Coaches Unite Online Handbuch - dtfs.de · Sensible Phasen für Lernen und Stabilisieren Spiel‐ und Bewegungserfahrung Die Grundlegung koordinativer Eigenschaften Von elementarer

Spolufinancováno Evropskou Unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj: investice do Vaší budoucnosti Gefördert mit Mitteln der EU aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung: Investition in Ihre Zukunft.

Eine gemeinsame Trainerausbildung zwischen Bayern und Tschechien

„Coaches unite“

Trainer C‐Breitenfußball

Kinder und Jugend


Inhaltsverzeichnis

1. Ausbildung Trainer C‐Breitenfußball 2

1.1 Ausbildungsstruktur 2

1.1.1 Ausbildungsablauf 2

1.1.2 Ergänzungsprogramme 3

1.2 Formale Anforderung 4

2. Lehrpläne 5

3. Theoretische Grundlagen 10

3.1 Theorie und Pädagogik 11

3.2 Trainingslehre 22

3.3 Methodik 30

4. Praktische Grundlagen 44

4.1 Technik 45

4.2 Kondition 49

4.3 Spielorganisation 49

4.4 Sonderprogramme 52

4.4.1 Turnierformen 52

4.4.2 Sportartübergreifende Spiele 54

5. Prüfung 56

5.1 Zulassung zur Prüfung 56

5.2 Bewertungsgrundlagen 56

5.3 Schriftliche Prüfung 62

5.3.1 Themenübersicht 62

5.3.2 Bewertung 62

5.4 Mündliche Prüfung 64


5.4.2 Bewertung 64

5.5 Lehrprobe 66


5.5.2 Bewertung 69

5.6 Eigenkönnen 70

5.6.1 Anforderungen 70

5.6.2 Bewertung 73

1. Ausbildung Trainer C‐Breitenfußball Profil Kinder und Jugend


Die Trainerausbildung ist darauf ausgerichtet, in den Altersstufen von den F‐Junioren bis einschließlich C‐Junioren Kenntnisse zum Training und der Wettkampfsteuerung sowie der Beratung, Erziehung, Betreuung zu vermitteln. Grundlagenwissen über körperliche und psychische Entwicklungsmerkmale der 6 bis 14jährigen sind wesentliche Bereiche der Ausbildung. Zudem kommen Informationen und Hinweise zur Motivation, zum Problemlöseverhalten, organisatorischen und rechtlichen Grundlagen ebenso wie Regelkunde und Verwaltungslehre. Der Austausch und das gemeinsame Praktizieren zwischen Trainern aus Bayern und Tschechien stehen im Vordergrund.

1.1 Ausbildungsstruktur

1.1.1 Ausbildungsablauf

Die Ausbildung läuft in fünf Blöcken jeweils an einem Wochenende von Freitagabend bis Sonntagnachmittag ab. Die Lehrgänge können aber auch nach Absprache an anderen Terminen durchgeführt werden. Die Blöcke können auch in Form von Abendveranstaltungen innerhalb der Woche stattfinden. Ein Lehrgang umfasst 20 Lerneinheiten.

Die grün markierten Blöcke finden gemeinsam auf bayerischer oder tschechischer Seite statt, die blau markierten Einheiten werden jeweils getrennt voneinander in den jeweiligen Ländern angeboten:

Block I

Der erste Wochenendlehrgang findet getrennt voneinander in den jeweiligen Ländern statt. Ziel dieses Blockes ist es, die Grundlagen für eine Trainertätigkeit zu vermitteln. Der Ausbildungsblock beinhaltet 25 Lerneinheiten (LE).

Block II

Block I

Theorie

20 LE

Block II

Praxis

Block III

Praxis

Block IV

Theorie

Prüfung Praxis/ Theorie 10 LE

Tschechien

Bayern

Tschechien

Bayern

B I 20

B II 20

B III 20

B IV 20

Prüfung 10 LE

B I 20

B II 20

B III 20

B IV 20

Prüfung 10 LE


Der zweite Wochenendlehrgang findet gemeinsam auf bayerischer Seite statt. Schwerpunkt ist hier eine gemeinsame Praxis mit dem Thema Technikschulung. Der Ausbildungsblock beinhaltet 25 LE.

Block III

Der dritte Wochenendlehrgang findet gemeinsam auf tschechischer Seite statt. Schwerpunkt ist auch hier eine gemeinsame Praxis mit dem Thema Spielorganisation. Der Ausbildungsblock beinhaltet 25 LE.

Block IV

Der vierte Wochenendlehrgang findet wieder getrennt in den jeweiligen Ländern statt. Hier sind Themen zur Beratung, Betreuung und Erziehung vorrangig. Der Ausbildungsblock beinhaltet 25 LE. Der Kurs endet mit der Aufbaulehrgangsprüfung. Mit der bestandenen Prüfung erhalten die Teilnehmer das „Teamleiter‐Zertifikat“ des DFB.

Blocklehrgang V Prüfung

Im Prüfungslehrgang werden die Kenntnisse der Teilnehmer aus Tschechien und Bayern überprüft und bewertet. Nach erfolgreich abgeschlossener Prüfung wird die Trainerlizenz ausgehändigt.

1.1.2 Ergänzungsprogramme

Häusliche Vor – und Nachbereitung Zu jedem Block der Ausbildung gehören 5 Lerneinheiten häuslicher Vor‐ und Nachbereitung. Theorie und Praxis sollen jeweils reflektiert und nach Möglichkeit im Heimatverein umgesetzt werden

Hospitation

5 LE 5 LE 5 LE 5 LE

B I Theorie

20 LE

B II Praxis

20 LE

B III Praxis

20 LE

B IV Theori

e

20 LE


5 LE 5 LE 5 LE 5 LE

B I Theorie

20 LE

B II Praxis

20 LE

B III Praxis

20 LE

B IV Theori

e

20 LE


Tschechien

Bayern

Bayern

Tschechien

Bayern

B I 20

B II 20

B III 20

B IV 20

Prüfung 10 LE

B I 20

B II 20

B III 20

B IV 20

Prüfung 10 LE

LG I 20

LG II

LG III

LG IV

Prüfung 10 LE

Tschechien


Für die Zulassung zur Prüfung ist eine Hospitation in Form einer Trainingsbeobachtung erforderlich. Diese kann in den jeweiligen Ländern bei leistungsorientierten Vereinen (Bayern: BFV NLZ; Tschechien: Großvereine) oder in Bayern bei Stützpunkttrainingseinheiten durchgeführt werden. Die Hospitation wird zwischen den Lehrgängen I und IV absolviert.

1.2 Formale Anforderungen und Zulassung zur Prüfung

Formale Anforderungen Zulassungsvoraussetzungen für die Ausbildung:

1. Das Mindestalter für die Zulassung zur Ausbildung beträgt 16 Jahre.

(Die Ausstellung des zuschussfähigen Ausweises des BLSV kann frühestens mit Vollendung des 18.Lebensjahres erfolgen)

2. Jeder Teilnehmer muss Mitglied in einem Verein des BFV oder Tschechischen Fußball‐

Verbandes sein.

Zum Ausbildungsbeginn Lehrgang I sind folgende Unterlagen einzureichen: 1. Tabellarischer Lebenslauf inkl. des sportlichen Werdegangs

2. Nachweis über die Mitgliedschaft in einem Verein eines Mitgliedsverbandes des DFB

oder des Tschechischen Fußball‐Bundes

3. Ärztliches Zeugnis über die sportliche Tauglichkeit (nicht älter als drei Monate)

4. Polizeiliches Führungszeugnis als Nachweis eines Tadelfreien Leumunds (Original –

nicht älter als drei Monate)

Bis zur Prüfung LG V müssen weiterhin folgende Unterlagen eingereicht werden: 1. Ein Lichtbild

2. Nachweis eines 16‐stündigen Erste‐Hilfe‐Kurses, der zum Zeitpunkt der Lizenzierung

nicht länger als zwei Jahre zurückliegen darf

3. Lizenz und Schiedsgerichtsvertrag (Vordruck liegt der Einladung zur Prüfung bei)

Freitag Samstag Sonntag

9:00–10:30

Theorie:

Grundlagen der Trainingsorganisation Planung der Trainingseinheit

Theorie:

Grundlagen des Konditionstrainings

Praxis:

Hospitation 10 LE

Block I (B I)


11:00‐12:30

13:30‐15:00

15:30‐17:00

17:00‐17:30

18:30‐20:00

20:00‐20:45

Theorie:

Eröffnung Vorstellung des Projektes „Coaches unite“ Ziele und Inhalte der Ausbildung

Praxis:

Kleine Spiele

Theorie:

Aufgabenfeld des Trainers Bewegungs‐ und Lebensumwelt von Kindern und Jugendlichen

Praxis:

Kleine Spiele mit und ohne Ball Lauf und Fangspiele

Theorie:

Planung der Trainingswoche Periodisierung

Praxis:

Spielformen mit unterschiedlichem Ballmaterial

Theorie:

Arbeitsgruppen

Koordinationstraining mit und ohne Hilfsmittel Fußballspezifisches Koordinationstraining

Theorie:

Körperliche und psychische Belastbarkeit von Kindern und Jugendlichen

Theorie:

Abschlussbesprechung Evaluation Hausaufgabe: Gestaltung, Durchführung und Nachbereitung von Trainingslagern Gestaltung des Spieltages

Freitag Samstag Sonntag

9:00–10:30

11:00‐12:30

13:30‐15:00

15:30‐17:00

Theorie:

Praxis:

Lehrversuche

Theorie:

Reflexion der Lehrprobenversuche

Praxis:

Lehrversuche

Theorie:


Praxis:

Lehrversuche

Theorie:

Reflexion der Lehrversuche

Praxis:

Grundlagen des Torwarttrainings (Referent)

Theorie:

Block II (B II)


17:00‐17:45

18:00‐19:00

19:00‐20:30

21:00‐22:00

Eröffnung Ziele und Inhalte des Wochenendlehrgangs

Praxis:

Teambuilding/ Kommunikation Kleine Spiele zum Kennenlernen

Praxis:

Methodische Grundlagen der Technikschulung Aufbau Lehrversuche Technik

Theorie:

Arbeitsgruppen Vorbereitung Lehrversuche

Theorie:


Abschlussbesprechung, Evaluation

9:00–10:30

11:00‐12:30

13:30‐15:00

15:30‐17:00

17:00‐17:45

18:00‐19:00

Theorie:

Eröffnung Ziele und Inhalte des Wochenendlehrgangs

Praxis:

Teambuilding/ Kommunikation

Theorie:

Methodische Grundlagen der Taktikschulung

Praxis:

Lehrversuche

Theorie:


Praxis:

Lehrversuche

Theorie:


Theorie:


Praxis:

Lehrversuche

Theorie:

Reflexion der Lehrversuche

Praxis:

Stabilisation und Kräftigung (Referent)

Theorie:

Abschlussbesprechung, Evaluation

Block III (B III)


20:00‐21:00

21:00‐22:00

Aufbau Lehrversuche Taktik

Theorie:


9:00–10:30

11:00‐12:30

13:30‐15:00

15:30‐17:00

17:00‐18:30

19:00‐20:30

Theorie:

Eröffnung Ziele und Inhalte des Wochenendlehrgangs Grundlagen des Konditionstrainings (Spezielle Kondition)

Praxis:

Schnelligkeitstraining Schnelligkeitstraining mit Technikkopplung

Theorie:

Arbeitsgruppen

Theorie:

Führungsformen im Kinder und Jugendbereich Gestaltung von Einzel und Gruppengesprächen

Praxis:

Sportartübergreifende Spiele

Theorie:

Probleme und Problemlösungswege

Praxis:

Teambuilding

Theorie:

Aufbaulehrgangsprüfung

Theorie:


Theorie:

Grundlagen der Motivation

Praxis:

Turniergestaltung

Theorie:

Verhalten nach Sportverletzungen Hygiene und Ernährung (Referent)

Theorie:

Abschlussbesprechung Evaluation

Block IV (B IV)


21:00‐22:00

9:00–10:30

11:00‐12:30

13:30‐18:00

17:00‐18:30

19:00‐20:00

Theorie:

Prüfungseröffnung und Themenvergabe Lehrproben

Theorie:

Klausur

Theorie:

Mündliche Prüfungen

Praxis:

Lehrproben

Theorie:

Reflexion der Lehrproben

Praxis:

Eigenkönnen

Theorie:

Reflexion der Lehrproben

Theorie:

Ergebnisbekanntgabe und Abschlussbesprechung

Block V (B V) P üf


3. Theoretische Grundlagen

3.1 Theorie und Pädagogik

1. Körperliche und psychische Belastbarkeit von Kindern und Jugendlichen

2. Das Aufgabenfeld des Jugendtrainers im Verein

3. Planung, Durchführung und Auswertung eines Trainingslagers / einer Ferienfreizeit

4. Aufgaben des Trainers in der Betreuung, Beratung und Erziehung

5. Probleme und Problemlösungswege

6. Gestaltung von Einzelgesprächen und Mannschaftsbesprechungen

7. Führungsformen im Jugendbereich

8. Motivation von Einzelspielern und der Mannschaft

3.2 Trainingslehre

9. Grundlagen des Koordinationstrainings und Beispiele für die Praxis

10. Grundlagen des Schnelligkeitstrainings und Beispiele für die Praxis

11. Planung von Trainingseinheiten in unterschiedlichen Altersstufe

3.3 Methodik

12. Methodik der Spielorganisation

13. Methodische Grundlagen der Technikschulung

14. Gestaltung des Spieltages

Körperliche und psychische Belastbarkeit von Kindern und Jugendlichen

Grundregeln für Kinder und Jugendtraining

Entwicklungsverläufe bei Jungen und Mädchen

Die körperliche Entwicklung im Längsschnitt

Die psychische Entwicklung im Längsschnitt

Störfaktoren in der Entwicklung

Retardation und Akzeleration Pubertät Besonderheiten in der Adoleszenz


Sensible Phasen für Lernen und Stabilisieren

Spiel‐ und Bewegungserfahrung Die Grundlegung koordinativer Eigenschaften Von elementarer Technik zu komplexer Technik Von elementarer Taktik zu komplexer Taktik Die Entwicklung konditioneller Leistungsfaktoren

Methodische Leitlinien des Trainings im Jugendbereich

Spielorganisation im Überblick Methodik des Techniktrainings für Kinder und Jugendliche Möglichkeiten des Koordinationstrainings

Das Aufgabenfeld des Jugendtrainers im Verein

1. Trainingssteuerung

Rahmenplanung der Trainingseinheit

Detailplanung der Trainingseinheit Durchführung der Trainingseinheit Auswertung der Trainingsarbeit

2. Wettkampfsteuerung

Langfristige Rahmenplanung des Spieltages

Steuerung des Wettkampfes

Kurzfristige Wettkampfvorbereitung Einflussnahme während des Spiels (1. Hz.) Halbzeitbesprechung


Einflussnahme während des Spiels (2. Hz.) Ausklang des Spieltages

3. Beratung und Betreuung der Spieler

Vorbildfunktion des Trainers Aufbau der Motivation zur Leistung/ Mitarbeit Hilfe zur Problemlösung Bewältigung von Konflikten Beratung zu Ernährung und sportlicher Lebensweise Erste Hilfe bei Sportverletzungen Steuerung des Aufbautrainings nach Verletzungen /Krankheit Materialausstattung für Training und Wettkampf

4. Leistungsentwicklung/Perspektivplanung

Entwicklung von Teamwork zwischen Mannschaft und Trainerstab Kooperation und Teamwork zwischen Verein und Trainer Leistungsbewertung der Mannschaft/des Spielers Individuelle Förderung Sichtung von Neuzugängen

5. Organisation und Öffentlichkeitsarbeit

Termingestaltung und Organisation des Spielbetriebs Organisation und Gestaltung von Trainingslager/ Ferienfreizeiten Planung und Durchführung von Turnieren Erscheinungsbild und Auftreten der Mannschaft

Planung, Durchführung und Auswertung eines Trainingslagers

1. Grundlagen

1.1. Zielsetzung eines Trainingslagers

Sportliche Ziele Teambildung

1.2. Rahmenplanung

Langfristige Terminierung und Festlegungen Teilnehmer Zeit Dauer Ort Mitarbeiter Spielpartner (Testspiele) Finanzierung Anreise


1.3. Kurzfristige Planung

Absicherung der langfristigen Planungsüberlegungen Zeitraster für die Trainingseinheiten Festlegung von Testspielen Gestaltung gemeinsamer Freizeitaktivitäten Zuständigkeitsbereiche der Mitarbeiter

2. Umsetzung

2.1. Inhaltliche Schwerpunkte

Planung der Trainingseinheiten Aufgabenverteilung im Trainer – und Betreuerteam Ziele der Testspiele, bzw. Turniergestaltung

2.2. Sportprogramm

Umsetzung der Trainingsplanung Auswertung der Trainingseinheiten/ Testspiele/ Turniere Korrektur und Anpassung des Sportprogramms

2.3. Teambildung

Entwicklung von Regeln für die Zusammenarbeit Trainer –Mannschaft Bewertung der Trainings‐ und Spielleistungen Gestaltung und Umsetzung des Freizeitprogramms

2.4. Gestaltung und Ziele von Einzelgesprächen

Rahmenbedingungen für Einzelgespräche Entwicklung und Vertiefung persönlicher Kontakte (Trainer‐Spieler) Kritische Reflektion der Zusammenarbeit Konstruktive Zusammenarbeit Trainer – Spieler

3. Auswertung des Trainingslagers/ der Ferienfreizeit

3.1. Gegenüberstellung von Planungsüberlegungen und Realisierung

Sportlicher Verlauf und Ergebnisse Bewertung von Stimmung und Atmosphäre Bewertung der Freizeitgestaltung Perspektiven für zukünftige Trainingslager

Aufgaben des Trainers in Betreuung, Beratung, Erziehung

1. Betreuung


Kontrolle und Sicherstellung des Spielrechts Materialausstattung für Training und Wettkampf Hilfe bei Sportverletzungen

2. Beratung

Aufbau der Motivation zur Leistung/ Mitarbeit Hilfe zur Problemlösung Bewältigung von Konflikten Beratung zu Ernährung und sportlicher Lebensweise Steuerung des Aufbautrainings nach Verletzungen /Krankheit

3. Erziehung

Vorbildfunktion des Trainers Erfassung und Korrektur von Verhaltensauffälligkeiten Korrektur von Stimmungsschwankungen Auflösung von Meinungsverschiedenheiten Entwicklung von Toleranz und Teamgeist Grundlegung von Fair Play Erziehung zu sportlicher Lebensweise Erziehung zur Eigenverantwortlichkeit

Probleme und Problemlösungswege

1. Erscheinungsbilder von Problemen und Konflikten

Verhaltensauffälligkeiten Stimmungsschwankungen


Meinungsverschiedenheiten Spannungsfelder Konkurrenz Streit

2. Probleme innerhalb des Vereins

2.1. Spieler gegenüber Trainer

Unterschiedliche Sichtweisen über Positionen in der Mannschaft Abweichende Vorstellungen über taktische Vorgaben Kritik an Trainingsterminen Auffassung über Trainingskonzept Mangelhafter Informationsaustausch

2.2. Trainer gegenüber Spielern

Kritik über Defizite bei Motivation, Mitarbeit, Engagement Vorwurf mangelhafter Zuverlässigkeit und Disziplin Empfinden unzureichender Loyalität

2.3. Trainer gegenüber Abteilungsleiter/Vorstand

Kritik an Organisation des Trainings‐ und Spielbetriebs Vorwürfe über unzureichende materielle Ausstattung für Training und Spiel Fehlbesetzung in der Zusammenstellung des Spielerkaders Unsicherer Finanzrahmen

