Click here to load reader

I. Zrakové postiţení – definice, klasifikace, pojetí · PDF fileI. Zrakové postiţení – definice, klasifikace, pojetí 1. POSTIŢENÍ OBECN WHO - International Classification

  • View
    216

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of I. Zrakové postiţení – definice, klasifikace, pojetí · PDF fileI....

  • I. Zrakov postien definice, klasifikace, pojet

    1. POSTIEN OBECN

    WHO - International Classification of Functioning, Disability and Health ICFDH

    (1980)

    poukazuje na rozdly mezi jednotlivmi uvanmi termny. disorder = porucha, vada, je vymezen jako medicnsky definovan stav nebo nemoc. disability je omezen schopnosti provdt njakou innost, kter je pokldna za

    normln

    Postien obecn

    Impairment (Schdigung) = postien znamen ztrtu nebo abnormalitu psychick, fyziologick i anatomick struktury i funkce,

    Handicap (Behinderung) - vliv poruchy i postien na prci lovka, jeho seberealizaci a pedpokld nemonost dosaen cl

    WHO ICF 2001 - cl pesunout medicnsk pohled na postien smrem k lovku v cel

    jeho rozmanitosti a ivotnm prosted

    body functions and structures (tlesn funkce a struktury), activity (aktivita) participation (participace/ast).

    Postien je soust tlesnch struktur, soust zdravotn dispozice jedince a nemus souviset s nemoc.

    ICF - oblasti vyuit klasifikace

    (pouito z www.who.int/classification/icf)

    Zdravotnictv Sociln sektor kolstv a vzdlvn Oblast prce a zamstnvn Ekonomika & vvoj Legislativa & prvo Dal .

    Dal termny oznaujc postien

    lovk/dt se zvltnmi potebami (Kvtoov-vecov 2004) lovk/dt se specilnmi potebami (special needs, Frderbedarf), pro oblast vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami (pupil with special

    educational needs, Schler mit sonderpdagogischem Frderbedarf).

    dti znevhodnn, s parcilnmi nedostatky a dti vjimen lovk s postienm

    2. ZRAKOV POSTIEN Dlen zrakovch vad se dle stt rzn, WHO mezinrodn klasifikaci chorob:

  • stedn slabozrakost - zrakov ostrost s nejlep monou korekc: maximum men ne 6/18, minimum rovn nebo lep ne 6/60; 3/10 - 1/10, kategorie zrakovho postien

    1

    siln slabozrakost - zrakov ostrost s nejlep monou korekc: maximum men ne 6/60, minimum rovn nebo lep ne 3/60; 1/10 - 10/20, kategorie zrakovho

    postien 2

    tce slab zrak a) zrakov ostrost s nejlep monou korekc: maximum men ne 3/60,

    minimum rovn nebo lep ne 1/60; 1/20 - 10/50, kategorie zrakovho

    postien 3

    b) koncentrick zen zornho pole obou o pod 20 stup, nebo jedinho funkn zdatnho oka pod 45 stup

    praktick nevidomost - zrakov ostrost s nejlep monou korekc 1/60, 1/50 a svtlocit nebo omezen zornho pole do 5 stup kolem centrln fixace, i kdy

    centrln ostrost nen postiena, kategorie zrakovho postien 4

    pln nevidomost - ztrta zraku zahrnujc stavy od naprost ztrty svtlocitu a po zachovn svtlocitu s chybnou svtelnou projekc, kategorie zrakovho postien 5

    Dostupn na www:

    Moravcov (2006) - klasifikaci uvanou v R pro posudkov ely

    slabozrakost lehk a stedn (vizus 6/18 a 6/60), slabozrakost tk (vizus 6/60 a 3/60), tce slab zrak (vizus 3/60 a 1/60, dve zbytky zraku), praktick nevidomost (vizus 1/60 a svtlocit s projekc), nevidomost (svtlocit a amaurosa).

