A

21. ledna 2014 odevzdal sv j život Pánu "Otec Karel" ze Svobodné Evropy, Mons. KarelJaroslav Fo t. Zem el v kn žském domov v eských Bud jovicích.

Poh ební ob ady se konaly 31. ledna 2014 v katedrále sv. Mikuláše v eských Bud jovicích, vedl je diecézníbiskup Mons. Ji í Pa our, kázal Miloslav kardinál Vlk. Otec biskup Pa our v úvodu bohoslužby ekl: "Lou íme se s mimo ádným lov kem, kn zem, jehož životnebyl jednoduchý. Na oznámení, které si sám napsal, stojí: Šumava - Sahara - Mnichov. Skaut - kn z -misioná . T i místa, t i r zná poslání, zp soby a zvyky. Mnohé jsme se o n m dozv d li z jeho knihy vypráv ní Život von l lov inou."

Mši svatou koncelebrovalo 50 kn ží, katedrála byla plná v ících. estnou stráž u rakve drželi eskobud jovi tía horaž ovi tí skauti. Nechyb li p íbuzní a p átelé, zástupci státní správy. Z Mnichova p ijel autobus krajan . Na konci bohoslužby zazn la skautská ve erka.

Odpoledne byla rakev se zem elým uložena na venkovském h bitov na Práchni u Horaž ovic. Poslední rozlou ení vedl Mons. Pavel Posád, sv tící biskup v eských Bud jovicích.

V Mnichov jsme slavili mši svatou u sv. Št pána v ned li 9. února. Spolu s fará em Bohuslavem Švehloukoncebrovali Mons. Johannes Tasler (Ackermann-Gemeinde) a Josef Ka ovský z Utzenhofen. Prelát Josef Obermaier, zodpov dný za všechny cizojazy né misie v mnichovské arcidiecézi, m l na koncivelmi krásnou promluvu a slova pod kování. Poh bu v eských Bud jovicích i bohoslužby v Mnichov se zú astnili také zástupci Slovenské katolické misie.Viktor Magdolen, bývalý spolupracovník z Rádia Svobodná Evropa, promluvil za všechny Slováky. Spole ným ob dem (Leichenschmaus) jsme zakon ili vzpomínkovou slavnost.

Otec Karel již p ed lety napsal duchovní i majetkovou záv , ur il zp sob a místo poh bu. Na Práchni u kostelasv. Klimenta si koupil hrob a nechal jej upravit podle svých p edstav. Nic nenechal náhod . To odpovídalo i celému jeho životu.

Ot e Karle, d kujeme! Odpo ívej v pokoji!

Tatínek byl etník, vyslali ho na Slovensko. Soused mu poslal zprávu o narození syna Karla. Tatínek se jmenoval Karel Fo t, pocházel ze Lhoty Pechové u Milevska, maminka se jmenovala Anna, za svobodna Benešová. Karel byl druhé dít . Manželé m li 4 d ti: Annu, Karla, Marii a Jaroslava. D tství a mládí prožil ve Sko icích u Vod an, pak v Horaž ovicích, kde chodil na základní školu.

B

Z „Knihy života“ Karla Jaroslava Fo ta

narozen 8. listopadu 1921 v Rožmitálu pod T emšínem, brzy po narození se rodina st hovala do Sko ic

1933 Gymnasium ve Strakonicích, kn žský seminá v eských Bud jovicích 1940 vyšet ován Gestapem za "skautský odboj", krátce v zn n 19 let 1941 nástup do eskobud jovického seminá e, v indexu má ze všech zkoušek "eminenter" 20 let 1942 totální nasazení ocelárna Hermann Göring Werke Linz, tam se setkal s Hitlerem 21 let 1945 návrat z Rakouska, pokra ování ve studiu

1948 27. ervna vysv cen na kn ze v eských Bud jovicích 27 let biskupem Mons. Josefem Hlouchem; ustanoven kaplanem ve Vimperku a okolí