2.4. Abteilungsleiter/Vorstand gegenüber Trainer

Unzufriedenheit über Tabellenstand Nachlässiger Einbau von Spielern Nichtberücksichtigung von Neuzugängen Schlechtes Erscheinungsbild der Mannschaft


3. Lösungsansätze für Probleme und Konflikte

3.1. Konflikteinordnung und Bewertung

Erfassung der Problemlage Bewertung des Problems/ der Situation Abschluss oder Weiterführung der Überlegungen

3.2. Ursachenforschung als Konfliktlösungsansatz

Einzelgespräche mit einzelnen Spielern Gruppengespräche mit Spielern und Abteilungsleiter Mannschaftssitzung mit Abteilungsleiter/Vorstand

3.3. Ursachenbewertung und deren Folgen

Aufklärung von Missverständnissen Lösung des Problems aufgrund unbedeutender Ursachen Weitere Initiativen aufgrund schwerwiegender Ursachen

3.4. Lösungswege bei schwerwiegenden Problemen

Anbahnung und Festlegung von Kompromissen Festlegung von Sanktionen Suspendierung einzelner Spieler vom Trainings‐ und Spielbetrieb

4. Probleme im privaten Umfeld

4.1. Ursachen von Problemen

Schulische/berufliche Schwierigkeiten Familiäre Spannungen Sucht: Alkohol/ Drogen Negativer Einfluss aus dem persönlichen Umfeld Andere Gründe

4.2. Angebote zur Problemlösung

Vertrauliche Gespräche Einbeziehen von Vertrauenspersonen Organisation professioneller Hilfe


Gestaltung von Einzelgesprächen und Mannschaftsbesprechungen

1. Besonderheiten in den unterschiedlichen Altersstufen

2. Einzelgespräche und Mannschaftssitzungen

2.1. Anlässe

Kritik über Leistung oder Verhalten Korrektur technisch‐taktischer Leistung Impuls zur Mitarbeit und Leistungsbereitschaft Information über Ziele und Inhalte des Trainings Information über Anforderungen des Wettkampfs Problemlösung bei individuellen Schwierigkeiten Problemlösung bei Konflikten in Mannschaft und Verein Perspektivplanung für die Mannschaft und den Verein

2.2. Gesprächsformen

Anweisungen durch den Trainer Erörterung von Problemen im Einzelgespräch Erörterung von Problemen in der Mannschaftssitzung Konzipierung von Programmen im Team Brainstorming

2.3. Ziele

Entwicklung und Vertiefung persönlicher Kontakte (Trainer‐Spieler) Kritische Reflektion der Zusammenarbeit Konstruktive Zusammenarbeit Trainer – Spieler Auflösung von Spannungen und Konflikten Vor‐ und Nachbereitung von Wettkämpfen Abstimmung von Trainingsterminen

Führungsformen im Jugendbereich


1. Grundlagen

Ziele und Orientierungen des Vereins Persönlichkeit des Trainers

2. Besonderheiten der Führung in den unterschiedlichen Altersstufen

3. Formen der Führung

3.1. Erfolgsorientiert‐autoritäres Führungsverhalten

Kennzeichen des Führungsstils Vorteile autoritären Führungsverhaltens Nachteile autoritären Führungsverhaltens

Persönliche Einstellung zu autoritärem Führungsverhalten

3.2. Kooperativ‐leistungsorientiertes Führungsverhalten

Kennzeichen des Führungsstils Vorteile kooperativen Führungsverhaltens Nachteile kooperativen Führungsverhaltens

Persönliche Einstellung kooperativen Führungsverhalten

3.3. Partnerschaftlich‐freizeitorientiertes Führungsverhalten

Kennzeichen des Führungsstils Vorteile partnerschaftlichen Führungsverhaltens Nachteile partnerschaftlichen Führungsverhaltens

Persönliche Einstellung partnerschaftlichen Führungsverhalten

4. Persönliches Führungskonzept

Eigene Erfahrung und Ausrichtung

Führung, Organisation und Atmosphäre im Training Steuerung des Wettkampfs Verfahren zur Information und Problemlösung Gestaltung von Freizeitaktivitäten Zusammenarbeit im Trainer‐ und Betreuerteam


Motivation von Einzelspielern und der Mannschaft

1. Begriffsklärung Motivation

2. Motivation der Spieler

2.1. Besonderheiten in den unterschiedlichen Altersstufen

Erwartungen an Fußballspielen im Verein Erwartungen an Training und Wettkampf Die Bindung von Kindern und Jugendlichen an Trainer und Betreuer Bedeutung von persönlichen Kontakten innerhalb der Mannschaft

3. Persönliche Bewertung von Aufgaben

3.1 Die Sicht der Spieler

Unterschiedliche Bewertung einer gleichen Situation Gleiche Bewertung unterschiedlicher Situationen

3.2. Aufgabe als Herausforderung

Entwicklung höchster Anspannung und höchster Konzentration

3.3. Aufgabe als Unterforderung

Gefahr geringer Anspannung und mangelhafter Konzentration

3.4. Aufgabe als Überforderung

Gefahr überzogener oder geringer Anspannung

4. Motivation zur Leistung

4. 1. Gestaltung einer Herausforderung

Aufgabenbeschreibung als “Schwierig aber lösbar“

4. 2. Korrektur einer Unterforderung

Warnung vor mangelhafter Konzentration Hinweis auf Entfaltungschancen des Gegners

4. 3. Korrektur einer Überforderung

Zielvorgabe: Lösung von Teilaufgaben Beschreibung von Teilaufgaben


5. Motivation der Mannschaft

5.1. Favorit gegen Außenseiter

Die Motivation des Favoriten (mögliche Unterforderung) Die Motivation des Außenseiters (Lösung von Teilaufgaben)

5.2. Probleme des Favoriten – Folgen der Unterforderung

Sichere Erfolgserwartung Oberflächliche Vorbereitung Mangelhafte Konzentration Schlechtes Teamwork Fehlerhäufung Schuldzuweisungen Verlust der Überlegenheit

5.3. Chancen des Außenseiters – Lösung von Teilaufgaben

Misserfolg ohne negative Konsequenzen Höchste Konzentration auf Teilaufgaben Persönliche Erfolgserlebnisse Gegenseitiges Anspornen Optimales Teamwork durch Summierung von Erfolgserlebnissen Entwicklung von Gleichwertigkeit Entwicklung von Überlegenheit

5.4. Das „normale Spiel“

Taktische Einstellung in der Mannschaftssitzung Rückgriff auf vergangenes Spiel Beschreibung der Anforderungen im nachfolgenden Spiel Positive Verstärkung und persönliche Einstellung

Allgemeine Kondition


Der Bereich Kondition ist sehr umfassen und vielfältig. Er wird in die Bereiche Koordination,

Schnelligkeit, Ausdauer, Beweglichkeit und Kraft unterteilt. Im Weiteren werden die Bereiche

Koordination und Schnelligkeit behandelt. Ausdauer und Kraft haben im Kinder und

Jugendbereich eine untergeordnete Rolle. Sie werden automatisch in Spielformen

mittrainiert.

Koordination

Schnelligkeit

Kraft

Ausdauer

Beweglichkeit

Koordination

Kondition

speziell allgemein


1. Grundlagen ‐ Koordination

Definieren sie den Begriff Koordination:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

2. Methodische Grundlagen des Koordinationstrainings

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

3. Training der koordinativen Fähigkeiten


Nennen Sie Beispiele für das Training der koordinativen Anforderungen im Fußballsport. Allgemeine Koordination ___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Spezielle Koordination (Fußballspezifisch) ___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Schnelligkeit

1. Definieren sie den Begriff Schnelligkeit

Allgemein


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Fußballspezifisch

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

2. Beispiele für Schnelligkeitsanforderungen im Wettkampf

Nennen sie typische Situationen für Schnelligkeitsanforderungen im Wettkampf.

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

3. Grundsätze des Schnelligkeitstrainings

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

4. Trainingsinhalte

Nennen sie Trainingsbeispiele zur Verbesserung der Schnelligkeit!

Trainingsmöglichkeiten ohne Ball: (beschreibe zwei Möglichkeiten)

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Trainingsbeispiele mit technischen Kopplungen: (beschreibe zwei Möglichkeiten)

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Trainingsbeispiele mit taktischen Kopplungen: (beschreibe zwei Möglichkeiten)

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

5. Trainierbarkeit der Schnelligkeit

Nennen Sie Einflussfaktoren auf die Trainierbarkeit der Schnelligkeit!

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

6. Fazit Juniorenbereich

Diskutieren Sie Sinn und Zweck eines isolierten Schnelligkeitstrainings im Jugendbereich!

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Spezielle Kondition

Kondition

speziellallgemein


Die spezielle Kondition sind Mischformen aus den Bereichen Kraft, Schnelligkeit und

Ausdauer. Sie werden hier nicht explizit behandelt, da sie im Kinder und Jugendbereich eine

untergeordnete Rolle spielen. Sie werden automatisch in den unterschiedlichsten Spielformen

mittrainiert.

Planung von Trainingseinheiten in den unterschiedlichen Altersstufen

1. Planungsgrundlagen in den unterschiedlichen Altersstufen

1.1. Vorbereitungs‐, Wettkampf‐ und Übergangsperioden

Die Jahresplanung im F‐ und E‐Juniorenbereich Die Jahresplanung im D‐und C‐Juniorenbereich Die Jahresplanung im B‐ und A‐Juniorenbereich


2. Ziele und Verlauf der Vorbereitungsperiode / Wettkampfperiode

2.1. Langfristige Ziele

Altersgemäße Entwicklung und Stabilisierung körperlicher, technischer und spielerischer Grundlagen

Grundlegung von Zuverlässigkeit, Engagement und Mitarbeit der Spieler Kooperation im Trainer‐ und Betreuungsteam Abstimmung mit Vereinsinteressen Planung der spielfreien Zeit

2.2. Mittelfristige Ziele

Planung von Umfang und Intensität der Vorbereitungsperiode Abstimmung durch Vorbereitungsspiele Verbesserung und Stabilisierung der Spielfähigkeiten in der Wettkampfperiode Einbau aller Spieler in die Mannschaft

2.3. Kurzfristige Ziele

Exakte Wochenplanung Systematische Trainingsarbeit und Spielgestaltung Stabilisierung der Spielfähigkeit

3. Trainingsmaßnahmen in der Übergangsperiode

Methodische Grundlagen der Taktikschulung (Spielorganisation)

Grundlagen

Definieren sie den Begriff Taktik

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Erläutern sie das Trainingsprinzip: Vom Leichten zum Schweren


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Erläutern sie das Trainingsprinzip: Vom Bekannten zum Unbekannten

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Lehrweg Taktik

Organisation

Welche Überlegungen müssen sie vor Beginn eines Trainingsprogramms anstellen?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


Regeln

Bekanntgabe der Spielregeln

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Freies Spiel als Einstieg in das Taktiktraining

Warum führen sie zu Beginn des Praxisprogramms ein „Freies Spiel“ durch?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Erklärung

Worauf achten sie bei der Erklärung einer Aufgabe?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Demonstration im Taktiktraining

Beschreiben sie Ziele und Verlauf einer Demonstration für taktische Aufgaben!


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Ausführung der taktischen Vorgaben

Was tun sie während der Ausführungsphasen der taktischen Aufgaben?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Korrekturen im Taktiktraining

Wie wird im Taktiktraining korrigiert?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Weiterentwicklung der taktischen Aufgaben

Spielfeld

Welche Auswirkungen können Größe, Form und Tore für das Erlernen taktischer Aufgaben haben?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Spielerzahl

Welche Auswirkungen können veränderte Spielerzahl für das Erlernen taktischer Aufgaben haben?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


Gegenspielereinsatz

Wie sollte das Gegenspielerverhalten sein, um den Lernprozess optimal zu unterstützen?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Regeln

Durch welche Regeln kann auf die Umsetzung von taktischen Schwerpunkten eingewirkt werden? Nennen sie dazu Beispiele und deren Auswirkung!

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

Hilfestellung im Lernprozess – Feedback durch den Trainer

Erklären sie die Bedeutung von Synchroninformation, Schnellinformation und Spätinformation zur Unterstützung des Lernprozesses!

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________


Theoretische Vor‐ oder Nachbesprechung im Taktiktraining

Wann halten sie den Einsatz einer Taktiktafel zur Begleitung des Lernprozesses für sinnvoll?

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

Methodische Grundlagen der Technikschulung

Grundlagen

Beschreiben sie die Bedeutung der Technik im Fußballsport!

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Beschreiben sie grundlegende Kriterien im Techniktraining!


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Erläutern sie das Trainingsprinzip: Vom Leichten zum Schweren

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Erläutern sie das Trainingsprinzip: Vom Bekannten zum Unbekannten

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Lehrweg Technik

Organisation

Welche Überlegungen müssen sie vor Beginn eines Trainingsprogramms anstellen?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


Erklärung

Worauf achten sie bei der Erklärung einer Aufgabe?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Demonstration im Techniktraining

Beschreiben sie Ziele und Verlauf einer Demonstration!

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Ausführung der Aufgaben

Wie viel Zeit geben sie für die Ausführung und was tun sie während der Ausführungsphasen der technischen Aufgaben.

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Weiterentwicklung der technischen Aufgaben


Welche Auswirkungen können veränderte Distanzen / Abstände bei der Anwendung von technischen Aufgaben haben?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Welche Auswirkungen kann die Anzahl der Spieler auf die notwendige Wiederholungszahl haben?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Variation des Tempos

Welche Möglichkeiten der Tempovariation beim Techniktraining gibt es?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Gegenspielereinsatz beim Techniklernen

Wie müssen sich Gegenspieler verhalten, um den Lernprozess optimal zu unterstützen?


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Korrekturen und Feed‐back im Techniktraining

Wann und wie führen sie Korrekturen durch?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Steuerung und Hilfestellung im Lernprozess

Erklären sie Zeitpunkt und Bedeutung von Synchroninformation, Schnellinformation und Spätinformation zur Unterstützung des Lernprozesses

Synchroninformation

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Schnellinformation

___________________________________________________________________________


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Spätinformation

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Feed‐ back durch den Trainer

Was gehört zu „Feedback“ und welche Bedeutung hat die Rückmeldung für den Lernprozess?

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


Gestaltung des Spieltages

1. Besonderheiten in den unterschiedlichen Altersstufen

2. Langfristige Wettkampfvorbereitung

Zeitplanung Ernährungstipps Anreise/Abreise Freizeitgestaltung am Ende des Spieltages

3. Kurzfristige Wettkampfvorbereitung

3.1. Allgemeine Vorbereitung

Begrüßung Informationen zum Wettkampf

3.2. Spezielle Vorbereitung

Aufwärmprogramm Physische Vorbereitung Technisch‐taktische Aufgaben Individuelle Beratung

3.3. Abschluss der Vorbereitung

Entspannung und Konzentration Kurzinformation


4. Wettkampfsteuerung

4.1. Beobachtung und Steuerung der 1. Halbzeit

Analyse des eigenen Spielverhaltens Einflussnahme von der Trainerbank Veränderung der Aufgabenstellung Analyse des gegnerischen Spielverhaltens Auswirkungen des Spielstandes Einflussnahme von der Trainerbank Veränderung der Aufgabenstellung

4.2. Halbzeitpause

Entspannung und Regeneration Erstversorgung von Sportverletzungen Personelle Veränderungen Individuelle Ratschläge Konzentration

4.3. Beobachtung und Steuerung der 2. Halbzeit

Analyse des eigenen Spielverhaltens Analyse des gegnerischen Spielverhaltens Einflussnahme von der Trainerbank Veränderung der Aufgabenstellung Auswirkungen des Spielstandes

5. Kurzfristige Wettkampfnachbereitung

Erstversorgung von Sportverletzungen Kontrolle und Steuerung des Verhaltens Entspannung und Regeneration Aktive Regeneration


4. Praktische Grundlagen

4.1 Technikschulung

1. Passen

2. Schusstechniken

3. Dribbling mit Täuschungen / Ausspielbewegungen

4. Kombinationsformen mit Torabschluss

5. An‐ und Mitnahme von flachen Zuspielen

6. Kopfballtechnik

7. Eins gegen Eins (1 : 1) in der Offensive (Ausspielvarianten)

8. Eins gegen Eins (1 : 1) in der Defensive (Abwehrtechniken)

9. Ballgewöhnung und Verbesserung der Ballsicherheit/ (Aufwärmen mit Ball)

10. Verwertung von hohen und halbhohen Zuspielen

11. Stationstraining zur Technikschulung

12. Stationstraining Torschuss (Rundlauf/Parcours)

4.2 Kondition

13. Schnelligkeitstraining mit Technikkopplungen

14. Koordinationstraining mit Hilfsmitteln (Stangen, Reifen, usw.)

4.3 Spielorganisation

15. Koordinationstraining in Spielform (unterschiedliche Bälle, mehrere Bälle)

Spielformen mit Durchgangstoren im freien Raum

16. Bewegliche Durchgangstore

17. offene Anzahl

18. Zwei Durchgangstore/ vier Durchgangstore

Spielformen mit Durchgangstoren und Normaltoren

19. Seitliche Durchgangstore und zentrale Normaltore

4.4 Sonderprogramme

20. Turnierformen

21. Sportartübergreifende Spiele

4.1 Technikschulung


Beschreibung Grundbegriffe

„Üben“

Unter Üben versteht man das ständige wiederholen von Techniken. Diese werden

systematisch von der Grobform über die Feinform bis hin zur Automatisierung aufgebaut.

Eine Erweiterung des Anspruchs ergibt sich durch die Variation des Tempos und durch

Hinweise auf eine verbesserte Bewegungsqualität (z.B. Auftaktbewegung.)

„Spielen“ Dem Üben muss immer Spielen folgen. Spielen heißt, dass die in den Übungsformen durchgeführten und verbesserten Bewegungsabläufe in Spielen umgesetzt werden sollen und müssen. Dabei ist durch Regelvorgaben, Spielfeldgrößen oder auch die Steuerung des Gegenspielereinsatzes zu gewährleisten, dass das Erlernte in der Spielform umgesetzt werden kann.

Techniken

Passen

Die Verbesserung der Passtechnik bezieht sich auf ein Übungsprogramm mit 12 Spielern. Passspiel mit Innenseite, Außenseite, Vollspann sollen im Hinblick auf frei gewählte Schwerpunkte bearbeitet werden.

Üben in einfacher Form – Zusammenspiel in der Partnergruppe – im freien Raum ist Einstieg. Die Anwendung der technischen Fähigkeiten als Torschuss, z.B. im Wechselspiel zwischen zwei Toren, kann das Programm fortsetzen. Die ausgewählte Form des Zusammenspiels, bzw. die Vorgabe für den Torabschluss folgt dem jeweiligen technischen Schwerpunkt. Die Korrektur und Feinsteuerung der Technikschulung steht im Vordergrund. Merke: Üben – Üben – Spielen

Übung nach Lehrweg Technik

Anwendung in Spielformen

Schusstechnik

Die Verbesserung der Schusstechnik bezieht sich auf ein Übungsprogramm mit 12 Spielern. Flache, halbhohe und hohe Bälle sowie Volleyabnahmen sollten vordergründig mit Torschussaktionen in Verbindung stehen. Sowohl Zuspiel als auch Abschlussaktionen können frei gestaltet werden. Korrekturen zielen darauf ab, den Abschluss zu verbessern. Abschluss kann eine spielnahe Anwendung, entweder in komplexen Torschusssituationen oder innerhalb einer Spielform sein. Merke: Üben – Üben – Spielen

Lehrweg Technik



Dribbling mit Täuschungen / Ausspielbewegungen

Zwei frei gewählte Tricks aus einem breiten Repertoire wie Mathews‐Trick, Ronaldo, Wischer, Übersteiger, Abkappen, Schere, angetäuschter Torschuss usw. werden vorbereitet. Individuelles Üben in einfacher Form im freien Raum ist Einstieg. Die Anwendung der technischen Fähigkeiten, z.B. im Wechselspiel zwischen zwei Toren setzt das Programm fort. Der Abschluss ist eine spielnahe Anwendung, entweder in komplexen Torschusssituationen oder innerhalb einer Spielform. Durch Regelvorgaben kann der Trainingsschwerpunkt in den Vordergrund gestellt werden. Merke: Üben – Üben – Spielen


Anwendung in Spielformen / komplexen Spielsituationen

Kombinationsformen mit Torabschluss

Einfache Passfolgen im Zusammenspiel zwischen drei Spielern in Richtung Tor sind die Grundlage. Mindestens drei unterschiedliche Programme (Organisationsformen) sind als Kombinationsformen anzubieten.