    Od stupn postien se odvjej sociln vhody, kter plat pro skupinu IV. a V., od ledna 2007 vzhledem k zkonu . 108/2006 Sb. o socilnch slubch

    sten i pro skupinu III. Moravcov (2006)

    Dal klasifikace:

    dle doby vzniku - zskan a vrozen, dle etiologickho hlediska - pokozen orgnov a funkn, z pohledu dlky trvn postien - akutn, chronick i recidivujc, dle typu postien - poruchy zrakov ostrosti, poruchy barvocitu, poruchy

    binokulrnho vidn, okulomotorick poruchy a poruchy ve zpravovn zrakovch

    informac

    - (srov. Ludkov 1988; Kvtoov-vecov 2000; Renotirov, Ludkov a kol. 2003 aj.).

    II. Anatomie zrakovho stroj, fyziologie procesu vidn, vybran zrakov vady

    1. Anatomie zrakovho stroj

    Vnj struktury oka

    - Rohovka (cornea)

    - Blima (sclera)

    Cvnat vrstva

  • - Duhovka (iris)

    - asnat tlsko (corpus ciliare)

    - Cvnatka (chorioidea)

    Vnitn struktury oka

    - oka (lens cristallina)

    - Sklivec (corpus vitreus)

    - Stnice (retina)

    --lut skvrna (macula lutea), centrln jamka (fovea centralis)

    --Slep skvrna (papilla )

    Drha zrakovho nervu

    - Drha zrakovho nervu

    - Chiasma opticum (msto ken zrakovch nerv)

    Pdatn orgny = adnexa

    - Spojivka (conjunctiva)

    - Vka (palpebrae)

    - Slzn apart

    - Onice (orbita)

    - Okohybn svaly

    2. Fyziologie procesu vidn

    - Dioptrick apart lomiv prosted oka (rohovka, pedn on komora, oka, sklivec)

    - Refrakce

    - Akomodace

    - Zrakov ostrost (vizus)

    - Fixace

    - Zornicov (pupillrn) reflex

    - Nitroon tlak

    - Vidn obma oima simultnn vidn, fze, stereopsie

    - Barevn vidn

    - Vnmn kontrastu

    3. Vybran chorobn stavy oka

    Dlen zrakovch vad:

    A. Dle stupn (Moravcov, 2004):

    - Slabozrakost lehk, stedn, tk

    - Tce slab zrak (tzv. zbytky zraku)

    - Nevidomost praktick, totln

    Dle stupn (dle WHO viz http://www.sons.cz/klasifikace.php ):

    - Slabozrakost stedn, siln

    - Tce slab zrak (tzv. zbytky zraku)

    - Nevidomost praktick, totln

    http://www.sons.cz/klasifikace.php

  • B. Dle typu (Kvtoov-vecov, 2000):

    - Postien i ztrta zrakov ostrosti

    - Postien e zornho pole

    - Poruchy barvocitu

    - Okulomotorick pote

    - Obte se zpracovnm zrakovch informac

    C. Dle doby vzniku:

    - Vrozen (kongenitln)

    - Zskan

    Vybran chorobn stavy oka:

    Refrakn vady:

    - Dalekozrakost (hypermetropie)

    - Krtkozrakost (myopie)

    - Astigmatismus

    ilhn (strabismus)

    Astenopie (chabozrakost)

    Amblyopie (tupozrakost)

    Nystagmus

    Vrozen deformace o:

    - Anoftalmus (chybn oka)

    - Mikroftalmus (mal on koule)

    - Kolobom (roztp duhovky, pop. i jinch struktur oka)

    Albinismus

    Zelen zkal (Glaukom)

    ed zkal (Katarakta)

    ROP (Retinopathy of Prematurity)- retinopatie nedonoench

    CVI (Cortical Visual Impairment) centrln postien zraku

    razy oka:

    - Mechanick pokozen

    - Kontuze (zhmodn)

    - Pokozen zenm

    - Pokozen teplem

    - Poleptn kyselinami a louhy

    - Zlomeniny onice

  • III. DIAGNOSTIKA

    - diagnostika medicnsk (etiologie postien, stanoven diagnzy a pesnch hodnot vyjadujcch zrakovou ostrost, i zornho pole apod.)

