Ptomnost
RONK III.
V PRAZE 6. ledna 1927.
SLO 52.
Politika
Osudy stran.
k se, e nae nynj politick rozdlen na strany nen definitivn; je
pr zastaral a neodpovd dnenm pomrm. Pes to vidme, e tento
nedefinitivn tvar se odvauje tak houevnat dret se ivota, jakoby byl
definitivn. Nikde nen vidt, e by se schylovalo k njakmu skutenmu
peskupeni nebo zjednoduen. V teorii maj mon oprvci pravdu. Ale
politick strany nejsou jedinmi tvary, kter zstvaj naivu proti
teoretick pravd. Musme patrn potat s existenc nynjch stran jet na
hezkou adu let. V politickch stranch je pud sebezchovy znamenit
vyvinut; dr se ivota zuby nehty; dn z nich nen odhodlna skonit
dobrovoln; fakt, e jsou, je jim dvodem, aby byly i nadle. V tom se
podobaj ivm bytostem a to je silnj ne logika. Se stranami je
spojeno tolik zvyku, tolik tradice, organi- sanho dla, stavovskch i
osobnch zjm, tolik nadj a vle k moci, takov hromada sil a nmahy, e
mylenku na konec pokldaly by za perversn. Budou miti vli k
samostatnmu ivotu tak dlouho, pokud to pjde. Nen u ns, abychom dali
pklad, dvou stran, kter by si byly tak blzky programem a zjmy, jako
sociln demokrat a nrodn socialist. Teoreticky vzato, mohla by z
nich bti udlna jedna strana. Ale nejde to ani zde, kde by to bylo
nejleh. Zeptte-li se socilnch demokrat, pro to nejde, odpovd : my
jsme jin typ ne oni. A zeptte-li se nrodnch socialist, odpovd: my
jsme jin typ ne oni. A ob strany to eknou s pchou.
Je tedy nutno potati se zatmn definitivnost tto
nedefinitivnosti. Kad z naich stran odpovd njakm temperamentm a
njakm zjmm a sed na tom pevn. Mimo to, volebn d nen pzniv tvoen
novch stran, a volebn soud je zhola nepzniv seces- sm. Tyto dv
posledn okolnosti udruj strany v podku jako lednice zachovv maso.
Politick vvoj se bude tedy dti hlavn uvnit stran. Co se stalo v
naich stranch za tinct msc od poslednch voleb?
I.
Ponme se stranou, kter se sama pokld za nej- vzneenji. Volby
jsou pro politick strany podobn meznk jako pro ns Nov rok nebo
narozeniny. O takovch dnech si slibujeme, e zaneme nov ivot. Nrodn
demokracie mla po listopadovch volbch mnohou pinu k dobrm
pedsevzetm. M-li strana pouze devatenct mandt, mus pokldat! ztrtu
esti z nich (ili cel tetiny) za vnou katastrofu, i kdy by chtla
posuzovat situaci nadjn. Jestlie strana, kter se prohlauje za
venrodn, je i s celou tou ve- nrodnost zatlaena pesn na mocenskou
rove nejslab a posledn, na rychlo udlan stavovsk strany, toti
ivnostensk, a jestlie dr. Kram si neme vykraovati o nic sebevdomji
ne p. V. Najman, pokldaj to dotyn strana i dotyn mu ovem za ponen.
Je v povaze nrodn demokracie, e za tm hled iroko daleko rozvtven
spiknut. NovJtivot po volbch zaala s pevnm pedsevzetm: my vm to
oplatme.
Je znmo, co ve zkusila za tim elem. Jsouc pesvdena, e od strany
v nesnzch nikdo neme spravedliv poadovat! stud a dobr mravy, oboila
se na sv protivnky zpsobem u ns nebvalm. Protoe vak strana, kter
dosud si in nrok na titul strany inteligence, neme vechny hrub prce
provdt sama, a ponvad mimo to lo o dobyt novch vrstev, ktermi by
ist stranick agitace nepohnula, byl udln, iven, placen, veleben a
na nohy postaven eskoslovensk faismus. Toto hnut mlo bti sbrnou
budoucch nrodnch demokrat. Faistick vkony se tak brzy nezapomenou,
a nen nutno se k nim zvlt vracet. Nov kot dobe mete: kdyby se byly
opakovaly volby na podzim roku 1926, byla by nrodn demokracie,
podporovan faismem, patrn dobyla zpt svch starch posic. Obecn volby
pinely j dosti znan vzrst hlas.