Die Aufgaben können Doppelpass, Hinterlaufen usw. in elementarer Form beinhalten. Eine Feinform in der Ausführung ist nicht nötig. Bei Torabschluss bleibt die technische Lösung offen. Das Ergebnis zählt, nicht die technische Ausführung. Korrekturen sollten auf sichere Passfolgen und auf verbesserte Schusstechnik, bzw. erfolgreichen Torabschluss ausgerichtet sein. Merke: Üben – Üben – Üben

Geordnetes Zusammenspiel

Erfolgreicher Torabschluss

An‐ und Mitnahme von flachen Zuspielen

An‐ und Mitnahmen mit der Innenseite und Außenseite stehen im Vordergrund. Einstieg ist das Zusammenspiel in der Partnergruppe im Freien Raum. Blickkontakt und Entgegengehen sind elementare Ziele. Körpertäuschungen vor der Ballannahme sollten als Steigerung eingebracht werden. Weitere Erschwernis ist die Tempovariation und Zuspielhärte. Die Anwendung in einer Spielform sollte durch Regeln geleitet werden. Merke: Üben – Üben – Spielen



Kopfballtechnik


Die Verbesserung des Kopfballspiels bezieht sich auf ein Übungsprogramm mit 12 Spielern. Zuspiele durch Zuwurf, Zuspiel aus der Hand (schwer) sind Ausgangspunkt für die Verbesserung der Kopfballtechnik.

Das Kopfballspiel wird aus der Vorwärtsbewegung ausgeführt. Die technisch korrekte Ausführung steht im Vordergrund; der Schwierigkeitsgrad wird dem Leistungsstand angepasst. Die Umsetzung der Kopfballtechnik als Übungsform zum Tor oder in einfachen überschaubaren Spielformen mit Toren ermöglicht die Anwendung der Technik in spielnaher Form. Merke: Üben – Üben – Üben


Anwendung in Spielformen (Handball‐Kopfball)

Eins gegen Eins (1 : 1) in der Offensive (Ausspielvarianten)

Anwendung von technischen Varianten und Ausspielbewegungen im Spiel Eins gegen Eins als Einstieg im freien Raum . Freie Entscheidung über die Ausspielvariante. Steuerung des Gegenspielerverhaltens in Abhängigkeit von dem Leistungsstand.

Die Möglichkeiten (Angreifer bereits im Ballbesitz, Angreifer mit Gegner im Rücken bekommt das Zuspiel) sollten in geeigneten Übungsformen aufs Tor durchgespielt werden. Merke: Üben – Üben – Spielen


Eins gegen Eins (1 : 1) in der Defensive (Abwehrtechniken)

Anwendung von Abwehrtechniken im Spiel Eins gegen Eins im freien Raum ist der Einstieg. Steuerung des Gegenspielerverhaltens in Abhängigkeit vom Leistungsstand.

Vorgabe: Seitoffene Position um im Tempodribbling mit dem Gegenspieler mitlaufen zu können. Tiefer Körperschwerpunkt, um auf Körpertäuschungen und explosiven Antritt des Gegners angemessen reagieren zu können. Die Möglichkeiten (Abwehrspieler im 1:1 frontal, Abwehrspieler im Rücken des Gegners) sollten in geeigneten Übungsformen aufs Tor durchgespielt werden. Merke: Üben – Üben – Spielen


Ballgewöhnung und Verbesserung der Ballsicherheit (Aufwärmen mit Ball)

Die Anzahl der beteiligten Spieler entspricht der Mannschaftsstärke. Die Organisation der Aufgabe kann durch einen begrenzten Raum oder im Freien Raum gestaltet werden. Jeder Spieler hat einen Ball. Partnergruppen mit einem Ball sind ebenfalls möglich.


Die Aufgaben knüpfen an Bewegungserfahrungen der Spieler an. Der Trainer demonstriert technische Aufgaben als Wiederholung aus vorhergehenden Einheiten. Die Spieler wiederholen und stabilisieren die bekannten technischen Aufgaben. Die Intensität entspricht einer Aufwärmarbeit. Korrekturen erfolgen nur in Einzelfällen durch persönliche Betreuung. Eine differenzierte Vorgehensweise im Sinne des Lehrweges Technik ist nicht nötig. Die Aufgaben sind vielfältig und decken ein breites Repertoire technischer Grundlagen ab. Merke: Üben – Üben ‐ Üben

Dosierte Belastung

Anwenden – Wiederholen –Stabilisieren

Verwertung von hohen und halbhohen Zuspielen (Direktabnahme)

Die Verwertung von hohen und halbhohen Zuspielen steht im Vordergrund. Einstieg ist das

Zusammenspiel in der Partnergruppe im freien Raum. Abschlüsse mit der Innenseite oder

Vollspann sind primäre Techniken, die in Form von Dropkick, Hüftdrehstoß oder direkte

Volleyabnahme variiert werden können. Zuspielhöhe, Zuspielwinkel und Distanz erleichtern

oder erschweren die Ausführung.

Merke: Üben – Üben – Üben


4.2 Kondition

Schnelligkeitstraining mit Technikkopplungen

Umsetzung der Grundlagen aus der Trainingslehre für das Schnelligkeitstraining. Kopplungen mit technischen Aufgabenstellungen entweder vor dem Sprint oder nach dem Sprint. Technische Aufgaben ergänzen den Schwerpunkt. Eine differenzierte Steuerung der technischen Ausführung ist nicht nötig. Merke:

Üben – Üben ‐ Üben

Technikkopplung vor dem Sprint

Technikkopplung nach dem Sprint

Koordinationstraining mit Hilfsmitteln

Umsetzung der Grundlagen aus der Trainingslehre für das Koordinationstraining. Verbesserung der Technik des Laufens durch genaue Bewegungsvorgaben bezogen auf Frequenz, Schrittlänge, Körpereinstellung, Kopplungen von Bewegungsvorgaben usw. Genaue Bewegungsbeobachtung, Demonstration und Korrektur.

Aufbau von Stationen mit Stangen Hütchen, Reifen. Kopplungen mit technischen Aufgaben nach Durchlaufen der Stationen sind möglich.


Merke: Üben – Üben ‐ Üben

Anlehnung an Lehrweg Technik

Kopplung mit technischen Aufgaben

4.3 Spielorganisation

Koordinationstraining in Spielform (unterschiedliche Bälle, mehrere Bälle)

Die Anzahl der Spieler beträgt 10 bis 12. Zur Verbesserung der Koordination stehen Spielformen mit unterschiedlichen Ballmaterialen (Form und Größe) sowie eine Veränderung der Anzahl der Bälle im Vordergrund. Das Zusammenspiel und taktische Verhalten bleiben weitgehend den Spielern überlassen (entdeckendes Lernen).Coaching gibt Impulse. Eine konkrete Steuerung etwa nach Lehrweg Taktik entfällt. Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen

Entdeckendes Lernen

Bewegliche Durchgangstore

Die Anzahl der Spieler beträgt 10 bis 12. Bewegliche Durchgangstore bilden jeweils 2 Spieler, die durch Stangen oder Seile Tore bilden. Die Tore bieten Mitspielern der eigenen oder der gegnerischen Mannschaft Torschussgelegenheiten. Tore können von allen Seiten erzielt werden. Durch die Veränderung der Laufrichtung (auf einer Linie, im freien Raum) und Lauftempo können Torerfolge erleichtert oder erschwert werden. Der Abstand der Tore zueinander reguliert die Spielfeldgröße und damit Gegner‐ und Zeitdruck. Die Steuerung der Spiele mit Durchgangstoren bezieht sich zunächst verstärkt auf Organisation, Spielfeldgröße und Anzahl der Tore. Das Zusammenspiel und taktische Verhalten bleiben weitgehend den Spielern überlassen.

Eine konkrete Steuerung erfolgt nach dem Lehrweg Taktik.

Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen

Anlehnung an Lehrweg Taktik

Offene Anzahl

Die Anzahl der Spieler beträgt 10 bis 12. Beim Spiel auf Tore mit offener Anzahl (möglichst ein Tor mehr als Spielerpaare) können die Tore (Hütchen‐ oder Stangentore) von allen Seiten erzielt werden. Die Tore bieten Mitspielern der eigenen oder der gegnerischen Mannschaft Torschussgelegenheiten. Durch die Veränderung der Torgröße können Torerfolge erleichtert oder erschwert werden. Der Abstand der Tore zueinander reguliert die Spielfeldgröße und damit Gegner‐ und Zeitdruck. Die Steuerung der Spiele bezieht sich zunächst verstärkt auf Organisation, Spielfeldgröße und Anzahl der Tore.


Das Zusammenspiel und taktische Verhalten bleiben weitgehend den Spielern überlassen.

Eine konkrete Steuerung erfolgt nach dem Lehrweg Taktik.



Vier Durchgangstore

Die Anzahl der Spieler beträgt 10 bis 12. Die Mannschaften bleiben während der Lehrprobe unverändert. Tore (Stangentore) können von allen Seiten erzielt werden. Durch die Veränderung der Torgröße (Abstand der Stangen) und Torzugehörigkeit können Torerfolge erleichtert oder erschwert werden. Der Abstand der Tore zueinander reguliert die Spielfeldgröße und damit Gegner‐ und Zeitdruck.



Seitliche Durchgangstore und zentrale Normaltore

Die Anzahl der Spieler in den Mannschaften ist 10 bis 12. Die Mannschaften sind gleich groß. Die Normaltore stehen zentral auf den Grundlinien des Spielfeldes. Die seitlichen Durchgangstore werden durch Hütchen oder Stangen gebildet. Die Breite der Tore erleichtert oder erschwert das Durchspielen. Durch Regeln kann das Durchdribbeln oder Durchspielen besonders bewertet und „attraktiv“ gemacht werden. Zentrale Normaltore sollten immer höherwertiger sein als Durchgangstore. Das Spiel im Aufbau nach vorn, bzw. in der Absicherung nach hinten hat Vorrang. Die Steuerung der Spiele mit Durchgangstoren bezieht sich zunächst verstärkt auf Organisationsfragen, wie Spielfeldgröße und Torgröße. Das Zusammenspiel und taktische Verhalten bleiben weitgehend den Spielern überlassen (entdeckendes Lernen). Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen

Entdeckendes Lernen

Stationstraining zur Technikschulung

Die Anzahl der beteiligten Spieler entspricht der Mannschaftsstärke. Die Stationen zur Technikschulung greifen einfache bekannte Aufgaben auf. Die Organisation muss leicht verständlich sein. Der Ablauf sollte attraktiv und motivierend sein. Der Trainer steuert den Verlauf ausschließlich durch einfache organisatorische Hinweise und Korrekturen. Die technische Ausführung wird nur in Einzelfällen korrigiert. Eine Steuerung nach dem Lehrweg Technik erfolgt nicht im Detail. Vier Stationen mit wechselnden Aufgaben reichen für das Programm aus. Die Spieler werden gleichmäßig auf die Stationen verteilt; ein Stationswechsel erfolgt nach Zeitvorgaben.


Sollten zu wenig Spieler für vier Stationen zur Verfügung stehen, kann eine Station im Wechsel zeitweilig unbesetzt bleiben. Merke: Üben – Üben ‐ Üben

Organisatorische Veränderungen

Abwechslungsreiche Aufgabenstellung

Anwenden – Wiederholen ‐ Stabilisieren

Stationstraining Torschuss (Rundlauf/Parcours)

Die Anzahl der beteiligten Spieler entspricht der Mannschaftsstärke. Der Ablauf des Torschusstrainings greift einfache bekannte Aufgaben auf. Die Organisation muss leicht verständlich sein. Der Ablauf sollte attraktiv und motivierend sein. Die Aufgaben zur Verbesserung der Torschusstechnik sollten verschiedene technische Ausführungen beinhalten. Im Rundlauf entstehen keine Pausen. Nach Abschluss einer Torschussaktion erfolgt der fließende Wechsel zum nächsten Tor. Der Trainer steuert den Verlauf ausschließlich durch einfache organisatorische Korrekturen, bzw. durch Hinweise auf verbesserte Torschusstechnik. Eine Steuerung nach dem Lehrweg Technik erfolgt nicht im Detail. Vier Tore mit wechselnden Aufgaben reichen für das Programm aus. Die Spieler werden gleichmäßig verteilt; ein flüssiger Ablauf ist wichtig. Merke: Üben – Üben ‐ Üben

Organisatorische Veränderungen Abwechslungsreiche Aufgabenstellung

Anwenden – Wiederholen – Stabilisiere

4.4 Sonderprogramme

4.4.1 Turnierformen Turnierformen können eine große Zahl von Spielern in ein Wettkampfprogramm einbinden. Daher eignen sich die nachfolgenden Organisationsformen für vereinsübergreifende Spielfeste oder altersgruppenübergreifende Veranstaltungen im Verein.

Championgs‐League

In vier Feldern mit jeweils zwei Toren auf dem Fußballplatz spielen gleichzeitig acht Mannschaften. Ein Feld wird definiert als Spielfeld der Championsleague; das zweite ist das Feld der Ersten Bundesliga. Das nächste Spielfeld gehört der Zweiten Bundesliga, und schließlich ist das letzte Feld Spielort der Regionalliga.


In der Turnierform Championsleague bleibt der Sieger in seinem Feld (Championleague‐Feld), der Verlierer steigt in die Bundesliga ab. Aus dem „Bundesligastadion“ steigt der Sieger in die Championsleague auf. Der Verlierer spielt in der nächsten Runde Zweite Liga. Der Wechsel in der Zweiten Bundesliga und Regionalliga erfolgt nach dem gleich Muster wie oben beschrieben. Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen

Chicago

Bei vielen Teilnehmern und kleinen Spielräumen (Halle, evtl. nur ein Hallendrittel) kann ein Turnier mit drei oder vier Spielern pro Mannschaft in der Organisationsform „Chicago“ erfolgreich gespielt werden. Beispiel: Zu jeder Mannschaft gehören 15 Spieler. Vier Spieler jeder Mannschaft beginnen den Wettbewerb. Nach Torerfolg einer Mannschaft ist das Spiel beider Teams beendet. Die beiden nächsten Vierergruppen folgen. Nach Torerfolg einer Mannschaft ergibt sich ein erneuter Wechsel. Die Torerfolge werden für die Gesamtmannschaft stets weitergezählt. Es empfiehlt sich die Gesamtmannschaften mit ungeraden Teilnehmerzahlen zu besetzen. Dadurch werden die aktiv spielenden Mannschaften personell immer neu zusammengestellt. Man muss es sich so vorstellen, dass eine Mannschaft, die das Spielfeld verlässt, am Ende der Spielerbank Platz nimmt und weiterrutscht, bis sie wieder an der Reihe ist. Durch ungerade Zahlen der Gesamtmannschaft ändert sich die Zusammensetzung der jeweils spielenden Teams. Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen

Golden Goal

In der Turnierform „Golden Goal“ spielen zwei Mannschaften in einem begrenzen Spielfeld gegeneinander auf Tore. Eine oder zwei weitere Mannschaften pausieren, bzw. werden während des Spiels der beiden anderen Mannschaften sinnvoll beschäftigt. Bei Torerfolg einer Mannschaft verlässt der Verlierer den Platz. Eine der Mannschaften, die pausieren musste, steigt in das Wettspiel ein. Sieger bleiben stehen – Verlierer pausieren. Bei Ungleichgewicht der Leistungsfähigkeit zwischen den Mannschaft kann durch Regelveränderung oder personelle Umbesetzung Chancengleichheit erreicht werden. Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen

Vier gegen Vier –Turnier (Hollandturnier)

Allgemeine Information

- eine große Zahl von Spielern kann gleichzeitig am Turnier teilnehmen - die Spieler werden nach jeder Spielrunde in neue Mannschaften eingeteilt - die Einteilung der Mannschaften ist zufällig - die Zahl der Spieler in einer Mannschaften kann zwischen 3 und 5 betragen


Punktwertung

- für jeden Sieg erhält jedes Mannschaftsmitglied 20 Punkte - für ein Unentschieden erhält jedes Mannschaftsmitglied 10 Punkte - für eine Niederlage gibt es 0 Punkte - für jedes geschossene Tor (unabhängig von Sieg, Unentschieden oder Niederlage) erhält

jedes Mannschaftsmitglied einen Punkt - alle Punkte aus den Spielrunden werden auf eine vorbereitete Tabelle aufgeschrieben

und zum Schluss für jeden einzelnen Spieler zusammengezählt - Sieger des Turniers ist der Spieler, der am Ende des Turniers die meisten Punkte auf

seinem Konto hat Spielregeln

- alle Spiele werden zentral an‐ und abgepfiffen - es wird ohne Torwart gespielt - kein Abseits - der Ball wird eingeschossen, kein Einwurf - Anstoß nur zu Spielbeginn, nach jedem Torerfolg des Gegners wird das Spiel vom

eigenen Tor aus fortgesetzt - Eckbälle können ‐ je nach Absprache ‐ nur kurz ausgeführt werden - Strafstöße erfolgen aus 15 Meter Entfernung ohne Torwart

4.4.2 Sportartübergreifende Spiele

Sportartübergreifende Spiele (Fußballtennis/ Korbball/ Völkerball/ Hockey usw.)

