I. Zrakov postien definice, klasifikace, pojet
1. POSTIEN OBECN
WHO - International Classification of Functioning, Disability and Health ICFDH
(1980)
poukazuje na rozdly mezi jednotlivmi uvanmi termny. disorder = porucha, vada, je vymezen jako medicnsky definovan stav nebo nemoc. disability je omezen schopnosti provdt njakou innost, kter je pokldna za
normln
Postien obecn
Impairment (Schdigung) = postien znamen ztrtu nebo abnormalitu psychick, fyziologick i anatomick struktury i funkce,
Handicap (Behinderung) - vliv poruchy i postien na prci lovka, jeho seberealizaci a pedpokld nemonost dosaen cl
WHO ICF 2001 - cl pesunout medicnsk pohled na postien smrem k lovku v cel
jeho rozmanitosti a ivotnm prosted
body functions and structures (tlesn funkce a struktury), activity (aktivita) participation (participace/ast).
Postien je soust tlesnch struktur, soust zdravotn dispozice jedince a nemus souviset s nemoc.
ICF - oblasti vyuit klasifikace
(pouito z www.who.int/classification/icf)
Zdravotnictv Sociln sektor kolstv a vzdlvn Oblast prce a zamstnvn Ekonomika & vvoj Legislativa & prvo Dal .
Dal termny oznaujc postien
lovk/dt se zvltnmi potebami (Kvtoov-vecov 2004) lovk/dt se specilnmi potebami (special needs, Frderbedarf), pro oblast vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami (pupil with special
educational needs, Schler mit sonderpdagogischem Frderbedarf).
dti znevhodnn, s parcilnmi nedostatky a dti vjimen lovk s postienm
2. ZRAKOV POSTIEN Dlen zrakovch vad se dle stt rzn, WHO mezinrodn klasifikaci chorob:
stedn slabozrakost - zrakov ostrost s nejlep monou korekc: maximum men ne 6/18, minimum rovn nebo lep ne 6/60; 3/10 - 1/10, kategorie zrakovho postien
1
siln slabozrakost - zrakov ostrost s nejlep monou korekc: maximum men ne 6/60, minimum rovn nebo lep ne 3/60; 1/10 - 10/20, kategorie zrakovho
postien 2
tce slab zrak a) zrakov ostrost s nejlep monou korekc: maximum men ne 3/60,
minimum rovn nebo lep ne 1/60; 1/20 - 10/50, kategorie zrakovho
postien 3
b) koncentrick zen zornho pole obou o pod 20 stup, nebo jedinho funkn zdatnho oka pod 45 stup
praktick nevidomost - zrakov ostrost s nejlep monou korekc 1/60, 1/50 a svtlocit nebo omezen zornho pole do 5 stup kolem centrln fixace, i kdy
centrln ostrost nen postiena, kategorie zrakovho postien 4
pln nevidomost - ztrta zraku zahrnujc stavy od naprost ztrty svtlocitu a po zachovn svtlocitu s chybnou svtelnou projekc, kategorie zrakovho postien 5
Dostupn na www:
Moravcov (2006) - klasifikaci uvanou v R pro posudkov ely
slabozrakost lehk a stedn (vizus 6/18 a 6/60), slabozrakost tk (vizus 6/60 a 3/60), tce slab zrak (vizus 3/60 a 1/60, dve zbytky zraku), praktick nevidomost (vizus 1/60 a svtlocit s projekc), nevidomost (svtlocit a amaurosa).
Od stupn postien se odvjej sociln vhody, kter plat pro skupinu IV. a V., od ledna 2007 vzhledem k zkonu . 108/2006 Sb. o socilnch slubch
sten i pro skupinu III. Moravcov (2006)
Dal klasifikace:
dle doby vzniku - zskan a vrozen, dle etiologickho hlediska - pokozen orgnov a funkn, z pohledu dlky trvn postien - akutn, chronick i recidivujc, dle typu postien - poruchy zrakov ostrosti, poruchy barvocitu, poruchy
binokulrnho vidn, okulomotorick poruchy a poruchy ve zpravovn zrakovch
informac
- (srov. Ludkov 1988; Kvtoov-vecov 2000; Renotirov, Ludkov a kol. 2003 aj.).
