EKONOMIKA - bacuvcik.webnode.cz · vyplývající zemise oběživa (v ČR nepřichází vúvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti

EKONOMIKA

A PODNIKÁNÍ

Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D.

U44-207

[email protected]

www.bacuvcik.com

Náplň kurzu

1. Ekonomie jako věda, základní ekonomické pojmy,

hospodářský proces

2. Fiskální politika - státní rozpočet a daňová soustava

3. Podnik a podnikání

4. Hodnocení výkonnosti národního hospodářství - domácí

produkt, obchodní bilance, inflace, nezaměstnanost

5. Hospodářský cyklus

6. Trh a tržní mechanismus

7. Organizace hospodářského života - tržní a příkazová

ekonomika

8. Centrální banka a bankovní systém

9. Majetková a kapitálová výstavba podniku

10. Náklady, výnosy a hospodářský výsledek

11. Účetnictví a nástroje vnitropodnikového řízení

1. Ekonomie jako věda,

základní ekonomické pojmy,

hospodářský proces

Ekonomie jako věda

ekonomika ekonomie

- hospodářství

- systém ekonomických

prvků a vazeb mezi nimi

- směna výrobních faktorů

a finální produkce

- věda studující

tyto prvky a vazby

(hospodářský koloběh)

- věda o

hospodářské činnosti

- věda o tom, jak se člověk

rozhoduje v ekonomických

situacích (homo economicus)

Xenofon, žák Sokratův (430 - 350 př. n. l.): Oikonomikos

Hospodářství

firmy

domácnosti

produkty výrobní faktory

veřejný

sektor

sektor

domácností

komerční

sektor

neziskový

sektor

Ekonomická věda

Klasifikace věd:

Vědy

přírodní

humanitní

živá příroda

neživá příroda

společenskovědné

duchovědné

biologie, botanika, zoologie

fyzika, chemie

teologie, estetika

sociologie, ekonomie

Definice ekonomické vědy

„Ekonomie zkoumá, jak společnosti rozhodují o využití

výrobních zdrojů, které mají alternativní užití, k výrobě

různých komodit a jak rozhodují o jejich rozdělení mezi

různé skupiny“

P. Samuelson, W. Nordhaus: Ekonomie, Praha: Svoboda,

1991, str. 13

Charakteristiky ekonomické vědy

Pozitivní ekonomie - zkoumá a popisuje reálné

hospodářské jevy, vytváří ekonomické

teorie

Normativní ekonomie - na základně pozitivních teorií

dává doporučení jednotlivcům a

skupinám, jak se chovat - realizace

názorů ekonoma není výsledkem

vědecké analýzy

Charakteristiky ekonomické vědy

Mikroekonomie - zkoumá ekonomické jevy z pohledu

prvků hospodářství - domácností a

jednotlivců; zkoumá svět

abstrahovaných, ideálních jevů

Makroekonomie - zkoumá ekonomické jevy z

hlediska hospodářství jako celku,

používá agregované veličiny;

zkoumá svět ideálních jevů

Hospodářství jako celek je možno plně pochopit pouze

syntézou obou pohledů

Základní ekonomické problémy

- základní problémy ekonomické vědy

Volba - stanovení optimální skladby produkce, která

uspokojí potřeby všech prvků společnosti

- výběr optimální kombinace výrobních faktorů, která

povede k optimální skladbě produkce

Svoboda volby - člověk si neustále volí mezi možnostmi

- člověk sám je volen (je subjektem i

objektem volby

- svoboda volby je principem konkurence

- konkurence je principem tržní ekonomiky



Optimální rozdělení důchodů

- jaká má být výše mezd (rovnostářské rozdělení x

podle zásluh), jaká je přiměřená míra zisku, jaká je

oprávněná výše rent

Zajištění veřejných statků

- národní obrana, pouliční osvětlení, důchody a

společenské uplatnění sociálně slabých

- fiskální politika státu

- neziskový sektor - státní a tržní selhání

- soukromé, veřejné a smíšené statky

- nerivalitní spotřeba - nevylučitelnost ze spotřeby

Tři základní ekonomické otázky - CO, JAK a PRO KOHO

- CO - jaká je optimální kombinace produkovaných

statků a v jakém množství

- JAK - jakou kombinací výrobních faktorů tuto

produkci vyrobit- PRO KOHO - kdo bude produkci konzumovat,

jaké jsou jeho potřeby a přání

- základní problémy marketingu jako aplikované

ekonomické vědy



Tyto otázky jsou řešeny jak na úrovni mikroekonomické

(podniky), tak i makroekonomické (státem)

Hranice produkčních možností

Na zahrádce jsou místa vhodná pro pěstování jahod (slunce)

a okurek (stín). Pěstujeme zde jahody a okurky v určitém

poměru. Pěstovat některé plodiny více by znamenalo ubírat

prostor pro plodinu druhou.

okurky

jahody1. Hranice produkčních možností -

vyjadřuje všechny možné kombinace obou

2. Stávající stav vyjadřuje určitý poměr

jahod a okurek (např. 15 kg každého)

15

15

3. Zvýšení produkce jahod o jednotku (16,

17, 18 kg) by znamenalo snížení produkce

okurek o více než jednotku (rozdíl se stále

zvyšuje) - důvod: výrobní faktory by již

nebyly optimálně alokovány

A - nedosažitelná kombinace - není

dostatek výrobních faktorů

B - neefektivní využití disponibilních

výrobních faktorů

A

B

20

5

Volba mezi veřejnými a soukromými statky

Má vláda preferovat poskytování veřejných statků (např.

dálnice, městská zeleň, městský informační systém) nebo

soukromých (výstavbu rodinných domů, nakupování

automobilů apod.)?

soukromé statky

veřejné statky1. V národním hospodářství existuje

vyvážený poměr veřejných a soukromých

statků.

2. Bude-li vláda chtít stavět další dálnice,

bude muset vybrat víc peněz na daních. To

ovšem znamená, že lidé budou mít menší

platy a budou si moci dovolit méně

investovat a nakupovat spotřební statky.

Také firmy budou místo na soukromých

statcích (výstavba rodinných domů)

pracovat na statcích veřejných (výstavba

dálnic).

2. Fiskální politika

- veřejné rozpočty

a daňová soustava

Úloha státu v ekonomice

- role státu v ekonomice:

- legislativní - vydává a uplatňuje zákony

- kontrolní

- soudy, kontrolní úřad, obchodní inspekce, finanční úřady

- podnikatelská (dodavatelsko-odběratelská)

- státní podniky, státní zakázky

- přerozdělovací (fiskální politika, transferové platby)

- koriguje nedokonalosti trhu (investiční pobídky, podpora

podnikání, úřady práce...)

- státní hospodářská politika - liberální, direktivní...

- využívá přímé (legislativa) a nepřímé (daňový systém)

nástroje

Veřejné rozpočty a státní rozpočet

- statní rozpočet + rozpočty obcí a krajů - fiskální politika

- podíl veřejných výdajů na HDP je u nás kolem 40 % (ve

světě mezi 30 - 50 %) - 40 % HDP je tedy přerozdělováno

- v monarchistické éře (do WWI) byl podíl veřejných rozpočtů

na HDP obvykle do 5 %, na počátku 20. století v evropských

ekonomikách kolem 10 % (v té době prakticky neexistovalo

dlouhodobé zadlužení, podíl státních zaměstnanců do 3%,

dnes 15 - 20 %; Hoppe: 128)

- podíl státního rozpočtu na veřejných rozpočtech je u nás

kolem 70 %

- důvody zvyšování podílu: „socializace“ ekonomiky - vyšší

podíl veřejných statků, růst byrokracie, vyšší podíl

lobbistických zájmů (zájmy regionů)

A Příjmy státního rozpočtu 1 025,88

A1 Příjmy z daní a poplatků 533,51

- daně z příjmů fyzických osob 102,14

- daně z příjmů právnických osob 114,75

- DPH 166,63

- spotřební daně 131,59

- ostatní daňové příjmy 18,40

A2 Pojistné na sociální pojištění 367,14

A3 Nedaňové a ostatní příjmy 125,23

B Výdaje státního rozpočtu 1 092,27

B1 Platy a nákupy organizačních složek 205,35

B2 Příspěvky podnikatelům a neziskovým organizacím 31,62

B3 Příspěvky územním rozpočtům 191,40

B4 Transfery obyvatelstvu 376,03

B5 Kapitálové výdaje a ostatní 105,30

Schodek státního rozpočtu - 66,39

Státní rozpočet 2007 - konečná bilance (v mld. Kč)

Přerozdělování

- daňový systém - progresivní x rovná sazba daně z příjmu

fyzických osob, různé sazby daní z příjmu fyzických a

právnických osob, dvě sazby DPH, spotřební daň, daně

silniční, z nemovitosti

- transferové platby - zpravidla sociálně slabým, ovšem také

podnikatelům (zemědělci)

- mandatorní výdaje - ze zákona

- přerozdělování ≠ sociální politika - ta by měla vést k

aktivizaci společensky znevýhodněných

- snižování rozdílů, vyrovnání příležitostí

"Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil

byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím.“ (Andrej

Babiš, v době, kdy ještě ani zdaleka nebyl

ministrem)

Příjmy Výdaje Bilance Plán %HDP

1989 0

1990 162,5 163,6 -1,0 0

1991 225,3 240,1 -14,7 0

1992 251,4 253,1 -1,7 0

1993 358,0 356,9 1,1 0

1994 390,5 380,1 10,4 0

1995 440,0 432,7 7,2 0 28,2

1996 482,8 484,4 -1,6 0 27,5

1997 509,0 524,7 -15,7 0 27,8

1998 537,4 566,7 -29,3 0 27,5

1999 567,3 596,9 -29,6 -31,0 27,8

2000 586,2 632,3 -46,1 -35,1 27,9

2001 626,2 693,9 -67,7 -48,9 28,3

2002 705,0 750,8 -45,7 -46,2 29,2

2003 699,7 808,7 -109,1 -111,3 30,1

2004 769,2 862,9 -93,7 -114,9 29,5

2005 866,5 922,9 -56,4 -83,5 29,6

2006 923,3 1020,6 -97,3 -74,4 30,4

Vývoj státního rozpočtu ČR (mld Kč)Příjmy Výdaje Bilance Plán %HDP

2007 1025,9 1092,3 -66,4 -91,3 29,8

2008 1064,6 1083,9 -19,4 -70,8 28,2

2009 974,8 1167,0 -192,2 -38,1 31,2

2010 1000,4 1156,8 -156,4 -163,0 30,6

2011 1012,8 1155,5 -142,8 -135,0 30,4

2012 1051,4 1152,4 -101,0 -105,0

2013 1091,9 1173,1 -81,3 -100,0

2014 1099,3 1211,3 -77,2 -112,0 plán

2015 1118,5 1218,5 -100,0 plán

Rozpočtový schodek

- výdaje státního rozpočtu je možno pokrýt příjmy státního

rozpočtu a jejich zvyšováním, nebo pomocí rozpočtového

schodku, který je nutné financovat zadlužením státu (vydání

státních dluhopisů a prodej bankám - jistota výnosu)

- tlaky na zvyšování rozpočtu - požadavky státních správy

(byrokraktický aparát) a občanů (veřejné statky - dálnice,

vzdělání, sociální dávky...) - schodek je politicky populárnější

řešení než zvyšování daní

- rozpočtový schodek nakonec beztak zaplatíme jednou z

daní - jen to teď není tak moc vidět

- pokud banky nakoupí státní dluhopisy, fakticky pak nemají

peněžní zásobu na půjčky pro firmy a domácnosti, což brzdí

rozvoj ekonomiky - efekt vytěsňování soukromých výdajů

(=investic) výdaji veřejnými

- kdy financovat veřejné výdaje rozpočtovým schodkem?

Rozpočtový schodek

- období recese - zákazníci jsou méně ochotní nakupovat,

firmy musí méně vyrábět >>> musí propouštět - pokud stát

zadá veřejné zakázky firmám, pomůže nastartovat

ekonomiku...

- období růstu - firmy mají velké zisky, mohly by tedy platit

větší daně, ze kterých by bylo možné pořizovat veřejné statky

- dálnice, nové budovy škol...

... nebo

... rozpočtový schodek je v podstatě jen klamáním voliče;

zvýšení veřejných výdajů vždy vyvolá zvýšení daní a naopak -

volič by s tím měl být srozuměn: odtud plyne myšlenka

zákonem daného vyrovnaného rozpočtu

Státní dluh- souhrn státních finančních pasiv (závazky státu vzniklé ze

státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a

z vydaných státních dluhopisů a jiné závazky státu)

≠ vládní dluh - závazky sektoru vládních institucí (mj. např.

veřejných vysokých škol, příspěvkových organizací ap.)

vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu),

přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných

než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček

ke konci roku (jeho výše je v současnosti v ČR zhruba stejná

jako výše státního dluhu)

- státní dluh ČR je 1,68 bil. Kč (150 tis. na hlavu, 46% HDP)

- na úrocích platíme cca 50 mld. ročně (při cca 1 200 mld. Kč

výdajů SR a obvyklém schodku 100 mld. Kč)

- dluh v současné době není umořován

Státní dluh ČRmld. Kč SD/HDP (%)

1993 158,8

1994 157,3

1995 154,4 10,5

1996 155,2 9,2

1997 173,1 9,6

1998 194,7 9,8

1999 228,4 11,0

2000 289,3 13,2

2001 345,0 14,7

2002 395,9 16,1

2003 493,2 19,1

2004 592,9 21,1

2005 691,2 23,2

2006 802,5 24,9

2007 892,3 25,2

2008 999,8 27,1

mld. Kč SD/HDP (%)

2009 1 178,2 34,2

2010 1 344,1 37,8

2011 1 499,4 40,8

2012 1 667,6 45,8

2013 1 683,3 46,0

2014 1 663,7 46,0

Míra zadlužení jednotlivých zemí (2009)

Země Veřejný

dluh

(%HDP)

Zimbabwe 304,30

Japonsko 192,10

Singapur 117,60

Itálie 115,20

Řecko 108,10

Belgie 99,00

Island 95,10

Egypt 79,80

Francie 79,70

Izrael 78,00

Maďarsko 78,00

Německo 77,20

Portugalsko 75,20

Kanada 72,30

Velká Británie 68,50

Rakousko 66,50

Irsko 63,70

Nizozemí 62,20

Norsko 60,20

Země Veřejný

dluh

(%HDP)

Indie 59,60

Uruguay 58,70

USA 52,90

Kypr 52,40

Španělsko 50,00

Argentina 49,10

Turecko 48,50

Polsko 47,50

Spojené Arabské E. 47,20

Finsko 46,60

Švýcarsko 43,50

Švédsko 43,20

Mexiko 42,60

Dánsko 38,10

Slovensko 34,60

Česko 32,80

Lotyšsko 32,50

Slovinsko 31,40

Litva 31,30

Země Veřejný

dluh

(%HDP)

Nový Zéland 29,30

Rumunsko 20,00

Venezuela 19,40

Austrálie 18,60

Čína 18,20

Hongkong 18,20

Bulharsko 14,70

Lucembursko 14,50

Chile 9,00

Estonsko 7,50

Katar 7,10

Rusko 6,90

Omán 2,80

Daně a šedá ekonomika - rozumná míra

zdanění

- vysoká daňová zátěž snižuje motivaci k pracovním výkonům

a vyvolává tendenci vyhýbat se daním

- svépomocné aktivity - opravím si auto sám, kdybych jej

svěřil servisu, mohl bych se věnovat tomu, co umím -

ekonomika nemůže bohatnout ze specializace

- šedá ekonomika - já sousedovi zpracuji daňové přiznání a

on mi za to opraví auto - legální způsob, jak se vyhnout daním

- dle odhadů představuje v evropských zemích šedá

ekonomika cca 10 – 15 % HDP... což by mohlo představovat

cca 30 mld. Kč na nevybraných daních

- daňové úniky - účetní triky - nelegální - „černá ekonomika“

- únik kapitálu do „daňových rájů“ - zemí s nízkým zdaněním

Lafferova křivka

míra zdanění (%)

daňový

výnos

20 40 60 80 100

- vztah mezi mírou zdanění a daňovými výnosy

Daňový systém v ČR

Daně přímé Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu právnických osob

Daň z nemovitostí

Silniční daň

Dědická a darovací daň

Daň z převodu nemovitostí

Místní daně a poplatky

Daň z přidané hodnotySpotřební daň

Cla

Ostatní nepřímé daně



Daň z příjmu fyzických osob - zaměstnanci a OSVČ, 15 %,

daňový základ - superhrubá mzda, nezdanitelná část,

odečitatelné položky, sleva na dani (základní, na manželku,

nezaopatřené dítě...), 7% zvýšení pro lidi s vysokými příjmy

(>1,24 mil. Kč); srážková daň - 15 % (např. z dividend a

úrokových příjmů); daňové přiznání (31.3.)




