezisková organizace, která je mluvãímkrajanÛ v celé Kanadû. V podstatû dítûMnichova, tato organizace mûla navrcholu své ãinnosti bûhem druhé svûtovéválky 91 odboãek a 6.500 ãlenÛ. A i dnesodhaduji poãet ãlenÛ SdruÏení nadesetinásobek ãlenÛ Masarykova ústavu.

Zlat˘ vûk Masarykova ústavu skonãil(prozatím) v roce 2003, kdy Jan J.Trávníãek - po dvaceti letech obûtavépráce - ode‰el na odpoãinek. Pak serychle vystfiídalo nûkolik pfiedsedÛ,poslední, Robert Tmej, byl zvolen pfiedrokem. Byla uãinûna rozhodnutí, kterákrajanská vefiejnost nepfiijala s obdivem(coÏ samozfiejmû neznamená, Ïezodpovûdnost je v˘luãnû na jednéstranû): ne právû pfiátelsk˘ rozchod sVûrou Rollerovou; propu‰tûní dvouzamûstnancÛ, Julie Novotné a MartinaRezka; propu‰tûní dvou uãitelek, kteréna‰im dûtem daly desítky rokÛ práce,Anny Machové a Ludmily âárkové,uprostfied ‰kolního roku; dopis AlenyKottové Dr. Milo‰i Krajnému (pfiíloha),kter˘ vedl k pfiemístûní koncertÛ Nokturendo kostela sv. Václava; odchod redaktoraNového domova, Jana Rotbauera;odmítnutí uvefiejnit ãlánek Ale‰e Bfieziny,kter˘ se bránil nafiãením v úvodníkuNového domova. Dal‰ím dÛkazemodtrÏení MMI od krajanského Ïivota bylanedávná podpora památníku obûtemkomunismu se strany MMI. ZfiejmûbohuÏel MMI nesledoval v˘voj kolem tétodÛleÏité iniciativy bûhem posledního roku,protoÏe (vûfiím, Ïe nevûdomky) podpofiiloficiálním dopisem paralelní projektpodporovan˘ od‰tûpeneckou skupinou,která se postavila proti pÛvodnímuprojektu, kterému ãetné organizace,vãetnû na‰ich, a pfiedev‰ím Zuzana

Hahnová, vûnovaly obrovské úsilí. Bylyto nûkteré z tûchto akcí, které mne vedlyk v˘zvû, aby lidé vstupovali doMasarykova ústavu, aby byla roz‰ífienaãlenská báze a tím umoÏnûn vût‰í v˘bûrmoÏn˘ch funkcionáfiÛ. Vím, Ïe mezi tûmidvaceti, ktefií vstoupili minul˘ rok, je fiadamimofiádnû schopn˘ch lidí. Doufám, Ïevstoupí dal‰í. Znám lidi, ktefií - zapfiijateln˘ch okolností - by mohli b˘t probudoucnost ústavu v˘sostnû uÏiteãní.Moje nedorozumûní není s Masarykov˘mústavem ani s jeho ãleny (váÏím sikaÏdého, kdo je ochoten dát svÛj ãas aschopnosti obecnému dobru), ale snûkter˘mi rozhodnutími dne‰ního vedeníústavu, nûkdy moÏná zavinûn˘mineznalostí (a tady mÛÏe hrát rolineschopnost pfiedsedy komunikovat vãe‰tinû ãi sloven‰tinû) minulosti - a snadi pfiítomnosti - Ïivota krajanské obce.

Mrzí mne, Ïe Nov˘ domov (a tedy i MMI)pfiedstírá vûci, které nejsou, a k faktÛm,které jsou jim nepfiíjemné se chová jakoby nebyly. Îe Ïijí v jiném svûtû neÏ-li myostatní. Vûfiím, Ïe MMI i Nov˘ domovnajdou svoji cestu k svému poslání (protojsem sám obnovil své ãlenství a prosiljiné, aby do MMI vstoupili), ale nemohuupfiímnû spolupracovat s dne‰ním Nov˘mdomovem. Proto jsem se rozhodl, Ïe vKanadû budu v budoucnosti (pokud je‰tûnûjakou mám) své ãlánky posílat pouzedo Satellitu. Jsem vdûãn˘ ãlenÛmMasarykova ústavu za spolupráci, jíÏ semi od nich dostalo, ale pfiedev‰ím chcipodûkovat v‰em ãtenáfiÛm Novéhodomova za pfiízeÀ, kterou mi po celoudobu mé spolupráce s Nov˘m domovemprokazovali. Jejich laskavost je mojínejcennûj‰í odmûnou.

