Upload
nguyendang
View
219
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
Katedra informačních technologií
Obor Informatika
Bakalářská práce na téma
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky
Vedoucí bakalářské práce: Autor práce:
Ing. Jiří Vaněk , Ph.D. Michal Novák
Praha 2007, © Michal Novák
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „E-learning - nástroje pro tvorbu
a řízení výuky“ vypracoval samostatně. Během zpracování práce jsem použil pouze
citované literární, informační podklady uvedené v seznamu literatury a dále rozhovory
s osobami uvedenými v textu.
V Praze dne
28. března 2007 ……………………..
Michal Novák
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych zde poděkoval panu Ing. Jiřímu Vaňkovi Ph.D. za jeho odborné
vedení, podporu a věcné připomínky, které mi poskytl při vypracovávání této
bakalářské práce.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 1 -
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky
Souhrn
Práce se zabývá Learning management systémem a E-learningem jako celkem, který
přináší nový styl vzdělávání pomocí moderních technologií. Pohlíží na tvorbu
elektronických studijních materiálů (opor) z hlediska pedagogicko-technického. Tato
práce dále hledá možnosti uplatnění elektronických opor v rámci prezenčního studia na
Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity.
Summary
This assignment deals with Learning Management Systems and E-learning and unveils
new systems of education with the help of modern technology. Its focus is especially on
electronic study materials from technically-pedagogical point of view and consequently
the posibilities of their further use on daily basis on Fakulty of Economics and
Management in Czech University of Life Sciences.
Klíčová slova
Learning management systém - LMS, E-learning, tvorba E-kurzu,
specifika E-learningu, elektronický kurz, Moodle, Tutor
Key words
Learning management systém – LMS, E-learning, production E-courses, ,
specific E-learning, electronic course, Moodle, Tutor
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 2 -
SOUHRN .................................................................................................................... 1
1. ÚVOD ..................................................................................................................... 4
2. CÍLE PRÁCE A METODIKA................................................................................... 5
2.1 Cíl ..................................................................................................................................................................... 5
2.2 Metodika .......................................................................................................................................................... 6
3. CO JE A NENÍ E-LEARNING................................................................................. 8
3.1 Historie E-learningu........................................................................................................................................ 8
3.2 Pojmy.............................................................................................................................................................. 10 3.2.1 Pojem E-learning.......................................................................................................................... 10 3.2.2 Elektronický kurz ......................................................................................................................... 12 3.2.3 Lekce ............................................................................................................................................ 12 3.2.4 Studijní opora ............................................................................................................................... 13 3.2.5 Systém LMS................................................................................................................................. 14 3.2.6 LCMS........................................................................................................................................... 16 3.2.7 Tutor ............................................................................................................................................. 16 3.2.8 Pedagog, Autor ............................................................................................................................. 17 3.2.9 Další zdroje informací .................................................................................................................. 17
3.3 Proč E-learning.............................................................................................................................................. 17
3.4 E-learningový kurz a jeho specifika ............................................................................................................ 18 3.4.1 Co není E-learning........................................................................................................................ 19 3.4.2 Proč zavést E-learning? ................................................................................................................ 19 3.4.3 Bariéry zavedení E-learningu ....................................................................................................... 20 3.4.4 Nevýhody E-learningu.................................................................................................................. 20
4. TVORBA A PROVOZ E-LEARNINGU ................................................................. 22
4.1 Prostředky pro tvorbu E-learnigových kurzů ............................................................................................ 22
4.2 Nutné podmínky efektivního E-learningu................................................................................................... 23 4.2.1 Distribuce kurzů ........................................................................................................................... 24
4.3 Metodika tvorby kurzů ................................................................................................................................. 26 4.3.1 Jak připravit distanční studijní produkt ........................................................................................ 26
4.4 Markanty E-learningu .................................................................................................................................. 28
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 3 -
4.4.1 Rozdíly mezi skripty a elektronickým kurzem............................................................................. 28 4.4.2 Didaktické přístupy v tvorbě online kurzu ................................................................................... 29 4.4.3 Multimediální komponenty .......................................................................................................... 31
4.5 Standardy E-learningu ................................................................................................................................. 33
4.6 Osoby.............................................................................................................................................................. 34 4.6.1 Postavení pedagoga v distančním studiu ...................................................................................... 34 4.6.2 Tutor distančního studia ............................................................................................................... 35
4.7 Úkoly – stěžejní část E-learningu................................................................................................................. 36
5. ZAVEDENÍ A VYUŽITÍ NA PEF ČZU ................................................................... 37
5.1 Výchozí stav:.................................................................................................................................................. 37 5.1.1 Projekt EVYNA ........................................................................................................................... 37 5.1.2 Projekt VIS ................................................................................................................................... 39 5.1.3 E-learning na katedrách................................................................................................................ 40 5.1.4 Systém Elvis ................................................................................................................................. 41 5.1.5 E-learning v rámci univerzity - Moodle ....................................................................................... 41 5.1.6 Přehled LMS na ČZU................................................................................................................... 42 5.1.7 Vlastní E-learning studentů .......................................................................................................... 44
5.2 Zkušenosti při zavádění E-learningu na vysokých školách ....................................................................... 44 5.2.1 Slezská univerzitě v Opavě........................................................................................................... 45 5.2.2 E-learning na Masarykově univerzitě v Brně ............................................................................... 46 5.2.3 Implementace LMS na ČVUT v Praze......................................................................................... 48
5.3 Zavedení LMS na PEF ČZU ........................................................................................................................ 49 5.3.1 Koncepce LMS s dobrovolnými kurzy......................................................................................... 50 5.3.2 Interní projekt „Podpora elektronického vzdělávání na ČZU“..................................................... 52
5.4 Tvorba studijních opor studenty.................................................................................................................. 54 5.4.1 Jednoduchý postup ....................................................................................................................... 54 5.4.2 Přínos............................................................................................................................................ 56
5.5 Jiné zdroje kurzů........................................................................................................................................... 57
6. ZÁVĚR.................................................................................................................. 59
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................... 60
8. PŘÍLOHY.............................................................................................................. 62
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 4 -
1. Úvod Dnešní svět je plný počítačů v různých formách, a některé nejsou viditelné na
první pohled. Počítače skryté v krabicích, noteboocích, osobních počítačích, PDA,
zařízeních či mobilních telefonech nabízejí dříve neuvěřitelné prostředky pro studium.
Všechna tato zařízení jsou schopna zobrazovat nejen text, animace ale zvuk i video.
Kilometry vodičů vytvářejí mezi počítači rozlehlé datové sítě, které jsou schopny
přenášet velké objemy dat. Fenomén jdoucí ruku v ruce s množstvím počítačů ve světě,
je celosvětová síť internet. Internet dělá z osamocených počítačů prostředek
komunikace, poznání i zábavy. Cenová dostupnost se odráží na rostoucím počtu lidí,
kteří jsou schopni počítače užívat. Všechny tyto vyjmenované oblasti dávají
předpoklady k novému směru využití počítače jako prostředku usnadňujícího cestu ke
vzdělání.
Klasický model, kdy učitel stojí u tabule a přednáší látku studentům nestačí. V
době informační přesycenosti lidé chtějí konkrétnější, přesnější a obsáhlejší informace
než ty, jež je učitel schopen nabídnout. Jeden učitel dokáže „obsloužit“ pouze určitý
počet studentů, proto není schopen každému zvlášť látku opakovat podle jeho
požadavků.
Je nutné určité pasáže látky vždy ústně opakovaně předkládat studentům?
Není jiná alternativa k ústnímu či „skriptovému“ podání látky, která by studenty
dokázala motivovat a přitáhnout ke studiu?
Studenti na klasických vyučovacích hodinách nemohou vždy vstřebávat látku svým
tempem. Někdy potřebují více času na zvládnutí určitého problému, jindy „čekají“ na
ostatní. Rozsah rychlost a kvalita studia bývá nastavena určitým způsobem, který
nemusí vyhovovat všem. Jakým způsobem lze pro velké množství studentů vytvořit
individuální studijní režim?
Lze oba požadavky spojit, aniž by každý student musel mít osobního
pedagoga? Těmito otázkami se nezaobírají pouze instituce zabývající se vzděláním, ale
i firmy s větším počtem zaměstnanců. Dalšími skupinami lidí, které potřebují
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 5 -
individuální přístup, jsou například tělesně hendikepovaní lidé, nebo lidé ze vzdálených
míst, kteří mají složitý přístup ke studiu.
Ano, lze mít osobní přístup pro každého. Tomuto vychází vstříc myšlenka
elektronického vzdělávání. Stávající model lze částečně nahradit vztahem student -
počítač. Počítač (server) dokáže obsluhovat velké množství studentů zároveň, a to
kdykoli studenti chtějí. Každý student získává vlastní přístup k „prostředku, který ho
učí“. Tím „prostředkem“ je elektronický kurz provozovaný na počítači. Ideálním
stavem je, když je student elektronickým kurzem provázen lidským průvodcem (neboli
tutorem). Platí pravidlo čím lepší pedagog a studijní materiály, tím lepší výsledky
studenty. Analogie v elektronickém vzdělávání je, čím lepší elektronický kurz, tím lépe
se učí. V elektronickém vzdělávání je jedno, zda se studentův počítač nachází ve
vedlejší místnosti nebo v jiném městě. Student dostává informace v té podobě, o kterou
žádá, opakovaně a nezávisle na ostatních studentech. Jakým způsobem zpřístupnit
elektronické vzdělávání se všemi jeho výhodami je záměrem tohoto textu.
2. Cíle práce a metodika
2.1 Cíl
Cílem této práce je: seznámit čtenáře s oblastí elektronického vzdělávání
takzvaným E-learningem, potlačit obecnou představu o E-learningu jako skriptech
v elektronické podobě, ukázat možnost jeho reálnou uplatnění a určitou krásu toho
fenoménu, vysvětlit běžně používané pojmy, zaměřit se na podmínky, které předcházejí
jeho zavedení, představit E-learning jako propracovaný systém studia a dále jej
představit z různých z různých pohledů.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 6 -
Dalším cílem práce je nastínit možnou variantu využití systému LMS pro
Elektronické vzdělávání na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské
univerzity v Praze (dále PEF). Zjistit současný stav v této oblasti na PEF České
zemědělské univerzity a některých vysokých škol v České republice. V návaznosti na
tato zjištění využít zkušeností a zdrojů a navrhnout systém využití E-learningu na PEF
pro studenty prezenčního studia. A dále navrhnout postupy vkládání autorských děl
studentů. Snaží se navrhnout systém tak, aby byl pro studenty prezenčního studia co
nejvyužitelnější a to za cenu minimálních nákladů poskytovatele systému - školy.
2.2 Metodika
Prvotní otázkou pří řešení cílů bude hledání odpovědí na otázky: „Co je E-
learning?“ a „Co nám přinese?“. Je možné aplikovat elektronické vzdělávání na vysoké
škole? Za jakých předpokladů? Doplňuje nebo nahrazuje stávající systém?
Vysvětlí se termíny a pojmy běžně používané, jež jsou nutné k pochopení
dalšího textu. Zváží se jaké jsou možnosti a výhody, které přicházejí s nástupem
elektronického vzdělávání, upozorní i na nevýhody. Osvětlí se jakým způsobem jsou
tvořeny kurzy a jejich hlavní rozdíly oproti klasickým skriptům. Elektronickým
vzděláváním jsou myšleny kurzy a studijní opory s návazností na systémy LMS. Další
možnosti jako je tutorování a diskuze ustoupí trochu do pozadí.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 7 -
Hledání odpovědí na otázky implementace a posuzování vhodnosti nasazení
LMS na PEF bude kolidovat s aplikovaným řešením na jiných vysokých školách.
Zjištění stávající situace v oblasti E-learningu a případné navržení LM systému na
univerzitě, se stane podstatnou součástí této práce. Dalo by se s určitou nadsázkou říci,
že tento text je prvním reálným krokem v postupu nasazení specifického fakultního
informačního systému –
E-learningu. Důležitým typem informací, které se v této práci vyskytují, jsou informace
nalezené na internetu. Jedním z informačních kanálů pro zmapování současného stavu
E-learningu na PEF ČZU se stanou osobní výpovědi lidí pracující na projektech s touto
problematikou na PEF ČZU a osobní výpovědi lidí, kteří se s ním setkali ve své praxi.
