Budoucí vývoj jaderné energetiky v České republicespolky.csvts.cz/cns/news16/kawnus16.pdf · Obsah •Negativní vliv zrušení tendru pro výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín

Budoucí vývoj jaderné energetikyv České republice

člen Evropské nukleární společnosti zakládající člen ČSVTSČeská nukleární spole čnost

RNDr. Miroslav Kawalecviceprezident české nukleární společnosti

člen Řídicího výboru Evropské nukleární společnosti

NUSIM 2016Častá - Papiernička, 20. - 21. dubna 2016

Obsah

•Negativní vliv zrušení tendru pro výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín na jadernou energetiku v ČR.

•Aktualizovaná státní energetická koncepce ČR (ASEK) - trendy vývoje a rizika

•Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR (NAP JE) - reálné plnění a rizika

•Budoucnost jaderného průmyslu a úloha Aliance české energetiky

Negativní vliv zrušení tendru pro výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín na jadernou energetiku v ČR

• Český jaderný průmysl, projekční a výzkumné ústavy ztratily příležitost obnovit reference pro výrobu zařízení JE včetně nejnáročnějších komponent primárního okruhu. Tyto reference se samozřejmě nejlépe získávají na projektu ve vlastní zemi.

• Vzhledem k neúměrnému protahování tendru pod záminkou vylepšování nabídek v době, kdy bylo jasné, že bez garance státu vedení ČEZu výstavbu nezahájí, vznikly účastníkům tendru zbytečné výdaje. Zhoršila se tak velmi výrazně šance na spolupráci našeho jaderného průmyslu s firmami, které se zúčastnily tendru, na projektech mimo území ČR. Ta je však nezbytná pro udržení know-how zajištěním jeho mezigeneračního přenosu. Ten bez reálných zakázek není prakticky možný.

Negativní vliv zrušení tendru pro výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín na jadernou energetiku v ČR

• Naše výzkumné organizace budou mít problém se získáním dostatečného množství zakázek z jaderného průmyslu na výzkumné a vývojové práce, které potřebují k prokázání udržitelnosti u projektů, financovaných z prostředků EU.

• Dochází ke snížení zájmu o studium oborů souvisejících s jadernou energetikou na technických vysokých školách, protože studenti nevidí perspektivu pro své uplatnění v této oblasti.

• ČEZ neuvede do provozu v nejbližších 15 letech žádný blok generace III+ a jeho pracovníci nebudou mít tudíž praktické zkušenosti s provozem bloků této generace.

Aktualizovaná státní energetická koncepce ČR (ASEK) - trendy vývoje a rizika

• ASEK byla připravena již v roce 2013, dočasná úřednická Rusnokova vláda, která nastoupila po pádu Nečasovy vlády, se však rozhodla ponechat její schválení až na vládě vzešlé z řádných voleb. Nová Sobotkova vláda začala úřadovat na počátku roku 2014 a to tím, že odmítla dlouhodobou garanci ceny elektrické energie pro 3. a 4. blok JE Temelín (analogie Contract for Difference pro Hinkley Point C). Po zveřejnění odmítnutí zrušil ČEZ 10.4.2014 tendr. ASEK byl znovu upravován a Sobotkově vládě trvalo skoro rok, než jej na počátku roku 2015 schválila.

• Spektrum názorů jaderné komunity na schválený ASEK je velmi široké, a to od názoru, že jde o stoh papírů vhodný pouze k podložení stolu až po názor, že budoucím vládám může poskytnout možnost porovnávat trendy prognózované v ASEKu se skutečným vývojem a včas adekvátně.