    - diagnostika speciln pedagogick (funkn vidn - co dt opravdu vid a jak zrak pouv)

    Medicnsk vyeten zjiuje (ehk, 1989)

    - centrln vidn (vizus do blzka a do dlky) - perifern zrakov funkce - refrakce - binokulrn vidn - schopnost adaptace - barevn vidn - funkce zrakovho centra. - Pi podezen na uritou zrakovou vadu podrobuje lka pacienta vyeten

    jednotlivch st oka dle poteby.

    Pro stanoven elnho zvten a typu pomcek - nsledujc diagnostika (Kraus a kol.,

    1997, tzv. psychofyziologick dg.)

    - vizus do dlky (vyetujeme u dt Pflgerovmi hky, Lea testy - kdy dt vybr obrzky, kter ukazujeme na tabuli, na kartikch nebo v trojrozmrn podob Lea

    Puzzle 3D na pracovn vzdlenost)

    - zorn pole (u dt asto orientan konfrontan metodou porovnnm zornho pole lkae a pacienta, kdy vkldme do zornho pole z rznch stran hraky a zjiujeme,

    zda je dt vid)

    - rove okulomotoriky, binokulrnho vvoje, stereopse (vyeten na ortoptickch pstrojch, pomoc fixanch ter)

    - barvocit (vyetujeme u dt vybrnm kostek urit barvy nebo bavlnek z rznobarevnch, barevnou verz Lea Puzzle 3D)

    - citlivost na kontrast (zjiujeme rove vnmn kontrast karet s tv dvtka Heidi a karet s rozdlnm vrazem tve dvtka v rznm kontrastu)

    - adaptace na tmu a oslnn

    Vyetovac testy pro dti autorky Ley Hyvrinen jsou modifikac test pro dospl.

    Diagnostika u dt s kombinovanm postienm a dt v ranm vku

    - objektivn metody jsou pouvny pi screeningu: - test preferennho vidn (Preferential looking -PL) - je vyvozovna zrakov ostrost

    dtte podle toho, kter z nabzench obraz (pruhovan plochy) fixuje.

    - test evokovanho vizulnho kortiklnho potencilu (visual evoked cortical potentials VEP) - pro vyeten vizu, vyuiteln zejmna u dt v preverblnm

    vvoji, nevyaduje spoluprci s dttem, je vak finann nron.

    Tato metoda slou pedevm k diagnostice zrakovch vad s poruchou v CNS

    (nap. CVI), jedn se o elektrick odpovdi zrakovch korovch sted mozku na

    svtelnou stimulaci oka. Korov odpovdi jsou stabilnj na stimulaci prostorov

    strukturovanmi svtelnmi podnty, proto se provd vyeten P-VEP (pattern

    visual evoked cortical potentials) a dal elektrofyziologick testy

  • Dal vyetovac metody:

    - Teller aquity cards; Lea Gratings - karty s pruhovanmi vzory, slou k diagnostice u dt ji v kojeneckm vku.

    Dal vyeten zraku se provdj v pozdjm vku, kdy je dt schopno spoluprce

    (piblin od 20 msc vku).

    Funkn vyeten zraku v ran pi:

    - pro posouzen aktulnho stavu zrakovho vnmn dtte - co opravdu vid, - vyeten provd zrakov terapeut, instruktor zrakov stimulace i poradce ran pe. - sleduje se schopnost rozeznvn objekt, zpracovn zrakovho vjemu, koordinace

    oko-ruka, schopnost sledovn pohybu pedmtu, rove pozornosti pi zrakovm

    vnmn a jeho uvdomn si, orientace na ploe apod.

    - Po diagnostice funknho vidn nsleduje v ran pi zrakov stimulace

    Projevy zrakovho postien. Je vhodn si vmat, zda (Webster, 1998):

    - dt nest oi do strany i nahoru, zda je nepivr nebo si nezakrv pi pohledu jedno oko

    - nem dt zarudl, opuchl oi, zda neslz - nejsou pohyby o nekoordinovan, njak nepravideln i deformovan pupily,

    poklesl vka

    - se dt neskrv ped jasnm svtlem a oslnnm - dt nenakln pi pohledu hlavu - nedr pi prohlen text i obrzek v pli velk i mal vzdleno

Search related