Gymnázium a Střední odborná škola,

Rokycany, Mládežníků 1115

Číslo projektu: CZ .1.07/1.5.00/34.0410

Číslo šablony: V-2

Název materiálu: Arabská říše

Ročník: 1.ročník SOŠ

Identifikace materiálu: ZAH_52_7_arabska_rise

Jméno autora: Zdeněk Záhrobský

Předmět: Dějepis

Tématický celek: Raný středověk

Anotace: Mohamed, Alláh, Mekka, islám, korán, džihád, hidžra, principy

víry, Prorok

Datum: 25.11.2012

ARABSKÁ ŘÍŠE

OSÍDLENÍ

Od 6. století Arabskou říší procházely

obchodní cesty spojující Orient s Evropou a

Arabským poloostrovem.

Na Arabském poloostrově žily kmeny Arabů

semitského původu – Beduíni

mezi kmeny probíhaly boje o půdu, vodu a o

pastviny

v čele kmenů stáli tzn. šajchové (šejkové).

Arabové žili v oázách, věnovali se

pastevectví a putovali za obchodem

pouštními cestami.

Oáza v poušti

Beduíni

MOHAMED

Boje byly překonány sjednocením arabských kmenů, které uskutečnil za pomoci svého náboženství Mohammed (†632).

Mohammed pocházel z Mekky, ze zchudlé větve kupecké rodiny Kurajšovců.

Mekka byla doposud posvátným místem, centrem obchodu

Zároveň hlavní svatyně Arabů - byl zde umístěn posvátný kámen v chrámu Kaaba.

svatyně v Mekce

v době konání

poutě

střed svatyně Kaaba

MOHAMED

Mohammed se zabýval i pastevectvím,

uzavřel sňatek s bohatou vdovou Hadžidžou

(byla o 15 let starší)

postoupil tak do vyšší vrstvy

začal se věnovat duchovnímu životu

vytvářel nové náboženství - islám

prorok Mohamed ( Muhammad),

zakladatel islámu

místo, kde se zjevil

Mohamedovi archanděl

Gabriel

nanebevzetí Mohameda

mešita vybudovaná na místě, kde

Mohamed vstoupil na nebe

ISLÁM

= odevzdanost do vůle boží

Islám je nejmladším ze světových

náboženství (monoteistické náboženství)

navazuje na židovství i křesťanství (Ježíš

Kristus je chápán jakožto největší boží

prorok, nikoliv však jako spasitel)

Mohamed společně s Abrahámem, Mojžíšem a Ježíšem

ZÁKLADY VÍRY

Pět hlavních rysů:

víra v jediného boha (Alláha) a Mohameda (Muhammad), který byl jeho prorokem (Mohamed je chápán jako pokračovatel Ježíše Krista) – tzv. šaháda

vykonávání modlitby (pětkrát denně směrem k východu) – tzv. salát – k modlitbě svolává věřící svoláváni muezín (člověk většinou stojící v minaretu – vysoké štíhlé věži)

Islámská modlitba

ZÁKLADY VÍRY

dodržování půstu (měsíc „Ramadán“, kdy se za světla všichni postí; v noci půst neplatí – výjimky mají pouze těhotné ženy a děti) – tzv. saum

povinnost dávat almužnu chudým, zámožní lidé nesmí odmítnout prosebníka – tzv. zakkát

alespoň jednou za život uskutečnit pouť do Mekky, na dobu pouti musí muslim nejdříve zajistit rodinu před strádáním – tzv. hadždž

Islám vykazuje znaky fatalismu (osudovosti) – „život každého člověka je předurčen“.

Pouť do Mekky

ŠÍŘENÍ

Islám hlásá bratrství a svornost všech vyznavačů (muslimů)

vyhlašuje povinnost šířit Prorokovy myšlenky mečem, bojem a svatou válkou (džihád) proti nevěřícím

tomu, kdo v tomto boji padne, patří sláva a dostane se do ráje

=> fanatismus

blíží se konec světa

věří v poslední soud (ráj × peklo)

Islámská mešita (Kuala Lumpur)

muezin svolává věřící

k modlitbě

KORÁN

Posvátnou knihou je Korán (zahrnuto učení

Mohammedovo)

Sunna (popisuje skutky a řeči

Mohammedovy od té doby, co se stal

prorokem)

Islám však uznává také Starý a částečně

Nový zákon.

svatá kniha muslimů (= věřící

v Alláha) Korán

ROZDĚLENÍ MUSLIMŮ

Za počátek islámského kalendáře je považován Hidžra (rok 622), kdy Mohammed utekl z Mekky do Medíny

Po smrti Mohammeda se muslimové rozdělili na Šiíty a Sunnity.