• ASEK byla připravena ve spolupráci a na základě diskuze s odbornou veřejností. Není to však zákon nebo jiný závazný dokument, je to pouze usnesení vlády ČR a budoucí vlády jej nemusí respektovat. To se již v minulosti stalo. V roce 2004 schválila vláda Státní energetickou koncepci (SEK), ale po vzniku koaliční vlády, vedené Mirkem Topolánkem, v níž byla jako nejslabší partner Strana zelených (SZ) v čele s Martinem Bursíkem, byla na základě tlaku SZ SEK smetena pod stůl vzhledem k podpoře rozvoje jaderné energetiky. Projekt výstavby 3. a 4. bloku nemohl být zahájen a ČEZ mohl vypsat tendr až po pádu Topolánovy vlády v roce 2009, protože v nové vládě již SZ nebyla. Tím se tendr posunul do období, kdy díky politické podpoře OZE v EU začala prudce zhoršovat situace na trhu silové elektřiny, a to zejména ve střední Evropě.


• Objektivně nutno konstatovat, že vypracovat dnes strategickou energetickou koncepci je velmi obtížné a při horizontu 20 a více let je to prakticky věštění z křišťálové koule. Dostatečně spolehlivé odhady nelze dělat ani na období 5 let. Rada EU a Evropská komise (EK) nesmyslnou podporou OZE s právem přednostního přístupu do sítě místo proklamované liberalizace trhu s elektrickou energií tento trh prakticky rozvrátila. Výstavba nových zdrojů s výjimkou podporovaných OZE přináší obrovské riziko, které mohou nést pouze vlády. Soukromí investoři takovouto výstavbu odmítají. Váhají se zahájením výstavby dokonce i tam, kde garance vlády existuje, jak vidíme u EDF a CGN u dvou bloků EPR na JE Hinkley Point ve Velké Británii.

• Vzhledem k tomu pracuje ASEK s různými variantami růstu spotřeby elektrické energie a pro jednotlivé typy zdrojů v energetickém mixu uvádí odhad rozmezí jejich podílu na tomto mixu v budoucích letech.


• Nebudu vás proto zahrnovat jednotlivými variantami a grafy a budu se věnovat pouze trendům vývoje a rizikům.

• Vývoj ve vyspělých zemích ukázal, že do budoucna nemusí platit těsná vazba mezi růstem HDP a spotřebou elektrické energie. Nejpravděpodobnějším scénářem je proto stagnace nebo mírný růst. To platí ale jen za předpokladu, že elektromobilita se bude rozvíjet přirozeným způsobem v konkurenčním prostředí.

• Pokud Rada EU a EK budou chtít naplnit své „socialistické závazky“ obsažené v akčních plánech na příští desetiletí a zahájí nesmyslnou netržní podporu elektromobility jako u OZE s tím, že EU svými opatřeními na snižování emisí při 11% podílu na celosvětových emisích spasí svět, bude platit i u nás varianta výrazného růstu spotřeby elektrické energie, a to i při pokračujícím procesu poklesu energetické náročnosti na jednotku HDP.


• ASEK samozřejmě respektuje závazky ČR z hlediska snižování emisí, přijaté v rámci EU, tj. 30 % oproti roku 1990 do roku 2020 a 40 % do roku 2030.

• Do roku 2040 s výjimkou nadkritického bloku o výkonu 660 MW v Ledvicích skončí bez ohledu na to, zda budou či nebudou prolomeny limity těžby hnědého uhlí, provoz všech ostatních uhelných elektráren. Novou uhelnou elektrárnu zřejmě nikdo nepostaví. Vzhledem k požadavkům EU ohledně přechodu na nízkouhlíkovou energetiku by musela mít CCS, pokud by stát chtěl poskytnout soukromému investorovi podporu. Hnědé uhlí však bude prioritně využito pro teplárenství a jeho těžba v ČR bude výrazně klesat i při prolomení limitů. Hnědé uhlí by mohlo být dováženo z dolů v bývalé NDR, ale německá vláda dělá vše pro to, aby těžba co nejrychleji skončila. Do roku 2040 určitě nepřežijí.