1950 10. ervence, odchod p es hranice do exilu, ute enecký tábor Valka u Norimberka 29 let 1951 misie v Alžírsku m sto Bona (dnešní Annaba) a okolí; 30 let každé t i roky jezdil do N mecka k Dr. Heidlerovi (Rádio Svobodná Evropa - RSE) na dovolenou 1960 v Alžírsku vypukla revoluce, na venkov p ibývalo násilí, rebelové vraždili Situace se stále zhoršovala, až všichni cizinci museli zemi opustit. P. Fo t odchází do N mecka, stává se v Mnichov spolupracovníkem Dr. Heidlera (Otec K iš an), spoluorganizuje eskou duchovní službu. 39 let 1963 p ebírá eskou duchovní správu v N mecku po Dr. Heidlerovi, který se pln v nuje RSE 1965 stává se delegátem (vedoucím) eské duchovní služby v N mecku 45 let 1968 zakládá Klub Šumava - Tatry v Mnichov (pomoc novým ute enc m) 47 let 1969 získal statut národních farností pro echy ve velkých m stech NSR (Mnichov, Stuttgart, Frankfurt, Freiburg, Kolín, Hamburg a jinde) 1973 papež Pavel VI. jej jmenoval monsignorem 52 let ("Dostal jsem titul, ale žádné prost edky," íkával s úsm vem Otec Karel.) 1980 po smrti Dr. Heidlera p ebírá místo redaktora náboženského vysílání RSE, p edává eskou farnost u sv. Št pána P. Karlu Janouškovi, z stává delegátem v N mecku 59 let 1991 p estává být delegátem, štafetu p ebírá P. Pavel Ku era p sobící v Zirndorfu 70 let fará em eské misie se po Karlu Janouškovi stává ThDr. Jan Bárta v roce 1995 p ebírá farnost P. Ji í Kopic SDB. 1995 spolu s ukon ením vysílání RSE v Mnichov kon í svou 35letou innost pro Svobodnou Evropu "Po 44 letech kon íme tyto poslední bohoslužby v eské e i, p enášené rozhlasem Svobodná Evropa a lou íme se s našimi poslucha i za Šumavou, na Morav i pod Tatrami. Zveme je k poslechu ješt p íští ned li 4. ervna na Boží hod svatodušní, kdy se s nimi spole n se slovenskou farností slavnostním dík vzdáním již definitivn rozlou íme. Za týden tedy ješt jednou a naposledy na slyšenou!"

1999 získává z ech fará e P. Bohuslava Švehlu; 79 let píše vzpomínky, vypomáhá v eských farnostech, zvláš ve Vimperku a v Horaž ovicích p sobí mezi Mnichovem a eskými Bud jovicemi aktivn se zapojuje do d ní v eskobud jovické diecézi 2012 dostává od prezidenta R ád T. G. Masaryka

zem el 21. ledna 2014 v eských Bud jovicích 92 let

foto vlevo: "Deutsche Kennkarte" z r. 1950 "Illegaler Grenzgänger." S doklady to bylo vždycky složité, znovu a znovu se jejich platnost musela prodlužovat.Otec Karel žil léta na "exulantský pas," 7. ledna 1951 dostal dovolení k výjezdudo Francie a franzouzských kolonií.

foto vpravo: Otec Karel v Alžírsku - katedrála v Bone První ned li v kv tnu roku 1951 na Saha euslyšel z vysíla ky první eskou bohoslužbup enášenou RSE z Mnichova.

C

„Milí p átelé za Šumavou, na Morav a pod Tatrami,“

tak za ínal Otec Karel velmi asto své p ísp vky v Rádiu Svobodná Evropa. P ipravit n kolik v t a zpráv vyžadovalo

n kdy i hodiny práce.

obrázky dole: Otec Karel vydal dv knihy: Cesta, pravda a život - kázání na ned le a svátky Život von l lov inou - vzpomínky a vypravování

Každý z nás má své vzpomínky, post ehy, zkušenosti. Namísto dlouhého vypravování hrst drobností:

I ve svém stá í si Otec Karel uchoval duchovní sv žesta smysl pro humor.

Když mu bylo 80 let, jeli jsme vlakem do ímana setkání st ediska Velehrad. Jedno odpoledne jsme sevydali na kopuli sv. Petra. "Pro staré a nemocné lidi sevýstup na kopuli nedoporu uje. 300 schod jenebezpe né na srdce," stálo varování u pokladny. "Od kdy se po ítá, že jsou lidé sta í?" ptal se OtecKarel. "Tak od 80 nahoru," ekla paní v pokladn ."To je dobré, m bude 80 let až zítra," zaradoval sea šli do jsme nahoru.

Velmi rád zval na jídlo. "Dejte si ješt kávu a zákusek, a to za to stojí." "Tady máš mojí pen ženku a jdi to zaplatit..." Zvláš rád chodil do restaurace St. Wenzel, kterou vedlpan Špa ek.

A koliv žil mnoho let bez kontaktu s rodinou, rád vzpomínal na rodi e a mládí. M l n kolik fotografií, které jej provázely celý život. Tatínek a maminka byli pro n j vzorem života.

M l sv j denní rytmus, který se snažil zachovat. Ráno si poušt l zprávy v rádiu, denn v 9 hodindopoledne poslouchal p enos mše svaté, modlil ses nimi, m l vždy nalistovanou i písni ku. N kdy d nív rádiu komentoval: "Zase sloužil kn z, který m ldlouhý úvod a po evangeliu ne ekl ani slovo. To jehrozné. Posloucháme Pána Ježíše a pak ho nechámeplavat. Kazatel zase mluvil o n em jiném, evangeliumho nezajímalo. To není kritika nebo pomlouvání,ale musíme si íct, co by se mohlo p íšt zlepšit."