Postupným hledáním možností implementace systému a dalším prohlubováním znalostí
může autor korigovat své pohledy a teoretické úvahy. Autor taktéž využije zkušeností
člověka profesně zabývajícího se E-learningem, jakožto i své vlastní zkušenosti.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 8 -
3. Co je a není E-learning
3.1 Historie E-learningu
o 60 LÉTA 20. STOLETÍ
Ve druhé polovině šedesátých let se začalo experimentovat se stroji na učení.
Začalo se jim říkat vyučovací automaty. I u nás byl jeden vyvinut, jmenoval se Unitutor.
Vykládaná látka byla v Unitutoru rozdělena na jednotlivé stránky, na konci stránky se
nacházela kontrolní otázka s výběrem z několika možných odpovědí.
Podle provedené volby bylo možné program dále větvit a pokračovat v libovolné další
stránce. Informace o správném či chybném řešení představovala okamžitou zpětnou
vazbu. Vyučovací automaty však byly příliš složité a ne příliš účinné. Proto se příliš
neujaly. [1]
o 80 LÉTA 20. STOLETÍ
V druhé polovině osmdesátých let dvacátého století se objevují první
šestnáctibitové počítače, trh ovládají osobní počítače PC. Zároveň s tím můžeme
sledovat obrovský rozmach kancelářských aplikací. Počítače se konečně začínají
objevovat i v domácnostech. Ve školství dochází v souladu s celosvětovým vývojem
kybernetiky a umělé inteligence k pokusu o zdokonalení vyučovacích automatů. Počítač
se začíná používat jako učící a zkoušející stroj. Za pomoci počítače se začínají
prověřovat teorie, které tvrdí, že by počítač měl částečně nahradit učitele. [1]
o 90 LÉTA 20.STOLETÍ
Ve světě začalo několik (převážně univerzitních) vědeckých týmů vyvíjet
inteligentní výukové systémy (Intelligent Tutoring Systems). Cílem těchto výukových
systémů bylo vytvářet aplikace s dlouhodobou kontrolou nad výukovým procesem.
Systémy v sobě vhodně spojovaly výklad učiva, procvičování probrané látky a testy.
Dokázaly využívat grafiku, animace, zvuk a byly schopny v sobě integrovat i zcela
nezávislé programy. Tempo i obsah výuky byl individualizován. Dosažené výsledky
studujícího se ukládaly a vyhodnocovaly. Tím se automaticky rozhodovalo o dalším
postupu. Role učitele se omezila na kontrolu a obsluhu.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 9 -
Postupem času se k testu se přidával výklad látky a procvičování. Z těchto prvků
byly sestavovány jednotlivé lekce a z nich pak celé kurzy. Postup studentů byl
individualizován a řídil se jejich výsledky. To ale znamenalo, že počítač musel
předvídat všechny možné reakce studenta a situace, do kterých se mohl studující během
práce dostat. Princip umělé inteligence u výukových programů spočívá ve vytvoření
určitého modelu umělého studenta, na kterém je funkce programu založena. [1]
o PŘELOM 20-21 STOLETÍ
Vývoj na univerzitách pokračoval rychle kupředu. Sylaby, knihovní zdroje,
obsahy přednášek začaly být přemísťovány z klasických učeben na multimediální zdroje
a na místní sítě. Soukromé společnosti začaly hledat možnosti potencionálního E-
learningu. Na www vznikly virtuální univerzity, které nabízely všechny své kurzy a
získání certifikátů přes internet. Koncem devadesátých let již E-learningové nástroje
umožňovaly zkoušení on line v reálném čase, hry v reálném čase, pomocí nástrojů bylo
možné okamžitě určit slabosti a silné stránky jednotlivých studentů. Student tak mohl
získat vysokoškolský titul, aniž by byl někdy fyzicky přítomen ve třídě. Plně
zaměstnaní dospělí mohli studovat na vysoké škole svým vlastním tempem bez toho,
aby museli řešit problémy spojené se svou fyzickou přítomností ve škole.[1]
o SOUČASNÉ ROZDĚLENÍ FOREM STUDIA
Současné školství definuje tři základní formy studia. Jedná se o studium
prezenční (realizované denní docházkou do školy a aktivní účastí především ve
vyučovacích hodinách), dále o studium kombinované (docházka do školy je snížena na
jednou za časové období – např. týden nebo dva týdny, důraz se klade na kombinaci
aktivní účasti a samostatné práce) a v neposlední řadě pak o studium distanční
(docházka je zredukována na minimum, těžiště práce je v samostatné práci studenta na
zadaných projektech).
Toto rozdělení není platné pouze pro vysoké školy (kde jsou do důsledku
uplatňovány pouze první dvě uvedené formy), ale i pro školy střední (existuje tzv.
dálkové studium, které je svou podobou velmi blízké kombinované formě studia).[2]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 10 -
3.2 Pojmy
K pochopení textů pojednávajících o s E-learningu je třeba mít základní
představu o pojmech, které se s tomto oboru lidské činnosti nejčastěji vyskytují. Tato
kapitola zprostředkovává několik základních pojmů.
Písmeno E prochází celým textem, je tedy vhodné vysvětlit co znamená. „E“ je
zkratka od slova electronic / elektronická zařízení. Elektronická zařízení jsou mimo jiné
stolní počítače, palmtopy, notebooky, elektronické diáře, mobilní telefony, PDA
zařízení. Zde všude se otvírá prostor uplatnění takzvaného E-learningu, v překladu
Elektronického-vzdělávání.
3.2.1 Pojem E-learning
E-learning nemá jednoznačnou definici. Záleží z jakého pohledu či z jaké doby
na něj nahlížíme. Dobou se chápe rok kdy daná definice vznikla. Je to systém stále
měnící svoji podobu i rozsah nám nabízených možností. Přesto je nutné ujednotit si
představu, co vlastně E-learning je. Nabízí se několik variant:
(I) JAKO SYSTÉM:
• E-learning je všeobsahující termín obecně užívaný ve vztahu k počítačově
zdokonalenému vzdělávání. [3]
• E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie
k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a
pedagogy a k řízení studia. [4]
(II) JAKO PROSTŘEDEK:
• E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu. [4]
• E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky - prezentace a
texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy,
komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd v
systému pro řízení studia (LMS). [4]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 11 -
• E-learning neboli elektronická podpora výuky, představuje využití jednotlivých e-
elearningových aktivit ve vzdělávání. Není vždy nutné tvořit rozsáhlé ucelené e-
kurzy, protože jsou podporovány takové taktiky a mechanismy, které pomáhají
ulehčit rutinní práci, vylepšit a obohatit výuku podle specifické situace ve vašem
kurzu.[5]
(III) JAKO ZDROJ INFORMACÍ:
• E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a
didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je
realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. [ 4]
(IV) JAKO PROCES:
• E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie
k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a
pedagogy a k řízení studia. [4]
Z uvedených definic si lze představit E-learning pouze jako jeden jediný vzdělávací
kurz konkrétního zaměření nebo aplikační systém, který řídí jednotlivé kurzy.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 12 -
3.2.2 Elektronický kurz
Opět je velmi těžké přesně definovat, co je to elektronický kurz.. Je nutné
rozlišovat pojem elektronický text a E-learningový kurz. Rozdíly budou popsány dále
v textu.
• Z technického hlediska je to soubor se studijním materiálem předmětu.
• Z pedagogického hlediska, jedinečný prostředek nabízející zajímavou formou
danou látku prezentovat. Neopomenutelnou vlastností oproti standardnímu
„knižnímu“ zpracování je multimedialita. Uplatňování textů, hypertextů, obrázků,
pohyblivých, obrázků, zvuku, videa, sekvencí, aktivního přístupu studenta. Kurzy
musí obsahovat jasnou strukturu.
• Ze systémového hlediska, prvek systému poskytovaný uživateli, nezávisle na
ostatních prvcích. Prvek může existovat nezávisle na systému.
Lze si ho zjednodušeně představit jako brožuru ke konkrétnímu problému, například
„Brožura o přednosti v jízdě na pozemních komunikacích“. Tato brožura muže být
nezávislá na dalších souvislostech, stejně tak být součástí učebních textů, například
pro autoškoly.
3.2.3 Lekce
Pod pojmem lekce si lze představit jednotlivé části kurzu. Kurz je z těchto lekcí
poskládán v celek. Lekce jsou řazené podle definované osnovy. Každá lekce má jasnou
náplň, kterou procvičuje. Výhodami dělení kurzů na lekce, je že lze absolvovat pouze tu
lekci, která nás zajímá nebo, se kdykoli vrátit k jakékoli lekci. Různí producenti kurzů
mohou nazývat lekce různě, například cvičení.
Jakým způsobem lze členit kurz názorně ukazuje obrázek.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 13 -
Vzorové členění kurzu MS Office XP od firmy www.Gopas.cz
3.2.4 Studijní opora
Pojmem „studijní opora“ jsou myšleny informace, kterými učitel zásobuje žáka
v rámci studia. Studijní opory mohou vytvářet i žáci sami. Učitel se tímto způsobem
chová i při běžném systému výuky (prezenční studium), pouze v distančním studiu je
nutnost přípravy materiálů větší. Oporou můžou být kurzy, záznamy přednášek,
autotesty, zvukové nahrávky nebo elektronické texty.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 14 -
Seznam nejčastějších studijních opor:
E-learningové kurzy
studijní materiály pro výuku nové látky (texty, obrázky, zvuky, videa,
demonstrační programy aj.),
zadání cvičení a vzorová řešení pro procvičení látky,
zadání příkladů a výsledky pro opakování studentů,
souhrny informací pro studentův rychlý náhled do studia,
testy s řešením a zdůvodněním k procvičování studentů,
testy s řešením pro zkoušení studentů,
encyklopedie, slovníky, elektronické knihy, odkazové materiály pro studenty s
hlubším zájmem,
řídící informace pro studium (doporučené postupy, návaznosti)
[2]
3.2.5 Systém LMS
LMS je zkratka z anglických slov „Learning Management System“, která
v doslovném překladu znamená „učební správní systém“. Tento termín se již v odborné
praxi zažil a nepřekládá se.
LMS je pro studenta virtuální studijní prostředí (aplikace), ve kterém nalezne:
kurzy, testy a pokyny jak studovat. Dále v tomto prostředí nalezne svůj aktuální rozvrh
úkolů, diskusní fórum kde se může účastnit jednotlivých diskusí k tématům a
konzultovat nejasné části jakoby se nacházel ve skutečné třídě [6].
LMS jsou aplikace, které v sobě zpravidla integrují nejrůznější online nástroje
pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence,
hodnocení žáků, testování a přezkušování žáků, katalog výukových kurzů a objektů,
správa přístupových práv, úložiště výukového obsahu, správa studijních plánů a další.) a
zároveň zpřístupňují studentům učební materiály či výukový obsah online nebo i off-
line.[7]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 15 -
LMS zajišťuje a řídí celý systém vzdělávaní, od studia, přes cvičení až po
testování. LMS může monitorovat počet spuštění kurzu a dobu puštěného kurzu,
spravovat cvičné testy, upozornit na nedokončené kurzy a podobně. Přes LMS se lze na
kurzy zapsat, popřípadě se z nich odhlásit.
Příklad používaných LM systémů:
• eDoceo ( http://www.edoceo.cz/ )
• Microsoft Class Server (http://www.microsoft.com/cze/education/ClassServer/ )
• Moodle ( http://docs.moodle.org/cs/ ; http://moodle.cz/ )
• Lotus IBM
• iTutor ( http://www.e-learn.cz/ )
• další: Ilias(http://www.ilias.uni-koeln.de/), Bazaar
(http://klaatu.pc.athabascau.ca/cgi-bin/b7/main.pl?rid=1), Eledge
(http://eledge.sourceforge.net/)
Grafické znázornění hlavních funkcí LM systémů
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 16 -
3.2.6 LCMS
S procesem tvorby obsahu LMS se spojuje termín LCMS (Learning Content
Management System). Termínem LCMS lze označit jakýkoliv nástroj či systém, který
slouží k tvorbě či sestavování výukového obsahu, a řada výrobců to tak i dělá. Lze říci
že je to systém prací zaměřených na tvorbu, používání obsahu ve spolupráci s LMS.