• Těžba černého uhlí na Ostravsku končí, doly za hranicí v Polsku mají obrovské ekonomické problémy a další budoucnost je nejistá. Levné černé uhlí ze zámoří do ČR nikdo za přijatelnou cenu nedopraví, protože díky „ekoteroristům“ v Česku a Německu není Labe po většinu roku splavné. Němcům to nevadí, mají rozsáhlou síť plavebních kanálů, které vybudovali v době, kdy nikdo nepožadoval žádnou EIA. ☺

• ASEK jako náhradu plánuje výstavbu nových bloků JE, podíl jaderné energetiky na výrobě by měl vzrůst až na 50 % ze současných zhruba 35%, a dále také zvýšení podílu OZE až na 25 % a to především na úrovni decentrální energetiky. To je v našich přírodních podmínkách jediná cesta, jak takového podílu dosáhnout, ale bude to vyžadovat finančně velmi náročnou změnu síťové infrastruktury a způsobu řízení sítí.


• Výrazněji zvyšovat podíl paroplynových zdrojů ASEK nepředpokládá, nová elektrárna ČEZu v Počeradech o výkonu 880 MW nepracuje a slouží jako záloha vzhledem k nákladům na vyrobenou elektrickou energii. Nové zdroje o menších výkonech budou zřejmě sloužit jako záloha při zvyšování podílu OZE v rámci rozvoje decentralizované energetiky. Nutno však upozornit, že elektrárenské společnosti v Německu v současné době plánují ukončit z ekonomických důvodů provoz řady poměrně nových paroplynových bloků.

• ČR potřebuje dnes v době špičkové spotřeby výkon zhruba 11 GW.

• ASEK předpokládá, že provoz čtyř bloků s reaktory VVER -440 na JE Dukovany bude postupně ukončen v letech 2035 až 2037, s prodloužením provozu na dobu 60 let se nepočítá.


• Vzhledem k této skutečnosti a ukončení provozu všech uhelných elektráren kromě nadkritického bloku v Ledvicích bude v roce 2040 zapotřebí nahradit výkon minimálně 4 GW.

• Pokud chceme dosáhnout podílu výroby v JE 50 % a uvědomíme si, že budeme muset nahradit 2 GW v Dukovanech, měly by být v roce 2040 v provozu nové bloky generace III+ o výkonu minimálně 3 GW, tj. podle typu 2 až 3 bloky (např. 2 nové bloky v Dukovanech a jeden v Temelíně). Současný laxní přístup vlády ČR k plnění úkolů Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (o něm si řekneme dále), však vyvolává obavy, že splnit tento cíl nebude reálné, pokud v ČR nedojde k výrazné změně legislativy pro výstavbu JE.

• Cíl zajistit zhruba 25 % podíl spotřeby elektrické energie v ČR v roce 2040 výrobou v OZE je vzhledem k našim přírodním podmínkám na hranici reality a fikce i při stávající úrovni podpory OZE.


• Naše republika nemá šanci stavět velké větrné parky vzhledem k podstatně nižšímu počtu provozních hodin než na mořském pobřeží nebo v moři, výstavbu větrných elektráren (VE) odmítají ochránci přírody i místní občané. Velké fotovoltaické elektrány (FE) na zelené louce se zdiskreditovaly způsobem realizace zákona o podpoře OZE v letech 2009 a 2010 a další takové nedostanou stavební povolení. Vláda chce podporovat pouze instalaci fotovoltaických panelů na střechách a stěnách budov. To však nebude na 25% podíl nebude stačit a protože potenciál vodních elektráren je v podstatě vyčerpán, výraznější šanci má pouze rozvoj kogeneračních zdrojů na bioplyn nebo vyčištěný skládkový plyn v rámci decentralizace energetiky. Tyto zdroje mohou být ve svém okolí s větším počtem OZE s nestabilním provozem (zejména VE a FE) stabilizačním prvkem lokální sítě, protože levné skladování přebytečné energie z OZE s nestabilním provozem je stále přes všechno ujišťování zastánců OZE v nedohlednu (připomíná to příběh termojaderné fúze).