Obdivoval jsem jeho pam . Rád vypravoval zkušenosti ze života. Dokázal do podrobností opakovat p íb h, který prožilp ed 60 roky, vždycky stejn . Jakoby to m l erstv v pam ti, jako by to bylo v era.

Na lístek si poslední roky psal, jaký je datum a den. Ve svých dokumentech m l po ádek, za azoval všena své místo. P i vy izování pošty si vždy poznamenal,co napsal, co odpov d l. Nevyhodil nic.

Dbal na sv j vzhled, vždy chodil upravený a u esaný.Dokonce i den p ed smrtí m l u postele h eben.V mnoha v cech byl velmi d sledný.

asto a dlouho telefonoval. Udržoval kontaktys mnoha p áteli, na Vánoce každoro n posílaln kolik stovek dopis . Jakmile se mu n kdo ozval,už jej za adil do svého adresá e. Radši toho posílal víc, než aby n koho vynechal.

Otec Karel byl idealista - m l spoustu ideí, sn ,nápad , hledal nové cesty pastorace v nejr zn jšíchsituacích. Trápil se, když n co nešlo, vytrvalea s trp livostí opakoval stále stejné v ci. "Všechny dobré možnosti a nápady se nedají využít.Ob as se nám n co nepovede." íkával.

Psal tiskace a pomalu, spíše jednotlivá písmenamaloval. Podle p edm t zapsaných ve studijnímindexu tak psal už od mládí. Nedokázal íst n co "jen tak," i b žné noviny spíšestudoval. Podtrhával si jednotlivá slova, vyst ihovallánky. "Tak jsme to d lali v Rádiu, ze všeho jsme

pot ebovali vyt žit co nejvíc." Známí mu v echách vyst ihovali r zné lánkyz novin. Necht l, aby mu n co d ležitého uniklo. Po ruce m l malý anglický slovník. "Bez n j dneska nem žu íst skoro žádný lánek,všude jsou nová slova, která asto nenajdu anive slovníku."

Když diktoval své vzpomínky, asto trp l: "On panredaktor si p idá n jaké slovo nebo dopíše v tu,kterou jsem ne ekl, která tam v bec nepat í.Vždy tam nebyl, tak co m opravuje."

Podrobn znal život a p sobení Adolfa Hitlera.

M l svoje témata, ke kterým se stále vracel. Z historie to byl Cyril, Metod j a Gorazd, kn z Josef Toufar, skautské hnutí a mnohé další. Celý život hledal zp sob, jak p edávat dnešním lidem evangelium.

D

Duchovní záv

Moji milí!

Díky t m, kdo laskav doplnili poslední datum mého

života, Vám mohu oznámit, že dne 21. ledna 2014 si m

dobrotivý B h k sob povolal.

Prosím o odpušt ní všechny, kterým jsem snad ublížil

a i já odpouštím svým viník m.

D kuji všem, kdo mn prokázali dobro, po ínaje mými

rodi i a kon e t mi, kdo mi zatla ili o i.

D kuji Církvi, že mne seznámila s nebeským Otcem

a dovolila mi Mu i Vám jako kn z sloužit.

A protože v íme, že „v náru i Boží,

odkud jsme vyšli, ve er se všichni sejdeme zas,“

t ším se na shledanou. Vám i ve smrti oddaný

Jedna drobná vzpomínka: "Paní redaktorka se mnou d lala po ad pro eskou televizi.

Nemohla jsem vždy dostate n uvažovat o její otázce, hned cht la

krátkou odpov a p esko ila k dalšímu tématu.

Jednou jsem odpov d la jen nap l. Jak to p ijmou poslucha i?

Jeden z p átel mi to vytknul.

Brzy na to zazvonil telefon, volal mons. Karel Fo t z . Bud jovic.

Vysílání se mnou se mu líbilo, proto mi to zatelefonoval.

Ulevilo se mi, jsou i spokojení poslucha i."

Gertruda Gruberová - Goepfertová

Monsignor íkal, že naše víra je asto složitá, katechismus je tlustá

kniha plná pou ek a definic, p itom by sta ilo jen n kolik v t.

To hlavní, podstatné, takové minievangelium. N kolikrát si nechal vytisknout esky i n mecky malý lístek, kde

byly dv v ty: "Toto je moje p ikázání: Milujte se navzájem, jako

jsem já miloval vás;" a "B h je láska. Kdo z stává v lásce,

ten z stává v Bohu a B h z stává v n m."

Celý život toto minievangelium vytrvale rozdával.

fotografie naho e:

z poh bu v eských Bud jovicích

dole:

uložení rakve do hrobu

na Práchni u Horaž ovic