Die Anzahl der beteiligten Spieler entspricht der Mannschaftsstärke. Die Organisation der sportartübergreifenden Spiele kann durch einen begrenzten Raum, wechselnde begrenzte Spielräume, mit Toren, Körben, Netzen usw. gestaltet werden. Sportartübergreifende Spiele sollen vielfältige Erfahrungen mit Bällen und Spielformen aus anderen Sportarten vermitteln. Bälle sollen Flugeigenschaften und „Spielbarkeit“ erfahrbar machen. Das Zusammenspiel im Team erfordert die Anpassung an Grundregeln und die Struktur der ausgewählten Spielsportart. Die Spieler sollen sich den Bedingungen anpassen und ihre interne Organisation weitgehend selbst entwickeln. Der Trainer kann durch organisatorische Veränderungen oder Regelvariation auf den Spielverlauf einwirken. Selbst Mitspielen ist teilweise möglich und sinnvoll. Korrekturen erfolgen nur in Einzelfällen. Eine differenzierte Vorgehensweise im Sinne des Lehrweges Taktik oder Technik ist nicht nötig. Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen

- Organisatorische Veränderungen


- Abwechslungsreiche Aufgabenstellung

Handball‐Kopfball

Zwei Mannschaften spielen in einem vorgegebenen Spielfeld gegeneinander auf Tore. Die Spielerzahl ist frei wählbar und bleibt konstant. Kopfballspiel steht im Vordergrund. Torerfolge können nur durch Kopfball erreicht werden. Das Zusammenspiel im Team erfolgt durch Zuwurf; später durch Zuspiel mit dem Fuß aus der Hand; im letzten Schritt möglicherweise durch Flanken aus dem Dribbling Die Häufigkeit des Kopfballspiels kann durch Regeln beeinflusst werden. Dazu eignet sich ein Bonussystem. Zum Beispiel können drei hintereinander folgende Kopfballzuspiele als Torerfolg bewertet werden. Ein regulärer Torerfolg durch Kopfball dagegen zählt hier dreifach usw. Die technische Ausführung des Kopfballspiels steht im Hintergrund. Korrekturen erfolgen nur in Einzelfällen. Eine differenzierte Vorgehensweise im Sinne des Lehrweges Technik ist nicht nötig. Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen


- Steuerung durch Regeln

Eishockey‐ Fußball

Zwei Mannschaften spielen in einem vorgegebenen Spielfeld gegeneinander auf Tore. Die Spielerzahl ist frei wählbar und bleibt konstant. Anders als im normalen Spiel darf hinter den Toren weitergespielt werden. Dadurch können Zuspiele als Flachpässe oder Flanken „aus dem Rücken des Gegners“ vor das Tor gebracht werden. Regeln leiten das Spiel. Der Spielraum hinter den Toren kann zum Beispiel für Abwehr (zum Ballgewinn) bzw. Angriff (zum Vorbereiten von Torschussaktionen) genutzt werden. Der Spielraum hinter den Toren kann allerdings auch als Taburaum ausschließlich für Angreifer definiert werden. Die Variationen sind frei wählbar, bzw. es können beide Optionen eingesetzt werden. Eishockey Fußball funktioniert auch mit zwei Mannschaften auf ein Tor. Mittelfeld‐ und Aufbauspiel entfallen hierbei. Nach Ballverlust der einen Mannschaft ergibt sich eine unmittelbare Chance zum Torerfolg der anderen Mannschaft. Die Organisationsform auf ein Tor ist intensiv und erfordert stets schnelles Umschalten zwischen Angriffs‐ und Abwehraufgaben. Eine differenzierte Vorgehensweise im Sinne des Lehrweges Taktik ist nicht nötig. Merke: Spielen – Spielen ‐ Spielen


- Steuerung durch Regeln


5. Prüfung

5.1 Zulassung zur Prüfung

Zur Prüfung zugelassen wird nur, wer an allen Lehrgängen regelmäßig und erfolgreich teilgenommen hat und die Aufbaulehrgangsprüfung bestanden hat. Die Aufbaulehrgangsprüfung im LG IV besteht aus einer schriftlichen und Prüfung und der Bewertung des Eigenkönnens in der Praxis.

Im Rahmen der Ausbildung findet eine Schiedsrichter‐Regelkunde Prüfung durch Referenten aus der Region statt. Die Prüfung wird mit „bestanden“ oder „nicht bestanden“ bewertet. Die Teilnahme ist zwingend erforderlich, es sei denn Sie sind bereits aktiver Schiedsrichter. Bei der Bewertung „nicht bestanden“ kann der Teilnehmer an der weiteren Prüfung teilnehmen. Die Regelkundeprüfung muss jedoch zu einem späteren Zeitpunkt nachgeholt werden. Die Fragen und Antworten für die Regelkundeprüfung sind im Internet hinterlegt unter www.bfv.de (Vereins‐Service_Schulungen_Trainerausbildung_Regelkunde).

5.2 Bewertungsgrundlagen

Die Überprüfung des Lernerfolgs besteht aus einer praxis‐ und profilorientierten Lernerfolgskontrolle, die einen praktischen, schriftlichen und mündlichen Teil umfasst.

In der Prüfung sind Fragen aus den jeweiligen Themenbereichen der Profilausbildung zu beantworten. Weitere Themenbereiche werden nur nach ausdrücklicher Ankündigung in den Prüfungskatalog aufgenommen. Prüfungsbewertung

Die Prüfung wird mit „bestanden“ oder „nicht bestanden“ gewertet. Sie gilt als bestanden, wenn alle Teile vom Prüfungsausschuss als „bestanden“ beurteilt werden. Die Ergebnisse werden in einem Kurzprotokoll festgehalten. Wiederholung der Prüfung

Wird die Prüfung nicht bestanden, kann sie frühestens nach sechs Monaten wiederholt werden. Der Prüfungsausschuss kann eine Nachprüfung in einzelnen Fachgebieten beschließen, welche frühestens nach sechs Wochen möglich ist. Wird diese Wiederholung erneut nicht bestanden muss die gesamte Ausbildung für die jeweilige Lizenzstufe wiederholt werden; dies ist frühestens nach zwei Jahren möglich. Einspruchsrecht

Gegen die Entscheidungen des Prüfungsausschusses kann innerhalb von zwei Wochen nach Übermittlung der Entscheidung Einspruch beim Bayerischen Fußball‐Verband eingelegt werden. Hilft die Prüfungskommission der Entscheidung nicht ab, entscheidet der Präsident des BFV endgültig. Prüfungsausschuss


Der Prüfungsausschuss für Trainer C‐Lizenz‐Breitenfußball wird vom zuständigen Landesverband benannt und besteht mindestens aus einem Vorsitzenden (Prüfungsleiter) und zwei Mitgliedern. Lizenzerteilung

Nach Abschluss der Ausbildung mit erfolgreicher Prüfung und Vorlage aller Bewerbungsunterlagen

erhalten Sie den Trainer C‐Breitenfußball des DFB, sowie den zuschussfähigen Fachübungsleiter‐

Ausweis "Fußball“ des BLSV. Dieser Ausweis berechtigt ihren Verein, Zuschüsse für Übungsleiter beim

zuständigen Landratsamt oder Sportamt zu beantragen.

Organisation und Anforderungen der Prüfung

Name

Praxis Theorie

RK Hospi‐tation

Gesamt LP / Reflexion

EK Klausur mdl.

Prüfung

bestanden bestanden bestanden bestanden bestanden bestanden bestanden

ja nein ja nein ja nein ja nein ja nein ja nein ja nein

Schriftliche Prüfung Sie finden in diesem Arbeitsheft eine Übersicht der Themen zur schriftlichen Prüfung („Klausurthemen / Vortragsthemen“). Die Themen sind zu Blöcken: Theorie/Pädagogik sowie Trainingslehre und Methodik zusammengefasst. Aus jedem Block kann eine Frage zur schriftlichen Beantwortung vorgelegt werden. In besonderen Fällen können die Anforderungen auf zwei Fragen reduziert werden. Über Auswahl und Anzahl der Fragen entscheidet die Prüfungskommission.

Sie sollten sich bemühen, ihre Ausführungen zu den Fragen in einem zusammenhängenden Text zu schreiben. In einigen Bereichen sind Aufzählungen oder stichpunktartige Darstellungen möglich. Ihr Lehrgangsleiter wird sie darüber vor der Klausur nochmals genauer informieren.

Mündliche Prüfung

Die mündliche Prüfung kann als Einzel‐ oder Gruppenprüfung organisiert werden. Die Fragen

und Themen stammen aus dem Katalog der Klausur‐ und Vortragsthemen. Die Fragen können

sich auf Grundlagen des Fußballsports, Trainingslehre, Methodik oder auch Pädagogik

beziehen.


Lehrprobe

Sie erhalten durch Auslosung ein Thema aus dem Katalog der Lehrproben. Die schriftliche Vorbereitung der Lehrprobe sollten sie auf einem Formblatt vornehmen. Ein entsprechendes Formular wird bereits in den vorhergehenden Ausbildungslehrgängen verwendet.

Die Lehrprobe soll für insgesamt 20 Minuten Dauer vorbereitet werden. Die Auswahl der Trainingsinhalte ist ihnen freigestellt. Sie sollten aber darauf achten, ein Programm zu entwickeln, welches für die Zielgruppe, mit der sie arbeiten, angemessen ist. Achten sie daher auf alters‐ und leistungsgemäße Anforderungen.

Bei der Umsetzung ihres Lehrprobenthemas müssen Sie besonders auf die korrekte Steuerung des Trainingsverlaufs achten. Beobachten sie Mitarbeit und Verhalten der Spieler und lassen sie sich nicht zu stark von ihrer schriftlichen Vorbereitung leiten.

Reflexion der Lehrprobe Ein weiterer Bestandteil der Prüfung ist die Nachbesprechung (Reflexion) der Lehrprobe. Die Ergebnisse der Reflexion gehen in die Bewertung der Lehrprobe mit ein.

Lehrprobenentwurf



Eigenkönnen

Die Anforderungen für Praxisprüfung („fußballerische Fähigkeiten“) werden später genau beschrieben.

Name Vorname Alter

Technische Fähigkeiten Taktik Spielfähigkeit

Gesamtnote Praxis

Dribbling

Ball A

n‐ und

Mitnahme

Flugball

Kopfballspie

l

Torschss

Taktisches Verhalten

N o t eSpielfähig‐

keit

1

2

3

4

5


5.3 Schriftliche Prüfung

Aus den Bereich Theorie, Methodik und Trainingslehre werden 2 bis 3 Fragen zur schriftlichen

Beantwortung ausgewählt. Die Auswahl der Fragen richtet sich nach dem Umfang der

Fragestellung und damit nach dem nötigen Zeitaufwand für die schriftliche Beantwortung.

Einige Fragen sind in Teilbereiche aufgeteilt und gegliedert. Hierbei sind kurze stichpunktartige Antworten möglich. Ansonsten sollten die Fragen im Fließtext bearbeitet werden.

5.3.1 Themen schriftliche Prüfung

Theorie und Pädagogik









Trainingslehre




Methodik




5.3.2 Bewertung: Schriftliche Prüfung

Die Bewertung der schriftlichen Prüfung wird nach den Kategorien A, B und C vorgenommen. Das Ergebnis A und B bedeutet, dass die jeweilige Prüfung bestanden ist. Die Bewertung C hat zur Folge dass die Prüfung nicht bestanden ist. Kategorie A (sehr gut/ gut)

Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen als Trainer in der schriftlichen Prüfung in besonderer Weise/gut.


In der Klausur wird das Thema inhaltlich entsprechend der Fragestellungen präzise

aufgegriffen. Die Fachkenntnisse belegen umfassende Grundlagen über die Aufgabenstellung.

Theoretisches Wissen und Praxisbezug stehen in einem angemessenen Verhältnis zueinander.

Die Arbeit wird als Fließtext erstellt und ist klar gegliedert bzw. sind die entsprechenden

Fragen stichpunktartig richtig beantwortet. Der sprachliche Ausdruck ist leicht verständlich.

Der Umfang der Klausur entspricht dem vorgegebenen Zeitrahmen.

Kategorie B (befriedigend/ ausreichend)

Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen als Trainer in der schriftlichen Prüfung in befriedigender/ ausreichender Weise. In der Klausur wird das Thema inhaltlich entsprechend der Fragestellungen im Grundsatz richtig aufgegriffen. Die Fachkenntnisse belegen nur zum Teil fundierte Grundlagen über die Aufgabenstellung. Theoretisches Wissen und Praxisbezug stehen nur teilweise in einem angemessenen Verhältnis zueinander. Die Arbeit wird als Fließtext erstellt, ist aber nur teilweise richtig beantwortet. Eine Gliederung ist nur zum Teil erkennbar. Der sprachliche Ausdruck ist schwer verständlich. Die Stichpunktantworten sind nur zum Teil richtig, bzw. unvollständig. Der Umfang der Klausur entspricht kaum dem vorgegebenen Zeitrahmen.

Kategorie C (mangelhaft/ ungenügend)

Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen in der schriftlichen Prüfung nur mangelhaft/ ungenügend. In der Klausur wird das Thema inhaltlich nicht entsprechend der Fragestellungen richtig aufgegriffen.

Die Fachkenntnisse sind unzureichend. Theoretisches Wissen und Praxisbezug werden nur sehr

bedingt in einem angemessen dargestellt. Die Arbeit wird nicht als Fließtext erstellt. Die

Stichpunktantworten sind zum größten Teil falsch bzw. unvollständig. Eine Gliederung ist kaum

erkennbar. Der sprachliche Ausdruck ist unklar. Der Umfang der Klausur entspricht nicht den

Anforderungen.

5.4 Mündliche Prüfung

Die mündlichen Prüfungsthemen entsprechen den Themen der Klausur. Darüber hinaus können die Vor‐ und Nachbereitung der Lehrproben im Vordergrund stehen. Bei der


Besprechung der Lehrprobenvorbereitung und / oder einer späteren Auswertung kann die mündliche Prüfung aus zwei zeitlich getrennten Teilen bestehen.

5.4.1 Themen mündliche Prüfung

Theorie und Pädagogik









Trainingslehre




Methodik




5.4.2 Bewertung: Mündliche Prüfung

Innerhalb der mündlichen Prüfung ist der Vortrag enthalten. Die Bewertung dieser Prüfung wird nach den Kategorien A, B und C vorgenommen. Das Ergebnis A und B bedeutet, dass die jeweilige Prüfung bestanden ist. Die Bewertung C hat zur Folge dass die Prüfung nicht bestanden ist.

Kategorie A (sehr gut/ gut) Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen als Trainer in der Theorie in besonderer Weise/gut. Die Fachkenntnisse zu dem angesprochenen Themenbereich sind umfassend und weisen auf sehr gute praktische sowie theoretische Grundlagen hin. Die spezielle Fragestellung kann zusammenhängend beantwortet werden. Die Weiterführung des Themas im Rahmen eines Prüfungsgespräches ist jederzeit möglich und knüpft an vorhergehende Gedanken an, bzw. führt diese weiter.


Kategorie B (befriedigend/ ausreichend) Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen als Trainer in der Theorie in befriedigender/ ausreichender Weise. Die Fachkenntnisse zu dem angesprochenen Themenbereich sind nur zum Teil vorhanden, weisen aber auf theoretische und praktische Grundlagen hin. Die spezielle Fragestellung kann im Grundsatz beantwortet werden. Die Weiterführung des Themas im Rahmen eines Prüfungsgespräches ist jedoch kaum möglich und knüpft nur bedingt an vorhergehende Gedanken an, bzw. führt diese nicht weiter.

Kategorie C (mangelhaft/ ungenügend)

Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen in der Theorie nur mangelhaft/ ungenügend. Die Fachkenntnisse zu dem angesprochenen Themenbereich sind unzureichend und weisen auf geringe praktische sowie theoretische Grundlagen hin. Die spezielle Fragestellung kann nicht zusammenhängend beantwortet werden. Die Weiterführung des Themas im Rahmen eines Prüfungsgespräches ist nicht möglich und knüpft nicht an vorhergehende Gedanken an, bzw. führt diese nicht weiter.

5.5 Lehrprobenplanung

Alle Themen sind für einen Zeitraum von 20 Minuten auszuarbeiten. Achten sie in der Praxis darauf, möglichst alle Aufgaben aus der Bewegung und in der Bewegung auszuführen, d.h., auf Ausführungen aus dem Stand zu verzichten. Ein Vorlauf zu den Lehrprobenthemen, etwa Aufwärmprogramm, ist nicht nötig. Also Inhalte nur für das eigentliche Thema planen!

Teilnehmerzahl für Lehrproben

Die Lehrproben aus den Bereichen Technik und Trainingslehre werden mit einer größeren Teilnehmerzahl durchgeführt. Empfehlenswert sind 12er‐Gruppen, da hier die Aufteilung der Spieler organisatorisch leicht ist.


In den Themen zur Spielorganisation, bzw. Stationstraining können die Teilnehmerzahlen unterschiedlich sein.

5.5.1 Themen Lehrprobe

Technikschulung

1. Passen

2. Schusstechniken

3. Dribbling mit Täuschungen / Ausspielbewegungen

4. Kombinationsformen mit Torabschluss

5. An‐ und Mitnahme von flachen Zuspielen

6. Kopfballtechnik

7. Eins gegen Eins (1 : 1) in der Offensive (Ausspielvarianten)

8. Eins gegen Eins (1 : 1) in der Defensive (Abwehrtechniken)

9. Ballgewöhnung und Verbesserung der Ballsicherheit/ (Aufwärmen mit Ball)

10. Verwertung von hohen und halbhohen Zuspielen

Trainingslehre

11. Schnelligkeitstraining mit Technikkopplungen

12. Koordinationstraining mit Hilfsmitteln (Stangen, Reifen, usw.)

Spielorganisation

13. Koordinationstraining in Spielform (unterschiedliche Bälle, mehrere Bälle)

Spielformen mit Durchgangstoren im freien Raum

14. Bewegliche Durchgangstore

15. offene Anzahl

16. Zwei Durchgangstore/ vier Durchgangstore

Spielformen mit Durchgangstoren und Normaltoren

15. Seitliche Durchgangstore und zentrale Normaltore

Stationstraining und Parcours

16. Stationstraining zur Technikschulung

17. Stationstraining Torschuss (Rundlauf/Parcours)


5.5.2 Bewertungskriterien Lehrproben

Entwurf

1. Altersgemäße Übungs‐ und Spielformen

2. Klarer logischer Aufbau

3. Zeitplanung

4. Zeichnungen

5. Schriftbild

Organisation

1. Zusammenstellung von Arbeitsgruppen

2. Angemessene Spielfeldgröße

3. Einsatz von Hilfsmitteln (Geräte/Bälle/Hemdchen)

4. Sicherheitsvorkehrungen

5. Stellung zur Gruppe in Erklärungsphasen

6. Stellung zur Gruppe in Demonstrationsphasen

7. Überblick während der Ausführungsphasen

Erklärung

1. Kurze, präzise Anweisungen 2. Ausdrucksfähigkeit 3. Lautstärke 4. Altersgemäße Formulierungen

Demonstration

1. Technisch/taktische Demonstrationsfähigkeit der Aufgabe 2. Technikdemonstration aus verschiedenen Perspektiven 3. Taktikdemonstration mit Spielpartnern 4. Zeitpunkt, Dauer und Effektivität der Demonstration

Durchführung der Lehrprobe

1. Methodischer Aufbau (Lehrweg Taktik/Technik) 2. Einschätzung des Leistungsstandes 3. Flexible Umsetzung der Planungsüberlegungen 4. Verhältnis zwischen Erklärung, Demonstration und Ausführung 5. Engagement in den Ausführungsphasen


Steuerungsmaßnahmen

1. Temposteigerung (Ballkontakte/Zeitvorgabe/Lauftempo) 2. Gegenspielereinsatz – Gegenspieleraktivität 3. Veränderung der Spielfeldgröße, Ausnutzen der Spielfeldgröße

Leistungsbewertung – Kritik

1. Bewertung der Leistung während der Ausführung (Synchroninformation) 2. Bewertung der Leistung unmittelbar nach der Ausführung (Schnellinformation) 3. Bewertung der Leistung am Ende einer Lehrprobe 4. Darstellung des persönlichen technischen Leistungsfortschritts 5. Darstellung des Leistungsfortschritts im taktischen Verhalten 6. Realistische Darstellung des Leistungsstandes

Bewertung: Lehrprobe

Die Bewertung der Lehrprobe wird nach den Kategorien A, B und C vorgenommen. Das Ergebnis A und B bedeutet, dass die jeweilige Prüfung bestanden ist. Die Bewertung C hat zur Folge dass die Prüfung nicht bestanden ist.

Kategorie A (sehr gut/ gut) Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen als Trainer in der Praxis in besonderer Weise/gut. Die richtige methodische Ansteuerung der Trainingsziele kann der Trainer sicher und zum geeigneten Zeitpunkt einsetzen. Das Auftreten ist selbstbewusst und sicher, ohne übermäßige Dominanz auszustrahlen.

Kategorie B (befriedigend/ ausreichend) Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen als Trainer in der Praxis in befriedigender/ ausreichender Weise. Die richtige methodische Ansteuerung der Trainingsziele in der Praxis gelingt nur teilweise. Zeitpunkt oder methodische Hilfen zur Verbesserung des Spielverhaltens/Lösung der Aufgabe führen nur bedingt zu einer Verbesserung. Das Auftreten ist teilweise unsicher, bzw. wirkt teilweise überzogen.