***

Srovnání MMI a âSSKNûkolik fakt: MasarykÛv ústav je lokální torontská

organizace, jejíÏ ãinnost je omezena na kulturní asociální ãinnost; âeské a slovenské sdruÏení jecelokanadská nezisková organizace, která jemluvãím krajanÛ v celé Kanadû. V podstatû dítûMnichova, tato organizace - pÛvodnû známá jakoNational Alliance of Slovaks, Czechs and CarpathianRuthenians, pak Czechoslovak National Allianceof Canada, potom Czechoslovak NationalAssociation of Canada a dnes Czech and SlovakAssociation of Canada - se zrodila z pomnichovskéhohnûvu krajanÛ v Kanadû, z demonstrací v BelmontParku (organizovan˘ch ãtyfimi organizacemi, SlovakCultural Association, Czech Cultural Group, Sokola Czechoslovak Supportive Association); a vMontrealu (2. fiíjna 1938), jíÏ se zúãastnilo kolem4000 lidí, na kongresech v Montrealu 30. dubna1939 a v Torontu 24. a 25. ãervna 1939.Monumentální úsilí SdruÏení bûhem druhé svûtovéválky, zvlá‰È díky generálnímu tajemníku sdruÏení,Karlu Buzkovi (jehoÏ cesta po Kanadû seslovensk˘m zástupcem Petrem Klimkem, patfií mezilegendy na‰í kanadské minulosti), vedlo po válcesenátora Vojtu Bene‰e k tomuto ocenûní: „Je stejnûzásluhou ãs. diplomatick˘ch zástupcÛ (Bene‰ovyvlády, pozn. autora) jako Czechoslovak NationalAlliance of Canada, Ïe je dnes v Kanadû sotvavesnice, kde by nesly‰eli o âeskoslovensku a noviny,které by nás nepodporovaly...“ A bylo zásluhoupfiedev‰ím SdruÏení, Ïe Bene‰ova vláda v exilu bylaprvní, kterou Kanada uznala. SdruÏení tehdy mûlo91 odboãek a 6500 ãlenÛ. Ale ani ãinnost SdruÏenípo únorovém puãi není dÛvodem k hanbû: jenpomoc uprchlíkÛm, nejen v táborech, ale i po jejichpfiíchodu do Kanady, organizovaná v TorontuDámsk˘m odborem SdruÏení, zaloÏeném na podzim1960, a postupnû v˘bornû vedeném RuthPetfiíãkovou, Ericou Vieznerovou a BlankouRohnovou (v Montrealu Olgou Velanovou aViktorem Zichou) si v historii krajanské KanadyzaslouÏí vlastní kapitolu. Stejnû jako sbírky na obûtipovodní a ve Vancouveru je‰tû zvlá‰tní akce JifiíhoMacka (vÏdycky, kdyÏ se zmíním o nûkolika vÛdãíchkrajanech, mám pocit viny vÛãi stovkám a tisícÛmnejmenovan˘ch), demonstrace protikomunistickému reÏimu, akce na podporudemokratick˘ch sil v âeskoslovensku... A i dnes máSdruÏení mnohonásobnû vy‰‰í poãet ãlenÛ neÏMasarykÛv ústav.

Josef âermák ***

Page 12: Kanadská opera uvede Dvofiákovu Rusalkuzpravy.org/1/pdf/2009/02.pdf · (Gérard Philipe), kter˘ zahájí svoji kariéru jako osvícenec, jehoÏ prvním rozkazem je, aby politiãtí

12 January 29, 2009

Tabulka1. Slavia 45 151:125 812. Pardubice 45 148:131 783. Litvínov 45 139:129 754. K. Vary 45 132:126 725. Sparta 45 125:122 716. Liberec 45 138:136 687. Vítkovice 44 118:114 678. PlzeÀ 45 134:138 679. Tfiinec 45 151:152 6610. Zlín 44 117:134 6511. Kladno 45 119:133 6112. Budûjovice 45 117:128 6013. Znojmo 45 113:126 5914. Boleslav 45 115:123 52

