Gymnázium a Střední odborná škola,

Rokycany, Mládežníků 1115

Číslo projektu: CZ .1.07/1.5.00/34.0410

Číslo šablony: I/2 Inovace výuky ČJL

Název materiálu: Kosmova kronika

Ročník: kvinta

Identifikace materiálu: ZAH_12_7_Kosmova kronika

Jméno autora: Zdeněk Záhrobský

Předmět: Český jazyk a literatura

Tématický celek: Středověká literatura

Anotace: Historiografie, latinská literatura, bohemika

Datum: 15.11.2012

*Kosmova kronika

*Kosmas

* Kosmas se narodil okolo roku 1045 v rodině duchovního českého původu.

* Věnoval se kněžské dráze.

* Chronica Boemorium (Kronika česká) je jediné dílo, o němž lze s

jistotou říci, že je jeho autorem.

Základní vzdělání získal Kosmas při pražském kostele, v Praze pak zůstal

až do svých 29 let.

*

Po roce 1074 odešel do ciziny, studoval v Lutychu / dnešní Belgie. Po

návratu domů se stal jako jáhen kanovníkem pražské kapituly, po svém

vysvěcení na kněze 18. června 1099, jejím děkanem.

*Několikrát doprovázel pražské biskupy na jejich cestách do ciziny.

*Kosmas

* Kosmas byl ženat s Božetěchou. Manželství

kněží v českých zemích byla v té době

běžná.

* Kosmovu ženu známe z dvojverší, jímž

Kosmas zaznamenal její smrt k roku 1117 do

své kroniky.

* Z manželství s Božetěchou měl Kosmas syna

Jindřicha. Předpokládá se, že se jednalo

o Jindřicha Zdíka, biskupa olomouckého.

Tato verze však nebyla nikdy definitivně

potvrzena ani přesvědčivě vyvrácena.

*

Kosmas psal Kroniku ke konci svého života,

někdy v letech 1119-1125.

*Rukopisy

* Kronika se zachovala v 15

rukopisech

* nejvýznamnějším je

Budyšínský rukopis z

přelomu 12. a 13. století.

* Tento rukopis věnovala v

padesátých letech 20. století

tehdejší vláda Německé

demokratické republiky

Československu a je uložen v

knihovně Národního muzea.

*Charakteristika a

rozdělení díla

*• Chronica Boemorum (Kronika česká) nebo také Kosmova kronika

* º první kronika, psána latinsky, prozaická forma

* º dílo bylo o osudech celého českého národa, české dějiny zařazeny do dějin světových

* º důležitým pramenem historického poznání

* º české dějiny zařazeny do dějin světových

* º má tři části

* ♦ Bájné vyprávění starců

* ♦ Hodnověrné zprávy svědků

* ♦ Události Kosmova života až do roku 1125 - Kosmas umírá

*Kniha první

*Kniha první:

* věnována panu Šebířovi proboštu kostela mělnického a arciknězi

Gervasiovi

*Jejím zdrojem jsou vyprávění starců, začíná potopou světa, potom

se zabývá známými pověstmi z pohanských dob

*ožívají zde dávno zapomenuté legendy a příběhy našich předků.

* Setkáme se zde s praotcem Čechem, Krokem a jeho dcerami –

Kazi, Tetou a Libuší, knížaty Neklanem a Křesomyslem, Bořivojem

či Vladislavem.

*Jsou zde popsány mravy a zvyky doby. Kniha končí únosem Jitky z

kláštera Svinibrodského a nastoupením Břetislava I.

Známé pověsti

*Ukázka

*Co se tyto věci dály v Čechách, kníže Měšek přitáhl se silnou mocí polskou, udeřil na hrad pražský a po celá dvě léta, totiž od roku narození Páně 1000 a roku od narození Páně 1001 jej držel. Ale Vyšehrad, svému knížeti věrný, zůstal nezastrašen a nedobytný. V téže době však kníže Měšek poslal posly k císaři, nabízeje a slibuje mu nemírné peníze za to, dá-li syna knížete Boleslava, Oldřicha, jenž byl v císařově moci, spoutati a vsaditi do vězení. Nepřemožitelný hlade po zlatě! Kde je přemocné právo římské říše? Hle, majitel zlata, jsa tlačen balvany zlata, uposlechne rozkazu knížete a katem a žalářníkem se stany podplacený zlatem císař.

Kníže Měšek I.

Setkání knížete Oldřicha s poustevníkem Prokopem

*Kniha druhá

*Kniha druhá:

* je věnována duchovnímu otci kláštera břevnovského Klimentovi.

* Začíná výpravou Břetislava I. do Polska, převezením ostatků sv. Vojtěcha do Prahy.

*Představuje Břetislavův christianizační program, který systémově měnil situaci v českém státě.

*Popisuje deset let těžkých bojů českých knížat s Němci

*Kniha končí nástupem Břetislava II. v roce 1092

*Ukázka

*Sasové s vévodou Ekkehardem vtrhli do Čech a

malou krajinku okolo řeky Bieliny nepřátelsky

zpustošili. Když však se jejich vévoda doslechl

zlé zprávy, že Slované dobyli nad císařem

vítězství, zastavil se u Hněvina mostu nad

řekou Bielinou, jsa na velikých rozpacích, zda

se má pokusiti o štěstí v boji či s velikou

hanbou domů se vrátiti.

*Kniha třetí * Již jsem, zaznamenav málo z mnohého o dávných časech, došel v svém líčení dějin až k časům knížete Břetislava Mladšího. Proč jsem však uznal za dobré upustit již od dalšího díla, má svou příčinu. Neboť užitečnější jest, abychom docela pomlčeli o nynějších lidech nebo časích, nežli abychom mluvíce pravdu – a pravda vždy plodí nenávist – neměli z toho nějakou škodu. Kdybychom se však uchýlili od pravdy a psali jinak, než jak se věci mají, upadli bychom nicméně ve výtku pochlebenství a lži, poněvadž jde o poměry skoro obecně známé.

Závěrečná kniha je

svědectvím vlastních

Kosmových zážitků

datovaných od roku

1092 do roku 1125.

*Přínos kroniky

*º kronika má tendenční ráz - v duchu katolické církve (odkazy na Bibli), zachycuje úspěchy Přemyslovců - pověsti kmene Čechů (praotec Čech, Krok a jeho tři dcery, založení Prahy, ...)

* º historický základ, charakter bájí

* º citáty antických autorů (Seneca, Platon)

* kronika je čtivá - humor, vtip

* º dialogické formy => oživení

*• bohemica = české výrazy vložené do latinského textu

*Literatura a zdroje

*Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina a Marie

Bláhová, úvod Dušan Třeštík, komentáře Petr Kopal. Praha –

Litomyšl, Paseka 2005

*http://www.phil.muni.cz/clit/ekscl/kosmova_kronika_ceska

.pdf

*http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmova_kronika_%C4%8Desk%

C3%A1

*http://www.topzine.cz/wp-

content/uploads/2010/07/kosmova-kronika.jpg