Rdest dlouholistý má severské, mírně sub-oceánické rozšíření. V Evropě ho najdemena Islandu, Britských ostrovech, ve Skan-dinávii, na severu a ve středu evropskéčásti Ruska, na severu Ukrajiny, v Němec-ku, Francii, Rakousku, Polsku, ČR, Slovin-sku a v severní Itálii. Ve Španělsku rostev jezeře Estany Pudo. V Asii zaujímá pro-stor od Sibiře po Čukotku, na Kamčatcea Kurilských ostrovech a v severním Ja -ponsku. Na pevnině Severní Ameriky sevyskytuje až po Aljašku, roste ve středníKalifornii a odtud zasahuje po Utah najihozápadě a Newfoundland a New Jerseyna východě. Ojedinělý výskyt je znám zezápadního a východního pobřeží Grónska,ze středního Mexika. V r. 2014 byla seme-

na tohoto druhu nalezena v sedimentechholocenního jezera Šúr na západním Slo-vensku (viz také Živa 2015, 2: 66–68).V minulosti u nás rostl na Českolipsku(Ploužnický potok, řeka Ploučnice), veVltavě v Praze, v povodí řeky Otavy u Pís-ku, rybnících u Chlumce nad Cidlinounebo v nivě řeky Orlice mezi Týništěm nadOrlicí a Hradcem Králové (Kaplan 2010).V současnosti se vyskytuje na poslední při-rozené lokalitě v přechodně chráněné plo-še (PCHP) Rameno u Stříbrného rybníkav nivě Orlice u Hradce Králové (Husáka Kaplan 1997). Záložní populace bylauměle vysazena v revitalizovaných tůníchv CHKO Kokořínsko (čtverce 5354 a 5355,viz obr. 1). Společenstva s dominantním

rdestem dlouholistým jsou přiřazena k aso-ciaci Potametum praelongii.

Jak rdest dlouholistý vypadá?Tato jednoděložná rostlina z čeledi rdesto-vitých (Potamogetonaceae) má jednodu-chou nebo rozvětvenou, v uzlinách lome-nou lodyhu (obr. 2). V hlubokých vodáchs průhledností několika metrů vytváří přes1 m dlouhé lodyhy, v mělkých vodách (do60 cm hloubky) lodyhy krátké do 30 cm.Má pouze ponořené blanité listy, jejichž dél-ka dosahuje 50–180 mm, šířka 14–40 mm.Listy jsou průsvitné, svěže zelené, kopina -té, přisedlé, na bázi široce objímavé a navrcholu kápovité (se srostlou špičkou).Z jejich báze vyrůstají bělavé až zelenavěbílé palisty dlouhé 10–80 mm. Substrátemproniká dlouhý plazivý oddenek (obr. 3), naněmž se na podzim tvoří bledé přezimova -cí útvary a z těch na jaře vyrazí nové lody-hy. Kvete v červnu až srpnu, nese 25–55 mmdlouhé klasy na 60–200 mm dlouhých stop-kách (obr. 5 a 6). V červenci až září na kla-sech dozrávají zelenohnědé plody – naž-ky, o délce 4,2–5,8 mm (obr. 7 a 8). Stopkyklasů uhnívají a nažky padají na dno, kdeprocházejí chladovou stratifikací (nízkéteploty během zimy aktivují klíčení). Seme-no pevně uzavřené v oplodí uvnitř nažkyobsahuje zatočené embryo (obr. 9). Klíčnírostlina vytváří nejdříve listy, později koří-nek (obr. 4).

