Za základní jednotky považujeme vlastnosti a rysy

Vlastnosti osobnosti – vyznačují se stálostí , ovlivňují reakce a projevy jednice, můžeme předvídat chování a jednání jednice

Rysy osobnosti- na rozdíl od vlastností nemají obecnou platnost a jsou spíše vázány na specifické situace-každý člověk má řadu konkrétních vlastností, rysů, které ukazují jeho osobnost a jedinečnost

Ve vztahu ke konkrétním jedincům odlišujeme jeho vlastnosti( G.W.Allport):

KARDINÁLNÍ - jedince při každé jeho činnosti,kterou vykonaváCENTRÁLNÍ - jsou časově omezené, uplatňujeme je např.ve vztazíchSEKUNDÁRNÍ - projevuje se zřídka,ve výjmečných situacích

• CharakterJsou to vlastnosti související s morálkou a chováním. Utáří se také samotnou aktivitou jedince. Piaget:1) Heteronomní morálka - je plná příkazů a autority2) Autonomní morálka - dítě postupem věku zjištuje, že pravidla mají své výjimky a přizpůsobují se situaci

• Schopnost- vlastnosti, které jedinci umožňují vykonávat dané činnosti- nárůstový (inkrementální) pohled – vychází z toho, že různé faktory a aktivity jedince mohou ovlivňovat růst nebo pokles inteligence (schopnosti) během života

Gardnerova a Sternbergova teorie inteligence-představuje svou koncepci mnohočetné inteligence - zde tvrdí, že tyto inteligence jsou na sobě nezávislé a fungují odděleně, jde o inteligenci jazykovou, hudební, logicko-matematickou, prostorovou, tělesně-pohybovou, personálnía) Zjišťování intelektových profilů – odhaluje orientaci osobnosti, oblasti optimálních předpokladů rozvoje spojenou s motivacíb) Vzdělávání inteligencí – nemusí jít o zvládání obsahu, ale o zvládání obsahu jako prostředku rozvoje

Triarchická teorie inteligencea) Analýza složek, komponent vlastního inteligenčního jednání – zde jde o roli plánování a rozhodování , hledání cesty k něčemu…(př. Jaks e učit…)b) Využívání předchozích zkušeností – pomáhá při řešení situací, které jedinec už zná, použije řešení z předchozí situace, kterou tím řešením zdárně vyřešilc) Reflexe kontextu – jde o okolnosti, ve kterých je problém řešen (mezilidské vztahy, prostředí, vybavení,…)

•Temperament

Vztahuje se k chování, prožívání a projevování jedince. Každý druh temperamentu má své výhody i nevýhody.Rozlišujeme:Choleriky – snadno se silně vzruší, jsou netrpěliví, emoce těžko zvládajíFlegmatiky – jsou zdrženliví, samotářští, citově snadno vzrušitelníSangviniky – vzrušení jsou přelétavá, optimistéMelancholiky – silné a hluboké prožívání emocí, laděnost ke smutku

U dětí S.Chesse a A.G.Briche rozdělili tyto typy:Typ snadno vychovávatelného dítěte - pozitivně ladělé dítě, rychlá přizpůsobivost, usínání bez obtíží, asi 40%Typ obtížně vychovávatelného dítěte- záporně citově naladěno, pomalé přizpůsobování, asi 10%Typ pomalého dítěte- apatické dítě, pravidelné biorytmy, mrzuté,asi 15%

•Potřeby

- dítě se během svého osobního vývoje a rozvoje odlučuje od potřeb nižších, tedy elemantárních- potřeby vyšší rozvíjí dál potřeby nižší, ty můžeme dále nazvat jako deficitní (nedostatkové) = například jídlo nebo sexuální touha, když máme těchto věcí nedostatek uspokojíme je, ale za určitou dobu se jejich nedostatek projeví znovu, tedy projeví se potřeba jíst nebo sexuálně žít- potřebách vyšších však můžeme říct, že jsou rozvojové = neobjevují se sice rytmicky, ale posouvají jedince dál a rozvíjí ho- problematikou potřeb se zabýval A.Maslow - uvedl pohyb potřeb od fyzických, přes potřeby pocitu bezpečí,lásky,sebeúcty, seberozvoje, až k potřebám poznávání a ovládání