je jet stle mnoho lid, kte vdycky pibhnou sednout si na vtev, na
kterou nkdo povs tabulku s npisem: Tady sdl vlastenectv^ a
nezkoumaj ble, nen-li ta vtev natena lepem. Hod-li se do svta
heslo, e vlast je v nebezpe, jist se sebhnou nkte ochotn lid, aby
ji hjili. Odtud zaten spchy , ne lid poznaj, e nen v nebezpe vlast,
nbr jedna strana. Ale faismus je horeka a horeka neme bt trval. Ted
se zase pjde po druh stran s kopce dol. I nrodn demokratick veden
by poznalo, e nen mono budovati solidn existenci strany na
zchvatech. Ale nestalo se pouze, e k zhubenl. Stalo se i, e tek.
Splnilo se, co bylo tmto otcm faismu u v lt prorokovno: dt se chyst
postavit se na vlastn nohy a ponechat rodie trudnm mylenkm. Nrodn
demokracii bude dno dosyta poznat, e se dopustila zcela primitivn
politick chyby, jestlie vedle sebe ivila nov hnut. Slab faismus by
byl mohl zstati navdy tm, m ml bti: ppei nrodn demokracie. Ale
faist, ommeni kikem, kter sami tropili, nabyli dojmu, e jsou silnm
hnutm. Nsledkem toho faistick direktorium hned po tomto Novm roce
oteven se zeklo nrodn demokracie a dalo na jevo, e mandty, kter me
dostat, si nech pro sebe. Dr. Kram vyslovil teorii, e faismus me bt
jen obrodnm hnutm a nehodi se za podklad strany. Tenhle krajc
dopadl pomazanm vespod: akoliv je velmi pochybno, e by faismus mohl
bt obrodnm hnutm, je jasno, e v sob uvidl zcela postaiteln podklad
politick strany. Moravsk orli- ce ekla u ped tymi msci: m faismus
bude, je jedin jeho vc; nrodn demokracie se vyznauje nrodn
bezbarvost, neuritost a vlasteneckm tetelenmi!; nekompromisn
nacionalist ji opoutj; nrodn demokratick marmelda nm nechutn. Pnov
Sis a Hlavek to dlouho pokldali za pouh skotaen. Te vid, e to byl
vlen tanec. Nrodn demokracie se dostv do nepjemn situace, e bude
musit tahat za vlasy, kter hladila; e to, co tak dlouho prohlaovala
za bl, nyn bude nucena proklti jako samu podstatu erni; e penze,
kter dala do vnku konkurentovi, se u nevrt; e nkte jej funkcioni,
kte se dlouho pokldali za chytrky, budou pojednou odhaleni jako
oslov; e dr. Kram bude nucen vzt zpt sv zapla pn bh za faismus.
Mezi faisty maj nkte lid zuiv hlad po mandtu; to je psychologick
zklad faistick samostatnosti. Situace nrodn demokracie po tomto
bolestnm rozchodu je takov, jak byla v dob voleb, toti mizern,
nen-li dokonce o trochu hor. Parr Hlavek je znamenit stratg. A
dosud konkurovala nrodn demokracie ostatnm stranm nacionalismem; to
bylo jej toit ve vech zlch dobch; nyn si i na ten nacionalismus
opatila podlnka. Sniovala jak mohla svou rove, aby se pipodobnila
brutlnmu hnut a mla z toho prospch. Nyn se vechny ty obti na rozumu
a na slunosti ukzaly marnmi. Mme-li krtce vyjdit sv pocity, ekneme:
to vm pejeme.
