František Matouš Klácel

www.zlinskedumy.cz

Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484

Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století

Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název DUM František Matouš Klácel

Označení DUM VY_32_INOVACE_06_2_09

Autor Mgr. Zdeněk Srna

Datum 19. 7. 2012

Vzdělávací oblast Člověk a společnost

Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ

Tematický okruh Úvod do filozofie a religionistiky

Ročník 3. ročník gymnázia

Klíčová myšlenka

• „Vědomá vesměrnost jest cíl veškeré lásky a vědy.“[1]

Život a dílo

• 1808 Č.Třebová - 1882 Belle Plaine USA• piaristické gymnázium a filozofický ústav• vstoupil do augustiniánského kláštera, přijal

jméno Matouš• vystudoval brněnský teologický ústav a

bohosloví na univerzitě v Olomouci• učil na brněnském filozofickém ústavu• vyloučen r.1844 pro svobodomyslné názory

• seznámil se B. Bolzanem a četl jeho utopii O nejlepším státě

• r.1848 zvolen do Národního výboru a delegátem Slovanského sjezdu v Praze

• po rev. se skrýval a později redigoval deník Moravské noviny v Brně

• založil Českomoravské bratrstvo, společenství lidí vytvořené na základě vzájemné lásky, porozumění a spolupráce (členy se stali lék.J.Helcelet, fil.Ignác Jan Hanuš a spis. B.Němcová)

• zakládal moravské vzdělávací organizace Národní jednota sv. Cyrila a Methuda a později Matici moravskou

• žil většinou v brněnském klášteře, kde se věnoval spisovatelské a badatelské činnosti (1853 – 1869 )

• 1869 odjel do Ameriky, aby se tu pokusil realizovat své myšlenky

• pracoval jako redaktor Slovana Amerikánského

• publikoval naučné statě a překlady

• věnoval se organizaci Jednoty svobodomyslných (Svojanovských)

• vydával časopisy Hlas Jednoty svobodomyslných, Svojan a Hospodář

• jen obtížně překonával existenční problémy, žil v nedostatku

• své plány a vize se mu nepodařilo realizovat ani v Novém světě

• Od počátku se zabýval etikou. Dobrověda je prvním novodobým českým pokusem o soustavný výklad etické látky.

• Dobrovědu – etiku dělil na vědu

o dobru prostém (zákonu světa),

dobru z osobní stránky a

dobru vtěleném v lidstvo.

Vyslovil kategorický požadavek nastolení dobra pro všechny, všude a vždycky.

• Byl přesvědčen, že každý člověk je součástí nejen lidstva, ale i vesmíru, že lidé tvoří organickou jednotu.

• Svoboda a sebeurčení jedince nemají směřovat proti zájmům celku, naopak, mají s nimi být v souladu.

• Ideovým základem takto chápaného lidstva může být jedině věda.

• Na tomto základě vypracoval svůj utopický projekt „cesty ke Svojanovu“.

• projekt obcí budovaných na základě společné práce, odměn podle zásluh a vzájemné podpory. Neplatí tady právo dědické, soukromé vlastnictví však neruší.

• překračoval křesťanskou věrouku a etiku a rozpracovával kategorii “vesměrnosti”.

• jeho převážně utopické představy částečně odpovídaly principům raně křesťanských obcí v duchu sv. Augustina

Texty k zamyšlení• Němcovou si dopisoval už od r. 1848 a

pro ni také do Moravských novin psal své Listy o původu socialismu a komunismu 

• „chudých bývalo odjakživa a otroků jest též ještě v mnohé zemi dosti...ale kde buď opravdivou ducha procitlostí, aneb popuzením poníženost za nepráví se uznává, tam jest čas, aby společnost lépe se spořádala .“ [2]  

• Každý člověk má jiné smýšlení a každý sebe považuje za mudrce a mluvíce o jednotě, vždy déle se rozcházejí. Nemáme již žádnou rovinu, na níž bychom stáli vedle sebe, ani v církvi, ani v obci

• Rovnost, svoboda jest ovšem žádoucí, poněvadž by byla společnost lidská jen toliko co mašina,… rovnost a svoboda jsou teprv počátek, teprv možnost pravého dějstva. Vzájemnost, organismus, jednota, láska svobodných, toť budiž heslem věku našeho.... [3]

• „F. M. Klácela lze, společně s B. Bolzanem, označit za předchůdce teorie a politiky sociálního státu v českých zemích. Směřovaly k tomu jejich společné ideály, že lidstvo se neustále mravně zdokonaluje. Prostřednictvím výchovy tak lze získat myšlenky pro sociální stát, který by vznikal cestou postupných reforem, podle zvláštností dané země.“[4]

• Vesměrnost je „domýšlení se Nejvyšší Jednoty všeho, či toho, co jest, pro všecky, vždycky, všudy nejsvětější, Rozumu co Pravdy, Života co Dobra, Lady co Slušnosti a Krásy; Osvědčení cesty ku Vědě, Statečnosti a Blahobytu."[5]

• „Jeden duch zírá více ku straně zákona, a z toho zírání nadsmyslného vykvétá pravda a vyslovení její jest věda.Jiný duch zírá bedlivěji k uladění, vtělenosti, to jest ladimilství a schopnost umělecká. Tohoto nadsmyslného zření možnost jmenujme zor a plnost jeho jest vzor. Nadsmyslné jest tedy vzorné.“ [6] Projev vesměrnosti v umění je tedy pro něho „Lada“, krása, soulad, harmonie. Lada znamená vyváženost všech částí, jemnou kompozici, organismus.

Otázky

• 01.Vysvětlete pojem vesměrnosti

• 02.Jaký společný cíl měli K. a B.Bolzano?

• 03.Jakým přínosem je K. Dobrověda?

• 04.V čem spočívá idea Svojanova?

Citace

• [1] kol. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 266.

• [2] kol. Antologie z dějin českého a sloven. filozofického myšlení. Vyd.1. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. s. 516.

• [3-6] Brdíčko, Jakub. Cíl veškeré lásky a vědy. Dostupné z: http://paliseto.sweb.cz/literatura/C%C3%ADl%20ve%C5%A1ker%C3%A9%20l%C3%A1sky%20a%20v%C4%9Bdy.pdf

Odkazy a zajímavosti

BRDÍČKO, Jakub. CÍL VEŠKERÉ LÁSKY A VĚDY

Poznámky k filosofii a náboženským představám F.Matouše Klácela.

Příspěvek vznikl přepracováním a rozšířením nepublikované práce Cíl veškeré lásky a vědy. K pojmu „vesměrnost“ ve filosofii Františka Matouše Klácela, která vznikla při mém studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 1999.

http://paliseto.sweb.cz/literatura/C%C3%ADl%20ve%C5%A1ker%C3%A9%20l%C3%A1sky%20a%20v%C4%9Bdy.pdf