slide 1

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA

slide 2

Předmětem přednášky jsou…

tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině.

Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka

slide 3

11.1. Základní teorie agregátní nabídky

slide 4

Tři modely agregátní nabídky

1. Model nepružných mezd

2. Model nedokonalých informací

3. Model nepružných cen

Výsledkem všech tří modelů je, že:

( )eY Y P P

přirozená míra výstupu

pozitivní parametr

očekávaná cenová hladina

skutečná cenová hladina

agr. výstup

slide 5

Model nepružných mezd

Předpokládá, že firmy a pracovníci vyjednávají o smlouvách a fixují nominální mzdu před tím, než zjistí, jaká bude skutečná cenová hladina.

Nominální mzda je stanovená jako součet cílové reálné mzdy a očekávané inflace:

eW ω P eW P

ωP P

Cílová reálná mzda

slide 6

Model nepružných mezd

Jestliže se ukáže, že

eW Pω

P P

eP P

eP P

eP P

pak

Nezaměstnanost a výstup jsou na svých přirozených mírách.

Reálná mzda je menší než cíl, proto firmy najímají více pracovníků a výstup stoupá nad potenciál

Reálná mzda přesahuje svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klesá pod potenciál.

slide 7

slide 8

Model nepružných mezd

Implikuje, že reálná mzda by měla být proticyklická, měla by se pohybovat do protipohybu produktu během hospodářského cyklu: v konjukturách, kdy P typicky stoupá,

by reálná mzda měla klesat. v recesích, kdy P typicky klesá,

by reálná mzda měla stoupat.

Tato prognóza se na reálných datech nepotvrdila:

Cyklické chování reálné mzdy (USA)

% z

měn

a re

áln

é m

zdy

% změna reálného HDP

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8

1974 1979

1991

1972

2004

2001

19981965

1984

1980

1982

1990

slide 10

Model nedokonalých informací

Předpoklady: Všechny mzdy a ceny jsou dokonale pružné,

všechny trhy se čistí. Každý nabízející produkuje jedno zboží, ale

konzumuje mnoho statků. Každý nabízející zná nominální cenu statku,

který prodává, ale nezná agregátní cenovou hladinu.

slide 11

Model nedokonalých informací

Nabídka každého statku závisí na jeho relativní ceně: nominální cena statku dělená agregátní cenovou hladinou..

Nabízející nezná cenovou hladinu, ale ve stejném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očekávanou cenovou hladinu, P e.

Přepokládejme, že P stoupne, ale P e nikoliv. Nabízející se domnívá, že relativní cena stoupla,

proto produkuje více. Pokud mnoho producentů přemýšlí stejně, potom

Y stoupne pokaždé, když P stoupne nad P e.

slide 12

Model nepružných cen

Příčiny nepružných cen: dlouhodobé kontrakty mezi firmami a zákazníky menu costs firmy nechtějí naštvat zákazníky častými

změnami cen

Předpoklady: firmy si stanovují své vlastní ceny

(např. jako v monopolistické konkurenci).

slide 13

Model nepružných cen

Požadovaná cena každé firmy je

kde a > 0.

Předpokládejme dva typy firem:

• Firmy s pružnými cenami, které stanovují ceny podle této rovnice

• Firmy s nepružnými cenami musí stanovit cenu před tím, než vědí, jak se vyvine P a Y:

( )p P Y Y a

( )e e ep P Y Y a

slide 14

Model nepružných cen

Přepokládejme, že firmy s nepružnými cenami očekávají, že výstup bude roven potenciálu. Potom,

( )e e ep P Y Y a

ep P

K odvození křivky agregátní nabídky, musíme nejdříve najít rovnici pro agregátní cenovou hladinu.

Označme s jako podíl firem, které mají nepružné ceny. Potom můžeme zapsat agregátní cenovou hladinu jako…

slide 15

Model nepružných cen

Odečteme (1s )P od obou stran:

(1 )[ ( )]eP s P s P Y Y a

Cena stanovená firmou s pružnými

cenami

Cena stanovená firmou s nepružnými

cenami

(1 )[ ( )]esP s P s Y Y a

Podělíme obě strany s :

(1 )( )e s

P P Y Ys

a

slide 16

Model nepružných cen

Vysoká P e Vysoká PPokud firmy očekávají vysoké ceny, potom firmy které musí stanovit ceny dopředu je stanoví vysoko. Ostatní firmy odpoví také stanovením vysokých cen.

Vysoký Y Vysoká P když je důchod vysoký, poptávka po zboží je vysoká. Firmy s pružnými cenami stanovují vysoké ceny. Čím vyšší podíl firem s pružnými cenami, tím menší je s a tím větší je dopad Y na P.

(1 )( )e s

P P Y Ys

a

slide 17

Model nepružných cen

Nakonec odvodíme AS rovnici vyřešením pro Y :

( ),eY Y P P

(1 )( )e s

P P Y Ys

a

slide 18

Model nepružných cen

Na rozdíl od modelu strnulých mezd, model strnulých cen implikuje procyklický vývoj reálné mzdy:

Předpokládejme, že agregátní výstup/důchod klesá. Potom,

Firmy zaznamenávají pokles poptávky po svých produktech.

Firmy s nepružnými cenami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci.

Posun poptávky po práci doleva způsobí pokles reálné mzdy.

slide 19

Shrnutí a důsledky

Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRAS a její rovnicí.

Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRAS a její rovnicí.

Y

P LRAS

Y

SRAS

( )eY Y P P

eP P

eP P

eP P

slide 20

Shrnutí a důsledky

Předpokládejme pozitivní AD šok, který posune výstup nad svoji přirozenou míru a P nad úroveň, kterou lidé očekávali.

Y

P LRAS

SRAS1

SRAS rovnice: eY Y P P ( )

1 1eP P

AD1

AD22eP

2P3 3

eP P

Časem se P e

zvýší, SRAS se posune nahoru a výstup se vrátí na potenciál.

1Y Y 2Y3Y

SRAS2

slide 21

11.2. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka

slide 22

Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka

Phillipsova křivka tvrdí, že závisí na: očekávané inflaci

e.

cyklické nezaměstnanosti: odchylce skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry

nabídkových šocích, (“nu”).

kde > 0 je exogenní konstanta.

slide 23

Odvození Phillipsovy křivky ze SRAS

(1) ( )eY Y P P

(2) (1 )( )eP P Y Y

1 1(4) ( ) ( ) (1 )( )eP P P P Y Y

(5) (1 )( )e Y Y

(6) (1 )( ) ( )nY Y u u

(7) ( )e nu u

(3) (1 )( )eP P Y Y

slide 24

Phillipsova křivka a SRAS

SRAS křivka: Výstup závisí na neočekávaných pohybech cenové hladiny.

Phillipsova křivka: Nezaměstnanost závisí na neočekávaných pohybech v míře inflace.

SRAS: ( )eY Y P P

Phillips curve: e nu u ( )

slide 25

Adaptivní očekávání

Adaptivní očekávání: přístup, který předpokládá, že lidé tvoří svá očekávání budoucí inflace na základě nedávno pozorované inflace.

Jednoduchý příklad: Očekávaná inflace = skutečná inflace minulého roku

1 ( )nu u

1e

Potom, Phillipsova křivka lze zapsat jako:

slide 26

Inflační setrvačnost

V této podobě Phillipsova křivka implikuje, že inflace má setrvačnost:

Při absenci nabídkových šoků nebo cyklické nezaměstnanosti bude inflace při současné míře pokračovat donekonečna.

Minulá inflace ovlivňuje očekávání současné inflace, která pak zpětně ovlivňuje mzdy & ceny, které lidi stanovují.

1 ( )nu u

slide 27

Dvě příčiny rostoucí & klesající inflace

Nákladově tlačená inflace: inflace způsobená nabídkovými šoky. Negativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit ceny, čímž „tlačí“ inflaci nahoru.

Poptávkově tažená inflace: inflace způsobená šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což „táhne“ míru inflace nahoru.

1 ( )nu u

slide 28

Zakreslení Phillipsovy křivky

V krátkém období mají politici volbu mezi a u.

V krátkém období mají politici volbu mezi a u.

u

nu

1

SR: Phillipsova křivkae

slide 29

Posun Phillipsovy křivky

Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období.

Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období.

u

nu

1e

2e

Např. zvýšení e posune SR PC nahoru.

Např. zvýšení e posune SR PC nahoru.

slide 30

Koeficient obětování

Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nezaměstnanosti nad její přirozenou míru.

Koeficient obětování měří procentní změnu ročního reálného HDP, která musí být obětována ke snížení inflace o 1 %.

Typický odhad je 5.

slide 31

Koeficient obětování

Příklad: Pro snížení inflace ze 6 na 2 procenta, je potřeba obětovat 20 procent ročního HDP: Ztráta HDP = (snížení inflace) x (koeficient obětování)

= 4 x 5

Ztráta může být realizována během jednoho roku nebo rozprostřena v delším časovém období, např. 5% ztráta během čtyř let.

Nákladem dezinflace je ztracený HDP. Je možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nezaměstnanost.

slide 32

Racionální očekávání

Možnosti modelování formování očekávání:

Adaptivní očekávání: Lidé tvoří svá očekávání o budoucí inflaci na základě nedávno zažité inflace.

Racionální očekávání:Lidé tvoří svá očekávání na základě všech dostupných informací, včetně informací o současných a budoucích politikách.

slide 33

Bezbolestná dezinflace?

Obhájci racionálních očekávání věří, že koeficient obětování může být velmi malý:

Předpokládejme u = u n a = e = 6 %

a předpokládejme, že CB oznámí, že udělá všechno proto, aby snížila inflaci ze 6 na 2 procenta, jak nejrychleji to bude možné.

Pokud je toto vyhlášení kredibilní, potom e klesne možná o celé 4 procenta.

Pak může klesnout i bez zvýšení u.

slide 34

Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci

1981: = 9,7%

1985: = 3,0%

year u u n uu

n

1982 9,5% 6,0% 3,5%

1983 9,5 6,0 3,5

1984 7,4 6,0 1,4

1985 7,1 6,0 1,1

Celkem 9,5%

Celková dezinflace = 6,7%

slide 35

Z předchozího slidu: Inflace klesla o 6,7 %, celková cyklická nezaměstnanost byla 9,5 %.

Okunův zákon: 1 % nezaměstnanosti = 2 % ztraceného výstupu.

Proto, 9,5 % cyklická nezaměstnanost = 19,0 % ročního reálného HDP.

Koeficient obětování=(ztráta HDP)/(celková dezinflace)

= 19/6,7 = 2,8 procent HDP bylo ztraceno na každé 1 % snížené inflace.

Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci

slide 36

Hypotéza přirozené míry

Naše analýza nákladů dezinflace a ekonomických fluktuací je založena na hypotéze přirozené míry:

Změny v agregátní nabídce ovlivňují výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období.

V dlouhém období se ekonomika vrací na úroveň výstupu, zaměstnanosti a

nezaměstnanosti popsanou klasickým modelem.

slide 37

Alternativní hypotéza: hystereze

Hystereze: dlouhodobý vliv historie veličin, jako je např. přirozená míra nezaměstnanosti.

Negativní šoky mohou zvýšit un, takže ekonomika se nemusí plně obnovit.

slide 38

Hystereze: Proč mohou negativní šoky zvýšit přirozenou míru

Schopnosti cyklicky nezaměstnaných pracovníků se mohou ztrácet během jejich nezaměstnanosti a po skončení recese již nemusí být schopni najít práci.

Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utváření mezd; potom insideři (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjednat vyšší mzdu pro sebe.

Důsledek: Cyklicky nezaměstnaní “outsiders” se mohou stát strukturálně nezaměstnaní, když recese skončí.

ShrnutíShrnutí

1. Tři modely AS v krátkém období: Model strnulých mezd Model nedokonalých informací Model strnulých cen

Všechny tři modely implikují, že výstup roste nad svoji přirozenou míru, když cenová hladina stoupne nad očekávanou cenovou hladinu.

slide 39

ShrnutíShrnutí

2. Phillipsova křivka Je odvozena z křivky SRAS Tvrdí, že inflace závisí na

očekávané inflaci cyklické nezaměstnanosti nabídkových šocích

Představuje pro tvůrce hospodářské politiky krátkodobé dilema mezi inflací a nezaměstnaností

slide 40

ShrnutíShrnutí

3. Jak lidé tvoří inflační očekávání adaptivní očekávání

založené na nedávno zažité inflaci implikuje “setrvačnost”

racionální očekávání založené na veškerých dostupných informacích Implikuje, že dezinflace může být bezbolestná

slide 41

ShrnutíShrnutí

4. Hypotéza přirozené míry a hystereze hypotéza přirozené míry

tvrdí, že změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období

hystereze tvrdí, že AD může mít dlouhodobý efekt na

výstup a zaměstnanost

slide 42

slide 43

LiteraturaLiteratura

Holman (2010): Kapitola 12: Agregátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka.

Mankiw (2010): Chapter 13. Aggregate supply and Phillips curve.

Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich)

slide 43