Biologie úvodBiologie � v da o �ivot . Zkoumá �ivé systémy. � � P írodní v da. � � Základem moderní biologie je molekulární

biologie, Genetika, ekologie, evolu ní biologie.�

P írodní v dy �� � zkoumají p írodu, �ivé systémy. Jinak e eno v�ím co nevyrobil lov k a co je zde nezávisle� � � � �

na n m.�

Spole enské v dy �� � zkoumají v�e co má jakoukoliv spojitost s lov kem (vytvo il, vymyslel...)� � �

Biologické v dy�

Obecná BI � obecné zákonitosti v�ech �. soustav Anatomie

Botanika Morfologie

Zoologie Cytologie � nauka o bu ce�

Mykologie Fyzikologie � o d jích, procesech�

Antropologie Genetika

Mikrobiologie Mol. BI � zkoumá na úrov i makromolekul�

bakteriologie

Virologie

Ethologie

Ekologie � vztahy org. k �ivotnímu prost edí�

Vlastnosti �ivé hmotyRozmno�ování � jedine ná schopnoust je schopnost � autoreproukce. Schopnost vytvá et potomstvo�

vícem n identické kopit svých rodi , pri em� postupem asu sami zanikají nebo hynou!� � �� � �

D di nost � � � jistá prom nlivost � genetické informace (variabilita)Evoluce � postupný vývoj. My jsme výsledkem 14 mld. ket trvající evoluce.Metabolismus � �ivotní innost vy�aduje energii a p ísun materiálu. Zahrnuje p em ny látek. Existuje tzv.� � � �

Látkový metabolismu a energetický m.

Dal�í vlastnosti �ivé hmotyR st �� nevratné zv t�ení hmotnosti a objemu.�

Individuální vývoj � Ontogeneze � vývoj jedince od vzniku po zánik.Schopnost dlouhodobého vývoje � Druhový vývoj � (cizím výrazem fylogenetický vývoj)Drá�divost � schopnost p íjmat a reagovat na informace.�

Vysoký stupe vnit ní organizovanosti - � �

Autoregulace � schopnost udr�et stálost vnit ního prost edí (teplota, tlak...)� �

PohybCharakteristické látkové slo�ení � zejména p ítomnost nukleonových kyselin a bílkovin.�

Vnit n druhové interakce� �

Mezidruhové interakce

�ivá bytost (systém)P írodní automat schopný vykonávat jednoduhé, slo�ité i nesmírn slo�ité innosti, jemu� � �

naprogramované v genetické informaci. (nap íklad u �ivo ich je ízeno nervovou soustavou a� � � �

hormony, u ka�dého druhu je charakteristika propojení neuron jiná a to dle DNA)�

Smyslem existence ka�dé �ivé bytostiJe vytvo it co nejvy��í, ale p im ený, po et �ivota schopných a dále úsp �n se mno�ících jedinc . (k� � �� � � � �

tomu musí p i �ivot uchovat sama sebe)� �

TaxonyRí�e: �ivo ichové�

kmen: Strunatcipodkmen: Obratlovcit ída: � Savci

ád: � �elmyele : � � ko kovité�

rod: ko ka�

druh: ko ka domácí�

Prokaryota1. Bu ka�

Základní stavební ásti e �ivých organism . Nejnem�í �ivý útvar schopný samostatné existence a� � �

rozmno�ování. Obsahují d di nou� �

informaci a prost edky pro syntézu�

bílkovin (proteosyntetický aparát) jeohrani ena � biologickou membránou,která reguluje pronikání látek(dovnit a ven).�

2. Prokaryotická bu ka�

� Nemá jádro, genetickáinformace, molekula DNA jevoln umíst na v cytoplazm .� � �

Není odd lena �ádnou�

membránou.� Je men�í a jednudu��í ,

zna n star�í ne� eukaryotické bu ky� � �

3. Bun ná st na�� �

� Tuhý obal, ud luje bu ce tvar� �

� Mechanická ochrana bu ky, zejména brání jejímu prasknutí.�

� Tvo ena vrstvou � peptido glykan � (bílkovina + cukernatá slo�ka)4. Cytoplazmatická membrána

� Polopropustný obal, voln propou�tí O� 2, CO2, nepropou�í látky ve vo��rozpu�t né.�

� Je tvo ena dvouvrstvou � fosfolipid � se zano enými bílkovinami�

5. Nukleoid� Bakteriální chromozom = kru�nicová molekula DNA (smy ka)�

� Obsahuje gen. Informaci6. Rybozony

� T líska v cytoplazm , slou�í k syntéze bílkovin.� �

Doména: Bakterie1. Charakteristika � jednobun né organismy, velmi drobné bu ky. V lidském t le hlavn ve st evech (je�� � � � �

kategorie Taxony � obsahy �katulek

Cytoplazmatická membrána

bi ík� cytoplazma

Nukleoid � jedna molekula DNA, uzav ená�

Bun ná st na�� �

rybozony Bílkovina

jich více ne� bu ek lidského t la)� �

Jsou schopny samostatné existence, rychle se mno�í a to a� 1x 20 minut <= d lením.�

Spolupracují! Uvol ují do okolí látky, kterými spole n � � � tráví (zpracovávají) okolí. asto tvo í povlaky� �

(zubní plak), které mohou chránit p ed nep íznivými vlivy (dokonce i lék ).� � �

2. Výskyt bakt. - jsou prakticky v�udyp ítomné. Od povrch t les, po vnit ek organism . Jen n které jsou� � � � � �

patogenní3. Význam v p írod � �

V t�ina bakteríí jsou � dekompozito i� (rozklada i). Spolu s prvoky, houbami rozkládají organický�

materiál (mrtvá hmota...) na anorganický materiál. Tím v p írod zakon ují kolob h látek, proto�e� � � �

jinak by se hromadily. Ty poté mohou slo�it jako neústrojné �iviny pro rostliny...4. Sinice � d le�itá skupina bakterií. Provád jí fotosyntézu (CO� � 2 a H2O na org. Látky)5. Rozmno�ování bakt. - Rozmno�ují se d lením (1x za 20 minut)�

1. Zreplikování molekuly DNA2. Za�krcení bu ky na dv dce iné (na ka�dou p ipadne práv jedna molekula DNA)� � � � �

6. Tvary bakterií � Kulovité � koky, diplokoky, tetrakoky, streptokoky ( etízky), stafilokoky�

� Ty inkovité �� bacily, diplobakterie, streptobakterie� Zak ivené � � vibria, spirily, spirochely� a jiné nap íklad rozv tvené� �

7. Bakteriální onemocn ní� � Patogenní bakterie � nemoci zví at (v etn lov ka) i rostlin, mnohé bakterie �kodí pomocí � � � � � toxin�.

Nap íklad bacil � Tetanu produkuje toxin zp sobující tuhnutí sval a ú�ech. Jiný bacil � � Zá�krtprodukuje toxin po�kozující srde ní sval�

� �í ení nákazy�

� P ímým p enos � p ímý styk s nemocným (pohlavní styk, polibek...)� � �

� Nep ímý p enos � vzduch, zne i�t né p edm ty, krev, sliny� � � � � �

� Inkuba ní doba �� doba od nákazy do propuknutí prvních p íznak choroby. Po tuto dobu je� �

posti�ený zárove nositelem, proto�e do okolí vylu uje bakterie.� �

� Epidemie � hromadné roz�í ení dané nemoci�

� Pandemie � roz�í ení naka�livé nemoci ve velkém rozsahu�

� Nákazy p ená�ené vzduchem �� nákaza vdechnutím (angína, TBC, zá�krt, spála, erný ka�el)�

� Nákazy alimentární cestou (vý�ivou) � nákaza ústy, p es zne i�t né potraviny, vodu, prsty (B i�ní� � � �

tyf, salmoneloza, úplavice, cholera)� Nákazy � jejich vstupní branou je poran ná � k �e�

� Tetanus � svalové kre e, smrt udu�ením, z p dy a hnoje� �

� Stafylokokové � ko�ní nemoci, v edy, v ídky � hinsavé zán ty k �e� � � �

� P ená�ené pohl. stykem�

� p íjice � � Syfilis � Cues � t i stádia, poslední smrtelné. V tom je taky po�kozen mozek a�

mícha.� Kapavka � hnisavý výtok z pohl. cest . Samolé ení je nebezpe né. Hrozí ztráta plodnosti.� �

� Nákazy p ená�ené zví aty� �

� Sn sleziná � �� uhlák=antrax � spórami� Lymská borelióza � p enos klí� aty, zarudlá skvrnka �í ící se v kruzích (okraj je v�dy� � �

nej erven j�í), ihned k léka i. Jinak do�ivotní následky!� � �

8. Význam a u�ití bakterií 1. Mineralizace � rozklad org. hmoty na anorganickou.2. Saprofytické bakterie - Uvol ují do p dy, zejména p i rozkladu bílkovin, � � � amoniak ( pavek) a ten v�

podob amonných solí z stává.� �

3. Nitrifika ní bakterie � � oxidují amonné soli na dusitany -> dusi nany, ty mohou rostliny vyu�ívat,�

jeliko� pot ebují � dusík (dusíkatá vý�iva)4. Dusík vázající bakterie � vá�í plynný kyslík a po svém zániku jej rostliny mohou vyu�ít

� Hlízkové � tvo í hlízky na ko enech n kterých rostlin. (fazole, hrách). Symbióza � � �

� a dal�í.5. Denitrifika ní bakterie �� Redukují dusi nany v p d na dusitany. Tím p du ochuzují o pot ebný� � � � �

dusík.6. Samo i�tení vod � � u�ití v isti kách odpadních vod, pro svou práci pot ebují hodn kyslíku, z eho�� � � � �

vyplývá: na rychlej�ích tocích s jezy a pe ejemi se eka vy istí sama� � �

7. Bakterie v lidském t le � � Mlé né bakterie � � �t pí cukry na kyselinu mlé nou, zp sbuje odvápn ní zubní skloviny =>� � � �

zubní kaz.� Escherichia Coli - �ijí ve st evech, produkují vitamíny ze skupiny B. Svou p ítomnostní� �

zabra ují mno�ení hnilobných bakterií. Antibiotika je ni í, proto je pot eba obnovit tuto� � �

mikroflóru nap íklad jougurty...�

8. U�ití v pr myslu a potraviná ství� � � Výroba jogurt , kefír , kysaného mléka� �

� Výroba n kterých vitamín a aminokyselin� �

� Výroba antibiotik, kyseliny octové, ethanolu a jiné (biotechnologie)� i�t ní odpadních vod� �

� po vnesení cizího genu (cestou genetického in�enýrství) bakterie produkují � Inzulin� R stový hormon�

� a dal�í p ibli�n 100 vyu�ívaných� �

9. Zne�kod ování bakterií� Patogenní bakterie zp sobují nemoci, jiné zace znehodnocují potraviny a znesnad ují� �

biotechnologie. Je nutné je zne�ko ovat��

� Pasterizace � Krátkodobé zah átí na p ibli�n 80 ° C. Nap íklad mléko, pivo a jiné. Neni í� � � � �

spóry!� Sterilizace � Zne�kod uje v�echny mikroorganizmy v etn spór.� � �

� Chemicky � dezinfekce� Teplem � nad 100 ° C v p etlakované soustav , kv li vypa ování.� � � �

� UV zá ení�

Sinice (Cyanobakterie)1. Charakteristika - skupina pat ící k bakteriím vyzna ující se stejným� �

typem fotosyntézy jako rostliny. Chlorofyl A. Uvol ují O� 2.

