Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Fakulta veterinárního lékařství

Ústav anatomie, histologie a embryologie

Angiologie psa

Pavel Benda

MVDr. Simona Holubcová

Brno 2018

Angiologie psa

Pavel Benda

MVDr. Simona Holubcová

Brno 2018

Ústav anatomie, histologie a embryologie

Fakulta veterinárního lékařství

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Přednosta: Prof. MVDr. František Tichý, CSc.

OBSAH

SRDCE (Cor) ................................................................................................................................... 1

STAVBA SRDCE .............................................................................................................................. 1

PRAVÁ PŘEDSÍŇ (Atrium dextrum) ........................................................................................... 1

PRAVÁ KOMORA (Ventriculus dexter) ...................................................................................... 2

LEVÁ PŘEDSÍŇ (Atrium sinistrum) ............................................................................................. 3

LEVÁ KOMORA (Ventriculus sinister) ........................................................................................ 3

SRDEČNÍ STĚNA (Paries cordis) ..................................................................................................... 3

PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ (Excitomotorický systém) ............................................................... 4

SRDEČNÍ SKELET............................................................................................................................ 4

CÉVY SRDCE (Vasa cordis)............................................................................................................. 5

KORONÁRNÍ ARTERIE (Arteriae coronariae) ............................................................................. 5

SRDEČNÍ ŽÍLY (Venae cordis) .................................................................................................... 6

ULOŽENÍ SRDCE ............................................................................................................................ 8

OSRDEČNÍK (Pericardium) ............................................................................................................ 9

PLICNÍ CÉVY (Vasa pulmonis).................................................................................................. 10

PLICNÍ KMEN (Truncus pulmonalis) ............................................................................................ 10

PLICNÍ ŽÍLY (Venae pulmonales) ................................................................................................. 10

VELKÝ KREVNÍ OBĚH (Vasa circulationis generalis) ........................................................... 12

ARTERIE KRKU A HRUDNÍKU (Arteriae cervicis et thoracis) ........................................................ 12

ŽÍLY KRKU A HRUDNÍKU (Venae cervicis et thoracis) .................................................................. 16

TEPNY HLAVY (Arteriae capitis) .................................................................................................. 18

ŽÍLY HLAVY (Venae capitis) ......................................................................................................... 21

TEPNY HRUDNÍ KONČETINY (Arteriae membri thoracici) ........................................................... 23

ŽÍLY HRUDNÍ KONČETINY (Venae membri thoracici) .................................................................. 28

TEPNY BŘICHA (Arteriae abdominis) .......................................................................................... 30

ŽÍLY BŘICHA (Venae abdominis) ................................................................................................. 34

TEPNY PÁNVE (Arteriae pelvis) ................................................................................................... 35

ŽÍLY PÁNVE (Venae pelvis) .......................................................................................................... 36

TEPNY PÁNEVNÍ KONČETINY (Arteriae membri pelvini) ............................................................. 38

ŽÍLY PÁNEVNÍ KONČETINY (Venae membri pelvini) .................................................................... 43

SEZNAM ZKRATEK

a. arteria

aa. arteriae

gl. glandula

lig. ligamentum

ln. lymphonodus

m. musculus

mm. musculi

n. nervus

nn. nervi

r. ramus

rr. rami

v. vena

vv. venae

1

SRDCE (Cor)

STAVBA SRDCE

- Hlavní orgán kardiovaskulárního systému

- Kuželovitý tvar, výrazně tupý hrot, mírně za-

oblené

- Představuje asi 1% tělesné hmotnosti

- Rozděluje se na pravou a levou část, každá

má svou předsíň (atrium dextrum et sinistrum) a komoru (ventriculus dexter et sinis-

ter)

- Vstupy a výstupy velkých cév, a předsíně s oušky vytváří basis cordis

- Basis cordis je zvnějšku oddělena od komor pomocí sulcus coronarius, přerušeného

pouze v místě výstupu truncus pulmonalis

- Z předsíní se vychlipují ouška – auricula – podle nich rozlišujeme na srdci facies au-

ricularis a facies atrialis

- Předsíně jsou odděleny přepážkou – septum interatriale

- Předsíně od komor odděluje septum atrioventriculare

- Komory jsou vzájemně odděleny septum interventriculare – tvořena převážně pars

muscularis, těsně pod septum atrioventriculare se ztenčuje a vytváří pars membra-

nacea (pouze endokard a vazivo)

- Facies auricularis tvoří především stěna levé komory, částečně stěna pravé komory,

ty zvnějšku rozděluje sulcus interventricularis paraconalis

- Facies atrialis tvoří především stěna pravé komory, od levé komory ji odděluje

zvnějšku sulcus interventricularis subsinuosus

PRAVÁ PŘEDSÍŇ (Atrium dextrum)

- Nad pravou komorou

- Rozdělená na dva oddíly, oddělené crista terminalis (zvnějšku sulcus terminalis)

- Dorsální oddíl – sinus venarum cavarum – ústí sem venae cavae otvory ostium ve-

nae cavae cranialis et caudalis – mezi ústími se nachází tuberculum intervenosum

(usměrňuje proud krve)

- Ventrálně od ostium venae cavae caudalis se nachází valvula venae cavae caudalis –

během embryonálního vývoje usměrňuje proudění krve do foramen ovale (po po-

rodu jako fossa ovalis – ohraničena limbus fossae ovalis)

- Druhý oddíl – vlastní pravá předsíň – stěna vytváří mm. pectinati (svalové trámce)

- Kraniálně vybíhá směrem doleva v auricula dextra

Obr. 1: Postavení srdce k mediální linii - schéma

2

- Ventrálně od ostium venae cavae caudalis ústí sinus coronarius – ostium sinus coro-

narii, překrytý valvula sinus coronarii – zabraňuje návratu krve do sinu

- Zvlášť do stěny komory ústí ještě vv. cordis dextrae a vv. cordis minimae

PRAVÁ KOMORA (Ventriculus dexter)

Popisujeme tyto struktury:

Ostium atrioventriculare dextrum – otvor v septum atrioventriculare mezi pravou

předsíní a pravou komorou

Valva tricuspidalis ‒ valva atrioventricularis dextra ‒ trojcípá chlopeň

- Brání zpětnému toku krve skrze ostium atrioventriculare dextrum

- Tvořena cípy – cuspis septalis, cuspis parietalis, cuspis angularis

Mm. papillares

- Brání ve vyvrácení cípům trojcípé chlopně během systoly

- Každý sval je spojen s okraji dvou sousedních cípů pomocí chordae tendineae

- M. papillaris magnus – ventrálně od ostium atrioventriculare dextrum, vpravo

na stěně komory

- M. papillaris subarteriosus – na mezikomorové přepážce pod ostium trunci

pulmonalis

- Mm. papillares parvi – napravo a ventrálně od m. papillaris subarteriosus

Trabecula septomarginalis

- Trámec tvořený vlákny myokardu, převodního systému, cévami a nervy

- Vede napříč komorou, od m. papillaris subarteriosus k m. papillaris magnus

Conus arteriosus – výtokový oddíl

- Vyúsťuje z něj truncus pulmonalis otvorem ostium trunci pulmonalis

Valva trunci pulmonalis – poloměsičité chlopně v ostium trunci pulmonalis

- Tvořena valvula semilunaris dextra, intermedia et sinistra

- Volný okraj valvuly má uprostřed zesílenou část – nodulus valvulae trunci pul-

monalis ‒ zajišťuje řádné uzavření chlopně

- Po stranách valvuly ztenčené okraje – lunulae valvuae trunci pulmonalis

Crista supraventricularis – odděluje vtokovou (pod ostium atrioventriculare dex-

trum) a výtokovou část (conus arteriosus)

Trabeculae carneae – podélné svalové trámce

- Vytváří je svalovina na vnitřní straně komory

- Chybí v conus arteriosus

3

LEVÁ PŘEDSÍŇ (Atrium sinistrum)

- Nad levou komorou

- Z kraniální části vybíhá nalevo auricula sinistra

- Stěna vytváří četné trámce ‒ mm. pectinati

- Na septum interatriale v místě fossa ovalis se nachází pozůstatek chlopně – valvula

foraminis ovalis

- Ústí sem venae pulmonales skrze ostia venarum pulmonalium

LEVÁ KOMORA (Ventriculus sinister)

Popisujeme tyto struktury:

Ostium atrioventriculare sinistrum – otvor v septum atrioventriculare mezi levou

předsíní a levou komorou

Valva atrioventricularis sinistra ‒ valva bicuspidalis ‒ mitrální chlopeň

- tvořena cípy: cuspis septalis, cuspis parietalis

- Cípy upevněny pomocí chordae tendineae

Mm. papillares – vycházejí z nich chordae tendineae

- M. papillaris subauricularis (vlevo)

- M. papillaris subatrialis (vpravo)

Trabeculae carneae – podélné svalové trámce

- Vytváří svalovina vnitřní stěny

- Dorsokraniálně mizí – komora přechází v ostium aortae

Valva aortae – v ostium aortae

- Tvořena valvula semilunaris dextra, sinistra et septalis

- Noduli valvularum semilunarium, lunulae valvularum semilunarium (jako u

pravé komory)

Trabeculae septomarginales sinistrae

- Vedou od septum interventriculare k protější stěně

- Výskyt málo častý

SRDEČNÍ STĚNA (Paries cordis)

ENDOCARDIUM (Endokard)

- Průsvitná vrstva vystýlající dutiny srdce

- Od myokardu oddělený řídkým vazivem

- Přímo navazuje na endotel cév

- Chordae tendineae – vazivo obalené endokardem

- Srdeční chlopně – duplikatury endokardu s podporou vaziva

4

MYOCARDIUM (Myokard)

- Je tvořen srdeční svalovinou (viz histologie)

