Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Gymnázium a Střední odborná škola,
Rokycany, Mládežníků 1115
Číslo projektu: CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony: I/2 Inovace výuky ČJL
Název materiálu: Dekameron
Ročník: Kvinta
Identifikace materiálu: ZAH_12_10_Dekameron
Jméno autora: Zdeněk Záhrobský
Předmět: Český jazyk a literatura
Tématický celek: Renesance a humanismus
Anotace: Giovanni Boccaccio, téma, forma, kompozice, postavy,
jazyk,inspirace
Datum: 15.3.2013
SPOLEČENSKO – HISTORICKÉ POZADÍ
vznik tohoto je poznamenán morem, který se kolem
roku 1348 postihl Evropu.
Stoletá válka (1337 – 1453) – konflikt mezi Anglií a
Francií, příčinou byl spor o nadvládu ve Flandrech
a jihozápadní Francii
válka skončila neúspěchem Anglie
trvala 116 let
Vzniká nový literární směr/sloh – kontext literárního
vývoje - renesance a humanismus
V Evropě docházelo k zásadním změnám.
Už nebyla tak důležitá církev jako člověk sám o
sobě.
Církevní učení bylo zkoumáno rozumem a
podrobováno kritice.
Nové vynálezy umožňovaly zámořské objevy a
zkoumání vesmíru
rozvíjel se obchod a tím i města
Díla se přestávala psát latinsky, autoři přecházeli k
národnímu jazyku
LITERÁRNÍ SMĚR
renesance a humanismus poč. 14. st. –
poč. 17. st.
znaky – zcela světská témata (např. láska,
nevěra)
kritika soudobých mravů ( je úsměvná,
ironická) měšťanstva a duchovenstva
jejich chamtivosti, hlouposti apod.
žena jako rovnocenný partner muže
AUTOR
Giovanni Boccaccio - (1348 – 1363)
italský spisovatel, básník a prozaik,
představitel rané renesance.
Narodil se v Paříži, pocházel z florentské
měšťanské rodiny, věnoval se obchodu, na
čas i diplomacii, především však literární
činnosti.
Díky otci měl přístup ke královskému dvoru.
Přátelil se s Petrarcou a dalšími humanisty
Ve svých teoretických pracích se věnoval
Dantovi - sepsal jeho životopis a 60 výkladů
k jeho Božské komedii.
Psal převážně italsky - milostnou poezii,
rolnické písně, pastýřské příběhy, milostný
román ( Franchetta)
vrcholem jeho tvorby je Dekameron.
FORMA
Forma – (obecná charakteristika literárního díla
a organizace jazykových prostředků)
Literární druh – epika (dějový)
Literární žánr – novela – kratší
prozaický útvar s překvapivým obratem v
závěru
Nezabírá dlouhý časový úsek, omezený
počet postav
FORMA
Stylistická charakteristika textu – autorovým
záměrem je především bavit
použita rámcová próza
satira namířena proti duchovenstvu, šlechtě i
měšťanům
novely jsou komické, objevuje se tragičnost a
patos
nejsou příliš rozsáhlé
autor se soustředil na děj
slovní zásoba - slovní hříčky, opisy, motivy a
obrazy blízké lidovému prostředí
Erotické motivy nepůsobí vulgárně
KOMPOZICE DÍLA
Jedná se o soubor sta novel převážně s
erotickým zaměřením.
Příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny
do deseti dní (deka = deset; odtud také
název cyklu).
Své zážitky vypráví deset mladých lidí (7 žen
a 3 muži), kteří utekli z města na venkov, aby
se zachránili před morem, jenž vypukl ve
Florencii roku 1348.
Převažují milostné příběhy, objevují se i
vážné, ale převažují žertovné
podávají obraz o způsobu myšlení a
mravech soudobé Itálie.
TÉMA
Kniha se zabývá hlavně náboženskými a
společenskými tématy.