Jsou to fotoautotrofní organizmy � zp sob vý�ivy kdy zdrojem uhlíku je�

CO2 a zdrojem energie je sv tlo. � Jsou jednobun né a tvo í v tvená a�� � �

nev tvená vlákna.�

2. Chemoheterotrofie � V t�ina jiných bakterií je � chemerotrofní

� Heterotrofní � zp. Vý�ivy kdy zdroijem uhlíku jsou organické látky� Chemotrofní � zp. Vý�ivy kdy zdrojem energie jsou chemické reakce uvol ující energii (oxidace)�

3. Fotosyntetická barviva sinic - bývají do modrozelena i ervena� �

� Chlorofyl A - zelený� Fykocyanin � modrý� Fykoerycyanin � ervený�

4. Výskyt sinic � vyskytují se tém v�ude (sladká a slaná voda, p da, skály, k ra, horké prameny 50-70 °�� � �

C, nejvy��í vrstva ledovce, dutiny chlup ledních m dv d , je sou ástí li�ejníku (p ibli�n 1/3� � � � � � �

zaji�tují cukry, houba vodu a podklad))5. �ivotní pot eby � � H2O, CO2, N2 (mají schopnost vázat plynný), sv tlo, skalní podklad, minerální látky�

ropu�t né ve vod .� �

6. Vodní kv t �� p emno�ené sinice v nádr�ích kde je dostatek �ivin. Vylu ují toxické (=jedovaté) látky.� �

Zp sobuje alergie, Nelze pou�ít jako zdroj pitné vody.�

7. U�ití sinic � zúro ování rý�ových polí (N�� 2). Výroba potravin s vysokým obsahem vitamín a �ivin. Ty�

jsou pak lehce stravitelné

Viry1. Charakteristika - nebu né �ivé systémy��� , schopné rozmno�ovat se uvnit hostitelské bu ky a tím� �

vyu�ívat její materiál, energii a enzymatické systémy. Nitrobun né organismy. ��

Mají vlastní DNA nebo RNA. Bílkovinový (�schránku na nukleovou kyselinu�) obal, který je odpov dný�

za p ichicení k vhodné bu ce (jaterní bu ka lov ka atd.)� � � � �

2. Stavba virionu (virová ástice � jedinec)�

Autotrofní � samo�ivícíFototrofní � zdroj energie je sv tlo�

� Neobalené

� Obalené

3. Stavba bakteriofága ->

4. D lení vir dle typ hostitel� � � � � Bakteríální viry � fágy� �ivo i�né viry � (v t�inou kulovité)�

� Viry rostlin� Viry hub� a jiné

5. Lytický cyklus viru (rozmno�ovací) �ádové hodiny�

1. P ichycení na povrh hostitelské bu ky� �

2. Vst íknu í genetické informace� �

3. Replikace genetické informace4. Tvorba virových bílkovin5. Samosestavování virion�6. Lyze bu ky � prasknutí, vyte ení� �

7. Uvoln ní desítek a� stovek nových�

virion�

Retroviry, HIV1. Lyzogenní cyklus � n které � fágy jsou schopné

krom � lytického cyklu také lyzogenního cyklu.1. Fágova DNA se po proniknutí do bu ky�

za lení do jejího DNA jako tzv. profák�

(p edfág).�

2. P i rozmno�ování takovéto bu ky, se� �

replikuje spolu s DNA3. Náhodn , nebo vlivem fyzikální i chemického podn tu se profág m �e v n které bu ce z DNA� � � � � �

vy lenit a za ít � � lytický cyklus.2. Virogenní cyklus � týká se n kterých � �ivo i�ných vir� �, jde o toté� jako u lyzogenního cyklu. (místo

profága je provirus). Za neleníli se virus dovnit d le�itého genu, znehodnotí� � �

jej se v�emi genetickými d sledky. Nekontrolované bujení -> vzniká nádor =�

rakovina. Pomocí pohlavních bu k se m �ou p enést i na potomstvo. V�� � �

lov ku bylo profág nalezeno víc ne� dost.� � �

3. Retroviry � pat í mezi RNA viry. Po proniknutí RNA do bu ky se RNA p epí�e. � � �

Tento postup se nazývá zp tná transkripce. � Transkripce je DNA -> RNA, je

Nukleová kyselina (DNA, RNA)

kapsidObal � cytoplazmatická membrána, odrt�ená od hostitelské bu ky�

Bílkoviny zodpov dné za p ichycení� �

Nukleová kyselina (DNA, RNA)

kapsidnukleokapsid

P íchytná �vlákna

Nuk. kys. hlavi ka�

Sta�itelný bi ík �(trubi ka)�

Bazální (základová) desti ka�

DNARNA

Zp

tná

�tran

skripce

Profágovo DNA Cizí DNA za len né� �

d le�itá pro tení DNA.� �

1. Zp tná transkripce�

2. DNA se za lení do DNA bu ky jako provirus� �

3. podle proviru bu ka neustále tvo í nové viriony (potomstvo), které bu ku � � �

opou�t jí �

4. Po vy erpání bu ka umírá� �

4. HIV -lidský virus ztráty imunity, který pat í mezi retroviry. Napadá jeden typ bílých krvinek, v nich� se�

mno�í, ni í tyto bu ky, jde o bu ky podílející se na imunitním systému. P ená�í se pohlavním stykem.� � � �

Po letech (probíhá skryt ) lov k, trpící HIV, umírá na banální chorobu, která by ani u normálního� � �

jedince nemohla propuknout. AIDS � syndrom získané nedostate nosti imunity�

5. P enos HIV�

� Pohlavním stykem� Krevní cestou (d íve i p i tranfuzi), nap íklad pou�ívání spole ných jehel (toxikomané), z matky na� � � �

dít p i porodu, krví HIV pozitivního lov ka� � � �

� 3 m síce po nákaze se v t le objeví protilátky, a� tehdy je virus zjistitelný. (U v�ech vir se hledají� � �

protilátky). Testy na HIV jsou anonymní pouze se souhlasem (t hotné �eny automaticky)�

Virová onemocn ní lov ka a zví at� � � �1. Rostliné viry (tem výhradn RNA viry) zp sobují nemoci rostlin. První popsaná virová choroba�� � �

tabáková mozaika roku 1892!2. Mají obvykle jednoho hostitele (zví ecí viry nejsou p enosné na lov ka a naopak)� � � �

Virus pta í ch ipky jen po vhodném �zk í�ení� s lidským virem.� � �

Viry zp sobují nebezpe né choroby zví at a lov ka� � � � �

3. P enos� � stejný postup p enosu jako bakterie�

� Kapénková infekce � vdechnuti, vzduchem. Nap íklad � ch ipka, rýma, zán ty horních cest� �

dýchacích.� Alimentární cestou � potravou, �pinavými prsty. Nap íklad � �loutenka � hepatitida A� Pohlavním stykem � HIV� Dotek, kontakt, infikované p edm ty � � � opar na rtu (skleni ka, ru ník), pásový opar, bradavice� �

� Krevní cestou � HIV, hepatitida B,C� Zví aty � � vzteklina � kousnutí nap . my�í, psem, ko kou, li�kou, � � klí�tová encefalitida - zán t�

mozkových blan4. P íklady dal�ích chorob�

� Mononukleóza� erné (pravé) ne�tovice�

� Plané ne�tovice� D tská obrna�

� Spalni ky�

� Zard nky�

� P íu�nice�

� �lutá zimnice� Slintavka a kulhavka � u prasat a skotu

5. Onkoviry � za lenují se jako proviry do DNA a vná�ejí do ní onkogen. Ten zp sobuje� �

nekontrolovatelné mno�ení => rakovinu.6. Léky proti vir m �� a� na vyjímky neexistují (antibiotika jsou pro bakterie). Existuje pár p sobících na�

molekulární úrovni. Nap íklad Acyklovir � proti p vodc m oparu. Existují drahé léky proti retrovir m,� � � �

ale HIV se velmi rychle vytvá í rezistenci � odolnost.�

7. Imunizace, o kování�

� T lo se brání tvorbou protilátek. Tu lze vyvolat i o kováním. Vpravením usmrcených i oslabených� � �

nebo jen molekul povrchové struktury virionu. � Proti ch ipce lze o kovat. Mutuje p ibli�n rok, HIV je v ka�dé generaci jiné, tudí� o kování nelze� � � � �

provést a nep sobí na n protilátky.� �

8. Význam viru� Význam viru je v�dy pro lov ka negativní � �

� Spolupodílí se na zabrán ní p emno�ení ur itých druh .� � � �

� Má význam i v evoluci, p ená�í toti� n kdy geny mezi organismy.� �

� 7 % lidské DNA jsou proviry!

Eukaryota = eukarya1. Charakteristika

� Organizmy s eukaryotním typem bu ky. �

2. Eukaryotní bu ka�

� Jádro je od okolí odd leno�

cytoplazmatickou membránou.� Obsahuje spoustu membránových

struktur.� Obsahuje cytoskelet � bun nou��

kostru.� Obsahuje mitochondrie� Má bohat�í genetický materiál

(DNA), obsahem i rozsahem jekomplikovan ji uspo ádaná� �

3. Vznik jádra

4. Vznik mitochondrií� Vznik vysv tluje � endosymbiotická teorie

� Asi p ed 2 mld. let. v t�í prokaryotní bu ka pohltila men�í bu ku se schopností oxidovat� � � �

vzdu�ný kyslík, a získávat tím velké mno�ství energie. Bu ku nestrávila, ta se stala vnit ním� �

symbiontem (endosymbiont endo � vevnit ) a pozd ji ztratila svoji samostatnost => stala se� �

organelou

5. D kazy p vodu mitochondrií z bakterií� �

� Mají vlastní DNA a to kru�nicovou molekului jako prokaryota. V t�ina gen p esunuta do jádra� � �

bu ky. Mitochondrie se nem �ou osamostatnit. Lidské mitochondrie mají 37 gen , pro �ivot je� � �

jich pot eba minimáln 300!� �

� Mají vlastní rybozómy � stejného typu jako prokaryota (bakterie)� Mají 2 membrány � vlastní a bu ky (viz obrázek)�

� Rozmno�ují se d lením jako bakterie�

DNA DNA DNA DNA

Eukaryotická bu ka�1. (Cyto)plazmatická membrána

� Ohrani uje vnit ní prost edí bu ky od vn j�ího� � � � �

� Je tvo ena dvojvrstvou fosfolipid (je polopropustná � tzn. voln propou�tí� � �

vodu ale ne látky v ní rozpu�t né )�

2. Cytoplazma� Obsah bu ky mezi cytoplazmatickou membránou a jádrem�

� Obsahuje mnoho organel� Tekutá slo�ka se nazývá cytosol

3. Jádro � karyon, nucleos� Obsahuje genetickou informaci. Instrukce pro fungování organizmu jako celku. Na

povrchu má dvojitou membránu s póry (2x cytoplazmatická)

4. Endoplazmatické retikulum � ERP� Drsné (p ichycené ribozomy) a hladké�

� Systém plochých m chý k a kanálk . Bílkoviny vytvo ené na rybozomech drsného � � � � �

EPR pronikají dovnit EPR, kde jsou upraveny. V od�krcených m chý cích se p esouvají do Golgiho� � � �

aparátu.5. Golgiho aparát (komplex, systém)

� Systém odd lených plochých m chý k , vn m� se bílkoviny (z EPR) dále chemicky upravují a t ídí� � � � � �

do m chý ku dvou typ .� � �

6. Lyzozomy� Obsahují hydrolytické = �bun né trávící� enzymy, �t pí organické látky p ijaté bu kou nebo�� � � �

opot ebovaný materiál vlastní bu ky.� �

7. Sekre ní vá ky� �

� Obsahují látky ur ené �na export�, putují na okraj bu ky a vylijí obsah vn .� � �

8. Ribozomy� Syntéza bílkovin

9. Mitochondrie� V nich probíhá bun né dýchání, tj. oxidace organických látek an vodu a CO�� 2 a vytvá í se ATP�

(adnozintrifosfát). Co� je �balí ek� energie pro �ivotní pchody v bu ce� �

10. Cytoskelet� bun ná kostra, le�ení na kterém jsou nav �eny n které organely.�� � �

� Obsahuje:� Mikrotubuly� Mikrofilamenta� St ední filamenta�

11. v rostlinné bu ce navíc�

1. Bun ná st na�� �

� Pevný obal bu ky, ud luje jí tvar, brání prasknutí. Z celuózy� �

2. Chloroplast� Obsahují zelené barvivo chlorofyl a probíhá v nich fotosyntéza

3. Vakuola� Vodné roztoky r zných látek�

Fotosyntéza (str. 17)1. Je slo�itý d j, probíhající v chloroplastech, p i kterém se vytvá ejí organické látky cukr (glukóza) z� � �

anorganických látek CO2 a H2O. Jde o redukci CO2 na cukr. Jako odpadní látka vzniká O2, tentovznikajicí kyslík pochází z vody.6 CO2 + 6 H2O + en.-> C6H12O6 + 6 O2 6 CO2 + 12 H2O + en.-> C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O

2. Dv fáze fotosyntézy�

� Sv telná � zachycení energie sv tla � � chlorofylem A a její p evedení do chemických vazeb ATP a�

vysokoenergetických elektron v NADPH + H� +

� Temnostní � redukce, CO2 na C6H12O6 s vyu�itím energie ze sv telné fáze.�

3. Sv telná fáze�

� V chlorofylu A ú inkem sv tla vznikají vysokoenergetické elektrony, ty prost ednictvím enzymu� � �

p edávají�

a) z fotosystému II do fotosystému Ib) z fotosystému I do fotosystému IZ fotosystému I odcházejí vysokoenergetické elektrony jako sou ást enzymu NADPH. P edané� �

elektrony z fotosystému II se dopl ují z fotolýzi vody�

4. Temnostní fáze

5.� Vzniklý C6H12O6 p echází z chloplastu do cytosolu a bu se spot ebovává, nebo se transportuje do� � �

jiných bu k ke spot eb , i k ulo�ení do zásoby. Ukládá se formou �krobu � ten je nerozpustný.�� � � �

Ukládá se do tzv. zásobního pletiva (co� je v t�inou podzemní ást rostlin)� �

Dýchání, uvol ování energie v bu ce� �1. Pro zají�t ní �ivotních pohod musí získávat bu ka získávat energii. Uvol ují ji z organických látek,� � � �

nap íklad cukr , které si získává z okolí, nebo z látek vytvo ených p i fotosyntéze. (Nap íklad bu ky� � � � � �

mimo slunce jej musí dostat)Ve�kerá energie je p evád na do slou eníny ATP (adenozintrifosfát), který je vhodným �balí kem�� � � �

energie pro r zné d je. (bu ka cukry NIKDY nepou�ívá p ímo)� � � �

2. Druhy metabolismu � tímto procesem se cukry p evedou na ATP�

� Anaerobní metabolismus � bez O2 � Glykolýza + Kva�ení (alkoholové, mlé né...)�

� Aerobní metabolismus � s O2 � Glykolýza + Krebs v cyklus + tvorba ATP�

3. GlykolýzaC6H12O6 kys. pyrohroznová ( )

Následuje� kva�ení - �úklid� po glykolýze (bez energetického zisku), kyselina pyrohroznová se m ní na�

ethanol (ethanolové kva�ení) nebo kyselinu mlé nou (mlé ným kva�ením)...� �

2 e-

ADP + P

ATP

A.

fotony

fosfát

Fotosystém I

2 e-

Fotosystém II

NADPH+H+

ADP + P

ATP

B.

A. necyklická fosforylaceB. cyklická fosforylace

vysokoenergetické e-

Fotolýza vody:4 H

2O -> 4 OH- + 4 H+

4 * OH � radikál, neoby ejn � �reaktivní.4 * OH -> 2 H

2O + O

2 (uniká)

6 5C 6 6C

12 3C

6 5C +1 6C

Calvin v �cyklus

6 CO

2

18 ATP

18 ADP + 18 P12 (NADPH+H +)

12 NADPH +

ATP -> ADP + P + energie

2 3C

2 ADP + P 2 ATP � istý energetický zisk�

� Kresb v cyklus�

4. Aerobní metabolismusa) V matrix - P i obojím se získávají vysokoenergetické elektrony (sou ást NADH+H� � + a

FADH2)� Dekarboxylace � odd lení karoxylové skupiny =>�

zbytek dvojuhlíkatá látka. Uvol uje se CO� 2

� Kresb v cyklus � postupné odbourávání dvojuhlíkatého�

zbytku. Uvolní se CO2

b) Na vnit ní stran membrány mitochondrie v tzv. dýchacím et zci (= ada enzym )� � � � � �

vysokoenergetické elektrony p edají svoji energii, která je v kone né fázi p evedena do ATP.� � �

energie + ADP + - > ATP

2e- + ½ O2 + 2 H+ -> O2- + 2H+ -> H2OCelkový energetický zisk na 2 molekuly kyseliny pyrohroznové (= 1 molekula cukru) je 34 ATP.Glykolýza + anaerobní met= 36

Bun ný cyklus��1. Sled d j probíhajících v bu ce od jejího vzniku rozd lením, po okam�ik kdy z ní d lením vznikají� � � � �

dal�í dv dce iné bu ky.Zahrnuje r st bu ky a jejich slo�ek, d lení jádra a ostatních organel a vlastní� � � � � �

d lení.�

MitózaInterfáze, S-fáze (syntetická fáze), mitóza (její funkce a pr b h), Profáze, Metafáze, Anafáze, Telofáze,� �cytokinezeProfáze

Metafáze

Od anafáze za íná cytokineze.�

�ivo i�né bu ky� �

C C CO

OH

Matrix

P

Oxida ní foforylace�

2 sesterské chromatidy

centromera

2 kopie DNA

centriol chromatidy

jadérko

vlákna d lícího �v eténka�

AnafázeTelofáze

Rostlinné bu ky� Houby

MeózaSmyslem je sní�ení po tu chromozom na polovinu, ob sou ásti jsou upravené mitózy.� � � �

Meóza I

Profáze:1. Vytvo í se chromozomové páry �

2. Crossing-over

Telofáze:

Meóza IIProfáze:

Anafáze

Jak se bu ky rozmno�ují (mitóza a meióza)�

Mnohobun né organismy za ínají sv j �ivot jako jediná bu ka, zygota, která vznikne splynutím spermie a�� � � �vají ka. Zygota se rozd lí ve dv bu ky, které se znovu opakovan d lí. Vzniklé bu ky se specializují svým� � � � � � �tvarem a funkcí a vytvá ejí r zné tkán a orgány, a� vznikne celý mnohobun ný organismus. � � � ��

Bun ný cyklus: d lení a r st bun k�� � � �

Období �ivota bu ky od jejího vzniku, tj. rozd lením bu ky mate ské, a� po její �zánik� tím, �e se� � � �rozd lí na dv bu ky dce iné, ozna ujeme jako bun ný cyklus. � � � � � ��

Bun ný cyklus má dv hlavní fáze: interfázi a bun né d lení. Bun né d lení se skládá ze dvou�� � �� � �� �

Maminka

Tatínek

Metafáze Anafáze

Metafáze

proces : d lení jádra a d lení bu ky. Jádro se m �e d lit dv ma zp soby: ast j�í zp sob, kterým se� � � � � � � � � � �d lí jádra v t�iny bun k, se nazývá mitóza a zp sob, kterým vznikají jádra pohlavních bun k, se� � � � �ozna uje jako meióza.�

Interfáze je nejdel�í fází bun ného cyklu, b hem které bu ka roste a p ipravuje se k�� � � � novému d lení. Má�3 ásti: G1, S� (= syntetická fáze) a G2. Jádro bu ky v� této fázi obsahuje chromatin, který je tvo en�rozvoln nými vlákny DNA. V� S-fázi dochází ke zdvojení (replikaci) v�ech molekul DNA.

Mitóza dává vznik jádr m se stejným po tem chromozom jako m la� � � �

mate ská bu ka� �

Mitóza je zp sob d lení jádra, kdy z� � jedné mate ské bu ky vzniknou dv bu ky dce iné, které mají� � � � �v jádrech stejný po et chromozom jako m la bu ka mate ská. Nap íklad bu ky lov ka mají 46� � � � � � � � �chromozom a mitotickým d lením jejich jader vznikají bu ky, které mají rovn � 46 chromozom .� � � � �Dce iné bu ky mají stejné geny a jsou tedy po genetické stránce naprosto shodné.� �

Mitóza se uskute uje p i d lení bun k, které zaji� uje r st organismu i náhradu po�kozených bun k�� � � � � � � �v tkáních, nebo p i nepohlavním rozmno�ování organism , kdy noví jedinci jsou geneticky zcela shodní� �s mate ským organismem (nap . nepohlavní pu ení nezmara).� � �

Mitóza probíhá ve ty ech fázích, které nazýváme profáze, metafáze, anafáze a telofáze. � �

Profáze. Na za átku profáze se v� jád e objeví chromozomy, které vznikly spiralizací a kondenzací�vláken DNA (ka�dá dvojice molekul DNA vzniklá replikací z jedné p vodní p edstavuje 1 chromozom).� �Ka�dý chromozom je tvo en dv ma sesterskými chromatidami, které jsou spojeny v� � míst nazývaném�centromera. Ka�dý chromozom obsahuje dv stejné molekuly DNA. V� ka�dé chromatid je jedna�molekula DNA. V profázi se jaderný obal rozpadá a mizí jadérko. V bu ce vzniká d licí v eténko, které� � �je tvo eno mikrotubuly.�

Metafáze. Tvorba d licího v eténka je dokon ena. Chromozomy se p ipojují v míst centromer na� � � � �vlákna d licího v eténka a shromá�dí se v� � rovníkové rovin bu ky (zde vytvá ejí tzv. metafázní� � �desti ku).�

Anafáze. Spojení mezi sesterskými chromatidami ka�dého chromozomu se p eru�í a chromatidy se od�sebe odd lí. Jednotlivé chromatidy jsou ta�eny zkracujícími se vlákny d licího v eténka k� � � opa ným�pól m bu ky. Chromatidy se stávají samostatnými chromozomy nov vznikajících jader.� � �

Telofáze. Kolem chromozom se znovu vytvo í jaderný obal. Zaniká d licí v eténko. Dv nová jádra mají� � � � �stejný po et chromozom jako m lo jádro mate ské bu ky. Chromozomy se za nou postupn� � � � � � �rozvol ovat, a� se stanou sv telným mikroskopem nepozorovatelnými.� �

Cytokineze rozd luje cytoplasmu za vzniku dvou nových bun k� �

Na rozd lení jádra navazuje bezprost edn rozd lení celé bu ky, které se nazývá cytokineze.� � � � �Cytokineze probíhá u bun k �ivo i�ných a rostlinných odli�ným zp sobem.� � �

Na povrchu �ivo i�né bu ky vznikne d lící rýha a bu ka se postupn za�krtí (pomocí sta�itelného� � � � �prstence, který vznikne na vnit ní stran cytoplazmatické membrány a je tvo en mikrofilamenty) a� � �vzniknou dv nové dce iné bu ky.� � �

Na povrchu rostlinné bu ky je bun ná st na, která se musí vytvo it také na povrchu obou dce iných� �� � � �bun k. Uprost ed mate ské bu ky se za ne od st edu tvo it desti ka, která vzniká z� � � � � � � � polysacharid a�bílkovin. Materiál pro tvorbu nové bun né st ny je dopraven ve vá cích, které se odlou ily od Golgiho�� � � �aparátu. Vá ky splývají a vytvá ejí desti ku. Desti ka se postupn zv t�uje, a� rozd lí bu ku na dv� � � � � � � � �nové.

Meióza redukuje po et chromozom na polovinu � �

Mnoho organism se rozmno�uje pohlavním zp sobem. Pohlavní bu ky splývají dohromady a vzniká� � �zygota. Ze zygoty vzniká zárodek, který se vyvíjí v dosp lého jedince. Aby nový organismus m l stejný� �po et chromozom jako rodi e, musí gamety obsahovat polovi ní po et chromozom . Bu ky lov ka� � � � � � � � �obsahují 46 chromozom . Pohlavní bu ky (vají ka a spermie) mají 23 chromozom , tak�e kdy� splynou� � � �dohromady, vzniká zygota, která má op t 46 chromozom .� �

46 chromozom v� lidských bu kách je tvo eno dv ma sadami po 23 chromozomech. Jedna sada� � �chromozom pochází od matky, druhá sada od otce. Bu ky, které mají dv sady chromozom ,� � � �nazýváme diploidní. Pohlavní bu ky mají jednu sadu chromozom a ozna ujeme je jako haploidní.� � �Redukci po tu chromozom na polovinu zaji� uje p i vzniku pohlavních bun k zvlá�tní typ d lení jádra,� � � � � �který nazýváme meióza.Meióza v sob zahrnuje dv d lení, která se ozna ují jako meióza I a meióza II. Meióza I i meióza II� � � �probíhají ve ty ech fázích stejn jako mitóza (ozna ují se: profáze I, metafáze I, anafáze I, telofáze I a� � � �profáze II, metafáze II, anafáze II, telofáze II).