• Řízení distribučních sítí v regionech s velkým podílem OZE a zajištění jejich stability v rámci Smart Cities a Smart Regionsse sice na konferencích dobře poslouchá, ale nebude to zadarmo. Čím větší bude podíl OZE, tím budou nezbytné investice do přebudování infrastruktury nákladnější. Odhad nákladů pro jednotlivé varianty podílu OZE na výrobě elektrické energie však v ASEK chybí. A v rámci celé ČR to budou desítky a možná až stovky miliard.

• Odborná skupina pověřená ERU připravila v roce 2015 jako první nesmělý krok na přestavbu rozvodných sítí návrh změny tarifů za spotřebovanou elektrickou energii s tím, že vedle množství spotřebované elektrické energie bude část platby určována velikostí jističe.


• Ihned po zveřejnění návrhu na počátku roku 2016 se celého problému zmocnili populisté a místo odborné diskuze rozpoutali kampaň proti návrhu s tím, že nemorální distributoři se chtějí obohatit na tom, že růst ceny, kterou drobný odběratel zaplatí za elektrickou energii zničí nízkopříjmové skupiny a chudé chalupáře a chataře s drobnými chaloupkami za milón i více. Toho se lekla vláda a zavedení takových tarifů stejně jako ERÚ odmítla, skupina odborníků byla rozpuštěna, aniž jim někdo dal prostor, aby vysvětlili principy svého návrhu.

• Nikdo se samozřejmě nenamáhal otevřít diskuzi na téma kolik budou stát nezbytné investice do rozvodných sítí a další infrastruktury při zvyšování podílu OZE a decentralizaci energetiky a kdo to zaplatí. Takže se máme na co těšit. �

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR (NAP JE) - reálné plnění a rizika

• Po zrušení tendru na výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín se předseda vlády a ministr průmyslu a obchodu zavázali, že do konce roku 2014 bude zpracován a vládou ČR schválen tzv. Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. NAP JE, který navazuje na ASEK, byl v průběhu roku 2014 a na počátku roku 2015 připomínkován, schválen mohl být ale až po schválení ASEK. Vláda NAP JE schválila v polovině roku 2015.

• Spektrum názorů jaderné komunity na schválený NAP JE se podobá názorům na ASEK a je opět velmi široké, od stohu papíru po materiál, který je užitečným zdrojem informací a přehledem úkolů pro vládu a státní orgány. To ale platí pouze v případě, že vláda hodlá tyto úkoly plnit v plánovaných termínech, což se zatím neděje.


• Ani NAP JE není zákon nebo jiný závazný právní předpis, je to opět pouze usnesení vlády a budoucí vlády jej nemusí respektovat.

• NAP JE představuje velmi rozsáhlý dokument, má více než 90 stran. Většina textu má však popisný charakter a uvádí informace, které jsou odborné veřejnosti známy. Jako akční plán by však měl tento dokument uvádět konkrétní postoje vlády např. k investičnímu a obchodnímu modelu výstavby nových jaderných zdrojů, nikoli přehled možných variant s tím, že o zvolené variantě bude rozhodnuto na základě dalších studií později. Termíny plnění úkolů by měla vláda dodržovat, když si je sama schválila. Stanovené úkoly jsou navíc často formulovány velmi obecně a umožňují široký výklad .


• Jako příklad takové obecné formulace uvádím úkol pod bodem 8.11.1 b) Opatření na podporu českého jaderného průmyslu. Zní: „Podporovat cíleně prosazování českého jaderného průmyslu ve vybraných prioritních zemích“. Zodpovědnost za plnění má MPO, MZV a Czech Trade. Bohužel nejsou nikde uvedeny konkrétní formy cílené podpory a nenajdete zde ani seznam vybraných prioritních zemí.