Hockey

DoprovodÎákovské muÏstvo HC Mora Olomouc,které se zúãastní od 20. do 30. bfiezna2009 zájezdu do Kanady. 25. bfieznaodjíÏdí na celodenní v˘let na Niagarskévodopády a ve veãerních hodinách budev Buffalo na zápase NHL Buffalo Sabres-Florida Panthers. Na tento v˘let by mladíhokejisté potfiebovali dvojjazyãnéhodobrovolníka ãi dobrovolnici, kter˘ ãi kteráby jim vypomohl/a sv˘mi jazykov˘mi ãimístnû orientaãními znalostmi k úspûchucelého zájezdu. Zmínûn˘ doprovoddostane voln˘ lístek na shora uveden˘zápas, obûd a veãefii, kter˘ jim jakostuden˘ balíãek pfiipravuje Prague Deli.Pokud se najde laskav˘ ãi laskavádobrovolnice volejte na 905/271-0984nebo 647/290-6242 nebo pi‰te [email protected].

sm***

TRAVEL INC.

827A Bloor St. W.Toronto, ON M6G 1M1

e-mail:[email protected]

Vám ponúkacestovanie

do celého svetaSpolahlivo vybavíme!

VolejteAnnu Zapletalovou

Tel.: (416) 537-7698

NHLUkolébavka uspala Maple LeafsToronto-Nashville 0:2 (0:0, 0:0, 0:2)

Kromû nûkolika pûkn˘ch zásahÛ finsk˘chbrankáfiÛ Vesy Toskaly a nashvillského PekkyRinneho nebylo bûhem utkání dvou muÏstevze spodku NHL na co koukat. Jednalo se otypickou obrannou vyãkávací hru. Pro hostypfii‰la ‰ance v 45. minutû, kdy na trestnoulavici usedl domácí Dominic Moore a hostétuto pfiesilovku zuÏitkovali po 34 vtefiinách.B˘valé torontské levé kfiídlo Steve Sullivanvystfielil z levé strany a puk skonãil za zádyVesy Toskaly. Po pár minutách byla tatobranka pfiipsána Radku Bonkovi, asistencebyla v‰ak ponechána Martinu Eratovi. I pfiidruhé brance PredatorÛ asistoval Martin Erat,kdyÏ uvolnil Legwanda. Po utkání jsme protooba âechy v dresu Nashvillu vyzpovídali.Nejprve popsal své asistence Martin Erat:První byla pfii pfiesilovce. Nahrál jsem toSullivanovi, ten vystfielil a trefilo to Radka a odnûj to ‰lo do branky. Pfii druhé obránce Weberposlal puk podél mantinelu, já jsem to teãovala Legwand pfii jízdû dva na jednoho vstfielildruhou branku.ABE: Jak vypadá tato sezóna v Nashvillu?ME: Zatím je to nahoru dolÛ. Jednou hrajeme

dobfie, jindy se trápíme, ale v posledníchãtyfiech, pûti zápasech jsme zaãali hrát podlesv˘ch pfiedstav a získávat body.ABE: Nashville vypadal jako vyslovenû

obranné muÏstvo, otevfiete také nûkdyhru?ME: ZáleÏí na soupefii i na tom, jestli hrajeme

doma nebo venku. Venku se vût‰inou snaÏímevycházet ze zaji‰tûné obrany. Máme rychléhráãe, ktefií dokáÏí vytûÏit maximum zprotiútokÛ.ABE: Ale vy jste jasnû lep‰í doma neÏ

venku, proã?ME: Venku nedáváme góly a to se nám

vût‰inou vymstí.ABE: Jaké je hokejové prostfiedí v

Nashvillu?ME: Bylo to spí‰ fotbalové mûsto, ale teì se

to zaãalo obracet k lep‰ímu.