Jaké má ekologické nároky?Ve svém areálu roste rdest dlouholistýv jezerech, říčních nivách (ramena, tůně)i mírně proudících úsecích toků, v rybní-cích a přehradách. V České republice jevázán na čisté stojaté vody s hloubkou0,5–2 m, s humózním písčitým až bahni-tým dnem. Najdeme ho i v mělkých tůníchs hloubkou jen 20–70 cm, zde však vyža-duje vyšší zástin (polostín). V osluněnýchmělkých vodách trpí přehřátím. Pokudvzroste teplota vody na 25 °C a setrvá-liněkolik dnů za sebou, části lodyh odumí-rají. Po klesnutí teploty rostliny zase rege-nerují. V severských zemích obývá řekya jezera, v nichž mu vysoká průhlednostvody umožňuje žít ve velkých hloubkách(4 m i více). Ze základních stanovištníchfaktorů jsou pro jeho růst určující pH vodya elektrická vodivost, která je mírou uhli-čitanové tvrdosti vody. Zatímco na 20 se -verských lokalitách druhu (Švédsko, Nor-sko) jsme naměřili elektrickou vodivost22,5–303 μS.cm-1 (S – Siemens), na čes-kých lokalitách jsme zjistili zpravidla vyš-ší hodnoty: 165–342 μS.cm-1. Hodnoty pHse pohybovaly na severských lokalitáchv rozmezí 7,0–9,4, na českých pak mezi7,1–8,2. Rostliny dokážou efektivně vy -užívat hydrogenuhličitanové ionty jakozdroj uhlíku pro fotosyntézu, a tím je dánajejich závislost na tvrdších vodách (Husáka Adamec 1998). Právě kombinace všechdůležitých ekologických podmínek proúspěšný růst rdestu (hlubší chladnější čisténížinné tvrdé vody) je u nás v současnostivelice vzácná, a z toho vyplývá dnešnímizivé rozšíření i nedostatek potenciál-ních náhradních lokalit v ČR. Růstovéobdobí trvá od dubna do září, vegetačnídoba začíná, když se teplota vody ustálína 10 °C a více. Období vegetačního klidupřežívají některé, většinou mladší lodyhy

ziva.avcr.cz 18 živa 1/2016

1

Romana Prausová

Máme v České republice místo pro rdest dlouholistý?

Na konci 20. století došlo na našem území k výraznému úbytku lokalit ponoře -né vodní rostliny rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus). Z původ-ních asi 18–20 historických lokalit na Českolipsku, Písecku, Chlumecku a v nivěOrlice na Královéhradecku se dochovalo jediné místo. Hlavní impulz k ochranědruhu vzešel od hydrobotanika Štěpána Husáka (pozn.: dlouholetého členaredakční rady Živy; viz 2010, 1: IV–V a 2014, 6: CXLIV–CXLV), který společněs kolegy připravil podkladový materiál obsahující známé údaje o druhu. Z toho-to podkladu vznikla první verze dokumentu Záchranného programu (ZP) pro rdestdlouholistý, schváleného Ministerstvem životního prostředí po aktualizacích ažv květnu 2003. Aktivity realizované v rámci ZP zahrnovaly jak ochranu druhua jeho biotopu in situ, tak mnoho činností realizovaných ex situ – záchrannoukulturu v Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Třeboni od r. 1998, záložní popu-laci v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko od r. 2000, testy klíčivosti a růsto-vé experimenty provedené na Univerzitě Hradec Králové od r. 2006, experi-mentální kulturu v Býšti od r. 2010 i průběžně probíhající pokusy o vysazovánína nové lokality a posilování současné populace výsadbou. V následujícím tex-tu shrnuji výsledky dosavadních aktivit, které proběhly.

historický výskytsoučasný výskyt 0 50 100 km

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

a zejména oddenek, z něhož na konci břez-na nebo začátkem dubna vyrůstají novélodyhy.

Čím je druh v České republice ohrožen?V souvislosti s eutrofizací dochází k ne -žádoucímu růstu vláknitých řas na rostli-nách. Nejčastěji na povrchu rostlin nalézá -me zástupce rodů Cladophora, Vaucheriaa Oedogonium. Povlaky řas snižují výměnuplynů a zvyšují pH, porostlé části rostlinodumírají a hromadící se organický mate-riál na dně se mění v zahnívající bahno.