• NAP JE navazuje na schválený ASEK a počítá s ukončením provozu čtyř bloků JE Dukovany s reaktory VVER-440/typ 213 (dnešní výkon 500 MW) po 50 letech provozu, tj. postupně v letech 2035 až 2038. Není uvažováno s prodloužením provozu na dobu 60 let, i když pro to existují technické předpoklady z hlediska stavu zařízení primárního okruhu.


• Vývoj zaslepování teplosměnných trubek v parogenerátorech ukazuje na to, že bude k dispozici dostatečný parní výkon pro plný výkon bloku 500 MW, rovněž reaktory jsou ve velmi dobrém stavu a v případě potřeby je možné tlakovou nádobu přežíhat na místě.

• NAP JE počítá s výstavbou jednoho až dvou bloků generace III+ v Dukovanech a jednoho až dvou bloků generace III+ v Temelíně.

• První z těchto bloků (5. blok EDU) by měl být uveden do provozu v roce 2035 v Dukovanech v návaznosti na ukončování provozu bloků s reaktory VVER-440 (1. - 4. blok EDU).

• ČEZ má zahájit přípravu projektu okamžitě, tj. v NAP JE vláda plánuje, že v ČR bude realizace projektu výstavby nového bloku generace III+ trvat 20 let (srovnej v rámci EU Hanhikivi a Paks II).


• NAP JE předpokládá, že stavební povolení nebude možné získat dříve než v roce 2025, ale spíše později. Celý proces schvalování všech povolení a přípravy výstavby bude tedy trvat minimálně 10 let. Vláda se totiž pasivně smiřuje se stavem, do jakého se dostala česká legislativa pro investiční výstavbu obecně a pro jadernou energetiku zvláště. Čeští legislativci totiž „tvůrčím způsobem“ rozvíjejí legislativu EU, takže v ČR pak máme zejména v oblasti ochrany životního prostředí přísnější podmínky, než požaduje EU.

• Pokud sledujeme postup přípravy EIA pro 5. blok v Dukovanech, kdy ČEZ není schopen získat rok potřebné vyjádření stavebního úřadu k zahájení EIA, protože nadřízené ministerstvo pro místní rozvoj nechce rozhodnout, který úřad je k tomu kompetentní, musíme se obávat nejhoršího �.


• A nyní k tomu hlavnímu, na co měl NAP JE odpovědět a odpověď v něm nenajdeme, a to je investiční a obchodní model pro výstavbu nových jaderných bloků. NAP JE ukládá MPO úkol připravit do konce roku 2015 studii, na jejímž základě teprve vláda rozhodne. Tento úkol nebyl splněn, nyní se hovoří o termínu do konce roku 2016 ☺.

• V NAP JE jsou popsány varianty investičního modelu:

� Investorem bude ČEZ

� Investorem bude ČEZ + zahraniční subjekt, např. elektrárenská společnost nebo dodavatel technologie

� Investiční model MANKALA jako u JE Hanhikivi ve Finsku

� Investorem bude společnost, jejímž 100% vlastníkem je stát jako u JE Paks II v Maďarsku


• Poslední investiční model vláda prakticky vylučuje, zřejmě proto, že nemáme dost odvážných státních úředníků na obtížný boj s byrokraty v Evropské komisi, který nyní vedou Maďaři.

• Investiční model MANKALA, tj. investory jsou budoucí velcí spotřebitelé elektrické energie, kteří ji odebírají za výrobní cenu bez příspěvků na OZE, není pro naše průmyslové firmy výhodný, protože podle legislativy ČR nelze ani z vlastní elektrárny odebírat elektrickou energii za výrobní cenu bez poplatků na OZE.

• Zbývají tedy vlastně pouze první dva modely, přičemž ministr financí Andrej Babiš tvrdí, že ČEZ má dost finančních prostředků a dobrý rating pro úvěr, tak ať staví sám.