Kategorie C (mangelhaft/ ungenügend) Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen in der Praxis nur mangelhaft/ ungenügend. Die richtige methodische Ansteuerung der Trainingsziele gelingt nicht. Der Teilnehmer kann die Trainingsziele weder durch geeignete Organisation, Erklärung und Demonstration darstellen. Korrekturen sind methodisch falsch, bzw. erfolgen gar nicht. Das Auftreten ist sehr unsicher, bzw. deutlich überzogen.

5.6 Eigenkönnen

5.6.1 Anforderungen Eigenkönnen


In der Praxisprüfung werden taktische Fähigkeiten und Wettkampfverhalten, sowie technische Fähigkeiten erfasst. Folgende Aufgaben werden bewertet:

Wettkampfverhalten und taktische Fähigkeiten

Wettspiel auf zwei Tore Im Wettspiel auf zwei Tore soll sich der Teilnehmer in ein mannschaftstaktisches Konzept einbinden.

Im Zusammenspiel mit den Partnern sollen taktische Spielzüge für das Offensivspiel eingeleitet

werden. Im Defensivverhalten gilt es, taktische Aufgaben im Abwehrverhalten wahrzunehmen.

Bewertungskriterien ‐ Rollenübernahme innerhalb der eigenen Mannschaft ‐ Einleiten gruppentaktischer Varianten ‐ Spielübersicht ‐ angemessenes Defensiv‐ und Offensivverhalten

Das Spiel 4: 2 In einem begrenzten Raum spielen vier Spieler in Überzahl gegen zwei den Raum deckenden Abwehrspielern in der Mitte. Die Durchführungsbestimmungen entsprechen dem Ausbildungskonzept.

Bewertungskriterien ‐ korrektes Freilaufen in der Überzahlmannschaft ‐ schnellstmögliches Zusammenspiel ‐ Variabilität in der technischen Ausführung ‐ Abwehrverhalten im Defensivspiel


Technische Fähigkeiten

Bei allen technischen Aufgaben ist eine beidfüßige Ausführung anzustreben.

Dribbelvarianten / Jonglieren Jeder Spieler dribbelt mit dem Ball im freien Raum; er wendet dabei eine Vielzahl von Dribbelvarianten

an. Dabei ist darauf zu achten, dass Ausspielbewegungen, Dribbling mit der Innen‐ und Außenseite,

Einsatz der Sohle usw. fließend miteinander verbunden werden.

Im zweiten Teil der Aufgabe soll der Ball jongliert, über Kopfhöhe gespielt und an‐ und mitgenommen

werden. Bei der An‐ und Mitnahme muss der Ball jederzeit kontrollierbar sein.

Bewertungskriterien

‐ Variantenreiches Dribbling ‐ flüssiger Bewegungsablauf ‐ Anwendung unterschiedlicher Ausspielvarianten ‐ sichere An‐ und Mitnahme selbst hochgespielter Bälle

An ‐ und Mitnahme flacher Zuspiele Zwei Spieler spielen sich im Wechsel den Ball im Abstand von 20‐30 m zu. Ein Zuspiel vom Mitspieler wird durch Entgegengehen gefordert. Durch eine Körpertäuschung, deutlich vor der An‐ und Mitnahme, wird der Ball entweder mit der Innen‐ oder Außenseite mitgenommen. Die Aktionen verlaufen im Wechsel zwischen den beiden Spielern.

Bewertungskriterien

‐ Entgegengehen zum Ball ‐ Körpertäuschung vor der Ballannahme ‐ An‐ und Mitnahme mit der Innen‐ oder Außenseite ‐ Zuspiel in den Fuß des Partners Flugball Zwei Spieler im Abstand von mindestens 30 m spielen sich im Wechsel den Ball aus der

Bewegung zu. Mit Innen‐ oder Vollspann soll der Ball mindestens über Kopfhöhe gespielt

werden. Der Partner nimmt den Ball möglichst frühzeitig mit Oberschenkel oder Brust an.

Bewertungskriterien ‐ Flugball aus dem Dribbling ‐ Hohes Zuspiel mit Innen‐ oder Vollspann ‐ Annahme des Balles mit Oberschenkel oder Brust ‐ Kontrolle des Balles im Dribbling Kopfballspiel Ein Zuspieler wirft den Ball seinem Partner aus der Rückwärtsbewegung zum Kopfballspiel zu.

Der Partner versucht den Ball aus der Vorwärtsbewegung im Sprung gezielt zu seinem


Mitspieler zurück zu köpfen. Die Aufgaben werden im Wechsel zwischen beiden Partnern

mehrfach wiederholt.

Der Zuwerfer befindet sich in der Vorwärtsbewegung und der Partner in der

Rückwärtsbewegung. Die Aufgabe wird wie oben im Wechsel zwischen den beiden Partnern

durchgeführt.

Bewertungskriterien ‐ Fähigkeit den Ball exakt zuzuwerfen ‐ Gerader Kopfstoß aus Lauf und Sprung ‐ Kopfstoß aus der Vorwärts‐ und Rückwärtsbewegung Torschuss Ein Spieler dribbelt aus einer Distanz von ca. 30 m in Richtung Tor. Ein Abwehrspieler, ca. 20

m vor dem Tor, wird durch eine Ausspielvariante überspielt, und es erfolgt ein Torschuss.

Bewertungskriterien ‐ Kontrolliertes Dribbling ‐ Einsatz von Ausspielvarianten ‐ Tempowechsel ‐ Kontrollierter Torschuss


5.6.2 Bewertung: Eigenkönnen

Die Bewertung dieser Prüfung wird nach den Kategorien A, B und C vorgenommen. Das Ergebnis A und B bedeutet, dass die jeweilige Prüfung bestanden ist. Die Bewertung C hat zur Folge dass die Prüfung nicht bestanden ist. Kategorie A (sehr gut/ gut)

Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen im Eigenkönnen in besonderer Weise /gut.

Der Teilnehmer ist entsprechend seines/ihres Alters in einer sehr guten/ guten körperlichen

Verfassung und kann die praktischen Anforderungen konditionell in vollem Umfang erfüllen.

Die Demonstration der technischen Aufgaben ist in besonderer Weise geeignet, Spielern ein Vorbild über Bewegungsabläufe zu geben. Das taktische Verständnis zum Spielverhalten mit und ohne Ball im Rahmen von Parteispielen kommt klar zum Ausdruck. Im Zusammenspiel mit Partnern innerhalb einer Mannschaft wird der Spielsituation entsprechend richtig gehandelt. Das Defensivverhalten ist in individualtaktischen Situationen Eins gegen Eins korrekt sowie in Abstimmung mit Mitspielern gruppen‐ und mannschaftstaktisch geordnet.

Kategorie B (befriedigend/ ausreichend) Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen im Eigenkönnen in befriedigender / ausreichender Weise. Der Teilnehmer ist entsprechend seines/ihres Alters in einer angemessenen körperlichen Verfassung und kann die praktischen Anforderungen konditionell mit Einschränkungen erfüllen. Die Demonstration der technischen Aufgaben ist geeignet, um Spielern ein annäherndes Vorbild über Bewegungsabläufe zu geben. Das taktische Verständnis zum Spielverhalten mit und ohne Ball im Rahmen von Parteispielen kommt zum Teil zum Ausdruck. Im Zusammenspiel mit Partnern innerhalb einer Mannschaft wird der Spielsituation ansatzweise richtig gehandelt. Das Defensivverhalten ist in Situationen Eins gegen Eins nicht immer korrekt und in Abstimmung mit Mitspielern gruppen‐ und mannschaftstaktisch nur teilweise geordnet. Kategorie C (mangelhaft/ ungenügend)

Der Teilnehmer erfüllt die Anforderungen im Eigenkönnen nur mangelhaft/ ungenügend.

Der Teilnehmer ist entsprechend seines/ihres Alters in einer schlechten körperlichen

Verfassung und kann die praktischen Anforderungen konditionell kaum erfüllen.

Die Demonstration der technischen Aufgaben ist nicht geeignet Spielern ein Vorbild über

Bewegungsabläufe zu geben.

Das taktische Verständnis zum Spielverhalten mit und ohne Ball im Rahmen von Parteispielen kommt nicht zum Ausdruck. Im Zusammenspiel mit Partnern innerhalb einer Mannschaft wird der Spielsituation

entsprechend fehlerhaft gehandelt.


Das Defensivverhalten ist in Situationen Eins gegen Eins falsch. Eine gruppen‐ und mannschaftstaktische Abstimmung mit Mitspielern ist nicht zu erkennen.


Společné vzdělávání trenérů mezi Českem a Bavorskem

„Coaches unite“

vzdělávání grassroots (C‐licence)

Děti a mládež


1. Vzdělávání trenérů licence C Grassroots – profil děti a mládež

Vzdělávání je navrženo tak, aby umožnilo zprostředkovat znalosti v oblasti tréninku a zvládání soutěží, tak i poradenství, výchovy a opatrování věkových skupin od F‐juniorů až po C‐juniory. Základy tělesných a psychických vývojových znaků 6 až 14‐ti letých jedinců jsou podstatnými oblastmi tohoto vzdělávání. K tomu patří informace a poznatky v oblasti motivace, řešení problémů (Problemlöseverhalten – chovani na reseni problem), organizační a právní základy, stejně tak výuka pravidel a veřejná správa. Základním pilířem je výměna a společná praxe trenérů z Bavorska a Čech.

1.1 Struktura výuky

1.1.1 Průběh výuky

Jednotlivé kurzy budou probíhat po každé v pěti blocích o víkendu od pátečního večera do nedělního odpoledne. Jednotlivé termíny kurzů mohou být po domluvě přesunuty. Jednotlivé kurzy (bloky) se mohou konat v podobě večerních přednášek v průběhu pracovního týdne. Kurz se skládá ze 20 učebních jednotek (LE).

Zeleně označené bloky se budou konat společně na bavorské nebo české straně, modře označené bloky se budou konat samostatně v jednotlivých zemích.

Blok kurzu I

První víkendový kurz se bude konat odděleně v jednotlivých zemích. Cílem tohoto bloku je věnovat se základům trenérské činnosti. Tento vzdělávací blok se skládá z 25 učebních jednotek (LE).

Blok kurzu II

blok I

teorie

20 LE

blok II

praxe

20 LE

blok III

praxe

20 LE

blok IV

teorie

20 LE

zkouška praxe/ teorie 10 LE

Tschechien

Bayern

Tschechien

Bayern

B I 20

B II 20

B III 20

B IV 20

Zkouška 10 LE

B I 20

B II 20

B III 20

B IV 20

Zkouška 10 LE


Druhý víkendový kurz se bude konat společně na bavorské straně. Stěžejním bodem tohoto kurzu bude společná praxe na téma “Výuka techniky”. Vzdělávací blok se skládá z 25 učebních jednotek (LE). Blok kurzu III

Třetí víkendový kurz se bude konat společně na české straně. I zde bude nejdůležitější společná praxe na téma “Organizace hry”. Vzdělávací blok se skládá z 25 učebních jednotek (LE). Blok kurzu IV

Čtvrtý víkendový kurz se bude konat opět odděleně v každé zemi. Kurz bude zaměřen na poradenství, opatrování a výchovu. Vzdělávácí kurz se skládá z 25 učebních jednotek (LE). Kurz je zakončen testováním. Po úspěšném absolvování zkoušky obdrží účastníci certifikat „Teamleiter‐Zertifikat“ Německého fotbalového svazu (DFB). Blok kurzu V zkouška/testování

V tomto testovacím bloku budou ověřeny a vyhodnoceny znalosti účastníků z Čech a Bavorska. Po úspěšném složení zkoušky bude účastníkům vystavena trenérská licence.

1.1.2 Doprovodný program

Domácí příprava

5 LE 5 LE 5 LE 5 LE

B I Teorie

20 LE

B II Praxe

20 LE

B III Praxe

20 LE

B IV Teorie

20 LE

Zkouška

Praxe/ Teorie

Tschechien

Bayern

Bayern

Tschechien

Bayern

B I 20

B II 20

B III 20

B IV 20

Zkouška 10 LE

B I 20

B II 20

B III 20

B IV 20

Zkouška 10 LE

LG I 20

LG II

LG III

LG IV

Zkouška 10 LE

Tschechien


Ke každému vzdělávacímu bloku patří 5 učebních jednotek, které budou věnovány domácí přípravě. Teorie a praxe by se měla odrážet a podle možností být realizována v domácích klubech.

Hospitace

Pro připuštění ke zkoušce bude požadovaná hospitace – pozorování při tréninku. Hospitace může proběhnout v jednotlivých zemích u výkonnostních klubů (Bavorsko: „BFV NLZ” (= „SCM”); Česko: velké kluby) nebo i u „malých SCM” v Bavorsku (DFB‐Stützpunkt). Hospitace bude absolvována mezi kurzem I a IV.

5 LE 5 LE 5 LE 5 LE

B I Teorie

20 LE

B II Praxe

20 LE

B III Praxe

20 LE

B IV Teorie

20 LE

Zkouška

Praxe/ Teorie

Hospitace 10 LE


1.2 Formální požadavky a připuštění ke zkoušce

Formální požadavky (bavorský návrh) Podmínky pro přijetí ke kurzu:

3. Minimální věk pro přijetí do kurzu je 16 let. (informace: v Bavorsku dostavají kluby

příspěvky od státu pro každého licencovaného trenéra staršího 18 let).

4. Každý účastník musí být členem klubu sdruženém ve FAČR.

K zahájení kurzu musí být předloženy následující podklady:

5. Tabulkový životopis včetně sportovní kariéry

6. Potvrzení o členství v klubu jenž je členem FAČR.

7. Lékařské potvrzení o sportovní způsobilosti (ne starší než 3 měsíce)

8. Potvrzení o trestní bezúhonosti (originál – ne starší než 3 měsíce)

Až ke zavěrečným zkouškám musí být doloženy následující podklady: 4. Fotografie

5. Potvrzení o 16‐ti hodinovém kurzu první pomoci, které není starší než 2 roky

6. Licence a smlouva dle zákonů Bavorského fotbalového svazu (Formulář je přiložen k

pozvánce na zkoušku)


Pátek Sobota Neděle

9:00–10:30

11:00‐12:30

13:30‐15:00

15:30‐17:00

17:00‐17:30

18:30‐20:00

20:00‐20:45

Teorie:

Záhájení Představení projektu „Coaches unite“ Cíle a obsah vzdělávání

Praxe:

Malé hry

Teorie:

Povinnosti trenéra Pohyb dětí a jejich životní prostředí

Teorie:

Základy organizace tréninku Plánování tréninkových jednotek

Praxe:

Hry s míčem a bez míče Hry s běháním a chytáním míče

Teorie:

Plánování tréninkového týdne Časové rozdělení

Praxe:

Herní formy z různými míči

Teorie:

Pracovní skupiny

Teorie:

Základy kondičního tréninku

Praxe:

Koordinační trénink s pomůckami a bez pomůcek Fotbalově specifický koordinační trénink

Teorie:

Tělesné a duševní schopnosti dětí a mládeže

Teorie:

Závěrečné zhodnocení Domácí úkol: Návrh, realizace a hodnocení v návaznosti na soustředění Podoba herního dne

Pátek Sobota Neděle

9:00–10:30

11:00‐12:30

Praxe:

Výuka

Teorie:

Reflexe ukázka výuky

Praxis:

Výuka

Praxe:

Výuka

Teorie:


Praxis:

Základy tréninku brankařů (Referent)

Blok I (B I)

Blok II (B II)


13:30‐15:00

15:30‐17:00

17:00‐17:45

18:00‐19:00

19:00‐20:30

21:00‐22:00

Teorie:

Zahájení, Cíle a obsah víkendového kurzu

Praxe:

Teambuilding/ Komunikace Malé hry za účelem se poznat

Praxe:

Metodické základy budování techniky ukázka výuky techniky

Teorie:

Pracovní skupiny, příprava a ukázka výuky

Teorie:


Teorie:

Pracovní skupiny, příprava, ukázka výuky

Teorie:

Závěrečné zhodnocení, evaluace

9:00–10:30

11:00‐12:30

13:30‐15:00

15:30‐17:00

Teorie:

Zahájení, Cíle a obsah víkendového kurzu

Praxe:

Ukázky výuky

Teorie:

Ukázky výuky

Praxe:

Ukázka výuky

Theorie:

Ukázky výuky

Teorie:


Praxe:

Ukázky výuky

Teorie:

Ukázky výuky

Praxis:

Stabilizace a posílení (Referent)

Theorie:

Závěrečné zhodnocení, evaluace

Blok III (B III)


17:00‐17:45

18:00‐19:00

20:00‐21:00

21:00‐22:00

Praxe:

Teambuilding/ Komunikace

Theorie:

Metodické základy budování taktiky ukázka výuky taktiky

Teorie:

Pracovní skupiny, příprava, ukázky výuky

9:00–10:30

11:00‐12:30

13:30‐15:00

15:30‐17:00

17:00‐18:30

Teorie:

Zahájení Cíle a obsah víkendového kurzu Základy kondičního tréninku (Speciální kondice)

Praxe:

Rychlostní trénink

Teorie:

Formy vedení v oblasti dětí a mládeže Návrh individuálních a skupinových rozhovorů

Praxe:

Různorodé hry

Teorie:

Problémy a řešení problémů

Praxe:

Teambuilding

Teorie:

Zkoušky nástavbová části

Teorie:

Základy motivaci

Praxe:

Návrh turnaje

Teorie:

Počínání po sportovním úrazu Hygiena a výživa (Referent)

Teorie:

Závěrečné hodnocení, evaluace

Blok IV (B IV)


19:00‐20:30

21:00‐22:00

Rychlostní trénink ve spojení s technikou

Teorie:

Pracovní skupiny

Teorie:


9:00–10:30

11:00‐12:30

13:30‐18:00

17:00‐18:30

19:00‐20:00

Teorie:

Zahájení zkoušky a zadání témat praktických zkoušek

Teorie:

Písemné zkoušky

Teorie:

Ústní zkoušky

Praxe:

Zkouška výuky

Teorie:

Hodnocení praktických zkoušek / ukázky výuky

Praxis:

Vlastní znalosti

Teorie:

Hodnocení praktických zkoušek / ukázky výuky

Teorie:

Vyhlášení výsledků a závěrečné hodnocení

Blok V (B V) P üf


3. Teoretické základy

3.1 Teorie und Pedagogika

1. Tělesná a duševní odolnost dětí a mládeže

2. Úkoly trenéra mládeže v klubu

3. Plánování, realizaci a vyhodnocení soustředění

4. Úkoly trenéra v oblasti péče, poradenství a vzdělávání

5. Problémy a řešení problémů

6. Formy jednotlivých a týmových rozhovorů

7. Formy vedení v oblasti mládeže

8. Motivace jednotlivců a týmu

3.2 Výuka tréninku

9. Základy tréninku koordinace a příklady pro praxi

10. Základy rychlostního tréninku a příklady pro praxi

11. Plánování tréninkových jednotek pro různé věkové skupiny

3.3 Metodika

12. Metodika a organizace hry

13. Metodické základy výuky techniky

14. Formy herního dne


Tělesná a psychická odolnost u dětí a mládeže

Základní pravidla tréninku pro děti a mládež

Vývojové tendence u dívek a chlapců

Profil tělesného vývoje

Profil psychického vývoje

Omezující faktory ve vývoji

Opožděný a zrychlený vývoj Puberta Zvláštnosti v dospívání

Citlivé fáze pro učení a stabilizaci

Herní a pohybová zkušenost Základy koordinačních vlastností Od základních technik ke komplexním Od základní taktiky ke komplexní Vývoj podmíněný výkonnostními faktory