Na jediné původní lokalitě, v přechod-ně chráněné ploše, vznikají ze sedimentupřinášeného Stříbrným potokem pískovélavice (obr. 10), snižuje se průtočnost ra -mene a zmenšuje velikost biotopu. Odka-lování rekreačně využívaného Stříbrnéhorybníka do tohoto ramene zvyšuje zákalvody a eutrofizaci celého biotopu (obr. 11).Problémem je též konkurence stulíku žluté-ho (Nuphar lutea, obr. 12), který se v rame-

ni šíří, přestože byl částečným odbahně-ním v r. 2003 regulován. Závažný problémna lokalitách v nivě Orlice i v CHKO Ko -kořínsko představuje okus rostlin polodi-vokými kachnami (myslivecká sdruženívysazují na vodních plochách kachny di -voké – Anas platyrhynchos – odchovanév zajetí, které se následně kříží s jedinciz původních populací kachny divoké) a ne -původními, rybáři vysazovanými amurybílými (Ctenopharyngodon idella, obr. 13).V posledních letech vzrůstá bezohlednýpřístup lidí, provádějících terénní úpravyna lokalitách tohoto druhu a ignorujícíchochranářská opatření. Na řekách docházípři povodňových stavech k utržení a odno-su lodyh. S tímto problémem se potýkámehlavně při pokusech o reintrodukci do řekOrlice, Ploučnice a jejich přítoků.

Ochrana in situPřechodně chráněná plocha Rameno u Stří -brného rybníka byla vyhlášena v r. 1998(obr. 14) a tento status byl již několikrátprodloužen (naposledy do r. 2017). V sou-časné době je na území přechodně chráně-né plochy připravováno vyhlášení přírodnípamátky, a to v rámci evropsky význam-né lokality Labe a Orlice. V r. 2001 pro-běhlo první částečné odbahnění úseku ra -

mene mezi zaústěním Stříbrného potokaa prvním ohybem. Zásah usnadnil prou-dění vody v rameni a výrazně podpořilzvětšení populace rdestu alpského (P. alpi-nus). V r. 2003 bylo provedeno další od -bahnění, tentokrát v prostoru mezi zaústě -ním ramene do řeky Orlice a nejbližšímohybem ramene. Soustavné sledování pro-bíhající od r. 2005 potvrdilo pozitivní vý -znam odbahnění, které se projevilo výraz-ným vzestupem velikosti populace rdestudlouholistého v letech 2009–10 (obr. 15;Prausová a kol. 2011, 2014). Průběžněbyly také odstraňovány přestárlé kanadskétopoly na březích ramene, aby se snížilomnožství opadu ve vodě a byla podpoře-na přirozená obnova přírodě blízkých bře-hových porostů (juvenilní jedinci dubuletního – Quercus robur, jilmu vazu – Ul -mus laevis a lípy srdčité – Tilia cordata).Od r. 2006 dochází k intenzivnímu zaná-šení přechodně chráněné plochy písčitýmsedimentem, který je splachován Stříbr-ným potokem z královéhradeckých měst-ských lesů. Humusem a živinami oboha-cený písčitý substrát na těchto lavicíchposkytuje vhodné podmínky pro šířenímokřadních bylin a trav, ale také keřovýcha stromových vrb. Snižuje se tak průtoč-nost ramene.

živa 1/2016 19 ziva.avcr.cz

2 3

5

6

8 9

4

7

1 Rozšíření rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus) na území České republiky. Orig. R. Prausová(2015), převzato a upraveno z Červenéknihy vyšších rostlin ČR (1999)2 Typická lodyha je lomená v uzlinách.3 Oddenkový systém slouží k přečkánínepříznivého období.4 Klíční rostlina začne tvořit kořínek(radikula) až po vzniku asimilujících listů.5 a 6 Porost kvetoucího rdestu dlouho-listého (obr. 5) a detail květenství (6)7 a 8 Plodenství (obr. 7) s velkýmpočtem nažek, dosahujících délky4,2–5,8 mm (8, foto J. Špaček)9 Zárodek v semeni má zatočený tvar.Trifenyltetrazolium chlorid (TTC) obarvil živé embryo červeně.