• ČEZ vytvořil dvě dceřiné akciové společnosti, u nichž je zatím 100% vlastníkem, jednu pro nové zdroje v Dukovanech, druhou v Temelíně. Do těchto společností by mohli vstoupit zahraniční investoři.

• NAP JE však obsahuje jednu informaci, která velmi ztíží jakékoli vyjednávání se zahraničními investory. Vláda totiž počítá s tím, že teprve v roce 2025 posoudí situaci na trhu s elektrickou energií a rozhodne, zda poskytne záruky investorovi (např. dlouhodobě garantovanou cenu elektrické energie dodávané do sítě) či nikoli.

• Z hlediska současné situace na trhu s elektrickou energií v EU si neumím představit investora, který by vstoupil dnes do projektu s tím, že se až v roce 2025 dozví, zda mu vláda ČR poskytne nějakou záruku. Možná Rosatom, ale s tím asi současná vláda nebude mít odvahu o tom jednat. ☺


• Při výběru dodavatele technologie bude velmi obtížné najít s vybraným dodavatelem dohodu z hlediska velmi dlouhé doby, plánované pro realizaci projektu. Pokud se má 5. blok v Dukovanech spustit kolem roku 2035, pak totiž i výrobu komponent s nejdelší výrobní lhůtou nemá význam plánovat dříve než kolem roku 2029 či 2030. Smlouvu však bude nutno uzavřít v blízké budoucnosti, aby mohla probíhat příprava projektu včetně schvalování dokumentace. Pokud však investor nebude ochoten přesně stanovit závazný termín dodávky technologického zařízení na staveniště, stěží najde dodavatele, který mu bude garantovat výrobní kapacitu v předem neurčeném termínu. Výmluvy na obtížnost investičního procesu v ČR asi dodavatele technologie příliš neosloví.


• Vláda ČR neplní v termínu ani ty úkoly uvedené v NAP JE, které jsou na první pohled nejjednodušší, tj. jmenování Stálého výboru pro jadernou energetiku a Vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. V NAP JE najdeme pro oba úkoly termín 30.6.2015.

• Stálý výbor pro jadernou energetiku byl ustaven Usnesením vlády ČR č. 48 ze dne 25. ledna 2016.

• Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku nebyl do dneška jmenován. 1. dubna 2016 vláda vyhlásila výběrové řízení na tuto funkci - nebyl to ale apríl! ☺

• Předsedou Stálého výboru pro jadernou energetiku byl jmenován ministr průmyslu a obchodu. Místopředsedou výboru bude vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, až se jej podaří vybrat.


• Členy stálého výboru pro jadernou energetiku jsou dále:� náměstek ministra průmyslu a obchodu,

� náměstek ministra financí,

� náměstek ministra pro místní rozvoj,

� náměstek ministra zahraničních věcí,

� Náměstek ministra životního prostředí,

� Státní tajemník pro evropské záležitosti

� Předseda SÚJB,

� ředitel Odboru poradců předsedy vlády

• Výbor má dále celou řadu nestálých členů s hlasem poradním, mezi nimi rovněž zástupce zájmového sdružení Aliance české energetiky. O této organizaci se dále zmíním.

• Odborná veřejnost zatím nezaznamenala žádnou výraznější aktivitu Stálého výboru pro jadernou energetiku. Čekáme.☺

Budoucnost jaderného průmyslu a úlohaAliance české energetiky

• Vláda v NAP JE předpokládá, že v době, kdy se definitivně naplno začne výstavba nového jaderného zdroje generace III+ v ČR, tj. po získání stavebního povolení zhruba v roce 2025, bude český jaderný průmysl připraven se s plným nasazením na této výstavbě podílet. To je velmi odvážné tvrzení vzhledem k tomu , že výrobu i těch komponent, které mají nejdelší výrobní lhůtu, nemá smysl zahajovat dříve než v roce 2029 nebo 2030, pokud má být nový jaderný zdroj uveden do provozu v roce 2035, jak předpokládá NAP JE. Tedy zahájení výroby nejdříve za 14 až 15 let.