Jejich spojnicí je v dnešní době norma SCORM. [ 8 ]
LCMS řeší:
týmový proces tvorby obsahu
správu a znovu používání zdrojů obsahu
dekompozici a kompozici obsahu na učební jednotky libovolného rozsahu
dodávání individuelně uzpůsobitelných učebních jednotek koncovým
uživatelům
detailní sledování aktivit uživatelů nad učebními jednotkami
podporu integrace výukových strategií E-learningu [8]
3.2.7 Tutor
Tutor je metodický zprostředkovatel studia, hodnotitel výsledků a motivující síla
studenta. Pomáhá při výběru kurzu, řešení úkolů, konzultuje obsah kurzu, shromažďuje
připomínky a náměty a povzbuzuje studenty ve studiu. Práce tutora je odlišná od učitele
a lektora, kteří působí při prezenční výuce [9].
Tutor zajišťuje organizační věci dotýkající se studenta, je to nejbližší osoba pro
studenta v záležitostech studijních k příslušnému kurzu. Komunikuje pomocí nástrojů
zabudovaných v LMS. Tutor pořádá TUTORIALY, konzultace se studenty, kde
objasňuje nepochopené části. Tutor nevede prezenční studium!
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 17 -
3.2.8 Pedagog, Autor
Pedagog v elektronickém vzdělávání, mění svoji roli. Pedagog je často také
autorem učebních opor (textů, kurzů) pro E-kurz, které díky zpětné vazbě od studentů a
tutora postupně upravuje a zdokonaluje. Pedagog v E-learningu zkouší studenty
z probrané látky a zhodnotí jejich znalosti. Ten, kdo napíše celou učební oporu a
odpovídá po odborné stránce za její obsah, je autor. Autor ve spolupráci s odborným
týmem vytváří učební materiály. Role pedagoga a autora může být spojena do jedné
osoby, ale nedoporučuje se to [6].
3.2.9 Další zdroje informací
Výše vysvětlené pojmy jsou dostačující k pochopení dalších témat. Pro hlubší studium
uvádím prameny, z nichž lze čerpat podrobnější informace.
http://www.ella.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Learning_Management_System
http://is.muni.cz/elportal
http://www.educause.edu
3.3 Proč E-learning
Cílem E-learningového kurzu je využívat maximálně všech zdrojů a prostředků při
učení. Ovšem hlavním cílem je minimalizovat čas studenta při učení a tím snížit
finanční prostředky potřebné ke studiu.
Dle výzkumů si studenti zachovají jen velmi krátce informaci kterou pouze
slyší, uchovají si 40% z informace, kterou slyší a vidí, a uchovají si 75 % z informace,
kterou slyší i vidí a současně si ji mohou vyzkoušet (ověří si ji vlastní aktivitou). [ 10 ]
Proto si studenti, kteří pouze pohybují kurzem, čtou a vidí informaci, většinou mnoho
z jeho obsahu nezapamatují. Rovněž pouhé střídání informace s blokem otázek
k zamyšlení, se postupně stává stereotypem a nepřináší kýžený efekt. Velký význam pro
zapamatování má totiž rovněž poutavé zpracování obsahu – musí zde být výrazná
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 18 -
přidaná hodnota oproti možnostem tištěného zpracování. Důležitými prvky v obsahu
kurzu jsou různé simulace, příběhy, hry, vhodná kombinace zvuku, obrazu a
interaktivního zapojení studenta do kurzu. [10]
3.4 E-learningový kurz a jeho specifika
Kurz má několik specifik, která je při jeho tvorbě nutné brát na zřetel.
Text pro distanční vzdělávání musí být kratší než v klasických skriptech, více
hutnější a především musí být srozumitelný jak jeho samotný obsah, tak i jeho ovládání
a orientace studenta v něm. Na rozdíl od prezenční výuky se student nemá možnost
zeptat vyučujícího hned v okamžiku, kdy něco nepochopí. I když zpětná vazba mezi
studentem a vyučujícím je důležitou součástí E-learningu a je dobře ošetřena, přesto je
E-learning samostudiem a student musí s učebním materiálem pracovat sám.[11]
Jak již bylo uvedeno je třeba rozlišovat elektronické texty a E-learningové kurzy, které
se vyznačují několika pravidly.
Kurz:
neobsahuje dlouhé monolitické texty
využívá hypertext
je nutné vědět pomocí jakých prostředků bude zobrazován
skládá se z lekcí
využívá pohyblivých a nepohyblivých obrazů. Zde se uplatňuje pravidlo: „Jeden
obrázek řekne víc než tisíc slov“
kurz bývá zakončen testem
je propojen s LMS
má svého Tutora
obsahuje lekce předmětů podle studijních osnov
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 19 -
3.4.1 Co není E-learning
Často se může zdát, že jakýkoli text uložený v elektronické podobě je E-
learningovým kurzem. Profesionální autoři se s touto „konverzí formátu“ setkávají.
„Konverze formátu“ znamená, že dokument v textovém formátu (např. doc) je
jednoduše uložen do HTML formy, včetně obrázků a umístěn na medium (internet, CD
rom). Hlavním znakem těchto konvertovaných textů v elektronické podobě je linearita
textů.
Learningovým kurzem nelze označit samostatné audio či video záznamy
z přednášek konferencí. Ani články v elektronické podobě bez návazností, uvedených
studijních cílů, uvedení do problematiky, úloh a otázek potřebných k zpětné vazbě pro
studenta či učitele. Dobré kurzy využívají grafických textových i zvukových prvků.[11]
3.4.2 Proč zavést E-learning?
Jaké jsou vůbec důvody zavádění LMS a tvorba či nákup E-learningových kurzů? Jaké
výhody má tento systém pro toho, kdo ho zavádí? Otázkami a důvody proč zavádět
LMS se zabývá následující kapitola.
Tento seznam uvádí argumenty pro obhájce nového přístupu ke studiu.
• Snížení nákladů na klasické vzdělávání. Jedná se především o náklady na provoz
učeben, zajištění studijních materiálů, mzda pedagoga, doprava a další. V případě E-
learningu všechny tyto náklady jsou sníženy na minimum.
• Časově nezávislé a individuální studium. Student sám volí dobu, kdy se bude
vzdělávat, nebo-li vzdělává se ve chvíli, kdy to potřebuje a když se chce učivu
věnovat. Absolvuje kurzy dle vlastních potřeb - věnuje učivu tolik času kolik
potřebuje, volí rychlost učení, typ a formu kurzu, kdykoliv si může látku zopakovat
a ověřit si svoje získané znalosti.
• Zajištění vysoké úrovně předávaných znalostí. Tento přínos může být sporný, ale
v okamžiku kdy je kvalita distribuovaného kurzu vysoká, je tato kvalita nabízena
všem. Není problém kurz před použitím studenty, předat ho oponentovi, který jeho
kvalitu doprovodí komentářem.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 20 -
• V rámci klasického hodnocení studentů je jistá závislost na pedagogovi, kdy
známka nemusí přesně korespondovat s úrovní znalostí studenta. Také zjištění jaké
informace si student z kurzu odnesl a zda je bude schopen využít v praxi, jsou těžko
měřitelné. Přesto v E-learningu je každý student hodnocen podle stejných
pravidel. Pedagog nezná studenty, proto nemůže být podjatý, zároveň testy jsou
vyhodnocovány automaticky. E-learning dává studentovi možnost okamžité zpětné
vazby a informuje o jeho výsledcích. Samotnými způsoby testování se tato práce
nezabývá.
• Kurzy lze tvořit zajímavou i zábavnou formou, které osloví více lidí. Studovaný
obor nemusí být poté jen „strašákem zakončeným zkouškou“.
3.4.3 Bariéry zavedení E-learningu
• Náklady na potřebné počítačové vybavení, řídící systém a koupi kurzů mohou být
příliš vysoké. Tento fakt zásadně ovlivňuje rozhodnutí k jeho zavedení ( i když
náklady na provoz jsou poté minimální).
• E-learning je možné zavést pouze ve chvíli, kdy studenti mají dostatečnou motivaci
se sebevzdělávat.[12]
3.4.4 Nevýhody E-learningu
Co se může zdá někomu jako velké plus, může být zároveň velké mínus pro
někoho jiného. Zde je nastíněno několik bodů, které mluví proti používání E-learningu:
• Odosobnění výuky a společenského života. Denní studium je jedním z prostředků
střetávání různých lidí. Při nadměrném používání počítačů mizí běžný společenský
život, který člověk nutně potřebuje.
• Nevhodnost pro každého. Použití kurzů v elektronické podobě není vhodné pro
každého. Některým lidem nemusí být příjemné trávit dlouhé hodiny před blikajícími
monitory hlučících počítačů.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 21 -
• Znalosti jsou podávány pouze jedním způsobem. V klasickém vzdělávacím
procesu máme možnost při nepochopení látky vyučujícího požádat, aby vykládanou
látku vyložil jiným způsobem. Při elektronické komunikaci bychom museli dlouze
čekat na odpověď tutora nebo pedagoga, pokud není online.
• Nutnost zobrazovacího zařízení, především počítače. Je jasné, že studium je
možné pouze s počítačem nebo jiným zařízením. Pokud k němu nemáme
z jakéhokoli důvodu přístup, nemůžeme se vzdělávat.
Uvedené důvody jsou natolik závažné, že není možné plně nahradit stávající
prezenční výuku elektronickým vzděláváním. Je ho možné využít jako vynikající a
téměř dokonalý doplněk prezenčního studia na Provozně ekonomické fakultě České
zemědělské univerzity.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 22 -
4. Tvorba a provoz E-learningu Následný text se zabývá podmínkami, za kterých lze efektivně používat
elektronické kurzy. Seznamuje nás s nejzákladnějšími prvky při tvorbě E-learningového
kurzu, který je specifický. Dále se zabývá postupem zavádění E-learningu do fungující
struktury studia na vysoké škole.
4.1 Prostředky pro tvorbu E-learnigových kurzů
Pro tvorbu kurzů je zapotřebí mít nutné technické vybavení, znalosti a
dovednosti nutné k užívání těchto prostředků.
Stolní počítač v kombinaci s použitím jeho základních periferií, jakou jsou
monitor, klávesnice a myš je nejrozšířenějším technickým prostředkem. Počítač má
mít vybavení hardwarovými komponentami, které zabezpečují potřebné funkce pro
kreativní tvorbu. Hardwarové komponenty jako je grafická karta, video karta a zvuková
karta, nahrávají nebo reprodukují doprovodné audio komentáře, zvukové efekty a video
nahrávky.
Softwarové prostředky jsou aplikace vytvářející elektronický kurz určený pro
studenta. Pro výběr toho správného nástroje či aplikace na vytvoření E-learningového
kurzu je nutné vždy předem zvážit, jaké nároky a požadavky na kurz budeme klást. Je
důležité vědět v jakém LMS budou kurzy spouštěny. Výběr softwaru je také ovlivněn
předpokládanou úrovní vytvořeného kurzu v závislosti na úrovni grafické vyspělosti a
interaktivity kurzu.
Pro tvorbu obrázků, grafiky různého druhu a ilustračních animací, často
se využívá specializovaných aplikací kde hraje významnou roli např. technologie
Macromedia Flash a produkty Authorware , Director 8.5 a CourseBuilder. Pomocí
těchto aplikací je možné vytvářet plně multimediální E-learningové kurzy. Z důvodu
názornosti a praktičnosti se používají interaktivní prostředí, která simulují práci s
opravdovou aplikací.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 23 -
K vytváření standardních ne-multimediálních kurzů lze použít například
autorské nástroje Autor, ProAutor,Publisher, iTutor LCMS, ToolBook, eXe, ve
kterých je možné vytvářet strukturu kurzu, vlastní testy a definovat podmínky pro
průchod kurzem. [12]
4.2 Nutné podmínky efektivního E-learningu
Než se zavede jakýkoli nový produkt, tedy i E-learning musí existovat podmínky
které zaručí jeho úspěch. Zde jsou ve čtyřech bodech popsány předpoklady úspěšného
nasazení E-learningu, který je zde představován jako systém studia.
o AKTIVNÍ ZÁJEM STUDENTŮ (POPTÁVKA)
Podle zkušeností vysokoškolského studenta ze Švédska, se kterým jsem vedl
osobní rozhovor, jsou E-learningové kurzy na Švédských školách již delší dobou
samozřejmostí. Dle jeho názoru selhává tato forma studia na nezájmu studentů. Pokud
nejsou studenti dostatečně motivování - a to buď sami sebou nebo školou - do využívání
nových metod ve studiu, může se stát, že systém není studenty využit.