K rozštěpení došlo příčinou problémům s nástupnictvím.

Nástupcem měl být podle Mohameda Šiád Alí (Šiíté), avšak vyskytl se další uchazeč – Abú Bakr (Sunnité).

Šiíté uznávají pouze Korán (většina dnešního Íránu

Sunnité přijímají také Sunnu a povyšují Mohammeda nad obyčejného člověka (více než dvě třetiny Iráčanů).

NOVÁ ÚZEMÍ

Mohamedovi nástupci (kalífové) rozšířili arabské

panství po celém Předním Východě, do severní

Afriky a na ostrovy ve Středozemním moři.

V roce 711 se dostali na evropskou půdu –

porazili Vizigóty na Pyrenejském poloostrově a

vyvrátili jejich říši, pronikli přes Pyreneje až do

Galie.

V roce 732 byl jejich postup zastaven Franky –

konkrétně Karlem Martelem v bitvě u Poitiers.

Cordóbský chalífát

NEJVĚTŠÍ ROZMACH

Kalífové založili v Hispánii svůj stát s hlavním městem Cordóbou (odtud Cordóbský chalífát).

Několikrát ohrožovali i Cařihrad; ve všech zemích, které opanovali rozšiřovali islám a podmanili si původní obyvatelstvo, které se postupně poarabštilo.

Arabská říše zažila svůj největší rozmach kolem roku 800, kdy sahala od Arabského zálivu až k pobřeží Černého moře a Kaspického jezera.

Tehdy byl hlavním městem Baghdád a celé Arábii vládl pohádkově bohatý kalíf Háníma ar-Rašída (současník Karla Velikého).

ZNALOSTI

Arabové byli a jsou doposud výbornými obchodníky, jejich karavany cestovaly do Asie, Afriky, Evropy

znali kompas, střelný prach i papír (z Číny)

zbytky starověké (řecké) vzdělanosti, která zůstávala v obsazených územích, si zčásti osvojili, ale také ji zachovali a dále rozvíjeli

vynikali v matematice, astronomii, zeměpise, filozofii (překládali Aristotela) a v lékařství

Nejznámějším arabským učencem byl nejspíše Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná, kterého Evropané znali pod pseudonymem Avicenna.

Arabské písmo

KULTURNÍ A VZDĚLANOSTNÍ PŘÍNOS

Arabové obohatili středověkou západní kulturu, jejich umění přinášelo nové motivy a prvky ve stavitelství

paláce a kostely (mešity s minarety), s lomenými oblouky a arabeskami na stěnách.

Arabští spisovatelé, básníci a kronikáři po sobě zanechali vynikající díla.

Arabové uvedli ve známost indické číslice (1,2,3,4,5,…) (prapůvodem od fénických devíti znaků pro počty, navíc byla přidána nula).

Ve velkých městech zakládali vysoké školy, a to daleko dříve než v Evropě.

Modrá mešita v Istanbulu

Interiér paláce

arabesky

ROZPAD ŘÍŠE

Před koncem první poloviny 11. století došlo k postupnému rozpadu cordóbského kalífátu na řadu emirátů - četné rozepře.

Toho využily v roce 1031 křesťanské státy (Kastilie, Aragonsko, aj.), které začaly zpětně dobývat Araby obsazená území v severovýchodní části Pyrenejského poloostrova.

Tento proces znovudobývání se nazývá reconquista (skončil až roku 1492 dobytím Granady).

LITERATURA A ZDROJE

Hourani, Albert: Dějiny arabského světa, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011

http://history-if.blog.cz/0909/arabska-rise-islam

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Age_of_Caliphs.png

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Medieval_Persian_manuscript_Muhammad_leads_Abra

ham_Moses_Jesus.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Califate_750.jpg

http://history-if.blog.cz/0909/arabska-rise-islam

http://islam.123abc.cz/pet-piliru-islamu/

http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_zahranici&foto1=MSL4e5245_AFR04_KENYA_0809_

11.JPG

http://alfatihoun.edaama.org/Al%20Fatihoun/Galleries%20Files/Saudia/Mekka%20Mukarra

ma%2001/imagepages/image15.html

http://malajsie.unas.cz/IMG_7071.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Al-Andalus-de-910.jpg

http://www.mahalo.cz/egypt/informace-o-egypte/jazyk-a-zakladni-slova-a-fraze-v-

egypte.html

vlastní obrázky