Členství ČR v EU II

Členství ČR v EU II.

Regionální politika a strukturální fondy- historie

projekt společného trhu– snaha o hospodářský růst, 4 svobody– volný pohyb ale omezen z důvodu nestejných podmínek v

jednotlivých oblastech– jen samotný společný trh nestačí-> musíme pomoci ve vyrovnávání

(jde proti logice volné soutěže)– soustředění se na regiony s nejhoršími problémy

vliv vytvoření Hospodářské a měnové unie– snahy o společnou měnu už od 70. let– nelze využívat makroekonomické nástroje k regulaci růstu či

asymetrických ekonomických šoků regionální politika jako ukázka spilloveru

– jde o přirozený (vzájemné posilování mezi společným trhem a regionální politikou) či vynucený (politický tlak)?

regionální politika jako druh kompenzačních plateb– vyrovnání dopadů ekonomicky slabších regionů na slabší regiony a

země– souhlas s dalším prohlubováním integrace

Proč regionální politika v EU?

Římské smlouvy– pouze velmi malý důraz– čl. 92 SES: povoleny formy podpory, které

usnadňují hospodářský vývoj oblastí, v nichž je životní úroveň nenormálně nízká, nebo v nichž se vyskytuje nezaměstnanost

– založeny Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF)

– proč tak malý důraz?• rozdíly mezi zakládajícími státy malé• myšlenka, že integrace trhů bude stačit sama o sobě

Historické okénko I.

Historické okénko II.

1973-85– rozšíření v roce

1973- tyto státy podporují rozvoj regionální politiky (Itálie také- kohezní koalice)

– obecný pokles růstu hospodářství

1961-

1973

1974-

1985

Belgie 4,9 1,8

Dánsko 4,3 2,0

Francie 5,4 2,2

Irsko 4,4 3,8

Itálie 5,3 2,7

Lucembursko 4,0 1,8

Německo 4,3 1,7

Nizozemí 4,9 1,9

Velká Británie 3,1 1,4

1973-85– vytvoření Evropského fondu pro regionální rozvoj

(ERDF)• dohodnuto 1975 (hrozba blokací integrace)• zpočátku omezený dopad (málo peněz)• čerpání prostředků podle kvót uděleným státům

– 1979- první reforma• navýšení objemu finančních prostředků• přechod malé části peněz do pravomocí Komise (dále

poté rozšiřováno)

– Integrované programy pro Středomoří• příprava na přijetí Portugalska a Španělska

Historické okénko III.

regiony v EU– nutno stanovit kategorie pro srovnání rozdílů– region ústředním prvkem politiky soudržnosti– klasifikace dle Komise

• zaostalé regiony (malé příjmy, kvalifikace atd.)• regiony poznamenané průmyslovým úpadkem

(restrukturalizace)• periferní regiony (geograficky znevýhodněné)• pohraniční regiony• regiony poznamenané urbanistickými problémy• venkovské regiony

– jak kritéria pro hodnocení potřebnosti pomoci?• HDP vs. nezaměstnanost

Intermezzo I.

jak porovnat regiony v EU?• v každé zemi jiné administrativní rozdělení

– v roce 1988 zaveden systém NUTS (nomenklaturní územní statistické jednotky)

• čistě statistický význam pro účely regionální politiky• NUTS I.- velké jednotky (země, makroregiony)- 85 v EU• NUTS II.- střední článek správního členění státu (1-2

miliony obyvatel)- kolem 250 v EU• NUTS III.- nejnižší úroveň správního členění státu (200-

500 tisíc lidí)- kolem 1200 v EU• NUTS IV.- úroveň mikroregionů, okresů• NUTS V.- obce

– cíle regionální politiky se vážou hlavně na NUTS II. a III.

Intermezzo I.