Úspěch využití záleží také na úrovni začlenění do stávajícího systému a na
informovanosti studentů.
o KVALITNÍ A PŘÍSTUPNÉ KURZY
Kvalitní a přístupné kurzy předznamenávají úspěch systému. Přístupností se
myslí nejen, přístup ke kurzům, ale ke kompletním doplňkovým službám, které nabízí
LMS. Jakým způsobem tvořit kurzy není hlavím tématem tohoto textu. Tímto klíčovým
problém se zabývá projekt realizovaný na PEF ČZU pod názvem VIS. Projekt VIS je
zmíněn v kapitole 5.
o DOSTATEK ZAŘÍZENÍ KDE LZE KURZY STUDOVAT
Pokud chceme používat elektronická zařízení ke studiu, musíme mít k těmto
prostředkům přístup. Na PEF ČZ,U je dostatečný počet přístupných počítačů. Otázkou
je jestli by stávající počet pokryl nároky všech studentů, kteří by počítač ke studiu
potřebovali.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 24 -
Předpokládejme, že v tuto chvíli stráví každý student na počítači průměrně
15minut denně ve svém volném čase. Pokud by potřeboval na zvládnutí předmětu
prostudovat 5 lekcí po 45minutách nároky na volné univerzitní počítače se radikálně
zvyšují.
o PROSTŘEDÍ VHODNÉ PRO STUDIUM
Důležitým předpokladem pro zvládnutí studované látky je prostředí, kde
studujeme. Ideální prostředí je klidné, málo frekventované, dostatečně osvětlené,
větrané místo. Faktorem, který ovlivňuje kvalitu studia, je „dostatek času“. Takové
prostředí si student vytváří sám nebo vyhledává takové prostředí, které mu vyhovuje.
Pokud není pro studenta dostupné, stává se studium nepříjemným a tím málo
efektivním.
Jedním z možných řešení jak takové prostředí vytvořit je model využívaný v některých
firmách. Zaměstnanec, který studuje, kurz si na monitor připevní barevnou vlaječku,
která signalizuje aby nebyl rušen.
o UŽIVATELSKÉ MINIMUM ZNALOSTÍ PRÁCE S PC
Každý budoucí uživatel LMS musí mít základní znalosti ovládání počítače. Důležité je
umět ovládat PC pomocí klávesnice a myši, zacházet s internetovým WWW prostředím
a jeho prohlížeči. Je to dáno tím, že ovládání LMS a E-learning kurzů se odehrává přes
www (internet) prostředí.
Velmi zjednodušeně lze interpretovat tyto body do věty: „E-learning musí přijít
ve správný čas na správné místo“. Jinak se prostředky investované do jeho nasazení, se
mohou stát promarněnými.
4.2.1 Distribuce kurzů
Dále je uvedeno jedno z možných řešení, jak zprostředkovat kurzy a další funkce
LMS v rámci studia na vysoké škole. Řešení je velmi specifické přesto teoreticky
realizovatelné.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 25 -
Možností distribuce je nabídnout veškeré funkce, které jsou v LMS možné, všem
uživatelům bez rozdílu. Nebylo by podstatné , zda by se uživatel nacházel v interní síti
ČZU nebo mimo ni. Studijní systém LMS by nabízel E-kurzy, studijní opory, materiály
studentů a další materiály a zprostředkovával by diskusní fóra nad předměty, online
help desk a další služby.
Bez rozdílu je možné také využívat cvičných autotestů, kterými student procvičuje své
znalosti.
Možnost využití online testů na hodnocení studentů využívají již některé katedry na
PEF ČZU využívají.
Příklad využití LMS v online studiu
Pro studenty, kteří nemají přístup k internetu, je možné nahrát kurzy na nosič
dat, například CD-ROM. Je zřejmé, že v této formě není přístupné fórum, nově zařazené
materiály a další služby dostupné pouze online. Jaký obsah off-line způsob studia může
poskytovat,ukazuje obrázek.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 26 -
Možnost distribuce studijních opor offline
4.3 Metodika tvorby kurzů
4.3.1 Jak připravit distanční studijní produkt
Příprava distančního studijního kurzu se v principu zásadně neliší od přípravy
stejného produktu v prezenční formě, přesto je tato metodika tvorby zaměřena jako
doplňkový studijní materiál. Použitá metodika tvorby vychází z textů RNDr. Heleny
Zlámalové, CSc. [13]
Při tvorbě nového E-learningového kurzu se doporučuje zachovat následující postup:
analyzovat poptávku a výběr tématu (marketing)
vytvořit realizační tým (manažer kurzu + autorský kolektiv)
organizačně zajistit studium (administrátor)
zpracovat studijní “balíček” a jeho odborné posouzení po stránce obsahové i
didaktické (oponentní řízení)
realizovat pilotního kurz
zhodnotit pilotní kurz – hodnocení tutory, studujícími, organizátory
provést potřebné úpravy a změny
propagovat kurz (promotion)
Některé aktivity na sebe navazují, jiné mohou probíhat současně. Přípravě kurzu
by však měl být věnován dostatek pozornosti a času. Každá dodatečná úprava již
hotového kurzu způsobuje problémy studujícím i organizátorům studia a předělávání již
vytištěných studijních opor zvyšuje náklady na kurz.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 27 -
Je-li kurz koncipován jako doplňkový materiál k prezenčnímu studiu, lze
některé body sloučit do jednoho Tímto způsobem lze například sjednotit hodnocení
tutory a realizaci pilotního kurzu. Dále lze minimalizovat realizační tým a studijní
balíček.
Je-li kurz koncipován jako plně distanční, nelze jednotlivé kroky vynechávat,
naopak je nutné se držet standardů.
(I) ROLE
Při tvorbě kurzu v celé jeho fázi se uplatňují určité role, které mají na starosti konkrétní
činnosti. Struktura a množství rolí je redukováno s potazem tvorby kurzu jako
doplňkového studijního materiálu.
Garant modulu - Vybírá tým spolupracovníků, vypracovává projekt kurzu, koordinuje
přípravu, uzavírá autorské smlouvy, sleduje termíny a finanční náklady, určuje
oponenty, zodpovídá za konečný výsledek.
Autor - Vytváří odborný obsah kurzu, metodicky zpracovává písemné materiálu i další
studijní opory. Zodpovídá za odbornou kvalitu modulu.
Oponent - Odborník v daném předmětu posuzující a připomínkující odborný obsah
studijních opor.
Výčet uvažovaných rolí není konečný, může se vyskytnout např. Manager kurzu,
spoluautor a podobně.
V další fázi jsou vypracovány autorské smlouvy pro autory textů, oponenty a
další odborníky, kteří se na přípravě studijních opor podílejí. V této fázi je také nutné
smluvně ošetřit autorská práva autorů distančních textů vzhledem dodatečně
přidělávaným doplňkům a výtiskům. Distanční studijní texty také většinou nejsou
v běžném prodeji nebo jsou zde jen v omezeném počtu pro zájemce z prezenčního
studia. Před započetím této práce doporučujeme seznámit se s autorským zákonem a
jeho novelami, které se týkají především ochrany elektronických produktů. [13]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 28 -
4.4 Markanty E-learningu
Tato kapitola není vyčerpávajícím návodem k tvorbě kvalitních kurzů. Je spíše
souborem obecných pravidel a postupů, které se při tvorbě kurzů aplikují. Při tvorbě
této kapitoly je využita přednáška „Autorská práce při tvorbě online kurzu“ Jany
VEJVODOVÉ ze Západočeské univerzity na Masarykově univerzitě.[14]
4.4.1 Rozdíly mezi skripty a elektronickým kurzem
On line kurz je nový typ komunikačního kanálu, který má své specifické rysy.
Nelze převádět texty klasické do elektronické podoby z několika důvodů.
Texty klasické (ve skriptech) mají statický a neosobní charakter. On line kurz
má být velmi dynamický, navozující pocit neustálé komunikace mezi autorem a
studentem kurzu, tím u studenta vyvolává aktivitu jeho samotného, i když použité
dynamické texty mají primárně statický charakter. Z toho to důvodu lze používat při
vyjadřování druhou osobu množného čísla.
• Délka textu online kurzu je kratší. On line kurz nabízí další aktivity než jen četbu,
uživatel může vnímat text, hudbu, mluvené slovo a grafické podměty. Tím lze získat
dovednosti a znalosti na základě jiných podnětů.
• V online kurzu lze požívat auto-testy pro zpětnou vazbu, kolaborativní úkoly
studentů. Studenti v kolaborativních úlohách diskutují, spolupracují a otvírají další
témata která nejsou přímo v kurzu – což je důležité, student se sám stává sám do
jisté míry spoluautorem. Auto-testy se využívají pro zpětnou vazbu studentů k právě
probranému tématu nebo k celkovému prověření vlastních znalostí.
• V online kurzu rozvíjí student své kritické myšlení, sociální kompetence a
komunikativní schopnosti.
• Co je cílem kurzu, musí být ve srozumitelné formě vyjasněno jak u celého tak i
každé kapitoly.
Pokud se začíná tvořit samotný kurz pomocí softwarových nástrojů, je nutné mít
připravený obsah kurzu a cíl použitý ve vztahu ke studentům. Je možné vypozorovat
různé varianty:
• Mám obsah, ale není jasný cíl. Cíl se může objevit až při tvoření samotného kurzu.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 29 -
• Znám cíl, ale neznám obsah.
4.4.2 Didaktické přístupy v tvorbě online kurzu
V tvorbě online kurzů se užívá u jiného stylu vyjadřování, který má studenta
vnést do problému. V klasickém vyučování by se tato situace dala připodobnit tomu kdy
student na sebe nechává působit projev a atmosféru vyučujícího v učebně.
o ÚVODNÍ SLOVO
Úvodní slovo kurzu má nabudit, motivovat, probudit zvědavost, fantazii. Může být
emotivní, využít i citaci .
Doporučuje se používat osobní charakter. Například: „V žijte se do role vedoucího
marketingového podniku, Váš tým pracuje na analýzách ..“ Konverzační styl se používá
z psychologického hlediska. Lze volit nadlehčené nadpisy k tématu.
o FORMULACE CÍLŮ
Student může sám sebe korigovat, pokud zná cíle. Cíl je to, čeho chceme dosáhnout
vzhledem k účastníkům kurzu, studentům. Cílem studenta nemůže být „vymezení
pojmů“, to je cílem autora.
Cílem nemůže být téma např. Dojivost krav během délky života,, nebo věta
jednoduchá a souvětí. Nebo obecný cíl „ Získání obecných znalostí z..“. Měl by být
kontrolovatelný.
Nevhodné formulace jsou například: „řekneme si o, dnes si budeme povídat, dnes se
dovíte, měli bychom se zabývat..“
Formulace cíle: např: „Pochopení příčin nízké dojivosti během života krávy“.
„Pochopíte pojmy XY a dokážete je uplatnit v praxi“.
Vhodné formulace: „naučíte se, sestavíte, pochopíte vztahy mezi, budete umět…
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 30 -
o MOŽNOSTI V TEXTU
Stejně jako ve statickém textu lze zvýrazňovat klíčová slova. Navíc je možné využívat
obrázky, a libovolné množství barev. Obecně se doporučuje menší počet barev, aby se
neztratila názornost.
On line kurzy nejsou lineární, lze u nich používat hyper textové odkazy na jiní stránky.
Nepoužívá se však moc velké množství hypertextových odkazů, protože odvádí
studenta od žádaného cíle.
Je nutné použít jazykovou korekturu, v případě kdy by se v textu objevovalo
velké množství pravopisných chyb, klesala by jeho „autorita“. Je vhodné ve veškerých
kurzech vytvořených na univerzitě, používat stejnou sadu zástupných symbolů neboli
ikon, pro snadnou orientaci v kurzech.
o UPLATNĚNÍ HYPERTEXTU
Hypertext, nelineární rozdělení textu se velmi dobře uplatňuje i v e-kurzech. Umožňuje
pomocí takzvaných odkazů jednoduché přeskakování kapitol v rámci kurzu, vracet se
zpět vybírat a zobrazovat příbuzné informace. Tento způsob zobrazení informací je
lidskému myšlení bližší, než lineární zobrazení textu.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 31 -
Příklad uplatnění hypertextových odkazů
4.4.3 Multimediální komponenty
Text může být psaný nebo mluvený. Grafika může být v podobě statických ilustrací,
kreseb, map, plánů, fotografií. Dynamickou grafiku je video nahrávky a animace. Ty
jsou velice přitažlivé, jsou zábavné a zvyšují motivaci studentů.