Daň z příjmu právnických osob - právnické osoby (s.r.o.,

a.s.), 19 % (investiční fondy 5 %) - postupné snižování (2007

- 24%, 2008 - 21%, 2009 - 20%); platí se formou záloh,

následující rok se podává daňové přiznání s vyúčtováním





Daň z nemovitostí - budovy, pozemky; základem je výměra

pozemku nebo zastavěná plocha, sazba se liší podle

způsobu využití pozemku či budovy





Daň z nemovitostí

Silniční daň - vozidla určená či využívaná k podnikání; ročně

daná částka, u osobních dle objemu motoru (např. 1250 -

1500 ccm 2400 Kč/rok), nákladních dle počtu náprav a

hmotnosti (např. 2 nápravy a 8 - 9,5 tun 8400 Kč/rok);

specifickým případem je poplatek za používání dálnic





Daň z nemovitostí

Silniční daň

Dědická a darovací daň – dědická byla od 1.1.2014

zrušena, darovací má sazbu od 1 do 40 % dle vztahu mezi

dárcem a nabyvatelem





Daň z nemovitostí

Silniční daň


Daň z převodu nemovitostí - 4 %; daň platí převodce

(prodávající)





Daň z nemovitostí

Silniční daň



Místní daně a poplatky - např. poplatek za psy



Daň z přidané hodnoty - harmonizována s předpisy EU,

základní sazba 21 %, snížená 15 %, 10 %, většina zboží a

služeb v základní sazbě, ve snížené např. potraviny, léky,

tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava, pohřební

služby, vodné a stočné, kulturní činnosti ad.; povinná

registrace - roční obrat nad 1 mil. (od 1.1.2015 750 tis.) Kč. -

může být výhodné se registrovat dobrovolně (možnost

odečíst DPH na vstupu; možnost uplatnit v rámci bytové

výstavby sníženou sazbu); platí se čtvrtletně



Daň z přidané hodnoty

Spotřební daň - harmonizována s předpisy EU, podléhají jí

minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky; zpravidla

pevná sazba (Kč/litr), u cigaret pevná sazba + podíl z ceny;

platí se měsíčně




Spotřební daň

Cla - regulována celním kodexem EU, sazby stanoveny

společným celním sazebníkem




Spotřební daň

Cla

Ostatní nepřímé daně - poplatky za znečištění vzduchu či

vody a poplatky za odpad

Rozdíl: přímé daně zatěžují důchod nebo majetek poplatníka,

nepřímé nikoliv; přímé daně jsou vázány na fyzickou či

právnickou osobu, nepřímé spíše na zboží a služby


Daně přímé

Daně nepřímé



Daň z nemovitostí

Silniční daň



Místní daně a poplatky

Daň z přidané hodnotySpotřební daň

Cla

Ostatní nepřímé daně

Plátce daně x daňový poplatník

Zdanění mzdy „běžného občana“

Hrubá mzda 20 000 Kč

Soc.a zdrav.pojištění plac. zaměstnavat. (34%) 6 800 Kč

„Superhrubá mzda“ 26 800 Kč

Daň (15% ze SHM) 4 020 Kč

Sleva na daních - na poplatníka 2 070 Kč

- zaplacená daň 1 950 Kč

Daňové zvýhodnění na jedno dítě 1 117 Kč

Sociální a zdravotní pojištění (11% z HM) 2 200 Kč

Čistá mzda (hrubá mzda - daň - SZP) 16 967 Kč

(63 % ze SHM)Daň z přidané hodnoty, spotřební daň

(20 % ceny nakupovaného zboží) 3 390 Kč

Na daních a pojištění zaplatí 13 223 Kč

(49 % ze SHM)

Země Odvody (plat 30 000 USD) Procento hrubého příjmu

Brazílie 17 267 57,56

Itálie 15 544 51,84

Francie 12 836 42,79

Slovensko 10 560 35,20

Česko 10 200 34,00

Španělsko 10 020 33,40

Čína 9 263 30,88

Průměr Evropa 7 999 26,67

Japonsko 7 738 25,79

Německo 6 841 22,81

Průměr 6 757 22,52

Kanada 2 745 9,15

USA 2 652 8,84

Velká Británie 2 486 8,29

Dánsko 1 632 5,44

Indie 1 101 3,67

http://ekonomika.idnes.cz

/evropa-dusi-firmy-na-

odvodech-za-

zamestnance-cesko-patri-

k-nejhorsim-1ik-/eko-

zahranicni.aspx?c=A1302

25_140903_eko-

zahranicni_spi

Kolik peněz odvádí firmy za své zaměstnance

... záleží ovšem též na přímých daních, které jsou např. v Brazílii relativně nízké...

http://ekonomika.idnes.cz/evropa-dusi-firmy-na-odvodech-za-zamestnance-cesko-patri-k-nejhorsim-1ik-/eko-zahranicni.aspx?c=A130225_140903_eko-zahranicni_spi

Den daňové svobody 2014 – 27.6.

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Den daňové

svobody6.6. 7.6. 11.6. 12.6. 15.6. 14.6. 14.6. 11.6. 7.6. 13.6. 18.6. 15.6. 9.6. 11.6. 27.6.

Dní práce na stát 157 157 161 162 166 164 161 161 158 163 168 165 160 161

3. Podnik a podnikání

Podnik

- ekonomicko-právní subjekt - ekonomická samostatnost

- právní subjektivita

- fyzická osoba

- právnická osoba

- prvek ekonomického systému

- domácnost - vlastník výrobních prostředků

- podnik - transformuje výrobní prostředky na produkty

- stát - organizuje (různým způsobem) lidskou

společnost na daném území

Podnikání

- uspokojování vlastních potřeb prostřednictvím uspokojování

potřeb jiných lidí - ekonomicky motivované

- riziko a ochota jej podstoupit

- historicky: - přirozená a společenská dělba práce

- nepeněžní směna zboží a služeb („barter“)

- vznik peněz

- právo podnikat v dnešním slova smyslu

(šlechta, církev, cechy)

- omezení podnikání:

- tržní ekonomika x centrálně plánovaná ekonomika

- v CPE hlavní motivace podnikání - uspokojení

vlastních potřeb dosažením zisku - je potlačena

Cíle podniku

„Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná

samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní

odpovědnost za účelem dosažení zisku“ (Zákon č. 513/1991

Sb., obchodní zákoník)

„Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně,

vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem

dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“

(Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání)

- uspokojení vlastních (zisk) a cizích potřeb

- maximalizovat účetní (ekonomický) zisk

- maximalizovat tržní cenu akcií / hodnotu podniku

- maximalizovat podíl na trhu

- maximalizovat obrat

- minimalizovat riziko

- zaměstnat co nejvíce lidí

- být respektovaný v oboru (jako inovátor, jako nejkvalitnější

producent, nejlepší zaměstnavatel...)

- být uznávaný jako „korporátní občan“

- pracovat hospodárně, snažit se o „trvale udržitelný rozvoj“

Možné oblasti cílů podniku

Funkce podniku

- výrobně (provozně) ekonomická - podnik tvoří produkt,

pro jehož produkci byl zřízen (předmět podnikání)

- výrobní (produkční) - vyrábí

- dodavatelská - uspokojuje potřeby (finální prod./ polotovar)

- vědecko-technická - inovuje, vytváří nové produkty, tím

posouvá úroveň vyspělosti celého lidstva

- ekonomická funkce - vytváří zisk nutný pro další rozvoj

- společenská (sociální) - podnik ovlivňuje společnost, ve

které působí, a je jí sám ovlivňován

- personální - zaměstnavatel

- environmentální - ekologicky zodpovědný producent

- politická - ovlivňuje, koriguje působení politického systému

- vzdělávací a kulturní - směrem k zaměst. i zákazníkům

- bezpečnostní - směrem dovnitř podniku i navenek (souvisí

též s funkcí environmentální)

Členění podniků

- podle charakteru vlastnictví

- podle činnosti

- podle velikosti

- podle právní formy

>>> typologie podniků

Typologie podniků

- podle právní formy

Podnik jednotlivce (podnik fyzické osoby)

Obchodní společnost osobní

Obchodní společnost kapitálová

Družstvo

Veřejný (státní) podnik

- živnosti - ohlašovací: volné, vázané, řemeslné

- koncesované

- ostatní podniky FO (lékaři, notáři, advokáti, zemědělci...)

- veřejná obchodní společnost

- komanditní společnost

- společnost s ručením omezeným

- akciová společnost

Právní formy v komerčním a nekomerčním

sektoru

Právní formy

komerčních firem

(podniků)

Právní formy

neziskových organizací

(soukromých, veřejných)

občanská sdružení

obecně prospěšné společnosti

církve a církevní právnické osoby

nadace a nadační fondy

politické strany a sdružení

sdružení právnických osob

profesní komory

příspěvkové organizace

fyzická osoba

společnost s ručením omezeným

akciová společnost

veřejná obchodní společnost

komanditní společnost

družstvo

Typologie podniků

- podle činnosti

Základní a tradiční členění ekonomiky:

- sektor zemědělství - zemědělství, rybolov, lesní hospodářství

- sektor průmyslu - těžký a lehký, stavebnictví

- sektor služeb - finanční, opravy, školství, zdravotnictví...

Historicky dle počtu „podniků“ a převládajícího výrobního

faktoru:

- agrární společnost

- industriální společnost

- informační společnost

- znalostní společnost

- emoční společnost

( - sběračská společnost)

( - lovecká společnost)

Typologie podniků

- podle činnosti

Pětisektorový model ekonomiky

- primární sektor - podniky prvovýroby - získávají statky z

přírody - zemědělství, lesnictví, těžební průmysl - uhlí, kovy,

nerostné suroviny

- sekundární sektor - podniky druhovýroby - zpracovávají

statky z prvovýroby na polotovary nebo finální produkci -

strojírenství, potravinářský průmysl, textilní průmysl...

- terciální sektor - „nevýrobní“ = podniky (reprodukčních)

služeb - obchod, doprava, finanční služby, opravy...

- kvartální sektor - veřejné služby - geografické informační

systémy, knihovny, policie, občanský a podnikatelský servis

- kvintární sektor - rozvojové služby - často neziskový sektor

- sociální služby, kultura, sport, podpora turistického ruchu...

Typologie podniků

- podle činnosti

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) - od 2008,

dříve Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ)

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)

A - Zemědělství, lesnictví, rybářství

B - Těžba a dobývání

C - Zpracovatelský průmysl

D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

E - Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

F - Stavebnictví

G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

H - Doprava a skladování

I - Ubytování, stravování a pohostinství

J - Informační a komunikační činnosti

K - Peněžnictví a pojišťovnictví

L - Činnosti v oblasti nemovitostí

M - Profesní, vědecké a technické činnosti

N - Administrativní a podpůrné činnosti

O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

P - Vzdělávání

Q - Zdravotní a sociální péče

R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

S - Ostatní činnosti

T - Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže

neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu

U - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

Typologie podniků

- podle velikosti - počet zaměstnanců, obrat

Velikostní třídy - malé, střední a velké podniky

Typologie používaná v EU - podle počtu zaměstnanců

- mikropodniky - 1 - 9 zaměstnanců

- malé podniky - 10 - 99 zaměstnanců

- střední podniky - 100 - 499 zaměstnanců

- velké podniky - nad 500 zaměstnanců

Svaz průmyslu ČR - počet zaměstnanců a obrat

- malý podnik - do 100 zaměstnanců a 30 mil. Kč

- střední podnik - do 500 zaměstnanců a 100 mil. Kč

- velký podnik - nad 500 zaměstnanců a 100 mil. Kč

Typologie podniků

- podle vlastnictví

- veřejné

- soukromé

- smíšené

- státní podnik, státní a.s., s.r.o. zřizované obcí či krajem

- podnik jednotlivce

- obchodní společnost osobní a kapitálová - společníci,

akcionáři, komplementáři, komanditisté

- družstevní vlastnictví

- komunitní vlastnictví - družstevní spořitelny - kampeličky

- církevní vlastnictví

- globální vlastnické sítě

- prodej části státního podniku, společný podnik soukromníka

a obce, nákup akcií strategické firmy státem (znárodňování?)