RB: V˘jimeãnû, nûkdy pfii pfiesilovkách. Na‰epûtka je obranná, zatímco jeho spí‰ útoãí.ABE: Hrál jste v Ottawû, v Montrealu, na

které z tûch mûst nejradûji vzpomínáte?RB: Na obû, mám rád Kanadu, pfiestoÏe je tu

zima. ManÏelka je Kanaìanka, dûti jsouKanaìané.ABE: Jak se Vám hraje v Torontu?RB: Dobfie, vloni jsme tu hráli jednou. Toronto

je pûkné mûsto a hlavnû hokejové, takÏejsme mohli poãítat s tím, Ïe tu bude plno.ABE: Strávil jste léto opût v Krnovû?RB: Samozfiejmû. Já jsem celé léto vÏdycky

doma. Mám tam rodinu, kamarády. Nedovedusi léto bez domova pfiedstavit.ABE: Jak se manÏelka nauãila ãesky?RB: Je‰tû moc ne, rozumí dost, ale zatím

nemluví. Na to bude ãas aÏ tam jednoubudeme.ABE: A co Harley Davidson?RB: Mám dvû malé dûti, takÏe jsem radûji

motocykl prodal budu radûji jezdit autem,protoÏe je to bezpeãnûj‰í.ABE: Kolo?RB: Na kole jezdím pofiád. Vloni jsem byl na

velk˘ch závodech, letos pojedu s kamarádemznovu. Kolo mû moc baví.Ale‰ Bfiezina

***

Repríza v bostonskémprovedení

Toronto-Boston 3:4

(1:1, 2:0, 0:2, 0:0, 0:1)Jako ãervená niÈ se táhne leto‰ním roãníkemNHL stále se opakující scénáfi: Maple Leafs vprvních dvou tfietinách kontrolují hru, dokoncesi vypracují i zdánlivû dostateãn˘ náskok, okter˘ v závûreãné ãásti hry pfiijdou a buìprohrají brankou v závûru nebo v prodlouÏeníãi pfii samostatn˘ch nájezdech. I tentokrát sedíky dobrému v˘konu v druhé tfietinû dostalido dvoubrankového vedení, které v závûreãnétfietinû ztratili, kdyÏ vyrovnávací branku vstfielilZdeno Chára a pfiestoÏe mûli toront‰tí v˘hodupfiesilovky v prodlouÏení, nakonec prohrálipo samostatn˘ch nájezdech ve ãtvrté sérii.Dvû asistence v dresu hostí zaznamenal vleto‰ní sezónû vynikající David Krejãí.Zdeno Chara jako kapitán odpovídal nejprve

anglicky místním sdûlovacím prostfiedkÛm.ZCh: Po dvou tfietinách jsme vûdûli, Ïe

musíme hrát, co nejlépe v závûreãné ãástihry, Ïe se nesmíme ‰etfiit pfied pfiestávkou vNHL. Podafiilo se nám vstfielit obû branky vtfietí tfietiny pfii pfiesilovce.Jak se Boston vypofiádává s tím, Ïe je

fiada hráãÛ zranûna?ZCh: NemÛÏeme se na to vymlouvat,

stejnému problému jsme ãelili minulousezónu. Je to pfiíleÏitost pro ostatní hráãe,ktefií mohou uchopit svou ‰anci. Nesehrálijsme nejlep‰í zápas, ale vyhráli jsme. Torontohrálo dnes velice dobfie, ale nám zachytalperfektnû brankáfi. RovnûÏ jsme dobfieblokovali stfiely v závûru prodlouÏení, kdyjsme hráli v oslabení.Pak jiÏ jsme se dostali ke slovu my:ABE: Vstfielil jste tfietí branku, byl jste

vyhlá‰en nejlep‰ím hráãem utkání, cobyste k tomu mohl fiíci?ZCh: Bylo to pfii pfiesilovce, dobfie jsme to

rozehráli, vy‰lo nám pár dobr˘ch pfiihrávek.Marc Savard mi nahrál kfiíÏem pfies celou‰ífiku kluzi‰tû a já jiÏ jsem dával gól témûfi doprázdné branky.ABE: Bylo to z místa levého kfiídla, jak

ãasto takto útoãíte?ZCh: Není to ãasto, ale tentokrát jsem vyjel

z místa levého obránce dopfiedu. KdyÏprohráváte pût minut pfied koncem, tak musítepomoci útoãníkÛm a obãas i riskovat.ABE: V ãem je síla Bostonu?ZCh: Velmi tvrdû pracujeme, máme dobr˘

herní systém, kter˘ dodrÏujeme. Mladí hráãise zlep‰ují, hrají s vût‰ím sebevûdomím.Jsme k sobû upfiímní, ale i dokáÏeme b˘tnavzájem k sobû tvrdí.Vycházející hvûzdou v dresu Bostonu je

dvaadvacetilet˘ stfiední útoãník David Krejãí.I v tomto utkání bodoval a pfiipsal si svÛj 51.a 52. bod v kanadském bodování za dvû

asistence.ABE: Po dvou tfietinách jste prohrávali

1:3, utkání jste nakonec otoãili, jaká bylaatmosféra v ‰atnû po 40 minutách?DK: ¤ekli jsme si, Ïe máme pfied sebou ãtyfii

dny volna bez tréninku a bez zápasÛ, takÏemusíme v posledních dvaceti minutách nechatv‰echno na ledû. Hráli jsme srdcem a ono seto vyplatilo. V˘hodou je, Ïe v‰echny ãtyfiiútoãné fiady jsou schopné dát gól. Navícmáme v˘bornou partu, jak na ledû, tak i mimoled. Motivací je i skuteãnost, Ïe vyhráváme.ABE: Jak byste popsal obû asistence v

dne‰ním utkání?DK: Pfii první pro‰la stfiela od modré, pfii

druhé se jednalo o nacviãen˘ signál.ABE: Vylep‰il jste si vynikající bilanci v

kanadském bodování, kolik byste chtûlzískat letos bodÛ?

ABE: Sledujete hokej v âechách?ME: Ano mám bratra ve Znojmu, tak mu

fandím, ale jinak jsem ze Zlína. To jsou teìdva moje oblíbené kluby.Spokojen˘ byl i dal‰í Moravák Radek Bonk

podle nûho byl Nashville lep‰ím muÏstvem aproto zaslouÏenû vyhrál.Dále jsme se ho zeptali, kdo vlastnû rozhoduje

o autorství branky, protoÏe mu byla brankapfiiznaná aÏ po pár minutách.RB: MÛÏe se stát, Ïe puk vystfielen˘ z dálky

se o vás otfie, coÏ rozhodãí nemusí vidût, alev‰echny branky kontrolují video rozhodãí a tito nûkdy zmûní.ABE: Jak tedy k té brance do‰lo?RB: Mûli jsme pfiesilovku a Sullivan vystfielil

a jeho stfiela se mi otfiela o kalhoty. Byla tonáhoda, ale já to beru.ABE: Byla to ãtvrtá branka v této sezónû,

na které utkání nejradûji vzpomínáte?RB: TûÏko fiíci já hraji v‰echna utkání rád,

vzpomínám pak na ta, které vyhrajeme adnes jsme vyhráli, tak moÏná na toto.ABE: Byl jste 18:27 minut na ledû, jste s

tím spokojen?RB: Hráã chce b˘t, co nejvíce na ledû a

vzhledem k tomu, Ïe kapitán stfiední útoãníkJason Arnott je zranûn, tak díky tomu jsem bylna ledû déle.ABE: Pfii va‰í brance mûl asistenci Martin

Erat, nastupujete ãasto spolu na ledû?

DK: To není dÛleÏité. Sám osobnû bychchtûl vyhrát základní soutûÏ NHL. Nemluvímo play-off. UÏ dlouho se nestalo, Ïe bychnûco vyhrál, takÏe tohle je mÛj první cíl. KdyÏse bude dafiit muÏstvu, tak snad se bude dafiiti mnû.ABE: S k˘m hrajete v jednom útoku?DK: Na jedné stranû je nováãek Blake

Wheeler a na druhé stranû je ostfiílen˘ MikeRyder. Zatím to funguje.ABE: Dal‰ím ãesk˘m hráãem v Bostonu

je Vladimír Sobotka, hraje rovnûÏstfiedního útoãníka, setkáváte se nûkdyna ledû?DK: Moc se na ledû nevidíme, ale v poslední

dobû hraje obãas i na kfiídle, takÏe se nûkdyna ledû potkáme, ale velice zfiídka.ABE: Jak jste se dostal do NHL?DK: Bylo to obtíÏné. V âechách jsem nehrál

profesionální hokej, pouze v dorostu a tadyjsem si to musel v‰echno vy‰lapat. V Kanadûjsem zaãínal v Quebecu, tam mne pomohlafiada lidí.ABE: Va‰im kapitánem je slovensk˘

reprezentant Zdeno Chára, jak˘ je jehovztah k vám mlad‰ím?ZCh: On je v˘born˘, nedûlá rozdíly mezi

hráãi, v‰ichni jsme na tom stejnû. Je tovynikající kapitán.

Ale‰ Bfiezina***

âeská Tip Sport extraliga41. kolo: Vítkovice Budûjovice 1:3, Znojmo-Kladno4:1, Litvínov-Tfiinec 5:0, PlzeÀ-Boleslav 0:3, KarlovyVary-Zlín 1:2 sn., Slavia-Pardubice 2:0, Liberec-Sparta 7:1.42. kolo: Sparta-PlzeÀ 4:5, Zlín-Litvínov 4:2, Tfiinec-Kladno 6:2, Budûjovice-Znojmo 2:1, Karlovy Vary-Vítkovice 3:4(SN), Pardubice-Liberec 2:3 pp.,Slavia-Boleslav 5:7.43. kolo: Liberec-Tfiinec 7:5, Slavia Sparta 4:3 pp.,PlzeÀ-Karlovy Vary 2:4, Znojmo-Pardubice 2:4,Litvínov-Budûjovice 1:3, Kladno-Boleslav 4:3,Vítkovice-Zlín odloÏeno na 27.1.2006.44. kolo: Vítkovice-Slavia 1:3, Zlín-Znojmo 3:2 sn.,Tfiinec-Sparta 2:1, Budûjovice-PlzeÀ 6:1, Boleslav-Liberec 2:5, Karlovy Vary-Litvínov 5:1, Pardubice-Kladno 4:2.45. kolo: Slavia-Karlovy Vary 7:3, Tfiinec-Pardubice5:3, Liberec-Zlín 6:0, PlzeÀ-Vítkovice 3:1, Kladno-Budûjovice 3:4, Znojmo-Sparta 4:2, Litvínov-Boleslav 4:3 sn.

Slovenská extraliga44. kolo: Zvolen-Îilina 2:1, Poprad-Ban. Bystrica3:2 sn., Lipt. Mikulá‰-Martin 5:4 pp., Skalica-Ko‰ice3:1, Nitra-Slovan 4:5 sn., KeÏmarok-Trenãín 2:5.45. kolo: Martin-Poprad 0:3 , KeÏmarok-Zvolen5:4, Trenãín-Nitra 4:3 sn., Slovan-Skalica 6:4,Ko‰ice-Lipt. Mikulበ4:1, Ban. Bystrica-Îilina 5:246. kolo: Martin-Îilina 4:2 , Poprad-Ko‰ice 2:5,Zvolen-Ban. Bystrica 2:1, Lipt. Mikulá‰-Slovan 1:3,Skalica-Trenãín 2:0, Nitra-KeÏmarok 4:547. kolo: Nitra-Zvolen 4:2, KeÏmarok-Skalica 4:6,Trenãín-Lipt. Mikulበ8:2, Slovan-Poprad 3:2, Îilina-Ko‰ice 0:3, Martin-Ban. Bystrica 8:248. kolo: Ko‰ice-Ban. Bystrica 4:2 , Zvolen-Martin1:2sn. Îilina-Slovan 2:5, Poprad-Trenãín 2:3, Lipt.Mikulá‰-KeÏmarok 4:2, Skalica-Nitra 2:4.

Tabuºka slovenskej extraligy1. Ko‰ice 46 191:103 1012. Slovan 46 177:117 973. Zvolen 46 153:125 844. L. Mikulበ46 149:134 805. Skalica 46 155:137 796. Trenãín 46 132:118 777. Martin 46 155:141 748. Bystrica 46 150:138 739. Nitra 46 127:163 6110. Poprad 46 105:132 5211. Îilina 46 126:162 4812. KeÏmarok 46 107:109 2613. Orange 24 46:104 12

Jediným Slovákem v Zápasu hvězd

byl Zdeno Chára

Radek Bonk v souboji s Pavlem Kubinou