Diagramy, tabulky a grafy se používají, pokud narůstá počet číselných údajů,
klesá-li přehlednost dat nebo mají li studenti porovnat různá data.
Animace dokáží vysvětlit různé procesy lépe než když jsou vysvětlovány pomocí
„tabule a křídy“. Zvláště procesy, které probíhají v určitých krocích nebo založené na
algoritmu. Lze zobrazovat jednoduché, až 3D animace.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 32 -
Zvukový záznam lze velmi dobře uplatnit v jazykových kurzech, kde se
porovnává intonace hlasu studenta se záznamem. Audio záznam lze též velmi dobře
použít s videem.
Video lze používat při různých situacích, které se těžce graficky simulují.
Používání záznamu obrazovky (screen shootu) se vyplatí ve chvíli, kdy je názornost
vysoká a jiným způsobem by bylo těžší dynamické děje vysvětlit.
Simulátor umožní studentovi vstoupit do určitého procesu a ovlivnit jeho průběh. Tím
si lze osvojit i určité dovednosti.
Slide show je komponenta v kurzu, kterou lze přirovnat k výstupu z aplikace
Power point.
Statická grafika jsou klasické obrázky, které se běžně užívají v statických
textech.
Audio nahrávky lze přepsat do písemné podoby. Pokud toto není možné je důležité,aby
nahrávky byly v profesionální podobě do maximální délky pěti minut. Je to vhodné i
pro studenty se zrakovým postižením. Příklad kurzu: “Zpěvní ptáci v ČR“.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 33 -
Příklad kvalitního kurzu, tvořeného dle metodiky [11]
4.5 Standardy E-learningu
Standardy jsou sadou pravidel nebo procedur odsouhlasených a schválených
standardizační organizací.
V rámci E-learningových aktivit tato pravidla napomáhají především v oblasti
tvorby kurzů a v oblasti nastavení komunikace mezi kurzy a řídícím systémem
vzdělávání. Jsou důležitá jak pro poskytovatele řešení a vzdělávání, tak i pro uživatele a
zákazníky.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 34 -
Tvůrci kurzů, vývojáři nástrojů, aplikací a řídících systémů (LMS) se v současné
době díky garanci dodržení těchto pravidel mohou bezstarostně věnovat řešení dalších
vylepšení systémů, a to v jiných oblastech než je pouhé poskytování vzdělávacích
obsahů. Stejně tak mají i zákazníci svoji jistotu zaručené kompatibility zakoupených
kurzů pro provozované systémy.Standardy nezaručují, že obsah vyrobený v jednom
vývojovém systému půjde upravovat v jiném vývojovém systému.[15]
Existují desítky standardů e-Learningu popisujících řadu oblastí od HW, přes
komunikační rozhraní až po didaktiku a meta-data. V současnosti se nejčastěji používají
standardy AICC [http://www.aicc.org] a SCORM [ http://www.adlnet.org ]. AICC je
významný zejména z historického hlediska, v minulosti patřil mezi široce podporovaný
standard a dosud existuje velké množství hotového obsahu dle tohoto standardu.
Současným trendem je standard SCORM, který přináší oproti AICC významné výhody
z hlediska adaptability, sdílení, prohledávání a znovu využívání obsahu. Další rozšířené
standardy jsou IMS, IEEE, ADL. Každý ze standardů je vyvíjen jinou organizací. [ 16 ]
Který ze standardů je vhodný pro prostředí Provozně ekonomické fakulty
s ohledem na možné celouniverzitní rozšíření, by mohlo být předmětem debaty.
K debatě je třeba znát jednotlivé specifikace standardů zkušenosti s nimi a požadavky
ze strany uživatele - školy.
4.6 Osoby
Postavení některých osob v distančním studiu je velmi specifické. Pro názornost
jsou zde uvedeny pro studenta dvě nejdůležitější osoby, které přímo ovlivňují jeho
studium. Popis jejich činností má ukazovat hlavně jejich rozdílný přístup k celému
studijnímu systému. Podrobný popis všech osob účastnících se distančního vzdělávání
je v dokumentu „Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití
v pedagogické praxi na technických vysokých školách“ který je využíván níže.
4.6.1 Postavení pedagoga v distančním studiu
Postavení pedagoga v systému distančního vzdělávání je zcela odlišné od klasické role
učitele v prezenčním studiu. Pedagog se jako odborník a vzdělavatel uplatní v několika
funkcích:
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 35 -
Jako autor distančních textových opor a případně odborných podkladů pro vytvoření
dalších multimediálních opor. Autor také vytváří návod ke studiu a případně doplňující
a podpůrný text pro práci tutora.
Jako tutor distančního vzdělávání. Tutor je velmi specifický prvek systému distančního
vzdělávání, který do určité míry nahrazuje učitele. [ 17 ]
4.6.2 Tutor distančního studia
Úkolem tutora je zejména hodnotit (známkovat) přidělené samostatné práce a
sdělovat výsledky studujícím a dále zodpovídat dotazy studujících, týkající se obsahu
studijních materiálů a pomůcek.
Zásadně platí, že v distančním vzdělávání se nepřednáší! Na rozdíl od učitele
tutor neučí, ale různými způsoby a dostupnými prostředky podporuje studujícího při
jeho studiu. Od tutorů se očekává, že povedou diskusní a pracovní semináře (tutoriály)
určené k vyjasnění otázek spojených se studiem materiálů, zopakování hlavních
myšlenek a souvislostí (vztahů), k procvičení pracovních postupů (technik), k osvojení
dovedností atd. [ 17 ]
Z výše uvedených informací je zcela zřejmé, že tutor není učitel v obecném
chápání pedagogické funkce a řada "klasických pedagogů" může mít s přeškolením na
tutora distančního vzdělávání objektivní problémy. Naopak praxe vzdělávacích institucí
ukazuje, že často se v roli tutora velmi dobře uplatní vyškolení a zainteresovaní
odborníci z praxe.[ 17 ]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 36 -
4.7 Úkoly – stěžejní část E-learningu
Stěžejní součástí distančního E-learningového studia jsou samostatné nebo
kooperativní úkoly, které vyžadují od studenta vyšší míru přemýšlení a kreativity. Pro
potřeby prezenčního studia, kdy elektronické kurzy jsou využívány jako doplněk ke
studiu, lze úkoly užít také. Cíle které každý úkol se snaží splnit se mohou velmi zásadně
lišit.
Zde je uvedeno několik možných cílů.
• naučit studenta hledat různá řešení, aplikovat při řešení určité pojmy,
respektovat jisté principy řešení. (navazuje na text studijního článku)
• ověřit si jaké postoje student při řešení zaujímá
• zdokonalit studentovi praktické dovednosti [14]
• naučit studenta odpovědnosti za své řešení
• vytvořit prostor pro studentovu kreativitu
• podporovat týmovou práci
Jakým způsobem odevzdá student úkol, záleží na tom, jestli má či nemá online
přístup. Pokud ano, student odevzdá úkol přímo do LMS. Pokud ne, může úkol
odevzdat například v tištěné podobě. Hodnocení může probíhat slovně či bodově.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 37 -
5. Zavedení a využití na PEF ČZU Cílem této kapitoly je zjistit aktuální stav panující na PEF ČZU kolem
elektronického vzdělávání, zejména projekty zaměřující se na toto téma. Tato část práce
má za cíl zjistit jaká je oficiální podpora E-learningu a LMS ze strany univerzitya
řípadně navrhnout strukturu Learning management systému určeného přímo pro PEF.
Dále ukázat možnost začlenění studentů přímo do tvorby studijních opor.
5.1 Výchozí stav:
Tato kapitola mapuje stávající situaci na PEF ČZU, konkrétně se snaží:
Vyhledat systémy nabízející E-learningové kurzy řízené PEF
Vyhledat systémy spravované jednotlivými katedrami
Zjistit jakým způsobem fungují systémy spravované studenty
U těchto systému vyhledat prvky které by se uplatnily při zavádění
zastřešeného systému.
V současné době, koncem roku 2006, existují na PEF dva velké projekty financované na
základě získaných projektových grantů Evropské unie:
5.1.1 Projekt EVYNA
Projekt je zaměřen na odstranění znevýhodnění u žen, které se vrací na trh práce
po mateřské nebo rodičovské dovolené. Projekt řeší situaci uvedeným způsobem
znevýhodněných žen. Jeho cílem je připravit systém vzdělávacích modulů pro kurzy,
pomocí kterých tyto ženy aktualizují svoji odbornost, obnoví pracovní návyky a stanou
se pro zaměstnavatele atraktivní. Projekt je zaměřen také na muže, kteří jsou v obdobné
situaci jako výše uvedené ženy.
[ http://evyna.pef.czu.cz/ ]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 38 -
o POSTUP ŘEŠENÍ PROJEKTU EVYNA
Prvním krokem bylo vyhlášeno výběrové řízení, které hledalo Garanty předem
daných osmi oborů. Z přihlášených uchazečů byli vybráni garanti, kteří měli za úkol
vytvořit osnovy jednotlivých kapitol svého oboru. Pro tento úkol mohli vytvořit tým,
který by spolupracoval. Osnova obsahovala nadpisy kapitol a jejich stručný popis.
Zároveň měli vytvořit pilotní kapitolu zpracovanou v textovém editoru, popřípadě
přiložili prezentace, tabulky, obrázky a podobně.
Takto připravené materiály byly převedeny pomocí automatických nástrojů
systému eDoceo do elektronických textů. Takto vytvořený kurz z věcné správnosti
zkontroloval garant.
Třetím krokem byla oponentura výsledných studijních materiálů vybranými
uživateli, zástupci zaměstnavatelů.
o VYHODNOCOVÁNÍ VÝSLEDKŮ KURZŮ EVYNA
Celý projekt lze nalézt v online verzi na internetu, tak ho lze získat na disku CD.
Autoři stáli před problémem, jak vyhodnotit závěrečné testy na konci kapitol. Vyřešili
ho následujícím způsobem. Student může testy neomezeně opakovat. Výsledky testu se
ukládají na pevný disk počítače, na kterém je test spuštěn. Pokud student dosáhne 100%
správných odpovědí, odešle tento soubor pomocí emailu na zadanou adresu, kde je
automaticky vyhodnocen. Poté student dostane osvědčení o absolvování kurzu. V online
verzi je výše uvedený postup automatizován.
Tento test – zkoušku lze absolvovat pod dohledem na některém kontaktním
místě v ČR. Přihlášení na zkoušku se provádí přes internetové stránky projektu.
Úspěšným složením této zkoušky lze získat Certifikát, který má vyšší vypovídací
hodnotu.
Help desk neboli podpora uživatele, je vyřešena pomocí e-mailu a FAQ,
nejčastěji pokládaných otázek a odpovědí uveřejněných na internetových stránkách
projektu. Využívá se systému eDoceo pro správu a řízení elektronických kurzů.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 39 -
o HODNOCENÍ VZHLEDEM K VYUŽITÍ NA PEF
Cíle projektu a následné postupy řešení nejsou prvoplánovitě určeny pro
studenty a pedagogy. Není možné počet probíraných oborů rozšířit ani zvětšit množství
probíraných kapitol, proto není vhodný k využití na celofakultní systém.Důvodem je
dané projekční zadání a cílová skupina.
Postupy a zkušenosti z tohoto projektu by bylo možné využít při tvorbě
centrálního systému elektronického vzdělávání. Zajímavým nápadem je veřejná
oponentura vytvořených lekcí.
Kurzy vytvořené pomocí programu Autor v systému eDoceo, jsou spíše
elektronické texty než plnohodnotné E-learningové kurzy. Postrádají více
multimediálních prvků, nejsou hypertextové.
5.1.2 Projekt VIS
V rámci grantu MŠMT nazvaného Vzdělávací informační systémy krátce VIS,
jehož garantem je ing. Jarolímek z Katedry informačních a komunikačních technologií,
je připravován elektronický kurz pro budoucí autory E-learningových kurzů. Projekt
"Vzdělávání a certifikace lektorů pro práci s výukovými informačními systémy - nové
metody učení" (VIS) byl zahájen dne 1. 1. 2006, doba realizace je stanovena na 21
měsíců.
Hlavním cílem projektu je naučit univerzitní pedagogy a mladé vědecké pracovníky
využívat a rozvíjet E-learningové nástroje při výuce vlastních předmětů z různých
vědeckých disciplín.