- Živnosti (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání)

- Osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost

(x závislá činnost) mimo rámec živnostenského zákona:

- zapsané v evidenci podle zákona č. 105/1990 Sb., o

soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů

(např. zemědělská výroba)

- soustavně vykonávající umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti

na základě autorskoprávních vztahů

- vykonávající jiné výdělečné činnosti na základě oprávnění

podle zvláštních předpisů (např. zákon o advokacii, zákon o

auditorech a Komoře auditorů a další)

Kdo nepodniká na základě živnostenského zákona:

- autoři uměleckých děl, restaurátoři, archeologové,

lékaři, lékárníci, stomatologové, veterináři, advokáti,

notáři, exekutoři, soudní znalci a tlumočníci, auditoři,

daňoví poradci, burzovní dohodci a makléři, zemědělci

ad. (viz živnostenský zákon)


Živnosti:

- ohlašovací

- koncesované

- volné (není stanovena odborná způsobilost)

- vázané (pro každou živnost stanovena odborná

způsobilost - např. opravy elektrických zařízení - zpravidla

průkaz způsobilosti nebo výuční list, SŠ/VŠ vzdělání...)

- řemeslné (vyučení v oboru a praxe - zámečnictví, opravy

silničních vozidel...)

(koncese vydaná živnostenským úřadem -

požadované vzdělání, kurzy - obory, které

chce mít stát pod kontrolou - vývoj, výroba

a opravy zbraní atd.)


Sdružení fyzických osob - nemá právní subjektivitu,

právní úkony činí sami účastníci sdružení, za závazky ručí

společně a nerozdílně - nelze omezit smlouvou, je-li jeden z

účastníků plátcem DPH, pak se musí k jejímu odvodu

registrovat i ostatní


Založení podniku jednotlivce - živnostiObecné podmínky: (dostačující pro volné živnosti)

- věk 18 let

- způsobilost k právním úkonům

- trestní bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů)

- bezdlužnost vůči finančním orgánům státu (daně, sociální

a zdravotní pojištění)

- 1000 Kč za živnostenské oprávnění

Jednotný registrační formulář

- na živnostenském úřadě - i v případě, že není potřeba

živnostenský list

- povinná registrace - daň z příjmu fyzických osob, zdravotní

a sociální pojištění

- volitelná registrace - DPH (povinná, pokud obrat během 12

měsíců překročí 1 mil. Kč), silniční daň, nemocenské

pojištění, obchodní rejstřík

Účetnictví, daňová evidence a další

evidence

- daňová evidence - pro výpočet daně z příjmu - součástí je

archivace dokladů (jako daňové výdaje lze uplatnit i tzv.

zřizovací výdaje)

- evidence příjmů - pokud se uplatňují výdaje procentem z

příjmů - pak stačí archivace příjmových dokladů a pohledávek

- („podvojné“) účetnictví - příjmy nad 25 milionů Kč nebo v

případě registrace jako plátce DPH (v tom případě i evidence

podle zákona o DPH)

- evidence jízd - pokud je používáno pro podnikání auto a

výdaje na ně jsou uplatňovány v daňové evidenci

Daně a pojištění

- měsíční zálohy na zdravotní pojištění (zdravotní pojišťovně)

a sociální pojištění (OSSZ) - pokud je podnikání na hlavní

činnost

- po skončení roku těmto institucím Přehledy o příjmech

- po skončení roku daňové přiznání k dani z příjmu na

Finanční úřad

- čtvrtletně daňové přiznání k DPH na Finanční úřad - plátci

DPH

- čtvrtletně daňové přiznání k silniční dani Finančnímu úřadu

(pokud jsou výdaje uplatňovány v daňové evidenci)

Živnosti volné1. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost

2. Činnost odborného lesního hospodáře

3. Vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov

4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

5. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)

6. Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna

7. Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků

8. Pěstitelské pálení

9. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů

10. Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků

11. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží

12. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků

13. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů

14. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce

15. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a

výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů

16. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv

17. Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků

18. Výroba hnojiv

19. Výroba plastových a pryžových výrobků

20. Výroba a zpracování skla

21. Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků

22. Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků

23. Broušení technického a šperkového kamene

24. Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovů a jejich slitin

25. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

26. Umělecko-řemeslné zpracování kovů

Živnosti volné27. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů

28. Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení

29. Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a

elektronických zařízení pracujících na malém napětí

30. Výroba neelektrických zařízení pro domácnost

31. Výroba strojů a zařízení

32. Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií

33. Stavba a výroba plavidel

34. Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel,

motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení

35. Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a

železničního parku

36. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků

37. Výroba a opravy čalounických výrobků

38. Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků

39. Výroba zdravotnických prostředků

40. Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření

41. Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a

konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů

42. Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu

43. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody

44. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)

45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti

46. Sklenářské práce, rámování a paspartování

47. Zprostředkování obchodu a služeb

48. Velkoobchod a maloobchod

49. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím

Živnosti volné50. Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství

51. Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy)

52. Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě

53. Zasilatelství a zastupování v celním řízení

54. Provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb

55. Ubytovací služby

56. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a

související činnosti a webové portály

57. Činnost informačních a zpravodajských kanceláří

58. Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí

59. Pronájem a půjčování věcí movitých

60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků

61. Projektování pozemkových úprav

62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce

63. Projektování elektrických zařízení

64. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd

65. Testování, měření, analýzy a kontroly

66. Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení

67. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling

68. Fotografické služby

69. Překladatelská a tlumočnická činnost

70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy

71. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu

72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti

73. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí,

zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí

74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti

Živnosti volné75. Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží

76. Poskytování technických služeb

77. Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických

přístrojů a měřidel

78. Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu

79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost

80. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené

- podmínky pro každou živnost jsou specifikovány v

živnostenském zákoně

- zpravidla vyučení, středoškolské nebo vysokoškolské

vzdělání v oboru, rekvalifikace, doklad o praxi

- obecné podmínky

Seznam živností vázaných - viz příloha ŽZ

Živnosti vázané

Živnosti vázané1. Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných

produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními

přípravky

2. Geologické práce*)

3. Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků

4. Výroba a zpracování paliv a maziv

5. Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických

látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické*) a toxické*)

6. Výroba a opravy sériově zhotovovaných

- protéz,

- trupových ortéz,

- končetinových ortéz,

- měkkých bandáží

7. Oční optika

8. Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

9. Projektová činnost ve výstavbě

10. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování

11. Nákup a prodej kulturních památek*) nebo předmětů kulturní hodnoty**)

12. Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy

13. Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

14. Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách

15. Oceňování majetku pro*)

- věci movité,

- věci nemovité,

- nehmotný majetek,

- finanční majetek,

- podnik

16. Výkon zeměměřických činností*)

17. Zpracování návrhu katalogizačních dat

18. Měření znečišťujících a pachových látek, ověřování množství emisí skleníkových plynů a zpracování

rozptylových studií

19. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu

20. Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami nebo jejich částmi, ale

jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií*) nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty **)

21. Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace

- bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou

speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech,

- v potravinářských nebo zemědělských provozech,

- toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální

ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech

22. Průvodcovská činnost horská

23. Vodní záchranářská služba

24. Technicko - organizační činnost v oblasti požární ochrany

25. Vodní záchranářská služba

26. Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

27. Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti*)

28. Provozování autoškoly

29. Pořádání kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace

30. Péče o dítě do tří let věku v denním režimu

31. Psychologické poradenství a diagnostika

32. Drezúra zvířat

33. Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže

34. Masérské, rekondiční a regenerační služby

35. Provozování solárií

Živnosti vázané

- výuční list + 3 roky praxe

- doklad o ukončení střední školy + 3 roky praxe

- maturita + 2 roky praxe

- vysokoškolský diplom + 1 rok praxe

- doklad o uznání odborné kvalifikace

- absolvování příbuzného oboru + 4 roky praxe

- 6 let praxe v oboru

- obecné podmínky

Seznam živností řemeslných - viz příloha ŽZ

Živnosti řemeslné

ČÁST A

Řeznictví a uzenářství

Mlékárenství

Mlynářství

Pekařství, cukrářství

Pivovarnictví a sladovnictví

Zpracování kůží a kožešin

Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi

Broušení a leptání skla

Zpracování gumárenských směsí

Zpracování kamene

Slévárenství, modelářství

Kovářství, podkovářství

Obráběčství

Zámečnictví, nástrojářství

Galvanizérství, smaltérství

Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení

Hodinářství

Zlatnictví a klenotnictví

Truhlářství, podlahářství

Výroba a opravy hudebních nástrojů

Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů

Zednictví

Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení

Montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel

Vodoinstalatérství, topenářství


Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plynem

Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny

Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení

Izolatérství

Malířství, lakýrnictví, natěračství

Pokrývačství, tesařství

Klempířství a oprava karosérií

Kamnářství

Opravy silničních vozidel

Holičství, kadeřnictví

Část B

Barvení a chemická úprava textilií

Čištění a praní textilu a oděvů

Kominictví

Část C

Hostinská činnost

Kosmetické služby

Pedikúra, manikúra


- obecné podmínky

Seznam živností koncesovaných - viz příloha ŽZ

- příslušné vzdělání, osvědčení, licence, doklad, praxe

- k udělení koncese se zpravidla vyjadřuje nějaký orgán

státní správy - Ministerstvo vnitra, obecní úřad atd.

Živnosti koncesované

Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva,

ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)

Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického

Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin

Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení

zbraní a střeliva

Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava,

znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu

Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci*) realizovaná ze zdrojů tepelné

energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW

Silniční motorová doprava

- nákladní - vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně,

- nákladní - vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny,

- nákladní - mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně,

- nákladní - mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny,

- vnitrostátní - příležitostná osobní,

- mezinárodní - příležitostná osobní,

- vnitrostátní - veřejná linková,

- vnitrostátní - zvláštní linková,

- mezinárodní - linková,

- mezinárodní - kyvadlová,

- taxislužba

Vnitozemská vodní doprava

Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin

Provádění pyrotechnického průzkumu


Provádění veřejných dražeb

- dobrovolných

- nedobrovolných

Provozování cestovní kanceláře

Ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů

Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob

Vedení spisovny

Provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní

Provádění trhacích a ohňostrojných prací

Provozování pohřební služby

Provádění balzamace a konzervace

Provozování krematoria


Zánik podniku jednotlivce

- zemře-li provozovatel živnosti:

- až do skončení řízení o projednání dědictví mohou v živnosti

pokračovat:a) správce dědictví

b) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti

c) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není

dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování

živnosti nebo,

d) pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou v

písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové

- do 3 měsíců musí tuto skutečnost ohlásit živnostenskému

úřadu; poté 1 měsíc po skončení dědického řízení

- správce dědictví je povinen ohlásit do 1 měsíce od chvíle,

kdy byl ustaven

Zánik podniku jednotlivce

Živnostenské oprávnění zaniká:a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové n. správce dědictví

b) zánikem právnické osoby (výjimka: transformace družstva)

c) uplynutím doby, pokud živnostenský list nebo koncesní listina byly

vydány na dobu určitou

d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z

obchodního rejstříku

e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis

f) rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění

Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestližea) podnikatel již nesplňuje podmínky (způsobilost k právním úkonům,

porušení podmínek koncese...)

b) nastanou překážky podle § 8 (např. konkurz)

c) podnikatel o to požádá

Pozastavení živnostenského oprávnění- jestliže podnikatel nenaplňuje některé podmínky, může živnostenský úřad

pozastavit jeho podnikání maximálně na 1 rok

Obchodní společnosti

Obchodní společnosti osobní

- Veřejná obchodní společnost

- Komanditní společnost

Obchodní společnosti kapitálové

- jejichž činnost je upravena Zákonem č. 513/1991 Sb.,

obchodní zákoník

- Společnost s ručením omezeným

- Akciová společnost

- Evropská společnost

- Evropské hospodářské zájmové sdružení

... OZ je blíže neupravuje, jsou upraveny právem

Evropských společenství a zvláštními právními předpisy

Družstva

Obchodní společnosti

- dle Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

- zakládají je fyzické i právnické osoby (výjimky upraveny)

- FO/PO může být společníkem s neomezeným ručením

pouze v jedné společnosti

- po zániku společníci ručí stejně jako v době existence

- zakládány společenskou smlouvou (u s.r.o. a a.s. musí mít

formu notářského zápisu), pokud může zakládat jeden

společník - zakládací listina

- základní kapitál (k.s., s.r.o., a.s.) - souhrn peněžních i

nepeněžních vkladů všech společníků, vyjádřený v Kč,

zapsaný v obchodním rejstříku

- vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku (v něm může

být i FO), návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od

založení nebo doručení živnostenského oprávnění

Obchodní společnost osobní

- Veřejná obchodní společnost

- Komanditní společnost

- přechod mezi podnikem fyzické osoby a obchodní

společností

- osobní = osobní účast na podnikání (řízení)

- právnická osoba, vlastněná dvěma a více osobami, dělí se o

zisky a jsou společně odpovědné za ztráty

- vstup kapitálu - překonání kapitálové nedostatečnosti fyzické

osoby

Veřejná obchodní společnost

- právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku

- v názvu veř.obch.spol. / v.o.s. / pokud je v názvu jméno

společníka, pak dodatek „a spol.“

- nejméně dva společníci, podnikající pod společným

jménem, každý z nich je statutárním orgánem (pokud

společenská smlouva nestanoví jinak)

- jejich peněžité i nepeněžité vklady se stávají majetkem

společnosti (společnost ručí celým svým jměním),

společníci se dělí o zisk rovným dílem a ručí společně a

nerozdílně veškerým svým majetkem (pokud společenská

smlouva nestanoví jinak)

- společníkem je FO i PO - v tom případě vykonává práva a

povinnosti s tím spojená její statutární orgán (jím pověřený

zástupce)

Veřejná obchodní společnost

- rozhodování: shoda všech, pokud společenská smlouva

(nebo zákon) nestanoví jinak

- zákaz konkurence - záleží na svolení ostatních společníků

- změna právní formy - společníci ručí za závazky existující

ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku ve

stejném rozsahu, jako před změnou právní formy

Příklady:

- Kaufland Česká republika, v.o.s.

- Bauermedia, v.o.s. - Rytmus života, Chvilka pro tebe

- ATL, v.o.s. - prodej elektro a výpočetní techniky

- Wimers Zlín, v.o.s.

- BBH, v.o.s. - advokátní kancelář

- Ivánek-Zeman, v.o.s. - údržba a zakládání zeleně

Komanditní společnost


- v názvu kom.spol. / k.s.

- nejméně dva společníci, komplementář a komanditista

- komplementář ručí celým svým majetkem (je zpravidla

„výkonnou složkou“, dle zákona je pouze on oprávněn k

obchodnímu vedení firmy), komanditista ručí do výše svého

vkladu (je tím, kdo podnikání financuje, přitom může a

nemusí též ve společnosti pracovat)

- je-li komplementářem PO, vykonává práva a povinnosti s

tím spojená její statutární orgán (jím pověřený zástupce)

- komanditista je oprávněn nahlížet do účetních knih a

účetních dokladů společnosti (může zmocnit auditora), má

právo na vydání stejnopisu účetní závěrky a na informace o

všech záležitostech společnosti.

