František Palacký

František Palacký

Eva Jandoušová

Kateřina Hrušková

UHI-USV, NMgr.

• Narozen 14.6.1798 v Hodslavicích

• 1807, soukromá škola Kunín

• Trenčín - Evangelicko-luteránská škola

• Rodina Samuela Štúra

• 1812, evangelické lyceum v Bratislavě

František Palacký

František Palacký

•Trenčín, probuzen zájem o češtinu

•Spolupráce na česko-německo-latinském slovníku

• Stal se domácím učitelem

• 1818, ukončil školu

• 1819, první vědecká práce z oboru estetiky

• Pobyt ve Vídni-obrat k historickému bádání

• 1823, spolupráce se Šternberkem v muzejnictví

• sběratelská vášeň - šlechtické sbírky zaměřené na výtvarné umění

• vytvoření systematického souboru – F. J. Kinský v Českém muzeu

František Palacký

• první muzea 19. st.- zemská, zpracovávající historii, přírodu, kulturu země, 1814 – plány na založení Národního muzea

•Správu muzea zajišťovala Společnost Vlasteneckého muzea

František Palacký

•1826, schválení návrhu časopisu Společnosti Vlasteneckého muzea, stal se redaktorem české i německé verze

• Cíl: vzdělávání širší čtenářské obce srozumitelným objasňováním vědeckých poznatků, prosazování českého spisovného jazyka, příspěvky z krásné literatury

• Pověřen sepsáním veřejného Ohlášení obou časopisů

• Musejník-přezdívka časopisu

• 1829, zveřejnění článků o životě a díle J.A.Komenského

• 1841, jednatel Národního muzea

• Sběr materiálů a jejich vědecké zpracování

• Úmysl přetvořit kabinet přírodopisný na historické muzeum

• Snaha o vytvoření obrazu vlasti

• Časopis muzea vychází dodnes

František Palacký

František Palacký

• 1847, jednání ve Frankfurtu nad Mohanem

• Palacký odmítl účast ze třech hlavních důvodů: 1, není Němcem a ani se jím necítí být, je Čech

2, nesouhlasil s hrozbou rozpadu Rakouska, jako samostatného státu3, nesouhlasil s připojením Rakouska a Čech k Německu

• za ideální východisko považoval existenci říše německé a rakouské, jako dvou rovnoprávných států

František Palacký

• 26.5.1876, zemřel, pohřben na svém statku v Lobkovicích

• Přispěl k oživení českého jazyka i zájmu širokých vrstev o českou historii a kulturu

•Stal se zemským historiografem a uvědomil si, že je třeba napsat znovu české dějiny, důraz kladl na husitství

• Do dějin zahrnuje politické dění, válečné scény, vnitřní nepokoje, ale i klidný život, kulturu, vědu…

František Palackývybraná díla

• 1818, Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodye

•1819, Přehled dějiny krasovědy, O krasovědě, O krasocitu

• 1829, Staří letopisové čeští od r. 1378 do 1527

• 1835, Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního

• 1842, Předchůdci husitství v Čechách

• 1848, Popis království českého

• 1865, Idea státu rakouského

Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě

Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě

• 1836 „Geschichte von Böhmen“• 18. 3. 1848 v knihkupectvích poprvé „Dějiny

národa českého v Čechách a na Moravě“• 1861: II. vydání, Palacký provádí korekce• Dílo: 18 knih, 1(B. Kočí) - 4 - 6 svazků• Rozsah: od prvověkosti do r. 1526

Palacký a DNČ

• České Dějiny považuje za vyvrcholení své historiografické práce

• České dějiny jsou pro něj nejzajímavější dějiny Evropy

• Odmítá moravský provincialismu (národ český)• Snaha o posílení národního uvědomění

Úkol DNČ

• Výklad českých dějin z pozice národa• Význam etnický• Význam vlastenecký, národní identifikace• Srozumitelnost dějin• Vyostření nacionálního pojetí dějin• Posílení polaritního principu

Co Palackého při jeho tvorbě ovlivnilo?