Deset nejbohatších Deset nejchudších

1 Inner London (UK) 315 1 Nord-Est (RO) 24

2 Bruxelles-Capitale (BE) 234 2 Severozapaden (BG) 27

3 Luxembourg 213 3 Yuzhen tsentralen (BG) 27

4 Hamburg (DE) 188 4 Severen tsentralen (BG) 28

5 Île de France (FR) 176 5 Sud-Vest (RO) 28

6 Wien (AT) 174 6 Severoiztochen (BG) 29

7 Berkshire, Buckinghamshire & Oxfordshire (UK)

162 7 Sud-Est (RO) 31

8 Provincia Autonoma Bolzano (IT)

160 8 Yugoiztochen (BG) 31

9 Stockholm (SE) 158 9 Sud (RO) 33

10 Oberbayern (DE) 158 10 Nord-Vest (RO) 34

Praha- 135 procent Střední Čechy- 54 procent

1985-93– jižní rozšíření prohlubuje rozdíly v EHS– přijetí JEA významným mezníkem

• regionální politika nezbytným doplňkem dokončení jednotného trhu

• poprvé samostatný oddíl v SES: „Společenství se zaměřuje na zmenšování nerovností mezi různými regiony…“

• poprvé zmíněny v SES tzv. strukturální fondy: EAGGF, ESF, ERDF

– reforma z roku 1989• součást rozpočtového kompromisu (Delorsův balík)• přesun prostředků od zemědělství do regionální politiky• posílení pozice nadnárodních orgánů• založení iniciativ Společenství

– zcela pod kontrolou Komise, nemusí se ohlížet na zájmy členskcýh států

– horizontální témata – SME, RETEX- textil, PECHAR- uhlí, REGIS- vzdálené regiony,

LEADER- venkov, PEACE- severní Irsko, celkem 13 iniciativ

Historické okénko IV.

Podíl výdajů na regionální politiku v rozpočtu EU

0

5

1 0

1 5

2 0

2 5

3 0

3 5

4 0

4 5

1 9 5 7 1 9 6 7 1 9 7 7 1 9 8 7 1 9 9 7

cíle regionální politiky (platné až do roku 1999)– poprvé jasná definice priorit, pomoc nebude distribuována ad hoc

regionální cíle– Cíl 1

• Podpora hospodářsky zaostalých regionů (HDP na obyvatele menší než 75% průměru ES)

– Cíl 2• Konverze a rozvoj regionů, hraničních regionů nebo části regionů závažně

postižených poklesem průmyslové výroby– Cíl 5b

• Podpora rozvoje venkovských oblastí– Cíl 6 (přidán až v roce 1995)

• Podpora rozvoje regionů s extrémně nízkou hustotou zalidnění cíle v rámci celé EU

– Cíl 3• Boj s dlouhodobou nezaměstnaností, zaměstnanost mladých, rozvoj rovných

příležitostí– Cíl 4

• Podpora adaptace pracovníků, kteří ztratili práci v důsledku strukturálních změn– Cíl 5a

• Podpora rozvoje venkova změnami v zemědělství, podpora rozvoje rybolovu

Historické okénko V.

Evropský sociální fond– založen 1957– hlavní nástroj sociální politiky a zaměstnanosti,

rozvoj lidských dovedností, vzdělání– priority:

• integrace nezaměstnaných, mladých lidí do pracovního procesu

• podpora rovných příležitostí• růst zaměstnanosti• posílení lidského potenciálu ve vědě a výzkumu• posílení systému vzdělávání

Intermezzo II.- přehled strukturálních fondů

Evropský fond regionálního rozvoje– založen 1975– cílem je vyrovnat regionální rozdílnosti v EU a

podporovat stabilní a udržitelný rozvoj– největší strukturální fond co do výše prostředků– priority:

• podpora malých a středních podniků• prosazování produktivních investic• zlepšování infrastruktury• investice do životního prostředí• investice do vzdělání, zdraví


Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond– založen 1957– záruční část slouží pro financování zemědělských výdajů (CAP)-

95% prostředků– podpůrná část

• podpora zemědělství v nepříznivých oblastech• rozvoj venkovské infrastruktury• prevence přírodních pohrom, rozvoj krajiny• diverzifikaci zemědělské výroby

Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG)– založen 1994– podpora přímořských regionů a restrukturalizace rybářského odvětví– priority:

• vyvážené čerpání rybolovných zdrojů• modernizace loďstva• vybavení přístavů• ochrana životního prostředí


Navázání fondů na jednotlivé cíle (94-99)

Cíl 1 ERDF ESF EAGGF

Cíl 2 ERDF ESF

Cíl 3 ESF

Cíl 4 ESF

Cíl 5a EAGGF FIFG

Cíl 5b ERDF ESF EAGGF

Cíl 6 ERDF ESF EAGGF

programové období 1994-1999– přijetí Maastrichtské smlouvy- cílem je HMU (společná měna)

• problém pro chudší země- těžko budou plnit konvergenční kritéria• nemožnost zasahovat ve prospěch chudších regionů• v čl. 3 SES nově zdůrazněna nutnost posilování hospodářské a sociální

soudržnosti založení Fondu soudržnosti (Kohezní fond)

– založen 1993– není součástí strukturálních fondů– příjemcem pomoci stát (ne regiony)– podmínky účasti: HDP nižší než 90% průměru EU a snaha

dodržovat konvergenční kritéria společné měny– kvalifikovaly se Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko (kohezní

státy)– pouze velké projekty (jiný druh schvalování)– priority:

• projekty v oblasti životní prostředí• budování dopravní infrastruktury (transevropské sítě)

Programové období 1994-1999

Rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé strukturální fondy (1994-1999)

ERDF

49%

EAGGF

18%

FIFG

3%

ESF

30%Název fondu mld. ECU

ERDF 76,50

EAGGF 27,30

FIFG 4,50

ESF 46,20

Strukturální fondy celkem

154,50

Rozdělení výdajů na jednotlivé Cíle (1994-1999)

Cíl 167%

Cíl 211%

Cíl 5b5%

Cíl 61%Cíl 5a

5%Cíl 3 + 4

11%

Cíl mld. ECU

Cíl 1 104,40

Cíl 2 17,20

Cíl 3 + 4 16,80

Cíl 5a 7,70

Cíl 5b 7,60

Cíl 6 0,80

Všechny cíle celkem

154,50

v Cíli 1 25% obyvatel EU (Irsko, Řecko, Portugalsko celé) v Cíli 2 16% obyvatel EU v Cíli 5b 9% obyvatel EU v Cíli 6 0,4% obyvatel EU

Počet obyvatel v rámci Cíle 1 v jednotlivých zemích (1994-1999)

0

20

40

60

80

100

Belgie

Něm

ecko

Řecko

Španělsko

Francie

Irsko

Itálie

Holandsko

Portugalsko

Velká

Británie

Rakousko

EU

celkem

% z celkové populace

Rozdělení výdajů dle zemí a Cílů (1994-1999)

Země Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3,4 Cíl 5a Cíl 5b Cíl 6

Belgie 730 342 465 195 77 -

Dánsko - 119 301 267 54 -

Německo 13 640 1 566 1 942 1 143 1 227 -

Řecko 13 980 - - - - -

Španělsko 26 300 2 416 1 843 446 664 -

Francie 2 190 3 774 3 203 1 933 2 238 -

Irsko 5 620 - - - - -

Itálie 14 860 1 463 1 715 814 901 -

Lucembursko - 15 23 40 6 -

Nizozemí 150 650 1 079 165 150 -

Rakousko 162 99 387 380 403 -

Portugalsko 13 980 - - - - -

Finsko - 179 336 347 190 450

Švédsko - 157 509 204 135 247

Velká Británie 2 360 4 581 3 337 450 817 -

EU celkem 93 972 15 360 15 180 6 916 6 862 697

Celkový počet prostředků získaných ze strukturálních fondů (1994-1999, v mil. euro)