- rozhodování: společně, pokud společenská smlouva (nebo

zákon) nestanoví jinak

- zákaz konkurence - neplatí pro komanditistu


- minimální vklad každého komanditisty - 5 000 Kč

- rozdělení zisku - zisk se dělí na polovinu (pokud

společenská smlouva nestanoví jinak) na část určenou

komplementářům a část určenou obchodní společnosti;

část určená společnosti je po zdanění rovným dílem

rozdělena mezi komanditisty (pokud smlouva nestanoví

jinak) - zisk se rozumí zisk po zdanění PO, podíl

komanditisty se dále daní 15% jako příjem z kapitálového

majetku

- ztrátu nesou komplementáři rovným dílem (není-li

stanoveno jinak); komanditisté se podílejí na ztrátě pouze v

případě, že je to určeno ve společenské smlouvě


- Příklady:

- Globus, k.s.,

- Bauhaus, k.s.,

- Euromedia Group, k.s. (knižní trh)

- Rogi, k.s. (výroba vysokozdvižných vozíků)

- 2C Software, k.s. (m.j. real-time video přenosy)

- změna právní formy:

Společníci ručí za závazky existující ke dni zápisu změny

právní formy do obchodního rejstříku ve stejném rozsahu

jako před změnou právní formy, ledaže je ručení společníků

po změně právní formy vyšší. Jestliže je ručení společníků

po změně právní formy vyšší, ručí takto společníci po změně

právní formy i za závazky, jež existovaly ke dni zápisu

změny právní formy do obchodního rejstříku.

Obchodní společnost kapitálová

- Společnost s ručením omezeným

- Akciová společnost

- kapitálová = společníci vstupují prostřednictvím kapitálu,

nemusí se osobně podílet na řízení

- k založení je potřeba určitá kapitálová vybavenost (to je sice

i u komanditní společnosti, ale ve značně omezené míře,

navíc tam nemusejí vložit kapitál všichni společníci)

Společnost s ručením omezeným


- v názvu s.r.o. / spol. s r. o.

- 1 - 50 společníků (právnické či fyzické osoby)

- společníci ručí společně a nerozdílně do výše

nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu v

obchodním rejstříku

- splacením základního kapitálu ručení zaniká

- minimální základní kapitál 200 000 Kč, minimální vklad

jednoho společníka je 20 000 Kč, společnost jako taková ručí

celým majetkem

- jedna fyzická osoba může být společníkem max. 3 s.r.o.

- s.r.o. s jedním společníkem nemůže být jediným

zakladatelem/společníkem jiné s.r.o.


Valná hromada

- nejvyšší orgán, zakladatel, usnášeníschopná při nadpol.

většině, každý společník 1 hlas na 1000 Kč svého vkladu)• schválení roční závěrky, rozdělení zisku nebo úhradě ztráty

• změny stanov

• změny společenské smlouvy

• zvýšení či snížení základního kapitálu

• jmenování či odvolávání jednatelů (+ dozorčí rady) a výše jejich odměn

• vyloučení společníka

• speciální smlouvy, fúze, likvidace a zrušení společnosti

Jednatelé

- statutární orgán, řídí společnost, mohou, ale nemusí to být

společníci, alespoň 1x za rok svolávají valnou hromadu,

vedou účetnictví, zákaz konkurence

Dozorčí rada

- není povinná, zřizuje ji valná hromada, alespoň 3 členové -

ne jednatelé, dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje doklady


- společenská smlouva musí obsahovat:

a) firmu a sídlo společnosti (valná hromada na 1. zasedání)

b) společníci - název a sídlo PO / jméno a bydliště FO

c) předmět podnikání (činnosti)

d) výši základního kapitálu a výši vkladu (dělitelný 1000 Kč)

každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu

e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob,

jakým jednají jménem společnosti

f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje

g) určení správce vkladu

h) jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník

... může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní

organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti

obsažené ve společenské smlouvě


- před návrhem na zápis do obchodního rejstříku:

- splaceno ze základního jmění 30 % na každý peněžní

vklad, celkově minimálně alespoň 100 000 Kč (pokud je 1

zakladatel, pak celý vklad) - společník musí splatit vklad do

5 let (jinak může být valnou hromadou vyloučen - podíl

přechází na společnost / jiného společníka)

- doklad o splacení základního kapitálu

- posudek znalce o ocenění nepeněžních vkladů


- postup založení:

1. Výpisy z rejstříku trestů budoucích jednatelů

2. Doklady od finančního úřadu o nedoplatcích daní společníků

3. Podpisové vzory (notářsky ověřené) budoucích jednatelů

4. Valná hromada - sídlo (nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí),

název, společenská smlouva (+ stanovy) ověřená notářem

5. Založení účtu v bance (základní kapitál - banka chce originál

společenské smlouvy, pak vydá písemné prohlášení o splácení vkladů

jednotlivými společníky

6. Ohlášení živnosti (+koncese...) - jednotný registrační formulář

7. Do 90 dnů od založení návrh na zápis do obchodního rejstříku.

Přílohy: 2 x společenská smlouva, potvrzení správce vkladu o

složení vkladů, doklad od banky, ověřené kopie živnostenských

listů, doklad o užívání nemovitosti, čestné prohlášení jednatelů

(nedoplatky) a podpisové vzory, výpisy z rejstříků trestů jednatelů,

kolková známka ve výši 5.000 Kč (poplatky celkem cca 10 tis. Kč)

8. Do 8 dnů po zápisu do obchodního rejstříku zaregistrovat u Správy

sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny

9. Do 30 dnů zaregistrovat na finančním úřadu

Akciová společnost


- v názvu akc.spol. / a.s.

- 1 zakladatel (PO; zakladatelská listina), více zakladatelů

(PO i FO; zakladatelská smlouva, součástí též návrh stanov)

- základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité

jmenovité (kmenové) hodnotě (≠ tržní hodnota); akcionáři za

závazky společnosti neručí

- akcie je cenný papír, s nímž je spojeno právo podílet se na

řízení, na zisku a na likvidačním zůstatku akciové společnosti;

akcie obsahuje: název, sídlo, jmen. hodnotu, základní jmění a

počet akcií v době emise, datum emise

- minimální základní kapitál je 2 000 000 Kč (jednorázové

založení), při veřejném úpisu akcií 20 000 000 Kč (i při

zvyšování základního kapitálu; ve spec. případech /banky/ i

více); a.s. ručí za závazky celým svým majetkem

Akcie

- jmenovitá (kmenová) hodnota - vyznačena na akcii

- emisní kurz - cena, za kterou se prodává při emisi, nesmí být

nižší než jmenovitá

- emisní ážio - kladný rozdíl mezi emisním kurzem a

jmenovitou hodnotou vydaných akcií

- tržní hodnota - za kterou se s ní obchoduje (mění se)

- na majitele - neomezeně převoditelná

- na jméno - a.s. vede seznam akcionářů

- listinná forma - převádí se rubopisem (jméno)

- zaknihovaná forma - v Centru cenných papírů

- kmenová - základní nejrozšířenější

- prioritní - nehlasuje na valné hromadě, přednostní dividendy

- zaměstnanecká - někdy zadarmo, vrací se

- úroková - vyplácí se pevný úrok, i když není zisk

- zlatá - zvláštní práva (velká privatizace: pro stát)

- veřejný úpis akcií:


1. zveřejní se místo a čas veřejného úpisu akcií a prospekt cenného papíru

(cílová výše základního kapitálu, jmenovitá a emisní hodnota akcií, návrh

stanov (vč. toho, co se stane, když se upíší akcie ve vyšší jmenovité

hodnotě)

2. úpis zápisem do listiny upisovatelů - počet, jm. hodnotu, formu, podobu,

druh, emisní kurs, lhůty pro splácení upsaných akcií, název a sídlo (PO) /

jméno a bydliště (FO) upisovatele, podpis - musí splatit emisní ážio a

alespoň 10% jm. hodnoty akcií v době určené zakladateli v nabídce

3. pokud není upsán celý navrhovaný základní kapitál a zakladatelé jej

neupíší do 1 měsíce, je upisování neúčinné - splacená částka se vrací

4. pokud se upíše více (je to umožněno v zakládací listině), ustavující valná

hromada buď schválí navýšení základního kapitálu nebo rozhodne o

poměrném krácení upsaných akcií (dle jejich podílu na celém základním

kapitálu)


Valná hromada • ustavující - zakládá, volí orgány, schvaluje stanovy

• řádná - jednou ročně

• mimořádná - např. při mimořádném rozhodování

• náhradní• změna stanov

• rozhodnutí o zvýšení a snížení základního jmění a vydání dluhopisů

• volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady

• schválení roční účetní závěrky, rozdělení zisku, stanovení dividend

(akcionáři) a tantiém (představenstvo a dozorčí rada)

• rozhodnutí o zrušení společnosti

Představenstvo

- statutární orgán a.s., řídí činnost a jedná jejím jménem

- rozhoduje o všech záležitostech pokud nejsou zákonem

nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady

- zákaz konkurence

Dozorčí rada

- dohlíží na výkon působnosti představenstva a

uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti

- ustavující valná hromada:


1. má se konat do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo účinného upsání

navrhovaného základního kapitálu

2. do konání ustavující valné hromady je třeba splatit emisní ážio a alespoň

30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií (podmínka pro zápis do

obchodního rejstříku; splácení dle lhůt určených zakladateli je podmínkou

pro účast na ustavující valné hromadě)

3. UVH je usnášeníschopná, pokud se jí účastní nadpoloviční většina

upisovatelů, kteří mají právo na účast na ní; rozhoduje nadpoloviční většina

přítomných

4. průběh se ověřuje notářským zápisem

5. pokud se a.s. zakládá jednorázově bez veřejného úpisu, práva valné

hromady mají zakladatelé

Družstvo

- právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku (zpravidla

se nepovažuje za obchodní společnost)

- v názvu „družstvo“

- společenství neuzavřeného počtu osob, založené za účelem

podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo

jiných potřeb svých členů

- alespoň 5 členů, pokud jsou členy alespoň 2 PO, tato

podmínka neplatí

- za závazky družstvo ručí celým majetkem, členové neručí

(stanovy mohou některým členům dát povinnost do určité míry

ručit za závazky - max. trojnásobek členského vkladu)

- minimální základní kapitál 50 000 Kč, je tvořen souhrnem

členských vkladů, které určí stanovy družstva

- členové mohou přistupovat a vystupovat, aniž by bylo třeba

měnit společenskou smlouvu nebo stanovy

• členská schůze – nejvyšší orgán družstva, která má v

kompetenci např. měnit stanovy, volit a odvolávat členy

představenstva, rozhodovat o rozdělení zisku příp. o způsobu

úhrady ztráty, atd.; schází se nejméně jednou za rok

• představenstvo – výkonný orgán družstva (kolektivní

statutární orgán), ze svých členů volí předsedu družstva,

zákaz konkurence (i členové kontrolní komise)

• kontrolní komise – kontrolní orgán, který má oprávnění

kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat případné

stížnosti jednotlivých členů. Kontrolní komise má nejméně 3

členy a schází se podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce

• další orgány družstva podle stanov

- v orgánech družstva mohou být pouze členové, FO starší 18

let, PO jsou povinny zmocnit svého zástupce

Družstvo

Veřejný (státní) podnik

- strategické oblasti - energetika, telekomunikace, zbrojní

průmysl - různé v jednotlivých zemích, někde čistě soukromé

podniky

- v dnešní době spíše a.s., ve kterých má stát určitý podíl

akcií (majoritní nebo minoritní) - kombinace veřejného a

soukromého kapitálu - „čistý“ státní podnik je spíše výjimka

- Česká pošta, s.p.

- Lesy ČR, s.p.

- Povodí Moravy, s.p.

- Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p.

- Letiště Praha, a.s.

- České dráhy, a.s.

- Benzina, s.p. (v likvidaci), Benzina, a.s. >>> Benzina, s.r.o.

Sanace, zrušení a zánik obchodní

společnosti

Sanace

- situace, kdy podnik, který se dostal do ekonomických

problémů, přijme soubor finančních opatření, která by měla

zvýšit (obnovit) jeho výkonnost a prosperitu (krizový x

strategický management)

Zrušení a zánik

- zrušuje se zpravidla rozhodnutím orgánů společnosti

(ukončení podnikatelské činnosti)

- zaniká (= přestává existovat) ke dni výmazu z obchodního

rejstříku

- zánik s likvidací nebo bez likvidace (viz dále)

Zánik podniku s likvidací

Likvidace

- vypořádání podílů obchodní společnosti po jejím zrušení a

před výmazem z obchodního rejstříku

Likvidátor

- vypořádává podíly jednotlivých společníků v obchodní

společnosti a po jejich vypořádání podává návrh na výmaz

společnosti z obchodního rejstříku; jmenován valnou

hromadou; pokud na základě účetní závěrky zjistí, že je

společnost předlužena, podá návrh na prohlášení konkurzu

Zánik obchodní společnosti

Zánik podniku bez likvidace

- pokud přechází jmění na právního nástupce nebo je zrušen

konkurz v případě vyrovnání nebo zamítnut návrh na konkurz

z důvodu nedostatečného majetku na pokrytí nákladů

konkurzu nebo konkurzního vyrovnání

- když podnik fúzuje s jiným podnikem, na který přecházejí

jeho závazky, a zanikající podnik může být vymazán

z obchodního (živnostenského) rejstříku

Zánik obchodní společnosti

Konkurz a nucené vyrovnání

Konkurz

- soudní řízení, jehož cílem je uspokojení pohledávek věřitelů

prodejem majetku podniku, který je v úpadku; pokud po

uspokojení pohledávek věřitelů zbývají aktiva, je možné je

rozdělit mezi společníky (akcionáře)

Správce konkurzní podstaty

- po prohlášení konkurzu (soudem) je určen správce

majetkové podstaty; jeho cílem je uspokojit pohledávky

věřitelů prodejem aktiv společnosti

Nucené vyrovnání

- (pohledávek věřitelů) navrhuje sám úpadce a nemusí při

něm dojít k rozprodání konkurzní podstaty; k vyrovnání může

dojít například novou emisí akcií nebo uhrazením pohledávek

třetími osobami

4. Hodnocení výkonnosti

národního hospodářství

Magický čtyřúhelník

Velikost a tempo růstu produktu

(růst hrubého domácího produktu - HDP)

Vyrovnanost vývozů a dovozů

(bilance zahraničního obchodu)

Cenová stabilita

(míra inflace)

Zaměstnanost

(míra nezaměstnanosti)

5

10

0 +10-10

0

5

0 5

Hrubý domácí produkt

- tok zboží a služeb, vyprodukovaných v určité ekonomice

(zpravidla státu) za určité období (zpravidla rok)

- zahrnuje pouze nově vyprodukované statky (např. prodá-li

autobazar auto, do domácího produktu se zahrnou pouze

služby autobazaru, nikoliv cena starého auta)

- hrubý domácí produkt (HDP) a hrubý národní produkt

(HNP) - HNP zahrnuje též příjem z majetku v zahraničí, HDP

sleduje teritoriální princip - HNP se používá v USA, HDP v

Evropě

Výpočet hrubého domácího produktu

- HDP jako součet přidaných hodnot výrobců (producentů)

- HDP jako součet agregátních výdajů (příjmy = výdaje)

- HDP jako součet příjmů (důchodů, národní důchod)

Hrubý domácí produkt jako součet

přidaných hodnot firem

Ekonomika vyrábějící chleby a židle

chleba

výroba

židle

pšenice

mouka

chleba

kulatina

desky

židle

příjmy

100 mil.

200 mil.

300 mil.

40 mil.

60 mil.

100 mil.

HDP 800 mil.

nákup surovin

0 mil.

100 mil.

100 mil.

0 mil.

40 mil.

60 mil.

přidaná

hodnota

100 mil.

100 mil.

100 mil.

40 mil.

20 mil.

40 mil.

400 mil.

Hrubý domácí produkt jako součet

agregátních výdajů

co se v ekonomice vyprodukuje (HDP)...

... to se také nakoupí (agregátní výdaje)

HDP = C + I + G + (Ex - Im)

C - spotřeba domácností

I - investice firem do fixního kapitálu a zásob, domácností

např. do bytové výstavby (=úspory)

G - veřejné výdaje na zboží a služby

(Ex - Im) - čistý vývoz - zahraničně obchodní bilance

Hrubý domácí produkt jako součet příjmů

(národní důchod, NI, national income)

NI = w + s + r + z + iw - hrubé příjmy ze závislé činnosti

s - hrubé příjmy z individuálního podnikání a ze samostatné

výdělečné činnosti

r - renty z vlastnictví majetku

z - hrubé zisky firem

i - čisté úroky (získané mínus zaplacené)

Nominální a reálný domácí produkt - růst

- nominální DP - vyjádřený v běžných cenách

- reálný DP - vyjádřený ve stálých cenách (předchozího období)

Ekonomika vyrábějící chleby a židle

chleby

židle

ks 2012

1000

500

cena 2012

10 Kč

100 Kč

nominální DP 2012: 60 000 Kč

ks 2013

1100

550

cena 2013

12 Kč

110 Kč

nominální DP 2013: 73 700 Kč

reálný DP 2013 (v cenách 2012): 66 000 Kč

> reálný růst

DP 2013:

73 700 - 60 000

60 000

66 000 - 60 000

60 000= 10 %

Vývoj HDP ČR (www.czso.cz)

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f

9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=c

s&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8

f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=

cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs

=d&nselm=h&met_y=ny_gnp_pcap_pp_cd&scale_y=lin&

ind_y=false&rdim=country&idim=country:CZE&ifdim=cou

ntry&hl=cs&dl=cs

Rok HDP (mld) Růst (%) HDP/obyv. (Kč)

1995 1 533,7 148 457

1996 1 761,6 +4,5 170 772

1997 1 884,9 -0,9 182 938

1998 2 061,6 -0,2 200 252

1999 2 149,0 +1,7 208 992

2000 2 269,7 +4,2 220 949

2001 2 448,6 +3,1 239 487

2002 2 567,5 +2,1 251 700

2003 2 688,1 +3,8 263 497

2004 2 929,2 +4,7 286 979

2005 3 116,1 +6,8 304 478

2006 3 352,6 +7,0 326 553

2007 3 662,6 +5,7 354 808

2008 3 848,4 +3,1 368 986

2009 3 739,2 -4,7 356 405

2010 3 775,2 +2,7 358 957

2011 3 807,3 +1,7 365 961

2012 -1,7

Rok HDP (mld) Růst (%) HDP/obyv. (Kč)

2013 -1,2

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ny_gnp_pcap_pp_cd&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=country&idim=country:CZE&ifdim=country&h

HDP na obyvatele 2010,

EU27 = 100 %

Bilance zahraničního obchodu - platební

bilance a obchodní bilance

- platební bilance: platební transakce ekonomiky se

zahraničím v daném období

- platby do zahraničí a platby ze zahraničí

- součásti: běžný účet (součástí je obchodní bilance),

finanční účet a změna devizových rezerv

Struktura platební bilanceA Běžný účet Obchodní bilance zboží Vývoz zboží

Dovoz zboží

Bilance služeb Příjmy ze služeb

(doprava, cestovní ruch, ostatní)

Výdaje za služby

(doprava, cestovní ruch, ostatní)

Bilance důchodů a převodů Důchody ze zahraničí

(mzdy, úroky, dividendy)

Důchody do zahraničí

Jednostranné převody ze zahraničí

(bez protihod. - dary, výživné, penze, zahr. pomoc)

Jednostranné převody do zahraničí

Ostatní

B Finanční účet Investice ze zahraničí (přímé investice=zajišťující vlastnickou kontrolu

nad podnikem, portfolio investice=nákupy cenných papírů, ostatní=půjčky,

vklady do bank)

Investice do zahraničí

D Změna devizových rezerv - součet A+B+C s opačným znaménkem - platební bilance je

účetně vyrovnaná

C Chyby a opomenutí

Obchodní bilance- rozdíl mezi hodnotou vývozu a dovozu zboží a služeb

(též čistý vývoz)

- dominantní položka běžného účtu platební bilance

- klíčový ukazatel stavu zahraničního obchodu

- její saldo ovlivňuje také měnový kurz

Kurz koruny a eura je 30 Kč/€. Česká automobilka vyváží do Německa své

auto, které stojí v Česku 300 000 Kč, a v Německu jej prodává za 10 000€.

Pokud dojde ke znehodnocení koruny (depreciace - kurz se změní na 33

Kč/€), může v Německu auto prodávat za 9 090€, aby dostala svých 300

000 Kč. To zvýší poptávku na německém trhu, automobilka vyváží více

kusů a čistý vývoz ČR stoupá.

Český turista, který počítá s náklady na týdenní pobyt v Německu ve výši 1000€, si ovšem musí vyměnit za

33 000 Kč - před změnou kurzu by zaplatil jen 30 000 Kč.

Bude se tedy více exportovat, což ovšem znamená, že exportéři utrží eura

a budou za ně chtít nakoupit koruny - zvýší se poptávka po koruně, která

zdraží (zhodnotí se - kurz zpět na 30 Kč/€), což opět export sníží.

Období Vývoz Dovoz Bilance

1993 421,6 426,1 -4,5

1994 458,8 498,4 -39,5

1995 566,2 665,7 -99,6

1996 601,7 754,7 -153,0

1997 709,3 859,7 -150,5

1998 834,2 914,5 -80,2

1999 908,8 973,2 -64,4

2000 1 121,1 1 241,9 -120,8

2001 1 268,1 1 385,6 -117,4

2002 1 254,9 1 325,7 -70,8

2003 1 370,9 1 440,7 -69,8

2004 1 722,7 1 749,1 -26,4

2005 1 867,6 1 830,0 38,6

2006 2 144,6 2 104,8 39,8

2007 2 479,2 2 391,3 87,9

Vývoj zahraničního obchodu ČR (mld. Kč)

Období Vývoz Dovoz Bilance

2008 2 479,7 2 406,5 67,3

2009 2 138,6 1 989,0 149,6

2010 2 532,8 2 411,6 121,2

2011 2 770,8 2 573,2 197,6

2012 3 062,8 2 752,0 310,8

2013 3 157,1 2 806,3 350,8

Zahraniční obchod

Podíl dovozu a vývozu na HDP

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+

hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ne_trd_gnfs_zs&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE:DEU&ifdim=r

egion&hl=cs&dl=cs&ind=false

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ne_trd_gnfs_zs&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE:DEU&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

Inflace

= růst cen

= zmenšování kupní síly peněz

= zmenšování objemu zboží, které se dá koupit za peněžní

jednotku

≠ zmenšování kupní síly lidí

≠ zmenšování objemu zboží, které si můžeme koupit za svůj

důchod

= růst cen a důchodů

- deflace = snižování cen

- desinflace = snižování míry inflace

Inflace- mírná (jednotky procent)

- běžný stav všech tržních ekonomik

- současný stav v ČR- pádivá (desítky procent)

- signalizuje závažnější problémy ekonomiky

- česká ekonomika na počátku 90. let

- hyperinflace (stovky, tisíce i více procent)

- značí značné ekonomické potíže země, vede k

rozpadu měnové soustavy, měna ztrácí schopnost

vypovídat o hodnotě zboží, lidé odmítají přijímat peníze,

narůstá šedá ekonomika

- Německo v meziválečném období, rekord Maďarsko

1946 (zdvojnásobení cen každých 15,6 hodiny),

Argentina v 90. letech, Zimbabwe 2008 : roční inflace

dosáhla 516 kvintilionů

(516 000 000 000 000 000 000) %

Měření inflace

deflátor HDP index spotřebitelských cen (CPI)

cenové indexy

index cen výrobců (PPI)

Měření inflace

deflátor HDP index spotřebitelských cen

- nominální a reálný domácí produkt

chleby

židle

ks 2012

1000

500

cena 2012

10 Kč

100 Kč

ks 2013

1100

550

cena 2013

12 Kč

110 Kč

- deflátor HDP: DP 2013 v cenách 2013

DP 2013 v cenách 2012= 73 700

66 000= 1,12 > 12 %

- nejkomplexnější ukazatel vývoje cen - inflace

- nevyjadřuje přesně vývoj cen spotřebního zboží - jsou zde

zahrnuty též průmyslové produkty (lokomotivy, traktory...)

- vývoj spotřebitelských cen vyjadřuje index spotřebitelských

cen (CPI)

Měření inflace


- CPI využívá tzv. spotřební koš (váha produktů dle objemu

a četnosti nákupů + meziroční index cen)

statky

chleba

nájemné

jízdenka MHD

tričko

CD

váha

0,2

0,3

0,2

0,1

0,2

1,0

index 14/13

1,10

1,20

1,25

0,90

1,10

index * váha .

0,2*1,10 = 0,22

0,36

0,25

0,09

0,22

1,14

Měření inflace


- spotřební koš

Oddíly COICOP Počet reprezentantů Váha v promile

1. Potraviny a nealkoholické nápoje 164 162,6

2. Alkoholické nápoje, tabák 20 40,2

3. Odívání a obuv 71 52,4

4. Bydlení, voda, energie, paliva 41 248,3

5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 82 58,1

6. Zdraví 47 17,9

7. Doprava 83 114,1

8. Pošty a telekomunikace 39 38,7

9. Rekreace a kultura 113 98,7

10. Vzdělávání 12 6,2

11. Stravování a ubytování 43 58,4

12. Ostatní zboží a služby 50 63,0

Celkem 729 1 000,00

Vývoj inflace (www.czso.cz)

Rok CPI (%) DeflHDP (%)

1989 1,4

1990 9,7

1991 56,6

1992 11,1

1993 20,8

1994 10

1995 9,1

1996 8,8 9,9

1997 8,5 7,9

1998 10,7 9,7

1999 2,1 2,5

2000 3,9 1,4

2001 4,7 4,6

2002 1,8 2,6

2003 0,1 0,9

2004 2,8 4,0

2005 1,9 -0,3

Rok CPI (%) DeflHDP (%)

2006 2,5 0,5

2007 2,8 3,3

2008 6,3 1,9

2009 1,0 2,3

2010 1,5 -1,6

2011 1,9 -0,9

2012 3,3 1,6

2013 1,4

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg

&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nsel

m=h&met_y=ny_gdp_defl_kd_zg&fdim_y=inflation_type:1&scale_y=lin&ind_y=false&rdim

=region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ny_gdp_defl_kd_zg&fdim_y=inflation_type:1&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

http://finance.idnes.cz/specialni-priloha.aspx?y=viteze/prumerne-spotrebitelske-ceny.htm

MÍRA ZBOŽÍ CENA '73 (Kčs) CENA '13 (Kč) ROZDÍL (%)

0,5 l pivo lahv. 10° 1,7 10,55 620,59

1 kg párky 25 125,86 503,44

1 kg máslo 40 153,92 384,8

1 ks vejce 1 (léto), 1,30 (zima) 3 260,87

1 kg cukr 8 24,15 301,88

1 l mléko 1,9 (2 % tuku) 21,4 (3,5 % tuku) 1128,42

1 kg brambory 0,8 17 2125

1 kg šunka 70 191,1 273

1 kg eidam cihla 19 141,5 744,74

1 kg chléb 2,6 23,06 886,92

1 kg mouka hladká 3,2 13,37 417,81

http://byznys.lidovky.cz/pivo-za-dve-koruny-

maslo-za-deset-jak-se-v-cesku-zmenily-ceny-za-

40-let-1g3-/moje-

penize.aspx?c=A140320_142234_moje-

penize_mev#utm_source=clanek.lidovky&utm_

medium=text&utm_campaign=a-

hlavnizpravyAsloupec.clanky.clicks

http://byznys.lidovky.cz/pivo-za-dve-koruny-maslo-za-deset-jak-se-v-cesku-zmenily-ceny-za-40-let-1g3-/moje-penize.aspx?c=A140320_142234_moje-penize_mev#utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=a-hlavnizpravyAsloupec.clanky.clicks

Škodlivost inflace

- omezuje informační funkci cen - jsou změny cen

důsledkem vývoje nabídky a poptávky, nebo inflace?

- znejišťuje dlouhodobé finanční vztahy - např. dohodnutý

úrok nebo pravidelné zvyšování mezd nemusí pracovat se

správným odhadem inflace - snahy zapracovat inflaci do

smluv

- z krátkodobého hlediska snižuje kupní sílu lidí - z

dlouhodobého hlediska by růst cen a mezd z důvodu inflace

měl být stejný

- ohrožuje úspory - pokud nejsou dostatečně úročeny

Inflační očekávání a setrvačná inflace

- setrvačná inflace je udržována inflačními očekáváními

Výrobci očekávají, že inflace bude v podobné výši jako loni, a

podle toho určují své budoucí ceny. Podobně určují ceny

všichni jejich dodavatelé, stejný růst cen nepřekvapí ani

spotřebitele - „inflační očekávání naplňují sama sebe“

Inflace a mzdy - nominální a reálný růst mezd

Růst mezd (%) Růst inflace (%)

(cenové hladiny)

nominální

růst mzdy

reálná

mzda se

nemění

reálný

pokles

mzdy

reálný

růst

mzdyvyšší

inflace nižší infl.stejná infl.

reálný růst mezd (%) =nominální růst mezd (%)

růst cenové hladiny (%)

Rok MzdaIndex nom.

mzdy

Index reál.

mzdy

1990 3 286

1991 3 792

1992 4 644

1993 5 904

1994 7 004 18,6 7,8

1995 8 307 18,6 8,7

1996 9 825 18,3 8,7

1997 10 802 9,9 1,3

1998 11 801 9,2 -1,4

1999 12 797 8,4 6,2

2000 13 219 6,4 2,4

2001 14 378 8,8 3,9

2002 15 524 8,0 6,1

2003 16 430 5,8 5,7

2004 17 466 6,3 3,4

2005 18 344 5,0 3,0

Rok MzdaIndex nom.

mzdy

Index reál.

mzdy

2006 19 546 6,6 4,0

2007 20 957 7,2 4,3

2008 22 592 7,8 1,4

2009 23 344 3,3 2,3

2010 23 797 1,9 0,4

2011 24 319 2,2 0,3

2012 25 101 2,7 -0,6

2013 25 128 0,1 -1,3

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

Průměrná měsíční hrubá mzda v ČR

Nezaměstnanost

- míra nezaměstnanosti - procentuální podíl

nezaměstnaných ze schopných a ochotných pracovat

u = U .