B hem prvního d lení (meióza I) se chromozomy rozd lí do dvou sad a do ka�dé dce iné bu ky p ejde� � � � � �jedna sada chromozom . B hem druhého d lení (meióza II) se chromozomy chovají stejn jako p i� � � � �mitóze, ka�dý se rozd lí na dv chromatidy, které p ejdou do dvou dce iných bun k. Výsledkem meiózy� � � � �je vznik ty dce iných bun k, které mají polovi ní po et chromozom ne� má bu ka mate ská.� � � � � � � � �

Meióza IMate ská bu ka je diploidní, co� znamená, �e ka�dý typ chromozomu obsahuje dvakrát. Jedna kopie� �chromozomu pochází z mate ského organismu, druhá z� otcovského organismu. Tyto dva chromozomystejného typu (nejsou zcela identické) jsou ozna ovány jako homologické chromozomy. Lidské bu ky� �mají 23 pár homologických chromozom (2n = 46).� �

Na za átku d lení se homologické chromozomy spárují a vytvo í tzv. bivalenty. Ka�dý je p itom tvo en� � � � �dv ma sesterskými chromatidami, tak�e ka�dý bivalent obsahuje ty i chromatidy le�ící vedle sebe.� � �

V profázi I m �e dojít k� tomu, �e se v bivalentu p ek í�í dv nesesterské chromatidy a vym ní si� � � �odpovídající ásti chromatid. Tento d j se nazývá crossing-over. Crossing-over p edstavuje genetickou� � �rekombinanci a má velký význam pro genetickou variabilitu organism rozmno�ujících se pohlavním�zp sobem.�

B hem metafáze I se páry homologických chromozom , které jsou stále spojeny dohromady� �v bivalenty, shromá�dí v rovníkové rovin bu ky a p ipojí se na vlákna d licího v eténka.� � � � �

V anafázi I se homologické chromozomy od sebe odd lí a jsou p itahovány k� � opa ným pól m bu ky.� � �Ob chromatidy ka�dého chromozomu z stávají pevn spojeny.� � �

V telofázi I vznikají dv jádra, která mají polovi ní po et chromozom .� � � �

Meióza IIMeióza II navazuje na meiózu I a probíhá stejn jako mitóza. V� anafázi II se sesterské chromatidychromozom od sebe odd lí a jsou p itahovány k� � � opa ným pól m bu ky. Vznikají dce iné bu ky� � � � �s haploidním po tem chromozom .� �

SouhrnV pr b hu svého �ivota prochází bu ka obdobími r stu a d lení. Období od vzniku bu ky d lením p es� � � � � � � �její r st, d lení jádra a� po její rozd lení v� � � bu ky dce iné, se nazývá bun ný cyklus. Bun ný cyklus má� � �� ��dv hlavní fáze: interfázi a bun né d lení. V� �� � interfázi bu ka roste a p ipravuje se k� � novému d lení�zdvojením (replikací) molekul DNA. Bun né d lení se skládá ze dvou proces : d lení jádra a d lení�� � � � �bu ky. Bun né d lení za íná d lením jádra a je dokon eno rozd lením bu ky (cytokinezí).� �� � � � � � �

Mitóza je zp sob d lení jádra, které probíhá ve ty ech fázích: profáze, metafáze, anafáze a telofáze. P i� � � � �mitóze vzniknou z jedné mate ské bu ky dv bu ky dce iné, které mají v� � � � � jádrech stejný po et�chromozom jako m la bu ka mate ská.� � � �

Meióza je zp sob d lení jádra, p i kterém vznikají pohlavní bu ky s� � � � haploidním po tem chromozom .� �P i meióze vzniknou z� jedné bu ky mate ské ty i dce iné bu ky, které mají polovi ní po et� � � � � � � �chromozom ne� m la bu ka mate ská. Meióza probíhá jako dvojí d lení ozna ované meióza I a� � � � � �meióza II. V pr b hu prvního d lení vytvá ejí páry homologických chromozom bivalenty a m �e� � � � � �docházet ke crossing-overu (vým n ástí nesesterských chromatid homologických chromozom ).� � � �V anafázi se chromozomy rozestoupí do dvou haploidních sad. Meióza II probíhá stejn jako mitóza.�

� í�e�: Prvoci (Protozoa)�

1. Sb rný taxon zahrnující n kolik� �samostatných skupin, ka�dá z jednohovýlu ného p edka, ale jako celek prvoci� �nepocházejí z jednoho výlu ného�p edka. �

Jde o jednobun né eukaryotní��organizmy s v t�inou heterotrofním�(zdrojem uhlíku jsou org. látky)zp sobem vý�ivy. => proto byli azeni� �jako kmen jednobun ných �ivo ich .�� � �

2. Charakteristika� T lo je tvo eno jedinou eukaryotní� �

bu kou, která zaji�tuje v�echny��ivotní funkce.

� Jde o nejslo�it j�í bu ky � krom obecných organel obsahují také speciální organely pro zaji�t ní� � � �t chto funkcí.�

� Jsou celosv tové roz�í ení� �

� Ve vod (slaná i sladká)�

� V p d� �

� V t le mnohobun ných organizm jako paraziti (p vodci záva�ných chorob)� �� � �

3. Organely opory a ochrany� Pelikula (pouze n kte í) � pevná a pru�ná blanka na povrchu� �

� Pancí e � brn ní, není jednolité� �

� Schránky � Vápenaté (CaCO3), K emi ité (SiO� � 2)

Cysty � klidová stádia ��ivé konzervy� vytvá ená za nep íznivých podmínek (vyschnutí) k p e�ití.� � �

4. Organely pohybu

� Bi íky � pohyb za bi íkem (=ta�ný bi ík)� � �

� Brvy � malé bi íky po celém obvodu, synchronní�

� Pano�ky � p elévání hmoty v bu ce s vhodným obalem, mohou být velmi� �malé

5. Osmoregula ní a vylu ovací organely� �

U sladkovodních prvok : do jejich t la proniká neustále nová voda v d sledku osmózy (molekuly vody� � �pronikají p es polopropustnou membrán do místa kde je v t�í koncentrace rozpu�t ných látek.� � � �

Sta�itelné vakuoly vodu vychytávaji a vypou�t jí ven.�

6. Rozmno�ování

� Nepohlavní� D lení�

� P í né� �

� Podélné� Rozpad na mnoho jedinc�

� Schizogonie� Sporogonie

� Pohlavní = vytvá ení sami ích a sam ích pohlavních bun k a jejich splývání v zygot� � � � �

� Konjugace (u nálevník ) � vým na genetického materiál� � �

Kmen: Bi íkovci (��ivo i�ní� bi íkovci)� � �

1. Pohyb pomocí jednoho nebo více bi ík . U n kterých� � �undulující membrána.

Mnozí jsou paraziti �ivo ich , zp sobují záva�né choroby� � �

2. Trypanozoma spavi ná� � �ijí v krvi, p ená�í je moucha�bodalka tse-tse. Zp sobuje spavou nemoc (vy erpání =>� �spánek, ospalost => smrt). Výskyt v ba�inatých oblastech Afriky.

Trypanozoma dobyt í � � dobytek v Africe

Trypanozoma rhodézská � lidská forma, nejhor�í varianta3. Bi enka po�evní (Trichomonióza)� � v pochv �en (i mo ové cesty mu� /�en). Zp sobuje výtoky,� � � �

p enos pohlavním stykem. U t hotných matek m �e nastat potrat.� � �

Lamblie st evní � zp sobuje st evní onemocn ní (zán ty, hore ky, pr jmy). Hlavn d ti. Objevil ho� � � � � � � � �eský léka .� �

4. Brvitky � symbionti v trávícím traktu v�ekaz (= termiti). Mají schopnost trávit celuózu (a v�ekazy�mají schopnost trávit je).

Kmen: Krásnoo ka (�rostliní� bi íkovci)� �

1. Pohyb pomocí dvou bi ík . Na povrchu pelikula (pevná� �slupka), ervená skvrna stigma = clonka poblí��sv tlo idelného místa, které ídí pohyb ke sv tlu.� � � �

Rozmno�ují se podélným d lením.�

2. Mnohé druhy jsou bez chloroplast => jen heterotrofní�zp sob vý�ivy. �ijí rádi v prost edích s velkým obsahem� �organické hmoty.

Kmen: Ko enono�ci�

1. Nazýváme je tak kv li v tv ní �ko en �. Pohyb a p íjem potravy pomocí pano�ek.� � � � � �

M avka Velk�

Pohlcení = fagocytóza

M avka úplavi ná�� �

St evní parazit, zp sobuje m avkovou úplavici (=> pr jmy).� � �� �

Kmen: Nálevníci� Nejdokonaleji vyvinutí prvoci

(dob e vyvinuté organely,�sta�itelné vakuoly) =>nejslo�it j�í stavba�

� Dv jádra�

o Makronukleos � vegetativní funkce, kopie genetickéinformace pro tení�

o Mikronukleos � genetická informace prorozmno�ování

� T lo pokryté brvami�

�Trepka velká

o Rozmno�uje se p í ným d lením� � �

(ale i konjugace)

o Výskyt ve zne i�t ných vodách� �

=> výborný indikátoro Nep íznivé podmínky => cysty�

� Slávinka obecnáo �ije na vodních rostlinách

� Ví enka�

o Kolonie

� Konjugace nálevník�1. Makronukleos zaniká2. Meióza

3. 3 ze 4 nových jader zanikají

Undulující membrána

Bi íky�

Chlorofyl

Jádro

Stigma

Krásnoo ko zelené�

Jádro

Potrava

n n2n 2nn n

n

n

2n 2n

Meióza Mitóza

Potravní vakuoly

Mikronukleos

Makronukleos

Zárodek potravní vaukolyBun ný hltan��

Bun

ná ú

sta

��Sta�

iteln

á va

kuol

a

4. Mitóza

Kmen: Bacho ci��ijí v v bachoru p e�výkavc (kráva atd.). �ivo ich netráví celuózu, to co je hlavní slo�kou rostlinné� � �potravy. V bachoru tráví celuózu bakterie a mno�í se. Bakterie jsou potom stráveny bacho ci, a mno�í�se. P e�výkavec nakonec stráví bacho ce.� �

Kmen: VýtrusovciVýhradn paraziti, jak obratlovc tak bezobratlých. Pat í sem p vodci t ch nejzáva�n j�ích onemocn ní� � � � � � �(malárie, toxoplasmóza). Vyzna ují se asto slo�itým vývojovým cyklem, st ídáním hostitel pohlavním i� � � �nepohlavním rozmno�ováním. St ídání hostitel je d le�ité pro roz�i ování parazita, zejména p enos na� � � � �následujícího hostitele.

Rozmno�ování:� pohlavní � gamogonie � splývání sam ích a sami ích gamet v� � zygotu

� nepohlavní :schizogonie � rozpad na desítky a� stovky jedinc najednou (merozoiti)�

sporogonie � vznik stovek infek ních jedinc napadajících dal�ího hostitele (sporozoiti)� �

KrvinkovkyParazitují v ervených krvinkách obratlovc v etn lov ka � zp sobují malárii (nejroz�í en j�í� � � � � � � � �onemocn ní lov ka, 300� � � 000 000 nemocných, ro n 2� � 000 000 zem e; tropy, ba�inaté oblasti).�P vodce p ená�í komár rodu Anopheles.� �

Vývojový cyklus: Ve slinách komára sporozoiti � �típnutím do krve lov ka � napadají nejprve jaterní� �bu ky � schizogonie (vznik 16 � 32 merozoit ) � napadají ervené krvinky � schizogonie � merozoiti� � �op t napadají ervené krvinky a stále dokola. V n kterých ervených krvinkách vzniknou pohlavní� � � �jedinci, jejich vývoj m �e pokra ovat a� v� � �aludku komára po nasátí � vznik pohlavních bun k � splynutí�v zygotu (gamogonie) � ta se prosouká se st nou �aludku do t lní dutiny komára � vytvo í se oocysta �� � �v ní pak a� 1 000 sporozoit (sporogonie) � sporozoiti do slinných �láz. A znovu.�

Rozpad ervených krvinek � uvoln ní merozoit � probíhá v� � � pravidelných cyklech (1, 3, 4 dny � podledruhu krvinkovky) � je to spojeno s malarickým záchvatem (hore ka, zimnice). Vy erpání organismu,� �smrt. Klasický lék � chinin.

Vymýcení malárie (v ur ité oblasti) je finan n mimo ádn nákladné � nelze provést v� � � � � rozvojovýchzemích ani v zemích s tr�ním hospodá stvím, kde je pot ebné bohatství ukryto v� � soukromém sektoru.

Kokcidie jaterníZp sobuje kokcidiózu � nemoc králík a zajíc . Parazit napadá játra, zví e pomalu roste, hubne,� � � �ch adne, hyne. Maso zabitého nemocného králíka lze konzumovat, ale mezi k �í a kostmi ho k� � p íprav� �pokrmu mnoho nezbude.

Kokcidie ko i í (Toxoplazma gondii)� �

Zp sobuje nemoc toxoplasmózu. Hostitelem jsou ko kovité �elmy (ko ka domácí) � v� � � nich se parazitrozmno�uje pohlavn � mezihostiteli jsou teplokrevní �ivo ichové � ptáci, savci ( asto my�i) v etn� � � � �lov ka. Ko ka se nakazí konzumací zví ete (my�i) obsahujícího zárodky, zví e oocystami z� � � � � trusu ko ek.�lov k se nakazí oocystami z� � trusu ko ek (venkovské dvorky, pískovi�t ) nebo nedostate n tepeln� � � � �

upraveným masem se zárodky.Po nákaze se mikroskopické zárodky usazují a opouzd ují v� mozku a o ích a setrvávají tam do konce��ivota mezihostitele. Lidský imunitní systém brání rozvoji toxoplasmózy. P i jakémkoliv oslabení�imunity (drogy, HIV/AIDS aj.) se toxoplazmy v t le mno�í, vznikne vá�né onemocn ní a m �e nastat� � �smrt.V R asi 1/3 osob prod lala toxoplasmózu, v t�inou prob hne nákaza bezp íznakov (inaparentn ), pak� � � � � � �se zárodky opouzd í. Nakazí-li se t hotná �ena, dojde v� � lep�ím p ípad k� � potratu, v hor�ím k narozeníznetvo eného plodu. Je vá�né podez ení, �e opouzd ené zárodky v� � � mozku prodlu�ují reak ní dobu, co��se stává osudným p i autonehodách. Touto cestou toxoplasmóza usmrcuje víc osob, ne� kolik zabíjí�malárie. Dále existuje vá�ná domn nka, �e ti, co prod lali toxoplasmózu mají mírn pozm n ný� � � � �charakter, zejména se bou í proti konven nímu jednání, proti pravidl m (�rebelové�). (Spory s� � � �éfem,spolupracovníky, nekonformní jednání a z toho plynoucí potí�e; to v�e ale m �e mít mnoho jiných�p í in).� �

� í�e�: Chromista�

Tak jako prvoci byli d ív pova�ováni za�jednobun né �ivo ichy, byla chromista�� �pova�ována za sou ást ni��ích rostlin ( as),� �jednobun ných i mnohobun ných.�� ��Podobn jako v� p ípad prvok jde o sb rný� � � �taxon zahrnující n kolik samostatných�skupin (kmen ), z� nich� ka�dápravd podobn pochází z� � jednoho výlu ného�p edka, ale jako celek chromista nepocházejí�z jednoho výlu ného p edka.� �

Jde o eukaryotní jednobun né nebo��mnohobun né organismy, n které�� �fotosyntetizují (autotrofní vý�iva) � tedy majíchloroplasty, jiné chloroplasty nemají a �ivíse heterotrofn . Dosavadní poznatky ukazují, �e heterotrofní chromista se vyvinula z� autotrofních p edk� �ztrátou chloroplast .�

Ta chromista, která mají chloroplasty, se od skute ných rostlin li�í tím, �e jejich chloroplasty jsou zcela�jiného p vodu (mj. místo 2 povrchových membrán mají 3 nebo dokonce 4) � vznikly sekundární (nebo�terciární) endosymbiózou.Endosymbióza:

� primární� Primární endosymbióza (pohlcení chlorplast�

bu kou)�

� sekundární� Sekudnární endosymbióza (pohlcení bun k s ji��

pohlcenými chloroplasty.� terciární

� Tericální endosymbióza (pohlcení bun k ze sekundární�endosymbiózy)

Mezi chromista se adí i n které organismy d íve azené k prvok m (opalinky) nebo k houbám (oomycety =� � � � �asovky). Skupina d íve zvaná �hn dé asy� i obecn ji �hn dá vývojová v tev as� (charakterizovaná� � � � � � � � �

p ítomností chlorofylu a a chlorofylu c a hn dého barviva fukoxantinu ve svých chloroplastech) a azená� � �mezi ni��í rostliny ( asy) je dnes vesm s azena ke chromist m.� � � �

Mnohá jednobun ná chromista jsou bu ky typu bi íkovc (se dv ma nestejn dlouhými bi íky). N která�� � � � � � � �mnohobun ná chromista jsou obrovské mo ské organismy se stélkou a� 40 � 60 m dlouhou � nap .�� � ��hn dé asy� chaluhy. (Jako stélka se ozna uje t lo rostlin, hub nebo chromist, které není rozli�eno v r zná� � � � �pletiva a orgány jako je t eba ko en, stonek, list).� �

ZlativkyRozsivky

Jednobun né, s dvoudílnou k emitou schránkou, její� díly do sebe zapadají jako dno a víko krabice.�� �Rozmno�ují se nepohlavn d lením nebo pohlavn (splývání gamet v zygotu). Jsou mo ské, sladkovodní,� � � �n které druhy �ijí v p d .� � �

� Kulaté

� Oválné

� Mají k emi itou schránku (SiO� � 2).� Nepohlavní rozmno�ování d lení:�

� Jeli n která bu ka p íli� malá, odhodí schránky, vytvo í gamety a rozmno�uje se pohlavn . Nové� � � � �bu ky dorostou do p vodní velikosti, ty si vytvo í nové schránky.� � �

Hn dé asy� �

P evá�n mo ské � v m lkých vodách p i pob e�í. Nap . chaluha bublinatá. Nejv t�í z hn dých as mají� � � � � � � � � �t lo rozli�ené na ásti, které svým vzhledem p ipomínají listy, stonky, ko eny rostlin (p esto jde o� � � � �

JádroJádro

Jádro

nukleomorf

No

vé

stélky). Stélky velkých hn dých as se vyu�ívají jako krmivo.� �

Oomycety ( asovky)�

Bez chloroplast (jejich p edkové je v minulosti ztratili). D íve byly azeny k houbám, p esto�e jejich� � � � �bun ná st na není z chitinu (jako u hub), ale z�� � celulózy.Plíse bramborová � nebezpe ný parazit brambor, napadá listy, pak i hlízy. Nutnost o�et ovat� � �bramborová pole vhodnými post iky.�

V etenatka révová (�peronospora�) �nebezpe ný parazit vinné révy � napadá listy i bobule. Ochrana �� �m naté post iky (skalice modrá + vápenec, tzv. bordeauxská jícha, resp. moderní post ikové�� � �prost edky). V 19. stol. byla peronospora zavle ena z� � Ameriky do Evropy a spolu s dal�ími nep íznivými�faktory p isp la k� � omezení p stování vinné révy (prodra�ila p stování, které se pak na mén vhodných� � �pozemcích u� nevyplatí � z staly jen názvy typu �Vinohrady�, �Na Vinici�).�

Typy stélekStélka = t lo, není organizováno, tzn. není rozli�eno v n jaké orgány. Typické pro chromista, ni��í rostliny.� �

1. Moradoidní stélkaM �ou se pohybovat.�

2. Rhizopodová stélkaN kdy se jí íká m avkovitá. M �e se� � �� � pohybovat

3. Kulovitá stélkaN kdy se jí íká kokální. Nepohybuje se� �

4. Vláknitá stélka

N kdy také tridiální. D líme na nev tvené (obr. A) a v tvené (obr. B)� � � �

5. Trubicová stélkaN kdy také sifonální, bu ky nejsou odd leny, m �e vypadat jako �vak�.� � � �

6. Sifonokladální stélkaas od asu je trubice p epa�ena, m �e se v tvit.� � � � �

7. Pletivová stélkaP sobí dojmem rostliny, na pohled m �eme identifikovat: �ko ínky�,� � ��lístky�, �stonek�.

í�e: Rostliny (plantae)�

Pod í�e: Ni��í rostliny ( asy)� �

Odd lení: ervené asy = ruduchy� � �

Jsou v t�inou mo ské a v t�inou mnohobun né.� � � ��

V chloroplastech obsahují chlorofyl A, D, ervené barvivo fykoerytrin a malé mno�ství modrého barviva�fykocyanin.

�ijí ve zna ných hloubkách 200 a 400 metr (tzn. více ne� asy zelené). Mohou být hloub ji ne� zelené,� � � �proto�e obsahují i jiná barviva pro vyu�ití jiné ásti sv telného spektra.� �

Agar-agar � vyrábí se z n j agar (polysacharid, pou�ívá se v mikrobiologii pro kultivaci (p stování� �bakterií) a v potraviná ství, uva ením vzniká rosol barvy sv tlého medu.)� � �

Pot rka �abí sím� � � sladkovodní => i unásOdd lení Zelené asy� �

Mají chlorofyl A, B, dal�í barviva karoten (oran�ovo ervený) a xantofyl (�lutý). Jsou sladkovodní i mo ské� �a mohou �ít i ve vlhku.

T ída: Zelenivky�

Zrn nka obecná� � vyskytuje se na vlhkém d ev (ve stínu)� �

T ída: Spájivky�

�roubatka � její chloroplasty jsou zkrouceny do spirály. íká se jim tak proto, �e p i �pohlavním rozmno�ování se spájí a p elévají hmotu.�

T ída: Trubicovky�

Mají trubicovitou stélku, astá asa� �

�abí vlast � zelená jako �ába, krásné tvary, barví.

T ída: Paro�natky�

Stavbou nejslo�it j�í asy, mají obvykle pletivové stélky.� �

1. 2.3.

4A.

4B.

5. 6.

Paro�natka

Rostlinná pletivaT la vy��ích rostlin jsou tvo eny pletivy. Ty d líme na:� � �

1. D livá�

2. Trvalá, ty d líme dle dvou zp sob� � �

a) Dle stavby

� Parenchym� Prosenchym� Kolenchym

� Sklerenchymb) Dle funkce

� Asimila ní�

� Vym �ovací�

� Zpev ovací�

� Zásobní� Vodní

� Krycí (poko�ka, kutikula, trichomy (chlupy), pr duchy). Pr� �duchy slou�í k odpa ování vody p i� �jejím nedostatku se uzavírají.

� Vodivá� ást d evní (d evo) � cévy, cévice, sm rem nahoru.� � � �� ást lýková (lýko) � sítkovice, vedou produkty sm rem dol .� � �

Rostlinné orgányKo en�

Pat í k vegetativním orgán m� �

� Upev ují roslinu k p d� � �

� Nasávají z p dy minerální látky vody�

� Zásobní funkce (ukládá jako �krob)

� �Chemická továrna rostliny (vyjmafotosyntézy), vyrábí nap íklad v opiátech�a tabáku.

StonekZaji�tuje vhodné rozlo�ení nadzemní ti v prostoru. Rozvádí roztoky minerálních látek od ko ene k� �list m a z list vede organické látky (asimiláty).� �

Byliny

Ko enová �epi ka pro � �

ochranu

D lící zóna�

Ko enové vlásky (nasávají...)�

Roztahovací zóna

Absorp ní zóna�

D en�

Pericykl

Primární k ra�

Poko�ka

Kambium

Lýková ast�

cévní svazky

Exodermis

Endodermis

Merodermis

Primární k ra�

stonek

ko en�

Bulva

D eviny�

Stromy, ke e, poloke e� �

ez stonkem�

(dvoud lo�né rostliny)�

(Jednod lo�né rostliny)�

Druhotné tloustnutíKa�dý rok se zv t�uje do �í ky, viditelné u strom atd.)� � �

Felogén � druhotné d livé pletivo, p i povrchu stonku� �svou inností nahrazuje poko�ku a primární k ru. Ka�dý� �rok se zakládá znovu (existují i vyjímky) o jednu vrstvyhloub ji a tak na povrchu p ívají odum elé bu ky zvané� � � �borka.

Lodyha � olist ný stonek� Stvol � lístky pouze dole Stéblo (kolénka)

Poko�ka

Primární k ra�

Pericykl

KambiumVn j�í ást (lýková, d evní)� � �

Poko�ka

Primární k ra�

Pericykl

KambiumVn j�í ást (lýková, d evní)� � �

Kambium � druhotné d livé pletivo (tzn. umí se d lit)� �

F � bu ky lýka�

X bu ky �d eva�

Kambium

K ra�

Kambium

Lýko (drobn vrstvy)�

Borka

bu ky korku�

zelená k ra�

Felogén

ListFunkcí listu je fotosyntéza, transpirace (vypa ování vody)�

Listy d líme dle rozmíst ní na stonku:� �

Nebo listy m �eme také d lit podle tvaru:� �

P í ný ez listem� � �

�ilnatina � cévní svazky list�

Modifikace list : cibule�

St ídavé� Vst ícné� P eslenité�

Celistvé D lené� Zpe ené� Dlanit slo�ené�

Jednoduché Slo�ené

Svrchní poko�ka, na povrchu kutikula

Spodní poko�ka, kutikula

Pr duchy�

Palisádový parenchym (tenká st na) (výjme ne mohou být � �dole)

Soub �né� Zpe ená� Dlanitá Rovnob �né (trávy)�

Generativní orgány, kv t�Slou�í k rozmno�ování (reprodukci)Nahosemenné � �i�tice � vají ka => po oplodn ní �i�ky.� �

Krytosemenné (kvetoucí rostliny), p em n né listy (ztratily funkci fotosyntézy)� � �

Kv t: �

1.

2. Nerozli�ené korunní a kali�ní lístky => okv tní lístky�

Sam í pohlavní orgány (ty inky):� �

Sami í pohlavní orgány (pestík):�

Vají ka�

korunní (kolem koruny), t eba ervené.� �

Ty inky�Pestík

Kv tní l �ko� �Kali�ní lístky (kolem kalichu

Okv tní lístky (kolem okv tí)� �

Ty inky�Pestík

Kv tní l �ko� �

Pra�ník

Nitka

Pouzdra

Vá ky�

Semeník (obsahuje vají ka)�

Blizna (lepkavá)

n lka� �

Vodní re�im rostlinyVoda

� Základní slo�ka bun k rostlinného t la jako celku� �

� Rozpou�t dlo�

� Minerální látky i asimiláty (cukry) se v rostlin transportují ve form roztoku.� �

� Prost edí v n m� probíhají biochemické reakce� �

� Ovliv uje termoregulaci, ochrana p ed náhlými zm nami teplot� � �

Vodní bilance � pom r mezi p íjmem a výdejem vody rostliny� �

Vodní deficit � mno�ství vody, které chybí rostlin k jejímu úplnému nasycení. (P i deficitu rostlina� �vadne)

Vodní re�im:1. P íjem vody � ko eny� �

Jde p edev�ím o �prosakování� p es cytoplazmu bun k (symplastická c.)� � �

A) Funguje bez dodání energie, voda prosakuje p es polopropustné membrány a vnit ky bun k� � �z prost edí o ni��í koncentraci do prost edí o vy��í koncentraci. (Tzn. Po koncentra ním� � �spádu)

B) Proti koncentra nímu spádu => vy�aduje energii. Tu bu ky endodermis získávají dýcháním� �=> pot ebují kyslík.�

Znemo�n ní p íjmu vody:� �

� Zalití slanou vodou (v t�ím roztokem)�

� Zabránit p ístupu kyslíku, nap íklad utopením ko en .� � � �

� Nízké teploty => omezení teploty endodermis.2. Vedení vody stonkem � cévy, cévice

Ko enový vztlak�

Kapilarita � existují stromy p es 100 metr vysoké.� �

Soudr�nost molekul vody.

3. Výdej vody � listyVypa ování vody z list pr duchy. P i nedostatku vody se uzavírají.� � � �

5%8%12%16%10%

Ko enový vlásek�

Poko�k

a

P dní okolí�

Voda

2%

Endoderm

is

Ko

enový

�vztlak

A.B.

CS

Rozmno�ováníVegetativníZp sob nepohlavního rozmno�ování.�

Nový jedinec vzniká z ásti t la rodi ovského jedince a je sním geneticky shodný (klonování)� � �

� Hlízy � brambory

� Cibule � cibule, esnek, tulipán�

� �lahouny � jahodník, prysky ník plazivý�

� Oddenky � ��lahouny pod zemí� - �e ík, br�lice kozí noha�

� ízky � stonkové, listové � kde, co nap íklad vrba �

� H í�ením � rybíz, angre�t�

� RoubovánímRodozm na�

Pravidelné st ídání pohlavního rozmno�ování s nepohlavním rozmno�ováním spo ívajícím v tvorb� � �haploidních spór (2n -> n).

Sporofyt vytvá í jeden typ rozmno�ovacích orgán , t m se íká výtrusnice (=sporangia), v nich�� � � �probíhá meióza. Tvo í se haploidní výtrusy, neboli spóry.�

Gametofyt vytvá í dva typy rozmno�ovacích orgán , sam í a sami í a v nich mitózou vznikají sam í a� � � � �sami í gamety.�

U n kterých as (= ni��ích rostlin) vypadá gametofyt a sporofyt stejn , v t�inou ale (u vy��ích rostlin� � � �v�dy) vypadají úpln jinak.�

Pod í�e: Vy��í rostliny�

T lo rostlin je rozli�eno na orgány (ko en, stonek, list) a rostlinná pletiva (krycí, vodivá, základní).� �

Jsou primárn suchozemské. Ale vyvinuly se z vodních rostlin.�

Mechy v sob poutají velké mno�ství vody, pomáhají udr�en vodu v krajin� �

Odd lení: Mechorosty�

Pat í mezi výtrusné rostliny (spolu s plavun mi, kapradinami, p esli kami). Jsou jednodu��í, nemají� � � �vodivá pletiva => nem �ou být vy��í ne� maximáln 30 centimetr . � � � Obvykle na vlhkém stinnémprost edí (i p ímo ve vod ). Ale i na kamenech, zdech, st echách, kde sná�í vyschnutí. (Jak mile je� � � �voda napustí se.)

Výtrusné rostliny se rozmno�ují (spí�e roz�i ují) pomocí výtrus .� �

Rodozm na � výtrusy jsou pouze��epizodou� => slo�it j�í.�

Jsou to velmi jednoduché vy��írostliny, asto je�t nemají vodivá� �pletiva.

Odd lení: Játrovky�

Lody�ka s lístky nebo lupenitástélka.

Porostince mnohotvárná Prameni ka obecná � vodní mech �

Ra�eliník (r zné druhy) � obvykle�na ra�elini�tích. Naho e dor stá,� �dole umírá a stává se ra�elinou.Zadr�uje spoustu vody v dutýchbu kách.�

Zygotan

2n2n

Meióza

Spóry

n n

Sporofyt Gametofyt (nikdy spóry)

Gameta

Gameta n

Gameta

Gameta n

n

Mitóza

Prvoklí ky�

Pelatky

Lody�ka s lístkyGametofyty (n)

Zárode níky�

Spermatozoidy

Meóza => výtrusy (n) => celé znovu

�t p s tobolkou�

Kapra orosty�

Jsou to výtrusné vy��í rostliny s dob e vyvinutými cévními svazky.�

Sporofyt p eva�uje velikostn nad gametofytem.� �

Ozna ujeme tak t i odd lení, plavun , p esli ky, kapradiny.� � � � � �

V�echny skupiny m li sv j vrchol v mlad�ích prvohorách (karbon). V�echny skupiny existovali i ve� �stromovité podob . Taky z nich vzniklo erné uhlí (a nejen z nich).� �

Rozmno�ování kapra orost� �

Kapradina = sporofyt

Na rubu listu � výtrusné kupky s mnoha výtrusnicemi, ve výtrusnicích mnoho výtrus .�Z výtrus vyr stá drobný, srd itý oboupohlavní gametofyt. Na n m sam í a sami í pohlavní orgány, v� � � � � �nich bi íkaté spermatozoidy a vaje né bu ky.� � �

Po oplození vzniká zygota a z ní vyr stá nová kapradina � sporofyt.�

U plavuní a p esli ek probíhá rodozm na podobn . U p esli ek není gametofyt oboupohlavní, ale� � � � � �jednopohlavný. Spóra má na sob drá�ky, ty popraskají, a odvinou se mr�tíky, ty spojí více spór�dohromady.

Odd lení: Plavun� �

Vzácné, dnes vymírající skupina, u� jen asi 80 druh . P ísn chrán né.� � � �

Plavu vidla ka.� �

Odd lení: P esli ky� � �

Velmi hou�evnaté rostliny, odolné, rozmno�ují se oddénkami, úporný plevel.

P esli ka rolní, p esli ka lesní. � � � �

Odd lení: Kapradiny�

Zpe ené listy, mohou být i stromovité (v tropech).�

Hasivka orli í, osladi obecný, papratka sami í.� � �

Nahosemenné rostliny

Borovice � sporofyt (krom Mechorost je hlavní rostlinou v�dy sporofyt)�

len ní vy��ích rostlin� �

� Bezcévé� Odd lení: Mechorosty�

� Cévnaté� Výtrusné

� Odd lení: Plavun� �

� Odd lení: P esli ky� � �

� Odd lení: Kapradiny�

� Semenné � vyvinuly se z výtrusných rostlin.� Nahosemenné

Výtrusní klasy

Zygota2n

2n

Pylové zrnko (malé)

Sporofyt

Gam

eta

Vnit ek vají ka (v t�í)� � �

Rozvinutý vnit ek vají ka� �

Pylová lá ka�G

amet

a

Nahá vají ka�

� Odd lení: Cykasy�

� Odd lení: Jinany�

� Odd lení: Jehli nany� �

� Odd lení: Cordaity � vym elé� �

� Odd lení: Benetity � vym elé� �

� Krytosemenné� Odd lení krytosemenné�

� T ída: Jednod lo�né� �

� T ída: Dvoud lo�né� �

Odd lení: Cykasy�

Nízký kmen, n kolik desítek druh , striktn sami ka, samec.� � � �

Odd lení: Jinany�

Jediný druh s názvem jinan dvoulalo natý.�

Odd lení: Jehli nany� �

Stromovité i ke ovité formy.�

Smrk obecný, jedle b lokorá, borovice lesní.�

Odd lení krytosemenné�� Znaky dvoud lo�ných�

� Klí í dv ma d lohami� � �

� Hlavní ko en vytrvává�

� Cévní svazky jsou kruhovit uspo ádány� �

� Listy jsou apíkaté, �ilnatina�

zpe ená, dlanitá.�

� Rozli�eny kalich, koruna. Kv ty p ti,� �

ty .� �

� Znaky jednod lo�ných�

� Klí í jednou d lohou� �

� Hlavní ko en zakrní, tvo í se� �

adventivní ko eny�

� Cévní svazky jsou rozptýleny.netvo í se kambium (=> druhotn� �

netloustnou). �ilnatina je soub �ná.�

� V t�inou troj etné kv ty. Rozli�eno� � �

pouze v okv tí.�

Rozmno�ování1. Pylové zrno => pylová lá ka (2�

haploidní spermatické bu ky)�

2. Jedna splývá s haploidní vaje nou�bu kou (=> zygota => zárodek�(embryo))

3. Druhá splývá s diploidním jádrem(resp. jádrem dvou bun k)�zárode ného vaku. Vzniká vý�ivné�pletivo pro zárodek.

4. Obal vají ka se zm ní v osemení,� �vají ko v semeno a semeník v plod.�

Plod, semenoSemeník => plod (pravý plod)

Vají ko => semeno�

Zygota => embryo (2n)

n chromozom�

Oplodí � ze semeníku

Pupen

Lístky

Ko en�

Vý�ivné pletivo 3n

Osemení

Semeno

3n bu ka => endosperm�

Semen m �e být i více.�

Peckovice

Nepravý plod nevzniká ze semeníku, ale z jiných ástí rostliny ( asto r zných). Malvice, jablko, hru�ka,� � �plod �ípku, jahoda.

Druhy plod :�� Suché

� Pukavé

� M chý ek� �

� �e�ulka

� Tobolka� Nepukavé

� Na�ka

� O í�ek�

� Obiké

� Poltivé� Struk

� Dvouna�ka� Turdka

� Du�naté

� Bobule� Peckovice

� MalviceSouplodí je soubor plod , který vzniká z jednoho pestíku, jednoho kv tu. Nap íklad Malina, Ostru�ina �� � �Souplodí peckovic. Jahoda � souplodí na�ek � na zdu�nat lém kv tním l �ku.� � �

Plodenství � soubor kv t vznikly z kv tenství.� � �

Kv tenství � soubor kv t na spole ném stonku:� � � �

� Hroznovité � posupné odbo ky�

� Hrozen

� Lata� Klas

� Jehn da�

� Okolík� Hlávka

� Úhor� Vrcholi naté � hlavní vrchol je ukon en. vedlej�í jej p er stají� � � �

� Vrcholík� Vidlan� Vijan

Nepravý plod u jablon vzniká zdu�nat ním spodní ásti kali�ních lístk .� � � �

Roz�i ování plod , semen� �

Vyst elování semen z dozrálých plod � netykavka� �

V trem � smetanka léka ská, jehli naté rostliny (pouze semena, nahosemenné rostliny nemají plody)� � �

Vodou Pomocí �ivo ich � há ky se p ichytí na srst � svízel, kudlibabky. Trávícím traktem nap íklad pták .� � � � � �

lov kem � plody jako jablka atd, odhazujeme v lese a na jiných vhodných místech ;)� �

Du�ina SlupkaPecka

Osemení

Semeno

Vrstvy oplodí

T ída: Dvoud lo�né� �

Byliny tak i d eviny. ády mají koncovku -� tvaré, eledi -� ovité.ele : Prysky níkovité� � �

P evá�n byliny, asto obsahují prudce jedovaté látky. Po usu�ení se jedovatost ztrácí. � � �

Prysky ník prudký, Sasanka rozko�ná, Blatouch bahenní�

ele : R �ovité� � �

D eviny i byliny. Pletiva asto obsahují vonné silice.� �

U�itkové: Jahodník, Broskvo , Jablo , Hru�e� � �

Divoce rostoucí:ele : Bobovité� �

Byliny, d eviny. Plodem je lusk. Velmi hospodá sky významná. Jedna z elení, její� zástupci �ijí v� � �symbióze s hlízkovými bakteriemi (na ko enech a získávají vzdu�ný dusík).�

U�itkové:

� Lu�t niny�

� Hrách� o ka jedlá� �

� Soja lu�tinatá� Pícniny

� Jetel plazivý� Olejníky

� Podzemnice olejnáele : Mi íkovité� � �

Star�í název je okolíkaté. V kv tenství � okolík.�

P evá�n byliny� �

U�itkové: zelenina � mi ík celer, mrkev obecná, petr�el�

Divoké: Bedník obecný,Bol�evník obecný, Bolehlav plamatýele : Brukvovité� �

V t�inou byliny. Kv ty mají 4 kali�ní lístky a 4 kournní lístky.� �

U�itkové:

� Zelenina� Kdeluben

� Hlávkové zelí� Kapusta� Brokolice

� Olejniny� epka olejka

� ho ice bílá��

Divoké: Koko�ka pastu�í tobolka, Penízek rolníele : Lilkovité� �

V t�inou byliny. Typická p ítomnost jedovatých látek alkaloid . Nap íklad Nikotin v tabáku.� � � �

U�itkové: Brambor, raj e jedlé, rulík zlomocný.�

ele : Hluchavkovité� �

ty hranné stonky, vst ícné listy. Kv ty jsou dvoupyské a opylované hmyzem.� � � �

N které druhy produkují silice, sbírají se jako lé ivky nebo se pou�ívají jako ko ení.� � �

Hluchavka bílá, �alv j léka ská, Máta peprná, Majoránka zahradní, Medu ka léka ská.� � � �

ele : Hv zdnicovité � � �

V t�inou byliny. Mají typický kv t, resp. kv tenství ozna ované jako úbor, ten je jazykovitý, trubkovitý.� � � �

Slune nice, Kopretina mají na okrajích jazykovité a uprost ed trubkovité. Smetanka léka ská pouze� � �jazykovité.

Jako zásobní látku nemá �krob ale jiný polysacharid inulin.V pletivech bývají mlé nice, tzn. trubice s tekutinou � latex. �

U�itkové: Slune nice rolní, Locika salátová (= hlávkový salát), He mánek pravý, eb í ek obecný.� � � �

Divoké: Smetanka léka ská | Pampeli�ka léka ská, Kopretina bílá, Sedmikráska chudobka.� �

ele : Bukvovité� �

D eviny v trosnubné (k roz�i ování pou�ívají vítr).� � �

Buk lesní, Dub letní, Dub zimní, Ka�tanovník jedlý (setý) ten není Jírovec!ele : B ízovité� � �

V trosnubné d eviny� �

B íza b lokorá� �

Ol�e lepkavá � u potok a ek� �

ele : Lískovité� �

Plodem je o í�ek�

Líska obecnáHabr obecnýele : Vrbovité� �

Dvoudomé d eviny�

Vrba jívaVrba ko�íká ská�

Topol erný�

Topol osikaele : Hvozdíkovité� �

Byliny

Hvozdík kropenatý, Ku inka ervená.� �

ele : Brutnákovité� �

Byliny pokryté drsnými a� �t tinovitými trichomy (rostlinné chlupy)�

ele : Krti níkovité� � �

Náprstník ervený, Rozrazil léka ský� �

ele : Mákovité � �

Mák vl í�Mák setýele : Merlíkovité� �

U�itkové: �penát setý, epa obecná

Plevel: Merlík, Lebeda

T ída: Jednod lo�né� �

P evá�n byliny.� �

ele : Liliovité� �

Byliny vytvá ející obvykle cibuli nebo oddenek. Tyto ásti p ezimují pod zemí.� � �

Mnohé druhy obsahují jedovaté alkaloidy.U�itkové: Cibule kuchy ská, esnek kuchy ský, Pa�itka� � �

Divoké: Konvalinka vonná (jedovatá), Vraní oko ty listé (jedovaté), Odsún jese (=podzim) (také� � �jedovatá, obsahuje alkaloid kolchicin � ten p eru�uje meiózu nebo mitózu, zabra uje vzniku d lícího� � �v eténka)�

ele : Lipnicovité� �

N kdy se jim také íká trávy, co� není p esné.� � �

V trosnubné byliny se svaz itými ko eny. Stonek je stéblo. Kv ty se skládají v klásky ty v klasy nebo� � � �latu.Plodem je obilka

U�itkové: P�enice setá, Je men setý, �ito seté, Oves setý (lata), Rý�e setá, Kuku ice setá (z Ameriky),� �Proso, Pohanka

Divoké: Lipnice ro ní, Lipnice lu ní, Srha ízna ka, Bojínek lu ní, Psárka lu ní, Jílek vytrvalý, Rákos� � � � � �obecný, mnoho trav se p stuje jako pícniny pro krmení dobytka (píce = zelené stonky a listy rostlin)�

ele : Vstava ovité� � �

N kdy také �Orchideovité�.�

Orchideje v t�inou v pralesích. Vytrvalé byliny s oddénkami nebo ko enovými hlízami.� �

Jejich kv ty jsou výrazn uzp sobeny pro opylování hmyzem nebo ptáky, jsou velké a pest e zbarvené.� � � �

ele : Arekovité� �

Plodem jsou bobule, peckovice nebo na�ka.

Palma olejová, Datlovník obecný.

í�e: Houby�

(Pravé) houby

Houbám podobné organizmy � nepat í k houbám, nap íklad hlenky (prvoci), oomycety (chromista)� �

T lem hub je stélka, tzn. nejsou rozli�eny v pletiva.�

Odd lení: Chytridiomycety�

Ve vod , p d� � �

Jsou to jednak paraziti rostlin, nebo saprofyti (co� znamená, �e se �iví mrtvou organickou hmotou).Jednobun ná stélka nebo vláknitá.��

Lahvi kovka � parazit na klí ních rostlinách brukvovitých. Zp sobuje padání klí ních rostlin.� � � �

Rakovinovec bramborový � zp sobuje rakovinu brambor, p e�ívá v p d a� 10 let.� � � �

Charakteristika hub: Eukaryotní, heterotrofní organizmy, potravu tráví mimo t lo a vst ebávají ji z okolí. T lo� � �je stélka jedna bu ka, vlákna, spletená vlákna. Bun ná st na je v�dy z chitinu! Zásobní látkou není �krob� �� �(jako u rostlin), glykogen (jako u �ivo ich ) a jiné. Houby jsou sesterskou í�í �ivo ich .� � � � �

Odd lení: Zygomycety�

T lo jsou vlákna s n chromozom (hyfa).� �

Sple vláken je podhoubí (mycelium), na n m vyr stají� � �výtrusnice (nepohlavní rozmno�ování):Pohlavní rozmno�ování se d je spájením:�

Zygota se meiózou d lí a z haploidních bun k vyroste výtrusnice (na nosi i výtrusnice).� � �

Vlákna bývají bílá, výtrusnice tmavé nap íklad u plísn hlavi kovité. B lavý povrch plesnivého chleba.� � � �

Odd lení: Houby V eckovýtrus(n) (Askomycety)� � �

Nejpo etn j�í skupina hub. Od jednobun ných p es mikroskopické plísn a� po makroskopické.� � �� � �N které tvo í i plodnice (malé i velké).� �

KvasinkyKvasinka pivní, kvasinka vinná. Za nep ítomnosti kyslíku zkva�ují cukry na alkohol�

glukóza� 2kyseliny pyrohroznové �2 ATP��2 ethanol�2CO2

Peka ské dro�dí � CO� 2.

Nepohlavní rozmno�ování:

�t ti kovec (Penicilium)� �

�edozelená barva, n které druhy produkují penicilin (objevil A. Fleming 1928).�

Ke zrání sýr : Penicillium rocquefortii, Penicillium chamembertii.�

KropidlákPlíse , produkují aflatoxiny � vyvolávají rakovinu.�

PadlíParaziti trav a obilí, vytvá í b lavé povlaky na listech (ke konci vegeta ního období).� � �

Smr�, Laný� � podzemní plodnice, Uchá � jedovatý. Tyto tvo í plodnice.� �

Pali kovice nachová � parazituje na �itu, obilky p em uje v tvrdohoubu, tzv. Námel. P ezimuje a na ja e� � �� � �vytvá í plodni ky ve kterých prob hne pohlavní rozmno�ování.� � �

Nepohlavní rozmno�ování1.

Nosi výtrusnice�

Výtrusnice s výtrusy

+n

-n

+n

-n

+n

-nPohlavní orgány

Oplození => zygota

Sporangiofor

2.

Pohlavní rozmno�ováníN které pravideln , jiné jen n kdy. Houby tvo ící plodnici v�dy pohlavn !� � � � �

Odd lení: Stopkovýtrusné (bazidiomycety)�

V t�ina hub�

V t�inou saprofyti, jen výjime n paraziti.� � �

Pohlavní rozmno�ovací:

Rozli�ujeme houby rourkaté a lupenaté

Rez travní (parazit trav), Sn p�eni ná, Sn ovesná, Pra�ná, D evomorka domácí (d evokazná), H ib�� � �� � � �hn dý, H ib smrkový, K emená osikový, �ampion ov í, Bedla vysoká, Muchom rka zelená, Muchom rka� � � � � � �tygrovaná, Závojenka olovnatá.

Li�ejníkySlo�ené organizmy vzniklé symbiózou hub a sinic nebo zelených as.�

Stélku tvo í pletiva houbových vláken, v nich jsou bu ky sinic nebo zelených as, ty jsou u povrchu,� � �proto�e provádí fotosyntézu. K podkladu je li�ejník p irostlý p íchytnými vlákny.� �

Houba p ebírá od fotosyntetizujících bun k ( as, sinic) cukr, ást spot ebuje zbytek ukládá ve form� � � � � �glykogenu.

V p írod se vyskytují dv t etiny kombinace houba + asa, a asi jedna t etina kombinace houba +� � � � � �sinice. Hávnatka psí (postaru Hovnatka psí), Ter ovka bublinatá, Dutohlávka sobí.�

Nosi výtrusnice�

Výtrusnice s výtrusy

Konidiofor (nosi konidii)�

Výtrusnice s výtrusyKonidie

Konidiospory

g.

g.

Sekundární podhoubí

Primární podhoubí

n+n

V ecko�

Vznik zygoty, meióza a mitóza = 8 výtrus�

8 výtrus�

Plodni ka�

Same ek�

Výtrusorodé rou�ko

Výtr

usy

+

-

n n + n

Sekundární podhoubí

Primární podhoubí

n + n zygota

meióza

Stopky(bazidie)

í�e: �ivo ichové� �Eukaryotické, heterotrofní organizmy, kte í pojídají potravu a tu následn zpracovávají ve své trávící� �

soustav . Mají charakteristický po átek embryonálního vývoje. A je pro n typický pohyb z místa na místo.� � �

Zásobní látkou je glykogen a tuk. Stavbou t la jsou nejslo�it j�í organizmy s mnoho specializovanými� �

orgány. A n kolika t lními soustavami.� �

Hierarchické uspo ádání t la: Bu ky � Tkán � Orgány � Orgánové soustavy � Jedinec (- Individua vy��ího� � � �

ádu � kdy� nap íklad nem �e existovat organizmus samostatn ).� � � �

Tkán � Soubory bun k podobného druhu a funkce. Zpravidla stejného embryonálního p vodu.� � �

Vznik a vývoj �ivo i�ného jedince�

Oplození vají ka � embryonální vývoj � plod � mlád � dosp lec.� � �

Plod na rozdíl od embrya má zformované v�echny orgány, orgánové soustavy a vn j�í struktury. TO je�charakteristické pro ka�dý �ivo i�ný druh.�

Rýhování oplozeného vají ka (- d lení zygoty a� na morulu) � gastrulace � histogeneze (- vznik tkání) �� �organogeneze (- vznik orgán )�

GastrulaceZa átek embryonálního vývoje.�

Ektoderm je základem poko�ky a nervové soustavy.Z Entodermu je vnit ní vrstvi ka trávící soustavy v etn bun k trávících �láz jako slinivka b i�ní, játra. A� � � � � �u suchozemských organizm také plíce.�

N kte í jednodu��í �ivo ichové ustrnuli ve stádiu gastruly. Nap íklad �ivo i�né houby, kmen �ahavci� � � � �(nezmar, med zy � paprs itá soum rnost t la).� � � �

Pokro ilej�í �ivo ichové mají protáhlý ervovitý tvar, který vzniká protahováním gastruly ve sm ru� � � �kolmém na osu prvoúst.

Vznik t etího zárode ného listu - mezodermu� �

List � tenká blanka bun k�Zárode né listy � ektoderm a entoderm�

Z boku:

Pozn. Blastocoel zaniká.�ivo ichové prvoústí � ústa v míst prvoúst. Vzniká itní otvor, pop ípad je trávící soustava slep� � � � � �zakon ena. Plo�t nci, hlístice, m kký�i, krou�kovci, lenovci.� � � �

�ivo ichové druhoústí � prvoústa � itní otvor, ústní otvor vzniká na durhém konci t la. Ostnoko�ci ,� � �Plá�t nci.�

Organogeneze

Blastomery Blastula

Blastocoel (první t lní �dutina)

Prvost evo�

Ektoderm

Blastocoel

Entoderm Prvoústa

MezodermMezodermální vá ky�

Ektoderm

Entoderm

Mezoderm

Coelam � pravá (druhotná) t lní dutina�

Vývoj a r st orgánových základu. D líme orgány dle list , ze kterého vznikly:� � �

Ektodermální - poko�ka a její deriváty, nervová soustava

Entodermální � výstelka trávící trubice, játra, slinivky, plíce obratlovc , �títná �láza, brzlík�

Mezodermální � svalové tkán , vnit ní kostra, pohlavní orgány, cévy, srdce, krev� �

Vznik plící � vychlípením z jícnu, vznikají vaky => z entodermuVývoj nep ímý � vají ko � larva � dosp lec � larva je pohlavn nedosp lá, výrazn se li�í od dosp lce.� � � � � � �

Vývoj p ímý � (bez larvy) � ptáci, plazi, savci � stádium larvy je nahrazeno mlád tem.� �

Orgány a orgánové soustavyT lní pokryv � jednovrstvá u bezobratlých, mnohovrstevná u obratlovc . Bariera mezi prost edími.� � �

K �e � poko�ka, �kára, podko�ní vazivo, sou ástí k �e bývají ko�ní deriváty: �upiny, pe í, srst, nehty...� � � �

Opora t la � kostra vnit ní (hmyz a jiný lenovci mají pevnou schránku, zevnit se upínají svaly), vn j�í.� � � � �

Trávící soustava � p íjem, trávení a vst ebávání �ivin, nestrávená (nestravitelná) potrava, zbytky� �vycházejí análním (= itním) otvorem.�

Dýchací soustava � vým na dýchacích plyn , u velmi drobných �ivo ich celým povrchem t la. Vodní� � � � ��ivo ichové �ábry (prokrvené lupínky v kontaktu s vodou). Suchozem�tí �ivo ichové � plicní vaky nebo� �plíce. Hmyz a jiní lenovci � vzdu�nice (v tvené chodbi ky z povrchu t la a� do tkání a orgán ).� � � � �

Ob hová (cévní) soustava � zaji�tuje ob h krve v t le. Krev: �iviny, dýchací plyny, hormony, protilátky.� � �Uzav ená: srdce � tepny � vláse nice � �íly � srdce. Otev ená: srdce � tepny � t lní dutina � �íly � srdce.� � � �

Vylu ovací soustava � odstra uje nepot ebné, nadbyte né odpadní látky z t la. Reguluje mno�ství vody� � � � �v organizmu (ledviny u lov ka).� �

Nervová soustava � p edávání elektrických signál v t le, ídí, je tvo ena bu kami s velmi dlouhými� � � � � �výb �ky, kterými jsou navzájem propojeny. Soust e ují se v zauzlinách (u n kterých skupin �ivo ich� � � � � �nazývaného jako mozek), obvykle v hlavové ásti.�

Hormonální soustava � p edávání chemických zpráv.�

Smyslové orgány � informují o vn j�ím d ní, umíst ny p evá�n v p ední ásti t la.� � � � � � � �

Vylu ovací soustava�

Látky pro�lé vnit ním prost edím organizmu (byly nap íklad sou ástí krve...). Vylou ené tekutiny: voda +� � � � �soli (vylu ování k udr�ení stálosti vnit ní koncentrace ~ 0,9 % solí).� �

P íslu�né orgány odebírají se t lní tekutiny, ty prochází kanálkem, v n m� se vst ebá zp t, v�e co nemá� � � � �být vylou eno. (Typ úklidu letecký den)�

1. ProtonefridiePlamínková bu ka�

3. Malpignické trubice

U hmyzu

Sb rný kanálek�

Brvy, vyhán jí �tekutinu

Jádro

Nervová soustavaUzliny � místa nahlou ení nervových bun k.� �

1. Rozptýlená (difúzní) � �ádné shluky2. Uzlinová � v t�í uzliny, z nich nervové provazce�

3. �eb í ková � poslední dv ady bývají v t�í, jednotné.� � � � �

4. Trubicovitá nervová soustava � mícha a mozek

Smyslové orgányP ijímají informace z vn j�ího i vnit ního prost edí.� � � �

Receptory jsou umíst ny dle pot eby, v t�ina v p ední hlavové ásti.� � � � �

D lí se na:�

� Mechanoreceptory � tlak, dotek, zvukové vlny, vln ní vody, vnímání polohy a pohybu, rovnováhy�

� Fotoreceptory � vnímání sv tla, obrazu�

� Chemoreceptory � chu , ich, registrace mno�ství CO� � 2

OkoVnímání sv tla, pozd ji se vyvinulo v evoluci více ne� 40 krát nezávisle na sob do schopnosti vid t� � � �obrazy.Miskovit t lo � vnímá jen sv tlo nebo tmu� � �

Jamkové � pozná i sm r�

Pohárkové � vidí, ale rozost en� �

Komorové � nejdokonalej�í

P ehled systém bezobratlých �ivo ich� � � �

Kmen houby97% Mo ských, 3% sladkovodních, na sou�i ne�ijí.�

�ijí na úrovni gastruly, t lo je beztvaré.�

Mají houbovitou struktury. T lo bývá vyztu�eno vápenatými nebo k emi itými jehlicemi a rohovitou� � �organickou hmotou spongin.Houba mycí � chybí ji jehlice, pou�ívala se k mytí. Houba pletená, Houba rybni ní�

Kmen �ahavci

St eva�

�aludek

Mo �tí i sladkovodní, název podle �ahavých bun k, kterými loví nebo omra ují ko ist.� � � �

Korály, nezma i, medúzy.�

Jsou paprs it soum rní, na úrovni gastruly.� � �

T ída polypovci � sladkovodní - nezmar hn dý, nezmar zelený, medúzka sladkovodní� �

T ída medúzovci � mo �tí � medúzy� �

T ída koráli � mo �tí, vápenatá schránka, v tví se a tvo í atol.� � � �

Kmen plost nci�

ervovit protáhlí, plo�í, dvoustrann soum rní.� � � �

Vylu ovací soustava - protonefridie�

T ída plo�t nky� �

Drobné, v potocích a ekách. Mají o i.� �

Plo�t nka mlé ná.� �

T ída Motolice�

Paraziti

Motolice jaterní � parazit v�eho co �ere trávu, pop ípad lov ka. Délka ~3 cm, �í ka ~1,5 cm.� � � � �

Vají ka -> �lu ovod -> trus ->do vody -> do pl�e (Bahnatka malá) -> larva -> do vody -> na� �trávu, t eba p i záplavách -> �ivo ich p i pastv -> játra.� � � � �

St evní a nitro t lní paraziti typu erva mají slo�itý vývojový cyklus s aspo jedním mezihostitelem.� � � �Obrovské mno�ství vají ek, usp je jen pár.� �

Motolice obrovská � zavle ena z Ameriky spolu s jelencem virginským. Je 3x v t�í ne� motolice� �jaterní.

T ída Tasemnice�

Lidský parazit, hermafroditi

Hlavi ka s p ísavkami a vá ky.� � �

Kutikulu � ochranná vrstva p ed natrávením�

Tasemnice dlouho lenná � lov k <> prase, dlouhá 3 � 4 metry.� � �

Hermafrodit sám se sebou -> stolice -> poslední lánky s vají ky -> hn j -> prase -> larva v trávící� � �soustav -> do krve -> do sval -> boubel (hlavi ka + kr ek).� � � �

lov k se nakazí po�itím nedova eného vep ového masa.� � � �

Tasemnice bezbranná - nemá há ky, dlouhá a� 12 metr . � �

T ída Hlístice�

Odd lená pohlaví, same ek 3x men�i ne� sami ka.� � �

�krkavka d tská � sami ka 30 cm: vají ka -> stolice -> hn j -> zahrádka -> neumytá zelenina ->� � � �ústa -> trávící soustava -> do krve -> do plic -> v hlenu -> vyka�lání ->polknutí -> trávícísoustava dosp lec.�

Roup d tský � tém b �ný, výborn se �í í, �ije v tlustém st ev lov ka. Sami ka 12 mm, same ek� �� � � � � � � � � �6 mm dlouhý. Sami ka kladou vají ka v okolí itního otvoru -> sv dí -> �krábání -> ruce (spodní i� � � �lo�ní prádlo) -> ústa-> trávící soustava. D le�ité praní a �ehlení. Prevence: mytí rukou. B �ná� �nákaza v d tských kolektivech.�

P ijímací a �vylu ovací otvor�

Lá ka (trávení)�

Nezmar Med za�

Trávící trubiceSchizocoel vzniklý z blastocoelu

Dít bývá neklidné, chvilku neposedí (=> �Ten má ale roupy�), �patný lánek.� �Na stolici mohou být vid t. Pot eba lé it celý kolektiv zárove .� � � �

Svalovec sto ený � nedá se lé it, larvi ky jsou mikroskopické a sto ené. Jsou umíst né ve svalech.� � � � �Nákaza nedostate n tepeln upraveným masem, p edev�ím vep ovým (domácí, divoký), potkany� � � � �nejíme... Nedouzené klobásy na Slovensku, Polsku. M �e být velmi rozsáhlá a m �e vést a� ke smrti.� �Larva s masem do t la -> trávící soustava -> pá ení -> vají ka a larvi ky -> krev -> do sval .� � � � �

Há átko epné � parazit na ko enech epy.� � � �

Kmen M kký�i�

Mají m kké ne lánkovité t lo a vápenatou � � � CaCO3 schránku, otev enou cévní soustavu. A� �est�

zauzlin vzájemn propojených.�

První pár tykadel � hmat

Druhá pár tykadel � zrak, n kdy jsou o i dole a tykadla chybí.� �

Plá� ová dutina � 2x � dýchání, �ábry u vodních.�

itní otvor v plá� ové dutin nad hlavou. � �

T ída Pl�i�

Hermafroditi, pá í se�

Ulita pravoto ivá, výjime n levoto ivá.� � � �

Okru�ák ploský � nevychýlená ulita.P edo�áb í � vodní - � �

Zado�áb í � vodní - �

Plicnatí � suchozem�tí.

Plzáci � ulita zakrn lá do �títku, dýchací otvor p ed �títkem.� �

Slimáci � ulita zakrn lá do �títku, dýchací otvor za �títkem. Jsou men�í�

T ída Ml�i�

Gonochoristé � rozd leny na sami ky a same ky� � �

Vodní, 2 lastury, nemají hlavu. Vnit ní vrstva lastury � perle , n které druhy vytvá ejí pravé perly,� � � �obalí zrnko písku perletí. Nap iklad: Perlorodka í ní, Perlorodka mo ská.� � � �

T ída Hlavono�ci�

Hlava + 8 a� 10 ramen, schránka zanikla, sépie má poz statek. Jediná lod nka hlubinná má ulitu.� �Jde o starobylý druh.Na obranu vyst ikují inkoustovou tekutinu, pak nejsou vid t.� �

Velký mozek, dokonalé komorové oko bez slepé skvrny (lep�í ne� u obratlovc ).�Kmen Krou�kovci

ervovití �ivo ichové se stejnom rným lánkovitým t lem. Mo �tí, sladkovodní i suchozem�tí.� � � � � �

Mnohé, ale ne v�echny, orgány se opakují v ka�dém lánku.�

H betní céva � vede dop edu, cévní soustava uzav ená.� � �

Vylu ovací soustava � metanefridie, v ka�dé bu ce.� �

Nervová soustava � �eb í ková� �

T ída Mnoho�t tinatci� �

Pomocí �t tin se ve vod pohybují.� �

T ída Opaskovci�

Tvo í typický opasek, viz �í�ala. Jsou sladkovodní nebo suchozem�tí. Hermafroditi (v jednu chvíli�pouze jedno pohlaví).

Podt ída Málo�t tinatci � �í�aly (u nás 25 druh ), na ka�dém lánku 4 páry �t tinek � pohybuje se� � � � �pomocí �t tinek. �í�ala obecná, Nít nka vodní.� �

Podt ída Piavice � Pivka léka ská � 10 cm, erná, p ední p ísavka saje krev, zadní pro p isání.� � � � � �

Kmen lenovci�

P ibli�n 1,5 milionu známých druh , mají nestejnom rn lánkovité t lo, t lo je tvo eno: hlavou,� � � � � � � � �hrudí, zade kem (obsahuje v�echny vnit nosti).� �

Mají vn j�í kostru � slupka z chitinu, umo� uje pohyb.� �

Podkmen: Trojlalo natci�

Trilobiti � v prvohorách, v mo i, byli velice roz�í ení.� �

Pou�ívají se jako v d í zkamen liny pro datování v prvohorách.� � �

Hodn druh , výrazn zastoupených, p esto zcela vym eli.� � � � �

Podkmen: KelpítkatciSuchozem�tí, na hlav 2 páry kon etin: klepítka, tykadla, 4 páry krá ivých kon etin.� � � �

ády: �tí i, �tírci, Pavouci, Seká i, Rozto i. � � �

Do ádu rozto pat í i klí�t � 3 fáze v ka�dé musí z n koho nasát krev, s té doká�e vy�ít 1 rok,� �� � � �jeden rok vydr�í hladov t => maximáln 6 let. Maximáln do 75 cm nad zemí. P ená�í klí� ovou� � � � �encefalitidu (viry), boreliózu (bakterie)

Podkmen: Korý�iVe sm s vodní s výjimkou stinek a svinek.�

Korý�i ni��í - mají r zný po et t lních lánk � �ábrono�ky, lupenono�ci, klanono�ci, kap ivci� � � � � �

Korý�i vy��í � stálý po et lánk � t ída : Rakovci � ád Desetino�ci � 5 pár krá ivých kon etin, z� � � � � � � �toho jeden pár klepeta � raci, krabi. ád R znono�ci � Ble�ivec, ád Stejnono�ci � beru�ky stinky, � svinky.