05 000

10 00015 000

20 00025 000

30 00035 000

40 000

Belg

ie

Dánsko

Něm

ecko

Řecko

Španělsko

Fra

ncie

Irsko

Itálie

Luce

mbursko

Nizo

zem

í

Rako

usko

Portu

galsko

Fin

sko

Švé

dsko

Velká

Britá

nie

Kohezní fond (1994-1999)

v miliónech euro %

Životní prostředí

Pitná voda 2576,5 15,4

Odpadová voda 3817,8 22,8

Pevný odpad 948,8 5,7

Prevence eroze a zalesňování

622,7 3,7

Jiné 458,4 2,7

Celkem 8424,2 50,3

Doprava

Cesty 4706,1 28,1

Železnice 2819,2 16,8

Letiště 496,2 3,0

Přístavy 237,2 1,4

Systém dopravního značení

37,9 0,2

Jiné 29,1 0,2

Celkem 8325,7 49,7

Celkový rozpočet 16749,9 100

0

10

20

30

40

50

60

Španělsko

ŘE

cko

Irsko

Portugalsko

Přijmy v %

princip koncentrace– soustředění úsilí- realizace projektů podle předem stanovených cílů– soustředění se na regiony s nejhoršími problémy

princip partnerství– velmi úzká spolupráce s orgány všech úrovní (EU-stát-region)

princip programování– prostředky distribuovány v rámci víceletých programů– důraz na co nejkomplexnější přístup

princip doplňkovosti (adicionality)– investice pouze doplňkem- nenahrazují snahy členských států– musí být spolufinancování

princip monitorování a vyhodnocování– před schválením projektu vyhodnocení dopadů, průběžný monitoring

princip solidarity– jeden ze základů integrace– vyspělejší státy pomáhají těm chudším

Zásady regionální politiky

Agenda 2000– návrh nového rozpočtového rámce i změn v systému

regionální politiky (1997)– snaha o větší koncentraci, efektivitu, zjednodušení

proč reforma?– velká roztříštěnost– regionální politika zvyšuje HDP, ale na nezaměstnanost není

větší vliv– důraz pouze na projekty, které nemohou být provedeny

členskými zeměmi– další rozšíření EU (ještě větší tlak na výdaje)

Summit v Berlíně– nová definice cílů– omezení iniciativ Společenství



Iniciativy společenství– Interreg

• podporuje přeshraniční, nadnárodní a regionální spolupráci

• fond: ERDF– Leader

• podporuje sociálně-ekonomické aktéry na venkově a snaží se najít nové možnosti rozvoje

• fond: EAGGF– EQUAL

• rozvoj nových metod k odstranění příčin nerovností a diskriminace na trhu práce

• fond: ESF– URBAN

• podporuje města a aglomerace nacházející se v krizi

• fond: ERDF

Iniciativa Prostředky v mld. EURO

Interreg 4,875

EQUAL 2,847

Leader 2,020

URBAN 0,700

Cíl 1– podpora hospodářky zaostalých regionů (NUTS II

regiony s HDP pod 75% průměru EU)• dále nejodlehlejší regiony EU• oblasti dříve spadající pod Cíl 6

– fondy: ESF, ERDF, EAGGF, FIFG– 50 regionů NUTS II s 22% obyvateli EU– celkový objem prostředků: 127 miliard eur (67%)– nutnost spolufinancování: alespoň 75% (u

kohezních států 80%)– součástí Cíle 1 i pomoc regionům, které se oproti

předchozímu období dostaly nad 75% HDP (tzv. phase-out)

Nové rozdělení cílů

Prostředky k dispozici v rámci Cíle 1 (2000-2006)

Členská země Cíl 1 Phase-out

Belgie 0 625

Dánsko 0 0

Finsko 913 0

Francie 3 254 551

Irsko 1 315 1 773

Itálie 21 935 187

Lucembursko 0 0

Německo 19 229 729

Nizozemsko 0 123

Portugalsko 16 124 2 905

Rakousko 261 0

Řecko 20 961 0

Španělsko 37 744 352

Švédsko 722 0

Velká Británie 5 085 1 166

EU - 15 127 543 8 411

Cíl 2– podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí čelícím strukturálním

problémům• oblasti postižené restrukturalizací průmyslu a služeb

– míra nezaměstnanosti vyšší v posledních třech letech než průměr EU– podíl zaměstnanosti v průmyslu na celkové zaměstnanosti vyšší než průměr EU (v letech

od r. 1985)– asi 10% obyvatel EU

• městské oblasti jsoucí v krizi z důvodu ztráty ekonomických aktivit– opět nezaměstnanost– životní prostředí, kriminalita, malá vzdělanost– 2% obyvatel EU

• venkovské oblasti oslabené změnami ekonomiky– hustota obyvatel menší než 100 lidí na km čtvereční– zaměstnanost v zemědělství dvakrát vyšší než průměr EU– 5% obyvatel EU

• oblasti závislé na rybolovu procházející krizí– 1% obyvatel EU

– fondy: ESF, ERDF– u všech klasifikace podle regionů NUTS III– celkový objem prostředků: 20 miliard eur (11,5%)– nutnost spolufinancování: alespoň 50%– součástí Cíle 2 i pomoc regionům, které v předchozím období pokryty i jinými

cíly (tzv. phase-out)


Prostředky k dispozici v rámci Cíle 2 (2000-2006)

Členská země Cíl 2 Phase-out

Belgie 368 65

Dánsko 156 27

Finsko 459 30

Francie 5 437 613

Irsko 0 0

Itálie 2 145 377

Lucembursko 34 6

Německo 2 984 526

Nizozemsko 676 119

Portugalsko 0 0

Rakousko 578 102

Řecko 0 0

Španělsko 2 553 98

Švédsko 354 52

Velká Británie 3 989 706

EU - 15 19 733 2 721

Členská země % obyvatel státu

Belgie 12

Dánsko 10

Finsko 31

Francie 31

Irsko 0

Itálie 13

Lucembursko 28

Německo 13

Nizozemsko 15

Portugalsko 0

Rakousko 25

Řecko 0

Španělsko 22

Švédsko 14

Velká Británie 24

EU – celkem 18

Cíl 3– modernizace systémů vzdělávání a podpora

zaměstnanosti• rozvoj oblasti lidských zdrojů• čtyři prioritní oblasti

– celoživotní vzdělávání – boj proti vylučování ze společnosti– sektory procházejícími ekonomickými a sociálními změnami– aktivní politiky na trhu práce

– fondy: ESF– není regionální rozdělení (horizontální téma)

• jen maximum prostředků pro jednotlivé státy• jen do oblastí mimo Cíl 1

– celkový objem prostředků: 24 miliard eur (12%)– nutnost spolufinancování: alespoň 50%


Prostředky k dispozici v rámci Cíle 3 (2000-2006)Členská země Cíl 3

Belgie 737

Dánsko 365

Finsko 403

Francie 4540

Irsko 0

Itálie 3744

Lucembursko 38

Německo 4581

Nizozemsko 1686

Portugalsko 0

Rakousko 528

Řecko 0

Španělsko 2140

Švédsko 720

Velká Británie 4568

EU-15 24050

Kohezní fond 2000-2006

celková podpora 18 miliard euro

stejné státy Irsko od roku 2003

nebude dostávat žádnou podporu

stejné účely i podmínky spolufinancování

alespoň 80%

0

10

20

30

40

50

60

70

Šp

an

ělsko

ŘE

cko

Irsko

Portu

galsk

o

Přijmy v %

Celkové procentuální rozdělení výdajů v období 2000-2006

Cíl 211% Cíl 3

13%

Iniciativy Společenství

6%Cíl 170%

Celkové množství příjmů členských zemí ze strukturálních fondů (období 2000-2006) v milionech eur

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

Belgie

Dánsko

Finsko

Francie

Irsko

Itálie

Lucembursko

Něm

ecko

Nizozem

sko

Portugalsko

Rakousko

Řecko

Španělsko

Švédsko

Velká Británie

Procentuální srovnání příjmů členských zemí ze strukturálních fondů (období 1994-1999 proti období 2000-2006)

-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%BelgieDánskoFinskoFrancieIrskoItálieLucemburskoNěmeckoNizozemskoPortugalskoRakouskoŘeckoŠpanělskoŠvédskoVelká BritánieEU-15

Přehledová mapa regionální politiky EU

Documents

Členství ČR v EU II