Klade důraz na mezilidské vztahy.
V příbězích se uvádějí různé konflikty, od lásky
přes nevěru po zrady a závist.
Události jsou popsány vtipně, často s lehkým
erotickým nádechem.
Autor píše více o nižší a střední vrstvě, ale příběhy
si vypráví lidé z vyšší vrstvy. Kniha nám nabízí
shrnutí života a životních mezilidských konfliktů.
MÍSTO DĚJE
Děj se odehrává ve 14. století, když ve
Florencii vypukne mor.
Deset postav se ukrývá před nemocí daleko
od města v paláci s nádvořím, které je
zarostlé křovím.
POSTAVY
jsou charakterizovány nepřímo
V díle vystupují tyto postavy: Pampinea,
Fiammetta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifile,
Elisa, Pamfilo, Filostrato, Dioneo.
jsou reálné, představují chytré, rázné jedince, kteří
jsou zakotveni ve svém světě.
Utíkají před morem - chtějí zachránit své životy.
Čas, který stráví v paláci, si zkracují vypravováním
příběhů, zpěvem, tancem a pravidelným
odpočinkem.
Kniha nemá tzv. hlavního hrdinu
vystupuje všech 10 postav více méně stejně
a pak i postavy z příběhů, které si vyprávějí.
Všech deset "uprchlíků" se chová k sobě
velmi vstřícně, snaží se přežít, nepůsobí si
vzájemně problémy.
Postavy v novelách mají různé vlastnosti.
JAZYK
v díle je použito množství metafor
kniha je psaná spisovným jazykem
autor používá archaismy a knižní výrazy
své místo mají dlouhá souvětí(renesanční perioda)
přímá řeč
v novelách nepřevažují detaily - autor se spíše
zabývá okolnostmi vzniku konfliktů a následným
řešením.
POHLED NA SPOLEČNOST
Autor střídá optimistický a ironický pohled,
rád baví čtenáře lidskou nedokonalostí
krátké příběhy byly inspirovány životem
měšťanů a zobrazuje skutečné problémy této
společnosti.
Pro dílo je typické: racionalismus, laicizace,
výsměch pověrčivosti a pokrytectví.
AUTOR A DÍLO
Boccaccio chtěl dokázat, že i italština je
jazykem pro "vysoké" žánry
kniha se ve své době setkala s velkou
kritikou a odporem
sám autor ji pod tlakem zavrhl a chtěl ji
spálit.
To mu Petrarca rozmluvil, i když sám tvrdil,
že kniha je "jen mladistvou".
INSPIRACE
Příběhy z Dekameronu a jejich náměty
ovlivnily řadu dalších uměleckých děl v
podstatě ve všech oblastech umění. Určil
vývoj novel.
Dodnes je zdrojem inspirací pro různá
umělecká odvětví.
Roku 1990 vyšla například Páralova kniha
Dekameron 2000 aneb Láska v Praze
FILM
Filmová adaptace renesančních
Boccacciových povídek.
První část Trilogie života tvůrce Pierra
Paola Pasoliniho. Italský koprodukční film
(1970).
Hrají: F. Citti, N. Davoli, A. Luceová, P.
Capparelliová, J. Jovanovic, G. Rizzo a další.
LITERATURA A ZDROJE
MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 1/ A-L. Praha : Oden, 1989
Boccaccio, Giovanni. Dekameron. Praha: Odeon, 1975
http://www.csfd.cz/film/7132-dekameron/
http://anna-victorie.webnode.cz/news/giovanni-boccaccio-dekameron-/
http://www.movieplayer.it/foto/una-scena-del-film-decameron-pie_84388/
http://www.antikvariat-bohumin.cz/cz/knihy/beletrie-svetova/1296-dekameron.html
http://www.bux.cz/knihy/187-dekameron.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Giovanni_Boccaccio.jpg
http://www.wikipaintings.org/en/giorgio-vasari/boccaccio-dante-petrarca