Obti, kter strana pinesla faismu, nebyly mal. S lehkm srdcem
odhodila povst strany inteligence, protoe s inteligentnm tnem se
mnoho nepod v tch vrstvch, z nich povstvaj faist. Byli byste
mysleli, e lidem vce zle na tom, aby se zdli inteligentnmi. Snesla
odchod dalch lid, kte se nemohli dvat na to hospodstv. Tak pechod
prmyslu a financ do agrrn strany, m dl tm zetelnj, je v neposledn
ad nsledkem tchto udlost. Vrobn vrstvy radji se ovem opraj o stranu
velkou ne o malou. Zejmna se vak nemohou oprat o malou a pi tom
boulivou, nespodanou, ve vech smrech nejistou stranu. Jdou-li od
nrodnch demokrat k agrrnkm, tedy proto, e chtj mti pevnj pdu pod
nohama.
Nrodn demokracie te aby zanala znovu. Dlo, na nm pracovala po
cel minul rok, se j rozsypalo pod rukama. Bude musit zase jednou
hledat novou orientaci, protoe tu, kterou se s pilnou nesvdomito-
st dila bhem roku 1926, si odneslo s sebou faistick direktorium. Na
celm chovn nrodn demokracie je patrna tragick nejistota o tom, co m
dlat: na jedn stran k, e nechce jin vldy v tomto stt ne nrodn
koalici, na druh stran prohlauje tut nrodn koalici za netst, protoe
v n bylo nutno dlat kompromisy se socialisty; nem svho zstupce ve
vld, a pece je prv tak pln vldn stranou jako kad jin; povykovala
Nmci do vldy, my do revoluce, a kdy pak Nmci skuten se dostali do
vldy, nela do revoluce, nbr do koalice s nimi; stoj na stanovisku
demokratickho parlamen- tarismu a pi tom podporuje hnut, kter chce
poslat demokratick parlamentarismus ke vem ertm; prohlsila svmi
zstupci, e ji vldn prohlen neuspokojuje, a pak pro n hlasovala.
Tato poloviatost ve vem prozrazuje tk rozpaky. Z toho zmatku me
leckter inteligentn mu zhloupnout.
Do takov situace se sotva dostane strana, kter neztratila
jistotu instinktu. To, co dl nrodn demokracie, je stle vedeno jednm
zjmem: jak se stti velkou stranou? Tady je dobr rada drah. Vvoj v
r. 1926 nikterak nepiblil nrodn demokracii idelu velk strany.
Myslila, e faismus bude irokou silnic, po kter se pohrnou davy,
chtiv legitimace strany. Ale te zase sed na hol zemi.
Nrodn demokracie m tk osud: jej vdcov.
od Krame a po Hlavka, se dopoutj chyb. Jak dlpuho si d strana
lbit toto permanentn a tvrdojn chybovn?
Kdyby vechno mlo vdycky prav jmno, jmenovala by se nrodn
demokracie u eskoslovensk strana konservativn. Jej budoucnost me
bti jen mezi konservativci. Dnes u tak jako tak nikdo jin nethne k
tto stran. Bti konservativn stranou nen kol neestn. Kdyby nrodn
demokracie si podn sedla na tuto jedinou idli, kter j zbv, a nelila
se ilusemi o pekotnm vzrstu, mlo by to i pro ni vhodu uritosti. Jej
velikost by pak ovem zvisela na velikosti konservativn nlady u ns.
Mysl-li, e se j poda doshnouti neho jinho, pak se ml.
II.
Strana, kter la do roku 1926 jako strana eskoslovenskch
socialist a skonila jej jako strana eskoslovenskch nrodnch
socialist, nem tak klidn rok za sebou. Zmnu jmna nelze vykldat jako
vli k novmu kursu. Bylo to pouze technick opaten, aby vylouen
nemohli agitovat se starm jmnem strany, ke ktermu dosud ct velou
oddanost mnoho starch pvrenc, jejich fotografie se objevuj pi
zvltnch pleitostech ve Veernku eskho slova. Ano, ti vylouen ... To
byla tenkrte obzvlt tk historie. Akoliv pan Stbrn k, e mu vehla u
dvno prorokoval, e ho Bene vypud ze strany, pochybujeme, e by se
vbec kdo jet ped rokem odvil pedpovidat toto sensan vylouen. Stbrn
byl po sedm let skutenm vdcem strany. Takov stromy nepadaj lehce.
Velikost a dkladnost vtzstv patrn pekvapila i ty, kdo zvtzili.