- V předsíních vytváří dvě vrstvy - vnější cirkulární a vnitřní podélnou

- Myokard komor vytváří větší počet vrstev - na srdečním hrotu vytváří srdeční vír –

‒ vortex cordis

EPICARDIUM (Epikard)

- Mezotelová výstelka tvořená viscerálním listem pericardium serosum (viz Perikard)

- Subepikardiálně probíhají aa. coronariae

PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ (Excitomotorický systém)

- Tvořen přeměněnými buňkami pracovního myokardu

- Vzruchy primárně vznikají v nodus sinuatrialis (Keith-Flackův uzel) ‒ nachází se ve

stěně pravé předsíně mezi sinus venarum cavarum a pravým ouškem

- Šíří se na pracovní myokard předsíní

- Dostávají se k nodus atrioventricularis (Aschoff-Tawarův uzel) ‒ leží pod endokar-

dem v septum interatriale napravo, ventrokaudálně od fossa ovalis

- AV uzel vede vzruch velmi pomalu ‒ zajišťuje zdržení, aby se napřed mohla

dokončit kontrakce síní a až poté došlo ke kontrakci komor

- Při porušení SA uzlu se může stát zdrojem vzruchu

- Vlákna z AV uzlu vytváří fasciculus atrioventricularis ‒ Hisův svazek

- Je jedinou vodivou spojkou mezi myokardem předsíní a komor

- Nad septum interventriculare se rozděluje na pravé a levé Tawarovo raménko ‒

větví se v myokardu septum interventriculare a stěn komor

- Konečné větévky vytvářejí síť Purkyňových vláken ‒ rozvádějí vzruch na pracovní

myokard komor.

SRDEČNÍ SKELET

- Tvoří oporu myokardu předsíní a komor a elektricky je odděluje

- Anulus fibrosus dexter et sinister:

- Jsou oporou valva bicuspidalis et tricuspidalis, upínají se na ně cípy chlopní

- Anulus fibrosus aortae a anulus fibrosus trunci pulmonalis:

- Brání roztažení chlopní tlakem krve

- Trigonum fibrosum dextrum ‒ mezi anulus fibrosus dexter et sinister a anulus fibro-

sus aortae

- Trigonum fibrosum sinistrum ‒ mezi anulus fibrosus sinister a anulus fibrosus aortae

- Trigona fibrosa obsahují vazivové chrupavky, u starých psů mohou osifikovat, čímž

vytvářejí ossa cordis – srdeční kůstky

5

CÉVY SRDCE (Vasa cordis)

KORONÁRNÍ ARTERIE (Arteriae coronariae)

Vystupují těsně nad aortální chlopní ze sinus aortae dexter et sinister ‒ výklenků pro

valvula semilunaris dextra et sinistra.

U psa zajišťuje krvení větší části srdce a. coronaria sinistra ‒ tento stav se označuje jako

levostranný systém zásobení srdeční stěny.

ARTERIA CORONARIA DEXTRA

- Vystupuje ze sinus aortae dexter

- Prochází mezi truncus pulmonalis a auricula dextra a vkládá se do sulcus corona-

rius, prochází jím nad pravou komorou k sulcus interventricularis subsinuosus, kde

anastomozuje s ramus circumflexus a. coronariae sinistrae

- Během svého průběhu krví okolí ostium aortae a ostium trunci pulmonalis, stěnu

pravé předsíně a ouška, a stěnu pravé komory

ARTERIA CORONARIA SINISTRA

- Vystupuje ze sinus aortae sinister

- Probíhá k sulcus coronarius mezi truncus pulmonalis a auricula sinistra

- V sulcus coronarius se rozdělí na ramus interventricularis paraconalis a ramus cir-

cumflexus

Obr. 2: Srdeční skelet ‒ schéma

1 ‒ Anulus fibrosus dexter 2 ‒ Anulus fibrosus sinister 3 ‒ Anulus fibrosus aortae 4 ‒ Anulus fibrosus trunci pulmonalis 5 ‒ Trigonum fibrosum dextrum 6 ‒ Trigonum fibrosum sinistrum

6

O RAMUS INTERVENTRICULARIS PARACONALIS

- Probíhá skrze sulcus interventricularis paraconalis – krvení stěny pravé i levé

komory

- Jedna z větví krvící stěnu pravé komory anastomozuje s a. coronaria dextra

- Vydává ramus septalis pro septum interventriculare

O RAMUS CIRCUMFLEXUS

- Probíhá skrze sulcus coronarius nad levou komorou a sestupuje do sulcus inter-

ventricularis subsinuosus ‒ přechází v ramus interventricularis subsinuosus

- Krví stěnu pravé i levé komory, levé předsíně a vydává větve pro septum inter-

ventriculare a septum interatriale

SRDEČNÍ ŽÍLY (Venae cordis)

SINUS CORONARIUS

- Nachází se kaudálně vpravo v sulcus coronarius

- Do pravé předsíně se otevírá otvorem zvaným ostium sinus coronarii, pod valvula

venae cavae caudalis

- Do sinus coronarius ústí v. cordis magna, v. cordis media a v. obliqua atrii sinistri

VENA OBLIQUA ATRII SINISTRI

- Malá žíla, sestupuje z levé předsíně do sinus coronarius

- Je pozůstatkem po embryonální v. cava cranialis sinistra

VENA CORDIS MAGNA

- Začíná při apex cordis v sulcus interventricularis paraconalis, kde doprovází tepnu

- Přechází do sulcus coronarius, nad levou komorou prochází k sinus coronarius

- V oblasti margo ventricularis sinister přibírá ramus intermedius (v. marginis ventri-

cularis sinistri)

VENA CORDIS MEDIA

- Začíná při apex cordis v sulcus interventricularis subsinuosus, doprovází tepnu

- Vlévá se přímo do sinus coronarius

VENAE CORDIS DEXTRAE

- U psa čtyři žíly, sbírající krev ze stěny pravé komory a předsíně

- Vyúsťují přímo do pravé předsíně

7

VENAE CORDIS MINIMAE

- Drobné žíly, jejichž ústí jsou rozeseta na vnitřní ploše srdeční stěny, nejvíce v pravé

předsíni a pravé komoře

1 ‒ Ventriculus dexter 8 ‒ Truncus pulmonalis 2 ‒ Ventricuus sinister 9 ‒ A. coronaria dextra 3 ‒ Ramus interventricularis paraconalis 10 ‒ Ramsu interventricularis subsinuosus a. coronariae sinistrae a. coronariae sinistrae 4 ‒ Auricula dextra 11 ‒ V. cava caudalis 5 ‒ Auricula sinsitra 12 ‒ V. cava cranialis 6 ‒ Ramus circumflexus a. coronariae sinistrae 13 ‒ Atrium dextrum 7 ‒ Aorta

Obr. 3: Facies auricularis cordis Obr. 4: Facies atrialis cordis

8

ULOŽENÍ SRDCE

- V cavum pericardii ve ventrální části mediastinum medium (mediastinum cardiale)

v cavum thoracis

- U psa je dlouhá osa srdce postavena horizontálněji než u ostatních zvířat (jak moc,

záleží na plemeni), je uloženo v rozsahu 3. ‒ 6. mezižeberního prostoru

- Pravá komora je postavena více kranioventrálně, levá více dorsokaudálně

- Apex cordis míří ventrokaudálně a mírně doleva

- Je posunuto v levé části hrudníku, ale zasahuje částečně do mediánní roviny

- Z části je překryto plícemi

- Srdce je zavěšeno za velké cévy

1 – Srdce v perikardu 2 – Levý kraniální lalok plic 3 – Diaphragma 4 – A. thoracica interna sinistra 5 – N. phrenicus sinister

Obr. 5: Uložení srdce s ponechaným 1. a 6. Žebrem, pohled zleva

Obr. 6: Uložení srdce v hrudníku, ventrální pohled

1 ‒ Srdce v perikardu 2 ‒ Plíce 3 ‒Diaphragma 4 ‒ Játra

9

OSRDEČNÍK (Pericardium)

- Tvořen dvěmi hlavními vrstvami: pericardium fibrosum a pericardium serosum

PERICARDIUM FIBROSUM

- Je pokračováním fascia endothoracica

- Přechází duplikaturou na srdce z kaudální části hrudní kosti a ventrální části bráni-

ce, tvoří vaz - lig. phrenicopericardiacum

- Dorsálně přechází v lamina propria mediastini

- Zvenčí fibrózní vrstvu kryje pleura pericardiaca

PERICARDIUM SEROSUM

- Nachází se na vnitřní straně pericardium fibrosum

- Lamina parietalis ‒ srůstá s pericardium fibrosum, na srdeční bázi přechází v la-

mina visceralis (epikard) přiléhající přímo k myokardu

- Mezi lamina parietalis et visceralis se vytváří cavum pericardii, kterou vyplňuje

liquor pericardii

Obr. 7: Stavba perikardu, schéma

1 – Srdce 2 – Plíce 3 – Sternum 4 – Fascia endothoracica 5 – Lig. sternopericardiacum 6 – Pericardium fibrosum 7 – Pleura costalis 8 – Pleura pulmonalis 9 – Pleura pericardiaca 10 – Pleura mediastinalis 11 – Pericardium serosum (Lamina parietalis) 12 – Pericardium serosum (Lamina visceralis)

10

PLICNÍ CÉVY (Vasa pulmonis)

Plicní cévy tvoří tzv. malý krevní oběh, který zásobuje plíce funkční krví. Malý krevní

oběh začíná v pravé srdeční komoře, odkud truncus pulmonalis přivádí krev do plic. Krev

z plic odvádí vv. pulmonales do levé předsíně.

PLICNÍ KMEN (Truncus pulmonalis)

- Po výstupu z ostium trunci pulmonalis vytváří rozšířeninu – conus trunci pulmonalis,

následně se zase zužuje

- Vytváří oblouk směřující dorsokaudálně, křižuje arcus aortae na levé straně

- Kaudálně nalevo od arcus aortae se rozděluje na a. pulmonalis dextra et sinistra

- Těsně před tím, co křižuje arcus aortae vydává vazivovou spojku ‒ lig. arteriosum

- Je pozůstatkem po obliterovaném ductus arteriosus Botalli

- Spojuje truncus pulmonalis a arcus aortae

ARTERIA PULMONALIS SINISTRA

- Směřuje kaudálně k rozvětvení bronchus principalis sinister na jeho dorsální plochu

- Rozvětvuje se obdobně jako bronchus principalis na ramus lobi cranialis sinistri a

ramus lobi caudalis sinistri

- Ramus lobi cranialis se rozděluje na ramus ascendens et descendens

ARTERIA PULMONALIS DEXTRA

- Prochází kaudálně za arcus aortae, ventrálně pod tracheou těsně před bifurkací a

dorsálně nad v. cava caudalis, na dorsální stranu bronchů

- Na dorsální straně vydává postupně ramus lobi cranialis dextri, ramus lobi medii,

ramus lobi accessorii a pokračuje jako ramus lobi caudalis dextri

PLICNÍ ŽÍLY (Venae pulmonales)

Krev z plicních laloků je sbírána do žil, z nichž se některé sbírají do větších, jiné přímo ústí

do levé předsíně, vytvářející širokou trubici. Počet žil ústících do levé předsíně se různí

podle druhu i plemene.

Krev z lobus cranialis sinister:

- Sbírá se zvlášť z kraniální a kaudální části,

- Žíly prochází ventrálně pod odpovídajícími bronchy a spojují se ve vena pulmonalis

lobi cranialis sinistri ‒ vstupuje do levé předsíně nad základnou ouška.

11

Krev z lobus caudalis sinister:

- Tři kmeny spojující se ve krátkou v. pulmonalis lobi caudalis sinistri

- Ventrálně pod bifurkací trachei se spojuje v silný společný kmen s v. pulmonalis lobi

caudalis dextri

Krev z lobus caudalis dexter:

- V. pulmonalis lobi caudalis dextri

- Probíhá po ventrální straně bronchus principalis dexter, spojuje se s v. pulmonalis

lobi caudalis sinistri

- Přibírá ramus lobi accessorii

Krev z lobus cranialis dexter a lobus medius:

- V. pulmonalis lobi cranialis dextri a v. pulmonalis lobi medii

- Procházejí ventrálně od odpovídajících tepen, prochází dorsálně nad v. cava cauda-

lis a vstupují do levé předsíně nad septum interatriale

Obr. 8: Schéma plicních žil

A – Lobus cranialis pulmonis sinistri (Pars cranialis) B – Lobus cranialis pulmonis sinistri (Pars caudalis) C – Lobus caudalis pulmonis sinistri D – Lobus cranialis pulmonis dextri E – Lobus medius pulmonis dextri F – Lobus caudalis pulmonis dextri G – Lobus accessorius pulmonis dextri H – Atrium sinistrum 1 – Vena pulmonalis lobi cranialis sinistri 2 – Vena pulmonalis lobi caudalis sinistri 3 – Vena pulmonalis lobi caudalis dextri 4 – Ramus lobi accessorii 5 – Vena pulmonalis lobi medii 6 – Vena pulmonalis lobi cranialis dextri

12

VELKÝ KREVNÍ OBĚH (Vasa circulationis generalis)

Velký krevní oběh je nutritivním zásobením celého těla, včetně plic. Krev z levé srdeční

komory přivádí aorta. Zpět do pravé předsíně přivádí krev v. cava cranialis, v. cava cau-

dalis a v. azygos dextra.

ARTERIE KRKU A HRUDNÍKU (Arteriae cervicis et thoracis)

Krev do této oblasti přivádí aorta, přímo z levé komory. Podle svého průběhu v těle se

člení na: aorta ascendens, arcus aortae a aorta descendens. Aorta descendens se, podle

místa kudy prochází, označuje jako aorta thoracica a aorta abdominalis.

AORTA ASCENDENS

- Je velmi krátký úsek vycházející z levé komory mezi předsíněmi

- Ihned při výstupu je rozšířena v bulbus aortae (zvenčí není viditelný), jehož stěny

tvoří tři výklenky – sinus aortae, každý pro jednu valvula semiluaris, ze dvou z nich

vycházejí aa. coronariae

ARCUS AORTAE

- Vychází z bulbus aortae zúžením – isthmus aortae

- Postupuje dorsokaudálně k páteři, kde přechází v aorta descendens

- Z počáteční části arcus aortae vystupuje truncus brachiocephalicus a a. subclavia

sinistra

- Nachází se zde spojení aorty s truncus pulmonalis – lig. arteriosum

o TRUNCUS BRACHIOCEPHALICUS

- Po svém výstupu míří kraniálním směrem ventrálně od jícnu, mezi n. vagus si-

nister a n. phrenicus sinister (nalevo), a v. cava cranialis (napravo)

- V úrovni apertura thoracis cranialis vydává a. carotis communis sinistra a ná-

sledně se rozdělí na a. subclavia dextra a a. carotis communis dextra

- U psa není vytvořen truncus bicaroticus

ARTERIA CAROTIS COMMUNIS

- Probíhá kraniodorsálně, křižuje zleva a zprava jícen s průdušnicí a přikládá

se z ventrální strany k páteři

- Prochází ve vagina carotica společně s truncus vagosympatikus a v. jugu-

laris interna

13

- Pod bazí lebeční se rozdělují na a. carotis externa a a. carotis interna (viz

cévy hlavy)

- Vydává a. thyroidea cranialis et caudalis, a dále větve pro jícen, tracheu,

m. sternocleidomastoideus a thymus

ARTERIA SUBCLAVIA

- Probíhá kranioventrálně skrze apertura thoracis cranialis, stáčí se kolem

kraniálního okraje prvního žebra na laterální plochu žeber, kde pokračuje

jako a. axillaris

- Větve: A. vertebralis

Truncus costocervicalis

A. thoracica interna

A. cervicalis superficialis

ARTERIA VERTEBRALIS

- Směřuje dorsokraniálně k foramen transversarium šestého krčního

obratle

- Pokračuje skrze foramina transversaria kraniálním směrem

- Při výstupu z foramen transversarium atlantis vydává ramus descen-

dens pro mm. profundi nuchae, m. semispinalis capitis a m. splenius

Obr. 9: Obast arcus aortae

1 ‒ Srdce v perikardu 2 ‒ Arcus aortae 3 ‒ Truncus brachiocephaiscus 4 ‒ A. subclavia ministra 5 ‒ V. cava cranialis 6 ‒ N. vagus 7 ‒ N. phrenicus

14

- Anastomozuje s a. occipitalis

- Zajišťuje krvení pro dorsální krční svalovinu, m. longus coli et capitis

TRUNCUS COSTOCERVICALIS

- Probíhá dorsálně po mediální ploše prvního žebra

- V polovině se rozděluje na a. cervicalis profunda a a. scapularis

dorsalis

ARTERIA CERVICALIS PROFUNDA

- Míří dorsokaudálně, prochází do svaloviny krku

- V úrovni collum costae vydává a. intercostalis dorsalis I a

a. vertebralis thoracica, která probíhá kaudálně nad krčky žeber a

vydává a. intercostalis dorsalis II et III

ARTERIA SCAPULARIS DORSALIS

- Obchází kolem kraniálního okraje prvního žebra na mediální

stranu m. serratus ventralis, který krví, a pokračuje mírně

kaudodorsálně do regio interscapularis,

- Vydává i větve pro m. rhomboideus a m. trapezius

ARTERIA THORACICA INTERNA

- Vystupuje a probíhá u mediální plochy prvního žebra

- Pokračuje podél hrudní kosti kaudálně pod m. transversus thoracis k

úponu bránice, kde se rozděluje na a. musculophrenica a a. epigastrica

cranialis

- Vydává rami intercostales ventrales a rami perforantes (kůže a rami

mammarii), větve pro thymus, mediastinum, perikard a přilehlou část

bránice

ARTERIA MUSCULOPHRENICA

- Probíhá kaudodorsálně v úponu bránice a vydává rami inter-

costales ventrales

ARTERIA EPIGASTRICA CRANIALIS

- Doprovází m. rectus abdominis

- Mezi cartilago xiphoidea a arcus costalis vydává a. epigastrica

cranialis superficialis do podkoží, ta pokračuje kaudálně a anasto-

mozuje s a. epigastrica caudalis superficialis

ARTERIA CERVICALIS SUPERFICIALIS

- Vystupuje v ohybu a. subclavia na kraniálním okraji prvního žebra a

pokračuje dorsokraniálně podél v. jugularis externa

15

- V úrovni ramenního kloubu vydává ramus deltoideus, ramus ascen-

dens, ramus prescapularis a a. suprascapularis

ARTERIA SUPRASCAPULARIS

- Probíhá přímo ke collum scapulae, odkud společně s n. supra-

scapularis doprovází margo cranialis scapulae ve žlábku mezi

m. supraspinatus a m. subscapularis

AORTA THORACICA

- Prochází vlevo ventrálně pod páteří kaudálním směrem k hiatus aorticus, odkud

pokračuje jako aorta abdominalis

- Větve: Aa. intercostales dorsales

A. costoabdominalis dorsalis

A. bronchoesophagea

Rami pericardiaci, esophagei et mediastinales

o ARTERIA BRONCHOESOPHAGEA

- Může vystupovat z aorty nebo z jedné z aa. Intercostales dorsales dextrae

- Směřuje na dorsální plochu jícnu, kde se rozvětvuje v r. esophageus ascendens

et descendens a r. bronchalis, který zprava obchází jícen a rozvětvuje se na vě-

tev pro tracheu a bronchi principales (nutritivní plicní oběh)

o ARTERIAE INTERCOSTALES DORSALES

- Párové arterie probíhající v sulcus costae mezi žílou a nervem od čtvrtého me-

zižeberního prostoru (aa. intercostales dorsales I-III vystupují z a. vertebralis

thoracica)

- Končí anastomózou s odpovídajícími aa. intercostales ventrales

- V úrovni articulatio capitis costae vydávají ramus dorsalis ‒ prochází dorsálně

do svaloviny hřbetu, vydává ramus spinalis pro míchu a ramus cutaneus media-

lis et lateralis pro kůži hřbetu

- Přibližně posledních pět aa. intercostales dorsales vydává ještě rami cutanei la-

terales ‒ probíhají ventrálně až ke kraniálním částem mléčné žlázy

- V sulcus costae posledního žebra se nazývá A. costoabdominalis dorsalis

16

ŽÍLY KRKU A HRUDNÍKU (Venae cervicis et thoracis)

Krev z kaudální části hrudníku odvádí žíly většinou odpovídající tepenným větvím. Hlavní

odvodnou žilou kaudální části hrudníku je v. azygos dextra, doplněna o v. hemiazygos.

Krev z krku a kraniální části hrudníku odvádí žíly odpovídající tepnám, výjimkou je

v. vertebralis, která vyúsťuje přímo do v. costocervicalis. Další rozdíly jsou v konečném

spojování vén (viz vena jugularis comunis).

VENA AZYGOS DEXTRA

- Začíná anastomózou s v. lumbalis I dextra

- Probíhá po pravé straně těl obratlů kraniálně k pátému mezižebří, odtud pokračuje

ventrálně, zprava křižuje průdušnici a vyúsťuje do sinus venarum cavarum

- Přijímá v. costoabdominalis dorsalis dextra, vv. intercostales dorsales a v. broncho-

esophagea

O VENA HEMIAZYGOS

- Začíná anastomosou s v. lumbalis I sinistra

- Probíhá po levé straně těl obratlů, kraniálně od devátého mezižebří končí

vyústěním do v. azygos dextra

- Přijímá vv. intercostales dorsales sinistrae od devátého mezižebří až k v. costo-

abdominalis dorsalis sinistra

VENA JUGULARIS COMMUNIS

- Vzniká spojením v. jugularis interna a v. jugularis externa

- V apertura thoracis cranialis se spojuje s v. subclavia a vytváří tak v. brachio-

cephalica

- Párové vv. brachiocephalicae se spojují s nepárovou v. thyroidea caudalis a vytváří

tak v. cava cranialis

- Pouze v. brachiocephalica sinistra přijímá v. costocervicalis sinistra, v. costo-

cervicalis dextra ústí přímo do v. cava cranialis

o VENA JUGULARIS INTERNA

- Odvádí krev z oblasti hltanu, hrtanu, jícnu a průdušnice

- Prochází skrze vagina carotica kaudálním směrem

- Těsně před apertura thoracis cranialis se spojuje s v. jugularis externa a

společně vytváří v. jugularis communis.

17

o VENA JUGULARIS EXTERNA

- Probíhá pod kůží v sulcus venae jugularis kaudálně

- V průběhu do ní vyúsťuje v. cervicalis superficialis a kaudálně i v. cephalica

Obr. 10: Průběh hlavních cév v oblasti krku

1 ‒ V. jugularis externa 2 ‒ A. carotis communis 3 ‒ V. jugularis interna 4 ‒ Trachea 5 ‒ Glandula thyroidea

18

TEPNY HLAVY (Arteriae capitis)

Krev pro hlavu přivádí párová a. carotis communis, která vystupuje každá samostatně

z truncus brachiocephalicus ventrálně od jícnu a průdušnice, následně překříží na levé

straně jícen, na pravé straně tracheu a pokračují ventromediálně pod páteří ve vagina

carotica (tvořena listy krční povázky – zde vede společně s truncus vagosympaticus a

vena jugularis interna), pod lebeční bazí se rozdělují na arteria carotis interna et externa,

v jejich rozvětvení leží glomus caroticum ‒ chemoreceptor, zjišťující koncentraci O2 v

krvi. V průběhu vydává větve pro tracheu, jícen, thymus a m. sternocleidomastoideus.

Kraniálně vydává dvě silnější větve ‒ a. thyroidea cranialis et caudalis.

ARTERIA CAROTIS INTERNA

- Při svém vzniku se rozšiřuje v rozšířeninu ‒ sinus caroticus, zajišťující barorecepci

- Probíhá dorsolaterálně mezi ganglion cervicale craniale (mediálně) a m. digastricus

(laterálně)

- Vstupuje přes fissura tympanooccipitalis do canalis caroticus, po výstupu z canalis

caroticus probíhá skrze foramen lacerum ven z lebeční dutiny a ihned se stejným

otvorem vrací, prochází skrze list dura mater do sinus cavernosus, pokračuje ros-

trálně a prochází skrze druhý list dura mater a arachnoideu do subarachnoidálního

prostoru a podílí se na vytvoření Willisova okruhu (circulus arteriosus cerebri) ‒ po-

dílí se na krvení mozku

ARTERIA CAROTIS EXTERNA

- Probíhá po dorsolaterální ploše hltanu, v polovině se stáčí dorsálně ke collum man-

dibulae, kde vydává poslední větev a stáčí se rostrálně už jako a. maxillaris (povr-

chovější větve pochází z a. carotis externa, hlubší z a. maxillaris)

- První větví je a. occipitalis

- Pes nemá truncus linguofacialis ‒ a. lingualis a a. facialis vystupují samostatně

o ARTERIA OCCIPITALIS

- Postupuje do fossa atlantis

- V průběhu vydává a. meningea caudalis (vstupuje do lebeční dutiny) a větve

pro gl. mandibularis

- Jedna z větví anastomozuje s a. vertebralis

o ARTERIA LINGUALIS

- Než vstoupí do jazyka jako a. profunda linguae, vydá a. palatina ascendens a

rami perihyoidei

- A. profunda linguae vydává v jazyku rami dorsales linguae

19

o ARTERIA FACIALIS

- Vede po vnitřní straně mandibuly, v úrovni incisura vasorum facialium přechází

na laterální stranu a doprovází rostrální okraj m. masseter

- Větve: Ramus glandularis

A. sublingualis ‒ vydává a. submentalis

A. labialis inferior

Aa. angulares oris

A. labialis superior

o ARTERIA AURICULARIS CAUDALIS

- Vychází z a. carotis externa v místě jejího stočení rostrálním směrem a směřuje

k bazi ušního boltce

- Větve: A. stylomastoidea ‒ přes foramen stylomastoideum do bubínkové

dutiny ‒ krví sliznici a svaly uvnitř

Ramus parotideus ‒ pro gl. parotidea

Ramus sternocleidomastoideus ‒ pro stejnojmenný sval

‒ vydává ramus glandularis

Ramus auricularis lateralis ‒ až k hrotu boltce, zásobuje kůži

Ramus auricularis intermedius

Ramus auricularis medialis

Ramus occipitalis

A. auricularis profunda ‒ zásobuje zevní zvukovod

o ARTERIA PAROTIDEA

- Krví glandula parotis

o ARTERIA TEMPORALIS SUPERFICIALIS

- Poslední větev a. carotis externa

- Směřuje rostrálně, větví se při processus zygomaticus ossis frontalis

- Větve: A. transversa faciei

A. auricularis rostralis

A. palpebralis inferior lateralis

A. palpebralis superior lateralis ‒ vydává a. dorsalis nasi caudalis

Ramus lacrimalis

o ARTERIA MAXILLARIS

- Je horizontálním pokračováním a. carotis externa

- Probíhá skrze fossa pterygopalatina

- Větve: A. alveolaris inferior

A. temporalis profunda caudalis ‒ krví m. temporalis

‒ vydává a. messeterica

20

A. meningea media

Rami pterygoidei - krví m. pterygoideus

A. ophtalmica externa

A. temporalis profunda rostralis ‒ krví m. temporalis

A. buccalis

A. infraorbitalis

A. palatina descendens

ARTERIA ALVEOLARIS INFERIOR

- Vydává ramus mylohyoideus pro stejnojmenný sval

- Prochází skrze foramen mandibulae do canalis mandibulae a vystupuje

přes foramen mentale jako a. mentalis

- V canalis mandibulae vydává rami dentales

ARTERIA OPHTALMICA EXTERNA

- Postupuje periorbitou, při foramen opticum tvoří rete mirabile ophtal-

micum

- Větve: Ramus anastomoticus cum a. carotis interna

Ramus anastomoticus cum a. ophtalmica interna

‒ vydává a. centralis retinae a aa. ciliares posteriores lon-

gae (ty vydávají aa. ciliares posteriores breves a aa. epi-

sclerales)

Rami musculares – pro okohybné svaly

‒ vydává aa. ciliares anteriores, aa. episclerales a

aa. conjuctivales posteriores

A. lacrimalis – zásobuje slznou žlázu

A. ethmoidalis externa – drobné větve prochází přes lamina

cribrosa do lebeční dutiny

‒ vydává a. meningea rostralis a aa. na-

sales septales caudales

ARTERIA INFRAORBITALIS

- Přes foramen maxillare se dostává do canalis infraorbitalis, vystupuje přes

foramen infraorbitale

- Větví se v regio nasi lateralis a anastomozuje s a. labialis superior

- Větve: A. malaris

Rami dentales ‒ vydávány v průběhu canalis infraorbitalis

A. dorsalis nasi rostralis

A. lateralis nasi

21

ARTERIA MALARIS

- Probíhá dorsálně v sulcus arteriae malaris přes mediální oční koutek

do podočnicové krajiny

- Větve: A. palpebralis inferior medialis

A. palpebralis superior medialis

A. palpebrae tertiae

ARTERIA PALATINA DESCENDENS

- Větve: a. palatina minor (sliznice měkkého patra)

- Větví se na: A. palatina major (sliznice tvrdého patra)

A. sphenopalatina – přes foramen sphenopalatinum do

nosní dutiny

‒ vydáv aa. nasales caudales (sliznice

meatus nasopharyngeus), aa. nasales

laterales (sliznice ventrální nosní

skořepy) a aa. nasales septales (nosní

přepážka)

ŽÍLY HLAVY (Venae capitis)

Žíly hlavy se vlévají do vv. jugulares. Odpovídají tepnám, jsou ale širší.

SMĚR TOKU KRVE: v. jugularis externa + (slabá) vena jugularis interna → v. jugularis

communis → v. brachiocephalica (viz dříve ‒ vena jugularis communis)

VENA JUGULARIS INTERNA

- Sbírá krev z v. thyroidea media, v. thyroidea cranialis a v. comitans a. carotidis ex-

ternae

- Z mediální strany se spojuje s v. jugularis externa a vytváří tak v. jugularis com-

munis

VENA JUGULARIS EXTERNA

- Uložena v sulcus jugularis, ohraničený m. sternocephalicus a m. cleidocephalicus

- Ústí do ní vena cephalica a vena linguofacialis (nebo každá samostatně) ‒ odvádí

krev z obličejové části

- Zbytek žil nese přibližně stejné označení a průběh jako tepny, které doprovází

22

Obr. 11: Konečné žíly hlavy

Obr. 12: Konečné žíly hlavy ‒ pitva

1 ‒ V. jugularis externa 2 ‒ V. maxillaris 3 ‒ V. linguofacialis 4 ‒ V. facialis 5 ‒ V. sublingualis 6 ‒ V. submentalis 7 ‒ Arcus hyoideus

1 ‒ V. jugularis externa 2 ‒ V. maxillaris 3 ‒ V. facialis

23

TEPNY HRUDNÍ KONČETINY (Arteriae membri thoracici)

Krvení hrudní končetiny zajišťuje arteria subclavia, jejímž přímým pokračováním je arte-

ria axillaris, která představuje začátek magistrály pro hrudní končetinu.

MAGISTRÁLA = hlavní přívodná tepna, má různé názvy podle krajiny, kterou prochází

‒ a. axillaris → a. brachialis → a. mediana

ARTERIA AXILLARIS

- Přímé pokračování a. subclavia

- Začíná na laterální ploše prvního žebra, probíhá kaudálně, na mediální ploše ra-

menního kloubu se stáčí k pažní kosti

- Větve: A. thoracica externa

A. subscapularis

A. thoracica lateralis

A. circumflexa humeri cranialis

o ARTERIA THORACICA EXTERNA

- Slabší tepna směřující na laterální plochu hrudní stěny

- Zásobuje krví m. rectus thoracis, m. pectoralis superficialis

o (ARTERIA SUPRASCAPULARIS)

- U psa vystupuje z a. cervicalis superficialis

- Doprovází margo cranialis lopatky, prochází ve žlábku mezi m. subscapularis a

m. supraspinatus

o ARTERIA SUBSCAPULARIS

- Doprovází kaudální okraj lopatky

- probíhá mezi m. subscapularis a m. teres major

- Krví m. subscapularis, m. teres major, caput longum tricepsu

- Větve: A. thoracodorsalis

A. circumflexa humeri caudalis

A. circumflexa scapulae

ARTERIA THORACODORSALIS

- Nachází se na vnitřní ploše musculus latissimus dorsi, probíhá dorsokau-

dálně

- Krvení m. latissimus dorsi, větve pro m. triceps brachii, m. tensor fasciae

antebrachii, m. pectoralis profundus

24

ARTERIA CIRCUMFLEXA HUMERI CAUDALIS

- Větev a. subscapularis

- Doprovází n. axillaris

- Probíhá mezi dlouhou hlavou tricepsu a m. brachialis a míří na laterální

stranu axilly

- Její pokračování tvoří a. collateralis radialis

ARTERIA COLLATERALIS RADIALIS

- Nachází se hodně na povrchu – v podkoží

- Doprovází n. radialis, v úrovni karpu se podílí na utváření rete carpi

dorsale

ARTERIA CIRCUMFLEXA SCAPULAE

- Na mediální straně v úrovni collum scapulae

o ARTERIA THORACICA LATERALIS

- Prochází po laterální ploše m. serratus ventralis

- Vydává rami mammarii

o ARTERIA CIRCUMFLEXA HUMERI CRANIALIS

- Poslední větví z a. axillaris nebo první větev z a. brachialis (= je hraniční)

- Krví m. coracobrachialis, vstupuje do proximální branky bicepsu

Obr. 13: Cévy oblasti axilly

1 ‒ A. axillaris 2 ‒ V. subscapularis 3 ‒ A. brachialis 4 ‒ A. subscapularis 5 ‒ V. cephalica 6 ‒ A. profunda brachii 7 ‒ N. axilaris 8 ‒ N. radilais 9 ‒ N. medianus + n. ulnaris 10 ‒ Vv. jugulares

25

ARTERIA BRACHIALIS

- Přímé pokračování a. axillaris

- Na mediální ploše humeru, pokračuje překřížením loketního kloubu (nachází se na

kraniomediálním okraji

- Při proximálním konci předloketních kostí vydává svou největší větev – a. inter-

ossea communis

- Pokračuje na předloktí jako a. mediana

- Větve: A. profunda brachii

A. bicipitalis

A. collateralis ulnaris

A. brachialis superficialis

A. transversa cubiti

A. interossea communis

o ARTERIA PROFUNDA BRACHII

- Vstupuje do hloubky paže

- Slabá tepna, vstupuje do tricepsu

o ARTERIA BICIPITALIS

- Vychází v úrovni loketního kloubu

- Zásobuje distální část m. biceps brachii

o ARTERIA COLLATERALIS ULNARIS

- Vystupuje z a. brachialis těsně nad loketním kloubem

- Doprovází nervus ulnaris, vede podél m. flexor carpi ulnaris

- Nad carpem se rozdělí na ramus carpeus palmaris a ramus carpeus dorsalis

(vnořuje se do rete carpi dorsale)

- Krví m. triceps brachii a flexory carpu a prstu

o ARTERIA BRACHIALIS SUPERFICIALIS

- Odstupuje v distální polovině paže, probíhá povrchově mezi a. collateralis ulna-

ris a a. transversa cubiti

- Doprovází vena cephalica

- Zásobuje m. biceps brachii, m. brachioradialis, m. extensor digitalis communis

- Pod loketním kloubem se rozdělí na dvě větve, slabší se rozvětví na aa. radiales

superficiales (doprovázejí n. cutaneus antebrachii medialis) a tlustší větev po-

kračuje jako a. antebrachialis superficialis cranialis

ARTERIA ANTEBRACHIALIS SUPERFICIALIS CRANIALIS

- Na karpu vydává ramus medialis – pokračuje mezi prvním a druhým prs-

tem jako digitalis dorsalis communis I a končí jako a. digitalis dorsalis pro-

26

pria II abaxialis, stočí se doprostřed metakarpu, rozdělí se ve tři větve –

aa. digitales dorsales communes II, III, IV, a tyto se každá rozdělí na dvě

vlastní (aa. digitales dorsales propriae)

o ARTERIA TRANSVERSA CUBITI

- Vzniká těsně vedle a. bicipitalis

- Vede pod m. biceps brachii, dostává se na laterální stranu, zasahuje až distálně

na předloktí

o ARTERIA INTEROSSEA COMMUNIS

- Vystupuje v úrovni spatium antebrachii proximale

- Vydává větve pro m. flexor carpi radialis, aa. nutriciae pro radius a ulnu, a. inte-

rossea caudalis

- Pokračuje jako a. interossea cranialis

ARTERIA INTEROSSEA CRANIALIS

- Slabá větev; vlastní pokračování a. interossea communis

- Probíhá po kraniální ploše předloketních kostí, mezi radiem a ulnou

- Krví přilehlé svaly předloktí

Arteria interossea caudalis

- Prochází skrze spatium interosseum antebrachii proximalis na kaudální

stranu

- Vydává: Ramus palmaris ‒ rozdělí se na r. superficialis (podílí se na vzniku

arcus palmaris superficialis) a r. profundus (po-

dílí se na vzniku arcus palmaris profundus)

Ramus carpeus palmaris (pro m. extensor carpi ulnaris)

Ramus interosseus ‒ prochází přes spatium interosseum těsně

nad karpem na jeho kraniální plochu a

vydává ramus carpeus dorsalis – podílí se

na RETE CARPI DORSALE a pokračuje jako

aa. metacarpeae dorsales I, II, III, IV

ARTERIA ULNARIS

- Vede mezi hlubokým ohybačem a ulnou na kaudální stranu

- Vydává a. reccurens ulnaris – vrací se proximálním směrem a anastomo-

zuje s a. collateralis ulnaris

- Na předloktí se rozdělí – hlubší větev anastomozuje s a. interossea cauda-

lis, z povrchovější vzniká a. digitalis dorsalis V abaxialis

27

ARTERIA MEDIANA

- Přímé pokračování a. brachialis

- Vede v hloubce předloktí

- Na distálním konci metakarpu se podílí na vytvoření arcus palmaris superficialis a

z něj pokračuje jako a. digitalis palmaris communis III

- Větve: A. profunda antebrachii

A. radialis

o ARTERIA PROFUNDA ANTEBRACHII

- Vystupuje těsně při vzniku a. mediana; tlustá tepna zásobující svaly na kaudální

straně předloktí; vydává větve pro loketní kloub a m. extensor carpi ulnaris

1 ‒ A. axillaris 2 ‒ A. subscapularis 3 ‒ A. thoracodorsalis 4 ‒ A. circumflexa humeri cranialis 5 ‒ A. circumflexa humeri caudalis 6 ‒ A. brachialis 7 ‒ A. collateralis radialis 8 ‒ A. profunda brachii 9 ‒ A. collateralis ulnaris 10 ‒ A. brachialis superficialis 11 ‒ A. antebrachialis superficialis 12 ‒ A. transversa cubiti 13 ‒ A. mediana 14 ‒ A. interossea cranialis 15 ‒ A. interossea communis 16 ‒ A. interossea caudalis 17 ‒ A. radialis

Obr. 14: Arterie hrudní končetiny, laterální pohled Obr. 15: Arterie hrudní končetiny, mediální pohled

28

o ARTERIA RADIALIS

- Vystupuje přibližně v polovině předloktí

- Probíhá souběžně s a. mediana, kraniálně od ní vydává větve pro karpus

ARCUS PALMARIS PROFUNDUS

- Tvořen anastomózou mezi a. radialis a ramus palmaris profundus z a. interossea

caudalis

- Vychází z něj a. metacarpea palmaris II, III a IV (aa.digitales palmares propriae)

ARCUS PALMARIS SUPERFICIALIS

- Tvoří a. mediana, ramus palmaris z a. interossea caudalis

- Tyto tepny pokračují z oblouku jako aa. digitales palmares communes I, II, III, IV

- Laterálně z oblouku vzniká a. digitalis palmaris V abaxialis

- Společné tepny se ještě rozdělí na vlastní tepny pro prsty

ŽÍLY HRUDNÍ KONČETINY (Venae membri thoracici)

HLUBOKÝ SYSTÉM představují venae comitantes – doprovází stejnojmenné tepny, ale

nekopírují je na 100 %

- V. axillaris, v. brachialis, v. interossea communis, v. mediana, vv. metacarpeae,

vv. digitales communes

- U psa poměrně slabé žíly

POVRCHOVÝ SYSTÉM:

VENA CEPHALICA

- Vlévá se do v. jugularis externa, blízko místa, kde přitéká v. cervicalis superficialis

- Sbírá krev z hrudní končetiny

- Přítoky: V. omobrachialis

V. circumflexa humeri caudalis

V. cephalica accessoria (v. cephalica antebrachii)

o VENA OMOBRACHIALIS

- Spojka mezi v. jugularis externa a v. cephalica

- Prochází v podkoží po laterální ploše, kříží m. biceps brachii, s v. cephalica se

spojuje v její distální části

- Přijímá pouze kožní větve

29

o VENA CIRCUMFLEXA HUMERI CAUDALIS

- Poměrně tlustá žíla

- Vzniká spojením v. axillaris, v. subscapularis, prochází přes laterální plochu ple-

ce a dále v brázdě mezi laterální hlavou tricepsu a m. cleidobrachialis, kde ústí

do v. cephalica

o VENA CEPHALICA ACCESSORIA

- Probíhá po dorsální straně metakarpu a karpu

- Přijímá větve: z rete carpi dorsale

V. digitalis dorsalis communis I

V. digitalis dorsalis communis V abaxialis

Vv. digitales dorsales communes II, III, IV (sbírají krev z

vv. digitales dorsales propriae)

Obr. 17: Povrchový žilní systém hrudní končetiny

Obr. 16: Průběh v. cephalica a v. jugularis externa

1 ‒ V. jugularis externa 2 ‒ V. cephalica

1 ‒ V. cephalica 2 ‒ V. cephalica accessoria 3 ‒ V. brachialis

30

TEPNY BŘICHA (Arteriae abdominis)

Přívodnou tepnou je přímé pokračování hrudní aorty – aorta abdominalis, probíhající od

hiatus aorticus k promontoriu křížové kosti, kde se rozděluje v ramificatio aortae pelvina.

AORTA ABDOMINALIS

- Začíná při východu z hiatus aorticus, končí rozdělením v ramificatio aortae pelvina

- Probíhá ventrálně po levé straně těl obratlů

- Ve svém průběhu vydává dvě skupiny arterií: arterie párové a nepárové

TEPNY PÁROVÉ:

o ARTERIAE PHRENICAE CAUDALES

- Párové arterie, vybíhají ventrálně v úrovni druhého bederního obratle

- Po rozdělení se větví ve svalovině bráničních pilířů

o ARTERIAE ABDOMINALES CRANIALES

- Párové arterie, vybíhají společným kmenem s aa. phrenicae caudales

- Větví se ve svalovině břicha ventrálně od mm. psoas, jejich větve zasahují kau-

dálně až k a. circumflexa ilium profunda

o ARTERIAE LUMBALES

- Párové tepny, vybíhají z aorty dorsálním směrem podél těl obratlů

- Pouze poslední pár vybíhá až z a. iliaca interna

- Pravostranné arterie křižují v. cava caudalis z dorsální strany

- V úrovni processus costalis vydávají ramus dorsalis (viz rami dorsales aa. inter-

costales) a pokračují podél kaudálního okraje processus costalis

o ARTERIAE RENALES

- Vycházejí kaudálně od a. mesenterica cranialis kaudolaterálním směrem, dor-

sálně nad v. cava caudalis

- Ihned při výstupu vydávají aa. suprarenales caudales a při vstupu do hilu ledvi-

ny vydávají ještě ramus uretericus

o ARTERIAE TESTICULARES/OVARICAE

- Vystupují na ventrální ploše aorty kraniálně před ramificatio aortae pelvina

- Aa. testiculares probíhají po břišní stěně ke canalis inguinalis a dále skrze se-

menný provazec k varleti, vydávají rami ductus deferentis a rami epididymales

- Aa. ovaricae probíhají v mesovarium proximale k vaječníku

31

o ARTERIA CIRCUMFLEXA ILIUM PROFUNDA

- Párová tepna, vystupuje těsně před ramificatio aortae pelvina a míří laterálně

ke spina iliaca ventralis

- Rozděluje se na ramus cranialis pro svaly břišní stěny a ramus caudalis pro

předkolenní řasu a m. tensor fasciae latae

TEPNY

NEPÁ-

ROVÉ:

Obr. 18: Cévy dutiny břišní

1 ‒ Aorta 2 ‒ V. cava caudalis 3 ‒ V. azygos dextra 4 ‒ A. et v. intercostalis dorsalis 5 ‒ A. et v. phrenica caudalis 6 ‒ A. et v. abdominalis cranialis 7 ‒ A. celiaca 8 ‒ A. mesenterica cranialis 9 ‒ A. et v. renalis 10 ‒ A. et v. circumflexa ilium profunda 11 ‒ A. mesenterica caudalis

32

o ARTERIA CELIACA

- Vystupuje kaudálně za bránicí a postupuje přímo ventrálně

- Krátce po svém výstupu se dělí na a. gastrica sinistra, a. hepatica a a. lienalis.

ARTERIA GASTRICA SINISTRA

- Probíhá po malém zakřivení žaludku a anastomozuje s a. gastrica dextra.

ARTERIA HEPATICA

- Stáčí se doprava a následně kraniálně do porta hepatis, kde se rozděluje na

ramus dexter et sinister

- Vydává: Rami pancreatici

A. gastrica dextra

A. gastroduodenalis

ARTERIA GASTRICA DEXTRA – probíhá od pyloru po malém zakřivení

- anastomozuje s a. gastrica sinistra

ARTERIA GASTRODUODENALIS

- Probíhá k pars cranialis duodeni

- Vydává: A. cystica ‒ pro žlučový měchýř

A. gastroepiploica dextra

ARTERIA GASTROEPIPLOICA DEXTRA

- Prochází po velkém zakřivení žaludku a pokračuje podél duodena

jako a. pancreaticoduodenalis cranialis až k flexura duodeni cau-

dalis

ARTERIA LIENALIS

- Probíhá kaudálně za žaludkem přímo k distální části hilu sleziny

- V průběhu vydává Ramus gastrolienalis proximalis et distalis (pro proxi-

mální a střední část sleziny, obě větve vydávají aa. gastricae breves), a.

gastroepiploica sinistra (probíhá po curvatura major žaludku) a

aa. gastricae breve

o ARTERIA MESENTERICA CRANIALIS

- Vystupuje ventrálně z aorty těsně za a. celiaca, probíhá ventrokaudálně

- Na konci svého průběhu vydává aa. jejunales pro kličky jejuna

- Kaudálně za colon transversum vydává: a. pancreaticoduodenalis caudalis a

společný kmen pro a. colica media et dextra a a. ileocolica

33

ARTERIA PANCREATICODUODENALIS CAUDALIS

- Probíhá podél pars ascendens duodeni a anastomozuje s a. pancreatico-

duodenalis cranialis

ARTERIA COLICA MEDIA

- Probíhá k flexura coli dextra a dále podél colon transversus a colon

descendes

- Anastomozuje s a. colica sinistra

- V průběhu vydává rami colici

ARTERIA COLICA DEXTRA

- Probíhá, rozdělena na více arterií, ke colon ascendens, kde vydává rami co-

lici

ARTERIA ILEOCOLICA

- Vydává r. colicus krvící colon ascendens

- Při ostium iliocecale se rozděluje na r. ilei mesenterialis a a. cecalis pro sle-

pé střevo

A. cecalis

- Probíhá na dorsální plochu slepého střeva

- Vydává ramus ilei antimesenterialis probíhající v plica ileocolica

o ARTERIA MESENTERICA CAUDALIS

- Vychází z ventrální části aorty v úrovni šestého bederního obratle těsně před

ramificatio aortae pelvina

- Probíhá přímo ventrálně ke colon descendens, kde se dělí na:

ARTERIA COLICA SINISTRA

- Probíhá podél colon descendens kraniálním směrem

ARTERIA RECTALIS CRANIALIS

- Probíhá kaudálně podél colon sigmoideum k ampula recti, kde anastomo-

zuje s a. rectalis caudalis

34

ŽÍLY BŘICHA (Venae abdominis)

Hlavní odvodnou žílou břicha je v. cava caudalis.

VENA CAVA CAUDALIS

- Vzniká v ramificatio venae cavae caudalis

- Prochází kraniálně po stropě břišní dutiny napravo od aorty

- Kaudálně za bránicí probíhá ventrokraniálně a pokračuje přes dorsální okraj jater,

kde vytváří sulcus venae cavae caudalis, a nakonec prochází skrze foramen venae

cavae caudalis v centrum tendineum bránice

- V hrudníku prochází horizontálně, až do sinus venarum cavarum, v duplikatuře po-

hrudnice ‒ plica venae cavae caudalis

- Ve svém průběhu sbírá párové žíly, probíhající jako odpovídající arterie

- Zvláštností jsou vv. hepaticae (vstupují do v. cava caudalis v sulcus venae cavae

caudalis hepatis) a v. phrenica dextra et sinistra (sbírají krev z centrum tendineum

diaphragmatis), které nemají tepenný doprovod

VENA PORTAE

- Odvádí krev z nepárových orgánů

- Ústí do porta hepatis

- Začíná větvemi odpovídajícími větvím a. mesenterica cranialis spojujícími se ve spo-

lečný kmen

- Nad colon transversus přibírá v. mesenterica caudalis a v. ileocolica, kraniálně od

colon transversum přibírá v. lienalis, ta ve svém průběhu těsně před spojením s

v. portae přibírá v. gastrica sinistra

- V. portae dále pokračuje kranioventrálně v malé oponě k porta hepatis

- Těsně před porta hepatis přibírá v. gastroduodenalis, ta ve svém průběhu přibírá

v. gastrica dextra a ramus colicus, přivádějící krev z colon ascendens

Obr. 19: Cévní zásobní ledviny

1 ‒ A. renalis 2 ‒ V. renalis 3 ‒ Pelvis renalis

35

TEPNY PÁNVE (Arteriae pelvis)

Hlavní tepnou je aorta abdominalis, která se zde před promontoriem křížové kosti roz-

děluje v ramificatio aortae pelvina.

AORTA ABDOMINALIS

- Před promontoriem se rozděluje v ramificatio aortae pelvina

- Jako první se od aorty odděluje párová a. iliaca externa pro pánevní končetinu, a

následně a. iliaca interna pro orgány v pánevní dutině

- Aorta abdominalis poté pokračuje jako slabá a. sacralis mediana

o ARTERIA SACRALIS MEDIANA

- Probíhá v mediální rovině pod tělem křížové kosti kaudálním směrem

- Ve svém průběhu vydává rami sacrales - rozdělují se na rami dorsales a rami

spinales

- Její pokračování pod těly ocasních obratlů se nazývá a. caudalis mediana

ARTERIA CAUDALIS MEDIANA

- Vydává dorsolaterálně do meziobratlových prostor rami caudales, které se

rozdělují na aa. caudales dorsolaterales a aa. caudales ventrolaterales

- Arterie ocasu vytvářejí síť četných arteriovenózních anastomóz, zvanou

corpora caudalia

o ARTERIA ILIACA INTERNA

- Po svém vzniku vydává a. umbilicalis ‒ prochází ventrolaterálně k močovému

měchýři, může vydávat a. vesicalis cranialis

- Následně se rozdělí na a. glutea caudalis a a. pudenda interna

ARTERIA GLUTEA CAUDALIS

- Probíhá kaudolaterálně do gluteálních svalů

- Větve: A. iliolumbalis – větví se v m. psoas major

A. glutea cranialis – krví svaly přiléhající k incisura ischiadica major

A. comitans n. ischiadici – doprovází n. ischiadicus

A. perinealis dorsalis – směřuje do perinea

‒ vydává a. rectalis pro rectum a pro svalové

trámce diaphragma pelvis

‒ u samců vydává r. scrotalis caudalis

‒ u samic vydává r. labialis pro labia pudenda

A. caudalis lateralis ‒ pro svalovinu ocasu

36

ARTERIA PUDENDA INTERNA

- Probíhá kaudoventrálně k arcus ischiadicus

- Ve svém průběhu vydává a. urethralis a a. prostatica/a. vaginalis

- Kaudálně za arcus ischiadicus se rozděluje na a. perinealis ventralis pro

svaly diaphragma urogenitale a a. penis/a. clitoridis

ARTERIA PROSTATICA

- Vydává a. ductus deferentis ‒ probíhá k chámovodu, vydává a. vesi-

calis caudalis pro močový měchýř a ta vydává r. urethralis (pro uretru

a přídatné pohlavní žlázy) a r. uretericus

- Sama pokračuje jako a. rectalis media pro konečník

ARTERIA VAGINALIS

- Vydává větve pro vaginu a a. uterina pro dělohu

- Pokračuje jako a. rectalis media

ARTERIA UTERINA

- Probíhá kraniálně k děloze a vydává a. vesicalis caudalis, a ta vy-

dává r. uretericus a r. urethralis

ARTERIA PENIS

- Stáčí se přes arcus ischiadicus

- Vydává a. bulbi penis, a následně se rozděluje na a. profunda penis a

a. dorsalis penis

ARTERIA CLITORIDIS

- probíhá kaudoventrálně ke klitorisu a následně ventrálně pod ním až

ke glans clitoridis

- Vydává a. bulbi vestibuli a následně se rozděluje na a. profunda clito-

ridis a a. dorsalis clitoridis

ŽÍLY PÁNVE (Venae pelvis)

Žíly pánve a jejich větvení u psa odpovídá stejnojmenným tepnám, výjimky lze nalézt

především v jejich spojování s hlavní v. iliaca interna, která je podstatně delší než stejno-

jmenná arterie. Před spojením ve v. cava vaudalis spolu pravostranné a levostranné vv.

Iliacae vytvářejí v. iliaca communis dextra et sinistra.

37

VENA ILIACA INTERNA

- Probíhá kraniodorsálně mezi a. glutea caudalis a a. pudenda interna

- Kraniálně před promontoriem se spojuje s v. iliaca externa a v. sacralis mediana v

ramificatio venae cavae caudalis

- Začíná kaudálně spojením v. glutea caudalis a v. pudenda interna

- V průběhu přibírá v. caudalis lateralis, v. glutea cranialis, v. prostatica nebo v. va-

ginalis a v. iliolumbalis, tyto veny odpovídají stejnojmenným tepnám (výjimka ‒

‒ v. urethralis se spojuje s v. pudenda interna namísto v. prostatica/v. vaginalis)

O VENA GLUTEA CAUDALIS

- Spojuje se s ní pouze v. perinealis dorsalis a v. obturatoria

O VENA PUDENDA INTERNA

- Vzniká spojením v. penis/clitoridis a v. dorsalis penis/clitoridis

- V dalším průběhu u arcus ischiadicus přibírá v. perinealis ventralis a v. urethra-

lis

Obr. 20: Cévy oblasti pánve

1 ‒ A. iliaca externa 2 ‒ A. iliaca interna 3 ‒ V. iliaca communis 4 ‒ V. iliaca externa 5 ‒ V. iliaca interna 6 ‒ A. et v. profunda femoris 7 ‒ A. circumflexa ilium superficilais 8 ‒ A. et v. caudalis femoris proximalis 9 ‒ A. et v. saphena 10 ‒ A. et v. femoralis

38

TEPNY PÁNEVNÍ KONČETINY (Arteriae membri pelvini)

Hlavní tepnu pro pánevní končetinu a pro kaudální část břišní stěny představuje arteria

iliaca externa.

MAGISTRÁLA ‒ a. iliaca externa → a. femoralis → a. poplitea → a. tibialis cranialis →

→ a. dorsalis pedis

o ARTERIA CIRCUMFLEXA ILIUM PROFUNDA

- Vystupuje přímo z břišní aorty těsně před ramificatio aortae pelvina

- Probíhá směrem ke spina iliaca ventralis, kříží m. psoas minor a major, které

oba krví

- Pod spina iliaca ventralis se při břišní stěně rozdělí na ramus cranialis et cauda-

lis

- Ramus cranialis zásobuje krví m. obliquus internus abdominis, méně větví vy-

sílá do m. obliquus externus abdominis a m. transversus abdominis

- Ramus caudalis probíhá přes m. tensor fasciae latae, který krví

ARTERIA ILIACA EXTERNA

- Přivádí krev pro celou pánevní končetinu

- Vzniká v ramificatio aortae pelvina

- Probíhá podél m. psoas major a prochází skrze lacuna vasorum (výstup z břišní du-

tiny)

- Prochází mezi odstupovými hlavami m. sartorius a vstupuje do canalis femoralis,

kde pokračuje jako a. femoralis

- Větve: A. profunda femoris

o ARTERIA PROFUNDA FEMORIS

- Vystupuje před lacuna vasorum

- Probíhá na mediální ploše stehna

- Po průchodu lacuna vasorum pokračuje jako a. circumflexa femoris medialis

- Větve: Truncus pudendoepigastricus

TRUNCUS PUDENDOEPIGASTRICUS

- Vede po vnitřní ploše břišní stěny

- Po pár centimetrech se rozděluje na a. epigastrica caudalis a a. pudenda

externa

- Větve: A. vesicalis media (pro močový měchýř)

A. cremasterica (pro m. cremaster)

39

ARTERIA EPIGASTRICA CAUDALIS

- Probíhá kraniálně, krví m. rectus abdominis (jeho kaudální část)

ARTERIA PUDENDA EXTERNA

- Samci ‒ prochází tříselným kanálem

‒ po výstupu z něj se rozdělí na a. epigastrica caudalis super-

ficialis a ramus scrotalis

- Samice – vydává a. epigastrica caudalis superficialis a rami mammarii

ARTERIA EPIGASTRICA CAUDALIS SUPERFICIALIS

- Probíhá kraniálně (u samce rovnoběžně s pyjem)

- Zajišťuje krvení kůže v oblasti třísel, u samce i krvení předkožky

ARTERIA CIRCUMFLEXA FEMORIS MEDIALIS

- Zásobuje krví mediální skupinu stehenních svalů, hluboké svaly pánve,

kaudální svaly stehna a kyčelní kloub

ARTERIA FEMORALIS

- Je přímým pokračováním a. iliaca externa

- Probíhá distálním směrem skrze canalis femoralis, při distálním konci se stočí late-

rálně, směřuje do hloubky svaloviny, projde mezi hlavami m. gastrocnemius a po-

kračuje jako a. poplitea

- Větve: A. circumflexa ilium superficialis

A. circumflexa femoris lateralis

A. caudalis femoris proximalis

A. genus descendens

A. saphena

A. caudalis femoris media

A. caudalis femoris distalis

o ARTERIA CIRCUMFLEXA ILIUM SUPERFICIALIS

- Kříží mediální plochu m. rectus femoris, končí v předkolenní řase

o ARTERIA CIRCUMFLEXA FEMORIS LATERALIS

- Vystupuje těsně před vstupem a. femoralis do canalis femoralis

- Míří mezi m. rectus femoris a m. vastus medialis quadricepsu, kde se rozděluje

na množství větví, probíhajících až na laterální plochu stehna

- Zajišťuje krvení m. iliacus, všech hlav quadricepsu, m. quadriceps a m. fasciae

latae

40

o ARTEIA CAUDALIS FEMORIS PROXIMALIS

- Vystupuje v canalis femoralis kaudodistálně

- Křižuje úpon m. pectineus a m. adductor, které krví, a rozvětvuje se na kraniál-

ní ploše m. gracilis

o ARTERIA GENUS DESCENDENS

- Probíhá distálně mezi m. vastus medialis a m. pectineus

- Rozvětvuje se na mediální ploše čéšky

- Zajišťuje krvení m. vastus medialis a kloubního pouzdra kolenního kloubu

1 ‒ A. femoralis 2 ‒ A. profunda femoris 3 ‒ A. circumflexa femoris medialis 4 ‒ A. circumflexa femoris lateralis 5 ‒ A. circumflexa femoris lateralis (A. femoris cranialis) 6 ‒ A. saphena 7 ‒ A. genus descendens 8 ‒ A. caudalis femoris distalis 9 ‒ A. poplitea 10 ‒ Ramus cranialis a. saphenae 11 ‒ Ramus caudalis a. saphenae 12 ‒ A. tibialis caudalis 13 ‒ A. tibialis cranialis

Obr. 21: Arterie pánevní končetiny, mediální pohled Obr. 22: Arterie pánevní končetiny, laterální pohled

41

O ARTERIA CAUDALIS FEMORIS MEDIA

- Vystupuje ještě v canalis femoralis

- Směřuje kaudodistálně a rozvětvuje se v m. adductor a m. semimembranosus

- Anastomozuje s a. caudalis femoris distalis

o ARTERIA CAUDALIS FEMORIS DISTALIS

- Vystupuje těsně před vstupem a. femoralis mezi dvě hlavy m. gastrocnemius

- Směřuje kaudodistálně a zajišťuje krvení m. semitendinosus, m. semimembra-

nosus, m. adductor, m. vastus lateralis, m. biceps femoris, m. gastrocnemius,

povrchový ohybač prstů a m. popliteus

o ARTERIA SAPHENA

- Po výstupu z canalis femoralis prochází do podkoží na mediální straně stehna

- Zajišťuje krvení kůže na mediální ploše stehna a bérce, malleolus medialis a

calcaneus

- V úrovni calcaneu se dělí na ramus cranialis et caudalis

RAMUS CRANIALIS

- Přechází na dorsální plochu hlezna, zde do ní vústí ramus superficialis a. ti-

bialis cranialis

- V polovině metatarsu se rozpadá ve tři aa. digitales dorsales communes,

které se dále dělí na aa. digitales dorsales propriae

RAMUS CAUDALIS

- Je přímým pokračováním a. saphena

- Probíhá po mediální ploše tarsu a dělí se na a. plantaris medialis et latera-

lis, obě vúsťují do arcus plantaris profundus

ARTERIA PLANTARIS MEDIALIS

- Probíhá až na proximální konec metatarsu, kde vydává ramus profun-

dus

- Sama pokračuje jako ramu superficialis až na distální konec meta-

tarsu, vnořuje se do příčné anastomozy mezi aa. metatarseae plan-

tares

- Ramus profundus anastomozuje s arcus plantaris profundus

42

ARTERIA PLANTARIS LATERALIS

- Prochází přes laterální stranu hlezna na metatarsus, podél hlubokého

ohybače prstů

- Vydává ramus profundus vstupující do arcus plantaris profundus

- Sama pokračuje až na distální konec metatarsu, kde se vnoří do příčné

anastomozy mezi aa. metatarseae plantares

ARCUS PLANTARIS PROFUNDUS

- Vzniká z a. plantaris lateralis, a. plantaris medialis a ramus profundus a. plantaris

medialis

- Vystupují z něho aa. metatarseae plantares II, III, IV – na distálním konci metatarsu

anastomozují s větvemi kraniální větve a. saphena, vytvoří aa. digitales plantares

communes, které se dělí v aa. digitales plantares propriae

ARTERIA POPLITEA

- Z 90% zajišťuje krvení kolene, m. gastrocnemius a m. flexor digitorum superficialis

- Je přímým pokračováním a. femoralis

- Prochází mezi odstupovými hlavami m. gastrocnemius, mezi kondyly femuru, a dále

se rozdělí na a. tibialis caudalis a a. tibialis cranialis

o ARTERIA TIBIALIS CAUDALIS

- Vystpuje kaudálně do spatium interosseum cruris

- Probíhá po kaudální ploše m. popliteus, na mediální straně doprovází hluboký

ohybač

- U malleolus medialis se rozpadá na větve pro zásobení kotníku

ARTERIA TIBIALIS CRANIALIS

- Je pokračováním a. poplitea

- V polovině bérce vydává ramus superficialis a ramus profundus

- Ramus superficialis ústí do kraniální větve a. saphena

- Ramus profundus proniká jako a. metatarsea mezi druhým a třetím metatarsem na

plantární plochu a ústí do arcus plantaris profundus

ARTERIA DORSALIS PEDIS

- Je pokračováním a. tibialis cranialis

- Probíhá na dorsální ploše hlezna a zajišťuje jeho krvení

- Vydává aa. Metatarsem dorsales II ‒ IV

43

ŽÍLY PÁNEVNÍ KONČETINY (Venae membri pelvini)

HLUBOKÝ SYSTÉM ‒ venae commitantes ‒ jmenují se podle tepen, které doprovázejí

- v. iliaca externa, v. femoralis, v. saphena medialis, v. poplitea, v. tibialis cranialis,

v. tibialis caudalis, vv. metatarseae, vv. digitales communes

POVRCHOVÝ SYSTÉM

- Představuje v. saphena lateralis a v. saphena medialis

- V. saphena medialis prochází povrchově, ale doprovází stejnojmennou tepnu

- U psa odvádí v. circumflexa ilium profunda krev přímo do v. cava caudalis

VENA SAPHENA LATERALIS

- Nemá tepenný doprovod

- Doprovází v podkoží kaudolaterální okraj m. gastrocnemius až ke koleni, dále po-

kračuje kaudálně od ln. popliteus mezi m. biceps femoris a m. semitendinosus, a

končí vstupem do v. caudalis femoris distalis

- Vzniká ze dvou větví – ramus cranialis a ramus caudalis v. saphenae lateralis, které

vedou jako v. plantaris lateralis a v. digitalis dorsalis communis III od prstů

Obr. 24: Povrchový systém žil, mediální i laterální pholed

Obr. 23: V. saphena lateralis

1 ‒ V. saphena medialis 2 ‒ Ramus cranialis v. saphenae medialis 3 ‒ Ramus caudalis v. saphenae medialis 4 ‒ Ramus cranialis v. saphenae lateralis

4 ‒ Ramus cranialis v. saphenae lateralis 5 ‒ Ramus caudalis v. saphenae lateralis 6 ‒ V. saphena lateralis

44

POUŽITÁ LITERATURA

1) Budras, K. D. Anatomy of the dog. Schlütersche, 2007. 218 s. ISBN 978-3-89993-

-018-4

2) Evans Howard E. Miller´s anatomy of the dog. Elsevier Saunders inc., Missouri, 2013. 850 s. ISBN 978-143770812-7

3) König H. E., Liebich H. G. Anatomie domácích savců II. Hajko & Hajková knižné vy-davateľstvo, Bratislava, 2002. 416 s. ISBN 80 – 88700- 56-6

4) Najbrt R. a kol. Veterinární anatomie II. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1982. 594 s. ISBN 07-097-80

5) Nomina anatomica veterinaria, Fifth edit. (revised version). International Commit-tee of Veterinary Gross Anatomical Nomenclature, 2012. 160 s.

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

1) Fotografie trvalých anatomických preparátů ‒ Anatomické muzeum Ústavu ana-tomie, histologie a embryologie VFU Brno – MVDr. Simona Holubcová, Pavel Benda

2) Obrazová dokumentace – Pavel Benda

3) Fotografická dokumentace pitvy – MVDr. Simona Holubcová, Pavel Benda