Metodické pokyny tréninku pro mládež

Organizace hry v přehledu Metodika technologie tréninku pro děti a mládež Možnosti koordinačního tréninku


Úkoly trenérů mládeže v klubu

2. Vedení tréninku

Plánování tréninkových jednotek

Detailní plánování tréninkových jednotek Provedení tréninkových jednotek Vyhodnocení práce při tréninku

2. Řízení zápasů a turnaje

Dlouhodobé plánování herního dne

Řízení zápasů a turnaje

Krátkodobá příprava turnaje Ovlivnění během hry (1. poločas) Porada o poločase Ovlivnění během hry (2. poločas) Výsledný dojem herního dne

3. Poradenství a péče o hráče

Trenér jako vzor Motivace hráčů k výkonu/ke spolupráci Pomoc při řešení problémů Zvládnutí konfliktů Poradenství v oblasti výživy a životního stylu sportovce První pomoc při zranění Stanovení tréninku po zranění nebo nemoci Materiální vybavení pro trénink a turnaj

4. Výkonnostní rozvoj/výhledové plánování

Rozvoj týmové práce mezi hráči, trenérem a trenérským týmem Spolupráce a týmová práce mezi klubem a trenérem Hodnocení výkonnosti týmu/hráče Individuální podpora scouting nových hráčů

5. Organizace a PR

Určování termínů a organizace herního provozu Organizace a uspořádání tréninkových kempů/využití volného času o prázdninách

(soustředění, tábory) Plánování a organizace turnajů Vystupování a chování týmu


Plánování, provedení a vyhodnocení tréninkového kempu

1. Základy

1.1. Stanovení cíle tréninkového kempu

Sportovní cíle Budování týmu

1.2. Rámcové plánování

Dlouhodobé určování termínů a dlouhodobá ustanovení Účastníci Čas Doba trvání Místo Spolupracovníci Přípravné zápasy Financování Příjezd

1.3. Krátkodobé plánování

Zajištění dlouhodobých plánovacích ustanovení Časový plán pro tréninkové jednotky Stanovení testovacích zápasů Uspořádání společných volnočasových aktivit Stanovení kompetencí pro spolupracovníky

2. Realizace

2.1. Obsahové stěžejní body

Plánování tréninkových jednotek Rozdělení úkolů mezi trenéra a realizační tým Cíle testovacích zápasů, uspořádaných turnajů

2.2. Sportovní program

Realizace naplánovaných tréninků Vyhodnocení tréninků/přípravných zápasů turnajů Úpravy sportovního programu

2.3. Budování týmu / Teambuilding

Rozvoj pravidel pro spolupráci trenéra a týmu Zhodnocení výkonů na tréninku a při zápasech Stanovení a realizace programu ve volném čase

2.4. Uspořádání a cíle jednotlivých rozhovorů s jednotlivými hráči Rámcové podmínky pro jednotlivé rozhovory s jednotlivými hráči Rozvoj a prohlubování osobních kontaktů (trenér‐hráč) Kritická reflexe spolupráce Konstruktivní spolupráce trenér ‐ hráč


3. Vyhodnocení tréninkových kempů/volného času o prázdninách ( soustředění, tábory )

3.1. Konfrontace naplánovaných úvah a realizace

Sportovní postup a výsledky Zhodnocení nálady a atmosféry Zhodnocení uspořádání volného času Vyhlídky na další tréninkové kempy


Úkoly trenéra ve výchově, poradenství a péči o hráče

1. Péče a zaopatření

Kontrola a zajištění registrací hráčů Materiální vybavení při trénincích, zápasech a turnajích Pomoc při sportovních zraněních

2. Poradenství

Motivovat hráče k výkonům / spolupráci Pomoc při řešení problémů Zvládnutí konfliktů Poradenství v oblasti výživy a životního stylu sportovce Stanovení tréninků po zranění /nemoci

3. Výchova

Trenér jako vzor Zjištění problémů s chováním a jejich náprava Řešení při změně nálad Vyřešení rozdílností v názorech Rozvoj tolerance a týmového ducha Základy Fair Play Výchova k sportovnímu životnímu stylu Výchova k vlastní zodpovědnosti


Problémy a jejich řešení

1. Odrážení problémů a konfliktů

Problémy s chováním Změny nálad Rozdílnost v názorech Stres a napětí Konkurence Hádka

2. Problémy uvnitř klubu

2.1. Hráči proti trenérovi

Rozdílné názory na pozici v týmu Odlišné představy o taktických úkolech Kritika tréninkových termínů Vnímání tréninkového konceptu Nedostatečná informovanost

2.2. Trenér proti hráčům

Kritika nedostatků v oblasti motivace, spolupráce a angažovanosti Výtky vůči nedostatečné spolehlivosti a disciplíně Pocit nedostatečné lojality

2.3. Trenér proti oddílovému vedoucímu/předsednictvu

Kritika organizace a zajištění provozu tréninků a zápasů Výtky k nedostačujícímu materiálnímu vybavení tréninků a zápasů Chybné obsazení při sestavování kádru hráčů Nejisté financování

2.4. Oddílový vedoucí/předsednictvo proti trenérovi

Nespokojenost s umístěním v tabulce Nedbalé sestavení týmu Nezohlednění nově příchozích Špatný dojem z týmu


3. Možnosti řešení problémů a konfliktů

3.1. Klasifikace konfliktu a zhodnocení

Zachycení problémové situace Zhodnocení problému a situace Ukončení nebo další pokračování v úvahách

3.2. Pátrání po příčině jako možnosti vyřešení konfliktu

Jednotlivé rozhovory s jednotlivými hráči Skupinová diskuze s hráči a oddílovým vedoucím Zasedání s oddílovým vedoucím /předsednictvem

3.3. Zhodnocení příčin a jejich následky

Vysvětlení nedorozumění Řešení problému na základě bezvýznamných příčin Další podněty na základě vážných příčin

3.4. Možnosti řešení vážných problémů

Navázání vztahů a stanovení kompromisů Stanovení sankcí Suspendování jednotlivých hráčů z tréninků a zápasů

4. Problémy v oblasti soukromí

4.1. Příčiny problémů

Školní/pracovní potíže Napětí v rodině Závislost: alkohol/drogy Negativní vliv ze soukromí Jiné důvody

4.2. Nabídky řešení problémů

Důvěrné rozhovory Zasvěcení důvěryhodné osoby Zorganizování profesionální pomoci


Uspořádání jednotlivých rozhovorů a pohovorů s týmem

1. Zvláštnosti v rozdílných věkových kategoriích

2. Jednotlivé rozhovory a sezení týmu

2.1. Podněty

Kritika výkonu nebo chování Změna technicko – taktického výkonu Podnět ke spolupráci a motivaci Informace o cílech a obsahu tréninku Informace o požadavcích na zápas, turnaj Řešení problému při individuálních potížích Řešení problému při konfliktech v týmu a v klubu Plánování vyhlídek pro tým a klub

2.2. Formy rozhovoru

Pokyny předané trenérem Projednání problémů při jednotlivých rozhovorech Projednání problémů na schůzi týmu Koncepce programů v týmu Brainstorming

2.3. Cíle

Rozvoj a prohloubení osobních kontaktů (trenér – hráč) Kritická reflexe spolupráce Konstruktivní spolupráce trenér ‐ hráč Vyřešení konfliktů a napětí Příprava a výhodnocení zápasů a turnajů Odsouhlasení tréninkových termínů


Formy vedení v oblasti mládeže

1. Základy

Cíle a zaměření klubu Osobnost trenéra

2. Zvláštnosti vedení různých věkových kategorií

3. Formy vedení

3.1. Autoritativní vedení orientované na úspěch

Charakteristika stylu vedení Výhody autoritativního vedení Nevýhody autoritativního vedení

Osobní postoj k autoritativnímu vedení

3.2. Vedení ke spolupráci orientované na výkon

Charakteristika stylu vedení Výhody vedení ke spolupráci Nevýhody vedení ke spolupráci

Osobní postoj ke kooperativnímu vedení

3.3. Partnerské vedení orientované na volný čas

Charakteristika stylu vedení Výhody partnerského vedení Nevýhody partnerského vedení

Osobní postoj k partnerskému vedení

4. Osobní koncepce vedení

Vlastní zkušenosti a srovnání

Vedení, organizace a atmosféra při tréninku Řizení turnajů Metody při řešení problémů a informací Uspořádání volnočasových aktivit Spolupráce trenérů a realizačního týmu


Motivace jednotlivých hráčů a týmu

1. Vysvětlení pojmu motivace

2. Motivace hráčů

2.1. Zvláštnosti v různých věkových kategoriích

Očekávání od hraní fotbalu v klubu Očekávání od tréninků, zápasů a turnajů Vazba dětí a mladistvých na trenéra a realizační tým Význam osobních kontaktů v týmu

3. Osobní zhodnocení úkolů

3.1 Pohled hráče

Rozdílné zhodnocení stejné situace Stejné zhodnocení různých situací

3.2. Úkol jako výzva

Rozvoj maximálního vypětí a koncentrace

3.3. Úkol jako nedostatečné zatížení

Nebezpečí malého vypětí a nedostatečná koncentrace

3.4. Úkol jako nadměrné přetížení

Nebezpečí přetažení nebo malého vypětí

4. Motivace k výkonu

4. 1. Stanovení výzev

Popis úkolu jako „těžký ale řešitelný“

4. 2. Změna při nedostatečném zatížení

Varování před nedostatečnou koncentrací Poukázat na rozvoj příležitostí u soupeřů

4. 3. Změna v nadměrném přetížení

Stanovení cíle: řešení jednotlivých úkolů Popis jednotlivých úkolů

5. Motivace týmu

5.1. Favorit proti outsiderovi

Motivace favoritů (možné vysazení)


Motivace outsiderů (postupné řešení úkolů)

5.2. Problémy u favoritů – následky vysazení

Jisté očekávání úspěchu Povrchní příprava Nedostatečná koncentrace Špatná týmová práce Častá chybovost Obviňování se Ztráta převahy

5.3. Šance outsiderů – řešení jednotlivých úkolů

Selhání bez negativních dopadů Maximální koncentrace na jednotlivé úkoly Osobní pocity úspěchu Vzájemné povzbuzování Optimální týmová práce díky nahromadění pocitu úspěchu Rozvoj vyrovnanosti Rozvoj převahy

5.4. Normální hra (zápas)

Zaměření na taktiku během týmového sezení Odvolání se na minulý zápas Popis požadavků pro následující zápas Pozitivní posílení a osobní nasazení


Všeobecná kondice

Oblast tělesné kondice je velmi rozsáhlá a rozmanitá. Do této oblasti spadají koordinace,

rychlost, vytrvalost, pohyblivost a síla. Dále se budeme věnovat koordinaci a rychlosti. Na

výdrž a sílu se u dětí a mladistvých neklade tak velký důraz. Ty bývají automaticky zařazeny

do způsobu hry při tréninku.

rychlost

síla

vytrvalost

pohyblivost

koordinace

kondice

speciální všeobecná


Koordinace

1. Základy ‐ koordinace

Definujte pojem koordinace:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

2. Metodické základy pro trénink koordinace

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


3. Trénink koordinačních schopností

Jmenujte příklady pro fotbalový trénink koordinace Všeobecná koordinace ___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Specifická koordinace (zaměření na fotbal) ___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


Rychlost

1. Definujte pojem rychlost

Všeobecně

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

se zaměřením na fotbal

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

2. Přiklady požadavků, které se týkají rychlosti při zápase

Jmenujte typické situace pro požadavky na rychlost při zápase

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________


3. Základy tréninku rychlosti

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

4. Obsah tréninku

Jmenujte příklady tréninku pro zlepšení rychlosti!

Možnosti tréninku bez míče: popiš dvě možnosti

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Příklady tréninku s technickými kombinacemi: (popiš dvě možnosti)

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Příklady tréninku s taktickými kombinacemi : (popiš dvě možnosti)


___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

5. Trénovatelnost rychlosti

Jmenujte faktory, které mají vliv na trénovatelnost rychlosti!

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

6. Shrnutí

Definujte smysl a účel samostatného tréninku rychlosti u mladistvých!

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________


Speciální kondice

Speciální kondicí je myšlena kombinace z oblasti síly, rychlosti a vytrvalosti. Nevěnujeme se

jim zde podrobně, jelikož u dětí a mladistvých nehraje nejdůležitější roli. Těmto oblastem se

věnujeme automaticky pomocí různých forem hry při tréninku.

rychlost

síla

vytrvalost

pohyb

koordinace

kondice

speciální všeobecná

rychlostní vytrvalost

obratnost

silová


Plánování tréninků u různých věkových kategorií

1. Základy plánování u různých věkových skupin

1.1. Přípravné, zápasové a přechodné období

Roční plánování pro kategorii F a E (U8‐U11) Roční plánování pro kategorii D a C (U12‐U15) Roční plánování pro kategorii B a A (U16‐U19)

2. Cíle a průběh přípravného období / období zápasů

2.1. Dlouhodobé cíle

Rozvoj a stabilizace tělesných, technických a herních základů odpovídající věkové kategorii

Základy spolehlivosti, angažovanosti a spolupráce hráčů Spolupráce trenéra a realizačního týmu Sladění se zájmy klubu Plánování mimo soutěžní období

2.2. Střednědlouhé cíle

Plánování rozsahu a intenzity přípravného období Vyladění během přípravných zápasů Zlepšení a stabilizace herních schopností v zápasovém období Začlenění všech hráčů do týmu

2.3. Krátkodobé cíle

Důkladné týdenní plánování Systematické trénování a vytváření herního stylu Stabilizace herních schopností

3. Tréninková opatření v přechodném období


4. Praktické základy

4.1 Nauka techniky

1. Přihrávky

2. Technika střelby

3. Driblování s klamáním těla / obehrávaní

4. Kombinační formy se zakončením

5. Převzetí přihrávky po zemi

6. Technika hlaviček

7. Jeden proti jednomu (1:1) v ofenzívě (varianty obehrávání)

8. Jeden proti jednomu (1:1) v defenzívě (Technika bránění)

9. Návyk na míč a zlepšení vedení míče/ (rozcvička s míčem)

10. Zužitkování vysokých a polovysokých přihrávek

11. Trénink se stanovišti k výuce techniky

12. Trénink se stanovišti k výuce střelby (běh dokola, překážky)

4.2 Kondice

13. Trénink zaměřený na rychlost ve spojení s technikou

14. Koordinační trénink s pomůckami (tyče, kola, atd)

4.3 Organizace hry

15. Koordinační trénink v herní formě (různé míče, větší počet míčů)

Herní formy s malými pohyblivými a průchozími brankami v prostoru

16. Malé pohyblivé a průchozí branky (např.kužele, tyče)

17. Libovolný počet

18. Dvě malé průchozí branky / čtyři malé průchozí branky (např. kužele, tyče)

Herní formy s průchozími brankami (kužele,tyče) a normálními brankami

19. Malé průchozí branky (kužele, tyče) po stranách a centrální velké branky

4.4 Speciální programy

20. Formy turnajů

21. Různorode hry

4.1 Nácvik techniky

Popis základních pojmů


„Cvičení“

Pojmem cvičení je myšleno neustálé opakování technik. Na těchto technikách

se pracuje systematicky od hrubé formy až k úplné automatizaci. Zvyšování

nároku vyplývá ze střídání tempa a ze zlepšující se kvality pohybu (např. úvodní

pohyb)

„Hraní“ Po cvičení musí vždy následovat hra. Hraním je myšleno, že prováděné formy cvičení zlepšující pohyb mají a musí být začleněny do hry. Přitom se mění naučené dovednosti skrze pravidla, velikost hřiště nebo také nasazení protihráčů ve hru.

Techniky

Přihrávky

Zlepšení techniky přihrávek se vztahuje k učebnímu programu s 12 hráči. Přihrávky se hrají vnitřní a vnější stranou nohy a nártem. Hlavní témata tréninku jsou volně na výběr.

Na začátku je jednoducé cvičení ‐ spoluhra v skupinkách ve volném prostoru. Cvičení dále pokračuje využitím technických schopností jako je střelba na bránu. Cvičeni se může konat střídavě mezi dvěma bránkami. Zvolená forma spoluhry (nebo přihravka do zakončení) souvisí s aktuálním technickým tématem. Základem je opravování chyb a nauka nácviku techniky. Povšimnutí: cvičení– cvičení – hraní

Cvičení dle ( plánovaného postupu výuky) techniky

Uplatnění v rámci herních forem

Technika střelby

Zlepšení techniky střelby se vztahuje k učebnímu programu s 12 hráči. Hlavním tématem jsou nízké, polovysoké, vysoké přihrávky a „voleje“ které jsou spojeny se střelbou na bránu. Hráči mají na vybranou jak přihrají a vystřelí na bránu. Na opravování chyb se soustředíme jenom při střelbě na bránu. Na konce cvičení se můžou aplikovat praktické situace, které se přibližují skutečné hře ‐ buď v komplexní střelecké situaci na bránu a nebo v rámci různých herních forem. Povšimnutí: cvičení – cvičení – hraní

Základy techniky (dle postupu výuky)

Uplatnění při formách hry


Kličkování s klamáním těla / pohyb při obehrávání

Máme připraveny 2 volně zvolené triky ze širokého repertoáru – trik Stana Mathewse, Ronalda, rychlé kličkování, nůžky, předstírání střelby na bránu. Individuální cvičení jednoduchou formou začíná ve volném prostoru. Cvičení dále pokračuje využitím technických schopností. Cvičení se může konat střídavě mezi dvěma brankami. Na konec cvičení mohou být praktické situace, které se přibližují skutečné hře ‐ bud v komplexní střelecké situaci na bránu anebo v rámci různých herních forem. Témata tréninku se odvíjejí od daných pravidel. Povšimnutí: cvičení – cvičení – hraní

Cvičení (postupu výuky) techniky

Upatnění při formách hry / komplexní herní situace

Kombinace se střelbou na bránu

Základem jsou jednoduché přihrávky ve směru na bránu mezi 3 hráči. Minimálně 3 různé programy (organizační formy) jsou možné jako formy kombinace.

Úkoly mohou obsahovat narážečky, obehrání soupeře atd. Přesný způsob provedení není nutný. U střelby na bránu mají hráči na výběr, jak to technicky provedou. Důležitý je výsledek, ne technické provedení. Opravy by měly být zaměřeny na jistější přihrávky, zlepšující se střelbu a na úspěšné zakončení

Povšimnutí: cvičení – cvičení – cvičení

Uspořádaná souhra

Úspěšná střelba na bránu

Přijetí a zpracování přihrávek po zemi

Základem je přijetí a zpracování míče vnitřní a vnější stranou nohy. Na začátku je souhra spoluhráčů ve skupinkach na volnem prostoru. Základním cílem je udržení očního kontaktu a jít proti míči. Těžké může být klamání tělem před zpracováním míče. Dalšími těžkostmi jsou změna tempa a razance přihrávek. Jejich uplatnění ve způsobu hry by mělo být řízeno pravidly. Povšimnutí: cvičení – cvičení – hraní

Cvičení (dle postupu výuky) techniky

Uplatnění při formách hry

Technika hlavičkování


Zlepšení hlavičkování se vztahuje na cvičební program s 12 hráči. Výchozím bodem pro zlepšení hry hlavou je přihrávka z ruky (těžké). Střelba hlavou je prováděn v pohybu vpřed. Technicky správné provedení je základem. Stupeň obtížnosti odpovídá stupni výkonnosti. Užití hlaviček ve formách cvičení na bránu nebo v přehledných herních formách umožňuje použití techniky která se přibližuje skutečné hře.