• Přípravná fáze, roztažená na období 10 let, poskytne určitý rozsah zakázek pro projekční organizace a výzkumné ústavy, ne však pro výrobní společnosti jaderného průmyslu.

• Bez zakázek však nelze ve výrobních společnostech realizovat mezigenerační předávání know-how.


• Jedinou šancí pro výrobní společnosti, jak si uchovat potřebné know-how a získat prostředky na průběžnou modernizaci výrobních technologií, je tedy účast na projektech výstavby nových jaderných bloků generace III+ v zahraničí.

• Je logické, že pro úspěšný boj o získání takových zakázek je nezbytné sjednotit úsilí českého jaderného průmyslu vytvořením sdružení, které zajistí jednotné vystupování při jednání s generálními dodavateli technologie u těchto zahraničních projektů.

• V souvislosti s tím vzniklo v září 2015 sdružení Aliance české energetiky. Tím byl splněn úkol v NAP JE, uvedený pod bodem 8.2.3 c) Opatření v oblasti organizace sektoru jaderné energetiky. Tento úkol byl jako jediný splněn nikoli se zpožděním, nýbrž v dokonce před stanoveným termínem.


• Členy Aliance české energetiky je zatím 14 firem českého jaderného průmyslu. Jsou to:

� ŠKODA PRAHA

� ŠKODA JS

� VÍTKOVICE

� I.B.C. PRAHA

� DOOSAN ŠKODA POWER

� SIGMA GROUP

� MODŘANY POWER

� KRÁLOVOPOLSKÁ RIA

� MSA

� ZVVZ GROUP

� ZAT

� OSC

� ALTA

� ELEKTRO KROMĚŘÍŽ


• Zástupci společností ŠKODA PRAHA, ŠKODA JS, VÍTKOVICE a I.B.C. PRAHA tvoří výkonný výbor, v jehož čele je Peter Bodnár, generální ředitel a předseda představenstva ŠKODA PRAHA.

• Pro získání zakázek většího rozsahu na zahraničních projektech je v dnešním světě nezbytná vládní podpora na nejvyšší úrovni. Takováto jednání již proběhla s Jižní Koreou a Čínou. Tyto země však zatím v Evropě žádné projekty nezahájily a jejich zájem je soustředěn na výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR. Ta je však z pohledu termínů, na které jsou v Asii zvyklí v nedohlednu, takže je nepravděpodobné, že by firmy českého jaderného průmyslu získaly v blízké budoucnosti nějaké větší zakázky od korejských nebo čínských firem.

• Je tedy nutné se poohlédnout jinde.


• Nejvíce běžících projektů má v této chvíli ruská státní korporace Rosatom, a to dokonce i v zemích EU (Paks II v Maďarsku, Hanhikivi ve Finsku) nebo v zemích, které o vstup do EU usilují (Akkuyu v Turecku).

• Firmy českého jaderného průmyslu mají navíc s výrobou technologických zařízení včetně nejnáročnějších komponent jaderných bloků s reaktory typu VVER zkušenosti a mohou doložit potřebné reference pro licencování jejich výroby Rostechnadzorem.

• Podmínkou k úspěšnému jednání o možnosti významného rozsahu dodávek pro projekty Rosatomu je však zajištění exportního financování a vzhledem k tomu, že Rosatom je státní korporace, rovněž jednání na nejvyšší vládní úrovni.

• Zde však zatím bohužel zřejmě chybí politická odvaha. �

Documents

Budoucí vývoj jaderné energetiky v České republicespolky.csvts.cz/cns/news16/kawnus16.pdf · Obsah •Negativní vliv zrušení tendru pro výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín