Islámský sv tě

Jádrové oblasti islámského sv ta: Severní Afrika (po ji�ní okraj Sahary), oblast JZ Asie, ást JV� �Asie (Indonésie, Filipíny,...), st ední Asie (Kazachstán, Turkmenistán).�

Charakteristické rysy p írodních podmínek v severní Africe a JZ Asii: horko, sucho, malá vlhkost�vzduchu, UV index, nedostatek srá�ek., minimum povrchové vody => málo vegetace,nalezi�t ropy, pou� .� �

PovrchNejstar�í jádra kontinent , pocházející z období starohor, star�ích prvohor � �títy (tabule).�

T etihorní vrásn ní (Alpinské vrásn ní) � nejmlad�í poho í v severní ásti, mladé =>� � � � �zem t esení a sope né projevy.� � �

Pohyb Afriky na sever.

Vyhledej poho í: Vysoký atlas, Taurus, Elbors, Zagros.�

Velká p íkopová propadlina � rozsáhlá tektonická porucha, která se neustále prohlubuje,�nejv t�í na pevnin � táhne z Libanonu p es Mrtvé mo e, Rudé mo e, stát Eritrea � Asalská� � � � �proláklina (nejni��í bod v Africe).

P íkopová propadlina � sní�enina tektonického p vodu vzniklá poklesem zemské k ry. Je� � �v t�inou dlouhý, úzká a hluboká.�

Jedna ást prochází Etiopskou vyso inou � tektonická jezera. Druhé nejhlub�í jezero sv ta -� � �Tanganika.

Druhá ást prochází p es Ke u, Kilimand�áro => hory => sope ný p vod.� � � � �

Pou� � území s extrémn aridním (= suchým) prost edím, kde výpar p eva�uje nepatrné srá�ky� � � �(v pr m ru mén 200 mm ro n ).� � � � �

Pou�t Sahary: pou� Uarán, el D�uf, Erg Igidi, Erg �e�, Velký západní Erg, Velký východní Erg,� �Hamáda al Hamrá, Arabská pou� , Lybijská pou� , Nubijská pou� .� � �

Erg = píse ná pou�� �

Hamada = kamenitá pou��

�ott = solná pou��

P í iny vzniku pou�tí: suché pasáty, atd., desertifikace � tlakové vý�e.� �

Pomocí map v atlase zjisti informace o saha e:�

Sahara:

� Nejv tší pouš na sv t – 9 milion kmě ť ě ě ů 2

� Stará poho í, pozd ji v�ak ovlivn ná pozd j�í sope nou inností. Nízká biodiverzita,� � � � � �velmi zv tralé.�

� Extrémní klimatické podmínky (Nejvy��í nam ená - 58°C v Lybiji ve Azízi), ve dne��extrémn vysoké teploty, v noci velmi nízké teploty. Chybí obla nost => v zimním� �období dokonce i mrzne.

� Suché � nejsu��í Asuár � 0,5 mm

� Chybí í ní sí , velké toky na okrajích (Nil, Senegal), vádí � ob asný tok.� � � �

� Zásoby podzemní vody � hluboká podzemní jezera (artézská voda), d íve tam nebylo�sucho.

� Pouze 2 miliony lidí � p i okrajích � Berbe i, Tuaregové� �

� P eklad �sahara� => �lutý nebo neúrodný�

Klimatické podmínkyTlaková vý�e => suché klima s minimem srá�ek a vysokými denními teplotami (50 � 55°C vestínu).

Tropická vzduchová hmota, st ídání léta a zimy. Obecn p eva�uje výpar nad srá�kami, ro ní� � � �pr m r srá�ek je pod 200 mm.� �

Pohyb vzduchových hmot �za sluncem�.

Velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, intenzivní vítr => píse né bou e, erozivní ú inky,� � �roz�i ování pou�t , vytvá ení a posun dun.� � �

Mechanické zv trávání. Voda má destruktivní ú inky (kdy� jednou za as napr�í).� � �

Vyplavování minerál z hloubky nahoru => vzniká tvrdá vrchní �slupka�.�

VodstvoNení vyvinutá pravidelná í ní sí (a koliv d íve byla), velké toky pouze na okraji Sahary.� � � � �

Ve vnitrozemí akorát vádí � ob asné toky, záplavová vlna po chvíli de�t , po jeho skon ení se� � �okam�it vypa uje a toky op t vysychají!� � �

Velké bezodtoké oblasti � voda se nedostane do oceánu - Mrtvé mo e, adské jezero.� �

Nil, Eufrat, Tigris, Niger, Senegal.

NilDélka Nilu � uvádí se 6 695 km, to zahrnuje i eku Kageru která ústí do jezera Ukurewe�(Viktoriino jezero). => Viktoriin Nil => Albertovo jezero => Albert v Nil => Horský Nil => po�soutoku s Bahhr al Ghazal se nazývá Bílým Nilem (podle splavenin) => zleva p ijímá eky Aswa� �a Sobat.

U Chartúmu se stéká s Modrým Nilem (ten vytéká z jezera Tana) => p ijímá zprava eku Atbaru� �=> hranice Egypta => Nilská delta.

Vyu�ití k zavla�ování.

P ehrady proti ni ivým povodním a k roz�í ení zavla�ovaných polí: Asuánská p ehrada, Násirovo� � � �jezero,

Protíná t i podnebné pásy, minimální pr tok 500 m� � 3/s pr m rný 2600 m� � 3/s, maximální 15000m3/s.

Katarakty � pe eje.�

Podnebí suchých trop a subtropů ůOblast le�í v suchém tropickém a subtropickém podnebném pásu.

St ídání léta a zimy souvisí s obdobím sucha a de�� ��

Vliv vysokého tlaku, tropické vzduchové hmoty a pasát .�

P eva�ující výpar nad srá�kami.�

Pravidelné v try vytvá ejí a p esouvají píse né p esypy a duny.� � � � �

Ni ivé píse né bou e.� � �

Slané mo ály � kv li výparu.� �

í ní oázy a oázy s artéskou vodou.� �

adská pánevČSladkovodní adské jezero s vysokým obsahem vody, je sladkovodní, a vlivem vysokého výparu�

se neustále zmen�uje. Kolem jezera jsou ba�iny ve kterých roste papyrus.

Jediným p ítokem je eka �ari, zaná�í jezero p dními ásticemi, asté pasáty p iná�í písek =>� � � � � �zasypávání.

Jezero bylo rozd leno na Severní a Ji�ní.�

Mrtvé mo eřLe�í na hranici mezi Izraelem a Jordánskem. Jedná se o nejhlub�í proláklinu sou�e � 400 m.

V jeze e je extrémní sanilita - kolem 280 promile.�

Lokalita je sou ástí velké p íkopové propadliny.� �

Na Izraelském pob e�í jsou lázn na ko�ní, respira ní a pohybové obtí�e.� � �

IslámIslám vznikl p ibli�n v 6. století (7. století) na západním pob e�í Arabského poloostrova.� � �

Monoteistické nábo�enství � jediný b h Alláh.�

Mohamed � prost edník mezi Alláhem a prostým lidem => Korán.�

Homogenita etnických skupin, ale velmi rozli�ný p ístup k islámu (politika nebo nábo�enství).�

Velmi konfliktní oblasti. Velké hospodá ské oblasti. Demokratické a nedemokratické oblasti.�

Problém postavení �eny ve spole nosti (zále�í na ortodoxnosti dané zem ).� �

Povinnost 5x denn se pomodlit sm rem k Mekce, a minimáln jednou za �ivot podniknout� � �cestu do Mekky.

Dodr�ovat ramadán � devátý m síc v jejich kalendá ním roce - od východu do západu slunce se� �nesmí jíst. Zákaz vep ového masa.�

D�ihád � svatá válka proti vnit nímu nebo vn j�ímu nep íteli ohro�ujícímu islámský stát. Cílem� � �je islamizace sv ta.�

Fundamentalismus � urputné lp ní na základních principech, islámský fundamentalismus.�Zneu�ití islámu pro terorismus.

�aría � nábo�enské právo, islámský zákon, který stanoví závazné normy v oblastispole enského sou�ití.�

Velká chudoba => �koly sponzorované terorismem => vychovávání k polo�ení �ivota ve jménuIslámu.

Maghrib � Arabský výraz pro západ slunce => 4. modlitba (p i západu slunce)�

Historický vývojChalifát � Chalífa - nejvy��í duchovní v dce, v sou asnosti �ádný není, proto�e ji� neexistuje� �jedna í�e => í�e, její� po átek pat í do 7. století, z Arabského poloostrova.� � � �

Od 7. století chalifát � í�e Arab , pom rn rozsáhlá.� � � �

1516 � 1918 - nadvláda osmanských turk , jen Maroko a Omán se jim nepoda ilo za lenit.� � �

V 19. století a 20. století � kolonizace Velkou Británií, Francií, �pan lskem, Itálií � zabránilo sílící�dynastii Saud politicky sjednotit celé území Arabského poloostrova.�

Povále ná dekolonizace � av�ak neustálý vliv (jde o ropu), um le vytvo ené hranice =>� � �problémy.

Civiliza ní centra, po átky závlahového zem d lství (Nil, Mezopotámská ní�ina).� � � �

Etnické slo�ení � europoidní rasa (bílá) � semité nebo hamité, P evá�n Arabové, kte í vytla ily� � � �Berbery (jedním z nejv t�ích kmen jsou Tuaregové).� �

Velké rozdíly v ekonomické úrovní zemí, to zále�í na mno�ství vyvá�ené ropy.

LAS � Mezinárodní vojensko-politická organizace Liga arabských stát .�

Nábo�enství � st ed Islámu, k es anství (v malé mí e) a Judaismu.� � � �

Samotnou kapitolou jsou �idé, kte í byli rozeseti v malých skupinkách po celém sv t .� � �

Do sv tové ekonomiky je Arabský makroregion zapojen p edev�ím produkcí ropy nebo fosfáty,� �ostatní ekonomické aktivity nemají p íli� velký význam. Velký vliv globalizace, dopad na �ivotní�úrove obyvatelstva. Av�ak n které státy jako Írán a Irák t �í sice ropu, ale prostý lov k z toho� � � � �nic nevidí, v�e jde do zbrojení a vý�e postaveným.

Vysoký p ír stek obyvatel - spolu s chudobou vytvá í �ivnou p du pro terorismus.� � � �

�ivot v pou�tí � oázách nebo p i ekách � zem d lství � palma datlová; obchod.� � � �

Migrace obyvatelstva (z chud�ích do bohat�ích zemí - kv li práci) � p ist hovalci na t �ké� � � �práce, nemají tém �ádná práva...��

V novodobé historii Velká Británie umo�nila návrat Izraelc zpátky na jejich území, tento p iliv� �zesílil po genocid za druhé sv tové války. P íchozím Izraelc m byla p id lována neobd lávaná� � � � � � �p da � co� se ov�em setkávalo s obrovským odporem Arab .� �

Po skon ení druhé sv tové války ustanovilo OSN dva státy Palestinu a Izrael. Sousední Arabské� �zem s tím nesouhlasili (� 6 zemí � deklarovali válku úplného zni ení� ) => v den vyhlá�ení jiv�ech 6 zemí napadlo => jen�e Izraelci vyhráli, zabrali je�t dal�í území, které zase pom rn� � �rychle vrátili. Od té doby se táhnou války v blízkovýchodním regionu, existují umírn né�organizace a organizace, které cht jí Izrael zcela zni it (Hamas).� �

Izrael vybudoval velmi silnou ekonomiku, a tém na pou�ti se mu poda ilo vytvo it intenzivní�� � �hospodá ství s p ebytky. �pi kové zbran , brou�ení diamant ...� � � � �

Hospodá stvíř

Geopolitický význam ropy, strategický, p ibli�n 46% zásob sv tové ropy.� � �

Írán, Irák, Bahrajn, Kuvajt, Al�írsko, Lybie, Egypt... - t �í ropu�

Mezopotámské geosynklinále � 8 � 12 km mocné vrstvy ropy a zemního plynu.

Vále né konflikty o ropu.�

Saudská Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn � výnos z ropy se projevuje na �ivotní úrovnidomacího obyvatelstva.

Sna�í se stabilizovat situaci, kv li turist m ze západních zemí, slu�by, mezinárodní obchod,� �finan nictví...�

OPEC � organizace rozvojových stát t �ících ropu. Nestabilita => zvý�í se cena ropy.� �

T �ba fosát , barevných kov � pouze minimáln . Málo rozvinutý zpracovatelský pr mysl.� � � � �Závlahové zem d lství, zku�enosti u� od starov ku.� � �

Nejv t�í výnos zem d lství je v Nilské delt (sklize 2 do roka).� � � � �

Cestovní ruch � velký potenciál, a koliv v t�ina zemí nemají vyvinutou infrastrukturu a je zde� �p ítomen islámský fundamentalismus.�

Stup ovitá pyramida v Saka e, T i pyramidy v Gíze, krápníková jeskyn Jeita Grotto u Bejrútu,� � � �ímské památky v � Baalbeku (Libanon), Mrtvé mo e, �

Egypt � nejlidnat j�í arabský stát, relativn velké p írodní bohatství (ropa, �elezná ruda,� � �fosfáty), p evá�n prosperující zem d lství (ale ne zase tolik jako Izrael), pr mysl� � � � �zpracovatelský je vyvinut (p evá�n zam en na zem d lství, strojírenství, hutnictví), ropa,� � �� � �turistický ruch.

Turecko � zabírá celý poloostrov Malé Asie, je lenem OECD, NATO. Pat í k velmi lidnatým� �zemím. Nerostné bohatství � ruda, uhlí, chrom, olovo, zinek, síra, s l, bauxit). Díky v minulosti�otev enému trhu v N mecku ulevila nezam stnanosti a druhotn zp sobila návrat vzd laných� � � � � �pracovník , vývoz �eleza, od v , oceli, chemikálií, elektroniky. Úrovní vývozu výrazn p edbíhá� � � � �sousední zem .�

Saudská Arábie � Medína, Mekka, Rijád � rozsáhlá ropná pole => v pou�tích se vyskytují

nalezi�t m di, uranu, �eleza, zlata (av�ak t �í se jen minimáln ), díky pen z m z ropy se sna�í� � � � � �zúrodnit polopou�t za pomoci zavla�ování, odsolovacích za ízeních. Petrochemie, zpracování� ��elezné rudy => za íná se objevovat montá� automobil , lodí, motocykl a dal�í spot ební� � � �pr mysl. Nerozvíjí cestovní ruch, ale i p esto se stává cílem kv li posvátnému m stu Mekka.� � � �

Kypr � na severu: kyper�tí turci, zbytek: kyper tí ekové � invaze turecké armády (prý chránit) �� �rozd lení na severu � dodnes hlídaná hranice, severní kypr je na rozdíl od ji�ní ásti turisty� �nenav�t vován.�

Subsaharská ( erná) Afrikač

Dominuje zde erno�ské obyvatelstvo, pat í mezi nejzaostalej�í a nejproblemati t j�í ásti� � � � �sv ta.�

Pat í mezi geologicky staré oblastí, oblastí prochází velká p íkopová propadlina (aktivní a� �vyhaslé sopky). Kilimand�áro � Uhuru (5 895 m. n. m.).

Savany � rozmanité zví ata, nap íklad: zebry, �irafy, antilopy, pakon , nosoro�ec, slon africký,� � �buvol, lev, levhart, gepard, pes hyenovitý, p�tros.

Konžská pánevVlhké tropy, stálé ro ní teploty (je na rovníku � rovnom rný oh ev) 24 a� 27 ° C, vysoká vlhkost,� � �velké mno�ství srá�ek (ro ní pr m r 2000 mm). � � �

Srá�ky konvek ní � výpar p es den, odpoledne ochlazení� �

Zenitální de�t � slunce je nad rovníkem�

Pralesy (=> t �ba d eva) => malá hustota obyvatel.� �

Kácení de�tných les � t �ba d eva pro komerci, vypalování les pro p du (zneúrod ování),� � � � � �produkce drog, globální oteplování (nezpracování oxidu uhli itého) => zvý�ení hladiny mo e� �=> posun klimatických zón a zatopení p ímo ských m st. Ubývání �ivo i�ných druh . Ztráta� � � � �ekologického cyklu, úbytek kultury lidí �ijících v pralese.

Pralesy, rozmanitá biodiverzita. Patrovitost (50 a� 60 metr ) => boj o prostor a sv tlo.� �

NgorongoroV p ekladu velká jáma � p vodn kráter sopky. Obrovská kaldera (zhroucený kráter sopky) �� � �jedna z nejv t�ích na sv t (cca 260 km� � � 2), pr m r asi 20 km.� �

Nejv t�í kumulace voln �ijící zví at v Africe (kolem 30 tis. kus ), v období sucha migrují za� � � �vodou.

Pánev EtošaNárodní park Namíbie � rozsáhlá pánev, od t etihor je zalita vodou => obrovské jezero 130x50�km v sou asnosti (d íve v t�í).� � �

Cunene � p vodn napájela jezero, v sou asné dob jezero nenapájí a vytéká do atlantiku =>� � � �jezero vysychá.

Pouš KalahariťV ji�n ásti Afriky, rozsáhlá bezodtoková oblast, zasahují sem suché savany, sm rem k jihu� � �nastupují na ervenalé pou�t (vysoký obsah �eleza).� �

Sanové (= k ováci) � nejstar�í národ v Africe, sb r a lov, dob í b �ci. Neni í p írodu, o�t p, luk s� � � � � � �otrávenými �títy.

VodstvoVýrazn pravideln j�í í ní sí . Rozsáhlé bezodtoké pánve. Tektonická jezera.� � � � �

Kongo � druhá nejdel�í eka v Africe s délkou asi 4500 km, pat í mezi nejvodnat j�í toky sv ta.� � � �Nálevkovitým ústím ústí do oceánu, mohutný proud => vytvá í podmo ský ka on => vyslazuje� � �mo skou vodu.�

David Livingstone � prozkoumávání ek a Afrického vnitrozemí�

Sir Stanley � prozkoumávání ek a Afrického vnitrozemí�

Viktoriino jezero (Ukereve) � tektonického p vodu, není p íli� hluboké, rozloha 70 tisíc km� � 2.Husté osídlení, vtéká do n j Kagera (Nil), vytéká Viktoriin Nil.�

Delta Okavango � v severní ásti Kalahari, vnitrozemská delta, proto�e vtéká do pou�t , ba�iny,� �rákosy, palmové háje => hodn druh ptactva, stahuje se sem zv .� � ��

Kongo - 41 800 m³/s

Amazonka - 219 000 m³/s

Nil - 2 830 m³/s

Sociální sféraPat í mezi nejzaostalej�í oblasti na sv t .� � �

Nerovnom rné rozlo�ení obyvatelstva (pou�ti), obyvatelstvo p i východním pob e�í, a� � �subsaharské ásti.�

Negroidní ( erná) rasa, �ije zde spousta etnik, národ , r zné kmeny (obrovská pestrost)� � �

Národy Súdánské � sahel sm rem k rovníku.�

Národy Bantuské � dále na jih

Sanové, Hotentoti, Pygmejové � obývají pralesy

Chudoba, Hlad, (Hladomor), Nemoci (AIDS, Malárie, �loutenka, Ebola), závadná voda ( í ní� �slepota), rozsáhlá negramotnost, vysoké p ír stky, vysoká kojenecká úmrtnost.� �

Hospodá stvířZpravuj dle u ebnice, politický a ekonomický vývoj subsaharské Afriky, zápis o Nigérii a JAR.�Atlas 37, koloniální Afrika => vyhodnotit (nejvíc, ásti afriky)�

Koloniální expanze � rozru�ení p vodních politických a kulturních struktur, d ív j�í� � �samozásobitelné zem d lství se pomalu m ní na tr�ní hospodá ství, velmi výraznou ásti� � � � �ekonomie tvo í t �ba surovin (d eva a nerost ), p stování jedné zem d lské plodiny� � � � � � �(monokultura) => velká závislost na cenách.

Rychlá dekolonizace � zachovává p vodní koloniální hranice => asté sváry.� �

Málo rozvinutá dopravní sí , asto od zdroj surovin do p ístav , spojení mezi státy je minimum.� � � � �

Nejchud�í makroregion sv ta, vyjma Jihoafrickou republiku.�

Francie � p evá�n západ severní Afriky + Madagaskar.� �

Británie � jih, východní pob e�í, ji�ní ást Egypta.� �

Itálie � Libye + Somálsko

Ekonomika� Zna n zaostalá� �

� Oblast byla kolonizována Evropany, zabrzdila vývoj Afr. národ � vyko is ování,� � �otroci.

� Kolem roku 1960 (rok Afriky) v t�ina afrických zemí osamostatnila => ekonomika za ala� �upadat, po odchodu Evropan => boj o moc, ob anské války� �

� HDP pat í mezi nejni��í na sv t (250$ na hlavu)� � �

� Ekonomika jednostrann orientovaná�

� Slab rozvinutý zpracovatelský pr mysl => zaujímají pod adné místo� � �

� Monokulturní plodiny � dovoz potravin � nedostatek pen z => hlad�

� V oblasti Guinejského zálivu hodn ropy�

� Nejvíce t �í Nigérie � peníze putují do pokladny koncernu (z izovatele v zahrani í)� � �

� �patná infrastruktura

� Soust ed na kolem pob e�í� � �

� Ve vnitrozemí zaostalá

� Zastaralé �eleznice (z období kolonizace)

� Pra�né silnice

� Málo zahrani ních investic�

� Neustálá závislost na bývalých koloniza ních státech�

JAR� Evropané p ivezli zku�enosti p i kolonizování území� �

� Jako první zde byli Holan ané � Búrové

� Za ali zde farma it� �

� Vyhnali ernochy z� úrodné p dy�

� Potom zde byli Britové � zabrali tuto oblast jako dal�í kolonii

� Pokra ovali v� utla ování ernoch� � �

� B lo�i zde vybudovali despotický re�im � politika Apartheid � rasové separace:� �

� erno�i nem li volební právo� �

� Museli pracovat na farmách

� Zahnali je do rezervací � nesvoboda

� => po odchodu kolonizátor úplná izolace � byli nuceni postarat se sami o sebe�

� Re�im padl na za átku 90. let, byly povoleny první svobodné volby�

� Prvním prezidentem Nelson Mandela

� Zasadil se o potla ení ob anské války� �

� Barevná vláda

� JAR vy�la z ekonomické blokády

Východní Asie

Do východní Asie adíme ínu, Mongolsko, KLDR, Ji�ní Koreu, Japonsko.� �

Rozsáhlá vysoká poho í, náhorní plo�iny, bezodtoké pánve, pou�t , stepi, úrodné plo�iny.� �

Ohro�ení vulkanismem, zem t esením, záplavami. Jedno z civiliza ních jader sv ta.� � � �

Budhismus � vysoce tolerantní v i ostatním nábo�enstvím.��

Ekonomicky dominuje Japonsko, ale vyskytují se zde prudce rostoucí ekonomiky takzvané asij�tídraci (tyg i) � nap íklad ína, Ji�ní Korea.� � �

Problémový korejský poloostrov.

P írodní podmínkyřPou� Taklamakan � le�í ve vnitrozemí na západ íny, vysoké teploty, velký rozdíl mezi zimou a� � �létem a� o 37°C (je polo�ená více na sever ne� nap íklad Sahara, kde jsou rozdíly men�í).�Typické duny, a� 300 metr vysoké. Okrajem vedla ve st edov ku Hedvábná stezka. Turfanská� � �proláklina � le�í 154 metr pod úrovní mo e, je zde oáza.� �

Tibetská náhorní plo�ina � ze severu Kunlun z jihu Himálaje, rozsáhlá náhorní plo�ina, extrémnívý�ky, extrémní kontinentalita (vysoké rozdíly teplot a nedostatek srá�ek (do 100mm)). V roce1951 byla ást obsazena ínany, a bylo sem dosídleno obyvatelstvo, tak�e zde jsou Tibe ané� � �men�inou.

Jang-'c- jang - �dlouhá eka� - nejdel�í asijská eka 5700 km, pramení na východ Tibetské� � � �plo�iny a ústí mohutnou deltou do Východo ínského mo e. Na st edním toku bylo vybudováno� � �megalomanské dílo T i sout sky.� �

Ku�elový kras � mogoty � oblast v JV Asii, vytvo ené inností ek, monzuny. B �né pro vlhké� � � �subtropy a tropy. Vápencové útvary.

Fud�istan � 3776 m � nejvy��í hora Japonska ( inná sopka, posvátné místo), turisticky velmi�nav�t vovaná.�

Ohnivý kruh - okrajová ást Tichého oceánu dlouhá 32000 km � styk litosférických desek =>�asté zem t esení a vulkanismus, dv t etiny v�ech inných sopek na zemi jsou práv zde.� � � � � � �

Mo�ný vznik tsunami => obrovské �kody.

Subdukce � podsouvání litosférické desky pod jinou => roztaví se na magma a to zase jindevyv rá na povrch.�

Tajfun � místní název pro tropickou cyklonu � vznikají v oblastí v oblastí tropických mo í: výpar�teplého vzduchu => rotace vzduchu => rotuje na pevninu (p i rychlosti kolem 400kmh� -1).

ínaČNejlidnat j�í stát sv ta, t etí nejv t�í stát na sv t (p ed ním Rusko, Kanada). Jedna z� � � � � � �nejstar�ích civilizací (neolitická revoluce o cca 2000 let d íve.�

Ní�ina Chuang-Che

asté nájezdy se severu => velká ínská ze .� �

Konfucius => úcta ke star�ím, pracovitost.

1945 � komunisté odstranili vládnoucí dynastii => odchod na Taiwan.

Ztráta, respektive popravili, vzd lané.�

Politika jednoho dít te � ka�dá rodina smí mít pouze jedno dít => preferováni jsou synové,� �d v átek se zbavují => p eva�ují mu�i => problémy, pokuty za ka�dé dal�í dít ...� � � �

Nízké zalidn ní, nerovnom rné obyvatelstva, postavení men�in.� �

Tibet � zabrán vojensky ínou � Dalajláma => Vlajka pro Tibet.�

Národnost: Chanové (Han), zbytek 7% jsou men�iny (cca 100 milion )�

Pr myslový r st, centráln ízené hospodá ství, naprostá v t�ina je chudá.� � � � � �

Ekonomicky pat í (HDP) do první sv tové desítky, av�ak v p epo tu na jednoho obyvatele je� � � �HDP velmi nízký. ína, pozd ji p ijali prvky tr�ního hospodá ství, a zahrani ní kapitál.� � � � �

Velká nalezi�t v t�iny surovin, n která nalezi�t na východním pob e�í u� jsou tém� � � � � ��vy erpané. Barevné kovy � v Tibetu, zatím nerentabilní t �ba.� �

Násilné p eorientování zem d lství na t �ký pr mysl � experiment velkého skoku, po roce� � � � �1950, po vzoru Ruska � t �ký pr mysl nebyl konkurenceschopný, kolektivizace� � - poklesmotivace zem d lc => hladomory, experiment se nepoda il.� � � �

Zvlá�tní ekonomické zóny v zázemí Hongkongu, Macaa, Tchaj-wanu, �anghaje (jsou to p ístavy�na východním pob e�í). V zónách jsou lep�í podmínky pro zahrani ní investory, nap íklad ni��í� � �dan , bezcelní vývoz a dovoz. M li úsp ch => velká a bohatá velkom sta. Nejv t�í ZOZ je� � � � �ostrov Hainan.

Dal�í ekonomické centra na východním pob e�í, p edev�ím oblastí u ústí Jang-'c-t'iang a Perlové� �eky.�

Pirátství � kopírování jiných výrobk , inovací.�

Taj-wan � pat í spolu s USA mezi nejv t�í investory v ín .� � � �

Hongkong � má jistou samostatnost.

Korejský poloostrovRozd len na dva státy, KLDR a Ji�ní Koreu. Mezi ob ma le�í velmi st e�ená hranice. Po druhé� � �sv tové válce KLDR zaúto ilo na Ji�ní Koreu, USA a OSN se postavilo za Ji�ní Koreu, za KLDR se� �postavilo Rusko.

KLDR má problémy s dostatkem potravy. KLDR se sna�í vyrobit jaderné zbran .�

Ji�ní Korea se orientuje na výrobu aut, leh í pr mysl, elektrotechnika.� �

JaponskoTvo í jej ostrovy �ikoku, Kjú�ú, Hokkaidó. D íve i Sachalin, av�ak dnes jej má v dr�ení Rusko.� �

Celým Japonskem se táhne pás sopek, které jsou neustále aktivní. Souvisí se subdukcí,podsouvající desky se taví a ta láva potom vyv rá na povrch a zp sobuje zem t esení.� � � �

Le�í ve vlhkých tropech (krom ostrova Hokkaidó), je velmi ovliv ován teplými proudy. Je� �zalesn ni ze 70% => osídlení je velmi nerovnom rné.� �

Japonsko se dr�elo z izolace, a� v 19. století vystoupili z izolace tím, �e vybudovali silnouekonomiku (zalo�enou na t �kém pr myslu). Japonsko si za alo d lat nároky na dal�í území...� � � �

Expanzivní politika kon í koncem druhé sv tové války, svr�ením dvou atomových pum na� �m sta Hiro�ima a Nagasaki.�

Nagoja � Ósaka, Kóbe, Kjóto

Tokaidó � ze ty m st Tókjó, Jokohama� � �

Kitakjú�ú � dal�í aglomerace

Megapolis � nep eru�ená zástavba�

Su�i � typický japonský pokrm, �inkanzen � rychlovlak a� 300 kmh-1 mimoúrov ové dráhy� ,Sumo � japonský národní spor, Samuraj � oddaný st edov ký japonský bojovník.� �

Po válce USA umo�nili dová�et japonské výrobky a tím pomohli Japonské ekonomice.

Nemají velká lo�iska �elezné rudy i ostatních surovin, ve�keré suroviny dová�í a svoje skromnénerostné suroviny si �et í (podobn jako USA).� �

Velkovýroba, nasadili nízkou cenou za kvalitní výrobky => peníze pou�ily na nové technologie,robotizaci => dal�í zvy�ování kvality a sni�ování ceny. Uzav ení Japonského trhu sv tu. � �

Zajbecu � úzká vazba mezi firmou a zam stnancem.�

Orientace firem na hutnictví, strojírenství, výroba dopravních prost edí, �

Má málo úrodné p dy, proto�e lesy zabírají více ne� 70 %, av�ak zem d lství je velmi efektivní,� � �p stují plodiny p edev�ím na vývoz.� �

Zadní IndieSouostroví Filipín, Molucké ostrovy, velké a malé Sundy (Borneo, Jáva,Sumatra, Celebes...)

Velmi t �ko prostupné h ebeny, bujná vegetace, inné sopky, obrovské srá�ky.� � �

eky Iravadi, Mekong, Salvin na poloostrovu zadní Indie�

Monzuny � monzunové de�tné lesy, výrazná t �ba vzácných d evin, � árové zem d lství.� � � �

Tajfuny, zem t esení (=> tsunami)� �

Asijští tyg iřTaiwan, Ji�ní Korea, Singapur (spolu s Amsterodamem jsou nejv t�ími p ístavy na sv t ) �� � � �nejrozvinut j�í�

Malajsie, Thajsko, Indonésie

D íve bylo tygrem Japonsko � dnes je ji� velmocí.�

Brunej � Sultanát � zbohatla na t �b ropy� �

Zam ení na elektroniku, levný textil, levnou obuv. Mnohdy nejsou výrobky p íli� kvalitní,�� �mizerné podmínky práce...

ínu mezi asijské tygry ne adíme, zm nu nelze vid t �ivotní úrovni obyvatelstva.� � � �

Pirátství � kradení návrh výrobk , námo ní pirátství, po íta ové pirátství.� � � � �

K ekonomickým zm nám nedo�lo v�dy demokratickou cestou, asté konflikty atd.� �

Obyvatelstvo a sídlaIndonésie � p es 200 milion lidí, p es dv t etiny �ijí na Jáv => p elidn ní, je multietnickým� � � � � � � �státem => spojeni stejným jazykem, vysoká gramotnost, sna�í se stát se regionální mocností,probíhá zde bou livý ekonomický rozvoj, intenzifikace zem d lství (kv li aglomeracím). Význam� � � �cestovní ruchu.

Manila � p es 10 milion obyvatel.� �

Thajsko � rozdíl mezi nejv t�ím a druhým nejv t�ím m stem je rozdíl v po tu obyvatel tém� � � � ��40 násobný

Jižní Asie

Poho í Himaláje => vyhledej na map : umulangma (Mount Everest - ínané), Sagarmatha� � � �(Mount Everest - Nepálci), Mount Everest (Nepál), Indogan�ská ní�ina, Karákoram (Pákistán),Hundúku�, plo�ina Dekan, západní a východní Ghát (Indie), Indus, Ganga, Brahmaputra(Bangladé�).

St echa sv ta � poho í Himaláje, Pamír, Karákoram.� � �

erápu d�í � spadne zde nejvíce srá�ek na zemi, kolem 12 tisíc milimetr za rok.� � �

Do ji�ní Asie pat í jsem Lakadivy, Maledivy, Cejlon, státy Indie, Pákistán, Bangladé�, Nepál,�Bhútán.

Rizika: zem t esení, záplavy p i monzunových de�tích, tsunami, cyklony.� � �

Problémy: p elidn nost, styk dvou nábo�enství (hinduismu a islámu)� �

P írodní podmínkyřHimaláje � nejvy��í poho í sv ta s délkou asi 2500 kilometr . D lí se na západní, centrální a� � � �východní. Tvo í výrazný klimatický p ed l mezi ji�ní a centrální Asií.� � �

Mount Everest - dobyt roku 1953 - Edmund Hillary, a �erpa Tenzing Norgay � shodou náhod vden korunovace Al�b ty II. Al�b ta pozd ji Edmunda Hillaryho pový�ila do �lechtického stavu.� � �

K2 � 8611 metr v poho í Karákoram.� �

Kv li ilému turistickému ruchu je t eba odklízet odpadky, znovu vysazovat lesy...� � �

Indus � eka - te e do Arabského mo e, � � �

Pa d�áb � p ti í í, je velmi zem d lsky vyu�íván, asté záplavy (tání sn hu v Himalájích,� � � � � � � �monzuny).

Hinduisté � posvátné m sto Váránasi � Ganga � o ista => problémové, pou�ívá se i pro praní a� �pro popel mrtvol.

D evo je drahá zále�itost => málo d eva => nedokonalé spálení => eka.� � �

Ganga � protéká Indogan�skou ní�inou a vytvá í p i ústí do Bengálského zálivu spolu s� �Brahmaputrou obrovskou deltu (nejv t�í na sv t 80 tisíc km� � � 2). => Naplaveniny => spoustaobyvatelstva => záplavy (�)

Historie, obyvatelstvo, politikaHarrapská kultura ve starov ku v povodí Indu.�

Drávidové � prostor dne�ní Indie, postupn vytla eni Indoevropským obyvatelstvem (kmeny� �Árijc � p iná�ejí hinduismus) => tla í je na jih. � � �

Expanze Arab v 16. a� 18. století � p iná�ejí s sebou islám => promíchání islámu a hinduismu.� �

Britská kolonizace � vytvá ejí zde kolonii Britská Indie � Indie, Nepál, Bangladé�, Pákistán.�Nejv t�í britská kolonie. Správa p ímo nebo pomocí místních vládc . Po válce chybí prost edky� � � �na udr�ení rozsáhlých kolonií. P i d lení Indie se stalo kritériem nábo�enství.� �

Gándhí � boj proti Brit m (klidný odpor � stávky, hladovky), po�adoval samostatnost a odchod�Brit . => stal se velmi populárním.�

Rozpadla se v roce 1947 na Indii (hinduismus), Pákistán (islám). Bangladé� pat ila k Pákistánu�(a koliv byla rozd lena Indií).� �

Av�ak v Bangladé�i do�lo k revoluci � byl vyhlá�en samostatný stát Bangladé�.

St hováním � st ety mezi muslimy a hinduisty � mnoho mrtvých => od té doby vládne mezi� �Pákistánem a Indií nep átelství. Ob zem vlastní jaderné zbran .� � � �

Ka�mír � svazový stát, cht l vyhlásit samostatnost, av�ak Pákistán se jej pokusil obsadit, tomu�v�ak zabránila Indie.

Sociální problémy, r st populace (1 miliarda obyvatel) � snaha sní�it porodnost (av�ak�neúsp �n ), chudoba, negramotnost, nemoci.� �

Hinduismus � v í v p evt lování (dle zásluh v minulém �ivot ), d lení spole nosti na kasty.�� � � � � �Velká pozornost osobní hygien , praní prádla.�

Kastovnictví � kastovní rozd lení, mí�ení mezi kastami (vartami) bylo p ísn zakázáno, pozd ji� � � �zru�eno (a zakázáno) zákonem, av�ak i p esto se na vesnicích stále dodr�uje.�

Ohniska nap tí � Ka�mír, Srí lanka � tamil�tí tyg i � hinduisté vs. budhisté.� �

Velký podíl lidské práce, p edev�ím na zem d lstvím.� � �

Tád�mahál � stavba ze 17. století, architektonicky p kná, blízko m sta Agra.� �

Bombaj � p ístav na západním pob e�í, brána do Indie. � �

Zem bohatá na suroviny � uhlí, manganová ruda, �elezná ruda.�

Celková produkce adí Indii mezi 10 nejv t�ích ekonomik sv ta, p epo tem na jednoho� � � � �obyvatelstva se adí mezi nejchud�í státy.�

Britové cht li suroviny => stav li �eleznice, p ístavy. Také za ali pokládat základy pr myslu.� � � � �

P íliv zahrani ního kapitálu. T �ké podmínky (zvlá� v t �kém pr myslu). Produkce automobil .� � � � � � �

Mají kosmický program, v decká pracovi�t , r znorodý pr mysl. Jsou rozvojovou zemí, ale mají� � � �rozvinutý i zpracovatelský pr mysl. �

Rakety dlouhého doletu � Indie i Pákistán.

Zem d lství � znaky extenzivního zem d lství, velká produkce (v p epo tu na obyvatele málo).� � � � � �Indogan�ská ní�ina.

Hustá, ale zastaralá �elezni ní sí (pochází je�t od Brit ). Slou�í k p eprav v�eho. Velmi� � � � � �vyu�ívaná (auta jsou pro v t�inu obyvatel p íli� drahá).� �

Pa d�áb - �

Madrás

Banglarore � druhé nejv t�í st edisko výroby SW. Centrum.� �

Dillí � d íve centrum Indie. �

Kánpur � pr myslová aglomerace�

Kalkata � nerostné bohatství (m d né rudy, ropa, apatit)� �

Severní Amerika

Vyhledej na map : ostrovy, souostroví, poloostrovy, zálivy a mo e nále�ející k Severní Americe,� �Alja�ské hory, Mt. Mc Kinley, Kaskádové poho í, Sierru Nevadu, Velká pánev, Velká prérie,�Mississippskou ní�inu, Appala ské poho í, Arktickou ní�inu.� �

Severoamerický kontinent vymezujeme podle:

� Severní Amerika � po Tehuantepecká �íje

� St ední Amerika � mezi Tehuotepeckou a Panamskou �íjí. Velké a malé Antily�

� Ji�ní Amerika - zbytek

Etnické len ní:� �

� Anglosaská Amerika � kolonizace Brit => hlavním jazykem Angli tina. Hranici tvo í� � �hranice USA a Mexika.

� Latinská Amerika � kolonizována �pan ly a Portugalsky (Brazílie).�

Geologicky velmi staré oblasti.

Kanadský �tít (tabule) � nejstar�í ást kontinentu, východní pob e�í vzniklo p i druhohorním� � �vrásn ní. Velké mno�ství aktivních sopek, astá zem t esení. Subdukce vyjma m st San� � � � �Francisco a Los Angeles, kde se nachází transformní rozhraní => velké tlaky, astá�zem t esení.� �

Svatá Helena � sopka, b hem erupce byla pokrytá sn hem => rychlé záplavy.� �

Cordilery � nep etr�itý pás h eben s obrovskou �í kou (a� 1500 km). Od severu: Alja�ské� � � �poho í, Kaskádové poho í, Sierra Nevada.� �

Velké pánve: Velká pánev, Kolumbijská pánev, Colorádská pánev � díky ostatním poho ím je zde�minimum srá�ek.

Colorádská pánev � rozru�ené útvary,

S nar stající vý�kou se objevuje více vegetace.�

Obrovský pás badlands � území s mno�stvím sediment (dosahující tlou� ky a� 1 km) �� �p inesené mo skými záplavami, ekami. Obrovská erozní schopnost. Nezpevn né horniny =>� � � �eky ze za ezávají do podlo�í.� �

Yellowstone � Nejsta í národní park (vyhlá�en roku 1892) � obrovská kaldera � obrovská plocha�� vznikla p ed cca 0,5 milionem let p i obrovské explozi. Geologicky stále aktivní. Je zde� �nedot ená p íroda, voda nemá kam odtékat, tak se shroma� uje a porézní horninou protéká� � dol , kde se oh ívá � cestou zp t nahoru rozpou�tí horniny (mineralizace) => gejzíry, výrony� � �si i itých par, fumaroly. Bahenní sopky.� �

Crater Lake � v Oregonu, kráter sopky (poslední výbuch asi p ed 6500 lety). V kráteru je jezero,�spousta plyn z podlo�í. Posvátné místo p vodních Indián .� � �

Grand Cayon � na ece Colorado ve stát Arizona � sedimenty (a� z období prahor). Díky zdvihu� �celé pánve => zahlubování ek a jejích p ítok . Dno ka onu � �ulový podklad starý a� 2 miliony� � � �let. Roku 1908 ho prohlásil prezident za národní park.

Údolí monument � asto se zde natá elo, pou�ívá se pro reklamu. Turisticky velmi atraktivní.� � �Zbarvené �elezem do ruda. Území indián Avah .� �

Red Cayon � tisíce v �i ek, syt ervené, oran�ové a fialové.� � � �

Zelené údolí � obydlí vytesaná ve skále (a� 5 pater)

Death Valley - Údolí smrti � Kalifornie � nejní�e polo�ené (-86 metr ) a nejteplej�í místo (a��57°C) Severní Ameriky. Rozsáhlá p íkopová propadlina, na dn je slané jezero Badwater. B lo�i� � �objevují toto místo a� v 19. století p i hledání zlata, velká ást z nich zde um ela.� � �

Klimatické podmínkyZasahuje do mírného, subtropického a tropického podnebného pásu.

Velký vliv polohy a sm ru poho í, p edev�ím Cordiler � mají poledníkový sm r => zabra ují� � � � �srá�kám z Tichého oceánu (pou�t jako Údolí smrti, Velká pánev).�

Velký vliv mo ských proud � severní rovníkový proud, � severní konec mírného pásu je� �posunut na sever.

P írodní rizika � tornáda, hurikány (oblast Mexického zálivu. Mísení vzduchu v oblastní�centrálních rovin (st edozápadu))�

Jaký vliv mají mo ské proudy na pr b h severní hranice mírného pasu v severní Americe.� � �Posouvá hranici mírného pásu výrazn na sever.�

VodstvoVyhledej v Atlase: eka Mississippi, Missouri, sv. Vav ince. Hudson, Ohio, Tennessee, Colorado,� �Yukon, Mackenzie, Velké solné jezero

Kordillery jsou rozvodím. Nejmén vody odtéká do Tichého oceán . Nános materiálu, ukládání� �podél b eh . Záplavy � zaplavování území podél svého toku => naplaveniny.� �

Nejdel�í tok Mississippi � p ítok Missouri � spolu s délkou 6212 km�

Delta Mississippi � velká, ukládání naplavenin, roz�i ování do mo e.� �

Velká (kanadská) jezera � le�í na hranici Kanady a Ameriky, nejv t�í zásobárna sladké vody na�Zemi. Mají tektonicko-ledovcový p vod (roztátý ledovec, který zalil tektonicky rozru�enou�oblast). Plo�n nejv t�í je Ho ej�í jezero o rozloze 82000 km2 s hloubkou a� 400 metr . Jezera� � � �jsou propojena a vodu z nich odvádí eka sv. Vav ince do Atlantiku.� �

Mezi jezery Erie a Ontario jsou Niagárské vodopády � vysoké p es 50 metr . Kozí ostrov �� �odd luje od sebe kanadské a americké niagárské vodopády. Kanál weeland � objí�dí Niagárské�vodopády a napojuje se na eku sv. Vav ince � ta je také propojena s ekou Hudson.� � �

Intenzivní vodní doprava, koncentrace m st a pr myslu => ekologické problémy� �

Bezodtoká oblast Velké pánve � rozsáhlá � sou ástí je velké solné jezero � blízko le�í Solt lake�city � výpar p eva�uje nad srá�kami => vysychá => má 270 promile. Velká rovná plocha ��testy rychlých stroj .�

Sociální sféra severní AmerikyZastoupení ras a národ v Severní Americe � velmi rozmanitá:�

Europoidní rasa � indoevropská v tev � Germánské národy�

Mongolopoidní rasa � indiánská v tev � indiánské kmeny�

Negroidní - ameri tí erno�i � p edev�ím kolem Mexického zálivu� � �

Vysv tli pojmy:�

Hispánci � obyvatelé mluvící �pan lsky => potomci �pan lských p ist hovalc� � � � �(Kalifornie, Texas) � velmi rychle roste.

Afroamericans - Afroameri ané � zavle eni jako otroci z Afriky, pozd ji se zru�ení� � �otroctví se za le ují do spole nosti (av�ak i p esto se ve velkých m stech tvo í� � � � � �výrazné men�iny => sociální a jiné problémy)

Nativeamaricans � p vodní obyvatelé � Indiáni r zných kmen (Navahové) i� � �eskymáci (Inuité = lidé).

P íchod Mongoloidní rasy z Asie p ed 25 tisíci lety p es zamrzlý Bering v pr liv. Postupn� � � � � �osidlují ze severu na jih.

Po p íchodu b loch nastávají spory, konflikty => Indiáni vytla eni do rezervací (p edev�ím v� � � � �západní ásti severní Ameriky). Eskymáci si dále �ijí, pro b lochy, v nehostinných podmínkách.� �

V roce 1924 bylo p vodní obyvatelstvo zrovnoprávn no => av�ak neustále stojí na okraji� �spole nosti => kriminalita, nezam stnanost, alkoholismus...� �

Indiáni �ijící v rezervacích t �í p edev�ím z cestovního ruchu.� �

Objev Ameriky se p isuzuje Viking m (Normané) � výborní mo eplavci a bojovníci. Zalo�ili� � �osady na jihu Grónska (Greenland), pozd ji se dostávají a� na Newfoundland => dlouho zde�nevydr�eli => postupn zanikly.�

Evropané objevují a� v roce 1492 � Kry�tof Kolumbus � Ital z Janova ve �pan lských slu�bách.�Nejprve se dostávají na Bahamy. San Salvador (svatý spasitel) � kv li �patným výpo t m.� � �Prvn si mysleli, �e je to opravdu Indie, a� po smrti Kolumba se za íná uva�ovat o objevu� �nového kontinentu.

1513 � p ekro ení Panamské �íje, objev Tichého oceánu => bylo jasné, �e to není Indie.� �

Nunavut � nejv t�í a nejsevern j�í teritorium Kanady � samosprávná oblast Eskymák , vznik� � �1.1. 1999. Z nejv t�í ásti zde �ije p vodní obyvatelstvo.� � �

Od 16. století nastává kolonizace Evropany, Evropané zji� ují velká nalezi�t surovin.� �

�pan lé � kolonizují oblast Mexického zálivu, jsou postupn vytla ováni, tak�e se� � �zam ují více na jih.��

Francouzi � území Kanady, po toku eky Mississippi�

Holan ané � koupili ostrov Manhattan od Indián za 24 dolar . � �

Britové � východní pob e�í. Vznikají spory s Francouzi, nakonec je porá�í.�

V 18. a 19. století � p evá�ení ernoch do otroctví, Indiáni se neosv d ili. Pracovali na� � � � �p edev�ím na plantá�ích. Po etné komunity Asiat na západním pob e�í.� � � �

P íliv, asto nelegálních, p ist hovalc z Latinské Ameriky (=> Hispánci). Problematika sou�ití� � � � �etnik a ras. Z Mexika, Portorika, Kuby.

Díky kolonizaci a p ívozu Afri an je zde velká etnická rozmanitost. Jejich sou�ití provází� � �problémy => vytvá ení komunity s vlastním jazykem, zvyky. Je uzákon na rovnoprávnost,� �podmínky v�ak rovné je�t nejsou. USA: 75% b loch , 12% ernoch , 10% Hispánci.� � � � �

Ni��í vzd lanost, vy��í kriminalita, závislost na alkoholu... Indiáni nahnáni do rezervací.�

Výrazné nerovnom rné rozmíst ní obyvatelstva.� �

Vysoká míra urbanizace a� 80% => megapole (Boshwash � Boston a� Washnington, Chipitts �Chicago a� Pittsburg, San-San � San Francisco a� San Diego)

USA

Rozloha 9,2 km2, cca 290 milion obyvatel�

Vznik v roce 1776 deklarací nezávislosti (na Británii). Britové jim vyhlásili válku, válka skon ila�v roce 1783 vít zstvím USA. (13 osad = 13 ervenobílých pruh na vlajce)� � �

Federální uspo ádání � 50 stát + District of Columbia (Washington DC). Na vlajce jsou� �vyjád eni hv zdi kami. Alja�ka a Havaj. Ka�dý stát má svou vládu, guvernéra, ústavu a zákony.� � �

Kongres � nejvy��í zákonodárný orgán v USA.

P í iny ekonomické prosperity jsou: surovinová základna (uhlí, �elezná ruda), úrodná p da a� � �p íznivé klima, podpora podnikání, konkuren ní prost edí, vysoká produktivita práce,� � �nadnárodní firmy. P esko ili feudální období.� �

Ve druhé sv tové válce � nevál ilo se na jejich území, dodávali techniku, vojáky pro vále ný� � �konflikt... => ekonomicky výnosné => rozvoj pr myslu. Pr nik na evropské trhy.� �

Marshall v plán � plán o obnov � nep ijali ho zem východního bloku.� � � �

Jediná supervelmoc (SSSR se rozpadlo). Díky její velikosti se od nich o ekává, �e bude�zasahovat do sv tových událostí (vále né konflikty atd...) - zásah v Jugoslávii, Afghánistán, Irák.� �

NAFTA � severoamerická zóna volného obchodu.

Ekonomická jádra USAIndustrial Belt = pr myslový pás - severovýchod => tvo í jej aglomeracemi Boswash, Chipitts.� �Nejv t�í soust ed ní dopravního strojírenství, elektroniky a hutnictví. V polovin 20. století� � � �tvo il asi 85% HDP USA. Neustále modernizuje tradi ní odv tví (strojírenství, elektrotechnika).� � �New York (socha svobody � dar Francouz ke 100 let m svobody) � vstupní brána. P stování� � �kuku ice a p�enice �

Sunbelt = slune ní pás � ji�ní t etina USA � vymezeno subtropy, subtropické zem d lství� � � �(tabák, bavlník, subtropické ovoce). P íznivé klimatické podmínky, dynamický r st ekonomiky.� �Ropná lo�iska v Texasu. Kosmický pr mysl. Do sunbeltu se za al p esouvat kapitál a lid. Roste� � �zde ji� tak po etná skupina �pan lsky mluvících obyvatel. Houston (centrum NASA), Dallas,� �New Orleans, Atlanta, Miami.

Florida � vyhlá�ená turistická letoviska (Miami), Národní park everglade

Ropu dová�ejí, a koliv mají dost ropy na vlastním území (�et í si ji na hor�í asy).� � �

Západ � adíme sem oblast Kordiler � ekonomicky nejsiln j�í a nejlidnat j�í. Megapole San-San.� � ��pi kové technologie a technologické parky � Sillicon Valley (výroba software). Filmový pr mysl� �v Hollywoodu. Letecký pr mysl - Boing v Seattlu. Velké p íjmy z cestovního ruchu: národní� �parky, Las Vegas, San Francisco, Los Angeles.

Kanada

Druhý nejrozlehlej�í stát na sv t (po Rusku). Nízký po et obyvatel. Je lenem Commonwealthu� � � �(tedy v jeho ele stojí britská královna). Parlamentní demokracie�

Obyvatele lze rozd lit dle p vodu: z Britských ostrov , Francouzsky mluvící zem (�ijí nejvíce v� � � �Quebeku), p vodní obyvatelé (Indiáni, Inuité = eskymáci). Kanada prosazuje politiku zachování�multikulturalismu.

Nunavut � samosprávná federální teritorium Indián a Inuit .� �

Osídlení se táhne podél hranice USA (od Atlantického po Tichý oceán). Více na sever �ije jen0,3% obyvatel (co� je minimum v porovnání se stejnými oblastmi v Rusku).

Rychlý vývin ekonomiky (z t �by d eva a zem d lství) po první sv tové válce, a tak se b hem� � � � � �krátké doby vypracovala na 7. místo nejvysp lej�ích stát sv ta.� � �

Kanada n kdy bývá ozna ovaná, díky obrovským p ebytk m obilí, za obilnici sv ta.� � � � �

Velké zásoby nerostných surovin � ropa, plyn, ra�elina, uhlí (mén ), uran, zinek, nikl, azbest,�síra, draselné soli a mnohé dal�í.

Hutní pr mysl, elektronická výroba je siln provázána s USA, zpracování d eva, výroba� � �novinového papíru. Vysoký podíl terciálního sektoru (70%) => vysp lost.�

Kanada si zachovala a chrání p írodní bohatství => lákadla pro turisty (p edev�ím z USA, ale i z� �Evropy a Asie).

Ekonomická jádra � m sta Ontaria, Quebek, Toronto, Montreal, Vancouver�

St ední Amerikař

Vyhledej na map Mexickou plo�inu, Sierra Madre Occidental, Sierra Madre Oriental,�Popocatépetl, Citlaltépetl, Rio Grande.

Mestic � mí�enec p vodních Indián a �pan lských p ist hovalc (�lutá a bílá)� � � � � �

Mulat � mí�enec Evropan a Afri an (bílé a erné rasy)� � � �

Zambo � mí�enec Africké a Indiánské rasy ( erné a �luté) � není jich p íli� mnoho� �

Panamský pr plav � Kolon, Balboan�

Hlavním m stem í�e Azték bylo Tenochtitlán.� � �

P írodní podmínkyřSt ední Amerika se lení na pevninskou a ostrovní ást (Velké a malé Antily, Bahamy).� � �Pevninský most za al vznikat s poklesem hladiny oceánu p ed 50 miliony lety. Vlivem tlak� � �desek do�lo k rozpadu Kordiler a nasunutí do Karibiku (ostrovy) => Vulkanismus a zem t esení.� �

Le�í v subtropickém a tropickém klimatu, zbytky prales => byli vykáceny, kv li hustému� �osídlení. astý výskyt hurikán . Cenné ekosystémy korálových útes .� � �

Historie a obyvatelstvoP vodní Indiánské kultury Azték , May , Tolték , Zapoték byly v dob kolonizace zdecimováno� � � � � �Evropany, dnes je zastoupeno p edev�ím v pevninské ásti.� �

V dne�ní dob p eva�ují mí�enci. Ze 100 milión je asi 30% tvo í Indiáni. Pestré rasové a� � � �etnické slo�ení, nejsou zde takové problémy jako v USA, na rozdíl od US jsou v i sob�� �tolerantn j�í (spousta mí�enc ).� �

Na ostrovech p eva�ují erno�i a mulati.� �

Bílé obyvatelstvo na Kub a v Portoriku.�

Obyvatelství je soust ed no p edev�ím na náhorních plo�inách (kde jsou p ízniv j�í klimatické� � � � �podmínky � mén vlhkosti, men�í teploty).�

Migrace do USA � kv li z ekonomických d vod .� � �

Mayové � území ji�ního Mexika, Guatemala � vynikali v astronomii, matematice. Dob í ve�stavebnictví.

Aztékové � kolem dne�ního Mexiko City, dobyli ji �pan lé.�

EkonomikaZna ný vliv USA => Mexi ané je nemají rádi.� �

Mexiko je nejsiln j�í st edoamerickou ekonomikou, v t�ina ekonomik ve st ední Americe byla� � � �zbr�d na diktátorskými re�imy.�

Díky kapitálu z USA (a jiných zemí) zde roste rychle moderní pr mysl � velký vývoz.�

Tradi ní zem d lské výrobky (banány, káva, fazole, tropické ovoce) � ji� malý podíl na vývozu.� � �

T �ba st íbra � 1. na sv t� � � �

Ekonomické jádro Mexika se vyvinulo na p vodním míst Aztécké í�e. Miliónová m sta� � � �Guadalajara, León, Mexiko city, Puble � víc jak polovina obyvatel, 80% pr myslového�potenciálu.

Vyu�ití ropných lo�isek v oblasti Mexického zálivu.

Zem bývalého generálního kapitanátu Guatemala se rozpadli na 5 zemí, ve 4 z nich uchvátili�moc diktátorské re�imy => ozbrojené konflikty atd. => ekonomické krize, spory...

Kostarika � nebyla zde diktatura => stabilní prost edí => p itahovalo investory. N kdy� � �ozna ovaná jako st edoamerické �výcarsko.� �

Panama � USA zde postavili pr plav, pozd ji p edali správu a je�t pozd ji (2000) i celý pr plav� � � � � �do rukou Panamy.

Panamský pr plav � stavbu zahájili Francouzi, pozd ji ji pro nedostatek financí zastavili. Poté to� �odkoupili Ameri ané. Dokon ili kanál v roce 1914. Je dlouhý 81 km a spojuje p ístavy Colón a� � �Balboa (tichomo í). Systém zdymadel a Gatunské jezero � obrovská p ehrada.� �

Slab rozvinutý zpracovatelský pr mysl => asto jsou závislé na exportu zem d lských� � � � �produkt (banány, kávy, cukr, ryby). Odtud název banánová republika.�

Portoriko � pod správou Ameri an , rostoucí ekonomika,.� �

Malé Antily a nejen ty � vazby na EU => peníze.

Význam cestovního ruchu � mo e, exotická p íroda, kultura � státy musí mít infrastrukturu,� �stabilní re�im.

Kuba � komunistický re�im, Fidel Castro � revoluce pro svrhnutí re�imu � po jeho svrhnutí seza alo znárod ovat, to se nelíbilo USA. Rusko se nabídlo pomoct � za cenu rozmíst ní raket a� � �vybudování komunismu. Po pádu komunismu v Evrop se Kuba dostala do t �kých� �hospodá ských problém .� �

Latinská Amerika � chudoba, nezam stnanost, negramotnost � vzhlí�í ke Kub , proto�e zde ji�� �ten problém vy e�ili.�

Mexico CityJedna z nejv t�ích aglomerací s 23 miliony obyvatel, vyrostlo na p vodním centru aztécké í�e �� � �m stu Tenochtitlán [ ] � to bylo dobyto �pan ly vedenými Hernánem Cortésem.� � �

Postupn vysu�ují a zastavují jezera. Kv li velkému od erpávání spodní vody dochází k poklesu� � �sedimentárních vrstev � propadá se o 9 metr za 100 let. Zem t esení => ob ti.� � � �

Jižní Amerika

PovrchNajdi na map : Aconcaguu � nejvy��í vrchol And (a obou Amerik), Patagonie, Guyanská�vyso ina, Amazonská ní�ina, Brazilská vyso ina, Laplatská ní�ina, Galapágy, Oh ovou zemi,� � �Falklandy

Ji�ní a ást východní ji�ní Ameriky je p edprvohorní, západní pob e�í je geologicky aktivní a také� � �mlad�í. Brazilský �tít a Guyanský �tít. Nejmlad�í Andy.

Andy � navazují na severoamerické Kordillery, nejdel�í na sv t , p ibli�n poledníkový sm r,� � � � �p ibli�n v délce 7500 km. Zna né mno�ství inných i vyhaslých sopek � nejznám j�í Cotopaxi.� � � � �

Ve st ední ásti se rozd luje na západní a východní Kordileru => náhorní plo�iny � puny� � �

Ji�ní ást je sou ástí Patagonie, v období pleistocénu byla zale n na.� � �

Na území Kolumbie se d lí na západní, centrální, východní Kordilery.�

Pou� Atacama � na obratníku Kozoroha ve stát Chile. Pou�t se táhnou na sever do Peru.� � �Nejsu��í pou� na zemi. Jednou za as p ijde klimatický jev El Nino � záplavy, sesuvy p dy,� � � �bahenní proudy. Vznikl mlh (Peruánský proud � studené mo e a teplý vzduchu z vnitrozemí) ��kondenzace => spot eba. Velký rozdíl teplot ve dne a v noci. Horko a mráz. Ro n asi 1 mm� � �srá�ek.

Puna � Altiplano � puna je náhorní plo�ina e st ední ásti And. Le�í p ibli�n ve vý�kách od 3200� � � �metr do 4200 metr . Jedná se o suchou vysokohorskou step s výraznou kontinentalitou.� �Pr m rné ro ní teploty vzduchu se pohybují kolem 9°C. V ji�ní ásti se nacházejí slané mo ály �� � � � �Sallar - jezera v t�inu jezera vyschlá.�

Patagonie � Ji�ní ást Ji�ní Ameriky � Argentina a Chile. V pleistocénu výrazné zaledn ní. Drsné� �podmínky, fjordy. asté srá�ky z Pacifiku, Národní park Los Glaciares�

Pampa - je ozna ení pro travnaté oblasti mírného pásu.�

Ilanos � stepi � název ve Venezuele a Kolumbii

Campos- ozna ení pro step v Brazílii�

Vyhledej na map (souvisí s vodstvem): Urubambu, Apurimac, Ucayali, Mara ón, Paraná, La� �Plata, Orininoco, Rio Negro, Jezero Titicaca, Poopó a Maracaibo, vodopády Angel a Iguacu

Severní ást je bohatá na srá�ky, sm rem k jihu srá�ek ubývá. Na západním pob e�í je� � �minimální úhrn srá�ek => dlouhé pou�t .�

Amazonská ní�ina � obrovská rozloha (4 miliony kilometr tvere ních), zmen�uje se, nejv t�í� � � �oblast de�tných les na Zemi. Vysoké úhrny srá�ek, vysoká vlhkost. V prvohorách zde nebyly�Kordillery. Po vyvrásn ní Kordiller zde vzniklo slané jezero, které se b hem t etihor vrátilo do� � �Atlantiku. Obrovská biodiverzita � neustálé klesá. Obrovská produkce kyslíku. Páte í je�Amazonka. Kácení pro vzácná d eva, pro t �bu surovin, � árové zem d lství, budování silnicí.� � � �

Z p vodních 5 milion Indián zde zbylo cca 200000.� � �

Amazonie � z p evá�né ásti le�í v Brazílii, tropické a de�tné lesy, tropický pás. Pr m rný pr tok� � � � �Amazonky cca 120 tisíc metr krychlových za sekundu (maximáln 220000). ervenozem a� � � ��lutozem . Pr m rná ervencová teplota cca 27°C, lednové velmi podobné. Malá hustota� � � �zalidn ní. Nalezi�t Bauxitu, �elezné rudy...� �

PodnebíAndy jako klimatogeografický initel�

El Ni o � Jezulátko � ovliv uje podnebí v Pacifiku (a jinde) � pasáty ze severu a z jihu odtla ují� � �teplou vzduchovou hmotu a proudy na západ. Kdy� p estanou vát � navalí se teplá voda (a�vzduchová hmota) zpátky (ryby uhynou nebo odplují � kv li teplot vody). Vznikají de�t =>� � �bahenní proudy, sesuvy p dy, ztráty lidských �ivot . Naopak na Indonésii, Nové Guinei, ást� � �

Austrálie p estane pr�et => sucho => po�áry. Periodicky se opakují, v t�inou trvají 12-18� �m síc .� �

La Ni a � velmi se ochladí�

Amazonka � d íve nebyl znám pramen, dnes za pramen pova�ujeme eku Apurimac. Po soutoku� �ek Urubambu a Apurimac má název Ucayali ta po soutoku s ekou Mara ón název Amazonka.� � �

Na dolním toku má �í ku a� 25 km u delty dokonce a� 250 km � mohutný proud sladké vody =>�vyslazování oceánu do asi 200 km. P i p ílivu m �e vzniknout vlna pororoca � m �e proniknout� � � �a� 800 km proti proudu. Splavná pro velké lod a� k p ístavu Manaus. Splavná je ale a� po� �peruánské Andy.

Vodopád Angel � Nejvy��í vodopád sv ta, nachází se na severním okraji Guyanské vyso iny.� �Voda padá a� z 1000 metr .�

Vodopády Iguacu � nacházejí se na stejnojmenné ece nedaleko od jeho ústí do eky Paraná.� �Nejv t�í systém vodopád na sv t � délka 2700 km.� � � �

Jezero Titicaca � rozloha cca 3800 km2 � je sou ástí náhorní plo�iny Kuna (Altiplano). Nejvý�e�polo�ené splavné jezero na sv t (3912 metr ). �ijí zde Indiáni (kmeny Aymarov a Ke uánc �� � � � � �pro n je to jezero posvátné, ostrov Isla del Sol pova�ují za místo zrození boha Slunce). Plující�rákosové ostr vky � �ijí zde Indiáni (celkov kolem 3000 tisíc).� �

íše InkŘ ůO její rozklad se zaslou�il Francisko Pizarro.

M sta Lima�

�eleznice která p evy�uje 4000 metr a kon í ve vý�ce 3800 metr u jezera Titicaca.� � � �

Vznik ostrov z rákosu, proto�e p da kolem jezera u� byla zabrána.� �

P stování kuku ice, chov dobytka => dnes to nem �e u�ivit v�echny => odchod m st.� � � �

Historie a obyvatelstvoí�e Ink � na území dne�ního Peru, na severu zasahovala do Ekvádoru, na jihu do Chile. Hlavní� �

m sto Cuzco. Centralizovaná í�e, systém cest. Poslové b �ci � schopni urazit za den n kolik� � � �desítek kilometr . P iná�eli boh m lidské ob ti (vrcholem bylo vyrvání srdce).� � � �

í�e Ink rozvrácena Franciskem Pizarrem.� �

Pevnosti vysoko v horách. Terasovitá polí ka.�

Kolonizace �pan l a Portugal => vybíjení, násilné pokatoli t ní. V t�í mno�ství p etrvává v� � � � � � �andských zemích (vysokohorské podmínky) � p edev�ím mí�enci.�

Nejvíce bílého obyvatelstva v Chile, Argentin .�

�pan lé zde vytvo ili t i místo království: La Plata, Peru, Nová Granada.� � �

V t�inu kolonií ztrácejí �pan lé a Portugalé b hem 19. století.� � �

Pestrá rasová struktura s vysokým podílem mí�enc , vysoké p irozené p ír stky v andských� � � �zemích.

Nerovnom rné rozmíst ní obyvatelstva díky hornatosti, vysokým polohám, pou�tím.� �

�ivot na vysoko polo�ených náhorních plo�inách (kunách) � �ijí zde p evá�n indiáni. Jsou zde� �asto lep�í mno�ství p írodní podmínky. Jsou na nich umíst na i velká m sta Cuzco, La Paz.� � � �

Vysoký podíl m stského obyvatelstva => rychlý r st velkom st. Problém slum (favelas).� � � �

Velké m stské aglomerace: San Paulo (18 milion ), Buenos Aires (13. miliónu), Rio de Janeiro,� �Lima.

Problém s drogami � Columbie, Ekvádor, Peru � p stování Koky (Indiáni to b �n �výkají).� � �Narkomafie. Sociální rozdíly.

Politická situace � asté nedemokratické re�imy. Vojenské chunty (vojenské re�imy). Chille ��

generál Pinnochet. T �ké následky táhnoucí se daleko za konce t chto re�im .� � �

EkonomikaBohatá surovinová základna � ropa (Venezuela � kolem jezera na severu), barevné kovy,�elezná ruda (západ kontinentu), d evo atd.�

Rozvinut j�í zpracovatelský pr mysl v Brazílii, Argentin , Chile, dal�í státy jen vyvá�ejí suroviny� � �nezpracované, jsou to rozvojové zem .�

MERCOSUR � ji�ní spole enský trh, spolupráce Brazílie s blízkými státy. Od 80. let 20. století.�Zakládajícími leny jsou Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay. Sna�í se roz�í it obchodní styk,� �odbourat p eká�ky atd. Spolupráce s Evropskou unií (p edev�ím �pan lskem a Portugalskem).� � �

Hlavní ekonomická jádra: Sao Paulo La Plata (Montevideo, Buenos Aires), severní pob e�í�Venezuely.

P ímé zahrani ní investice jdou p edev�ím do vysp lej�ích zemí, vývoz zem d lských produkt� � � � � � �jako káva, kakao, cukrová t tina, banány, tabák (tradi ní plodiny) � d íve byli hlavního sou ástí� � � �exportu. Vysoké HDP, nízké po p epo tení na po et obyvatel.� � �

V t�ina zemí je siln zadlu�ena.� �

Pampy (ji�ní ást Brazilské vyso iny) � stepi, významné obilnice sv ta (vlh í ást) � kuku ice,� � � � � �p�enice. Su��í ástoi se vyu�ívají pro dobytká ství (skot, ovce) - Argentin , Brazílii, Venezuely,� � �

Rybolov � p edev�ím Peru a Chile � studená voda => spousta ryb. Jevy El Ni o� �

Austrálie

Vyhledej na map : Arnhemskou zemi (na severu), Yorský poloostrov (také na severu), Velkou�útesovou bariéru, Velký australský záliv, Velkou píse nou pou� , Gibsonovu a Velkou Viktoriinu� �pou� , Velké p ed lové poho í (táhne se podél východního pob e�í), Australské Alpy, Mt.� � � � �Kosciusko (nejvy��í vrchol Austrálie), Tasmánie, Eyerovo jezero, Murray ( eka), Darling ( eka),� �St edoaustralská pánev. Velký australský záliv (na jihu).�

Geologicky pat í mezi nejstar�í oblasti na zemi, na západ australský �tít (západoaustralská� �tabule). Východní pob e�í má sv j p vod v prvohorním vrásn ní.� � � �

Nevyvinula se zde pravidelná í ní sí , je zde sucho. Ob asné toky creek. Rozsáhlé bezodtokové� � � �oblasti (st edoaustralská pánev) => ada jezer (nejv t�í Eyerovo jezero � nejni��í bod v� � �Austrálii) vysychají a jsou v t�inou slaná.�

Artézská pánev � artézské studny a voda.

PodnebíPodnebí Austrálie je ovlivn no západoaustralským proudem � studený => pou�t na západ� � �Austrálie, naopak na východ je teplý mo ský proud => pom rn vysoké srá�ky. Pasáty.� � � �

Klimatickou bariérou je velké p ed lové poho í� � �

V t�ina území le�í v suchých subtropech a tropech. Z rostliných pás p eva�ují suché savany,� � �polopou�t a pou�t .� �

Vlh í oblasti východ, severovýchod. De�tné lesy, tropické lesy.�

Endemické druhy rostlin a �ivo ich díky dlouhé izolaci � p�tros emu, ptakopysk, � �

P írodní oblastiřAyers Rock � Uluru � centrální oblast - nejv t�í monolit na sv t nacházející se v jihozápadní� � �ásti Severního teritoria. Tato ob í skála slo�ená z pískovc má obvod 9 kilometr a její celkový� � � �

vzhled je výsledem silné erozivní innosti (voda, rozdíly teplot, vítr).�

Austral�tí domorodci nazývají tento monolit Uluru a je pro n posvátným místem. Archeologové�prokázali, �e osídlení v této oblasti je star�í jak 10000 let. Ayers Rock je sou ástí NP a je na�seznamu sv tového d dictví UNESCO.� �

Velká útesová bariéra � nejv t�í korálový útvar na sv t táhnoucí se v délce 2000 kilometr� � � �podél pob e�í Queenslandu. Jedná se o unikátní ekosystém s velkou biodiverzitou.�

Sociální sféra - historie, obyvatelstvo, sídlaAustrálci (Aboriginals) � p vodní obyvatelé, kte í p icházejí na kontinent asi p ed 50� � � � 000 letyz Asie, teprve v r. 1967 jsou Austrálci zrovnoprávn ni s� b lochy, jejich za len ní do spole nosti� � � �je problematické.

� V t�inou soust ed ni do rezervací, ob as �ijí ve m stech, v� � � � � chud�ích tvrtích�

� Vychází to z finan ních mo�ností, problémy s� kriminalitou, alkoholem

� Dotace dostávají od vlády v Naturáliích

Za átek 17. Stol. � objevy Holan an Hartoga a Tasmana� �

Dostali se na západní pob e�í, to je ov�em pusté,�1770 - James Cook � Austrálie se stává britskou kolonií, zpo átku slou�í pro vyvá�ení trestanc� �(v míst dne�ního Sydney) i politi tí odp rci, ti co p e�ili, se zde za ali �ivit jako farmá i.� � � � � �

S objevením zlata nastává p íliv p ist hovalc z� � � � Evropy v 19. století.

Obeplul Nový Zéland a dostal se na východní pob e�í Austráli.�

Sou asná skladba obyvatelstva: Evropané � více jak 90% (p evá�n Irové a Britové) +� � �

p ist hovalci z� � Asie, Oceánie a dokonce i z Afriky. P vodního� obyvatelstva je zde kolem 300 lidí

V t�ina obyvatelstva je soust ed na na východ a jihovýchod zem � výrazný vliv p írodních� � � � � � �podmínek

Asi 90% obyvatelstva �ije ve m stech, z� nich� nejv t�í je Sydney (4 mil.)�

Specifické zp soby výuky d tí v� � odlehlých oblastech

E-lerning � u ení se p es internet� �

Australský svaz je konstitu ní monarchií, formální hlavou státu je britská královna, Austrálie je�federací skládající se ze 6 stát a dvou teorií, je lenem britského Spole enství� � �

Sydney

Základy m sta byly polo�eny v� r. 1788, v zátoce Port Jackson

Trestanecké vývozy byly ukon eny v� roce 1840, a od té doby sem p ijí�dí stále více svobodných�p ist hovalc� � �

Dominanta: budova Opery, most Harbour Bridge, nebo Sydney Tower � mrakodrap, 304 m.

V roce 2000 zde byly 27. letní olympijské hry

EkonomikaNejvysp lej�ích ekonomika jihopacifické oblasti, ekonomika nabírá tempo a� po druhé sv tové� �válce, do té doby byla Austrálie p edev�ím zem d lským státem, a surovinovým základem pro� � �Británii. Po druhé sv tové válce se orientace trhu obrací na Tichomo í, USA a Jihovýchodní Asii.� �

Významné surovinové bohatství, zpracování (vysp lý zpracovatelský pr mysl), vývoz i� �nezpracovaných surovin (mají p ebytky).�

Exportní význam zem d lství � vlna, skopové (ovce) a hov zí maso (chov dobytka), p�enice,� � �sladovnický je men, cukrová t tina...� �

Dovezené zví ata � p emno�ení králík � citelné �kody. Chov na savanách. Jedna ze sv tových� � � �obilnic (jihovýchod)

Ekonomické jádro Austrálie tvo í státy Nový Ji�ní Wales a Tasmánie.�

Oceánie

Rozd lujeme ji na t i ásti:� � �

� Melanésii � Nová Guinea, �alamounovy ostrovy, Nová Kaledonie

� Mikronésii � Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy

� Polynésii � Nový Zéland, Havajské ostovy, Fid�i, Samoa, Francouzská Polynésie.

V t�ina ostrov je sope ného nebo korálového p vodu. P eva�uje zde tropické podnebí.� � � � �

P vodní obyvatelé:�

� Melanésané

� Mikronésané

� Polynésané

Nový Zéland � krásná p íroda, ekonomicky vysp lý.� �

Havajské ostrovy � ekonomicky vysp lé.�

V t�ina zemí Oceánie se zam uje p edev�ím na cestovní ruch a plantá�ní zem d lství.� �� � � �

N které z m jsou závislá území na Velké Británii, Francii, USA, Austrálie.� � �

Jedním z problém této oblasti je sílící imigrace mladých lidí do vysp lých stát .� � �

Evropa

P írodní podmínkyřVyhledej na map : mys Maroci (nejji�n j�í), mys Roca (nejzápadn j�í), mys Nordkinn� � �(nejsevern j�í). Severovýchodní okraj polárního Uralu (nejvýchodn j�í)� �

Le�í na euroasijském kontinentu, tvo í evropský poloostrov euroasijského kontinentu. Hranicí�mezi Evropou a Asií je východní okraj poho í Ural, dále eka Emba a dolní tok eky Kuma do� � �azorského mo e. Prochází nap í erným mo em, ú�inami Bospor a Dardanely.� � � � �

Rozloha Evropy � 10,5 milionu km2, délka vzdu�nou arou asi 5,5 tisíce kilometr , vý�ka� �p ibli�n 4000 kilometr .� � �

Horizontální lenitost Evropy � lenitost pob e�í � velká (nejv t�í ze v�ech kontinent ). Délka� � � � �pob e�í � asi 37 tisíc kilometr => 35% p ipadá práv na poloostrovy a ostrovy. asto je� � � � �lenitost zp sobena ledovce (severní a severozápadní Evropa).� �

Vertikální lenitost Evropy � vý�kové len ní � pr m rná nadmo ská vý�ka evropského� � � � � �kontinentu je 300 metr nad mo em.� �

Nejvy��í bod � Mount Blanc � Itálie, Francie � 4807 metr nad mo em.� �

Nejni��í bod � kaspická ní�ina -28 metr nad mo em.� �

Geologický vývojZ hlediska stá í ji d líme na:� �

� Nejstar�í oblasti � paleoevropa � oblast severní Evropy, severní ást Britských ostrov .� �Baltský �tít. Ruská tabule (vícemén celá evropská ást Ruska). Z období prahor,� �starohor a star�ích prvohor. Kaledonské vrásn ní � vyvrásn ní poho í na severu� � �Britských ostrov , severní Skandinávie).�

� Mezoevropa � oblast st ední ásti evropského kontinentu, utvá ejí se b hem mlad�ích� � � �prvohor a druhohor. Hercynské vrásn ní.�

� Neoevropa � geologicky nejmlad�í oblasti, p evá�n ji�ní Evropy, ást ji�ní Evropy,� � �Island. Alpinskohimalájské vrásn ní � Alpy, Karpaty, Pyreneje, Sierra Nevada. Vývoj není�zcela ukon en => projevy vulkanismu a zem t esení v ji�ní Evrop .� � � �

Etna � nejvy��í inná sopka � le�í na Sicílii.�

Evropa zasahuje do subtrop (suché i p ímo ská) � jih, �pan lsko, Itálie; mírného pásu (vlhký� � � �oceánský � Velká Británie, Francie, Benelux;suchý vnitrozemský - vnitrozemí). Subpolárníoblasti � Severní ásti, polární oblasti � minimáln . Nejvy��í teploty ve �pan lsku. Nejni��í� � �teploty na severu Ruska (evropská ást).�

Ovlivn no golfským proudem � posunuje tak severní hranici mírného pásu. Narvik � nezamrzá�

Srá�ky souvisí s podnebím � nejvíce srá�ek na východn � sm rem od Atlantického oceánu.� �Nejvy��í úhrn srá�ek � Cirkvice 4623 mm za rok. Alpy.

Vliv oceánu na p ímo ské oblasti => udr�uje teplo => malé rozdíly mezi zimou a létem. U� �kontinentálního podnebí je rozdíl v t�í.�

Po así v Evrop - výrazn prom nlivé � b hem roku sem proudí studený vzduch ze severu a� � � � �studený z jihu => vznik cyklon a anticyklon (intenzivní cyklonální innost)�

(Anti)cyklony putující � vytvo í se nap íklad nad Atlantikem, západní proud ní.� � �

(anti)cyklon Stálé � islandská vysoká tlaková ní�e, azorská tlaková vý�e, íránská tlaková ní�e,sibi ská tlaková vý�e.�

Ní�e p iná�í srá�ky, ochlazení.�

Subtropický pás � st ídají se zde pouze dv ro ní období, léto je suché, horké. Zima � chladn ji,� � � �srá�ky.

Vodstvoeky p isp li k tvaru reliéfu, jsou d le�ité pro rozlo�ení obyvatelstva. Hustá í ní sí� � � � � � �

Volha � p ibli�n 3600 km, re�im východoevropský.� �

Voda odtéká do Atlantického oceánu, Severní mo e, Baltské mo e (3.), Norské mo e, erné� � � �mo e (1.), Kaspické mo e (2.), St edozemní mo e.� � � �

R zné re�imy odtoku � mno�ství vody, protékající ekou b hem roku:� � �

� Oceánskode� ový re�im � velice vyrovnaný�

� De� ovosn hový � v t�ina vody z de� ových a sn hových srá�ek, nejvíce vody na ja e �� � � � � �dé� a sníh�

� Alpský (ledovcovosn hový re�im) � Skandinávie, Alpy � nejvíce vody b hem za átku léta� � �

� Subtropický re�im � nejvíc vody v zim�

� Východoevropský � sn hovode� ový � nejvíce vody koncem jara, a srá�ky.� �

Proudy: severoatlantský (Golfský) proud � d lí se na Norský proud a na severu na proud�Severního mysu � velký vliv na podnebí � protahuje severní hranici mírného pásu na sever.

eky:�

� Anglie - Tem�e

� �pan lsko � Ebro, Tajo�

� Francie � Loira, Seina,

� Itálie � Pád, Tibera

� N mecko � Rýn, Labe�

� Polsko a pobaltí � Odra, Visla, N men�

� R � Labe, Vltava, Morava, Svratka, Svitava, Odra...�

� Jihovýchodní Evropa - Dunaj, Sáva, Dráva, Tisa

� Skandinávie - Dalalven

� Východní Evropa � Dn pr, Don, Volha, Ob, Severní Dvina, On ga, Emba, Ural� �

Jezera

Nejv t�í ást vytvo ena pevninskými ledovci. N kdy jsou ozna ovány jako ledovcovotektonická� � � � �=> tektonická porucha � pozd ji do�lo k vypln ní ledovcem, po roztátí zde z stalo jezero.� � �

Lado�ské jezero � nejv t�í jezero v Evrop , cca 18 tisíc metr tvere ních.� � � � �

Jezero Lochnes ve Velké Británii.

Rozsáhlé jezerní plo�iny na severu N mecka a Polska.�

Horská jezera � vzniklá z horských ledovc .�

Sope ná jezera � Bolsenské a Trasimenské jezero ve st ední Itálii.� �

Tektonická jezera � Balaton, Skadarské jezero (jihovýchodní Evropa)

Krasová jezera � Plitvická jezera

P dy a vegeta ní pásmaů č

Typy p d jsou ovlivn ny podnebím a geologickým podlo�ím. R zné p dotvorní initelé. R zné� � � � � �horizonty.

P dy tunder � Norsko, nejsevern j�í Evropy. Subpolární pás. Trávy, v extrémních podmínkách �� �mechy a li�ejníky. Krátké léto � vyu�ití pro pastvu Sob .�

Podzolové p dy � Zasahují daleko z Ruska do N mecka, Polska �védsko. Vá�e se na n j mírný� � �

pás, jehli naté lesy � tajga. P dy jsou kyselé. id�í osídlení, malé vyu�ití (t �ba d eva).� � � � �

Hn dozem a ka�tanové p dy � ji�ní Evropa � �pan lsko, Turecko, Itálie, pob e�í Chorvatska,� � � � �ecka a� po severní Polsko... Smí�ené a listnaté lesy. Zna né zásahy, v ni��ích polohách je� �

zem d lská p da, husté osídlení. Intenzivní zem d lství� � � � �

ernozem � od Rumunska na severovýchod (východní Evropa), kolem 50 rovnob �ky. Stepi a� � �lesostepi mírného pásu. Výrazná kontinentalita. Vyu�ití zem d lství: obiloviny (sv tové� � �obilniny), su��í ást se pou�ívá pro pastevectví.�

erveno a �lutozem �zastoupeny málo, Chorvatsko, hodn oxid �eleza.� � � �

Ji�ní Evropa � pás subtropický, st edomo ský typ vegetace � p vodn tam bylo více les� � � � �(vykáceny pro d evo a pastviny) => silná eroze (nepr�í asto, ale kdy�, tak to stojí za to).� �Roz�í ení druhotných porost � trnité t �ko prostupné k oviny - Macchie� � � �

Nivní p dy okolo velkých ek (více severních) � Duna, Rýn, Visla, Dn pr, Volha, Ob� � �

Obyvatelstvo

Celkov asi 700 milión obyvatel., nejhust ji osídlený kontinent � a� 200 lidí na kilometr� � �tvere ní. Le�í v mírném pásu � nejp ízniv j�í podmínky pro �ivot - 60° S� � Benelux, Porýni �� � � �

Por í, Randstad, st ední a ji�ní Anglie, Pádská ní�ina, Moskva.�� �

P evá�n indoevropská v tev bílé rasy� � �

Národy romanské � Italové, Francouzi

Národy slovanské � e�i, Rusové, Poláci, Bulha i, Chorvati� �

Národy germánské - N mci, Britové, �védové, Norové�

St ední délka �ivota � (nad je do�ití) � pr m rná délka �ivota, kterého se do�ije �dnes narozené� � � �dít � - od západu k východu klesá. V t�inou je porodnost podobná nebo ni��í ne� úmrtnost.� �Nejvy��í Norsko, �pan lsko, Francie, Itálie. �

Jazyky - souvisí s národnostmi

Nábo�enství � p evahu má k es anství ( ímskokatolické, protestanti, pravoslavní)� � � �

Protestati � Velká Británie, Skandinávie, východní ást N mecka� �

ím�tí katolíci � Polsko, Francie�

Pravoslavní � východní a jihovýchodní Evropa

Pronikání islámu � n kolik miliónu muslim � p ist hovalci, nebo islám - invazí turk .� � � � �

Evropská integrace

Jazykové bariéry, omezení pracovního trhu (ze stran p vodní zemí EU)�

Pracovní p íle�itosti (léka i atd.) - jdou za lep�ím platem => odliv => problémy� �

Zem d lství � otev ení trh (v etn na�eho) => výhody a problémy. Malé dotace, problém s� � � � � �r znými dotacemi v r zných zemích a jejich následným vývozem do jiných zemí.� �

Prodej pod cenou.

Evropská unie � název se za al pou�ívat od roku 1992, základem bylo ESUO (Evropské�spole enství uhlí a oceli � 1951 v Pa í�i => Pa í�ské smlouvy. Montánní unie - hornická).� � �

Francie m la velký vliv, spoluzakládající zem : Spolková republika N mecko, Benelux (zalo�en� � �1948), Itálie.

Snaha obnovit t �ký pr mysl, hornictví => velké investice, spolupráce v t chto odv tvích� � � �

1957 � ímské smlouvy (zakládají EHS � Evropské hospodá ské spole enství, Euroatom � pro� � �mírové vyu�ití jaderné energie). V�echny t i instituce zast e�eny názvem Evropská� �Spole enství.�

Snaha vytvo it jednotný trh�

1992 � Smlouva o EU (Maastricht) � po átek roz�i ování na východ, my�lenky jednotného� �hospodá ského prostoru a jednotné m ny.� �

2000 � Nice � podmínky p istoupení nových len , fungování EU po roz�í ení.� � � �

ESVO � Evropské sdru�ení volného obchodu � sdru�ení stát nepat ících do Evropské unie,� �poskytující výhody volného obchodu. Zalo�eno Velkou Británii. Rakousko, �výcarsko,Lichten�tejnsko, Norsko, �védsko, Finsko.

1973 - Britové p istoupili pozd ji, nemají schengen, mají vlastní m nu.� � �

Schengen � prostor volného pohybu osob, vnit ní (pohyb bez kontrol) a vn j�í hranice (tam kde� �hrani í Schengen => tradi ní kontroly). Kontroly m �ou být namátkové. Nepat í jsem Irsko,� � � �Velká Británie, Bulharsko, �výcarsko, Rumunsko.

Vytvo ení Eurozóny � zavedení jednotné m ny od roky 2002 (ne v�echny státy EU jsou její� �sou ástí � málo vysp lé státy, Velká Británie, �védsko.� �

Pilí e Evropské unie � pat í sem Evroská spole enství (volný pohyb), jednotná bezpe ností a� � � �zahrani ní politika (vnit ní bezpe nost a ve sv t ), policejní a justi ní spolupráce (soudnictví a� � � � � �vnit ních v cí � mo�nost obrátit se k evrospkému soudu).� �

Orgány Evropské unie

EU je jediná integrace ve sv t , která je organizovana jako stát.� �

V ele Evropské komise stojí pomyslná hlava EU (komisa ) Emanuel Barroso (Portugalec).� �Komisa i � vláda.�

Brusel � hlavní sídlo Evropské unie.

Evropská komise � skládá se z komisa � za ka�ou zemi jeden komisa , jsou voleni na 5 let. R�� � �� �pidla � obor sociálních v cí. Jejich úkolem je prosazovat a hájit Evropskou unii. Výkonný�orgán.

Evropský parlament � sídlo ve �trasburku (ve Francii) � legislativní orgán Evropské unie,poslanci voleni na 5 let z daného státu, 24 poslanc za R (p epo et dle obyvatel zem ).� � � � �Rozd len do jednotlivých frakcí podle politické orientace.�

Rada EU (ministr ) � sejdou se minist i daných resort , hájí zájmy své zem , debatují o� � � �problémech atd. Jeden z lenských stát má p lro ní p edsednictví� � � � �

Evropská rada � jeden z vrcholných orgán , nasti uje dal�í vývoj Evropské unie. Prezidenti,� �premié i. Summit EU.�

Evropský soudní dv r � Lucemburku�

Evropská centrální banka

Evropská investi ní banka�

Rada Evropy � �trasburk, není orgán EU. R je lenem, zaji�t ní míru a bezpe nosti v Evrop .� � � � �Dohlí�í na dodr�ování lidských práv.

Západní Evropa

Státy: Velká Británie, Irsko, Francii, zem Beneluxu. Vysp lé státy, zna ný politický vliv v Evrop� � � �a ve sv t .� �

V t chto zemích za íná pr myslová revoluce a �í í se do Evropy. Polo�ení základ Evropské� � � � �unie.

Vn j�í Hebridy (Lewis, South Uist), Vnit ní Hebridy (Islay, Mult, Rum, Skye), Shetlandy, Orkneje,� �Severní mo e, Irské mo e, Keltské mo e, Laman�ský pr liv, Severní pr liv, Bristolský záliv,� � � � �Cardiganský záliv, Donegalský záliv, záliv Galway, Calaiská/Doverská u�ina.

Britské ostrovyNormanské ostrovy, Man � provincie britské koruny s vysokou mírou autonomie

P ed asi 9. tisíci lety byla velká Británie spojena s pevninou. Pleistocén � star�í tvrtohory.� �

Laman�ský pr liv (English channel), neju��í ú�ina Calaiská/Doverská ú�ina � kolem 30 km.�

Severní ást � hornatá, geologicky stará (kaledonské vrásn ní � paleoevropa) � Nejvy��í poho í� � �Grampiany s nejvy��í horou Ben Nevis.

Ji�ní ást a ostrov Irsko � plo��í, mlad�í � z období druhohor�

ada tektonických zlom (v severní ásti), ada jezer (jezero Lochnes).� � � �

Výrazn oceánské podnebí, velké mno�ství srá�ek, nejvíce srá�ek spadne na severozápad� �(kv li severozápadnímu proud ní vzduchu).� �

Golfský proud � výrazn ovliv uje podnebí, teplotu� �

Teploty � v t�í teploty na jihu (pr m rné ervencové 17°C, v lednu 4°C), ni��í na severu (13°C� � � �v ervenci, v lednu 3,5°C).�

Spousta ra�elini� a v esovi� , p evá�ná ást les byla vykácena pro pastviny. To je problém� � � � � �kv li astým srá�kám, nastává tak eroze.� �

Great Glen (velké údolí) � na severu Skotska, tektonická porucha, druhý nejv t�í st i�ný zlom na� �sv t . Spojuje Atlantik se severním mo em. Posun zemských ker � severní na jihozápad, ji�ní na� � �severovýchod. Ob asná zem t esení. Jsou zde t i jezera (nejznám j�í je jezero Loch Ness)� � � � �

Kaledonský pr plav � prokopán, slou�í jako námo ní cesta.� �

Jezera na severu jsou ledovcového nebo ledovcovo-tektonického p vodu. ada jezer v Irsku� �(nejv t�í Lough Neigh).�

eka Tem�e, Severn�

Sociální sféraNejstar�í osídlení Kelty v 5./4. století p ed na�ím letopo tem � potomci: Skotové, Vel�ané, Irové� �� mají své jazyky Skotská Gael�tina, Vel�tina, Ir�tina.

Kmeny Angl a Sas � dnes nejv t�í ást obyvatelstva.� � � �

ímská í�e se zde moc neuplatnila � zbyl zde Hadrián v val zbudovaný ímany, vyvá�eli cín,� � � �byla daleko => pozd ji upadla.�

8./9. století � Normané (Vikingové) � z Norska a Dánska.

Angli ané � tvo í ty i p tiny obyvatelstva� � � � �

Osídlení je velmi nerovnom rné, nejv t�í je ve st ední a ji�ní Anglii, m stské obyvatelstvo.� � � �

Londýn, Birmingham, Manchester, Liverpool, Glasgow � velké aglomerace

Od 16. století, díky pozici, námo ní velmoc celosv tového rozsahu => budování kolonií, které� �se pozd ji osamostatnili.�

Spojené království Velké Británie � od roku 1707 (ji�ní ást Irska se osamostatnila a� v první�

polovin 20. století).�

Nár st po tu obyvatel souvisí se za átkem pr myslové revoluce. Siln zalidn ná� � � � � �

Spousta p ist hovalc � velká ást z bývalých britských kolonií (z Indie, Pákistánu, Bangladé�i,� � � �Karibiku, východní Afriky). Pozd ji i z celého sv ta � m li d íve benevolentní p ist hovaleckou� � � � � �politiku (to se zm nilo s extrémisty).�

Vyst hovalectví � odchod obyvatel do Ameriky � pro lep�í �ivobytí, zlato, svobodu víry.�

Severní Irsko � Irsko je siln katolické, zbytek Británie � Anglikánská církev => boje v Severním�Irsku => IRA � Irská Republikánská armáda

EkonomikaV atlase: Birmingham, Liverpool, Manchester, Leeds, Newcastle, Glasgow, Southampton,Portsmouth, Bristol.

Historická území UK � Anglie, Skotsko (Edinburg), Wels (, severní Irsko (Belfast)

Konstitu ní (parlamentní) monarchie - v ele stojí královna, je limitovaná královnou �� �diplomatická, reprezentativní, velitel ozbrojených sil.

Commonwealth � spole enství národ , z bývalých kolonií Anglie, v ele stojí britská královna.� � �Kolonie v Africe, Nový Zéland, Austrálie, Indie... Udr�ováno z ekonomických d vod : obchod s� �nerostnými surovinami, odbyt výrobk .�

Midlands � ekonomicky výhodné, byli zde nalezi�t barevných kov a uhlí. Uchovalo si� �ekonomický význam i po vy erpání surovin. Pr myslová oblast � od Londýna p es Birmingham� � �po Manchester. (Rozd len je�t na Midlands, Lancashire, Yourkshire).� �

Kolébkou pr myslové revoluce byla Midlands. Obchod s Beneluxem a Francií. Vysp lé� �námo nictvo => v dané dob m la velké mo�nosti kolonizovat nové zem . Za alo na textilu,� � � � �postupné p idávání t �kého pr myslu. Pozd ji zp tn do�lo k p echodu na technologicky� � � � � � �náro n j�í leh í pr mysl.� � � �

lenem Evropské unie � 1973, necht li vstupovat, nem li k tomu p íli� d vod � byli� � � � � �ekonomicky vysp lí. Zakladatelem ESVO.�

Silná ekonomika (skupina G7 � 5 místo � ztráta po druhé sv tové válce � zni eni, velké dluhy),� �spole enství Commonwealth, ekonomicky ji p eb hlo USA. Roz�í ení angli tiny jako� � � � �celosv tového jazyku.�

Ropa � severovýchodní ást pob e�í Velké Británie, Velká hustota potrubní dopravy. Jejich t �ba� � �ropy p evy�uje pot ebu ropy.� �

�patné podmínky pro zem d lství, p edev�ím klimatické => p edev�ím chov skotu, dr be�e,� � � � �prasat � nepokrývají pot ebu => dová�ejí. Cca 30% území je orné p dy.� �

Významná námo ní doprava, významné p ístavy� �

�elezni ní doprava je tradi ní a velmi hustá (podmo ský tunel), dnes díky automobil m jsou� � � �ru�eny.

Londýn je nejnav�t vovan j�ím m stem, koncentrace hlavních sídel firem. Obchodní burzy� � �

Letecká doprava � velmi významná.

Jižní AnglieVelký význam

Ekonomické jádro zem , výhodná dopravní poloha,�

Výroba aut, letadel, petrochemie atd. Není zde t �ký pr mysl.� �

St ední AnglieřP vodn t �ba uhlí a rudy => hutnictví. Textilní pr mysl. Dnes modernizace t �kého pr myslu.� � � � � �

Zem Beneluxuě

Poldry � vysu�ená ást �elfového mo e� �

Polovina území Nizozemska le�í pod úrovní mo e.�

Ní�inatý terén, velká ást území (p edev�ím Nizozemska) le�í pod hranicí 1 metr nad mo em� � � �(a neustále poklesává, v d sledku zvedání Skandinávie) => zatopení oblastí => boj proti�zatopení, stav ní hrází, za hrázemi dochází k vysu�ování mo ské vody, odsla ování => nová� � �zem d lská p da.� � �

Nejstar�í hráze zde za ali budovat podél velkých ek. Významné eky: Rýn, �elda, Maasas �� � �významné dopravní tepny

Oceánské podnebí, áste n zmírn né Ardenami� � � �

Frýské ostrovy � hráze z hlíny � zpev ovány trávou (v 10. století). Od 14. století byly�zhotovovány hráze z d ev ných k l a za n mo ské asy. - pozd ji se objevil parazit �á�e� � � � � � � � �lodní.

Od 18. století za ali stav t kamenné hráze � dostate n �ikmé (kv li náraz m mo e), dnes se� � � � � � �pou�ívá (�elezo)beton.

S p íbytkem obyvatel narostla spot eba spot eba potravin a pot eba �ivotních ploch => v t�í� � � � �projekty na odvodn ní.�

Odvod ování pomocí v trných mlýn � od za átku 20. století se pou�ívají dieselové motory � � � � �

Vysu�ení Haarlemského jezera, na vysu�ené plo�e vzniklo nejv t�í Nizozemské leti�t �� �Schiphol, nejv t�í kv tinové pole v Nizozemsku.� �

Jezero Ijsselmeer � d íve sladkovodní jezero odd lené od mo e, p i mo ských bou í do�lo k� � � � � �protr�ení hráze => stalo zátokou => kv li nedostatku pitné vody byla zátoka znovu�p ehrazena, odslan na...� �

Projekt delta � týká se provincie Zeelandu, ústí sem spousta ek, pr niky rozbou eného mo e� � � �do vnitrozemí => odd lení od mo e. Do projektu se vlo�ili ochránci p írody a zasadili se o� � �mo�nost otev ení mo e. � �

Obyvatelstvo a sídlaNizozemsko � stát, Holandsko � provincie, d lí se na severní a ji�ní.�

Významná m sta: Amsterodam, Haag, Utrecht, Rotterdam, Brusel, Lutych, Antverpy�

Vysoká hustota zalidn ní a� 400 lidí na kilometr tvere ní.� � �

Vysoký stupe urbanizace � 90% lidí �ije ve m stech, Ran�tatholand � urbanizovaný pás podél� �pob e�í � 6 milión lidí� �

Valoni a Vlámové � tvo í v t�inu populace Belgie, Vlámové p esahují z Nizozemska (okolo� � �Gentu), Valoni � francouzsky, nejstar�í pr myslové regiony, díky nalezi�t surovin, dnes jsou� �tato místa h e konkurenceschopná, stagnující a neprosperující oblasti. Ve Vlámsku (Flandrech)��� jazyk podobný Holand�tin � prosperující oblast � moderní pr mysl, slu�by. => konflikt =>� �necht jí doplácet => cht jí se rozd lit. (Cht li se rozd lit v 1993 po rozd lení eskoslovenska).� � � � � � �

Amsterodam � kosmopolitní m sto, má kanály (grachty)~�

Ekonomika zemí BeneluxuIntegrace t í zemí � od roku 1948 � jsou tedy pr kopníky evropské integrace. Stáli p i vzniku� � �Evropské unie a jsou zde n které její ú ady.� �

Významn t �í z obklopenosti vysp lými státy (Francii, Velkou Británií, N meckem).� � � �

V minulosti m li zámo ské kolonie, brzy se sem dostává pr myslová revoluce.� � �

Belgie � Kongo

Nizozemsko

V ele stojí královna sídlící v Haagu�

Nejvýznamn j�í surovinou je zemní plyn, t �í se na severu Nizozemska � Frízko � �

Význam námo ní dopravy a í ní dopravy � í ní kanály a pr plavy� � � � � �

Rotterdam � nejv t�í sv tový p ístav (podle objemu p elo�eného zbo�í) � rozsáhlé rafinérie� � � �chemického pr myslu � Europoort (= brána Evropy).�

Produkce sýru:

� Edam � m sto - výroba sýru, nese název podle toho (Eidam)�

� Gouda � m sto - výroba sýru, takté� sýr�

okoláda, maso, vejce, kakao � významný export�

Nejintenzivn jí zem d lství � produkce kv tin (p edev�ím cibulových kv tin), chov hov zího� � � � � � �dobytka.

Floriade � mezinárodní výstava kv tin, jednou za 10 let v Nizozemsku, trvá p l roku, nejv t�í� � �výstava na sv t .� �

Elektrotechnický a strojírenský pr mysl - �

Philips � Eindhoven - produkce spot ební elektrotechniky a elektroniky, jako televizory,�audiovizuální technika.

Royal Dutch Shell � pohonné hmoty, um lá hnojiva, barvy a laky�

Ahold � potravinové et zec� �

Naarden � blízko Amsterodamu, je tam poh ben Jan Ámos Komenský, území na kterém je�poh ben pat í eské republice.� � �

Belgie

Nalezi�t rud a erného uhlí na jihu, rozvoj pr myslu, p edev�ím t �kého.� � � � �

okoláda, pivo, belgická krajka, textilní pr mysl, výroba skla� �

Diamantové burzy

Lucembursko

Dlouho známé jako hutní stát, pozd ji p echod na slu�by, zejména finan ní. � � �

Terciální sektor (80%) je rozhodující slo�kou ekonomiky. Zem d lství jen asi 0,5% HDP.� �

Nejv t�í HDP na hlavu na celém sv t� � �

Francie

Francie je nejv t�í zemí západní Evropy, rozlohou 544 tisíc km� 2 s asi 60 miliony obyvateli.

P írodní podmínkyřVyhledej na map eky: Loiru, Seinu, Saonu, Rhonu, Garonnu� �

Západní ást je ní�inatá, východní ást nastupují poho í. V t�inu území zabírá tzv. �atlantská� � � �Francie� - stará oblast, vzniklá p edev�ím hercynským vrásn ním � ohrani eno ekou Saonou a� � � �Rhonou.

Rhonský p íkop � tektonická porucha, protéká zde Rhóna�

Ní�ina Francouzská ní�ina:

� Pa í�ská pánev � v centru le�í aglomerace Pa í�ek, hospodá sky nejvýznamn j�í ást� � � � �státu

� Akvitánská pánev

Francouzské st edoho í (Centrální masiv) � nejrozsáhlej�í poho í ve Francii� � �

Geoglogicky mlad�í oblasti � alpinsko-himalajské vrásn ní � Alpy, Jura (�výcarský Jura,�pravidelné vrásy) a Pyreneje.

Západní pob e�í Francie:�

� Breta ský a Normanský poloostrov � mezi nimi je zátoka St. Malo � p ilivy s rozp tím a�� � �13 metr => vybudování první p ílivové elektrárny na sv t . (Ostr vek/poloostr vek St.� � � � � �Michael)

� lenité poloostrovy, velké útesy (a� 100 a� 150 metr )� �

� Pomalu poklesává, velice m lké pob e�í ji�n od Bordeaux � píse né duny => voda� � � �nem �e pry => ba�iny, mo ály, a lagunová jezera => budování kanál , hrází,� � � �vysu�ování ásti území.�

� Zaná�ení vnitrozemí pískem => vysazování borových les�

� Nálevkovitá ústí (estuaria) s brakickými (sladkoslaná voda) vodami � délky v desítekkilometr � mo sská voda dosáhne a� do vnitrozemí.� �

� Bohatá lovi�t ryb�

PodnebíZna ný vliv západního proud ní od Atlantického oceánu. Na jih zasahuje podnebí a vegetace� �st edomo ského typu � su��í � subtropická mediteránní. Kontinentální klima� �

VodstvoUmo í: Atlantický oceán, St edozemní mo e (Rhóna tvo í rozsáhlou deltu � národní park� � � �Camargue)

Hydroenergetický význam alpských tok a tok z francouzského st edoho í => výroba elekt iny.� � � � �

í ní kanály � v západní Evrop má nejdel�í sí vodních cest. Dopravní význam Seiny � od� � � �Pa í�e je významnou dopravní tepnou.�

Ekonomika a sociální sféraFrancie je nejlidnat j�í zemí Evropy. Nejstar�ím obyvatelstvem jsou potomci Kelt � Breta ci. S� � �pozd j�ím p íchodem íman dochází k romanizaci obyvatelstva.� � � �

V t�ina obyvatel se koncentruje v pr myslových oblastech na severu a východu zem� � �(p edev�ím pob e�í). Naopak nejmén rozvinutá je oblast Francouzského St edoho í� � � � �

Zna ný podíl imigrant � p edev�ím z bývalých kolonií (kterých nem li zrovna málo) �� � � �p edev�ím Arabové a erno�i => problémy.� �

Problém s korsickými separatisty.

Francie se d lí na 26 oblastí, p i em� 4 z toho jsou zámo ské. D íve - koloniální í�e (severní a� � � � � �západní ást Afriky (Al�írsko), Francouzská Indo ína (Vietnam, Laos, Kambod�a). Francie, na� �rozdíl od Británie necht li po druhé sv tové válce kolonie pustit => boje.� �

Zámo ské: Guadeloupe, Martinik, Francouzská Guyana, Réunion�

Je sou ástí G7, je výrazn zapojena do sv tového trhu, politický vliv ve sv t . Zakládajícím� � � � �lenem evropské unie.�

Rozsáhlý p ístup k mo i � strategicky d le�ité pro obchod.� � �

Strojírenský pr mysl � automobily (Renault, Citroen, Peugeot), rychlovlaky TGV, letadla (Airbus)�� Pa í� � významné leti�t Orly, Degaulle� �

Propojení rychlovlak do ostatních stát , podmo ský tunel.� � �

Jaderná energetika (75% energie), hydroenergetika, p ílivové elektrárny.�

Chemický pr mysl � pneumatiky Michelin, kosmetika a farmacie, rafinerie.�

Potraviná ský pr mysl � víno (�ampa ské), lihoviny (ko ak � z jablek), francouzské sýry,� � � �produkty mo e.�

Zem d lství � obrovská zem d lská produkce, vysoké dotace z EU, p stování vinné révy,� � � � �produkce subtropického ovoce, chov skotu na maso a mléko (dobré pastviny).

Velký význam cestovního ruchu, m sta: Azurové pob e�í (s Monakem), alspká a pyrenejská� �zimní st ediska, Versailles, Pa í�.� �

Hospodá ské oblasti: Pa í�ská pánev a dolní tok Seiny (m sta Rouen, Le Havre), oblast p i� � � �belgických hranicích (m sta Lille, Roubaix) � dnes t �ký pr mysl zde stagnuje. Lotrinsko (Metz,� � �Nancy). Alsasko (Strasbourg), Lyon, St-Étienne, Marseille, Bordeaux, Nantes.

Severní Evropa

Pat í sem státy Island, Norsko, �védsko, Finsko, Dánsko�

Vyhledej na map : Lofoty a Vesterály, Faerské ostrovy, Gotland, Öland, Alandy, �picberky�(Svalbard, Grónské mo e, severní ledový oceán, Norská správa), poloostrov Kola, Jutský�poloostrov,

Island je geologicky mlad�í tvrtohory/t etihory � sope ný p vod. Le�í na st edo atlantickém� � � � �h betu � oddalují se. inné sopky (Hekla na jihu Islandu). Termální prameny a gejzíry.� �

Skandinávské poho í (Skandy) je z období star�í prvohor, kaledonské vrásn ní, stejn tak jako� � �Baltský �tít (ji�ní ást Finska (zasahuje dál)). Nejvy��í ást poho í se nachází na jihu Norksa -� � �nejvy��í hora Galdhopiggen s 2469 metry nad mo em.�

Jutský poloostrov � roviny s minimálními vý�kovými rozdíly.

Pleistocén � star�í tvrtohory�

Fjord � mo em zatopená ást ledovcového údolí, ledovce v dob ledové výrazn prohloubil a� � � �roz�í il => zalití mo em.� �

Zaledn ní v dob ledové => ovlivn ní vzhledu reliéfu, vznik fjord . Ledovce zde jsou je�t� � � � �po ád, ale pomalu odtávají.�

Ledovcová jezera, poloostrov se odleh uje a zvedá se => klesá Nizozemsko..�

PodnebíVýrazný vliv golfského proudu (zvlá� p i pob e�í), klima je také ovlivn no zem pisnou �í kou.� � � � � �Rozhraní mírného a subartkického pásu (polární a arktická vzduchová hmota).

Dánsko a Norsko mají oceánské klima, na východ Skand nastupuje kontinentální klima.

Island le�í v subpolárním pásu � projev oceanity.

VodstvoHustá í ní sí � velký hydroenergetický potenciál. Norsko vyrábí tém v t�inu elekt iny z� � � �� � �vodních elektráren.

Voda z tajícího sn hu a ledu.�

Vodopády a pe eje � extrémní sporty�

Mno�ství ledovcových jezer

ObyvatelstvoNorové, Dánové, a Islan ané jsou potomky Viking (Norman � n kdy taky Varjagové). Sever � � �Skandinávského poloostrova obývají Laponci (Sámové) � z oblastí Lado�ského jezera � nejstar�íosídlení � �iví se pastevectvím.

Malá hustota zalidn ní � v t�ina obyvatel �ije p i pob e�í. � � � �

Norové, Dánové, �védové a Islan ané pat í ke germánské jazykové skupin . Finové k � �ugrofinské.

Vysp lé zem , vysoká st ední délka �ivota a vysoká �ivotní úrove . Velký d raz na sociální� � � � �zabezpe ení � za cenu vysokých daní (�védsko � stát se maximáln stará o ob ana)� � �

EkonomikaV�echny státy mají vysp lou ekonomiku, vý�í HDP na hlavu pat í na p ední místa ve sv t .� � � � �

Norsko, �védsko a Finsko má velký hydroenergetický potenciál - eky s velkým spádem.�

Island vyu�ívá geotermální energii (vulkanická innost) � vytáp ní, termální lázn ...� � �

Norsko t �í ropu a zemní plyn � �elf Severního mo e � jsou sob sta ní => chemický a� � � �petrochemický pr mysl.�

�védsko a Norsko t �í a zpracovávají rudy kov � p edev�ím �elezná ruda (35% - Kiruna a� � �Gällivare) => kvalitní �védská ocel � ást ji vyvá�í do Narviku a Lulea, odkud je lodí p epravena� �pry .�

Skandinávské státy mají rozsáhlé komplexy jehli natých les (tajga) � t �ba a zpracování d eva� � � �

Turismus � vyhledávání zachovalé p írody�

DánskoVýroba rybá ských lodí a lodních motor� �

Lego

Intenzivní zem d lství � exportní význam potraviná ského pr mysl (maso, sýry, pivo...), 60%� � � �plochy státu p ipadá na zem d lskou p du.� � � �

Sou ástí Dánska jsou autonomní území Faerských ostrov a Grónska � nejsou leny EU� � �

NorskoV mno�ství ulovených ryb zaujímá první místo v Evrop . Není lenem EU.� �

Norsko vlastní jednu z nejv t�ích námo ních flotil na sv t a ást t chto lodí pronajímá� � � � � �

Tém 100% energie vyrábí v hydroelektrárnách��

Sou ástí Norska jsou �picberky.�

Nejdel�í fjord

Mis Nordkin

ŠvédskoNejlidnat j�í severská zem� �

Výroba automobil Volvo a Saab-Scania � bezpe nost a kvalita voz� � �

Nábytek IKEA

Mobilní telefony

Spot ební elektronika Elektrolux�

�védská ocel Sandvik

Motorové pily Husquarna

Velmi vysp lé hospodá ství, vysoká specializace, sv tová úrove .� � � �

P ední sv tový výrobce papíru, lepenek a celulózy, zpracování d eva hrálo významnou roli v� � �minulosti.

FinskoSuomi - �zem jezer a ba�in�, více jak 187000 jezer, která zabírají 10% povrchu Finska�

Nejv t�í sv tový vývozce papíru a celulóza� �

Slu�né zásoby rud, dob í ve stav ní most a lodí� � �

Telekomunika ní za ízení Nokia� �

Autonomní území Alandy

Provázanost na SSSR (v minulosti) a na Rusko (v sou asnosti) � negativn zasáhlo EU. Po� �

vstupu do EU za ali vyvá�et do EU.�

Sherové pob e�í - �peckovití�� ostr vky podél pob e�í, zp sobeno ledovci� � � �

IslandZem �ohn a ledu�� �

Velké vyu�ití geotermální energie.

asté de�t a �patné po así => nemo�nost otev eného p stování rostlin => skleníkové� � � � �zem d lství.� �

Význam rybolovu a zpracování ryb � do konce druhé sv tové války to byla tém jediná innost.� �� �

Po druhé sv tové válce zde nastává ekonomický boom.�

�achy jako národní sport

Pyrenejský poloostrov

Státy �pan lsko, Portugalsko, Andorra, Gibraltar (Velká Británie)�

Hornatý povrch, sm rem na jihozápad p echází povrch do ní�in.� �

Na severu � Pyreneje � vznikly Alpinsko-himalájským vrásn ním (pom rn mladé). Pyreneje� � �tvo í významnou p eká�ku, nejvy��í masiv Maladeta � Pico de Aneto 3404 metr .� � �

Sierra Nevada � nejvy��í vrchol 3478 Mulhacén => ly�a ské závody�

Západní ást je geologicky stará � z období prvohor => Hercynská Evropa, východní polovina je�geologicky mlad�í � druhohory a t etihory => neoevropa�

Náhorní plo�ina Meseta, ohrani ena a prostoupena poho ími.� �

Nejvy��í hora �pan lska Pico de Teide.�

V t�ina poloostrova le�í v subtropickém pásu, ást zasahuje do mírného pásu (oblasti p iléhající� � �Biskajskému zálivu. Vysoké ervencové teploty � p edev�ím na jihu. Velký vliv oceánu.� �

Suché subtropy � p edev�ím ve vnitrozemí, srá�ky p icházejí od Atlantiku, pustina, suchá� �krajina. Výrazná kontinentální. Rozdíl i v teplotách v lednu. Násun hmoty z mírného pásu vzim . Západní proud ní vzduchu!� �

í ní sí � eky na severu mají více vody, ne� eky více na jih. Stavba p ehrad => pot eba vody.� � � � � � �

Velké eky: Tajo, Duoro, Ebro, Guadiana, Guadalquivir�

Hn dozem , vegetace st edomo ského typu, p i severu se táhne pás listnatých les .� � � � � �Mediterální typ klimatu

Olivovník, citrovník, pomera ovník, borovice pínie, oleandr, cyp i�.� �

Špan lskoěBaleáry (Mallorca, Ibiza, Menorca), Kanárské ostrovy (v Atlantiku), Ceuta, Melilla

Za átkem 16. století se spojily dv oblasti � Aragonie a Kastílie, postupn p ipojována dal�í� � � �území. P edtím ovládána Araby � Maury � p inesli v decké poznání, architekturu.� � �

�pan lé vedli boj za osvobození (reconquista). Vyhnali Araby v roce 1492.�

Království � konstitu ní monarchie, král Juan Carlos�

Etnicky r znorodé obyvatelstvo - 14 autonomních oblastí � decentralizovaná státní správa.�

Výroba automobil Seat, kuchy ských elektrospot ebi . Vývoz obuvi, ko�ených od v , korku.� � � �� � �

Díky nedostatku srá�ek se �pan lsko orientovalo na extenzivní �ivo i�nou výrobu.� �

Madrid, Barcelona, Bilbao.

Snaha získat Gibraltar.

Ekonomika

D íve kolonisté, kolonie ztratili u� v 19. století � osamostatn ní, nebo správa jiné mocnosti.� �Nedokázali vyu�ít bohatství pro rozvoj ekonomiky => padají mezi málo rozvinuté zem .�

Vstoupil do EU � potom velký skok dop edu. Vstupují sem zahrani ní investo i => moderní� � �odv tví pr myslu (chemický, výroba automobil ).� � �

Dobrá surovinová základna �lo�iska uhlí a surovin => je zde soust ed n t �ký pr mysl.� � � �

Export zem d lských produkt : olivy, olivový olej (nejvíce vyprodukovaného na sv t ),� � � � �citrusové plody, víno, ryby, korek. Zem d lství má extenzivní charakter � vysoký podíl lidské� �práce.

Závlahové systémy za ali zde budovat Arabové.�

Turismus � st edomo ské plá�e (Slune ní, Zlaté, Divoké pob e�í). Památky v Toledu, Córdob ,� � � � �

Seville, Granad .�

Obyvatelstvo

Nerovnom rné osídlení � p edev�ím p i pob e�í. (výjimkou je Madrid � výhodná poloha).� � � �

Generál Franko � fa�ista � svrhl krále, nastolena diktatura, do�lo k ob anské válce. Vznikla�republika � a� do roku 1975. Mezinárodní izolace.

Katalánci � 6 milion , necítí se být �pan ly => problémy. Barcelona� �

Baskové � Baskicko � Bilbao � teroristická organizace ETA � usiluje o otr�ení od �pan lska.�

Galicie � La Coruna

Sezóny migrace � p edev�ím z vnitrozemí.�

AndorraNení lenem Evropské Unie�

PortugalskoMén rozvinuté. Po vstupu do EU se dostalo rychle na úrove ecka, vysoký podíl� � �zam stnanosti v zem d lství (a� 20%). Pr mysl potraviná ství, textilu, chemický (pneumatiky a� � � � �um lá hnojiva).�

Cestovní ruch � a� po vybudování infrastruktury.

Lisabon a Porto � významné p ístavy.�

Azory a Madeira

Apeninský poloostrov

Itálie, Vatikán (v ím ), San Marino� �

Hornatá - táhne se zde poho í Apeniny � nejvy��í masiv � Abruzy - nejvy��í vrchol Corno-Grande�� 2914 metr . Zasahují sem Alpy (Dolomity).�

Geologicky mladé oblasti � t etihory a tvrtohory � vrásn ní alpinsko-himalájské => neoevropa� � �=> zem t esení a vulkanismus - inné sopky, nap íklad Vesuv, Stromboli, Etna � styk Evropské� � � �a Africké desky.

Pádská ní�ina s ekou Pád � p íznivé podmínky � ekonomické jádro Itálie.� �

Subtropické p ímo ské klima, vy��í mno�ství srá�ek � ze západu. Sm rem na jih je tepleji,� � �Pr m rné teploty v lét 24°C v zim 7°C.� � � �

Nejhust�í í ní sí je na severu � hlavní osou je eka Pád ústí do benátského zálivu � p ítoky z� � � � �Alp z Apenin. Adi�e. Piava, Tibera.

Jaderské mo e je pom rn �pinavé � zem d lská chemie.� � � � �

Lago di Garda, Lago di Como, Lago Maggorie � jezera na ji�ním okraji Alp � hust osídlená, v�lét je zde velký podíl turist � vodní sporty, výletní parníky, ryba ení. Pom rn teplo.� � � � �

Trasimenské jezero, Lago di Bracciano, Bolsenské jezero � sope ného p vodu� �

Sociální sféraCiviliza ní centrum � �í ení kultury a vzd lanosti. Spolupráce s eky ve starov ku v oblasti� � � � �vzd lání. Etruskové, po nich ímané. Významné m stské státy v období st edov ku (Benátky,� � � � �Janov, Florencie).

Pádská ní�ina je hust osídlena, dále na jih (p edev�ím v Apeninách) se osídlení p esouvá k� � �pob e�í.�

60 milion obyvatel, rozdílná �ivotní úrove � na severu vysoká sm rem na jih klesá a� na� � �nízkou.

Velké mno�ství lidí z jihu se tla í na sever.�

Padánská republika

EkonomikaNa severu je rozvinuté zem d lství � vina ství, olivový olej, tabák. Je zde také rozvinutý� � �strojírenský a elektrotechnický pr mysl. Rostoucí podíl slu�eb. Jádrem ekonomiky jsou m sta� �Milán, Turín, Janov.

St ední ást je íd eji osídlena � slu�by a cestovní ruch. Spousta turisty nav�t vovaných� � � � �památek v ím � chyb jí zde pr myslové firmy, orientace na cestovní ruch.� � �

Vatikán � nejmen�í stát sv ta s rozlohou 0,44 km2 � teokratické z ízení, absolutní monarchie,� �Katedrála sv. Petra a Pavla, Sixtinská kaple.

San Marino

Jih je ídce osídlen, velká migrace na sever do Padánie. Jedna z zakládajících zemí EU. Boom�ekonomiky po 2. sv tové válce (av�ak ani vstup do EU nedokázal vyrovnat problémy mezi�severem a jihem).

Na jihu chybí moderní vysp lá dopravní sí .� �

Vysp lé intenzivní zem d lství � víno, p�enice, kuku ice a rý�e. Základem ekonomiky jsou� � � �moderní slu�by a moderní pr mysl.�

Lombardie � Milán, Ligurije � Janov, Piomon � Turín.

Alpy se spoustou st edisek�

Na severu je po etn ji zastoupená men�ina Raku�an� � �

Malta� Cestovní ruch � kulturní a historické památky, mo e�

� Strategická poloha ve St edozemním mo i � poslední Britové, boje s� � N mci, po Druhé�sv tové získali samostatnost�

� ád Maltézských rytí � mají mo�nost ud lovat azyl uprchlík m, cestovní doklady� �� � �

Jihovýchodní Evropa = Balkán

Prostor bývalé Jugoslávie, Albánie, ecka, Bulharska a Rumunska.�

Chud�í ást Evropy, problematická ást z hlediska politické situace.� �

Jugoslávie tvo ily Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, erná hora, Makedonie, Slovinsko,� �Makedonie

P írodní podmínkyřPovrch je p evá�n hornatý. � �

Kras Kapela (na severu) � Plitvická jezera, poho í Velebit, Dinárské poho í � nejvy��í masiv� �Durnitor, masiv Prokletije,

Ní�iny � severní ást, výb �ky z Ma arska � panonské pánve.� �

Bóra � studený vítr z pevniny

Pob e�í je velice lenité (a hornaté). Istrijský poloostrov, Kvarner (4 velké ostrovy � nejv t�í Krk,� � �Cres � p sobení bóry). Dalmátské ostrovy, poloostrov Pelje�ac.�

Masivy hor vytvá ejí klimatickou p eká�ku.� �

Hlavní osu tvo í zde eka Dunaj. eky Dráva, Sáva, Drina, Morava, Neretva (nete e do Dunaje,� � � �ústí do Jadranu � rozsáhlá delta Neretvy � úrodné naplaveniny => rozsáhlé p stování ovoce a�zeleniny).

Delta Neretvy - velké mno�ství ryb => rybolov. Rozsáhlé rákosové porosty => hnízdí zdespousta ptactva, ryby, nejv t�í pochoutkou jsou zde úho i. Komer ní vyu�ití� � �

Ochridské jezero, Prespanské jezero, Skadarské jezero

Sociální sféraJsou zde rozmíst ny jednotky OSN, hlídají klid. �

Multietnický prostor � mnohonárodnostní. Velkým problémem je nacionalismus (Srbové,Chorvaté, Kosov�tí Albánci).

Nábo�enské spory � islám (p inesli Turci) � udr�el se v Bosn a Hercegovin , erné ho e,� � � � �Makedonie, Kosov. Pravoslavní � Sbrsko. Chorvatsko � Katolici.

P ístup k mo i � Chorvatsko má �iroké pob e�í => turismus� � �

Rozdílná ekonomická vysp lost � d íve ekonomicky na koni Slovinsko, Chorvatsko díky turismu,� �Srbsko � inilo si nárok na ovládání celého prostoru.�

Po rozpadu SSSR Slovinsko vyhlásilo nezávislost => Srbsko vyhlásilo válku, av�ak brzy odtáhlina nátlak Evropy. Záhy vyhlásilo nezávislost i Chorvatsko, Bosna a Hercegovina.

Slobodan Milo�evi � prezident Srbska. Srbové necht li pustit Chorvatsko se srbskou men�inou� �=> válka => etnické istky. P elévá se do Bosny a Hercegoviny (Bos áci, Srbové, Chorvati).� � �

Byly tam poslány jednotky OSN � nesm li do konflikt zasahovat a kdy� u� tak pouze lehkými� �zbran mi => pou�ili je jako �ivé �títy.�

Evropa neud lala nic, nedokázala se dohodnout. Vstoupili do toho Ameri ané => dali� �ultimátum Srb m. K Ameri an m jsme se p idali i my � nechali jsme je p elétat na�e území.� � � � �Snaha zni it vojenské a hospodá ské cíle, mnohdy zasa�eny i civilní cíle.� �

Srbsko válku ukon ilo.�

MakedonieHlavní m sto Skopje, bez p ístupu k mo i. Málo rozvinutá, i p esto, �e má v t�í mno�ství rud.� � � � �Vyvá�í p edev�ím textilie, boty a potraviny.�

Výrazná albánská men�ina � a� 23% (dle Albánc 40%)�

AlbánieVymanila se z turecké nadvlády roku 1913, zaostalá na hornatá zem .�

Doplatila na komunistický systém, který ji izoloval. Vysoce pasivní obchodní bilance. Vývoztextílií, boty a potraviny.

Tirana � hlavní m sto, Dra � p ístav.� � �

Necht li se zamíchat do Kosovského konfliktu.�

SrbskoZ staly zde dv autonomní území � Vojvodina � 30% Ma ar , Kosovo � 90% Albánc . Zru�ení� � � �autonomie kosova vedlo k pasivnímu odporu => vyprovokovalo Srby k agresi vyhnat Albánce.

erná HoraČV nedávné dob se osamostatnila.�

Malá populace, má dobré p írodní podmínky => rozvoj cestovního ruchu. Ekonomicky velmi�slabí.

Bosna a HercegovinaHlavní m sto Sarajevo�

Problémová národnostní struktura � 44% - muslim�tí Bos áci, 33% pravoslavní Bos áci, 19%� �katoli tí Chorvati.�

Zem bohatá na suroviny � rudy => výrobce kov a strojírenských výrobk .� � �

KosovoHistoricky Srbské území � u� od 8. století. Dominují zde Albánci � 90% - Srbové ode�li kv li�vpádu Turk .�

Bitva na Kosov poli (14. století) � masakr srbské �lechty.�

Tito � prezident - populární lov k ve 2. sv tové válce � Milo�evi postupn autonomii zru�il �� � � � �dal Albánc m vysokou míru autonomie.�

Peníze z muslimských zemí, ást ze zahrani í (N mecka).� � �

Vojenský tlak na exodus => odcházejí do Makedonie. Po zásahu USA se vrací Albánci zpátky=> za alo vy izování ú t => odcházejí Srbové.� � � �

MakedonieEkonomikou pat í k nejslab�ím zemím EU, nízká hodnota HDP. Má status kandidátské zem EU.� �

Vysoká porodnost a p irozený p íbytek obyvatel.� �

ChorvatskoHlavní m sto Záh eb,� �

Plá�e => turistický ruch. Historické památky, spole ná historie s Itálií. Národní parky�

Poloostrov Istrije � Pula � bývalé m sto ímské í�e => poz statky ímských staveb.� � � � �

Brionské souostroví � letní letovisko. Tito si zde vytvo il safari, subtropické rostliny, ke e a� �stromy.

Dalmácie � Paklenice � 7 kilometr dlouhý ka on � historické území Chorvatska, povrch je� �pokryt lesním porostem, ve vy��ích polohách id�í (Borovice erná).� �

Zadar � starobylý p ístav � výhodná poloha na poloostrov . Byl také sou ástí ímské í�e.� � � � �Projevila se zde Gotika a Renesance. Nejstar�í chorvatská osada.

�ibenik - Národní park Krka � mlýnská za ízení, eka Krka � vodopády. Krasové útvary� �

Drogir � turistické st edisko, pevnost Kamerlenko � kontrola námo ního p ístupu ke Splitu.� � �

Split - Dioklecián v palác � tlusté zdi, velká rozloha, vevnit ve st edov ku p estav no.� � � � � �

Ostr vky � bez vegetace (vypálena po�árem), neobydlené, d íve úto i�t pirát .� � � � �

Plitvická jezera � s 16 nad sebou le�ícími jezery, asto se objevovala ve filmech. Vý�kový rozdíl�jezer je asi 150 metr => vodopády. Existují jen 8000 let � od poslední dob ledové.� �

eckoŘZabírá ji�ní ást Balkánského poloostrova � je velmi hornaté, velice horizontáln lenité �� � �nejv t�í poloostrov Peloponés (je zde Korintský) pr plav, poloostrov Chalkidiky. Spousta ostrov� � �� v Egejském mo i: Sporady, Kiklavy. Kréta v Krétském mo i. Jónské ostrovy. Korfu (= Kerkyra)� �

Poho í Pindos, nejvy��í hora Olympos (tém 3000 metr ).� �� �

Od západu p ichází srá�ky, ale díky poho ím je východní pob e�í suché. Teploty okolo 27°C v� � �lét , v zim okolo 9°C.� �

Kolébka evropské civilizace � období antického ecka. Po vpádu Turk zde vypukl konflikt => od� �15. století a� do poloviny 19. století => stagnace.

Po druhé sv tové válce zde do�lo k ob anské válce (kv li komunist m), av�ak neúsp �n .� � � � � �

Periferní poloha � slabý kontakt s vysp lými ekonomikami, av�ak i p esto nejsiln j�í ekonomika� � �na Balkánu.

Vztahy s Turky nejsou dobré => problémy na Kypru � Kyper�tí Turci a Kyper�tí ekové � dva�státy => ob anská válka => Turecko vojensky zasáhlo - �jdou chránit turky� =>�Severokyperská turecká republika. Druhá stát � Republika Kypr. => Demarka ní ára.� �

Severní Kypr je zaostalý, jih t �í z turistického ruchu.�

Spolu s Tureckem je v NATO, av�ak i p esto si málem u� v minulosti vyhlásili válku.�

Vyznáním pravoslavní.

Hospodá ská jádra a aglomerace - Athény a p ístav Pireas, Solu . Kolem Athén je� � �koncentrováno 40% obyvatel zem a v t�ina pr myslové výroby.� � �

1981 � vstup do EU � demokratizace, r st ekonomiky.�

Ekonomika t �í z p írodního ruchu � letoviska, ostrovy, Antické památky. Vývoz zem d lských� � � �produkt (zelenina, ovoce, olivy, víno, ryby). Bankovnictví, poskytování slu�eb v námo ní� �doprav .�

Zem d lství nemá dostatek úrodných p d, av�ak i p esto má 30% podíl na exportu.� � � �

Nerostné suroviny (bauxit, chromit, magnezit, azbest), díky vstupu do EU do�lo k podpo e�pr myslové výroby.�

BulharskoNajdi na map : Rumunská ní�ina, Hornothrácká ní�ina, Stara Planina, Vito�a, Pirin, Rodopy,�Apusenské hory, Východní a ji�ní Karpaty, Dobrud�a.

Hlavní m sto Sofija, na západu hornaté, sm rem k východu p eva�ují ní�iny, severní hranici� � �vymezuje eka Dunaj (v západní ásti).� �

Panoval zde komunistický re�im => pronásledování turecké men�iny.

Surovinové zdroje jsou slabí => v t�í význam má zem d lství s produkty masa, oleje, ovoce,� � �zeleniny, tabákových výrobk , nápoje � hlavní ást exportu.� �

Díky RVHP se potýká s problémy strojírenských obor (zem d lské stroje atd.). Rozvoj pr myslu� � � �po druhé sv tové válce => RVHP => t �ký pr mysl.� � �

Snaha obnovit cestovní ruch � plá�e erného mo e.� �

RumunskoJsou zde Karpaty, Transylvánská vyso ina, Vala�ská ní�ina, eka Dunaj na ji�ní hranici, delta� �Dunaje do erného mo e.� �

Nejlidnat j�í stát Balkánu. Má bohaté p írodní zdroje � ropa, zemní plyn, hn dé uhlí, soli,� � �n které rudy.�

Ceaucescu � komunistický vládce. Sliboval voli m ekonomický rozvoj. Po zvolení nechal��popravit a pozavírat své odp rce. Vybudoval t �ký pr mysl => násiln za al urbanizovat lidi z� � � � �venkova do m st, aby mohli pracovat v pr myslu. Za al vnucovat na vesnici m stský zp sob� � � � ��ivota � nastav l na vesnice paneláky => Klesla zem d lská výroba => hlad.� � �

Dostával p j ky od západních zemí (neposlouchal Moskvu, razil si to po svém). P j ky musel� � � �splácet � av�ak za cenu ni ení ekonomiky => nedostatek potravin a sociálních pot eb.� �

Komunistický re�im pronásledoval men�iny Cigán a Ma ar ( => problémová autonomie).� �

Nepokoje horník v Teme�varu � krvav ho potla il, myslel si, �e kdy� bude st ílet do Ma ar ,� � � � �Rumuni to uvítají, av�ak v davu byli i Ma a i. Armáda se p iklonila na stranu povstalc a � � �Ceaucescu pora�en. Pak byl zat en � na �t drý den popraven, bez soudu.� �

Oradea, Timisoara (Teme�var),

Zem d lství má výhodnou polohu v Rumunské ní�in � produktivita je v�ak nízká, význam� � �exportu malý.

Nejhust j�í osídlení � zem d lské ní�iny.� � �

D íve rozvinutý cestovní ruch na ernomo ském pob e�í.� � � �

KrétaNejv t�í ecký ostrov s rozlohou 8300 km2. Má velmi lenité pob e�í. Rozkládají se zde t i� � � � �poho í. Sout sky � Samaria s délkou 16 km, neju��í místo je 3,5 metr .� � �

Suché subtropy � dlouhé teplé léto, zima.

Hlavní m sto je Heraklion. Cestovní ruch, export oliv, vína, skopového masa.�

První obyvatelé p i�li u� v neolitu (mlad�í doba kamenná) z Malé Asie. V dob bronzové p ichází� � �Mínojská civilizace � velký rozkv t (nejv t�í palác Knossos � 7 pater, dv krétská písma lineární� � �A a B).

Splachovací záchod, vodovod, vytáp ní, sv tlovody. Uctívání býk . � � �

Pozd ji se Kréty zmoc ují Myké ané a Dóroví. ímané a� do 3. století p . n. l. Od 13. století ji� � � � �ovládají Benátky => terorizování.

Východobaltské státy

Od západních germánských soused se li�í p edev�ím národnostním slo�ením � národy� �ugrofinské (Finové, Estonci) a národy baltské (Loty�i, Litvané). Velkým problémem je obrovskáRuská men�ina � vlivem integrace SSSR.

V 11. století sem p icházeli n me tí k i�áci, pozd j�í snahy o ovládnutí Dány a �védy.� � � � �

Závislost na Rusku => ovlivn ní dal�ího vývoje => násilné vyst hování a perzekuce ásti� � �baltské populace. Velké p ist hovalectví z Ruska.� �

Estonsko � v Sov tském svazu bylo zam eno na �ivo i�né produkty (maso, mléko, ryby). Má� �� �zásoby ho lavých b idlic. Pr mysl se dnes specializuje na nábytek, papír, elektrotechniku. T �ba� � � �ra�eliny.

Loty�sko � hospodá ská obnova po pádu SSSR byla pomalej�í ne� v Estonsku. D raz na výrobu� �dopravních prost edk , telekomunika ních za ízení. Vývoz d eva a výrobk ze d eva.� � � � � � �

Litva � nedo�lo k tak masivnímu p ílivu Rus b hem integrace v SSSR. Transformace� � �ekonomiky po pádu SSSR je pomalá � d raz na vývoz potravin, od v , um lých hnojiv,� � � �chemikálií.

Spole enství nezávislých státč ů

Zast e�ující název pro skupinu 12. stát , které jsou dnes suverénní zem , av�ak d íve byli� � � �sou ástí SSSR, pokra ují v hospodá ské spolupráci.� � �

Po rozpadu SSSR vznikla otázka co dále: jít ka�dá svou cestou nebo zast e�ení spole enstvím� �nezávislých stát za hospodá ské spolupráce.� �

Dominantní postavení má zde má Rusko, závislost na Rusku (hospodá ská, vojenská, politická).�

P írodní podmínkyřUral, západosibi ská rovina, st edosibi ská vyso ina, verchojanské poho í, Kaspické mo e s� � � � � �Kaspickou ní�inou.

Silné vnitrozemské klima => jehli naté lesy (sm rem na sever tundry a lesotundry), sm rem� � �na jih travnaté plán a na jih, pak pou�t a polopou�t =>� � �

Slaná jezera v pou�tích a polopou�tích � p edev�ím tedy na jihu na východ od Kaspického mo e.� �

Silné eky Ob (ústí do Obského zálivu u Karského mo e), Jenisej, Lena (Mo e Lapt v ).� � � � �

Sm rem na jih a na západ se zvedají vysoká poho í.� �

Stálá tlaková sibi ská tlaková vý�e. Nízké pr m rné ro ní teploty, velice tuhé zimy.� � � �

RuskoRozlohou je nejv t�í stát na sv t � zhruba 17 milion km2, 140 milion obyvatel, má záporný� � � � �p ír stek obyvatel, kv li �patným sociálním podmínkám.� � �

První sv tová válka umo�nila komunist m dostat se k moci, nucená industrializace, zbrojení =>� �snaha protla it komunismus do celého sv ta => roz�i ování hranic, rozvoj t �kého pr myslu,� � � � �centrální plánování.

asem se za aly objevovat problémy jako alkoholismus, fyzická likvidace lidí s tv r ími nápady,� � � �zhor�ování zdravotního, fyzického i psychického stavu => rozklad komunistického systému.

=> Rozpad SSSR na 15 stát � nejv t�í je práv Rusko.� � �

Prezidentský typ republiky, n které praktiky z minulého re�imu p etrvaly.� �

Rusko je rozd leno na autonomní oblasti: Komtská republika, Tajmyrský autonomní okruh,�Evencký autonomní okruh, ukotský autonomní okruh, Korjacký autonomní okruh�

Gubernáto i � spravují okruhy � kumulace hospodá ské a politické moci.� �

Rusové se sna�ili potla it národní identitu p ist hovalectvím Rus . Ko ovné kmeny donutili� � � � �Rusové �ít ve vesnicích, vytvo ení zem d lských dru�stev. Po rozpadu SSSR mají povoleno� � �ko ovat, to je problémové, zvlá� mlad�í migrují do m st => vylid ování oblastí.� � � �

Problémy s národnostními men�inami � nap íklad e ensko � pat í Rusku, av�ak e enci cht jí� � � � � � �vlastní stát => Rusové je vyvra� ují.

R znorodá �ivotní úrove � roste v místech t �by ropy. Celková �ivotní úrove je velice nízká,� � � �ve v t�ích m stech je �ivotní úrove v t�í, zaostalý venkov. Nedostatek pracovních míst, málo� � � �placené.

Za dob SSSR � gulagy na Sibi i, p esidlování obyvatelstva � men�in z pravlasti na druhý konec� �Ruska � t eba krym�tí Tata i.� �

Rusko není azeno mezi rozvojové zem i p esto, �e zde jsou oblasti, které jsou na úrovni� � �rozvojových zemí.

Je lenem G8, av�ak není ekonomickou velmocí, je zde díky své rozloze, svým nerostným�bohatstvím.

Vlastní jaderné zbran => snaha ostatních zemí demokratizovat Rusko. �

Vývoz zbraní, dodávka surovin (ropa, zemní plyn,...) � 85%.

Rusko je nejv t�í producent surové ropy � nejv t�í zásoby v západosibi ské rovin (Chantsko-� � � �mansijská oblast). Sedm milion barel ropy denn . Snahy státu p evést v t�inu t �by do� � � � � �rukou státu => pou�ívání jako politický nátlak.

Nejv t�í hospodá ské regiony � Moskevská oblast, Petrohradská oblast (kontakty s Evropou),� �st ední povol�í (lo�iska ropy) - Tatarstán, Ba�korstán, st ední a ji�ní Ural � rudy, Kuzbas � rudy� �kov , kolem Banjkalu, Vladivostok.�

Nemají p ebytky obilnin � p stování ve st edu a na jihu evropské ásti Ruska � plochy dost, ale� � � �extenzivní zem d lství.� �

Velká korupce, mafie...

Velké p epravní vzdálenosti � �eleznice, obrovské dopravní náklady, zastaralá, �patn fungující.� �

UkrajinaPat í k nejv t�ím (600 kilometr tvere ních) a nejlidnat j�ím evropským stát m, av�ak trvalý� � � � � � �pokles obyvatel.

Ve východní ásti �ije velká men�ina Rus � problémy, Ukrajina necht la být po pádu SSSR v� � �SNS, ale tlakem z Ruska se stala jeho sou ástí.�

Ukrajinci jsou prozápadní, Rusové jsou proruská => politické problém.

Výborné podmínky pro p stování obilí, olejnin, ovoce a zeleniny, brambory � av�ak má zaostalé�zem d lství. Dobrá surovinová základna � po ítali s nastartováním ekonomiky, av�ak� � �hospodá ské reformy se nepovedly => hospodá ské problémy => velká migrace do západní� �Evropy.

Problémy s t �kým pr myslem budovaným SSSR => vysoká nezam stnanost, problémové� � �men�iny Rus .�

Podkarpatská rus � d ív eskoslovenska, pozd ji Ukrajiny.� � �

ZakazkavskoVelice zaostalá oblast, k Rusku p ipojena v období car . V�dy odbojné => asté konflikty, velká� � �politická nestabilita.

Poho í Kavkaz � atraktivní pro horskou turistiku, av�ak chybí vybudovaná infrastruktura. Do�dne�ka nejsou oblasti bezpe né.�

Velice pestrá národnostní skladba, styk r zných nábo�enství.�

Gruzie � Gruzínci (k esané)+ národnostní men�iny � soupe í o území a o moc� �

Arménie � Arménci (k esané)�

Ázerbájd�án � muslimové, Arméncká konkláva � Náhorní karabach � d íve prosperující oblast,�po ozbrojeném konfliktu.

Zásoby ropy v kaspickém mo i � m sto Baku� �

St edoasijské republiky SNSř

Nízká úrove � rozvojové státy, velké zastoupení Rus , politicky nestabilní oblast, boj o moc.� �Islám � vazby na islámský terorismus, problém s distribucí drog.

Velice nep íznivé p írodní podmínky � pou�t na jihu � Kyzylkum, Karukum� � �

Poho í Pamír.�

P eva�uje zem d lství, pr mysl velice slab rozvinutý.� � � � �

Aralské jezero � postupn vysychá � dnes ji� dv jezera � V Uzbekistánu se m la v SSSR� � �p stovat bavlna z ek odtékala voda do zavla�ování polí a voda v Aralském jezeru voda� �chybí. Voda je siln kontaminovaná (t �ké kovy, dusíkaté látky z hnojiv).� �

Pískové pou�t � rozná�í písek a s l => velice nezdravé prost edí vysoká nemocnost.� � �

KazachstánNejv t�í st edoasijský stát, rozlohou 10. na sv t .� � � �

Stepní a polopou�tní zem => ko ovníci. V 18. a� 19. století ovládli Kazachstán Rusové =>� �stavba m st (p vodní obyvatelstvo z stalo pouze na venkov ).� � � �

Kv li velké kontinentalit se sem posílali nepohodlní jedinci => mnoho r zných národností.� � �

Zem je bohatá na nerostné suroviny jako erné uhlí, ropu, zemní plyn, rudy, stavební� �materiály. Nerostné bohatství p itahuje zahrani ní investory.� �

V minulosti t �ký zpracovatelský (hutnický) pr mysl, t �ké strojírenství, chemie. Po� � �osamostatn ní tento pr mysl p sobí obtí�e.� � �

Stepní p stování i pro vývoz � p�enice, kuku ice. Vývoz také masa, vajec, vína, k �e.� � �

Slab rozvinutá dopravní sí , silné vazby na ínu a Rusko (to má zde pronajatý Bajkonur �� � �kosmodrom)

Uzbekistán

Turkmenistán

TadžikistánKyrgystán