1 mm

1 cm

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Od r. 2011 pozorujeme postupný zánikpopulace rdestu dlouholistého v extink -čních vírech způsobených komplexemfaktorů (druh je negativně ovlivňován vícesouběžně působícími faktory, které se vzá-jemně sčítají a s rostoucí intenzitou osla-bují jeho populaci). Kromě negativníchvlivů zmíněných výše jde hlavně o půso-bení člověka a s tím související průvodníjevy, které zásadně mění vlastnosti celé-ho biotopu. Někteří rybáři záměrně likvi-dují rostliny rdestu, dochází k vyhazová-ní organického odpadu do vodní plochypřímo na jeho porosty (mimochodem jed-na z posledních lokalit zanikla pod nave-zeným odpadem) a k chovu polodivokýchkachen na okolních lokalitách, odkud sekachny šíří a decimují populaci rdestupožerem. Nemalé problémy způsobuje téžvýše zmíněný vysazovaný amur bílý, kterýrostliny intenzivně okusuje. Problém ex -trémního zanášení přechodně chráněnéplochy písčitými sedimenty se podařilodořešit až v r. 2012, kdy ve spolupráciAgentury ochrany přírody a krajiny ČRa Lesů ČR, s. p., byla na Stříbrném potocenad zaústěním do ramene postavena sedi-mentační nádrž, která písčitý sedimentzachycuje. Studie proveditelnosti dokon-čená v r. 2015 na Povodí Labe, s. p.,v Hradci Králové, vyhodnotila navrhovanéodbahnění PCHP jako proveditelné a účin-né jak z hlediska ochrany přírody, tak z hle-diska obnovy vodohospodářských funkcíodstaveného ramene Orlice.

Ochrana ex situZ několika rostlin z přechodně chráněnéplochy byla v r. 1998 založena záchran-ná kultura rdestu dlouholistého ve sbírcevodních rostlin Botanického ústavu v Tře-boni. Každoročně poskytuje nažky pro rea-lizaci testů klíčivosti a studium genera-tivní reprodukce druhu. Průběžně se zde

pěstují rostliny ze sterilní tkáňové kulturyv Ostravě a předávají se k výsadbám navytipované vhodné lokality. Od r. 2000probíhají výsadby rdestu dlouholistého dotůní v CHKO Kokořínsko. Mají však do -časný charakter, protože jde o malé, mělkéa rychle se zazemňující tůně (viz obr. 16).Rdest dlouholistý v nich potlačují konku -renčně zdatnější druhy (rdest vzplývavý –P. natans, rdest světlý – P. lucens, mechkárovka – Calliergonella sp., řasa parož-natka – Chara spp.). Rozkolísané vodnía teplotní poměry způsobují poškozenírostlin.

Tyto záložní populace jsou důležité prostudium ekologie druhu v přírodních pod -mínkách. Staly se zdrojem většiny nažekpoužívaných na testy klíčivosti a takérostlin pro reintrodukce na Českolipsku.V r. 2009 v Ostravě Kamil Pásek založilze semen dlouhodobou kulturu in vitro(obr. 17). V současné době na tomto pra-covišti udržují 30 klonových linií. Kulti-vace in vitro slouží jako zdroj rostlin proreintrodukce a růstové experimenty. Ne -dílnou součástí záchrany ex situ je testo-vání klíčivosti semen a zjišťování mož-nosti druhu rozmnožovat se generativně.Podobně jako některé jiné druhy rdestůtaké r. dlouholistý vytváří velké množstvízralých nažek, ale přirozená klíčivost se -men je velmi nízká (pravděpodobně méněnež 0,1 %). Nažky procházejí středně hlu-bokou fyziologickou dormancí. Pevné oba-ly nažky brání průniku vody do semene,který je nezbytný pro klíčení. K nejúčin -nějším metodám přerušení dormance seřadí chladová stratifikace (střídání teplot),vysušení a následné zavodnění (praskáníochranných obalů semene), rozkladné bak -teriální procesy (klíčení ve vodě z PCHP),skarifikace (tedy mechanické narušení oba-lů), 30minutové ozáření nažek ultrafialo-vým zářením (UVA), hypoxie (nedostatek

kyslíku), působení agresivních chemickýchlátek (např. dezinfekční přípravek Savoobsahující chlornan sodný) napomáhajícíodstranění obalů, působení fytohormonůpro stimulaci klíčení – ethephon (syntetic-ký regulátor růstu, z něhož se v rostlinnémpletivu uvolňuje etylen) a kyselina gibe-relová (Prausová a kol. 2011, 2013, 2014).Použití některých metod (hlavně Sava)výrazně zvýšilo klíčivost semen až na