•Zájmy

Tímto termínem chápeme aktivitu jedince,která je opakovaná, soustavná a rozvíjejcí.Jakýkoliv zájem integruje:Poznávací zaměřenost – dítě o dané věci sbírá informace, čte literaturuSociální zaměřenost – dítě vstupuje do kroužků, nachází ostatní osoby se stejným zájmemPraktickou zaměřenost – dítě dělá činnosti,které k danému zájmu patříHodnotovou zaměřenost – kvůli svému zájmu si dokáže odepřít některou ze součástí jeho života jako např. fotbalový zápasZaměřenost životního stylu – jedinec svůj život podřizuje svému zájmu 

•Perspektivní orientace

Souvisí s tím, že náš život je spjatý s budoucností. Budoucnost je ohlašuje jako:- otevřený horizont – jde o jedince,kteří kladně přežijí i nejhorší životní situace, jsou to optimisté- uzavírající se horizont – lidé, kteří jsou zklamáni a negativně ovlivněni věci,které se jim stali- horizont vyvolávající úzkost a strach – naše budoucnost nás traumatizuje a jedinec se snaží utéct před fantazií a vzpomínkami

•Sociální interakce a komunikace

Sociální interakci chápeme jako reakci lidí na druhého člověka (mimika, gesta,…).

Komunikace je o sdělování informací pomocí řečí.

V komunikaci se objevují různé jevy jako například komunikační BLUDNÝ KRUH = je to sestupná komunikační spirála, kdy v průběhu hovoru jeden podněcuje druhého ke komunikaci

•Druhy komunikace

1. Podle prostředků – verbální - neverbální- tady je pro dítě nebezpečný mechanismus dvojí vazby- mechanismus dvojí vazby znamená, že člověk se tváří jinak než verbálně působí

2. Podle vyváženosti podílu zúčastněných osob – komunikace symetrická (komunikace je vyvážená) - komunikace asymetrická ( při komunikaci je jedna strana ve výhoně a druhá znevýhodněná) 3. Podle sladění zájmů mezi účastníky- komunikace harmonická – dochází k souladu zájmům,vycházejí si vstříc - komunikace konfiskní – objevuje se disharmonie, nesoulad zájmu 4. Podle určujícího stylu - soutěživá – jde o předhánění „kdo z koho“

- spolupracující – společně komunikují, podporují se  

•Působení komunikace na osobnost dítěte

Komunikace mezi učitelem a dítětem je velmi důležitá a ovlivňuje i jeho psychiku. Co se týče zkouškové trémy, není vrozená, ale je naučená díky předchozím hovorům s profesorem během zkoušení. Nejčastěji se tento strach projevuje fyzickými projevy jako například pocením dlaní, svíráním žaludku, třesem rukou nebo bolestí hlavy. Komunikace je důležitá, protože utváří vlastnosti osobnosti a ovlivňuje budoucí reagování a jednání.

Jaké zkušenosti s komunikací s profesory vy? Pozitivní ? Negativní?

•Syndrom naučené bezmocnosti:

-dítě „trojkař“ se rozhodne změnit své dosavadní známky a naučí se na zkoušenou látku, při zkoušení ví vše,ale protože učitelka není u daného žáka zvyklá na to, že látku umí, snaží se ho nachytat a neustále si chce ověřovat,zda to není jen náhoda, až ho nakonec opravdu nachytá

Syndrom neúspěšného dítěte:- takové dítě bere neúspěch jako svoji vlastnost- je způsoben jeho okolím ( škola,rodina), které zdůrazňuje jeho nedostatky a neúspěchy- takový žák se projevuje: Má vůči škole a rodině negativní postoje Snaží se své neúspěchy kompenzovat jinde (parta) Nesnaží se v jakékoliv činnosti = podle něj to nemá smysl Nevěří svým schopnostem   

•Osobnost muže a ženy

- každý z nás je žena nebo muž

- znevýhodněné bývá jen jedno pohlaví a to - ženy

V čem bývají ženy znevýhodněné? Bývají znevýhodněni i muži? V čem?

Co to je pohlaví? Můžeme tak definovat anatomicko-fyziologické rozdíly, rozdíl v hormonálním rozložení a rozdíly ve vnějších i vnitřních orgánech.

Gender – co to znamená?