• F. Guizot – francouzský liberální historik• J. Wirth – německý demokraticky orientovaný

historik a publicista• F. Dahlman – měnecký právní historik,

konstituční liberál

Metodologie

• Tři roviny historického dění: – Historický proces– Obraz v historických pramenech– Dějepisné zpracování

• Nejen kritická rekonstrukce, ale uvedení do souvislostí

• Dějepis se podle něj zakládá na skutcích a paměti

Metodologie

• Kategorický imperativ• Pragmatický přístup a poslání historického bádání• Etické chápání dějin• Princip polarity

Vnímaní světových dějin

• Společný počátek lidstva v Asii• Řekové a Židé – nejvyspělejší ve starověku• Vrchol starověku – Řím • Sjednocení Evropy násilím• Národ dědí vzdělanost od národa• Vznik křesťanství je nejdůležitější událost dějin

Hybnost dějin

• Spor Slovanů a Germánů• Spor Čechů a Němců• Problematické soužití dvou naprosto rozdílných

národů• Češi mají převahu duchovní, Němci mají převahu

síly fyzické

Hybnost dějin – boj Čechů a Němců

• Češi: Slovanský princip – rovnost občanů – slovanská demokracie, mírumilovnost, sklon k anarchii, neschopnost podřízení se společným cílům

• Němci: Germánský princip – podnikavost, řemeslná dovednost, organizacemoci, touha po výbojích, náboženská agilnost, stavovská nerovnost

Duch dějin

• Duch dějin• Duch národa

– velikost národa se podle něj neodvíjí od počtu, ale od velikosti ducha

• Duch historika• Duch národa• Základ všeho poznání je v duchu

Slovanství

• Moc plyne z náboženství a otcovství• Porozumění pro nutné podmínky svobody• Slovanský duch je duch pravé demokracie• Války vedli jen obranné války• Neschopnost podřídit se společnému cíli• Zanedbávání váleční přípravy• Svéhlavost a urputnost

Předmluva

• Předmluva k prvnímu vydání• Předmluva k druhému vydání: vysvětlení korektur

ve druhém vydání

Periodizace českých dějin

• Starý věk do 1403• Střední věk do 1618• Nový věk od 1618

• Neobvykle striktní vymezení středověku– 1403 – spor o učení Jana Wiklefa– 1618 – počátek třicetileté války


• Doba pohanská • do roku 894/5 • I. kniha se zabývá dobou do r. 451• II. kniha: Čechy slovanské-pohanské, do r. 894• III. kniha: Čechy křesťanské a vévodské, do r.

1125• IV. Kniha: Čechy vévodské a rozbroje

Přemyslovců, do r. 1197


• V. kniha: Čechy královské s řády slovanskými 1197 – 1253

• Tato část vytvořena až při korekturách r. 1861

Palackého názory – vybraná his. témata

• České dějiny nebyly podle Palackého kontinuální – dvojí přetržení organického vývoje: Obnovené zřízení zemské a Josefínský právní řád

• Palacký uznává existenci všech nepříznivých vlivů na vývoj českých dějiny: vzdálenost od moře, germanizaci, nepřítomnost a neschopnost pozdějších králů, zhoubnost náboženských dějin.


• České dějiny označuje za nejslavnější z dějin všech rakouských národů. Za počátek slávy českých dějin považuje vlády Boleslava I. a Břetislava. Ferdinand II. a jesuité podle něj zahubili naši vlast, poprava 27 českých opozičníků je pro něj „skončení vlasti národa“.


• Husitství je pro něj „ slavnou zdobou krajanů našich“.

• Vznik Husitství jako bojem Slovanství s němectvím

• Husitství zasazuje první rozhodnou ránu středověku

Různá vydáníRok 1939 – 6 svazků

Různá vydáníRok 1998 – 1 svazek – faksimile

vydání z r. 1907

Použitá literatura

• Klíma, A., Revoluce 1848 v českých zemích

• Kořalka, J., František Palacký

• Kutnar, F., Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví

• Novák, A., Dějiny českého písemnictví

• Palacký, F., Úvahy a projevy•Fischer J., Myšlenka dílo F. Palackého, díl I. a II.•Štaif J., Historici, dějiny a společnost, díl I.•Šmahel F., Doležalová E., František Palacký 1798/1998 – dějiny a dnešek

Documents

František Palacký