ziva.avcr.cz 20 živa 1/2016

1110

12 13 14

10 Ukládání písčitých splavenin přinášených Stříbrným potokem do přechodně chráněné plochy (PCHP)Rameno u Stříbrného rybníka11 Odkalování rekreačně využívanéhoStříbrného rybníka vede ke znečišťovánívody v přechodně chráněné ploše.12 Rdest dlouholistý společně se stulíkem žlutým (Nuphar lutea)13 Rostlina poškozená okusem amurembílým (Ctenopharyngodon idella)v tůních pod Plešivcem v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko v r. 201414 PCHP Rameno u Stříbrného rybníka15 Vývoj mikropopulace rdestu dlouholistého v PCHP mezi lety2001–15. (Pro oba grafy platí, že v letech,kde údaje chybějí, nebyly populacemonitorovány.)16 Vývoj mikropopulací tohoto druhuv CHKO Kokořínsko v období let2005–15. V malých tůních rdest ustupujezhruba po pěti letech konkurenčně silnějším druhům vodních makrofyt,mechů a mokřadních rostlin.17 Kultura in vitro z nažek sterilizova-ných v přípravku Savo. Foto K. Pásek18 Klíční rostliny na začátku jara –po předchozí stratifikaci nažek ve venkovní experimentální nádrži19 Kříženec rdestu dlouholistéhoa rdestu světlého (P. lucens) vypěstovaný v experimentu

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

42 %, čehož bylo úspěšně využito k pří-pravě in vitro kultury v Ostravě. Nejvyššíklíčivosti (83,3 %) jsme dosáhli při ošetře-ní nažek koncentrovaným Savem po dobu36 hodin, avšak přípravek pronikl až k em -bryu a růst klíčků se brzy zastavil. V pří-rodě je nejpravděpodobnějším způsobempřerušení dormance chladová stratifikacesemen v období vegetačního klidu. Klíči-vost může být vyvolána nejen střídánímteplot, ale i rozrušováním nepropustnýchobalů nažek v hypoxickém prostředí nadně vodních ploch, působením bakterií,případně mechanickým poškozením oba-lů nažek a semen při přesunu sedimentuv souvislosti s povodňovými stavy.

Po několikaletých testech klíčivosti v la -boratorních podmínkách a dostatečnémpochopení účinných způsobů odblokovánísemenné dormance jsme v listopadu 2013založili test klíčivosti ve venkovních expe-rimentálních nádržích v Býšti. Použili jsme1,5 roku staré nažky pocházející ze záchran-né kultury v Třeboni a ze záložní populacev tůních pod Plešivcem v CHKO Kokořín -sko. Nažky jsme před testem skladovalidvěma způsoby – na sucho (v papírovýchobálkách při pokojové teplotě 21 ± 1 °C)a na mokro (ve vodě v lednici při teplotě8 ± 1 °C). Klíčení proběhlo v několikavlnách. K 30. září 2014 vyklíčilo 3,6–22 %nažek (obr. 18). Nejlépe klíčily ve vodě ulo-žené nažky z Botanického ústavu v Třebo -ni. Klíčivost nažek z Kokořínska se u obouzpůsobů skladování pohybovala kolem6 % (nepublikováno). Mezi vyklíčenýmirostlinami byl nalezen též kříženec rde-stu dlouholistého a r. světlého, čímž sepotvrdilo spontánní křížení přítomnýchdruhů rdestů v tůních pod Plešivcem (vizobr. 19). V ČR není v současnosti na žádnéjiné lokalitě pozorováno křížení rdestudlouholistého s jinými druhy. V herbáříchv národních muzeích v Praze a Bratislavěexistují doklady křížence r. dlouholistéhoa r. kadeřavého (P. crispus) z řeky Plouč-nice u Mimoně z r. 1887 – Potamogeton×undulatus (Kaplan 2010 a, b). Ze sever-ských zemí jsou známi kříženci rdestudlouholistého se r. kadeřavým, r. světlýma r. prorostlým (P. perfoliatus).