II. Anatomie zrakovho stroj, fyziologie procesu vidn, vybran zrakov vady
1. Anatomie zrakovho stroj
Vnj struktury oka
- Rohovka (cornea)
- Blima (sclera)
Cvnat vrstva
- Duhovka (iris)
- asnat tlsko (corpus ciliare)
- Cvnatka (chorioidea)
Vnitn struktury oka
- oka (lens cristallina)
- Sklivec (corpus vitreus)
- Stnice (retina)
--lut skvrna (macula lutea), centrln jamka (fovea centralis)
--Slep skvrna (papilla )
Drha zrakovho nervu
- Drha zrakovho nervu
- Chiasma opticum (msto ken zrakovch nerv)
Pdatn orgny = adnexa
- Spojivka (conjunctiva)
- Vka (palpebrae)
- Slzn apart
- Onice (orbita)
- Okohybn svaly
2. Fyziologie procesu vidn
- Dioptrick apart lomiv prosted oka (rohovka, pedn on komora, oka, sklivec)
- Refrakce
- Akomodace
- Zrakov ostrost (vizus)
- Fixace
- Zornicov (pupillrn) reflex
- Nitroon tlak
- Vidn obma oima simultnn vidn, fze, stereopsie
- Barevn vidn
- Vnmn kontrastu
3. Vybran chorobn stavy oka
Dlen zrakovch vad:
A. Dle stupn (Moravcov, 2004):
- Slabozrakost lehk, stedn, tk
- Tce slab zrak (tzv. zbytky zraku)
- Nevidomost praktick, totln
Dle stupn (dle WHO viz http://www.sons.cz/klasifikace.php ):
- Slabozrakost stedn, siln
- Tce slab zrak (tzv. zbytky zraku)
- Nevidomost praktick, totln
http://www.sons.cz/klasifikace.php
B. Dle typu (Kvtoov-vecov, 2000):
- Postien i ztrta zrakov ostrosti
- Postien e zornho pole
- Poruchy barvocitu
- Okulomotorick pote
- Obte se zpracovnm zrakovch informac
C. Dle doby vzniku:
- Vrozen (kongenitln)
- Zskan
Vybran chorobn stavy oka:
Refrakn vady:
- Dalekozrakost (hypermetropie)
- Krtkozrakost (myopie)
- Astigmatismus
ilhn (strabismus)
Astenopie (chabozrakost)
Amblyopie (tupozrakost)
Nystagmus
Vrozen deformace o:
- Anoftalmus (chybn oka)
- Mikroftalmus (mal on koule)
- Kolobom (roztp duhovky, pop. i jinch struktur oka)
Albinismus
Zelen zkal (Glaukom)
ed zkal (Katarakta)
ROP (Retinopathy of Prematurity)- retinopatie nedonoench
CVI (Cortical Visual Impairment) centrln postien zraku
razy oka:
- Mechanick pokozen
- Kontuze (zhmodn)
- Pokozen zenm
- Pokozen teplem
- Poleptn kyselinami a louhy
- Zlomeniny onice
III. DIAGNOSTIKA
- diagnostika medicnsk (etiologie postien, stanoven diagnzy a pesnch hodnot vyjadujcch zrakovou ostrost, i zornho pole apod.)
- diagnostika speciln pedagogick (funkn vidn - co dt opravdu vid a jak zrak pouv)
Medicnsk vyeten zjiuje (ehk, 1989)
- centrln vidn (vizus do blzka a do dlky) - perifern zrakov funkce - refrakce - binokulrn vidn - schopnost adaptace - barevn vidn - funkce zrakovho centra. - Pi podezen na uritou zrakovou vadu podrobuje lka pacienta vyeten
jednotlivch st oka dle poteby.
Pro stanoven elnho zvten a typu pomcek - nsledujc diagnostika (Kraus a kol.,
1997, tzv. psychofyziologick dg.)
- vizus do dlky (vyetujeme u dt Pflgerovmi hky, Lea testy - kdy dt vybr obrzky, kter ukazujeme na tabuli, na kartikch nebo v trojrozmrn podob Lea
Puzzle 3D na pracovn vzdlenost)
- zorn pole (u dt asto orientan konfrontan metodou porovnnm zornho pole lkae a pacienta, kdy vkldme do zornho pole z rznch stran hraky a zjiujeme,
zda je dt vid)
- rove okulomotoriky, binokulrnho vvoje, stereopse (vyeten na ortoptickch pstrojch, pomoc fixanch ter)
- barvocit (vyetujeme u dt vybrnm kostek urit barvy nebo bavlnek z rznobarevnch, barevnou verz Lea Puzzle 3D)
- citlivost na kontrast (zjiujeme rove vnmn kontrast karet s tv dvtka Heidi a karet s rozdlnm vrazem tve dvtka v rznm kontrastu)
- adaptace na tmu a oslnn
Vyetovac testy pro dti autorky Ley Hyvrinen jsou modifikac test pro dospl.
Diagnostika u dt s kombinovanm postienm a dt v ranm vku
- objektivn metody jsou pouvny pi screeningu: - test preferennho vidn (Preferential looking -PL) - je vyvozovna zrakov ostrost
dtte podle toho, kter z nabzench obraz (pruhovan plochy) fixuje.
- test evokovanho vizulnho kortiklnho potencilu (visual evoked cortical potentials VEP) - pro vyeten vizu, vyuiteln zejmna u dt v preverblnm
vvoji, nevyaduje spoluprci s dttem, je vak finann nron.
Tato metoda slou pedevm k diagnostice zrakovch vad s poruchou v CNS
(nap. CVI), jedn se o elektrick odpovdi zrakovch korovch sted mozku na
svtelnou stimulaci oka. Korov odpovdi jsou stabilnj na stimulaci prostorov
strukturovanmi svtelnmi podnty, proto se provd vyeten P-VEP (pattern
visual evoked cortical potentials) a dal elektrofyziologick testy
Dal vyetovac metody:
- Teller aquity cards; Lea Gratings - karty s pruhovanmi vzory, slou k diagnostice u dt ji v kojeneckm vku.
Dal vyeten zraku se provdj v pozdjm vku, kdy je dt schopno spoluprce
(piblin od 20 msc vku).
Funkn vyeten zraku v ran pi:
- pro posouzen aktulnho stavu zrakovho vnmn dtte - co opravdu vid, - vyeten provd zrakov terapeut, instruktor zrakov stimulace i poradce ran pe. - sleduje se schopnost rozeznvn objekt, zpracovn zrakovho vjemu, koordinace
oko-ruka, schopnost sledovn pohybu pedmtu, rove pozornosti pi zrakovm
vnmn a jeho uvdomn si, orientace na ploe apod.
- Po diagnostice funknho vidn nsleduje v ran pi zrakov stimulace
Projevy zrakovho postien. Je vhodn si vmat, zda (Webster, 1998):
- dt nest oi do strany i nahoru, zda je nepivr nebo si nezakrv pi pohledu jedno oko
- nem dt zarudl, opuchl oi, zda neslz - nejsou pohyby o nekoordinovan, njak nepravideln i deformovan pupily,
poklesl vka
- se dt neskrv ped jasnm svtlem a oslnnm - dt nenakln pi pohledu hlavu - nedr pi prohlen text i obrzek v pli velk i mal vzdleno