Zabezpečení systému kvalitního, uznávaného a uplatnitelného dalšího
vzdělávání bude realizováno vytvořením metodického aparátu dalšího vzdělávání s
využitím nástrojů ICT a E-learningu, navržením systému certifikace dalšího vzdělávání
a vyškolením cílových skupin.
[ http://vis.pef.czu.cz/ ]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 40 -
o SOUČASNÝ STAV PROJEKTU
Cílem projektu je proškolit zájemce na metodiku tvorby E-learnigových kurzů.
Zaměřuje se svojí strukturou na tato témata: Problematika E-learningu, Vlastnosti textu
v e-kurzu, Struktura distančního online kurzu, HTML jazyk a CSS, JavaScript, Flash a
digitální fotografie, Vzdělávací cíle, Testování výsledků výuky, Vlastnictví podkladů a
autorské právo, Software v e - learningu a jeho rozdělení, Autor, E-doceo.
Tento projekt vytváří tým lidí z různých kateder. Systém je v tuto chvíli je
nejvíce využíván doktorandy a pracovníky univerzity.
o HODNOCENÍ VZHLEDEM K VYUŽITÍ NA PEF
Tento projekt má „vyprodukovat“ lidi, kteří by měli být schopni samostatně vést
tým, který by tvořil jednotlivé E-learningové kurzy. V tomto směru jsou
nepostradatelným článkem hierarchie při tvorbě kurzu a jednotlivých cvičení! Tito lidé
budou schopni vést jednotlivé kurzy. Jejich role může být Tutor, Autor nebo pedagog.
5.1.3 E-learning na katedrách
Elektronické kurzy, elektronické testování, počítače jako zprostředkovatele
materiálů ke studiu využívá část kateder fakulty. Objevují se ucelené systémy
zprostředkovávající seznam literatury, studijní elektronické texty, diskusní fórum. Tento
systém je provozován Katedrou informačního inženýrství (http://kii.pef.czu.cz/ viz
5.1.4).
Katedra psychologie poskytuje studentům taktéž výukový modul. Je zde jak
elektronická výuková opora k předmětům zajišťovaných katedrou psychologie, tak
stránky celouniverzitní psychologické poradny.
[ http://www.pef.czu.cz/kps ]
Studenti ve spolupráci s vyučujícími vytváří vlastní webové stránky pro
konkrétní předměty, který zprostředkovává základní studijní materiály a aktuální
informace o výuce (např. http://sam.webzdarma.cz/; http://www.mujweb.cz/www/orms/
)
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 41 -
5.1.4 Systém Elvis
Systém Elvis elektronický výukový systém katedry informačního inženýrství
PEF ČZU v Praze. Obsahuje výukové materiály, umožňuje vzájemnou komunikaci,
upozornění na důležité termíny a další. Po zaregistrování si může student zapsat některý
z nabízených předmětů. Zapsáním získá studijní materiály a informace o předmětu.
Studijní materiály se skládají z elektronických textů uložených ve formátu PDF. Texty
obsahují části skript, tutoriály, dílčí návody i řešené příklady.
Elvis dále zprostředkovává:
• Diskuze ke kurzu, Online konzultace, Úkoly, Novinky, Vlastní poznámky,
Nadcházející události, Zprávy.
S jistotou lze tento systém nazvat LMS. Přes rozsáhlost nabízených předmětů je
struktura jednotlivých lekcí jasná a přehledná. Veškeré nabízené nástroje jsou funkční.
Elvis z pohledu zavedeného běžícího systému, je ideálním pilotním prostředím pro
provoz E-learningových kurzů na PEF. V tuto chvíli zde není správa, která by
zajišťovala a monitorovala kurzy, přesto je pro jednoduchou administraci využitelný.
Podle zkušeností studentů, kteří s tímto systémem pracují, je využíván hlavně
jako zdroj elektronických textů využívaných ke studiu. Elvis nenabízí žádné E-
learningové kurzy.
[ http://kii.pef.czu.cz/ ]
5.1.5 E-learning v rámci univerzity - Moodle
Z oficiálních stránek univerzity i vyjádření zaměstnanců, katedra informačních
technologií zkoumá a prakticky zkouší možnosti využívat v prostředí ČZU univerzity
Learning management systém Moodle.
[ https://moodle.czu.cz/ ]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 42 -
V současné době je zpřístupněno cca 15 kurzů pro Provozně ekonomickou
fakultu s největším zastoupením kurzů pro katedru informačních technologií. Pojmem
kurz zde bývá zastřešen konkrétní vyučovaný předmět. V kurzu jsou většinou statické
studijní texty v různých formátech, prezentace k přednáškám a podobně. Některé
kurzy se také skládají z video nahrávek, statického textu doprovázeného audio
komentářem. Dále se zde nacházejí studijní materiály jednotlivých vyučujících.
Lze zde najít i práce studentů v různých prezentacích. Tento fakt je
důležitým krokem k využití studijních opor studentů, které jsou tvořené přímo za
účelem elektronického vzdělávání.
Dále je prováděna analýza požadavků jednotlivých kateder Provozně
ekonomické fakulty na univerzitní LM systém.
5.1.6 Přehled LMS na ČZU
Česká zemědělská univerzita má v současné době nakoupeno 1600 licencí pro
provozování LM systému eDoceo od firmy Trask s.r.o. Jedná se o pokročilý systém,
který poskytuje celou řadu funkcí pro podporu výukového procesu. Rozlišuje pět
uživatelských rolí: kromě studenta a tutora je to administrátor, manažer a pedagog, v
němž se spojují možnosti tutora a manažera. Pro tvorbu kurzů má eDoceo aplikaci
Autor, která ukládá vytvořené kurzy ve standardních webových formátech a XML.
Systému respektuje standardy AICC, takže v něm můžete přehrávat kurzy vytvořené v
jiných prostředcích, pokud komunikují pomocí AICC protokolu
Již se počítá spíše s využíváním opensource systému Moodle, se kterým
experimentuje Katedra informačních technologií. [18]
(I) VLASTNÍ LMS
Středisko podpory uživatelů se podílí na vývoji jednoduchého LMS (Learning
Management System). Cílem je vytvořit jednoduchý nástroj, který by však byl plně
integrován do prostředí stávajících informačních systémů s důrazem na snížení
redundance operací a dat.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 43 -
V současné době je systém složen ze dvou modulů:
• http://div.czu.cz – zkušební provoz, zatím bez kurzů, stále probíhá vývoj
• http://etext.czu.cz – tento projekt není v provozu[19]
Diagram zobrazuje vývoj jednotlivých LM systémů na ČZU. Prvním systémem
byl webCT. Jeho podpora skončila z důvodu nákladnosti jeho provozu. Druhým
systémem je DIV, který byl vyvíjen na ČZU. Souběžně s DIVem se vyvíjel Text,
systém využívaný na archivaci skript v elektronické podobě. Etext byl využíván hlavně
na Agrologické a enviromentální fakultě. Systémy E-doceo a Moodle jsou v současné
době provozovány paralelně. Každý z nich má jiné zaměření popsané výše.
Vývoj LMS na ČZU
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 44 -
5.1.7 Vlastní E-learning studentů
V nadneseném významu si sami studenti vytvářejí vlastní E-learningové
systémy! Tyto systémy mají jeden základní motiv a to je zvládnout studium. Tento
motiv by měl být také motivem učitelů. To znamená předávat vědomosti a zkušenosti
v smysluplné a zajímavé formě, přístupné pro průměrného studenta.
Stává se, že oficiální studijní materiály jsou velmi nebo málo obsáhlé nebo
názorné. Nenabízí přípravné testy či otázky, na kterých by si student ověřil své znalosti.
Tyto nedostatky studenti vnímají a vytváří si prostředky, které jim studium zpříjemňují.
Především se jedná o vlastní zápisy přednášek, výpisy z materiálů, nalezené a
zpracované jiné zdroje, sepsané zkouškové otázky, komentáře ke zkouškám a jiné
“taháky“. (např. http://nesis.cz www.pefsobe.org a jiné).
Velice využívané jsou takzvané konference, které spojují studenty mimo
oficiální diskusní fóra. Většinou jsou tvořeny na takzvaných free-mailech, kde doručený
mail je přeposlán všem zaregistrovaným studentům. Témata bývají různá, od názoru na
zkoušku až po zvaní na různé společenské akce.
Hlavním motorem výše zmíněných činností je jejich vlastní chuť, spolupráce a
pocit tvorby užitečného pro sebe a spolužáky. Kdyby bylo možné využít této vlastní
iniciativy studentů pod záštitou školy, získali bychom model ideálního přístupu ke
studiu. Student, který se učí vlastní prací a zároveň vytváří hodnotu a to vše bez nákladů
pro školu! Tato myšlenka bude dále vysvětlována v textu.
5.2 Zkušenosti při zavádění E-learningu na vysokých školách
Tato kapitola se zabývá postupy a zkušenostmi jiných vysokých škol, jakým
způsobem vytvářely systémy pro elektronické vzdělávání. Vysoké školy se snažily
začlenit stávající organizační jednotky do vznikajícího systému a využít jejich
zkušeností s tímto způsobem studia.
Příkladem zavádění E-learningu na vysokou školu může být postup na Slezské
univerzitě v Opavě, ČVUT nebo na Masarykově univerzitě v Brně.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 45 -
5.2.1 Slezská univerzitě v Opavě
V akademickém roce 2004/2005 byla na SLU OPF zahájena výuka v tzv.
kombinované formě studia, kdy studenti absolvují výuku prostřednictvím počítače a sítě
internet s minimální nutností prezenční docházky. Ta je omezena na tři tutoriály za
semestr a zkoušku z daného předmětu.
Nyní je v tomto studiu zapsáno cca 200 studentů a do budoucna se počítá s počty
okolo 300 studentů v tříletém bakalářském studiu na OPF SLU.
Pro online výuku je využíván systém CMS Moodle, v němž jev současnosti
umístěno cca 60 online kurzů a zaregistrováno zhruba 500 uživatelů. Protože náplň
bakalářského studia v E-learningu je shodná rozsahem i časově se souběžně
probíhajícím studiem prezenčním, je systém Moodle využíván také studenty z
klasického denního studia.
Naopak studující kombinované formy mají volně přístupné přednášky a
semináře z prezenčního studia.
Ústav distančního vzdělávání
• Aktivity k zavedení E-learningu začínají roku 2002 na Katedře informatiky a
posléze je na fakultní úrovni položen základ vzniku samostatného Ústavu
distančního vzdělávání (ÚDiV). ÚDiV momentálně zaměstnává 7 pracovníků z toho
5 je součástí Oddělení eLearningu. Hlavní náplní práce ÚDiV je technologická a
metodická podpora všem účastníkům kombinovaného studia (studentům, tutorům,
tvůrcům online kurzů, …).
• ÚDiV se stará o technické zabezpečení studia; provoz serverů, systému Moodle,
napojení na další informační systémy školy a funguje také jako horká linka, pro
řešení akutních problémů technického rázu.
• Další důležitou úlohou Ústavu distančního vzdělávání je metodická podpora tutorů
kurzu, kteří se tak mohou věnovat obsahové stránce výuky a nemusí řešit tvorbu
elektronických studijních materiálů, apod.
[ http://elearning.opf.slu.cz ]
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 46 -
Technické zabezpečení studia
provoz serverů
systém Moodle
napojení na další informační systémy školy
horká linka
... ...
Metodická podpora tutorů kurzu
problémy spojené s tvorbou on-line
kurzů
ÚDiVOddělení E-learningu
Konzultace a pomoc při psaní
studijníchopor
• Digitalizace dokumentů• Záznam a digitalizace videa a audia• Možnost tvorby fotodokumentace
Příprava Tutorů
Struktura kompetencí na OPF SLU
5.2.2 E-learning na Masarykově univerzitě v Brně
Masarykova univerzita (MU) v Brně se vydala cestou integrace E-learningu do
studijního informačního systému. Hlavním důvodem pro tuto volbu byla záruka
kvalitního rozvoje systému jako celku a schopnosti rozvoje jednotlivých agend přesně
dle potřeb uživatelů i univerzity. Jedním ze zásadních požadavků na E-learning v IS
MU bylo, aby E-learningové agendy vyhověly různým pedagogickým přístupům a
specifickým potřebám fakult.
V roce 2004 se všechny fakulty univerzity ve spolupráci s ÚVT zapojily do
řešení rozvojového projektu „IT a multimediální podpora výuky“. Tento projekt si kladl
za cíl podpořit nové technologie ve výuce ve čtyřech souběžných liniích:
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 47 -
• Rozvoj celouniverzitní infrastruktury a systému podpory studia (Learning
Management System, LMS).