Přebývající nažky odebrané z lokalitv CHKO Kokořínsko byly uloženy zamra-žením ve střednědobé semenné genovébance ve Výzkumném ústavu rostlinnévýroby, v. v. i., v Ruzyni a ve Vlastivědnémmuzeu v Olomouci.

Na Univerzitě Palackého v Olomoucibyla zjištěna nízká genetická variabilitardestu dlouholistého v ČR (Kitner a kol.2013). Prokázalo se tím, že i přes bohatoutvorbu zralých semen využívá tento druhv našich přírodních podmínkách praktickyjen vegetativní rozmnožování a lze před-pokládat, že v přírodě existovaly na urči-té lokalitě dokonce pouze monoklonálnípopulace o stejném genetickém základu.Genetická analýza však prokázala vyššívariabilitu u jedinců vzniklých ze semenz kultury in vitro, což by mohla být záro-veň experimentální cesta, jak zvýšit přiro -zenou variabilitu populací rdestu.

Cílem našich růstových experimentů jezjistit optimální způsob vypěstování do -statečně velkých rostlin pro zakládání no -vých populací s využitím rostlin ze steril-ní tkáňové kultury nebo z testů klíčivosti.Rostliny z kultury in vitro se nejčastějinásledně pěstují v písku s jílem nebo vesměsi bahna z PCHP a písku s příměsí jílu.Chemismus vody v experimentální kultu-ře je nastaven srovnatelně s chemismemna přechodně chráněné ploše. Ze zatímprovedených experimentů vyplývá, že nej-lépe přežívají rostliny v nejvyšší velikostníkategorii (6–10 cm), pěstované v substrátus bahnem z PCHP (Prausová a kol. 2015).Předpokládáme, že se dají v experimen-tální kultuře in vitro vypěstovat dostateč-ně velké rostliny pro reintrodukce v třetívegetační sezoně. Naše pokusy o reintro-dukci po první vegetační sezoně nebylyúspěšné. Malé a slabé rostliny nezvlád-nou přezimovat v přírodních podmínkách.V experimentálních nádržích zajišťujemejejich dobré přežívání průběžnými kontro-lami, případně nutnými opatřeními v prů-běhu zimy (odstraňování ledu, provzduš-ňování apod.). Podle našich dosavadníchzkušeností teprve ve třetí vegetační sezo-ně mají tyto rostliny vytvořené silné lo -dyhy a hlavně až 0,5 cm široké oddenky,

které dobře odnožují a obsahují dostatečnémnožství zásobních látek.

Posilování poslední populacea zakládání novýchO reintrodukce usilujeme od počátku řeše-ní záchranného programu. Hlavním zdro-jem rostlin pro výsadby se stala záchran-ná kultura v Botanickém ústavu v Třeboni.Rostliny byly vysazovány do nivy řekyOrlice mezi Týništěm nad Orlicí a Hrad-cem Králové, dále do vybraných pískovenna Pardubicku a Královéhradecku. Jedi-nou lokalitou ve východních Čechách, kdese rostliny ujaly, je tzv. Kašparovo jezero(odstavené rameno na pravém břehu řekyOrlice u Slezského Předměstí Hradce Krá-lové, obr. 20). Mikropopulace druhu v tů -ních na Kokořínsku se primárně nezaklá-daly v rámci záchranného programu, alezpětně do něho byly zahrnuty. Z experimen -tálních výsadeb na Mimoňsku do Plouž-nického potoka, řeky Ploučnice a několi-ka jejích přítoků se nakonec ukázala jakoúspěšná jediná výsadba, a to do ramenePloučnice u Heřmaniček (obr. 21 a také na2. str. obálky). Proudění vody v rameni jezajištěno napojením dolní části ramenena Ploučnici i zaústěním potoka do tohotoramene. Posilování populace v PCHP jsmeprováděli pouze v prvních třech letech poodbahnění (r. 2003). Od té doby se rozrůs -tala spontánně. Znovu byla posílena v pře-chodně chráněné ploše a opakovaně vy -sázena na Kašparově jezeře ve vegetačnísezoně 2015 kvůli předchozímu naprosté-mu zlikvidování rdestu kachnami. Protobyly rostliny na obou lokalitách vysázenypod ochranné klece (obr. 22).

