Anarchistidtf bufiiiAnarchistiitf buiiii, ,,b6snici Livota a vzdoru", je oznadeni pro skupinu mlad6 generace ieskfchspisqvatehi, kter6 zatalatvoiit na pielomu 19. a 20, stqleti

Spolein 6 znakyTvorba jejich piedstavitelfr byla vyraznd, ovlivnEna my5lenkami anarchismu (r.isili o neomezenousvobodu dlovEka a odmit6ni autority st6tu), antimilitarismu (odmftrini vrilky) a vitalismu (oslavaZivota a pffrody). Propagovali piirozenou l6sku, sexualita piestala b;it tabem,-kritizoffiadidnfmanZelstvi. Byli silnd ovlivn6ni filozofii Nietzseho. N6kteii jsou sou66sti hnuti Omladina. VSichniv5ak prisobi na pozadi mladodecht a vedou bohdmsklf Zivot, maji tul6ck;i piistup k Zivotu.

Z hlediska um6leckdho qfuoje navazuji na Macharovu satirickou notu realistick6ho ztvdmdnfskutednosti, Sovtiv impreiionismus a Brezinovu symboliku a -.turorit r.r. + j;jil';tr" * "li""":ranarchistick6, dekadentni prvky, satanismus, vitalismus.

V poezii pouZivaji hovorov6 i slangov6 prvky, pfiklan6ji se k piirozenosti mluvy.

Casto se setkilvaji v Neumannovd vile na Ol5anech.

Piedstavitel6

Casopiseck6

' Vibor DYk. BantiSek Gellner. Fraria Srriruek. Karel Tenqan. Starrislav Kostka NeuqlAu. pettt Bqzrud

platformy. Ilovy kgb (1897 - 1905). Mqdenri rewq (1895 - 1925)

Viktor Dyk

Viktor Dvk (3-L-prosrqaa 1877 P5ovka u Mdlnika - 14. kvdtna 1931 Lqpud) byl vyznamny deskybiisnik, prozaik, dramatik, publicista a nacio,Dali$liqki politik, jeden z piedstavitehi tzv. generaoeanarchi sti ck)rch bufi dri.

ZivotViktor Dyk se narodil v P5ovce u MElnika" Nav5t6voval gymninium v Zitn6 ulici v Praze,kde byljednim z jeho uditelfi Alqis Jirdsek. Potd rystudoval Prriv-nickou f*ultu Karloqv Univerziq. po"celf Zivot v5ak prisobil jako novin6i a spisovatel. K rozhodnutf nev6novat se prail'u do5el v roce svdjustidni zkouSky 0 905)"

Od roku 1907 aldo sv6 smrti se podilel naredigovdni dasopisu Luryir. V letech 1910-19j4redigoval tak6 dasopi s Sqryo;tcttno;l!.

Za prvn.Lw01ov6 v6lky se podilel na protirakousk6m odboji a byl vdzn6n kvrili sv6 liter6mi dinnosti0916-J9,-Z) ve Vidar. Od roku 191! byl redaktorem NdrocLnich listi.

Dykova politickd dinnost zapoOala roku 1911, kdy se stal dlenem Slalopravn€pqkrqkotyd strany anerispdsnd zatuto stranu kandidoval ve uinohqadsk6-m volebnim okrese ao Rigrkqrady. Roku lgltse podflel nazaloLenf Csskasla! zani? potom pfrsobil jako poslanee vNarodnjhq shomaZd6qi a od roku 1925 jako sen6tor.

Viktor Dyk byl orientov6n gq.vrcA$ a uacionqrlisti!&y". Patiil mezi nejvyrazn6jSf Bryqrepublikqvjodpurce tzv" hradnf politiky, a piedevSim jeji tvuree _I, G. Masaryla a Eclva:da Bene5e.PiileZitostnE psal do dasopisu Vlajka" V roce 1928 se po sedmadvacetiletd zniimosti oZenil sespisovatelkou a noviniitkou Zdenkou HaskQvou.

Zemiel na srdednf mrtviei pii kouprlni se v Jadcrsbdm rnaii v blfzkosti jugosldrrsk.ehq ostrovaI'qpud. V t6to souvislosti je 6asto piipomin6na jeho b6sef, Spuryu:qk rryfe ze sbirky De:,rjtq t,lngEl.

Pohiben je na praZskyeh Ol5qnskyqh hibitq h"

DfloDyk dasto vyuZival aforistickou fsednost, satiru a pravidelny ry'tmick;f verS. Jeho dila zpravidlaobsahuji jasnou pointu, r,1'uZival paradoxy.

Pod6tek jeho literdrni tvorby je spojen se znadnou skepsi, kter6 pramenf z potladeni qmladin6iskliqbbouif v prvni polovin6 90. let. Sbirky jsou spojov6ny s tvorbou skupiny soustied6nd kolem Modernirevue.

Poezic

. A porta inferi (-18_22, latinsky Od brdny pekelnd, ranhsubjektivnf lyrika, ninev podle latinskdho Zalmu zpivandhopii pohibu). Satir! o sarkasmy (1905, politick6 satirickS poezie). lu[i]ti;cdui louryinikfi 0_906, lyrickoepick6 poema (balada),formou dialogu, kult sily a v65n6, vliv romaqtisrnu a

Dm'Urrn, melancholi e, piedrucha smrti)

Nrisledujfci dtyii sbfrky patii do tzv" v6ledn6 tetralogie " jejimZhlavni my5lenkou je niirodni (stdtnf)

samostatnost. Dyk se nechal inspirovat 1" sv6tovou viilkou. Yyzlvak odvaze" Vyjadiuje takd oba',yo osud ndroda.a vargje pied zradou. e .

. Okno CI pL)

,, OpustiS-li mne, nezahynu.Opus riS-l i mne, zahynei ! "(z b6snd Zemd mluv[ ze sbirky OI*to)

Pr6za

. Kry;ef CI_915., rtevela, kterrl 6erp6 ze starondmeek6 povdsti" Veshodd s romantismem ji Dyk obm6riuje motivem milostnddeziluze")

Politickri literatura

Drama

" Posel AW i prem", divadelni hra, z-m6n. tryd" 1922,1.. dilzamy5lend a neuskutedn6nd dramatickd trilogie). Zmoudienf Dona Quijota (1913, prem. 1914" vyrazny vlivsymbolismu, zmoudieni : ztrdta iluzi, smrt)o Napraveny plukavnik Svee (JLA,divadelni hra; ZastiwrA se vni euclpif!-\4-qdka)

Pamdti Vzpominley u komentdfe 0W)

Franti5ek Gellner

1 b'!e*^Autoportr6t Franti5ka Gellnera s podpisem

Franti5ek Gellner (19. denma 1881, Mladri BoleslAy * 13. zitii lgLl,prohld.Sen za nezv6stn6ho na"h"!idrk6 frontE) Uyf e"rLt zaik, kreslii, karikaturG;a itustrator, pf"jrtuJiJ;.'*" "^-

generace anarchistickfch buiidri

ZivotFranti5ek Gellner se narodil v Mlad6 Boleslavi v rodinE nepiili5 zdmoinehoZidovskdhoobchodnika. V rodn6m mdstd nav5tEvoval gymnazium. Po maturitd v roce 1899 dva roky studovaltechniku ve vidni. od roku 1901 studoval na brirlsk6 akademii v piibrami. notu 1905 odjelstudovat maliistvi do Mnichova apaiiZe. V roce J909 zahi$it ,vffi na maliisk6 akademii vDraZd'anech, o rok pozddji v5ak znor,u odjel do paiiZe.

99 ."-kq 1911 Zil ',, qrqg, pracoval jako karikaturista v redakci Lidowch novina pozddji proslul tak6jako &ietonista a prozaik. Udastnil se rovnEZ politick6ho iivota.

Po r,ypuknuti 1. svdtov6 v6lky v srpnu 1914 narukoval do rakousko-uhersk6 armridy. ZMlad|Boleslavi byl odvelen na halidskou frontu. Dne 13. zaii tehoiroku byl prohlii5en za nezv6stn6ho.Piesnd datum a mfsto jeho rimrtf neni zn6mo.

DfIoNechci se vyvySovat, ale prilkopnfci novych smdril uznaj{, Zejd to byl, jeZ zavedl do ieskdhobdsnictvi modern{ vymoZenosti jako pivo, virZinka atd. hln!, veri jsem si neoblibil, je v ndm mdlocitu. Proti upiiliindnym poiadavkfim srdce je marno bojovat"',

Gellnerovy ver5e jsou prost6, majf pravidelny ver5 i n-fm a bliZi se prozaickdmu sd6leni. Jsounapsdny formou pop6vku nebo pisnE. Gellner ve svd bdsnick6 tvorbd hojn6 r,luZival dobovychforem lidovd zitbavy (kuplety, Sansony).

Otevienost sddleni je aZ Sokujici. Zdanliv6 autor s6m sebe v odich dtenairi sniZuje. PiSe o sobEkriticky a s cynismem, ale cynikem neni, pouze se pokou5i silm sebe moralizovat " Zastir| piitomtouhou po skutedndm citu a svou bolest a zklarnini.

Jeho dilo bylo vyraznE ovlivndno anarchismem.

Do znadn6 miry je t6Z idedlem b6snika podle F. X. Saldy. Proto, Ze se opro5t'uje od,,veSke4fchzb1'tednlfch poetismri" a pi5e poezii velice piimou s minimem sloZityeh obrazri znitmych napiikladodtzv- francouzskych prokletych brlsnikt, by se jeho styl dal nazvat,,expresionismem v poesii" -drileZit6 je ryjediit my5lenku, piesnd a nezkreslenE, opisy jsou zbytedn6.

Umdleck6 prostiedlry

Gellner ve svych bdsnich dasto piibliZuje rltmus lidovdmu pop6vku. PouZiv6 ban6lni rymy,nepoetick6 slov4 dast6 je u n6ho i nemetaforidnost.

Sbirlry

. Po nds at'piijde potopo (!-99-!, pievdZnd subjektivni lyrika,osobni cynickS zpov6d', prvky anarchismu). Radosti iivota (.!_983, 35 bSsni rftzne tematiky aLSmu) Reagujina faleSnou dobovou moriilku, na dobov6 pokryteckdmalomE5t'rictvf . Gellner zAmErnd zdurazf,uj e protiliterilrnost ae ' protidekadenci. @ '

. fiovd verie (!9J9, posmrtnE vydany soubor b6snf). Jak6sizklidn6ni.

. Don Juan (dasopisecky 19f4,kniZne 1924,romdn ve ver5ich)

Uluizlry zdila

J6 drZim pohrir ve sv6 dlani,jenZ dekri na rty dlovEka"Jhdrtim pohrir ve sv6 dlani:sv6 srdce, kter6 piet6k6."(basefl Pletdkajici pohdr ze sbirky Po nds ati piijde potopa!)

,,M6 ied je hrub6 jako mrij smichajako moji znimi"A alkohol (to myslil bych!)jemnosti nepiidd mi""(z b6snd Coi, pdni spisovateld ze sbirky Radosti Zivota)

""V5ichni mi lhali, v5ichni mi lhali,blinnasi ze mne d6lali.Piede mnou citem se reizplyvali,zazidy se mi vysmdli.

("".)

Ff 6ila Sf fim€k (19. lr,tnu lg7l,S-qbatka i:q€ryqrlcs M\,lraha) byt se.kj bdsnik,spisovatel, dramatik a buiid"

Narodil se v Sqbojqe, roku 1885 se s rodidi piestdlroval del Pisku, teito mdsto si velmi oblibil, odehrdvd sev n€m velkri drist jeho divadelnfch her a romAnri"Nastoupil na jednorodni vojenskou sluZbu, kteril mu byla za trest o rok prodlouiena" Zde se jiZ prrijevilyjeho antimilitaristickd postoje. Y zaii l9L4 vaLnl onernocn€I.Dostal se do Prahy, kde se piipojil ke skupin6 Nouy kalt,jejiZ vriddi osobnosti byl S-K l{euiuaun.Roku 1j46 se stal narodnilo qnlElcelq"Jeho tvorba byla ovlivndna impresionismem, antimilitaristicklimi aZ peqlfistiqkyrni postoji. F. Sr6mek seangaZoval v anarchistickdm hnuti a stal se vyznamnym piedstavitelem tzv. generace anarchistickfqhbuiidti"V5echna jeho dila jsou siln6 levicov6, ovlivndn6 anarchismem. Jeho dila rn6la zna6n;i vliv na mladougeneraei mezi sv6tovymi v6lkami" N6kterd jeho biisn6 se staly revoludnimi pisndmi proletiiifi"

Jeho dilo lze rozddlit do tdchto zdkladnich tdmat:

1" piiroda2. odpor proti v6lce - svrij vztah k v6lee lene aZ k odmit6ni vdlek

obrannych3. milostnli vzI:ab mladych lidf, neschopnych se podifdit konvencim

Brisnick6 sbirlcy

. trlpdr:rlt ruclt G906) - antin]ilitariEryus, vzpoura proti v6lce

. Splav .- milostn6 a piirodni lyrika s protiviilednym podtextem, Lenaapiiroda splyvaji do jednoho

o Zivota bido, pfee td mdm rdd Q9Q5) - vyjridieni odporu kmilitarismu a Rakousku-Uhersku

. Novd bdsnd

. Rdny, rfiie (J945)

Romriny

. Stiibrnit vitt: (l_91Q, 2. piepracovand vyd6ni doplndnd autorovymdoslovem 1921) -- vyjddieni citri mlad6 generace (zfilmovanViiclavem Kr5kou 1954), tento rom6n je velmi ovlivnEnimpresionismem"

. Tdlo

Divadelni hry

. Cerven 0905) - imBresionistickq drama. Ldto (1915) - irnpresiqnistiqk6 drama zachycujicf citov6 zmatkyml6di. Piibdh hry se odehrilvri na venkov6, kam piijiZddji naprazdniny letni host6 zPrahy. Mlad6 Lenaza(ne piitahovatstudenta, na jehoZ city se Sr6mek soustiedi.

" Wsic uad fekou(1922) - projev 6esk6ho imprcsienbrnu,zfilmov6no V6clavem Kr5kou v roce !953

Srdmkovym dilem byl silnE ovlivn6n reZis6r V6clav Kr'Ska, ktery vl.tvoiil risp65n6 filmovd adaptacetr[ds{c nad fekou (1953) aStiibrnj'vfrr Q9'>t!)"

Karel TomanKarel Toman, vlastnim jm6nem Antonin Bernd3ek, (25. une_ra W1, Ke_hovice - 12. (,ewna 1,946,praha) byl desky bdsnik, nqvinai a piekladatel z francouz5tiny, piedstavitel tzv. generace anarchistick)'chbuiidri.

Nedokondil studium pr6v, pracoval na n€kolika fiednick;fch postech. lilve Vidnt, hodn6 cestovalnavStivil NEmecke, Auglu, Francii a Nizezgmsko.

Od roku 1917 byl redaktorem Ndrodnich /rsrd. Publikoval v dasopiseeh Niva, Lumfr, Zemd a Lipa.Poprvni svEtord v6lce spolupraco val s Lidovymi novinami.

Jako b6snik byl lyrik, ktery patiil k demolaatickdmu proudu na5i literatury, nejiast6ji bfv6 iazendo tzv. generace anarchistickych buiidri. Jeho tvorba shrnuje zku5enosti z tehdej5ich spoledenskdho ddji ,soustiedi se piedevSfm na soci6lni hnuti, prvni sv61qyou.y6lku, revoluce.

. Pohddlcy lvve ( 1898) * jednoduchd verSe dekadentnfho lad6ni. Sluneini hodiny (1913) - reaguji na soudob6 politick6 ud6losti, jiZse zklidriuje v!,ru i proZitek. Melancholicki pout'-; inspiraee z cest po EvropE (Videfi, Berlin,Holandsko, Anglie, PaiiZ). Ver|e rodinnd ajind*adrali zde spoledenskd d6ni v obdobit. svdtqv€-yally. Toman sleduje jak se v6lka a spoledensk6 pievratypromitaji do osudu obydejnyeh lidi. Z hlediska t6chto lidi hodnotivyznamnd spoledenskd ud6losti.. Mdsfce * uktrzuje piirodu v kolobdhu rodnich obdobi; 12 brisni *kaZdeo jednom mdsfei v roee; oslava domova.. Hlas ticha - obdoba VerSt rodinnych a jinyeh. Stokf kalenddl - posledni Tomanova sbirka" Do popiedi zdevstupuje napdtf domova a tul6ctvi.

Stanislav Kostka NeumannStanislav Kostka Neumann €-egrvnA 1815, Pralra - 28. dervna 1947, Praha) byl jeden znejv$t$feh deskych b6snikt. V obeen6m povddomi pietivhpiedev5fm jako AUISI Ruditch zpdvfi(-1923), nicm6nd jeho tveirba a vyznam je mnohem SirSi.

DiloV svdm dile bojoval proti malom65t'5ctvi" Rovn6Z mdl odpor k teismu, a proto n6kdy psal bdsn€jako paraftazg modliteb. Oslavoval dlov6ka,Zivot, zemi, slunce; rad<lsti a krdsy. PouZival volny,nerymovany, nepravidelnf verS. Podet ver5ri i slov je tak6, spolu s rltmem, nepravidelny. Slovajsou zdurazflovina svym samostatnym postavenim na i6dku popiipadd jejich opakov6nim" Jakoka1d! dobn-i bisnik piin65el neobvykl6 slovni spojeni obrazy a metafory.

sbirka Nemesis, bonorum custos... (!895)

sbirka Jsem apaitol novdho Ziti (1894) je vyj6dienim rozlad6nf z nefspdchri pokrokovdho hnuti"Brlsnik zde pouZiv6 abstraktnich spoledenskych alegorii"

sbirkaApostrofy hrdd a vdiniv,!0-8%) je ps6na volnym ver5em a vyn65i osobitost a renesaneidlovEka.

sbirka Satanova sldvu mezi ndmi (L89-7). B6sei,4ve Satan je pozdravenim Safana, symbolurelrellie. Vypuiel jsem nad bahnaje alegoriek6 dekadentni bdsefi psanii volnym ver3em. Zabyvdse sebechv6lou a sebevyzdviZenim nad okolnim bahnem.

sbirka Sen o zdstupu zouJaj{c{ch a jind bdsnd (1903.) se zajimii o kaZdodenni Zivot a o obydejndlidskd radosti a strasti" Sen o zdstupu zouJ"ajfc[chje tdZko pochopiteln6 trdsef,. Satan jesymbolem Zivota. V okerli je obrovskii trida" Tak6 je r1'jftliena nutnost osobnosti * vridce. Strdfieltudj,elt ldsek je erotickai bdsef, o mileneieh, ktefi se miluji na travnatd str6ni pod rozbitymkiiZem, symbolem piekondni kiesfaqsWj.

vitalistickii sbirka piirodni lyriky Kniha lesfi, vod a strdnf G9]4) oslar,uje moravskou krajinu.Basnik uvaZuje o smyslu hivota arazi heslo, Ze dlov€k md lit naplno" Zabyvd se smyslovymproZitkem a radosti ze Livata. Clovdk je nezbynou souddsti piirody. Cilem je idedl svobodndhndlov6ka. Bdsei Dedikueeje lyrickd uvaZovini nad jahodami ve slunnd piirod6. Ke chvdle zemdje erotiek6 b6seri s persclnifikaci zem6 do postavy smyslnd Zeny"

Petr Bezrui

Vladimir Va5ek okolo roku 1900

Petr Bezrui je literflmi pseudonym piipisovany Vladimiru Va5kovi, A\-zztL::Ati 1867 Qpava - 12.irnora 1958 Olomouc).Petr Bezrud byl desU b6snik,lctery vystoupil se svou jedinou sbirkouSlezsk6 pisnd nazatiiku20. stoleti. Naprosto ojedindld ver5e ritodn6 promlouvajieizasoci6lni androdni zitjmy desklich lidi ve Slezsku nemaji srlm vznikem, stylem ani dalSim osudem obdobu vdesk6litelatuie. Literdmi historicijadi Bezrude do generace zv. alarqhlstickych buiidt. Jejro dilo jeovlivndno-py4qbqlitEgtq a Ceskqu'npden o,r.

Narodil se v Qlayg Antoninu Vaikovi a Marii Va5kovd (roz. BroZkov6) v roce 1867. Jeho otecAntonin Va5ek byl uditel, filolog a slezsky buditel. Vyd6val od roku 1860 prvni_deskf_list ve

-Slezsku OpAvsky besednik. Jako jeden z pnmich odmitl uznat pravost rukopisri Kr6lodvorskdhq aZelenohorskeho a obvinil V6clava Hanku z jejich paddlani. Va5kova matka Marie poeh{zelaz,ezitmoZne rodiny v T:iuciaLd I-a!en.

V roee 1909 vych6zi Bezrudovy bdsnd poprvd pod niizvem Slezsk6 pisn€ vydan6 Spolkem desk;fchbibliofrhi v grafick6 irprav6 Vojt€cJra Preissis!.V roce 1910 na veiejn6 piedn65ce Adolfa Kubisebyla prozrazena pravd identita Petra Bezrude.V roce 191 I rychazi dvd kniini vydanf Slezskychoisni "Roku 1945 ziskal titul narodni um6lec.

DiloPoezie Petra Bezrude je v kontextu 6eskd literatury naprosto ojedin6ld" Jeho originalita netkvi porlzev fiedindm) pnrdk6m bisnickdm qfboji, ktery se zasbirh soci6lnirni a nSrodnostnimi probldmySlezska konce 19. stoleti a byvd proto iazen mezi autory soei6lnf, buiidskd. Je to takd piedev5imzvl65tni vztah Vladimira Va5ka k vlastnimu,jedindmu" dflu, ve kter6m se dal tak prudce na stranuchud;feh a utladoveurych. A to pouze jedenkr6t za svrij Zivot" Liter6rni teoretici piiehazeli s

nejrfizn6i5imi teoricmi, kterd mdly vysvEtlit mnoho nejasnosti ohledn6 Zivota a dfla Petra Bezrude,tyto v5ak nejsou dodnes uspoktrjiv6 vysv6tleny"

Stavba jeho, bdsni je dramatieky vzdorn6 a ttodnS" pouZivdnim 'vyhruZniieh pokiikt, hyp€rbql,kqntI4$t]i, szirav6ho sarka$uu, zam6mdho porusovdni q4Ett, vyuZivanf ndiednieh prvkri, ryetafot a

zvukqroalby n6s nuti zamyslet se nad t6maty jeho bdsni"

Slezsk6 Bfsn6

1909, jednri se o b6sn6 velmi iasto s narodni a sociflnf tematikeru, jsou zde v5ak napi" i b6sn6milostn6. Privodn6 vydAno pod ndzvem Slezskd disla, teprve po roz5iieni ziskalo sluj znrim;f nlzevSlezskd pt;ttd.

N6kter6 brisnE ze Slezshiqh pisni:

1) intimnf b6snd osobniho charakteru:

. ,,Labutinka" posmrtnE nalezeni b6seri; fonn6lnd piesunuta doSlezslrych pisni (1961)

" ,,Jen jedenkr6t". ,,eerveny kvEt" - rivodni b6seri sbirky, kvdtina je symbolem

jeho vlastniho nitra, kaktus, jako kv6tina, kter6 vykvete pouzejednou, symbolizuje jeho Zivotni osamdlost

2) bdsn6 reagujici na soci6lni bidu a narodnostni irtlak (probl6m utla6ov6ni lidu, vini z toho N6mce,Po16ky, Liay ahostejnost Cechfi):

. .Maryika Magd1nova * Marydka je sirotek (otec bylopilec, ktenf se zabil pii ndvratu z hospody). Marydkase star6 o mlad5i sourozence. Jednou ji pii krAdeZi

"diivi chlti Hochfelder, kterf ji ud6. KdyZ ji odvAdistraZnik do ,,Frydku", sp6ch6 sebevraZdu skokem zesk6ly.

. ,,Ostrava". ,,Kantor Halfar" - piib6h uditele, ktery vzdoroval tlakuodnrlrodiovani a udil desky"

. ,"70 000"

. ,,Bernudlar'"

3) pohled na soudobou deskou politiku, vlastenectvi:

. ,,Praga caput regni"

4) basn€, jejichi estetickd hodnota spodivd ve spojeni niznorodych principri, tendencf a poetik

I Samostatn6 bisn6"

. ,,Skaredy zjev"'- nepiimym obrazem (pomoei symbolt) zdepopisuje t6Zky Zivot na Ostravsku, oznaduje se za v66n6hotulaka

StuEkanoskn modrd * vzpominky na sv6 ml6di (v urditd miie i.kritika pomdru v prvni republiee)

" Pfdtelfim a nepfdtelilm-vydftno posmrtnE, jednd se <l

milostnou lyriku a ver5e piemlf5lejfef o smyslu livota"