Transatlantické vztahy EU

Po 11/9 byla vyhlášena válka proti teroru (War against terror)

Schválení Patriotic Act Kongresem Exekutiva získala významnější pravomoci

pro boj s terorismem

Důraz na vojenské prostředky boje Strategie preventivního útoku Změna režimů (Policy Regime Change)

Bushova politika se zaměřila nejen na potírání teroristů, ale i režimů, které se domnívá, že teroristy podporují

2/2002 termín států „osy zla“

Vojenské operace: Afghánistán (2001) a Irák (2003)

Kritici Bushovy strategie jí vyčítali, že je příliš militarizovaná a ideologizovaná.

Evropa – na rozdíl od USA dlouholeté zkušenosti s bojem proti terorismu (= extrémní levice, separatisté – IRA, ETA apod.)

Důraz na řešení kořenů terorismu Třetí pilíř (spravedlnost a vnitro), dnes prostor

svobody, bezpečnosti a spravedlnosti (komunitární politika)

Boj proti terorismu se nejvíce dotýká policejní a soudní spolupráce v trestních věcech

Společné kroky zahájeny již na summitu ER v Tampere v r. 1999

Po 11/9 ER přijala Akční plán v boji proti terorismu

Posílení policejní a soudní spolupráce Identifikace podezřelých z terorismu a vytvoření

listiny teroristických organizací (realizováno) Zlepšení spolupráce zpravodajských služeb a

ustavení společných vyšetřovacích týmů (realizováno)

Zlepšení spolupráce mezi členských zeměmi a Europolem (realizováno)

Vytvoření specializovaného týmu pro boj proti terorismu v rámci Europolu (realizováno)

Vytvoření mezinárodních právních nástrojů (evropský zatykač)

Zamezení sponzorování teroristů (realizováno) Zvýšení letecké bezpečnosti

10/2001: došlo k zmrazení finančních prostředků 27 organizací a jednotlivců

6/2002: ER přijala Rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu

3/2004: Deklarace o boji proti terorismu 2004: vytvořena funkce Protiteroristického

koordinátora pod úřadem Vysokého představitele pro SZBP Nicméně výkon funkce problematický, členské

státy jsou zdráhavé v poskytování informací, zdráhají se vytvořit některé nástroje

11/2004: Haagský program

2005: Strategie EU pro boj s terorismem Prevence, ochrana, stíhání a reakce Prevence = snaha zlepšit bezpečnostní situaci

ve třetích zemích, pomoc třetím zemím v oblasti správy a právního státu

Ochrana: Zvýšení bezpečnosti hranic, dopravy a kritické infrastruktury (např. zřízení agentury FRONTEX)

Stíhání - Evropský zatýkací rozkaz, boj proti financování terorismu

Reakce: zvládání a minimalizace následků teroristického útoku

2009 – přijetí tzv. Stockholmského programu – revize spolupráce v JHA (2010-2014) využít nástroje, které dává Unii Lisabonská

smlouva Změny v Lisabonské smlouvě

přesun spolupráce v policejních a justičních věcech mezi komunitární politiky:

Iniciativní úloha Komise, ale i členských států Používání řádného legislativního postupu – v Radě se

může hlasovat kvalifikovanou většinou, rozhoduje i EP výrazný tlak na harmonizaci v oblasti trestního práva a

justiční spolupráce

Po 11/9 americká vláda usilovala o vytvoření mezinárodní koalice v boji proti terorismu

Ve vztahu k EU se změnilo, že otázky, které se předtím vyjednávaly bilaterálně mezi USA a členskými zeměmi, se začaly vyjednávat mezi USA a EU jako celkem

Oživení existujících transatlantických institucí a ustavení nových

Dialog v oblasti justice Součástí NTA, vznikl v r. 1998 Setkávají se úředníci amerického

ministerstva spravedlnosti s úředníky DG pro spravedlnost a vnitřní věci

Od r. 2002 probíhá i na úrovni ministrů – USA a členských zemi EU

Vytvořily se zde dohody o vzájemné právní pomoci a extradici

Dialog o hranicích a bezpečnosti přepravy (duben 2004) Považován za efektivní a přínosný – spory

řeší odborníci → setkání je více neformální, snaha najít řešení, nutnost zamýšlet se nad mezinárodními dopady domácích opatření

