Click here to load reader

Ekologická stopa (ES) (Ecological Footprint)

  • View
    28

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Ekologická stopa (ES) (Ecological Footprint). Letní škola alternativ v ekonomii, 3.-9.7. 2004, Křtiny u Brna. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Definice. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Ekologická stopa (ES) (Ecological Footprint)

  • Ekologick stopa (ES)(Ecological Footprint)Letn kola alternativ v ekonomii, 3.-9.7. 2004, Ktiny u BrnaMgr. Petra Kukov, Centrum pro otzky ivotnho prosted Univerzity Karlovy

  • DefinicePlocha ekologicky produktivn zem (a vody) potebn k zajitn spotebovanch zdroj a vstebn vzniklch odpad populace/jedince, za pouvn bnch technologi.

  • Industriln metabolismusLidsk spolenost, ekonomika tzv. socio-ekonomick systm se chov analogicky s ivm organismem. Z okolnho prosted odebr materily a energii, kter sten vyuije, a nakonec pemn na odpadn ltky, kter putuj zpt do prody. (Ayres, 1994)

    Souvisejc indiktory bvaj vyjadovny ve fyzickch jednotkch (ha, t, J)

    PRO?Monetrn vyjden nejsou dostaten pro informaci o stavu a ivotaschopnosti podprnch ekosystm, kter nm poskytuj statky a sluby jako napklad tvorbu rodn pdy, regulaci klimatu, zdroje energie, potravu.

  • Pbuzn indiktory

    Materilov toky (Material Flow Analysis, MFA) kvantifikace vmny materil v tunch mezi hranicemi socio-ekonomick soustavy a ivotnm prostedm. Vstupy, vstupy; ekonomick soustava se bere jako ern skka vnitn toky se nesleduj. Rozdl mezi vstupy a vstupy se nazv zsoba. Energetick toky (Energy Flow Analysis, EFA) podobn jako MFA, ale vyjaduje ve v energetickch jednotkch Joulech (J).

  • Environmentln prostor (Environmental space) stanovuje mnostv zdroj, kter by mohlo bt erpno v udritelnm svt. Pedpokld spravedliv podl pro zem i jednotlivce. Skld se ze zsob (obnoviteln neobnoviteln zdroje) a z propad (odpady, zneitn).Ekologick ruksak mnostv materil (t) spotebovanch na urit vrobek.

  • Prvn kniha o ekologick stop z roku 1996 autor Mathise Wackernagela a Williama Reese: Our Ecological Footprint Reducing Human Impact on the Earth.

  • Ilustrace z knihy Our Ecological Footprint

  • Pro znzornn zvislosti na ploe vn zem, kde lovk ije, nartv kniha hypotetickou pedstavu msta oddlenho od okol sklennm poklopem.

  • V poad druh kniha o ekologick stop (ale nejen o n) autor Nicky Chamberse, Craiga Simmonise a Mathise Wackernagla.Rok vydn 2001.

  • Druhy ESES jedince, msta, regionu, sttu, populace/sttuES prmyslovho odvtv zemdlstv, dopravy, ..ES bydlen, instituce,..2 Zkladn pedpoklady vpotu1) meme kvantifikovat vtinu prodnch zdroj, kter lidsk spolenost spotebovv a vtinu odpad, je produkuje2) vtinu tchto zdroj a tok odpad je mon pevst na plochu ekologicky produktivn pdy, kter tyto zdroje produkuje a odpady vstebv.

  • Hlavn rysyKoncept pevrac obsah pojmu nosn kapacita prosted (kter udv maximln velikost populace, kter me existovat neomezen dlouho na danm zem ani by naruila produkn kapacitu tohoto zem). Odpovd na otzku, kolik zem lovk potebuje, ne tedy kolik lid urit plocha uiv.Orientace hlavn na obnoviteln zdroje.