Uplatnění při hře: (házena+ hlavičkování)

Jeden proti jednomu (1 : 1) v ofenzivě (herní varianty)

Základ je užití technických variant a pohybů (nein‐Ausspielbewegungen) ve hře jeden na jednoho na volném prostoru. Volná výběr při určování varianty jak obehrát protihráče. Chování protihráčů je řízeno v závislosti na jejich výkonnosti.

Možnosti (útočník, který má právě míč / útočník se soupeřem za zády dostává přihrávku) by měly být při vhodných formách cvičení dohrávány až brány. Povšimnutí: cvičení – cvičení – hraní


Jeden proti jednomu (1 : 1) v defenzivě (technika obrany)

Uplatnění obranné techniky na hřišti ve hře jeden na jednoho je základ. Chování protihráčů je řízeno v závislosti na stupni výkonu hráčů.

Směrnice: pozice jenž je otevřena na straně hřiště umožňuje hráči běžet s protihráčem a kličkovat ve velkém tempu. Nízké těžiště těla umožňuje přiměřeně reagovat na klamání tělem a na rychlý nástup protihráče. Možnosti (útočník a obránce stojí proti sobě/ obránce hraje za zády útočníka) by měly být při vhodných formách cvičení dohrávány až do zakončení na bránu. Povšimnutí: cvičení – cvičení – hra


Navykání si na míč a zlepšení jistoty s míčem (zahřívání se s míčem)

Počet zúčastněných hráčů odpovídá počtu hráčů v mužstvu. Organizaci úlohy je možné uspořádat jak ve volném, tak omezeném prostoru. Každý hráč má míč. Skupinky s jedním míčem jsou také možné.

Úlohy spojují pohybové zkušenosti hráčů. Trenér předvádí technické úlohy jako opakování předcházejících jednotek. Hráči opakují a stabilizují známé technické úlohy. Intenzita odpovídá stupni připravenosti hráčů ke hře (rozcvičení). Opravy chyb nastávají jen v jednotlivých případech skrze osobní vedení trenéra. Diferencované vedení hráčů z pohledu nauky o technice není nutné. Úlohy jsou různorodé a pokrývají široký repertoár základů techniky.



přiměřené zatížení

použití – opakování – stabilizace, fixace

Zužitkování vysokých a polovysokých přihrávek („voleje“)

Zužitkování vysokých a polovysokých přihrávek je velmi důležité. Základem je spoluhra ve

skupinách ve volném prostoru. Zakončení vnitřní stranou nebo celým nártem jsou

primárními technikami, které se mohou měnit ve formě bočního rotovaného úderu nebo

přímé nahrávky „volejem“. Výška nahrávky, úhel a vzdálenost ulehčují nebo ztěžují její

provedení.


cvičení (dle postupu výuky) techniky


4.2 Kondice

Trénink rychlosti ve spojení s technikou

Realizace základů vychází z nauky o tréninku rychlosti. Kombinace s technickým úkolem před sprintem nebo po něm. Technické úkoly doplňují stěžejní body tréninku. Diferencované vedení technického provedení není nutné. Povšimnutí: Cvičení – cvičení – cvičení

Spojení techniky (kombinace) před sprintem

Spojení techniky po sprintu

Trénink koordinace s pomůckami

Realizace základů vychází z nauky o tréninku koordinace. Zlepšení techniky běhu probíhá skrze přesné pohybové úkony vztahující se k frekvenci, délce kroku, tělesné pozici, pohybovým úlohám atd. Pečlivé pozorování pohybu, předcvičení a oprava případných chyb.

Skladba stanovišť s kužely, obručemi a jinými překážkami. Kombinace s technickými úlohami jsou umožněny po proběhnutí stanovišť. Povšimnutí: cvičení – cvičení – cvičení

Metodika (dle postupu výuky) techniky ( podle mě tam opora nepatří nevím

jaké tam bylo německé slovo)

Kombinace s technickými úlohami

4.3 Organizace hry

Trénink koordinace ve formě hry (různé míče, více míčů)

Počet hráčů je 10 až 12. Ke zlepšení koordinace jsou důležité jak formy hry s různými míči (forma a velikost), tak i změny počtu míčů. Spoluhra a taktické chování jsou ponechány převážně na hráčích (učení skrze objevování). Koučování dodává impulzy. Přímé řízení dle základů (postupu výuky) taktiky je vynecháno. Povšimnutí: hraní – hraní – hraní

Učení skrze objevování

Pohyblivé průchozí branky

Počet hráčů je 10 až 12. Pohyblivé průchozí branky tvoří pokaždé dva hráči, kteří utvářejí branky tyčemi nebo lany. Branky umožňují vlastním spoluhráčům i protihráčům střely na bránu. Branky mohou vstřeleny ze všech stran.


Díky změně směru běhu (v jedné linii, ve volném prostoru) a změně tempa může být ulehčeno nebo ztíženo úspěšné zakončení. Vzdálenost branek reguluje velikost hřiště, dále také tlak protihráče a času. Vedení hry s průchozími brankami se řídí především organizací, velikostí hřiště a počtem branek. Spoluhra a taktické chování jsou ponechány převážně na hráčích. Vedení konkrétních situací

se řídí dle základů ( postupu výuky) taktiky.

Povšimnutí: hraní – hraní – hraní Metodika taktiky

Volný počet

Počet hráčů je 10 až 12. Při hře na bránu ve volném počtu (pokud je to možné, je dobré mít o jednu bránu navíc, než je hrajících dvojic) mohou být branky vstřeleny ze všech stran (brány jsou z kuželů nebo tyčí). Brány umožňují spoluhráčům vlastního týmu i protihráčům střely na bránu. Díky změně velikosti brány je možné ztížit nebo ulehčit střely na bránu. Vzdálenost branek reguluje velikost hřiště a také tlak času a protihráče. Vedení hry se řídí především organizací, velikostí hřiště a počtem branek. Spoluhra a taktické chování zůstávají především na hráčích. Vedení konkrétních situací se řídí dle ( postup výuky) taktiky.

Povšimnutí: hraní – hraní – hraní

Opora v základech taktiky

Čtyři průchozí brány

Počet hráčů je 10 až 12. Týmy se během ukázky tréninku nemění. Brány (z tyček) mohou být vstřeleny ze všech stran. Díky změně velikosti branky (vzdálenost tyček) a příslušnosti brány k určitému týmu mohou být střely na bránu ulehčeny nebo ztíženy. Vzdálenost bran reguluje velikost hřiště a také tlak času a protivníka.


Opora v základech techniky

Postranní průchozí brány a centrální klasické brány

Počet hráčů v týmu je 10 až 12. Týmy jsou stejně velké. Klasické brány stojí uprostřed na základní linii hřiště. Postranní průchozí brány jsou postaveny z kuželů nebo tyček. Šířka branek ulehčuje nebo ztěžuje průběh hry. Při určení pravidel lze kličkování nebo obehrání ocenit a učinit to tak atraktivním. Centrální klasické brány jsou vždy více ceněny než průchozí brány.


Styl hry dopředu , popř. její zajištění má přednost. Vedení hry s průchozími branami je založeno především na otázce organizace, velikosti hřiště a velikosti brány. Spoluhra a taktické chování zůstávají především na hráčích (učení skrze objevování).


Učení skrze objevování

Trénink na různých stanovištích (školení techniky)

Počet zúčastněných hráčů odpovídá počtu hráčů v mužstvu. Stanoviště ke školení techniky vycházejí z jednoduchých, známých úloh. Organizace musí být lehce srozumitelná. Průběh musí být zajímavý a musí motivovat. Trenér řídí průběh výlučně skrze organizační pokyny a opravy chyb. Technické provedení je opravováno jen v jednotlivých případech. Vedení hry (dle postup výuky) taktiky nemusí být příliš detailní. Čtyři stanoviště s různorodými úkoly dostačují. Hráči jsou rozděleni stejnoměrně k různým stanovištím; výměna stanovišť probíhá na základě vyměřeného času. Pokud je pro čtyři stanoviště málo hráčů, může zůstat dočasně jedno stanoviště neobsazené. Povšimnutí: cvičení – cvičení – cvičení

Organizační změny

Zadání úkolů bohaté na obměny

Užití – opakování – stabilizace

Trénink na různých stanovištích (střel na bránu ‐ obíhání/parcours)

Počet zúčastněných hráčů odpovídá počtu hráčů v mužstvu. Průběh tréninku střel na bránu vychází z jednoduchých a známých úloh. Organizace musí být lehce srozumitelná. Průběh musí být zajímavý a musí motivovat. Úlohy ke zlepšení techniky střel na bránu by měly obsahovat různorodé technické zpracování. Při obíhání nevznikají žádné pauzy. Po zakončení akce na jedné bráně následuje plynulý přechod k brance další. Trenér řídí průběh výlučně skrze organizační pokyny, popř. opravy chyb v technice střely na bránu. Vedení hry (dle postupu výuky) taktiky nemusí být příliš detailní. Čtyři brány s různorodými úlohami jsou dostačující. Hráči jsou rovnoměrně rozděleni; plynulý průběh je velmi důležitý. Povšimnutí: cvičení – cvičení – cvičení

Změny organizace Zadání úkolů bohaté na změny Použití – opakování – stabilizace


4.5 Zvláštní programy

4.4.1 Formy turnajů Formy turnajů mohou zahrnout velké množství hráčů. Tím náleží následující organizační formy mezi hry, které překračují meze fotbalového klubu či alespoň jedné věkové kategorie. Turnierformen können eine große Zahl von Spielern in ein Wettkampfprogramm einbinden. Daher eignen sich die nachfolgenden Organisationsformen für vereinsübergreifende Spielfeste oder altersgruppenübergreifende Veranstaltungen im Verein.

Liga mistrů

Ve čtyřech polích, v každém dvě brány, na fotbalovém hřišti hraje současně osm týmů. První pole je definováno jako hrací pole ligy mistrů; druhé jako hřiště první ligy. Další pole náleží druhé lize a konečně poslední pole náleží regionální lize.

V turnaji ligy mistrů zůstává vítěz ve svém poli (v poli ligy mistrů), poražený přechází na pole první ligy. Na poli první ligy vítěz naopak postupuje do pole ligy mistrů, poražený přechází do druhé ligy. Výměna mezi druhou ligou a regionální ligou probíhá podle stejného vzorce. Povšimnutí: hraní – hraní – hraní

Chicago

Při mnoha hráčích a malém prostoru (hala, popř. část haly) je možné hrát turnaj se třemi, čtyřmi hráči v každém týmu tzv. Chicago. Příklad: Ke každému týmu náleží 15 hráčů. Čtyři hráči z každého týmu začínají soutěž. Po vstřelení brány jednoho z týmů je hra ukončena. Následují další dvě skupiny po čtyřech hráčích. Po vstřelení gólu následuje nová výměna. Góly se přičítají celému týmu. Je doporučeno nasadit týmy s nerovným počtem hráčů. Díky tomu jsou aktivní týmy neustále nově sestavovány. Je nutné si to představit tak, že jeden tým, který opustil hrací pole, zaujme místo na konci střídačky a posunuje se dále, dokud není opět na řadě. Díky nerovnoměrnému počtu členů základního týmu se mění struktura hrajících týmů. Povšimnutí: hraní – hraní – hraní

Golden Goal


V turnajové formě „Golden Goal“ hrají dva týmy proti sobě na ohraničeném území. Jeden nebo dva další týmy mají pauzu, popř. jsou v průběhu hry ostatních týmů smysluplně zaměstnáni. Při vstřelení gólu jedním týmem ztrácí poražený své místo na hřišti. Jeden z týmů, které mají volno, se zapojí do hry. Vítězové zůstávají, poražení mají pauzu. Při nerovnoměrném rozložení hráčských schopností mezi týmy je možné nařídit střídání mezi týmy či změnu pravidel. Povšimnutí: hraní – hraní – hraní

Turnaj 4 proti 4 (holandský typ turnaje)

Všeobecné informace

- Turnaje se může současně zúčastnit větší počet hráčů - Po každém hracím kole jsou hráči přerozděleni do jiného týmu - Rozdělení týmů je náhodné - Počet hráčů v jednom týmu se pohybuje od 3 do 5 Bodové hodnocení

- Za každé vítězství obdrží každý hráč v týmu 20 bodů - Za nerozhodný výsledek obdrží každý hráč v týmu 10 bodů - Porážka představuje 0 bodů - Za střelený gól (nezávisle na vítězství, nerozhodném výsledku nebo porážce) obdrží

každý hráč v týmu jeden bod - Všechny body z hracích kol se zapisují na připravenou tabuli a na závěr se každém hráči

sečtou získané body - Vítězem turnaje je ten hráč, který má na konci na kontě nejvyšší počet bodů Herní pravidla

- Všechny zápasy jsou zahájeny a ukončeny písknutím ve středu hřiště - Hraje se bez brankáře - Bez ofsajdu - Míč je vstřelen, bez vhazování - Výkop pouze na začátku hry, po každém gólovém úspěchu soupeře pokračuje zápas od

vlastní brány - Rohový kop může být krátky ‐ po - Trestné kopy se střílí ze vzdálenosti 15 m bez brankáře


4.4.2 Různorodé hry

Různorode hry (nohejbal/ košíková/ vybíjená/ hokej usw.)

Počet hráčů odpovídá počtu hráčů v týmu. Organizace různorodých her může být realizována na omezené herní ploše, s brankami, koši, sítěmi apod. Tyto hry mají za úkol zprostředkovat zkušenosti s míči a organizačními formami z jiných sportů. Různé druhy míčů zajišťují hráčům osvojení jejich letových vlastností a celkovou hratelnost. Spoluhra v týmu vyžaduje užívání pravidel a struktur charakteristických pro zvolený sport. Hráči se musí přizpůsobit podmínkám a vnitřní organizaci hry. Trenér může díky organizačním změnám či variacím pravidel ovlivnit průběh hry. Samo spoluhraní je částečně možné a smysluplné. K opravám chyb dochází jen v jednotlivých případech. Diferencovaný přístup dle pravidel taktiky nebo techniky není nutný. Povšimnutí: hraní – hraní – hraní

- Organizační změny

- Zadání úkolů bohaté na změny

Házená/“hlavičkovaná“

Dva týmy hrají na předem dané hrací ploše proti sobě. Počet hráčů je volitelný a zůstává stejný. „Hlavičkovaná“ je v popředí hry. Gólů může být docíleno pomocí hlaviček. Hra v týmu začíná hodem; později přihrávkou nohou; v poslední řadě pokud je to možné ze strany přihrávkou vzduchem. kličkováním. Četnost hry hlavou může být upravena pravidly. K tomu náleží také systém bonusů. Například tři po sobě jdoucí nahrávky hlavou mohou být hodnoceny jako gól. Regulérní gól je pak např. bodově hodnocen trojnásobně. Technické provedení „hlavičkované“ stojí v pozadí. Opravy nastávají pouze v jednotlivých případech. Diferencovaný přístup dle (dle postupu výuky) techniky není nutný. Povšimnutí: hraní – hraní – hraní


- Řízení se pravidly

Hokej – fotbal

Dva týmy hrají na předem daném hřišti proti sobě. Počet hráčů je volitelný a zůstává stejný. Na rozdíl od klasické hry je možné hrát i za brankami. Přitom mohou přihrávky jako ploché podání či přihrávka ze zadního křídla vést ke gólu. Pravidla řídí hru. Hrací prostor za branami může být například využit k obraně (k získání míče), popř. útoku (příprava gólové akce). Hrací


prostor za branou může být také použit jako zakázané území pro útočníky. Variace jsou libovolně volitelné, popř. je možné použít obě varianty. Lední hokej – fotbal lze hrát také s dvěma týmy na bránu. Odpadá zde budování hry ve středním poli. Při ztrátě míče dává jeden tým jedinečnou gólovou šanci druhému týmu. Organizační forma hry na jednu branku je velmi intenzivní a vyžaduje rychlé střídání mezi útokem a obrannou. Diferencovaný přístup dle pravidel taktiky není nutný.



- Řízení se pravidly


5. Zkoušení

5.1 Připuštění ke zkoušce

Ke zkoušce je student připuštěn jen v případě, že se pravidelně účastní všech učebních kurzů, úspěšně je absolvuje a pokud složí nástavbovou zkoušku. Nástavbová zkouška se skládá z písemné části a zhodnocení vlastních výkonů v praxi.

V rámci vzdělání je zahrnuta také znalost pravidel o činnosti rozhodčích – zkouška probíhá skrze referenty z regionu. Zkouška je hodnocena slovně, a sice „uspěl“, „neuspěl“. Účast je nutná, pohuď jste již aktivním rozhodčím. V případě hodnocení „neuspěl“ se může účastník zkoušky účastnit další zkoušky. Zkouška ze znalosti pravidel o činnosti rozhodčích musí být tedy doplněna v pozdějším termínu. Otázky a odpovědi pro tuto zkoušku jsou k nalezení na internetových stránkách www.bfv.de. (německá verze)

5.2 Podklady pro hodnocení

Přezkoušení učebních výsledků se skládá z praktické a profilově orientované kontroly, která má písemnou a ústní část a část orientovanou na praktické dovednosti.

U zkoušky jsou zodpovídány otázky z tematických okruhů odborného zaměření. Další tematické okruhy jsou ve zkoušce obsaženy jen v případě důrazného ohlášení ve zkušebním katalogu. Hodnocení zkoušky

Zkouška je hodnocena slovně, a to „uspěl“, „neuspěl“. Pro úspěšné vykonání zkoušky musí být všechny části zkoušky hodnoceny slovem „uspěl“. Výsledky zkoušky budou zaneseny v protokolu.

Opakování zkoušky

Pokud zkouška není úspěšně složena, může být opakována nejdříve po šesti měsících. Zkušební komise může rozhodnout o přezkoušení jednotlivých částí zkoušky, toto přezkoušení je možné nejprve po šesti týdnech. Pokud student neuspěje u tohoto přezkoušení, musí opakovat celé školení pro příslušnou licenci; to je možné nejdříve za dva roky. Právno na stížnost

Proti rozhodnutí zkušební komise je možno se odvolat v průběhu dvou týdnů od doručení rozhodnutí u bavorského fotbalového svazu. Prezident bavorského fotbalového svazu rozhoduje s konečnou platností o odvolání, nevyhoví‐li odvolání zkušební komise. (Pravidla v Bavorsku nutno doplnit pravidla FAČR)

Zkušební komise


Zkušební komise pro trenéry s licencí C – grassroots je jmenována příslušným fotbalovým svazem a sestává se nejméně z předsedy (vedoucí zkoušející) a dvou dalších členů.

Udělení licence

Po úspěšném ukončení studia a předložení všech podkladů obdržíte průkaz trenéra C – grassroots od

BFV, jakož i průkaz „Fachübungsleiter‐Ausweis (Fußball)“ od BLSV (diplom o vedení mládežnického

týmu od bavorského svazu tělovýchovy a sportu). Tento průkaz opravňuje (bavorský) klub žádat o

příspěvky od příslušného krajského úřadu (v SRN).

Organizace a požadavky zkoušky

Jméno

Praxe Teorie Znalosti fotbalový

ch pravidel

Hospitace

Celkem Demonstrace lekce / reflexe

Vlastní znalosti

Písemná práce

Ústní zkoušení

uspěl uspěl uspěl uspěl uspěl uspěl uspěl

Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne

Písemná zkouška V tomto pracovním sešitu naleznete přehled témat k písemné zkoušce (Písemná a ústní témata). Témata jsou uspořádány v blocích: teorie/pedagogika, nauka o tréninku, metodika. Z každého bloku může být předložena jedna otázka k písemnému zodpovězení. Ve zvláštních případech může být tento požadavek redukován pouze na dvě otázky. O výběru a počtu otázek rozhoduje zkušební komise.