Vytvoření vazeb mezi Europolem a FBI

Hlavní iniciativy Iniciativa pro bezpečnost kontejnerové

přepravy (Container Security Initiative) 2004: dohoda mezi EU a USA

Stanovil pravidla a podmínky, za jakých může CSI působit v evropských přístavech

Minimální standardy bezpečnosti přístavů Pravidlo 24-hodin (24 hodin dopředu musí plavidlo

sdělit, jaký náklad veze) Nové pracovní skupiny pro bezpečnostní standardy

Předávání dat o cestujících do USA (Passenger Name Records (PNR)) Požadavek amerického celní úřadu na přístup k datům o

cestujících na leteckých linkách do USA Pro evropské letecké společnosti problém spočíval

v tom, že na základě evropské směrnice o ochraně dat nemohly tato data poskytnout, jinak by mohly být stíhány

Komise povolila poskytování těchto dat USA, ale jen dočasně

5/2004 uzavřena dohoda mezi EU a USA USA se zavázaly omezit počet dat, které požadovaly,

délku doby, kterou by je držely, a jejich použití 34 údajů o cestujících včetně jmen, adres, čísel

platebních karet, telefonních číslech

Žaloba EP proti EK a Radě – dohoda byla zrušena ESD kvůli překročení pravomocí

Nová dohoda v r. 2007 USA se zavázaly, že zajistí ochranu dat leteckých pasažérů Počet údajů se snížil na 19.

V r. 2010 Komise zveřejnila svoji strategii týkající se sdílení osobních dat (např. důraz na to, že osobní data se mohou využívat pouze v boji proti terorismu, občané, kteří by byli případně poškozeni, mají právo na odškodné)

USA – úsilí zachovat dohodu z r. 2007 Jednání s Komisí v r. 2011 – začlenění dalších

mechanismů ochrany dat do dohody (např. omezení okruhu osob, které mohou s daty nakládat)

Zavedení biometrických prvků do cestovních pasů 2002: Kongres USA zavedl nové požadavky

na biometrické pasy Cestující bez biometrického pasu budou

potřebovat víza pro vstup do USA po říjnu 2004, i když jsou ze země s bezvízovým režimem (i EU-15)

EU: není možné stihnout termín → kongres prodloužil termín o jeden rok

Vyjednávání dohody SWIFT (předávání dat o bankovních převodech mezi EU a USA) dohoda z r. 2007 umožňovala Spojeným státům

nahlížet do evropských záznamů o bankovních převodech prostřednictvím mezinárodní bankovní sítě SWIFT.

V r. 2009 došlo k restrukturalizaci systému SWIFT, a proto bylo nutné vyjednat novou dohodu

V únoru 2010 EP zamítl dohodu, protože nebyly poskytnuty dostatečné záruky ochrany osobních dat

V červnu 2010 vyjednání nové dohody (dodatečné záruky – např. pravomoc Europolu schválit nebo zamítnou žádost USA o vydání těchto dat)

EP schválil dohodu v červenci 2010

Ochrana lidských práv a svobod1. V akcích a politice USA

Např. tajné přelety CIA nad evropským územím a tajné věznice CIA v Evropě, používání mučení, a to bez respektování procedur právní pomoci, věznice a mučení vězňů v Abu Ghraib a na Guantánamo

Podle EU je to v rozporu s jejími hodnotami a také neúčinný postup → mučení je kontraproduktivní a pouze přispívá k radikalizaci muslimského světa.

2. V dohodách USA-EU EU požaduje záruky ochrany osobních dat

(právo na soukromí) Vyjednávání smluvního rámce mezi EU a

USA o ochraně osobních dat od r. 2009 USA preferují, aby EU přijala jejich standardy

ochrany osobních dat x EU Trest smrti – EU žádá pro vydávané osoby,

aby se na ně nevztahoval trest smrti, který je v EU zakázaný

Vytvoření seznamu teroristických organizací rozdíly v nahlížení na některé organizace - např.

některé členské státy EU odmítají začlenit na seznam Hizballáh, aby nedošlo k narušení vztahů s Libanonem, podobný přístup byl v minulosti i k Hamásu

Spolupráce mezi policejními institucemi V USA pochyby nad spoluprácí s Europolem

existuje dobrá spolupráce mezi FBI/CIA a národními organizacemi

Europol nemá dostatek kompetencí ani prostředků, ve svých analýzách teroristických hrozeb je závislý na informacích, které mu poskytnou členské státy

EU si zase stěžuje, že USA požadují informace, ale samy je nechtějí sdílet