  • sti ekologick stopyZle toti na tom, jakho druhu jsou spotebn sloky. Podle toho je pak nutn pda rznch kategori. ORN PDALESPASTVINY, LOUKYZASTAVN PLOCHAENERGETICK ZEM (plocha lesa schopnho asimilovat CO2)

  • Vyjadovn vsledkNejastji v ha/os. resp. gha/os.gha prmrn produktivn plocha ve svtovm mtkuPRO? monost mezinrodnho srovnn - ukazuje nap. nerovnosti mezi chudm jihem a bohatm severem.

  • Zdroj: Living Planet Report, WWF, 2002

  • Ekologicky (biologicky)produktivn pda (zem)arely svznamnou rostlinnou nebo ivoinou produktivitou, jejich souet pro uritou zemi dv jej dostupnou biologickou kapacitu. (t bioproduktivn prostor)

    Biologick (ekologick) kapacitacelkov produkn kapacita biologicky produktivnho prostoru napklad vurit zemi. Me bt vyjdena jako ekvivalentn jednotka plochy sprmrnou svtovou produktivitou.

  • Ekologick deficit (lokln, globln) mnostv, o kter pesahuje ES lokln nebo globln dostupnou ekologickou kapacitu.

    Mezera trval udritelnostivypovd o rozdlu mezi ekologickou produkc a souasnou lidskou nadmrnou spotebou. Rozvjen udritelnosti znamen zmenovn mezery trval udritelnosti.Nosn (nosn) kapacitatradin definovna jako maximln populace danch druh, kter me vuritch podmnkch existovat neomezen dlouho. Vlidskm kontextu bv tak definovna jako maximln bezpen zt prosted.

  • Prodn kapitlmnostv prodnch prostedk, kter kontinuln poskytuj prodn statky a sluby. Hlavn funkce zahrnuj produkci zdroj (deva nebo obilnin), vstebvn odpad a ivot podporujc funkce (ochrana ped UV zenm, ochrana biodiverzity, stability klimatu).

  • Living Planet Report 2002 (WWF)Ekologick stopa vzrostla mezi lety 1961 a 1999 o 80 % na rove pesahujc 20 % biologickou kapacitu Zem.V grafu je vyjden jako poet planet, kter maj stejnou produkn kapacitu jedn Zemkoule za rok.

    Spoteba prodnch zdroj me peshnout produktivn kapacity znehodnocovnm prodnho kapitlu, ale to nen mon udret do nekonena.

  • VPOTY2 zkladn zpsoby vpotu ESCompound footprinting - zamen na zdroje (devo, obil,), data erp z nrodnch statistickch pramenComponent footprinting - ze spotebnho koe (hotovch vrobk) pomoc analzy ivotnho cyklu vrobku (LCA) pot zdroje. Problematick vsledky v dsledku omezench monost LCA a problm tzv. doublecountingu.

  • Zjevn spoteba - vypot se z produkce, dovozu a vvozu. S = P + D V

    2) Ekologick stopa sloky - zsk se pevedenm zjevn spoteby na plochu pomoc vnosu.

    ESi = S / V

    ESi ekologick stopa slokyS spoteba (t) V vnos (kg/ha)

    BIOMASA (zemdlsk plodiny, produkce masa)

  • Ekologick stopa slokyZsk se pevedenm zjevn spoteby na plochu pomoc vnosu.

    ESi = S / V

    ESi ekologick stopa slokyS spoteba (t) V vnos (kg/ha)

  • DEVOSpoteba se pevede na plochu pomoc prstku (m3/ha/rok).Dovoz a vvoz se uprav pomoc odpadnch faktor. (Udvaj kolik m3 vytenho deva se spotebuje na 1 m3 dalho produktu, kter se ve statistickch pramenech povauj tak za surov dv (nap. ezivo).