Vzniká působením kulturně-sociálních jevů a ukazuje nám, co z daného člověka vyroste.Existují 4 způsoby, kterými jsou děti utvářeny do svého budoucího života:1.Formování či manipulace – (1-5 let) to, co rodič říká svému dítěti, pak dítě bere jako fakt a věří tomu2.Systematické zaměřování pozornosti – jde o zaměřování dítěte na dané věci, směruje se jeho zájem na daný typ věcí a zájmů3.Verbální pojmenování – nazývání jako“hodná holka“ ujasňuje o jaké pohlaví jde a to určuje i rozdíly například v oblékání nebo toaletách4.Aktivizace – děti se aktivně zapojují do činností a prací, také podle pohlaví 

•Dítě jako objekt manipulace

- dítě je velmi tvárná osobnost a je jen na dospělých kam dětskou osobnost posunou- škola má působit jako edukační továrna a tvarovat dítě- dítě je učeno a samo o tom bud ví nebo ne- důležité také je, aby ten, kdo vychovává měl výchovný cíl = musí vědět, čeho chce dosáhnout - problém bývá v pasivitě žáka- učitel by ho měl vést k aktivnímu prožitkovému učení- další problém je špatná interakce mezi rodiči, učitelem a dítětem, pokud tyto postavy nejsou propojeny a nespolupracují edukace je nižší

•Prohřešky školy- nedocenění významu žákova prožívání školních událostí a jeho důsledků- až jedna třetina žáků má ze školy pocit úzkosti- vytváří se bariéra mezi žákem a učitelem- objevují se špatné školní výsledky

Syndrom neúspěšné osobnosti- žák prožívá opakované neúspěchy a je v tom verbálně utvrzováno Nevyváženost interakce mezi žákem a učitelem- brání v rozvoji studia i komunikace Netolerance vůči odchylkám- učitel nepřímá odlišnost například v nadání nebo dominanci pravé nebo levé mozkové hemisféry- bere je jako rušivé nebo drzé

Stadium pubescence- neboli raná adolescence nebo střední školní věk- pubes = lat.chmýří- projevy zrání, vnější i vnitřní vývoj5 oblastí:1.Přijetí vlastního těla – v tomto období se výrazně mění tělesné znaky i psychika dítěte, mění se váha a celkový vzhled, objevují se nové pocity a touhy2.Sebeuvědomění svého pohlaví a náklonnost k opačnému pohlaví –všímání si vlastního pohlaví začíná už v batolecím věku, dítě sexuálně dozrává a všímá si opačného pohlaví3.Přijetí svého sociálního postavení – zde je důležité přizpůsobení se kamarádům a jejich společným zájmům, ujasňuje si vlastní zodpovědnost a existenci v partě, řeší konflikty s kamarády4.Počátky životních plánů – dítě hledá otázky na odpovědi a opravdu přemýšlí, co ho čeká v budoucnu a čím se bude opravdu živit, toto souvisí s hledáním vlastní identity5.Změny ve vztahu k rodičům – rodina už na dítě nepůsobí tak, jako když dítě bylo malé, je třeba vztahy v rodině utužovat a prohlubovat   

Stadium adolescence- poslední období, které předchází dospělosti4 pohledy na adolescenci: Rozvoj civilizace a kulturního významu – v posledních letech se tento vývoj zrychluje, jinými slovy můžeme říci, že sexuální vývoj se u dívek i chlapců objevuje čím dál častěji už před desátým rokem života Problémy doprovázející pubescenci a přecházejí do adolescence – pokud bylo období pubescence dobře zvládnuté, v adolescenci se zrání v klidu dokončí, v tomto období se zaceluje osobnost a proto je zde riziko úniku do jiných světů jako například drogy nebo alkohol Starost o budoucnost – přemýšlení o budoucnosti nám pomůže s výběrem dalšího studia na střední škole, vyhledává si informace a uvažuje o nich, spolupracuje s rodiči a ti mu radí a doporučují mu správnou cestu Osobní identita a životní role – osobní identita dítěti ukazuje sám sebe, pomáhá dítěti v jeho budoucnosti

Identita se projevuje:- v dalším utváření vztahů a vymanění se z rodiny- při hledání partnera- v oblasti společenských akcí a názorů-v hledání vlastního životního stylu

Objevování a respektování mezilidských vztahů – v tomto období začínají se sexuálním životem a upevňuje se jeho chování vůči druhému pohlaví