L + U

míra nezaměstnanostipočet nezaměstnaných

počet zaměstnaných

- stav, kdy je část lidí schopných a ochotných pracovat bez

práce

Kdo je nezaměstnaný?

nezaměstnaný

ekonomicky neaktivní - student, žena v domácnosti,

člověk, který odešel do předčasného

důchodux

- ten kdo si aktivně hledá práci

- ten, kdo je registrovaný na úřadu práce

(podmínka pro vyplacení podpory

v nezaměstnanosti)

Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

dobrovolná

- část lidí je dobrovolně nezaměstnaná, protože hledá

práci za vyšší mzdu než v současné době nabízí trh

(například v souvislosti se snížením mezd v oboru nebo

růstem vlastních požadavků)

nedobrovolná

- část lidí by byla ochotna pracovat takřka za jakoukoliv

mzdu, ale nemůže, protože na trhu reálně neexistuje

poptávka po práci (např. z důvodu hospodářské recese, ale

také vlivem odborů, které si vynutily vyšší růst mezd, než

odpovídá růstu produktivity práce, což nutí podniky

propouštět a šetřit na mzdových nákladech; může jít také o

malou ochotu firem zaměstnávat určité skupiny osob,

např. osoby před penzí nebo absolventy škol)

Nezaměstnanost dle příčin

frikční

strukturální

cyklická

- lidé, kteří opustí své zaměstnání a než najdou jiné adekvátní,

nevezmou horší nabídku, ale jsou nezaměstnaní

- lidé, kteří pracovali v neperspektivních oborech, o které již

není zájem - jsou nezaměstnaní, dokud se nerekvalifikují -

zpravidla trvá déle, pro nezaměstnaného psychicky náročnější

- souvisí s hospodářskými cykly - přeinvestovanost vyvolá

nižší příjmy domácností >>> nižší poptávku po výrobcích a

službách = hospodářský pokles >>> nižší možnosti prodávat

= menší poptávka firem po práci >>> nezaměstnanost

sezónní

- týká se oborů se sezónní produkcí

Vývoj nezaměstnanosti v ČR

Rok %

1989 0,0

1990 0,8

1991 2,6

1992 3,1

1993 4,3

1994 4,3

1995 4,0

1996 3,9

1997 4,8

1998 6,5

1999 8,7

2000 8,8

2001 8,1

2002 7,3

2003 7,8

2004 8,3

2005 7,9

Rok %

2006 7,1

2007 5,3

2008 4,4

2009 6,7

2010 7,3

2011 8,6

2012 9,4

2013 8,2

Nezaměstnanost

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9

_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&

hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&ns

elm=h&met_y=unemployment&scale_y=lin&ind_y=false&rdi

m=region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&i

nd=false

Dlouhodobá nezaměstnanost

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9

_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&

hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&ns

elm=h&met_y=long_term_unemployment&scale_y=lin&ind_

y=false&rdim=region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl=

cs&dl=cs&ind=false

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=unemployment&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=long_term_unemployment&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

Maastrichtská kritéria pro přijetí Euro

1. Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit

o více než 1,5 % průměrnou roční inflaci tří členských zemí s

nejnižší inflací.

2. Stabilita devizového kurzu – měnový kurz musí být

zafixován v rámci mezinárodních měnových kurzů alespoň 2

roky před vstupem do unie.

3. Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb –

dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více

než 2 % průměr tří zemí s nejnižší cenovou hladinou (měřeno

desetiletými vládními dluhopisy).

4. Veřejné finance

- Výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného

dluhu na HDP nesmí překročit 60 %.

- Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního

rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %

tzv. Fiskální pakt

1. Strukturální deficit veřejných financí má být menší než

0,5% HDP (máme cca 110 mld. Kč, což je asi 2,8 % HDP;

měli bychom tedy mít schodek asi 19,1 mld. Kč)

2. V případě, že celkový dluh je výrazně nižší než 60 % HDP

(máme asi 48 %), může být schodek až 1% HDP (v našem

případě 38,2 mld. Kč).

5. Hospodářský cyklus

Fáze hospodářského cyklu

- ekonomika neroste lineárně, ale v cyklech

- měříme-li růst ekonomiky růstem reálného HDP (%):

roky

růst HDP (%)

1

2

3

4

5

6

0

- 1

- 2

- 4 fáze hospodářského cyklu:

expanze vrchol recese

(deprese)

dno

Hospodářský cyklus - měřeno růstem reálného HDP (%):

roky

1

2

3

4

5

0

- 1

Ekonomický růst - měřeno celkovým HDP (mld. Kč):

roky

1000

1050

1100

1150

1200

reálný produkt

potenciální produkt

3. Kondratěvovy dlouhé vlny - 50 let - spojovány se

zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními

jevy a významnými politickými událostmi

Hospodářské cykly dle délky trvání

1. Kitchinovy - 36 - 40 měsíců - spojovány se změnami cyklu

výrob a rozpracovaností výroby

2. Juglarovy cykly - 10 - 12 let - spojené se změnami

investičního cyklu - spojovány s pojmem hospodářského cyklu

- tyto cykly jsou v dnešní době většinou celosvětové,

přelévají se z USA do Evropy a způsobují světovou (nebo

aspoň evropskou) recesi. v extrémním případě se mohou

projevit hlubokou hospodářskou krizí (1929 - 33)

- hospodářské cykly jsou vlastní všem tržním

(zprostředkovaně i centrálně plánovaným) ekonomikám

minimálně od průmyslové revoluce; souvisejí s chováním

ekonomických subjektů a nedokonalými informacemi

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f

9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs

&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d

&nselm=h&met_y=ny_gnp_mktp_kd_zg&scale_y=lin&ind_

y=false&rdim=region&ifdim=region&tdim=true&hl=cs&dl=

cs&ind=false

Růst světového HDP

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ny_gnp_mktp_kd_zg&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&ifdim=region&tdim=true&hl=cs&dl=cs&ind=false

Růst světového HDP

6. Trh a tržní mechanismus

Trh - místo střetávání nabídky a poptávky

Tržní mechanismus - proces střetávání se a vyrovnávání se

prvků trhu

- obsah trhu

Prvky tržního mechanismu - tržní subjekty

- nabídka

- poptávka

- tržní cena

- tržní konkurence

Nabídka a poptávka - rovnovážná cena

množství zboží - počet

obchodovaných jednotek

cena

zboží

p

q

Tržní poptávka

P N

Tržní nabídka

Tržní rovnováha

Zákon klesající poptávky

počet

cena

A - vyšší cena, menší poptávané množství

B - nižší cena, vyšší poptávané

množství

- poptávka individuální, tržní, agregátní

p1

p2

q1 q2

- poptávka a poptávané množství

Individuální a tržní poptávka

Tržní poptávka (po určité komoditě) je sumou poptávek

jednotlivců.

poptávka pana X

poptávka pana Y

poptávka pana Z

tržní poptávka

Elasticita poptávky

1. Silní kuřáci a zvýšení spotřební daně z cigaret

2. Studenti a zvýšení spotřební daně z nafty

Kuřáci: Krabička cigaret stojí 60

Kč, po zvýšení spotřební daně

bude stát 75 Kč. Kuřákům se to

sice líbit nebude, ale kouřit kvůli

tomu nepřestanou. Poptávka je

neelastická.

Studenti mohou cestovat do školy

vlakem nebo autobusem. Cesta trvá

zhruba stejně dlouhou dobu, autobus

je o něco levnější. Pokud kvůli

zvýšení spotřební daně podraží (z 60

na 75 Kč) a bude dražší než vlak,

studenti začnou jezdit vlakem.

Poptávka je elastická. počet

cena

p1

p2

q1q2q3

Elasticita poptávky

počet

cena

p1

p2

q1q2

Poptávka

elastická

∆P

P

∆Q

Q<

počet

cena

p1

p2

q1q2

Poptávka

jednotková

∆P

P

∆Q

Q=

počet

cena

p1

p2

q1q2

Poptávka

neelastická

∆P

P

∆Q

Q>

počet

p1

p2

q1q2

Elastická poptávka

∆P

P

∆Q

Q<

- zboží, které má hodně substitutů

- z dlouhodobého hlediska

- luxusní zboží (krátkodobě)

cena

počet

cena

p1

p2

q1q2

Neelastická poptávka

∆P

P

∆Q

Q>

- základní životní potřeby

- z krátkodobého hlediska (zejména

zboží, které nemá dostatek

substitutů)

- luxusní zboží (zejména z

dlouhodobého hlediska)

počet

cena

Převrácený tvar poptávkové křivky

Nabídka

počet

cena

A - vyšší cena,

vyšší nabízené

množstvíB - nižší cena,

nižší nabízené

množství

- nabídka individuální, tržní, agregátní

p1

p2

q1 q2

- nabídka a nabízené množství

Individuální a tržní nabídka

Tržní nabídka (určité komodity) je sumou nabídek jednotlivých

firem

nabídka firmy X

nabídka firmy Y

nabídka firmy Z

tržní nabídka

Nabídka a poptávka - rovnovážná cena

počet

cena

p

q qnp

Tržní poptávka vyjadřuje ochotu spotřebitelů nakupovat při

určité ceně (je vnímaná užitečnost vyšší než cena?)

pn

P N

qnn

nedostatek

qvnqvp

nadbytek

pv

Tržní nabídka vyjadřuje ochotu producentů vyrábět při určité

ceně (pokryje cena náklady a vytvoří zisk?)

Tržní rovnováha - soulad užitku spotřebitele a nákladů výrobce

mzdy

nedostatek PS

nezaměstnanost

počet

Úloha cen v tržním mechanismu

- tři funkce:

- informační

- motivační

- alokační

- informace o cenách (vzácnosti) výr. faktorů

>>> efektivita a rentabilita produkce

- informace o stavu konkurenčního prostředí

- informace o koupěschopnosti poptávky

- informaci o ceně je možné využít k zisku

>>> změnit své chování na trhu

<<< jakákoliv cenová regulace, dotace, investiční pobídky...

- výrobní faktory se přesouvají dle vývoje cen

>>> vysoké ceny výrobních nákladů,

nezájem zákazníků o produkci

>>> malé zisky, malé mzdy

>>> přesun pracovních sil do jiných odvětví

Trhy výrobních faktorů

- půda - veškeré přírodní zdroje - cenou je renta

- práce - potenciál pracovat - cenou je mzda

- kapitál - finanční prostředky, budovy, stroje, know-how -

cenou je úrok

- výrobce najímá výrobní faktory, nájemní cena je jeho

náklad (explicitní nebo implicitní - pokud je vlastníkem)

- trh výrobní faktorů = trh, kde se výrobní faktory

pronajímají, nikoliv nakupují

- mechanismus utváření ceny na trzích výrobních faktorů

podle nabídky a poptávky

Produkční funkce a zákon klesajících výnosů

- fixní a variabilní výrobní faktory

Firma vyrábějící dřevěné latě má k dispozici 5 cirkulárek, na kterých se

opracovává dřevo. Pracuje zde 7 dělníků. Aby zvýšila objem produkce,

rozhodla se přijmout další dělníky.

pily dělníci latě/den přírůstek produkce

5 7 100

5 8 140 40

5 9 190 50

5 11 270 30

5 10 240 50

5 12 290 20

5 13 300 10

mezní produkt (variabilního VF)

fixní VF

variabilní VF

celkový produkt dělníci

latě

7 8 9 10 11 12

50

100

150

200

250

300

13

Celkový produkt

Mezní produkt

optimální

kombinace

fixních a

variabilních

výrobních

faktorů

pily dělníci latě/den mez.

prod.5 7 100

5 8 140 40

5 9 190 50

5 11 270 30

5 10 240 50

5 12 290 20

5 13 300 10

Produkční funkce a efektivita produkce

Zisk z prodeje jedné latě je 30 Kč (prodejní cen 50 Kč, nákup

materiálu 20 Kč), denní mzda dělníka je 500 Kč

mezní

zisk (Kč)

1200

1500

1500

900

600

300

Jaký objem výrobního faktoru bude chtít výrobce nakoupit?

Produkční funkce

množství VF

produkt

optimální využití

variabilních VF

vzhledem k fixním

klesající výnosy VF

celkový

produkt

Celkový produkt

Mezní produkt

Průměrný produkt

průměrný

produkt

Do kdy se vyplatí

vyrábět? = do kdy se

vyplatí zvyšovat

variabilní VF?

odvíjí se od objemu

produkce

výnos dodatečné

jednotky variabilního VF

celkový produkt na

jednotku produkce

dokud jsou mezní

výnosy (odvozené od

mezního produktu,

stejná křivka) vyšší

než mezní cena

variabilního VF

(konstantní - např.

cena práce)

A B

mezní

produkt

C

mezní cena

variabilního VF

7. Organizace

hospodářského života -

tržní a příkazová

ekonomika

Organizace hospodářského života

- tržní a příkazová ekonomika

1. Zvyky (tradice)

- hospodářský život každé společnosti je určen na základě

kombinace tří principů:

3. Cenový systém (tržní princip)

2. Příkazy (centrální koordinace)

- určující v ekonomicky primitivních společnostech

- neuvědomělý, intuitivní způsob koordinace

- charakteristika: tradiční a neměnný způsob výroby

(dědičný princip), efektivnost a inovace produkce není

tématem; do nástupu kapitalismu



1. Zvyky (tradice)



- uplatňují se ve všech ekonomických systémech

- stěžejní místo v příkazových ekonomikách

- v demokratických ekonomikách v podobě cenových

regulací, dotací a subvencí, sociálních dávek



1. Zvyky (tradice)




- předpokladem trh, svoboda podnikání, volný obchod

- cena je výsledek existující nabídky a poptávky



1. Zvyky (tradice)



3. Cenový systém


Příkazová ekonomika

- centrálně plánované ekonomiky - plán určuje nabídku i

poptávku; převažující vlastnictví je veřejné

- dovršeno v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech

- potlačení svobody volby >>> potlačení motivace = pokles

výkonu hospodářství (mezi válkami byla československá

ekonomika na světové úrovni, na konci osmdesátých let

byla na chvostu Evropy)

Tržní a příkazová ekonomika

Tržní ekonomika

- převažující vlastnictví je soukromé

- o tom, CO, JAK a PRO KOHO vyrábět, rozhoduje trh, tržní

mechanismus a „neviditelná ruka trhu“ (působení konkurence

= svobodné volby a motivace lidí)

- ekonomické chování - maximalizace výnosů při minimalizaci

nákladů, společenská a mezinárodní dělba práce)

Kapitalismus

- soukromé vlastnictví, cenový systém, tržní ekonomika

Socialismus

- většina výrobních faktorů ve veřejném vlastnictví

- stát reguluje a přímo ovlivňuje podstatnou část fungování

hospodářství

Komunismus

- společné vlastnictví, každý z něj může čerpat podle své

libosti, zánik cenového systému

- předpoklad solidarity a seberegulace

Výhody a nevýhody jednotlivých systémů?