Jak odpovědět na otázku v titulu článku?Pohled na grafy vývoje mikropopulacírdestu dlouholistého po dobu řešení zá -chranného programu není optimistický.Zatímco v případě uměle založených tůnív CHKO Kokořínsko se od počátku s do -časnou existencí mikropopulací počíta-lo (spontánní sukcese a konkurenční tlakostatních druhů neumožní trvalé přežívánírdestu dlouholistého), v případě přechodněchráněné plochy jednoznačně jde o soubor

živa 1/2016 21 ziva.avcr.cz

1615

17 18 19

Vývoj populace v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka1 6001 4001 2001 000

800600400200

0

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Poč

et lo

dyh

70

60

50

40

30

20

10

02005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Harasov Plešivec Liběchovka Štampach Medonosy

celkem lodyhkvetoucí nekvetoucí

Vel

ikos

t pop

ulac

e [m

2 ]

Vývoj mikropopulací v záložní kultuře v CHKO Kokořínsko

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

faktorů, jejichž spolupůsobení má „kata -strofické“ důsledky. Můžeme diskutovat,který faktor byl nejvýznamnější. Každo-pádně poslední kapku pro mikropopulacidruhu na PCHP znamenal opakovaný požerzbývajících rostlin polodivokými kachna-mi v letech 2012–14. Bez tohoto zásahu byzřejmě byla spontánní obnova možná. Kri-tická početnost mikropopulace již na loka-litě jednou nastala – v r. 2005 z minimál-ního počtu 30 lodyh vzrostla na 1 465lodyh v r. 2010. Díky částečnému odbah-nění se dočasně zlepšily podmínky, cožpříznivě ovlivnilo stav rdestu dlouholisté-ho. Proto se i v současné době pozornostsoustředí na celkové odbahnění PCHP(s vymezením několika drobných bezzá-sahových zón kvůli hlavním centrům vý -skytu r. dlouholistého a r. alpského).

Odpůrci záchranného programu mohounamítat, že je zbytečné utrácet peníze zaodbahnění. Tomuto tvrzení však musímeoponovat. Přechodně chráněná plocha jei v současném sukcesně pokročilém stavustále významným biotopem několika vod-ních makrofyt (rdest dlouholistý, r. alpský,r. tupolistý – P. obtusifolius, r. kadeřavý,lakušník štítnatý – Batrachium peltatum,l. niťolistý – B. trichophyllum, o lakušnícíchblíže viz Živa 2015, 1: 12–15). V sedimentuna dně byl prokázán výskyt semen vzác-ných mokřadních rostlin (např. vrbina kyt-kokvětá neboli bazanovec kytkokvětý –Lysimachia thyrsifolia, ostřice šáchorovi-tá, někdy nazývaná tuřice česká – Carexbohemica), které spontánně vyklíčily nadočasných deponiích vytěženého sedi-mentu při předchozích dílčích odbahně-ních. Po dlouhých jednáních se podařilovyřešit problém zanášení ramene písčitýmsedimentem a upravit manipulační řádStříbrného rybníka, aby nedocházelo k jehoodkalování spodní výpustí do ramene. Dal-ším argumentem pro plánovanou revitali-zaci je skutečnost, že v nivě spojené Orli-ce chybějí ramena a tůně s nižší trofií, tedyv časném stadiu sukcese. To vychází z vel-kého zahloubení toku Orlice a ztráty schop-nosti jejího dynamického vývoje. Nepro-bíhá tedy spontánní tvorba nových ramen,jejich odstavování, zazemňování, ale aniobčasné propláchnutí při vysokých stavechvody. Pro revitalizaci přechodně chráně-