Měli byste se snažit odpovídat na otázky v souvislém písemném projevu. V některých částech však možné i výčty a vyjádření v bodech. Váš vedoucí kurzu vás bude o podrobnostech informovat před zkouškou.

Ústní zkoušení

Ústní zkoušení může probíhat jednotlivě, nebo ve skupinách. Otázky a témata se nacházejí

v katalogu Písemná a ústní témata. Otázky se mohou zakládat na tématech: Fotbal, Nauka o

tréninku, Metodika, Pedagogika.

Demonstrace lekce/úkázka výuky


Obdržíte téma vylosované z katalogu Demonstrace lekce/ úkázka výuky. Písemná příprava by měla být provedena na formuláři. Odpovídající formulář byl používán v předcházejících lekcích.

Demonstrace lekce/ úkázka výuky by měla být připravena celkem na 20 minut. Výběr obsahu lekce/výuky si můžete zvolit sami. Měli byste si však dát pozor, aby lekce byla určena cílové skupině, se kterou pracujete. Dbejte také věkových a výkonnostních nároků.

Při realizaci vašeho tématu musíte také dbát na správné vedení průběhu tréninku. Sledujte spolupráci a chování hráčů a nenechte se příliš svázat vaší písemnou přípravou.

Reflexe demonstrace lekce Další součástí zkoušky je diskuze (reflexe) vaší demonstrace lekce. Výsledky reflexe jsou součástí vašeho hodnocení této části zkoušky.


Návrh demonstrace lekce / úkázka výuky


Praktické dovednosti

Požadavek praktické zkoušky („fotbalové schopnosti“) bude popsán později.

Příjmení Jméno Věk

Technické schopnosti Taktika Herní schopnosti Celková známka

z praktické části

Kličkování

Přijím

ání a

zprac. m

íče

Hra hlavou

(rybička)

Hra hlavou

Střely na

branku Taktické schopnosti

ZnámkaHerní

schopnosti

1

2

3

4

5


5.3 Písemná zkouška

Z oborů teorie, metodika a nauka o tréninku jsou vybrány dvě až tři otázky k písemnému

zodpovězení. Výběr otázek je řízen rozsahem kladených otázek a také časovou náročností

otázek.

Některé otázky jsou rozděleny na dílčí okruhy. Zde jsou možné krátké odpovědi v bodech.

V ostatních případech musí být otázky zpracovány v souvislém textu.

5.3.1 Témata písemné zkoušky

Teorie a pedagogika

1. Fyzická a psychická zátěž děti a mladistvých

2. Úloha trenéra mládeže v klubu

3. Plánování, realizace a hodnocení soustředění

4. Úlohy trenéra v péči, poradenství a výchově

5. Problémy a cesty řešení problémů

6. Návrh rozhovorů s jednotlivcem i s celým týmem

7. Formy vedení mládeže

8. Motivace jednotlivých hráčů a týmu

Nauka o tréninku

9. Základy koordinačního tréninku a příklady pro praxi

10. Základy tréninku zrychlení a příklady pro praxi

11. Plánování tréninkových jednotek pro různé věkové kategorie

Metodika

12. Metodika organizace hry

13. Metodické základy školení techniky

14. Návrh herního dne

5.3.2 Hodnocení: písemná zkouška

Písemná zkouška je hodnocena písmeny A, B a C. Výsledky A a B znamenají, že zkouška je považována za úspěšně složenou. Při hodnocení C je zkouška považována za neúspěšnou. Kategorie A (výborně/velmi dobře)

Účastník splnil požadavky v písemné části výborně/velmi dobře. Téma písemné práce obsahuje precizní odpovědi ke kladeným otázkám na dané téma.

Zodpovězené otázky dokládají výbornou znalost odborných témat. Teoretické znalosti a jejich


využití v praxi jsou v adekvátním poměru. Práce je zhotovena jako souvislý text a je jasně

členěna, popř. jsou odpovídající otázky zodpovězeny řádně v bodech. Práce je lehce

srozumitelná po jazykové stránce. Rozsah práce odpovídá zadanému času.

Kategorie B (uspokojivě/dostatečně)

Účastník splnil požadavky v písemné části uspokojivě, dostatečně. V písemné práci jsou otázky na dané téma v zásadě zodpovězeny správně. Zodpovězené otázky dokládají částečnou znalost odborných témat. Teoretické znalosti a jejich využití v praxi jsou jen částečně v souladu. Práce je zhotovena jako souvislý text, otázky jsou ale jen částečně dobře zodpovězeny. Členění není příliš jasné, práce je těžko srozumitelná. Otázky zodpovězené v bodech jsou jen částečně správně. Rozsah práce neodpovídá zadanému času.

Kategorie C (nedostatečný)

Účastník splnil požadavky v písemné části nedostatečně. V písemné práci nejsou otázky na dané téma zodpovězeny správně. Odborné znalosti jsou

nedostatečné. Teoretické znalosti a jejich využití v praxi jsou jen velmi omezeně prezentovány. Práce

není zhotovena jako plynulý text. Otázky zodpovězené v bodech jsou ve většině případů špatně.

Členění práce není skoro rozeznatelné. Práce je nesrozumitelná. Rozsah práce neodpovídá

požadavkům.


5.4 Ústní zkoušení

Ústní zkoušení odpovídá tématům písemné zkoušky. Mimo to může být důležitá také příprava, zhodnocení a navázání na ukázku výuky. Při obhajobě ukázce výuky a nebo jeho pozdějšího hodnocení může být zkouška rozdělena na dvě části.

5.4.1 Témata ústní zkoušky

Teorie a pedagogika

1. Fyzická a psychická zátěž děti a mladistvých

2. Úloha trenéra mládeže v klubu

3. Plánování, realizace a hodnocení soustředění

4. Úlohy trenéra v péči, poradenství a výchově

5. Problémy a cesty řešení problémů

6. Návrh rozhovorů s jednotlivcem i s celým týmem

7. Formy vedení mládeže

8. Motivace jednotlivých hráčů a týmu

Nauka o tréninku

9. Základy koordinačního tréninku a příklady pro praxi

10. Základy tréninku zrychlení a příklady pro praxi

11. Plánování tréninkových jednotek pro různé věkové kategorie

Metodika

12. Metodika organizace hry

13. Metodické základy školení techniky

14. Návrh herního dne


5.4.2 Hodnocení; ústní zkouška

V rámci ústní zkoušky je zahrnuta přednáška. Hodnocení tohoto zkoušení podléhá kategoriím A, B, C. Výsledky A a B znamenají, že zkouška je považována za úspěšně složenou. Při hodnocení C je zkouška považována za neúspěšnou.

Kategorie A (výborně/velmi dobře) Účastník splnil požadavky v ústní části výborně/velmi dobře. Odborné znalosti tematických okruhů jsou obsáhlé a vykazují velmi dobré praktické i teoretické základy. Na kladené otázky je odpovídáno souvisle. Rozhovor při zkoušce je veden srozumitelně, navazuje na předešlé myšlenky a rozvíjí je.

Kategorie B (uspokojivě/dostatečně)

Účastník splnil požadavky v ústní části uspokojivě/dostatečně. Odborné znalosti jsou jen částečné, čerpají ale z praktických i teoretických zkušeností. Na kladené otázky je v zásadě odpovídáno správně. Rozhovor při zkoušce je veden méně srozumitelně, jen omezeně navazuje na předchozí myšlenky a rozvíjí je.


Účastník splnil požadavky v ústní části nedostatečně. Odborné znalosti jsou nedostačující a odkazují na malé praktické i teoretické znalosti. Na kladené otázky je odpovídáno nesouvisle. Rozvíjení tématu při rozhovoru nemožné, nenavazuje na předchozí myšlenky a dále je nerozvíjí.


5.5 Ukázka výuky

Všechna témata jsou navržena pro zpracování v časovém limitu 20 minut. V praxi dbejte na to, aby vaše úkoly vycházely z pohybu, tzn. zamezit provádění úkolů z místa. Různé úvodu k tématu nejsou potřeba, např. zahřívací fáze. Plánujte tedy obsah své demonstrace jen podle tématu.

Počet účastníků pro demonstraci tréninku

Ukázky výuky z oborů technika a nauka o tréninku jsou prováděny za větší účasti. Doporučené jsou skupiny po 12, v takovéto skupině lze lépe dělit hráče.

U témat organizace hry a trénink se stanovišti mohou být počty účastníků různé.

5.5.1 Ukázka výuky

Školení techniky

1. Přihrávání

2. Technika střílení

3. Kličkování s klamáním těla/obehrávání

4. Kombinační formy se zakončením na bránu

5. Přijetí a zpracování přihrávky po zemi

6. Technika hlaviček

7. Jeden proti jednomu (1 : 1) v ofenzivě (obehrávání)

8. Jeden proti jednomu (1 : 1) v defenzivě (obranné techniky)

9. Zahřívání s míčem

10. Zpracování vysokých a polovysokých přihrávek

Nauka o tréninku

11. Trénink rychlosti spojení s technikou

12. Koordinační trénink s pomůckami (tyče, obruče apod.)

Organizace hry

13. Koordinační trénink v různých druzích her (různé míče, více míčů)

Hry s průchozími brankami ( kužele, tyče, atd. ) ve volném prostoru

14. Pohyblivé průchozí brány

15. Otevřený počet


16. Dvě průchozí brány/ čtyři průchozí brány

Hry s průchozími brankami ( kužele, tyče, atd. ) a klasickými brankami

15. Průchozí branky ( kužele, tyče, atd. ) ze strany a centrální klasické branky (

Trénink se stanovišti a parcours

16. trénink na stanovištích ke školení techniky

17. trénink na stanovištích střelba na bránu (běh dokola/parcours)

5.5.2 Kritéria hodnocení: Ukázka výuky

Návrh

1. Věkově přiměřená cvičení a hry

2. Jasná logická výstavba

3. Plánování času

4. Nákresy

5. Písmo

Organizace

1. Sestavení pracovních skupin

2. Přiměřená velikost hřiště

3. Nasazení pomůcek (nářadí, míče, dresy,rozlišováky)

4. Bezpečnostní opatření

5. Postoj ke skupině ve vysvětlovací fázi

6. Postoj ke skupině v demonstrační fázi

7. Přehled během realizační fáze

Vysvětlení

1. Krátké, precizní pokyny 2. Schopnost vyjadřovat se 3. Hlasitost 4. Formulace přiměřené věkové kategorii

Demonstrace

1. Variante: Schopnost ukázat úlohu po technické i taktické 2. Demonstrace techniky z různých perspektiv 3. Ukázka taktiky se spoluhráči 4. Okamžik, trvání a efektivita ukázky


Provedení demonstrace

1. Postup výuky: taktika a technika 2. Zhodnocení stavu výkonnosti 3. Flexibilní prosazení plánované myšlenky 4. Vztah mezi vysvětlením, demonstrací a provedením 5. Angažovanost v prováděcí fázi

Metody řízení tréninku

1. Stupňování tempa: kontakty s míčem ‐ načasování ‐ tempo běhu 2. Nasazení protihráče – aktivita protihráče 3. Změna velikosti a využití hřiště

Zhodnocení výkonu – Kritika

1. Zhodnocení výkonu během realizace (synchronní informace) 2. Zhodnocení výkonu bezprostředně po realizace (rychlá inrormace) 3. Zhodnocení výkonu na konci demonstrace tréninku 4. Představení osobních technických pokroků 5. Představení pokroků v taktickém chování 6. Realistické představení stavu výkonnosti

Hodnocení: demonstrace tréninku

Hodnocení demonstrace tréninku probíhá pomocí kategorií A, B, C. Výsledky A, B znamenají, že zkouška je hodnocena jako úspěšně složená. Výsledek C hodnotí zkoušku jako neúspěšnou.

Hodnocení demonstrace tréninku probíhá pomocí kategorií A, B, C. Výsledky A, B znamenají, že zkouška je hodnocena jako úspěšně složená. Výsledek C hodnotí zkoušku jako neúspěšnou.

Kategorie A (výborně/velmi dobře) Účastník splnil požadavky jako trenér v praxi výborně/velmi dobře. Správná metodická realizace cílů se daří trenérovi s jistotou a ve správném okamžiku. Vystupování je sebevědomé a jisté, bez zbytečné dominance. Kategorie B (uspokojivě/dostatečně)

Účastník splnil požadavky jako trenér v praxi uspokojivě/dostatečně. Správná metodická realizace cílů

se daří trenérovi jen částečně. Metodická pomoc ke zlepšení chování při hře a řešní úkolu vede

bezpodmínečně ke zlepšení. Vystupování je zčásti nejisté, popř. působí přehnaně.


Účastník splnil požadavky jako trenér v praxi nedostatečně. Správná metodická realizace cílů se nepodařila. Účastník nepředstavuje cíle tréninku přes jednotnou organizaci hry, či její vysvětlení a demonstraci. Opravy jsou metodicky chybné, popř. ničeho nedosahují. Vystupování je velmi nejisté, popř. velmi přehnané.


5.6 Vlastní znalosti

5.6.1 Požadavky praktických zkušeností

Při praktickém zkoušení budou sledovány taktické schopnosti, chování při zápasu a technické schopnosti. Následující úkoly budou hodnoceny:

Chování při zápasu a taktické schopnosti

Zápas na dvě brány V zápase na dvě brány se má účastník sžít s taktickým konceptem celého týmu. Ve spoluhře by měly

být zaváděny taktické postupy pro ofenzivní hru. Při defenzivním chování platí, že musí být vnímány

taktické úlohy při obranně.

Kritéria hodnocení

‐ Přebírání rolí uvnitř vlastního týmu ‐ Uvádění variant skupinových taktik ‐ Přehled hry ‐ přiměřené defenzivní a ofenzivní chování

Hra 4:2 V omezeném prostoru hrají 4 hráči v přečíslení proti dvěma bránícím hráčům uprostřed hříště. Zajištění provedení hry odpovídá vzdělávacímu konceptu.

Kritéria hodnocení ‐ Správné uvolnění při hře v týmu s větším počtem hráčů ‐ co nejrychlejší spoluhra ‐ variabilita v technickém provedení ‐ obranné chování v defenzivní hře


Technické znalosti

Při všech technických úlohách se usiluje o provedení oběma nohama.

Kličkování/Žonglování Každý hráč kličkuje s míčem ve volném prostoru; provádí přitom velké množství variant kličkování. Je

zapotřebí dávat pozor na to, aby kličkování bylo prováděno vnějším a vnitřním nártem a použití

chodidla byl plynulé.

V druhé části úlohy se žongluje s míčem do výšky hlavy a nad ní. Míč musí být vždy pod kontrolou.


‐ různé varianty kličkování ‐ plynulý pohyb ‐ užívání různých herních variant (obehrávání) ‐ jisté zpracování a hraní vysokého míče

Přijetí a zpracování nízkých přihrávek Dva hráči si střídavě přihrávají míč v odstupu asi 20‐30 m. Přihrávky od spoluhráčů jsou vyžadovány tak, že si jdou naproti. Díky klamání těla, zřetelném při převzetí míče, je míč veden buď vnější nebo vnitřní stranou. Akce probíhají výměnou mezi oběma hráči.

Zwei Spieler spielen sich im Wechsel den Ball im Abstand von 20‐30 m zu. Ein Zuspiel vom Mitspieler wird durch Entgegengehen gefordert. Durch eine Körpertäuschung, deutlich vor der An‐ und Mitnahme, wird der Ball entweder mit der Innen‐ oder Außenseite mitgenommen. Die Aktionen verlaufen im Wechsel zwischen den beiden Spielern.


‐ Jít/ běžet naproti míči ‐ Klamání tělem před převzetím míče ‐ Přijímání a vedení míče vnitřní a vnější stranou ‐ Přihrávka na nohu spoluhráči Přihrávka vzduchem Dva hráči ve vzdálenosti minimálně 30 m si střídavě v pohybu přihrávají míč. Míč by měl být

odehrán placírkou nebo nártem minimálně do výše hlavy. Protihráč zpracuje míč nejlépe

možně – stehnem nebo hrudí.

Kritéria hodnocení ‐ přihrávka vzduchem z pohybu ‐ vysoká přihrávka placírkou nebo nártem ‐ zpracování míče stehnem nebo hrudí ‐ kontrola míče při kličkování


Hlavičky Spoluhráč hodí míč svému partnerovi na hlavičku a to pohybu dozadu. Druhý spoluhráč se

v pohybu vpřed při výskoku snaží zasáhnout míč hlavou a odehrát ho tak nazpět spoluhráči.

Tato úloha se několikrát opakuje.

Hráč, který hází míč se nachází v pohybu dopředu, jeho spoluhráč v pohybu dozadu. Úkolem

je vyzkoušet si obě polohy a prostřídat se.

Kritéria hodnocení ‐ schopnost přesně hodit míč ‐ přímý zásah hlavou z běhu a skoku ‐ zásah hlavou při pohybu dopředu, dozadu Střelba na bránu Hráč kličkuje ve vzdálenosti 30 m. od brány. Obránce je 20 m. před brankou, útočník se ho

pokusí obehrát s následným zakončení ( střelbou )na branku.

Kritéria hodnocení ‐ kontrolované vedení míče ‐ použití variant obehrání soupeře ‐ změna tempa ‐ kontrolovaná střela na bránu

5.6.2 Zhodnocení; vlastní znalosti

Hodnocení tohoto zkoušení probíhá dle kategorií A, B, C. Výsledky A, B znamenají úspěšné složení zkoušky. Výsledek C značí zkoušku neúspěšnou. Kategorie A (výborně/velmi dobře) Účastník splnil požadavky při zkoušce vlastních znalostí výborně/velmi dobře.

Účastník je odpovídajíce svému věku ve velmi dobrém fyzické kondici a může nároky praktické

zkoušky splnit v plném rozsahu. Složení může v plné výši plnit praktické požadavky na fyzickou

zdatnost.

Taktické porozumění herního chování s míčem i bez něj v rámci hry ve skupině je velice dobré. V

souhře se spoluhráčem i celým týmem dobře odhaduje herní situace. Bránění v situacích jeden na

jednoho je správné, stejně tak jako koordinace a taktika se spoluhráči.

Ukázka technických úloh je obzvlášť vhodná k tomu, aby dala hráčům příklad procesů pohybu. Kategorie B (uspokojivě/dostatečně) Účastník splnil požadavky při zkoušce praktických dovedností uspokojivě/dostatečně.


Účastník je odpovídajíce svému věku v přiměřené fyzické kondici, může nároky praktické zkoušky plnit s omezeními. Ukázka technických úloh je vhodná k tomu, aby dala hráčům přibližný příklad procesů pohybu. Taktické porozumění hernímu stylu skupiny s míčem i bez něj je dobré. V souhře se spoluhráčem i celým týmem odhaduje v zásadě herní situace dobře. Bránění v situacích jeden na jednoho není vždy správné stejně tak jako koordinace a taktika se spoluhráči.


Účastník nesplnil požadavky při zkoušce praktických dovedností (nedostatečně).

Účastník není v přiměřené fyzické kondici (odpovídajíce svému věku) a nároky na praktické

zkoušky nemůže splnit.

Ukázka technických úloh není vhodná k tomu, aby dala hráčům příklad procesů pohybu.

Taktické porozumění ke vztahu ke hře s míčem i bez něj v rámci hry ve skupině je nedostačující.

Ve hře se spoluhráčem i celým týmem dochází ke špatnému odhadování herních situací.

Defensivní chování je v situacích jeden na jednoho špatné. Skupinové či týmové naladění není

vůbec patrné.

Documents

Coaches Unite Online Handbuch - dtfs.de · Sensible Phasen für Lernen und Stabilisieren Spiel‐ und Bewegungserfahrung Die Grundlegung koordinativer Eigenschaften Von elementarer