Formy hospodářského zřízení

8. Centrální banka a bankovní

systém

Bankovní systém

- v ČR dnes dvouúrovňový systém - centrální banka

(nepodnikatelská státní instituce) a komerční banky

- základní funkce bank

- depozitní - zákazníci vkládají peníze (depozitum)

- úvěrová - poskytují úvěr za úrok

- zprostředkovatel plateb (hotovostní a bezhotovostní)

- odtud pasivní úvěrové operace (banka přijímá peníze,

stává se dlužníkem) a aktivní úvěrové operace (poskytuje

peníze, je věřitelem)

- pasivní úvěrové operace - termínované (termínované účty,

vkladní knížky - lze vybrat po sjednaném termínu) a

netermínované (běžný účet - lze vybrat kdykoliv) - rozdílná

úroková sazba

Druhy úvěrů

Krátkodobé - do 1 roku

- kontokorentní - spojeny s běžným účtem, možnost čerpat

úvěr do určitého limitu dle smlouvy

- eskontní - odkoupení směnky klienta před její splatností

- akceptační - banka akceptuje cizí směnku vystavenou

klientem (směnka, na které je příkaz zaplatit určitou částku s

označením dlužníka - v tomto případě banky

x vlastní směnka - je na ní slib zaplatit určitou sumu)

- revolvingový - možnost čerpat opakovaně, vždy je třeba jej

splatit

- lombardní - úvěr jištěný zástavou movité věci (cenné papíry,

zboží)

Druhy úvěrů

Středně a dlouhodobé - od 1 roku do max. (většinou) 10 let

- hypoteční - jištěný zástavou nemovitosti

- emisní - spojený s emisí dlouhodobých cenných papírů

- spotřební půjčky - domácnostem

- faktoring - odkup krátkodobých pohledávek (do 1 roku)

- forfaiting - odkup dlouhodobých pohledávek (nad 1 rok)

Centrální banka

- centrální banka určuje množství (agregátní nabídku) peněz

v ekonomice - nástroj řízení inflace - měnová (monetární)

politika

- dříve: - zlatý standard - množství peněz bylo určováno

množstvím zlata

- komerční banky měly právo emitovat své vlastní

bankovky

- nezávislost centrální banky (na vládě, parlamentu) -

nezávislost na politických tlacích (snahy vlády krýt rozpočtové

výdaje půjčkou od centrální banky = emisí nových peněz)

Česká národní banka

- guvernér a členové bankovní rady jmenování prezidentem

na 6 let

- složení bankovní rady:

guvernér ČNB: Miroslav Singer

víceguvernér ČNB: Mojmír Hampl

víceguvernér ČNB: Vladimír Tomšík

člen bankovní rady ČNB: Lubomír Lízal

člen bankovní rady ČNB: Kamil Janáček

člen bankovní rady ČNB: Pavel Řežábek

člen bankovní rady ČNB: Jiří Rusnok

Cíle a nástroje měnové politiky

Konečné cíle měnové politiky: nízká inflace, nízká

nezaměstnanost, vyrovnaná obchodní bilance

Zprostředkující cíle měnové politiky: peněžní zásoba,

úroková míra, měnový kurz

Nástroje měnové politiky: diskontní půjčky (diskontní

sazba), operace na volném trhu, povinné minimální rezervy,

devizové rezervy

Diskontní sazba - základní úroková míra, za kterou

centrální banka půjčuje komerčním bankám (0,05 %)

Lombardní sazba - úroková míra, za kterou centrální banka

půjčuje komerčním bankám oproti zástavě cenných papírů

(marginální zápůjční facilita = příliš se nevyužívá – 0,25 %)

2T repo sazba - úroková míra, za kterou CB odkupuje od

komerčních jimi emitované dluhopisy (0,05 %)

PMR - povinné minimální rezervy (2,00 %)

Vývoj úrokových sazeb v Česku (2T repo)

19900101|4,00

19900401|5,00

19901001|7,00

19901111|8,50

19910101|10,00

19910908|9,50

19920325|9,00

19920826|8,00

19921230|9,50

19930610|8,00

19941024|8,50

19950626|9,50

19960621|10,50

19970527|13,00

19980814|11,50

19981027|10,00

19981223|7,50

19990312|6,00

19990903|5,50

19991027|5,00

Diskontní sazba2T Dis Lo

23.2.2001 5,00 4,0 6,0

27.7.2001 5,25 4,25 6,25

30.11.2001 4,75 3,75 5,75

22.1.2002 4,50 3,50 5,50

1.2.2002 4,25 3,25 5,25

26.4.2002 3,75 2,75 4,75

26.7.2002 3,00 2,00 4,00

1.11.2002 2,75 1,75 3,75

31.1.2003 2,50 1,50 3,50

26.6.2003 2,25 1,25 3,25

1.8.2003 2,00 1,00 3,00

25.6.2004 2,25 1,25 3,25

27.8.2004 2,50 1,50 3,50

28.1.2005 2,25 1,25 3,25

1.4.2005 2,00 1,00 3,00

29.4.2005 1,75 0,75 2,75

31.10.2005 2,00 1,00 3,00

28.7.2006 2,25 1,25 3,25

2T Dis Lo

29.9.2006 2,50 1,50 3,50

1.6.2007 2,75 1,75 3,75

27.7.2007 3,00 2,00 4,00

31.8.2007 3,25 2,25 4,25

30.11.2007 3,50 2,50 4,50

8.2.2008 3,75 2,75 4,75

8.8.2008 3,5 2,5 4,5

7.11.2008 2,75 1,75 3,75

18.12.2008 2,25 1,25 3,25

6.2.2009 1,75 0,75 2,75

11.5.2009 1,50 0,50 2,50

7.8.2009 1,25 0,25 2,25

17.12.2009 1,00 0,25 2,00

7.5.2010 0,75 0,25 1,75

29.6.2012 0,50 0,25 1,50

1.10.2012 0,25 0,10 0,75

2.11.2012 0,05 0,05 0,25

Vzestup peněz

http://www.youtube.com/watch?v=d7kUZJndUNI

http://www.youtube.com/watch?v=xBbNoRfHCPs

http://www.youtube.com/watch?v=yiauJLPnzUk

http://www.youtube.com/watch?v=bbjUq3MW7as

http://www.youtube.com/watch?v=3M9FrNsd_8w

http://www.youtube.com/watch?v=6y-3ISB1QTs

http://www.youtube.com/watch?v=Ic1g58UZeBM

http://www.youtube.com/watch?v=d7kUZJndUNI

http://www.youtube.com/watch?v=xBbNoRfHCPs

http://www.youtube.com/watch?v=yiauJLPnzUk

http://www.youtube.com/watch?v=bbjUq3MW7as

http://www.youtube.com/watch?v=3M9FrNsd_8w

http://www.youtube.com/watch?v=6y-3ISB1QTs

http://www.youtube.com/watch?v=Ic1g58UZeBM

9. Majetková a kapitálová

výstavba podniku

Majetková a kapitálová výstavba podniku

majetek kapitál

= vše, co podnik vlastní

(budovy, stroje, polotovary,

rozpracované výrobky,

peníze, cenné papíry...)

= zdroje krytí = „odkud na

to vzal“ (vlastní zdroje -

vložil do podnikání, vytvořil;

cizí zdroje - půjčil si)

- v účetním smyslu

kapitál ≠ peníze

- aktiva - pasiva=

- jsou shrnuta v účetním dokumentu: rozvaha (bilance) podniku

- aktiva a pasiva nesouvisejí s náklady a výnosy, ani to není nic

„dobrého“ a „špatného“

Účetní uzávěrka

Účetní závěrka

- „uzavření účtů“ v účetnictví podniku

- účetní dokumenty vyplývající z účetní uzávěrky

- bilance - stav majetku a zdrojů krytí k určitému datu

- výsledovka - výkaz zisků a ztrát - přehled nákladů a výnosů

za určité období

- příloha (vysvětlení bilance a výsledovky)

- cash flow - přehled finančních toků za určité období

Majetková struktura podniku

aktiva (majetek)

dlouhodobý

majetek

(aktiva)> 1 rok, odpisy

> 40/60 tis. Kč

oběžný

majetek

(aktiva)< 1 rok, do

nákladů

jednorázově

hmotný

nehmotný

finanční

věcný

peněžní (různá míra

likvidity)

nemovitý

movitý

pozemkybudovystavby

strojevýrobní zařízenídopravní prostř.inventář

patenty

licenceautorská práva

finanční účasti

cenné investiční papíry

výrobnínedokonč. výrobahotové výrobkyzboží

pohledávky

cenné papíry krátkodobé

peníze

náklady příštích období

zásoby

u odběratelůu sdružených podn.

v hotovostina účtech

Oceňování zásob- jak vyjádřit aktuální hodnotu majetku v podniku?

- zásoby do podniku přicházejí postupně a není možné určit,

ze které dodávky pocházejí

- dle průměrných cen

- FIFO - first in first out

- LIFO - last in first out - u nás nelze používat

Hodnota firmy- účetní hodnota majetku x tržní hodnota akcií

Odpisové skupiny

1 3 roky kancelářské stroje, plemenný dobytek

1a 4 roky motorová vozidla (kromě motocyklů)

2 6 let prodejní automaty, nákladní automobily

3 12 let lodě, tramvaje, vozy metra

4 20 let budovy ze dřeva a plastů, bazény, komíny

5 30 let mosty, tunely, budovy, silnice, tribuny

6 50 let budovy hotelů, obchodních domů, školy

- neodepisuje se: pozemky, umělecká díla

- lineární a zrychlené odepisování

Kapitálová struktura podniku

kapitál (zdroje krytí)

vlastní kapitál (vložil zakladatel)

cizí kapitál(vložil věřitel při

nedostatečném

vlastním kapitálu

jako investici)

základní kapitál (jmění)

rezervní kapitál (rezervní/nedělitelný fond)

nerozdělený zisk (minulé období)

emisní ážio (a.s.)

dlouhodobý(splatnost>1rok)

krátkodobý

bankovní úvěry dlouhodobé

podnikové obligace

dlužní úpisy

bankovní úvěry krátkodobé

dodavatelské úvěry

zálohy odběratelůnevyplacené mzdy a dividendy

výdaje příštích období

Rozvaha (bilance) podnikuAktiva (v Kč) 1.1. 31.12

A. Dlouhodobý majetek

Hmotný investiční (dlouhodobý) majetek

- nemovitý (pozemky, budovy, stavby)

- movitý (stroje, výrobní zařízení)

Nehmotný investiční majetek

- patenty, licence, nehmotná práva

Finanční majetek

- finanční účasti, cenné investiční papíry

B. Oběžný (krátkodobý) majetek

Zásoby

- materiál na skladě

- výrobky

- zboží na skladě a v prodejnách

Pohledávky

- odběratelé

Krátkodobý finanční majetek

- pokladna

- ceniny

- bankovní účty

Náklady příštích období

Aktiva celkem

Pasiva (v Kč) 1.1. 31.12.

A. Vlastní zdroje

Základní jmění

Rezervní fondy

Nerozdělený zisk

Emisní ážio (u a.s.)

B. Cizí zdroje

Dlouhodobý kapitál (závazky)

- dlouhodobé bankovní úvěry

- podnikové obligace

- dlužní úpisy

Krátkodobý kapitál (závazky)

- krátkodobé bankovní úvěry

- dodavatelské úvěry

- zálohy odběratelům

- nevyplacené mzdy a dividendy

- závazky k institucím SZ a veřejného ZP

- výnosy příštích období

Pasiva celkem

- účetní závěrka

(+výsledovka, cash flow)

10. Náklady, výnosy a

hospodářský výsledek

Náklady, výnosy a hospodářský výsledek

Rozlišení nákladů a výnosů vs. příjmů a výdajů

- náklady a výnosy jsou peněžní částky, které podnik získal

nebo vynaložil za účetní období bez ohledu na to, zda došlo k

jejich skutečné úhradě v tomto účetním období (příklad: podnik

vystavil svému zákazníkovi fakturu - tím mu vznikl výnos -

avšak k úhradě (= příjmu) dojde až v dalším účetním období

(po 1. lednu), nebo také nikdy (odběratel je v platební

neschopnosti, zkrachoval - tedy nevzniká příjem)

- příjmy a výdaje jsou peněžní částky, k jejichž úhradě

skutečně došlo (v daném účetním období) - jde tedy o pohyb

peněžních prostředků zaznamenaný na účtu nebo v hotovosti

(jiný příklad: podniku přijde faktura - vzniká mu náklad - platbu

ovšem pozdrží, takže prozatím nedošlo k výdaji)

- náklady a výnosy souvisí s výkazem zisků a ztrát

(výsledovkou), příjmy a výdaje souvisí s cash flow


Hospodářský výsledek

- rozdíl mezi výnosy a náklady

- kladný = zisk

- záporný = ztráta

- neutrální = 0


Členění nákladů a výnosů

Náklady - provozní (běžné provozní náklady - materiál,

energie, osobní náklady; odpisy investičního

majetku; ostatní provozní náklady)

- finanční (z investic, cenných papírů apod.)

- mimořádné (prodej odepsaných strojů apod.)