né plochy mluví také směrnice o vodách,kterou se členské státy Evropské unie za -vazují ke zlepšení stavu vodních útvarůa kvality vody na svých územích. Zdejší re -vitalizaci proto musíme vnímat komplex-ně jako soubor opatření, pomocí něhož seobnoví cenný biotop. Rdest dlouholistýv PCHP může fungovat jako deštníkovýdruh – obnova jeho biotopu ve skutečnostizahrnuje ochranu mnoha dalších organis-mů (fytoplankton, zooplankton, bezobratlí,ryby, ptáci atd.). I rekreační funkce lokalityna okraji města má velký význam. Procházítudy turistická a cyklistická stezka, vedouzde i trasy výukových programů Ekocent-ra Sever apod. Stejnou úlohu může sehrátněkolik dalších ramen v relativně zachova -lých nivách na Českolipsku, kde se rdestv minulosti vyskytoval. Taktéž současnákvalita vody v řece Vltavě v Praze nahrá-vá záměru obnovy mikropopulace rdestudlouholistého, který tu dříve rostl. Feno-ménem české krajiny jsou též pískovny,jež nabízejí útočiště vodním makrofytům.Svým charakterem se blíží severským je -zerům, mají nízkou úživnost a vysokouprůhlednost vody. Nadměrné zarybňová-ní zavodněných pískoven však způsobuje,že tento charakter rychle ztrácejí.

Ve skandinávských zemích i v bližšímPolsku má nejen rdest dlouholistý, ale takédalší druhy rostlin (orchideje, druhy chrá-něné v rámci soustavy Natura 2000) dale-ko více stanovišť a vhodnějších podmínekpro přežití. Důvodem je jak menší hustota

osídlení, tak mnohem větší plocha stano-višť, na která nepůsobí intenzivní tlak civi-lizace. Proto je žádoucí vyrovnat se s tím,že u nás máme vše malé a o své „malé“ po -klady se musíme starat. I v jižním Švédskuu městečka Växjö dokáží zachraňovat vod-ní makrofyta v jezeře Trummen, přestožedo něho v minulosti vypouštěli velký ob -jem odpadních vod. Státní správa ve Väx-jö si uvědomuje, že přítomnost vodníchmakrofyt (mezi nimi i rdestu dlouholisté-ho, obr. 23) v jezeře indikuje kvalitu vodní-ho prostředí a pozitivně působí na obyvate -le města, kteří lokalitu využívají k rekreacia relaxaci. Podíváme-li se na věc stejnýmaočima, zjistíme, že rdest dlouholistý svémísto v České republice rozhodně má.Stačí dát druhu prioritu na několika vhod-ných místech a vyloučit tam výše popsanénegativní faktory.

O záchranném programu průběžně infor-mují internetové stránky www.zachranne-programy.cz a www.rdestdlouholisty.cz.

Realizaci a financování záchranného pro-gramu v letech 2003–07 zajišťovala Agen-tura ochrany přírody a krajiny ČR, v letech2009–10 a v současné době (2015–16)zahraniční zdroje (EHP/Norska). Na finan-cování se rovněž podílely projekty MSM6198959215 Univerzity Palackého v Olo-mouci (2010) a specifického výzkumu naUniverzitě Hradec Králové (2011–14).

Seznam citované a doporučené literaturynajdete na webové stránce Živy.

ziva.avcr.cz 22 živa 1/2016

22

21

20

20 a 21 Vývoj mikropopulace rdestudlouholistého v Kašparově jezeře –odstaveném rameni řeky Orlice v Hradci Králové (vysázeno v r. 2008,obr. 20) a v rameni Ploučnice u Heřmaniček (vysázeno r. 2010, obr. 21)22 Ochrana mikropopulace v Kašparo-vě jezeře proti okusu kachnami23 Porost rdestu dlouholistého v zachovalé části jezera Trumen v jižnímŠvédsku, který se stal zdrojem rostlin pro obnovu populace ve druhé části jezera. Snímky R. Prausové, pokud není uvedeno jinak

23

Vývoj populace na Kašparově jezeře200

150

100

50

0

Poč

et lo

dyh

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

celkem lodyhkvetoucí nekvetoucí

Vývoj populace v rameni Ploučnice u Heřmaniček

40

30

20

10

0

Poč

et lo

dyh

2011 2012 2013 2014 2015

celkem lodyhkvetoucí nekvetoucí

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.