• Další vybavování jednotlivých fakult IT technologií pro práci s multimédii ve
výuce.
• Rozvoj systému nahrávání, zpracování a vystavení přednášek především
prezenčního studia.
• Podpora tvorby a použití nových výukových materiálů na jednotlivých fakultách.
První dvě linie rozvíjel a zajišťoval především Ústav výpočetní techniky, třetí
linie byla řešena na Fakultě informatiky ve spolupráci s ÚVT, odpovědnost za poslední
bod měly již jednotlivé fakulty, které jej řešily v podstatě samostatně, často v návaznosti
na fakultní strategii.
Graficky vyjádřené zajištění jednotlivých činností projektu v roce2004.
Obecným cílem projektu bylo prohloubení mezifakultní součinnosti, zejména
v oblasti přípravy a další manipulace s výukovými materiály. Projekt je opět členěn do
tří základních oblastí:
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 48 -
• Metodický a formální rámec.
• Technologická podpora a vybavení.
• Tvorba kurzů a souvisejících materiálů.
Pro zvýšení kvality svých kurzů využívá MU soutěže. Kdy odměnou za úspěšný
kurz je finanční odměna. Informační systém MU obdržel prestižní ocenění EUNIS
ELITE AWARD 2005 za vlastní LMS. [5]
[ http://www.ics.muni.cz/elearning/ ]
5.2.3 Implementace LMS na ČVUT v Praze
Dle přednášky Ivo Bažanta [14] bylo v roce 2003 vypsáno výběrové řízení na
LM systém, které vyhrála společnost Microsoft s produktem Class server.V prvním
testování Class server byl nainstalován na virtuální server. Některé části musely být
doprogramované, například náhodné vygenerování otázek, možnost vypracovávání
testů, časový limit pro testy.
o CELÁ IMPLEMENTACE JE ROZDĚLENA DO TŘÍ FÁZÍ:
• Implementace Class serveru. V této době je již Class server implementován a
vyzkoušen
• Hardwarové zázemí. ČVUT využívá hardwarové uspořádání: 6 serverů. 5 serverů
má diskové pole, jeden databázový a souborový server je zálohován.
• Integrace do Informačního systému univerzity. Informační systém ČVUT je složen
z mnoha komponent (finanční systém, administrativní, děkanát, vedení, knihovna, ).
Pro LM systém je klíčový modul „Soustředěná správa uživatelů“ neboli „Studium“.
Studium ověřuje přístupy do systému nebo do komponenty. Slouží také jako seznam
uživatelů.
Data z OSU jsou předávána v CSV formátu do mezi databáze, odtud jsou
pomocí protokolu ELDA přenášena do Class serveru. Zde se vytvářejí e-directory
adresáře.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 49 -
V Class serveru je možné vytvářet jednotlivé školy a jednotlivé třídy. Z tohoto
má důvodu každá fakulta vytvořenu vlastní školu, každá přednáška a každé cvičení je
vlastní třída.
[ http://www.comtel.cz/ ]
5.3 Zavedení LMS na PEF ČZU
V průběhu tvorby této práce bylo zjištěno několik variací LM systémů které jsou
na ČZU provozovány. Původní záměr nasadit nový LMS pouze na Provozně
ekonomickou fakultu, byl omezen na popsání možností využití fiktivního LMS
s ohledem na potřeby studenta z pohledu studenta. Důvodem je zbytečnost nasazovat
vlastní LM systém pouze pro potřeby jediné fakulty. Jakým způsobem se zavádí a dále
pracuje s elektronickým vzděláváním na ČZU rozebírá v kapitola: Interní projekt
„Podpora elektronického vzdělávání na ČZU“
Pokus o vytvoření vlastního Learning management systému, včetně jeho
kompletního zajištění se zdá velmi neefektivní. Zkušenosti získané s provozem jiných
systému na univerzitě (VIS, Evyna a systémy kateder), lze lépe využít při rozvoji
stávajícího univerzitního systému. Tento systém vykazuje znaky kvalitního LM
prostředí.
Na základě podmínek efektivního E-learningu je dále patrné, že vytvořit tyto
podmínky pro všechny studenty v rámci kapacitních možností školy by bylo velmi
finančně náročné. Mít pro všechny studenty tutora je totiž prakticky nemožné. Proto
se jako řešení nabízí vytvořit dobrovolné kurzy a dobrovolné testy.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 50 -
5.3.1 Koncepce LMS s dobrovolnými kurzy
Tento návrh systému LMS, užívání jeho kurzů a dalších nabízejících se
možností se, je tvořen pro ideálního studenta. Zjednodušeně si lze ideálního studenta
představit jako osobu zajímající se o studovaný předmět se nejen ve škole na povinných
hodinách, která je do tohoto předmětu motivována pedagogem. Student sám vyhledává
jiné zdroje, diskutuje nad problémy s jinými studenty a pedagogy. Návrh je pohledem
studenta na systém LMS, který mu pomáhá a doplňuje prezenční studium. Pro
formulaci je používán přítomný čas, navozující pocit existence navrhovaných služeb
systému.
Dobrovolné kurzy jsou veškeré kurzy určené pro studenty ať již vytvořené na
akademické půdě ČZU nebo jinde. Pedagog doporučí který kurz je vhodný pro
studovaný předmět a proto testy v kurzu mají pouze orientační charakter pro studenta.
Student kurz či jeho část, využívá jako dodatečný studijní materiál. V LMS se nachází
další materiály, opory, odkazy na další zdroje , audio či video prezentace.
Důležitou součástí je sekce pro studenty, kam mohou vkládat svá díla.
Studentských serverů je na internetu bezpočet a fungují velmi dobře. Proto prvotní
podmínkou je, aby tento sdílený prostor byl spravován studenty, jako tomu je například
na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Pro studenty je zásadní částí sekce dobrovolných testů z různých oborů a
předmětů. Testy zadávají buď pedagogové nebo sami studenti skrz svého pedagoga.
Množství různorodých otázek a ověřených odpovědí může studenta motivovat
k většímu samostudiu. Tyto testy by se daly přirovnat ke cvičebnici, v níž student sám
vypracovává určité pasáže.
Informace pro studenty prezenčního studia ohledně výluky výuky, zadání
cvičení, informace o zkoušce a další důležité informace včetně aktuálních informací o
dění na fakultě naleznou studenti zde. A to včetně možnosti přidání vzkazů pro ostatní
studenty.
Propagace mezi studenty a dobré jméno na celé fakultě také přispívá k prestiž a
rozvoji systému jako celku. Jeho využití stoupá a tím i počet studentů, kteří přispívají
svými materiály.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 51 -
(I) OKRUHY K ŘEŠENÍ
Ať již ve stávajícím či v nově vznikajícím systému je nutné brát v úvahu okruhy
úkolů které s ním souvisejí. Tyto úkoly lze vysledovat při zavádění informačních
systémů do institucí. Diagram níže vyjadřuje úkoly, které by neměly být opomenuty při
vytváření LMS s dobrovolnými kurzy. Slučuje dílčí úkoly do větších celků, které
vyjadřují rozdělení oblastí. Řešit jednotlivé úkoly není účelem tohoto návrhu.
Struktura úkolů při zavádění a provozu LMS
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 52 -
Šestistran vyjadřuje souhrnné úkoly, které lze řešit samostatně. Obdélníky jsou
jednotlivé dílčí úkoly.
5.3.2 Interní projekt „Podpora elektronického vzdělávání na
ČZU“
Ze zprávy o činnosti Odboru informačních a komunikačních technologií za rok
2006 [20], vyplývá, že se zabývá projektem „Podpory elektronického vzdělávání na
ČZU v Praze“. Tento projekt je největší univerzitní činností vedoucí k využití E-
learningu a další technologií. Zároveň si klade nemalé cíle. A již teď jsou známy jeho
výsledky i další plánované kroky. Tento dokument nastiňuje jakým směrem se ubírá
tento typ vzdělávání na ČZU.
o PRIORITY PROJEKTU:
Analýza současných videokonferenčních systémů a příprava návrhu na
technické a programové zajištění elektronických konferencí na ČZU.
Zmapování dosavadních E-learningových systémů na ČZU.
Analýza E-learningových systémů na partnerských univerzitách.
Příprava návrhu na implementaci celouniverzitního systému LMS (Learning
Management System).
Návrh na ustavení celouniverzitního pracoviště (oddělení v rámci OIKT), které
bude zabezpečovat elektronickou podporu výuky.
Studie na rozvoj ICT v oblasti podpory výuky jazyků. [20]
(I) VÝSLEDKY A ZÁVĚRY PROJEKTU ZA ROK 2006:
Hmatatelným výsledkem v závěru roku 2006 je vypracovaná rešerše o
současném stavu elektronického (distančního a online) vzdělávání a jeho budoucích
pravděpodobných trendech. Seznam literatury a internetových stránek pro případné
pozdější upřesnění informací, jako významná součást rešerše. Část rešerše se věnuje
aktivitami jako je kontakt s komerční sférou, dodavateli systémů a zařízení pro
podporu elektronického vzdělávání, jako jsou LM systémy, videokonferenční zařízení.
Nashromážděné a uspořádané podklady a argumenty pro výběr vhodného LMS na
univerzitní úrovni.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 53 -
o IMPLEMENTACE LMS NA ČZU
Jako nejvhodnější LMS pro implementaci na ČZU bylo jednoznačně vybráno
řešení založené na systému Moodle s podporou volně přístupného autorského nástroje
pro tvorbu E-learningových kurzů eXe .
[ https://moodle.czu.cz/ ]
Implementace by měla proběhnout na univerzitním pracovišti typu OIKT se
zajištěním všech standardních technických a administrativních agend (správa,
bezpečnost, zálohování apod.). Management integrován s dalšími systémy používanými
pro studium (IS Studium, Sylabus, BaDiS, Novell eDirectory aj.). Při implementaci je
vhodné využít zkušeností z instalací na partnerských univerzitách v ELLS a dalších
pedagogických pracovištích na ČZU či jiných českých univerzit.
o VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ LMS A VIDEOKONFEREČNÍCH SYSTÉMŮ NA
ČZU
Pro další rozvoj univerzity v oblasti E-learningu je nutné zhodnotit připravenost
školy pro elektronické vzdělávání. Pro důkladnou analýzu je třeba zajistit spolupráci
všech kateder a navrhnout nový jednotný diagram organizační struktury z hlediska
procesů.
Pro zdárnou implementaci LMS je třeba navrhnout způsob proškolení
pedagogů, navržení způsobu produkce vznikajících elektronických kurzů a ocenění
pedagogů, kteří se budou do této formy výuky zapojovat
Dále je nezbytné určit studijní aktivity,předměty a programy, které jsou vhodné
pro elektronické vzdělávání.
Z výše uvedených úkolů jasně vyplývá nutnost zřízení univerzitního
pracoviště, které bude některé kroky samo realizovat a na dalších krocích
spolupracovat s příslušnými útvary odpovědnými za pedagogický proces na ČZU.
Takové pracoviště během realizace tohoto projektu vzniklo jako „Středisko podpory
elektronického vzdělávání“ na OIKT
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 54 -
Výňatky i závěr z této zprávy zní velmi pozitivně pro budoucí vývoj
elektronického vzdělávání na ČZU v Praze. Kroky které jsou nutné k jeho rozvoji, jsou
velmi konkrétní, jakožto i dané cíle. I přes tyto snahy nelze srovnávat ČZU například
s Masarykovou univerzitou či jinými vysokými školami, kde jsou v této oblasti
podstatně dále.
5.4 Tvorba studijních opor studenty
Využít kreativního potenciálu studentů lze ve prospěch všech. Tato část
vysvětluje jakým způsobem lze studenty zařadit do tvorby studijních opor či částí E-
learningových kurzů. Na smyšleném předmětu i postupu je demonstrován „geniální“
nápad, jak prakticky využít práce studentů. Tento nápad není původním nápadem autora
tohoto textu, ale člověka profesně se zabývajícího tvorbou kurzů pro soukromou
společnost.
Student je nedílnou součástí univerzity, dal by se charakterizovat jako
konzument znalostí, vědomostí a dovedností. Přesto i on se může zapojit do procesu
učení někoho jiného, tento postup je zpracován dále.
5.4.1 Jednoduchý postup
Myšlenka zapojení studenta pro procesu tvorby je v zásadě jednoduchá. Skládá
se z několika kroků.