Výnosy - provozní (tržby za prodej)

- finanční (úroky, jiné finanční náklady)

- mimořádné (dary, mimořádné odměny)


Hospodářský výsledek (HV)

provozní V - provozní N = provozní HV

+ + +

finanční V - finanční N = finanční HV

mimořádné V - mimořádné N = mimořádný HV+ + +

výnosy - náklady = HV před zdaněním

- daně

= HV po zdanění

+ čerpání z rez. fondů

- příděly rezev. fondům

+- HV minulých let

= bilanční zisk/ztráta

NÁKLADY

Provozní náklady

Materiálové náklady

- nákup materiálu a polotovarů (surovin)

- drobný hmotný investiční majetek (do 40 tis. Kč)

- pohonné hmoty

- ostatní materiálové náklady (dle oboru)

Nemateriálové náklady

- energie (elektřina, plyn, voda)

- drobný nehmotný investiční majetek (do 60 tis. Kč)

- opravy a udržování (budov, strojů, aut)

- služby

- marketing a propagace

- telefony

- poštovné a spoje

- nájemné

- právní a ekonomické služby

Odpisy investičního majetku

- odpisy budov, strojů, zařízení

Ostatní provozní náklady

Výkaz nákladů a výnosů (výsledovka)Finanční náklady

- daně a poplatky, úroky z úvěrů

Osobní náklady

Mzdové náklady (možno rozepsat)

Odvody na sociální a zdravotní pojištění

Celkové náklady

VÝNOSY

Provozní výnosy

- tržby z prodeje výrobků a služeb

Finanční výnosy

- úroky

- výnosy z finančních investic

Mimořádné výnosy

- prodej odepsaných strojů

- účelové dotace

Celkové výnosy

Hospodářský výsledek (výnosy - náklady)

Daň z příjmu

Hospodářský výsledek po zdanění

Utopené náklady

Příklad: postavili jste si dům za 5 milionů Kč, ale pak postavili

poblíž dálnici. Hluk je nesnesitelný a chcete dům prodat, ale

nejvíc vám za dům nabízejí 2 mil. Kč. Je prodej výhodný?

Účetní pohled:

Náklady: 5 mil.

Výnosy: 2 mil.

Ztráta: 3 mil.

Ekonomický pohled:

Utopené náklady: 5 mil.

Náklady: 0

Výnosy: 2 mil.

Zisk: 2 mil.

- náklady, které člověk zaplatí, ať už se rozhodne pro kteroukoliv

variantu z těch, které připadají v úvahu (rozhodování mezi

podnikatelskými variantami)

V důsledku silných otřesů za pět let popraskaly zdi, oprava by

stála 1 mil. Kč, prodejní cena bez opravy je 1 mil. Kč, po

opravě 1,5 mil. Kč

Explicitní a implicitní náklady

Plat asistentky: 20 tis. Kč

Energie, úklid: 10 tis. Kč

Výnosy: 75 tis. Kč

Obětovaný nájem: 20 tis. Kč

Obětovaný příjem: 25 tis. Kč

Účetní náklady: 35 tis. Kč

Zisk: 40 tis. Kč

Ekonomické náklady: 80 tis. Kč

Ekonomický zisk: -5 tis. Kč

Explicitní náklady -

náklady za používání

cizích výrobních faktorů

(skutečně zaplacené)

Implicitní náklady -

obětované příležitosti

vlastních výrobních faktorů

(ve skutečnosti

nezaplacené, jde o

potenciální výnos z

vlastnictví výrobního faktoru

- nejsou součástí účetních

nákladů, ale ekonomických

nákladů ano)

Papír, CD, barvy: 5 tis. Kč

Podnikatel vlastní nebytové prostory. Provozuje zde svou živnost -

výrobu drobných propagačních materiálů. Zaměstnává asistentku, platí

energii, vodu a údržbu. Má možnost prostory pronajmout za 20 tis. Kč a

nechat se zaměstnat za 25 tis. Kč.

Náklady příležitosti (oportunitní náklady,

alternativní náklady)

Absolvent bakalářského stupně prezenčního studia zvažuje, zda pokračovat v

magisterském studiu. Má podnájem ve městě, kde by mohl studovat nebo pracovat.

Jako bakaláři mu firma nabídne 20 tis. Kč, jako magistrovi 30 tis. Kč.

Varianta I. - studium (2 roky)

Nájem: - 120 000 Kč

Obětovaný příjem: - 480 000 Kč

Náklady na studium: 50 000 Kč

Celkem: - 530 000 Kč

Varianta II. - práce

Nájem: - 120 000 Kč

Příjem: + 480 000 Kč

Strava: - 80 000 Kč Strava: - 80 000 Kč

Celkem: + 480 000 Kč

Obětovaný příjem = náklad příležitosti

(utopené

náklady)

Práce (30 let)

Nájem: 1 800 000 Kč Nájem: 1 800 000 Kč

Strava: 1 200 000 Kč Strava: 1 200 000 Kč

Příjem: 10 800 000 Kč Příjem: 7 200 000 Kč

Celkem: 10 270 000 Kč Celkem: 7 680 000 Kč

30 tis. Kč měsíčně 20 tis. Kč měs.

Náklady příležitosti (ušlý zisk - rozdíl obou variant): - 2 590 000 Kč

(utopené

náklady)

Náklady příležitosti (oportunitní náklady,

alternativní náklady)

- výběr nejekonomičtější varianty není nikdy uvažování

o věcech minulých, ale o věcech budoucích.

- podstatou nákladů je obětovaná příležitost - nákladem

je obětovaný užitek, který mohli získat při jiné příležitosti

- účetní pojetí nákladů ≠ manažerské pojetí nákladů

- náklady příležitosti jsou náklady druhé nejlepší příležitosti

- účetnictví ≠ ekonomie: účetnictví je zaznamenávání

věcí minulých ekonomie (ekonomické myšlení) je

uvažování o věcech budoucích

- alternativní náklady, náklady ušlé příležitosti (ušlý zisk),

(implicitní náklady)

Plat asistentky: 20 tis. Kč

Energie, úklid: 10 tis. Kč

Výnosy: 75 tis. Kč

Obětovaný nájem: 20 tis. Kč

Obětovaný příjem: 25 tis. Kč

Náklady: 35 tis. Kč

Zisk: 40 tis. Kč

Ekonomické náklady: 80 tis. Kč

Ekonomický zisk: -5 tis. Kč

Variabilní a fixní náklady

Papír, CD, barvy: 5 tis. Kč

Fixní náklady -

vznikají, i když je

produkce zastavena

Variabilní náklady -

odvíjejí se od objemu

produkce, je-li

produkce zastavena,

nevznikají

Nákladové funkce

objem produkce

náklady

fixní náklady

skoková změna fixních nákladů (např. aby bylo

možné dále zvyšovat výrobu, je třeba pronajmout

další výrobní halu)

úspory z objemu

(podproporcionální

průběh křivky

variabilních

nákladů)

vzácnost VF (nadproporcionální průběh

křivky variabilních nákladů)

variabilní

náklady

Fixní náklady

Variabilní náklady

Průměrné náklady

Mezní nákladyprůměrné

náklady

mezní

náklady

Maximalizace zisku

nezávisí na objemu produkce - např.

pronájem budov, krátkodobě též platy

odvíjejí se od objemu produkce,

materiál, energie, mzdy (dlouhodobě)

náklady na jednotku produkce (celkové

náklady / počet vyrobených kusů)

přírůstek nákladů s dodatečnou

jednotkou produkce (kolik nás stojí

výroba dodatečné jednotky produkce)

MC = MI (dokud mezní náklady

nedosáhnou mezních výnosů) bod C

A B C

průměrné výnosy = mezní výnosy = cena

(každá prodaná jednotka znamená stejný výnos)

11. Účetnictví a nástroje

vnitropodnikového řízení

Podvojné účetnictví

- dříve: podvojné a jednoduché účetnictví

- dnes: účetnictví a zjednodušená účetní evidence

- každá účetní operace (účetní doklad, např. faktura) se

zároveň projeví na dvou účtech - když podnik vydá fakturu,

jeho zásoby (vyrobené zboží) se mění v pohledávku u

odběratele (neproplacená faktura) a ta v peněžní majetek

(částka na účtu po proplacení faktury)

- každá účetní operace znamená změnu struktury majetku,

jmění a dluhů (projeví se jako změna na straně aktiv i pasiv).

Nástroje vnitropodnikového řízení

- rozpočetnictví

- kalkulace

- analýza bodu zvratu

Rozpočetnictví a kalkulace

- kalkulací se zpravidla myslí výpočet ceny produktu pomocí

odhadu nákladů na jeho výrobu; rozpočetnictví je odhad

budoucích nákladů a výnosů celého podniku (viz struktura

nákladů a výnosů, hospodářský výsledek)

- kalkulace mohou pracovat s technicko-hospodářskými

normami (THN), které určují např. množství materiálu nebo

práce potřebné na výrobu jednotky produktu (např. na výrobu

jedné židle je třeba 1 kg dřeva, 1 kg železa, 0,2 hodiny strojové

práce a 0,6 hodiny lidské práce)

- rozpočetnictví může vycházet z kalkulací, často je to ale

spíše odhad na základě zkušeností a vývoje trhů

Kalkulace

- předběžná

- výsledná (odráží skutečný stav)

- způsob stanovení ceny produktu dle nákladů

- normová (dle THN, ISO...)

- propočtová - kde nejsou normy, nové výrobky

- s neúplnými náklady - pouze přímé náklady

(materiál, mzdy, ostatní přímé náklady)

- ostatní náklady + zisk = hrubé rozpětí

(ukazatel rentability výrobku)

- s úplnými náklady - přímé i nepřímé náklady

Kalkulační vzorec (roční náklady/roční produkce)

Přímý materiál (suroviny, polotovary... co se přímo spotřebuje do produktu)

+ Přímé mzdy (mzdy osob, které se přímo podílejí na produkci (dělníci, služby)

+ Ostatní přímé náklady (licence, nákup literatury, cestovné expertům...)

+ Výrobní režie (odpisy hodnoty strojů a zařízení, SW)

= Vlastní náklady výroby

+ Správní režie (mzdy administrativních pracovníků, kancelářské stroje a materiál,

náklady na audit, externí poradci, další nakupované služby - SW...)

= Vlastní náklady výkonu

+ Odbytové náklady (logistické náklady, marketing, propagace...)

= Úplné vlastní náklady výkonu

+ Zisk (v přiměřené míře - 15%)

= Výrobní cena

+ Obchodní a odbytové přirážky a srážky (přirážka prodejců - velko+maloobchod,

slevy...)

= Prodejní cena

Kalkulace ceny více produktů

Přímé náklady - materiál, přímé mzdy, výrobní režie - jsme

schopni rozklíčovat ke konkrétním produktům

Režijní náklady - mzdy administrativních pracovníků,

pronájem budov a strojů - nejsme schopni určit, ke kterým

konkrétním produktům se vztahují

- kalkulace prostým dělením (u stejné produkce;

zejména pokud se přímé náklady počítají dle norem)

- kalkulace poměrovými čísly (používá se u stejných

nebo podobných produktů, které se liší např. velikostí,

hmotností, pracností, jakostí atd.)

- kalkulace přirážková (u různorodé produkce - režijní

náklady se rozvrhují podle kalkulační jednice)

- jakým způsobem rozpočítat režijní náklady mezi několik

produktů?

Kalkulace ceny více produktůRežijní náklady

- kalkulace poměrovými čísly (používá se u stejných

nebo podobných produktů, které se liší např. velikostí,

hmotností, pracností, jakostí atd.)

Vyrábíme chleba ve dvou variantách - 1 kg (1000 ks) a

0,7 kg (1500 ks). Celkové režijní náklady jsou 8000 Kč.

Výrobek ks Poměrové

číslo

Režijní náklady

Kč/jednotka

Režijní náklady

Kč celkem

Chléb 1kg 1000 1 3,90 3900

Chléb 0,7 kg 1500 0,7 2,73 4095

8000 (7995)

x = ? Kč režijních

nákladů na jednotku

produkce

1*1000*x + 0,7*1500*x = 8000

2050*x = 8000

x = 3,90

Kalkulace ceny více produktůRežijní náklady

- kalkulace přirážková (u různorodé produkce - režijní

náklady se rozvrhují podle kalkulační jednice)

- kalkulační jednicí jsou zpravidla přímé náklady,

případně přímý materiál nebo přímé mzdy

Vyrábíme stoly a židle. Přímé náklady na stůl jsou 1000 Kč

(400 ks) a na židli jsou 500 Kč (1500 ks). Režijní náklady

jsou 50 000 Kč.

Výrobek ks Přímé

náklady

Přirážka

Kč/ks

Přirážka

celkem

Stůl 400 1000 43,5 17 400

Židle 1500 500 21,7 32 550

49 950

400*1000*x + 500*1500*x = 50 000

1 150 000*x = 50 000x = 0,0435 >> 4,35 %

Analýza bodu zvratu- okamžik (daný objemem produkce), kdy se firma dostává

do zisku (výnosy jsou vyšší než náklady)

- fixní náklady - firma je platí, i když neprodukuje

- variabilní náklady - mění se s objemem produkce

(předpoklad: mění se lineárně - náklady na jednotku

produkce jsou stejné)

q

p

FN

VN (CN)CV

BZ

1. Rozlište fixní a variabilní náklady

2. Propočítejte výši variabilních

nákladů na jednotku produkce

(ročně)

3. Určete požadovaný objem produkce

FN + VN = CV

FN + VNj * q = c * q

q = FN / (c - VNj)

c = cena

VNj = variabilní náklady na jednotku produkce

q >>> BZ

Studijní literatura k testu

ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie : Stručný přehled. Verze 2004-2005.

Zlín: CEED, 2004. ISBN 80-902552-9-9

Kapitoly (dle verze knihy 2004-2005, v jiných mohou být jiná čísla kapitol, což jsem

neověřoval)

1 Ekonomie jako věda (celá kapitola)

2 Základní ekonomická východiska (kromě kapitoly 2.2 Historický vývoj)

3 Základní ekonomické pojmy (kromě kapitoly 3.8.1 Absolutní a komparativní výhody,

dále si nemusíte příliš všímat pasáží, kde se hovoří o posunech poptávkové a

nabídkové křivky)

4 Subjekty národního hospodářství (pokud pracujete se staršími verzemi knihy, mějte

na paměti aktualizace živnostenského zákona či obchodního zákoníku - viz

prezentace)

5 Podniková ekonomika (kapitoly 5.1 Zakládání podniku, 5.2 Majetková a kapitálová

výstavba podniku, 5.3 Dlouhodobý majetek (mimo 5.3.4-5.3.6), 5.7 Ekonomický

informační systém a účetnictví (pouze subkapitoly 5.7.1 Kalkulace a 5.7.2

Účetnictví))

6 Hospodářská politika (pouze 6.1 Funkce státu, 6.2 Daňový systém)

7 Finanční trhy (pouze 7.1 Struktura FT, 7.2 Peněžní trh, 7.3 Kapitálový trh, 7.4

Burzy a 7.5 Bankovnictví)

Documents

EKONOMIKA - bacuvcik.webnode.cz · vyplývající zemise oběživa (v ČR nepřichází vúvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti