Září 2009 1/4 WIN Czech – Česká nukleární společnost

Vážená čtenářko, vážený čtenáři. V zářijovém čísle přinášíme příspěvek ze semináře o lidských zdrojích v energetice pořádaného v Senátu Parlamentu České republiky. Na rozhovor jsme pozvali Janu Štefánkovou z oddělení komunikace v Jaderné elektrárně Dukovany. V tématu měsíce přinášíme výběr zajímavých událostí v jádře ze světa.

ENERGETIKA FUNGUJE SKVĚLE, ALE NEMÁ JI KDO OVLÁDAT?

JAK SI PORADIT S NEDOSTATKEM MLADÝCH TECHNIKŮ O nedostatku absolventů technických oborů se v tisku píše hodně. Velmi úzce s tím souvisí také nezájem mladých lidí jít studovat odborné školy. Touto problematikou, jejími příčinami a také možnostmi řešení se zabýval seminář „Lidské zdroje v energetice: hrozba či výzva pro Českou republiku“, který proběhl 22. září 2009 v Senátu Parlamentu České republiky. Seminář pořádala Alena Gajdůšková, 1. místopředsedkyně Senátu, s cílem rozpoutat veřejnou diskuzi mezi politickými představiteli, experty v technických oborech a odborníky na toto téma. „Jsem přesvědčena, že nedostatek lidských zdrojů je závažný problém, kterému zatím není věnován patřičný význam ani mezi politiky a političkami. Lidé si nás nevolí proto, abychom jim mluvili do každodenního života. Oprávněně po nás chtějí vizi, řešení v širších souvislostech a směřování naší země k udržitelné prosperitě. Opatření, která přijmeme nyní, se v oblasti energetiky projeví v horizontu padesáti let,“ vysvětluje Gajdůšková. Mezi hosty vystoupil např. Petr Otčenášek - nezávislý expert na energetiku, Aleš Laciok - Technologická platforma Udržitelná energetika ČR, Dana Drábová - předsedkyně SÚJB Praha, Roman Portužák - ředitel Odboru pro elektroenergetiku MPO a další hosté. Pohled ze strany škol zde prezentoval např. František Hrdlička - děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze, Jakub Handrlica - Právnická fakulta UK nebo Růžena Petříková - Báňská univerzita v Ostravě.

JAKÁ JE SITUACE? Podle Gajdůškové může neřešení současné situace vést v budoucnu ke komplikacím v energetickém sektoru nebo dokonce ke snížení konkurenceschopnosti. Údaje o počtu absolventů technických oborů nejsou právě optimistické. Statistiky uvádějí, že mezi absolventy všech vysokých škol je pouze 20 % techniků nebo inženýrů. Energetický sektor přitom nutně potřebuje nejen vysokoškoláky, ale také středoškoláky a techniky z učňovských oborů. Do budoucna se odhaduje, že v energetice bude chybět až 15 tisíc odborníků na všech úrovních. „Uniká nám know-how nových energetických technologií, hrozí zaostávání za evropským i světovým vývojem. Česká republika již v současnosti nemá adekvátní zastoupení v evropských energetických platformách a vědeckovýzkumných sítích v EU,“ řekla Gajdůšková.

JAK Z TOHO VEN Ze semináře vzešlo několik obecných závěrů. Přítomní se shodli především na tom, že investice do lidského činitele zahrnující i celoživotní vzdělávání jsou nutné. Je třeba se aktivně podílet na formulování evropské energetické politiky a mít jasně danou energetickou strategii státu. Ta je podmínkou pro získání kvalitních zájemců a dlouhodobého řešení lidských zdrojů v energetice.

V budoucnu bude česká energetika řešit nedostatek techniků. Jak si s tímto

problémem poradí?

Září 2009 2/4 WIN Czech – Česká nukleární společnost

NA KÁVĚ S…

JANOU ŠTEFÁNKOVOU Z ODDĚLENÍ KOMUNIKACE JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY Absolventka střední ekonomické školy a vysoké školy, obor sociální pedagogika. Předchozí zaměstnání – účetní v soukromé firmě, účetní a recepční v hotelu Atom v Třebíči, ekonomka odborové organizace v EDU, po mateřské dovolené (2 synové) asistentka ředitele EDU, od roku 2003 pracuje v oddělení komunikace. Má ráda moudrý humor, inspirující lidi, děti, zvířata i květinky, cestování, sport, knížky...

Pracujete v oddělení komunikace v Jaderné elektrárně Dukovany. Co přesně tvoří náplň vaší práce? Komunikuji se zástupci obcí, měst a mikroregionů a se zástupci institucí a organizací v regionu elektrárny. Z našich setkání, při kterých si předáváme informace i zkušenosti, vyplývají nové podněty k další spolupráci. Ta spočívá také ve finanční

spoluúčasti na různých projektech. Naše podpora zasahuje širokou sféru společenského života. Jsou to nejen malé akce komunitního charakteru rázu vesnické zábavy, ale také významné akce přesahující náš region, např. Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského v Jaroměřicích či zavedení lodní dopravy na Dalešické přehradě. Administrativně vyřizuji žádosti obcí a měst o tyto finance prostřednictvím reklamního sponzoringu. Nadaci ČEZ, kterou v regionu zastupuji, žádají obce a města o dary především na opravy sakrálních staveb či zhotovení dokumentace k projektům. Částečně se také starám o chod našeho oddělení.

Jak vypadá typický pracovní den specialisty komunikace? Můj den začíná pročítáním monitoringu tisku, prolíná se vyřizováním mailů, žádostí, jednáními se zástupci institucí, obcí a měst, přípravami akcí a účastí na nich, předáváním informací zástupcům médií.

Co vás na vaší práci baví? Práce se zajímavými, zkušenými a kreativními lidmi, práce na nových projektech. Uspokojuje mě, když vidím konkrétní výsledky podpory v regionu elektrárny. Upravené vesničky s kvalitním zázemím pro občany, vybavené školy, sportoviště, cyklostezky… Jak jsem mohla poznat, nejde jen o finanční příspěvky naší společnosti pro okolí elektráren, důležitá je přidaná hodnota samotných iniciátorů změn v obcích, v jejich nápadech, bezplatné práci, motivaci pro ostatní spoluobčany. Je to skvělá symbióza.

Dukovany bývají u veřejnosti vnímány spíše jako „ta druhá jaderka“. Čím myslíte, že je to dáno? Nemyslím si, že by byly Dukovany vnímány spíše jako „druhá jaderka“. Řekla bych s patřičnou hrdostí, že jsme přeci ta „první jaderka“, a to jak počátkem spuštění, tak výkonem, zkušenostmi. Mezi námi a Temelínem je zdravá soutěživost. V regionu jsme jistě pro obyvatele „jednička“. Z posledních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že elektrárna je veřejností vnímána stále kladně. Další případná stavba nových bloků je ze strany obyvatel očekávána a vítána jako příležitost dalších pracovních míst, kterých se v regionu nedostává.

Září 2009 3/4 WIN Czech – Česká nukleární společnost

V současnosti se hodně mluví o nedostatku mladých technických odborníků. Co konkrétního děláte v EDU pro zvýšení zájmu absolventů jít pracovat právě do jaderky? Naše společnost má nastavený vzdělávací program pro školy. Na Střední průmyslové škole v Třebíči byl v letošním roce otevřen nový studijní obor Energetika. Podporujeme také vysoké školství, konkrétně VUT v Brně a ČVUT v Praze. V rámci projektu „Bakalář“ vybraným studentům nabízíme podpůrné stipendium, možnost praxe a zaměstnání po studiu.

Nedávno proběhla u vás v EDU setkání zástupců středních škol z Vysočiny a jižní Moravy spojená s předáním speciální fyzikální učební pomůcky Gamabeta. Plánujete podobnou konkrétní podporu škol v regionu i v budoucnu? Ano, se školami v regionu elektrárny spolupracujeme dlouhodobě a z této spolupráce se profilují nové a nové projekty. Jedním z nich je také vybavování tzv. „Oranžových učeben“, které spočívá ve vybavení tříd moderní technikou, převážně tzv. „chytrými“ interaktivními tabulemi, projektorem, notebooky pro žáky, vybavení pracovního místa učitele. Budeme také pokračovat ve zmiňovaném vybavování škol zajímavými didaktickými pomůckami pro zpestření výuky technických předmětů. Spoluorganizujeme školní výlety a exkurze s technickou tématikou. K osvětě mládeže slouží i naše vytížené informační centrum, které bude v příštích dvou letech kompletně zrekonstruováno a vybaveno moderní technikou.

Na co se v komunikaci s obyvateli a zastupiteli obcí v okolí EDU zaměřujete? Co je pro ně důležité? Informace o jaderce, podpora akcí, zaměstnanost? Pro zástupce obcí, organizací v regionu a obyvatele je důležité vše, co zmiňujete. Potřebují v první řadě vědět, že naše elektrárna je bezpečná a že je neohrožuje. Proto jsou o provozu elektrárny pravidelně informováni na setkáních s managementem EDU. Od roku 1996 funguje při elektrárně Občanská bezpečnostní komise, která objektivně informuje veřejnost o chodu elektrárny. Její členové mají možnost výjezdů do ostatních lokalit v rámci České republiky, ale i do zahraničí. Porovnávají tedy kvalitu provozování a informují veřejnost. Pro okolní obce a města je také velice důležitá finanční podpora. Díky ní mohou realizovat projekty, na které se z obecních rozpočtů, grantů či dotací nedostává. Významná a životně důležitá je možnost zaměstnání a výdělku, z toho plynoucí kupní síla a rozvoj regionu.