Příklad požadavku studentů na E-learningový doplněk ke studiu
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 55 -
Postup zpracování požadavku na E-laerningový doplněk ke studiu
1. Důležitý je prvotní výběr témat, která se budou řešit. Příkladem lze uvést:
Studenti prvních až třetích ročníků mající konkrétní problém s určitou látkou požádají
o její realizování pomocí E-learningu. Jde to zejména o dynamické děje, které se jen
velmi těžko popisují ve skriptech. Úkoly by měly pokrývat konkrétní dílčí problém a ne
nahrazovat celé kapitoly skript. Tyto své požadavky předají garantovi předmětu
zabývající mu se tvorbou kurzu.
Příklady požadavků:
Výpočet náročné úlohy pomocí matematického vzorce
Převod hodnot v Karnafově mapě.
Citlivost pravých stran v optimalizaci lineárních úloh.
Dantzigův obvod a hledání nejkratší cesty.
Volání služby Fork v OS Unix.
Převod mezi binární a hexadecimální soustavou.
a další
2. Garant smyšleného předmětu „Kreativní tvorba“ na začátku semestru
shromáždí veškeré žádosti studentů. Cílem tohoto předmětu je využití počítače pro
publikování a tvorbu ve specializovaných softwarech. Těmito softwary mohou být
Corel Draw, Adobe Photoshop, či Macromedia Flash, které se již při výuce využívají.
Shromážděné žádosti jsou nabídnuty studentům nebo týmům studentů, kteří si jednu
vyberou a v rámci své semestrální práce zpracují.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 56 -
Studenti, kteří si vybírají téma, musí svému tématu rozumět, pokud ne, látku si
doplní a látku si ji tak připomenout. Pokud tvoří materiál pro jiné obory, než sami
měli, zkontaktují se s autorem požadavku a s jeho pomocí vytvoří obsahovou část.
Výstupem této práce je samozřejmě dokumentace a soubor ve formátu určený
pro LMS univerzity. Soubor obsahuje samotnou E-learnigovou oporu, v rozsahu
několika obrazovek. Důležitým prvkem musí být animace ztvárňující dynamické děje,
které se nedají na papíře ztvárnit a poté jednotlivé kroky opakovat.
3. Na hodnocení takovéto činnosti lze pohlížet z několika úhlů.
• Za prvé po stránce kreativní. Hodnotí se prezenční schopnost, grafická dovednost,
užívání správných postupů a podobně.
• Za druhé lze hodnotit věcnou obsahovou stránku, je-li obsah správný. Neobsahuje-li
chyby.
• Za třetí hodnocení po stránce přínosu pro studenty a dokázal-li naplnit očekávání
hodnotného materiálu.
4. Zveřejnění těchto materiálů, lze provádět postupně. Zveřejnit je jako
neověřený materiál pro studenty v LMS. Po zpřístupnění zkontroluje obsahovou
správnost osoba, která jej dále doporučí studentům příslušného předmětu a opět
materiály zveřejní v LMS. Obsahovou správnost také mohou posoudit studenti
studujícího předmětu a svým „známkováním“ ho doporučit.
5.4.2 Přínos
Taková tvorba studijních opor je přínosná pro studenty i pro univerzitu. To
jakým způsobem studenti vyhledávají, pracují s informacemi a spolupracují, je
rozhodující i pro jejich další vývoj. Tato práce procvičuje jejich samostatnost a
schopnost pracovat s lidmi i technikou. Nemalý význam má i zkušenost samotné
tvorby E-learnigového materiálu. Každá zveřejněná opora je zveřejněna včetně jejich
autorů, kteří mohou získat jakousi prestiž.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 57 -
Tento princip tvorby je přínosem v tom, že jednotlivé studijní opory jsou tvořeny
s využitím stávajících možností univerzity, kdy učebny jsou vybaveny dostačující
technikou i softwarem. Kvalifikované pedagogy v oblasti tvorby animací má fakulta
také. Předměty blížící se smyšlenému předmětu „Kreativní tvorba“ existují. Jsou to
například „Prezentační techniky“ pro obor Informatika ve 3. ročníku na PEF.
Jelikož vytvořený materiál se zabývá pouze malou částí problému ukazuje jeho
přímé řešení, není třeba dohledu z pedagogické stránky. A to hlavně z důvodu toho,
že autoři jsou zároveň studenti, kteří intuitivně vědí které postupy jim ve studiu
pomáhají. Příkladem jsou osobní studijní materiály, ve formě barevných poznámek,
„táháčků“, zajímavých www stránek,a proto se lze domnívat, že jimi vytvořené E-
learningové studijní opory budou mít stejnou a lepší úroveň.
Tyto opory mohou doplňovat celé kurzy. Lze je vložit do fungujícího LMS na
univerzitě a tím zároveň podpořit povědomí o něm. Proto není potřeba investic do
zavedení této metody nebo ne tak velkých investic v porovnání s tvorbou celých kurzů.
5.5 Jiné zdroje kurzů
Kurzy lze získat i jiným způsobem než vytvořit je vlastními silami. Další
zmíněnou možností je vytvořit je pomocí studentů, jako alternativa vlastních sil a
prostředků. Firmy zabývající se tvorbou E-learningem vytvoří za nemalý honorář velmi
dobré a graficky vydařené kurzy.
Přesto stále existuje další možnost jak získat kvalitní kurzy za nevelké finanční
prostředky. Těmito možnostmi jsou myšleny kurzy, které jsou hrazeny z různých
veřejných grantů. Granty jsou většinou poskytovány pro rozvoj celé nebo dílčí části
společnosti a to i pro tvorbu e-kurzů. Projekt VIS vytvořený na ČZU, je také vytvořený
na základě grantu, proto ho může zdarma využít veřejnost. Granty využívají školy,
neziskové organizace i jiné instituce k tvorbě různých E-learnigových kurzů. Lze zjistit
kdo využívá těchto grantů a za jakých podmínek, lze také využít jeho práce i pro
studenty na ČZU.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 58 -
Příkladem zájmu o veřejné využití E-learningu je sdružení CESNET. Tvorba
portálu elearning.cesnet.cz se datuje od roku 2002, za účelem vyšší informovanosti
nejen akademické veřejnosti působící v oblasti distančního vzdělávání a E-learning.
Portál je vytvářen především pro segment vysokoškolských a univerzitních institucí v
ČR, kterým je také nabídnuta možnost participace na obsahové náplni portálu.
[ http://elearning.cesnet.cz ]
Příklad web portálů zabývající se vzděláváním:
Eurochance - Jazykové kurzy pro zrakově postižené
http://eurochance.brailcom.org/index
Vzdělávací program Evropské unie SOCRATES II
http://web.socrates.cz/
Centre for Modern Education
http://www.cfme.net/index.asp
Oficiální web Státní informační politiky ve vzdělávání provozovaný
Ministerstvem školství
http://www.e-gram.cz/Informacni_gamotnost.htm
Web pro základní a střední školy s online kurzy
http://www.ceskaskola.cz/Soubory/
Distanční studijní kurzy, vytvořené v rámci programu PHARE
http://www.csvs.cz/knihovna/ncdiv/studijni_kurzy_ncdiv.html
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 59 -
6. Závěr E-learning na vysoké škole může být součástí studijních opor prezenčního
studia, které jsou pro studenty velmi efektivní. Původním záměrem této práce bylo
zjištění a vypracovaní ideálního postupu nasazení E-learningu na Provozně ekonomické
fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Postup měl být zaměřen na nasazení LMS
s využitím zkušeností a prostředků již běžících systémů a projektů. Překvapujícím
zjištěním byl počet těchto projektů zaměřených na různé uživatele od žen po mateřské
dovolené až po lektory v informačních systémech.
Překvapením pro studenty může být běžící systém Moodle provozovaný na
univerzitní úrovni, který není do prezenčního studia zapojen. Přesto v něm lze najít
zajímavé materiály i studentské práce! Z oficiálních zdrojů je také zřejmé, že je do
budoucna s jeho využitím a rozvojem počítáno. S ohledem na tato fakta autor v práci
nevytváří nový Learning management (LM) systém, současný stav zkoumá. Autor
navrhuje nové funkce LMS, které jsou pro studenty prezenčního studia doplňkem
k tomuto studiu. A to s důrazem na dobrovolné kurzy, testy, další funkce.
Závěrem zkoumání je, že univerzita již má potřebnou infrastrukturu, zkušenosti
a lidi kteří tento typ vzdělávání jsou schopni dále rozvíjet. Osvětluje jakým způsobem
pracovat s se studijními oporami pro studenty prezenčního studia a jak tyto kurzy získat.
Důležitým naplnění cíle je popsání způsobu zapojení studentů do tvorby E-
learningových studijních opor pro prezenční studium. Tento způsob může být pro
univerzitu velmi lákavý z hlediska finanční nenáročnosti a rychlosti tvorby studijních
opor. Autor také upozorňuje na možnost získaní kurzů, které byly tvořeny z různých
dotací a grantů. Přesto je elektronické vzdělávání na ČZU oproti jiným velkým
vysokým školám málo podporovaný.
Autor se zaměřuje na vysvětlení E-learningu jako nového přístupu ke studiu,
využívá k tomu názorných příkladů a protikladů oproti klasickým studijným
prostředkům – hlavně skriptům. Vyzdvihuje jaké jsou hlavní výhody a upozorňuje na
nevýhody v tomto způsobu učení. Snaží se upozornit na důležité body při tvorbě kurzů.
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 60 -
7. Seznam použité literatury
1 Historie e-learningu v České republice (autor:Hana Stříteská)
http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003p/xstrites.htm z ledna 2007
2 E-LEARNING JAKO SOUČÁST UNIVERZITNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU (autor: Ing.Milan
Šorm)
https://akela.mendelu.cz/~hanac/papers/elearning_hradec2002.pdf
3 Přeloženo z Wikipedie.com
http://en.wikipedia.org/wiki/E-learning z 17.1.2007
4 Wikipedie,otevřená encyklopedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/ELearning z 15.2.2007
5 Zkušenosti vyučujících s e-learningem na MU (autor: Masarykova univerzita)
http://is.muni.cz/elportal/zkusenosti z 29.1. 2007
6 E-learning moderní forma vzdělávání (autor:Mgr. Richard Kolibač)
http://virtualni.osu.cz/elearning/1.kapitola.html
7 Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Learning_Management_System z února 2007
8 LCMS a LMS, vývoj kurzů, (autor:Jan Pejša, Kontis )
http://www.e-learn.cz/soubory/LMS_LCMS.pdf z března 2007
9 Ella CZ (autor: Společnost pro elektronické vzdělávání ) http://www.ella.cz/ -slovník pojmů z února 2007
10 Mixování tradičního přístupu s novými technikami pro zvýšení efektivity E-learningu (autor:Pavel Zídek) http://www.e-learn.cz/soubory/blendingapproaches.pdf z února 2007 11 E-learning moderní forma vzdělávání (autor: Mgr. Richard Kolibač)
http://virtualni.osu.cz/elearning/0.kapitola.html z února 2007
http://www.edoceo.cz/elearning
12 Co je e-learning? (autor: edoceo.cz)
http://www.edoceo.cz/elearning z února 2007
13 Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na
technických vysokých školách (autor:RNDr. Helena Zlámalová, CSc.)
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 61 -
http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html z března 2007
14 Video záznam přednášky „Autorské nástroje při tvorbě on - line kurzu“ (autor:Jana Vejvodová)
http://www.video.muni.cz/ z únor 2007
15 Standardy pro e-learning Edoceo Standardy e-Learning ( autor: Trask solutions s.r.o.)
http://www.edoceo.cz/elearning/standards.jsp z února 2007
16 Standardy e-Learning (autor: Kontis s.r.o.)
http://www.e-learn.cz/uvod_standardy.asp z února 2007
17 Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na
technických vysokých školách (autor:RNDr. Helena Zlámalová, CSc.)
http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html z března 2007
18 OIKT - LMS systémy (autor: OIKT ČZU)
http://www.oikt.czu.cz/?r=1689 z března 2007,
19 OIKT - e-Learning (autor: OIKT ČZU)
http://www.oikt.czu.cz/?r=94 z března 2007
20 Zpráva o činnosti OIKT v roce 2006 (autor: Odbor informačních a komunikačních technologií na
ČZU)
http://www.oikt.czu.cz/?r=2956 z března 2007
E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 62 -
1. Přílohy Typografie výukových elektronických textů (Tomáš Staudek)