  • Pevod na plochu spoteby energieESi = S / p

    ESi ekologick stopa slokyS- spoteba (J)p produktivity (J/ha) - mnostv fosilnch paliv, ze kterho se uvoln tolik CO2, kter vsteb 1 hektar ekologicky produktivn pdy (vtinou les).

  • ProduktivityZdroj: Wackernagel and Rees, 1999

  • Energetick pdaJe plocha stednvkho lesa schopnho vstebvat oxid uhliit uvolovan pi spalovn fosilnch paliv.Vtlen energieZbo v podob dovench a vyvench vrobk se zapotv do ES jako vtlen energie.Ta se ur z hmotnosti vrobk pomoc energetick nronosti (Gj/t) vroby, pepravy.

  • Dl ekologick stopyVzniknou soutem jednotlivch kategori ES sloek.

    Pklad: ES na orn pd, lesn,.atd.

    Celkov ekologick stopaJe vyjdena v jednotkch plochy (ha/os), kter je v globlnm mtku prmrn, m prmrnou svtovou produktivitu.

  • Ekvivalentn faktoryUdvaj, kolikrt je dan kategorie ekologicky produktivn zem (orn pda, les,) produktivnj ne ne plocha prmrn, jej ekvivalentn faktor je roven jedn.

  • SOUHRN

  • Pozn.: Faktory vnosu udvaj kolikrt je pda v dan zemi produktivnj ne globln prmr. Uprav tak dostupnou plochu (orn pdy, lesa,) na pdu se svtovou produktivitou .

  • Ostatn indiktoryPozn.: Data z roku 1998.

  • Shrnut: Shrnuje vce faktor dohromady a vyjaduje vsledek jednm slem,co je snadno pedstaviteln i pro veejnost snadno uchopiteln Ekologick stopa je indiktor atraktivn+ vhody

  • Shrnut:-nevhody Vsledky vyjden ve svtov prmrn produktivn ploe tzv. globlnch hektarech kvli srovnatelnosti mohou bt matouc Srovnatelnost vsledk vypotench podle stejn metodiky zvis sp na datovch zdrojch (rozdl mezi mezinrodnmi a nrodnmi databzemi) adu aktivit nezapotv, nap. z odpad pouze CO2, nezahrnuje toxick ltky rozptlen do prosted apod. Bere v vahu jenom aktivity, kter mohou bt v budoucnu udriteln, ostatn pomj.

  • Shrnut:-nevhody Vsledky vyjden ve svtov prmrn produktivn ploe tzv. globlnch hektarech a v relnch hektarech se li pinejmenm faktorem 2. Problematick interpretace vsledk. Dleit interpretovat vsledky v irch souvislostech.

  • Sloky ekologick stopy (ES), zpsob jejich vpotu a mon alternativy Orn pda z produkce odetenm vvozu a pitenm dovozu a hektarovch vnos

    lesyenergetick zem plocha les nutnch ke vstebn CO2 zastavn plochaALTERNATIVA:Vpoet z osevnch ploch pravdivj vsledek, detailnj analzou zahr. obchodu mono alokovat ES do konkrtnch zem a urit i konkrtn plochu v ha ne v gha

    zjistit konkrtn plochu v R, kter se pouv na vrobu i zpracovn energie z katastru nemovitost. Nutn upesnit v ternu.

  • ES R za rok 1998: 6,7 gha/os.ES R za rok 2001 (stejn metodika)7,38 gha/os.

    ES R za rok 2001 (mrn vylepen metodika)7,44 gha/os.ES R reln hektary3,33 ha/os

    Vsledek pro srovnn:ES Severn Ameriky za rok 20008,4 gha/os.Senbel et al., 2003

  • Jedno z mnoha poitadel ekologick stopy na internetuhttp://www.earthday.net/footprint/index.asp#

  • Vpoty ES: v etinRbelov, E. Tebick, V.Bendl, J.

    MP a EP, Planeta 2000

  • Dkuji za pozornost!

    genuine [denjuin]