Jak postupuje proces modernizace Dukovan? Proces modernizace elektrárny je součástí Programu zajištění LTO EDU (Long Term Operation, tzn. dlouhodobý provoz). Jeho cílem je provozovat bloky elektrárny za termín projektové životnosti, tedy i po roce 2015. Toto prodloužení bude přínosné jak pro ČEZ, tak pro region i Českou republiku. V rámci projektu je navržen komplexní soubor akcí, které je nutné uskutečnit v průběhu let 2009 - 2015, tak aby byl provoz EDU prodloužen do roku 2025 a aby byly zároveň vytvořeny předpoklady pro provoz elektrárny na další léta 2035 - 2045. Součástí tohoto programu je také projekt Obnova personálu EDU, který má elektrárně zajistit kvalifikovanou pracovní sílu, vychovat personál pro nové bloky. Proto je pro nás tak důležitá zmiňovaná podpora školství a technických oborů. Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně mladých zájemců o práci v Dukovanech.

K JÁDRU VĚCI

ZÁŘÍ • LETEM JADERNÝM SVĚTEM

ITALSKÁ JADERNÁ SPOLUPRÁCE S USA Itálie je v současnosti jediným členem skupiny G8, který nevyužívá jadernou energetiku. Přitom je podle statistiky informačního serveru World Nuclear Asociation (WNA) největším světovým dovozcem elektrické energie (jejíž podstatná část pochází z francouzských jaderných elektráren). Italská vláda si tuto situaci uvědomuje a v květnu 2008 přijala návrh umožňující návrat této země k jaderné energetice. Plán jaderné renesance se začíná postupně plnit, což dokládá i nedávno uzavřená dohoda mezi Itálií a USA o vzájemné spolupráci v daném oboru. Pětiletou smlouvu podepsali 30. září italský ministr průmyslu a ekonomického

Září 2009 4/4 WIN Czech – Česká nukleární společnost

rozvoje Claudio Scajola a americký ministr energetiky Steven Chu. Smlouva umožní americkým energetickým firmám, jako je např. společnost General Electric, Westinghouse a americká část Toshiby, vstoupit na italský trh. Předmětem smlouvy bude oboustranná výpomoc v personálním zajištění (technici, odborníci), výměna informací a sdílení technologií. Na druhé straně se budou na výstavbě jaderných elektráren podílet firmy ENEL a francouzská EdF. Podle plánů má v Itálii vyrůst do roku 2019 až deset jaderných zařízení. Prezident společnosti Westinghouse, Aris Candris, tuto situaci okomentoval: „Itálie zkrátka chce a zaslouží si mít přístup k nejlepším světovým technologiím tak, aby se jádro pro ni stalo čistou, bezpečnou a spolehlivou součástí energetického mixu.“

NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÁ ZÁSOBÁRNA URANU MÁ VĚTŠÍ KAPACITU

Australský vlastník největších uranových zásob na světě, společnost BHT Billiton, oznámila, že odhadované zásoby uranu budou větší, než se původně předpokládalo. Podle informací WNA je kapacita oxidu uranu v dolu Olympic Dam 2,45 milionů tun, ekonomické rezervy vyčísluje vedení společnosti na 347 500 tun U3O8. Lokalita Olympic Dam se nachází 560 km od města Adelaide na jihu Austrálie. Důl může fungovat zhruba o 11 let

déle, než byly původní plány. „Životnost“ dolu se odhaduje

na 43, resp. 54 let. V minulém roce vyprodukoval důl 3344 tun U3O8 , což je cca 8 % světové produkce uranu. Patří tak mezi světových „top 10“ uranových ložisek. Po plánovaném rozšíření dolu by mohla produkce uranu navýšit na 19 000 U3O8 tun za rok. Olympic Dam je přitom bohatý i na další rudy, konkrétně je to čtvrté největší světové naleziště mědi, páté největší naleziště zlata a těží se zde i stříbro. Budoucí rozrůstání dolu můžete shlédnout na této vizualizaci: http://www.bhpbilliton.com/bbContentRepository/docs/odxeisMineExpansion.htm

ROPNÝ GIGANT ŠILHÁ PO JADERNÉ ENERGII Největší světový exportér ropy, Saudská Arábie, chce v budoucnu získávat energii z jádra. Záměr postavit v budoucnu jaderné elektrárny potvrdil saudský ministr pro vodu a energetiku Abdullah al-Hosain. První elektrárny by mohly vyrábět energii do roku 2015. Přestože se jedná o zemi s největší ekonomikou na Arabském poloostrově, potýká se s řadou energetických problémů. Např. dodávky elektřiny v druhém největším městě tohoto státu jsou omezeny na pouhých pět hodin denně. Pro zlepšení situace se Saudská Arábie, Katar, Kuvajt a Bahrajan domluvily na společném propojení energetických sítí. Zatím nejdále s plány na výstavbu jaderného zdroje jsou Spojené arabské emiráty, kde plánují získávat první energii z jádra již kolem roku 2015.

Areál Olympic Dam z ptačí perspektivy