Nikdo neodvil se pedem myslit na vylouen Stbrnho. Vc pila jaksi
sama sebou v zpalu boje. To je star zkuenost, e nabit puky lehce
spoutj. Jak by byl kdo mohl myslit na vylouen vdce strany? A
dokonce takovho vdce, kter se celkem nim proti stran neprovinil?
Pan Stbrn sice v posledn dob sdlil vce v oblacch Ptky a vldy ne
mezi vlastnm lidem, ale nikdo se neodvil pochybovati o jeho povsti
dobrho stran- nka. Jak se mohlo stti to, co se nikdo neosmlil chtt?
Je to mono vysvtlit jen tkmi technickmi chybami, jich se Stbrn
dopustil. Zd se, e pe- stelil ve svm hnvu. Mezi Stbrnm na jedn a
Klofem a Beneem na druh stran trval u dlouho tich, ale urputn boj.
Jeho piny teba hledati v poslednch vcech politiky, v ctidosti. Loni
v lt zdlo se p. Stbrnmu, e me sv protivnky rzem zdrtit. Vrtiv se z
Pae, doslechl se, e se nco povd o nutnosti internovati ho v
sanatoriu. Pro politika je kad vc pouze pleitost, jak se dostat svm
odprcm na kobylku. Nezkoumaje ble okolnosti, dal zadostiuinn tak
hroziv, jak je me dati jen mu, kter mysl, e spor vyhraje. Nechtl
zleitost urovnat nebo vysvtlit; chtl ji vyhrt. Chtl boj, ve kterm
to nkdo mus prohrt. Kad boj m svj mechanismus. Pan Stbrn se stal
obt takovho mechanismu boje. Ponvad sm vyhnal situaci na ost, kde
to nkdo mus prohrt, prohrl to ten, jeho posice byla ve stran slab.
Ukzalo se, e to byla posice p. Stbrnho, kter se stal obt sv vlastn
rozhodnosti.
Pro podlehl prv on, je zase jin vc. Dopustiv se chyby, e vyvolal
boj neltostn, spchal pak jet tu chybu, e se dal podporovat tiskem
stran neptel-
Stch vlastn stran. Nrodn demokrat, agrrnci, kleriklov ho
zahrnovali sympatiemi. To vzbudilo podezeni. Ukzalo se, e se jaksi
odcizil stran. Toho pinou byla ctidost, nikoliv mal u tohoto mue.
Ct se bti povoln k nejvym hodnostem, chtl si i v jinch stranch
zskat ptele pro sv plny. Koproval trochu vehlu, jeho posice nen
pouze stranick, nbr i mezistranick. Na jedn stran ptele zskal, na
druh je ztratil. Stranci se na nj zaali dvat trochu jako na kuka
vejce. Mimo to odehrla se proti nmu jaksi vzpoura malho lovka ve
stran. Po lta povdalo se o nm to a ono; nyn, kdy se mlo rozhodovat,
mal lovk ve stran si na to ve vzpomnl a ekl si: nechci bt materilem
pro spoleensk vzestup jinch. Takov vci se nkdy stvaj vdcm v
socialistickch stranch.
Tak se udla nejvt osobn afra ve stran nrodnch socialist. Nevme,
e by se p. Stbrnmu podailo nco vystavt na oputnm mst, na kterm nyn
stoj. Cesta nov strany je tk, a p. Stbrn sm pomhal uiniti ji
neschdnou posledn volebn reformou, kter roztrhla praskou upu na dva
kusy. Bude tedy patrn po njakou dobu bez vsledk lomozit na
periferii politickho ivota. Jedin cesta pro nho by byl nvrat do
strany. Ale m vce to proti stran, tm vce si tuto cestu uzavr.
Uke se teprve, nezstala-li po Stbrnm ve stran mezera. By se i na
konec byl zahubil netaktinost, pece byl patrn nejschopnjm taktikem
strany. Jeho politick schopnosti bylo vbec dluno ceniti vysoko.
Teprve v posledn dob podlehl jakmsi bludm. Zd se, e se u nho
sebevdom rozbujelo na kor rozvahy a prozravosti. Byli kolem nho
lid, kte mu naeptvali: jsi velmi velik, brate. Dnes se na nm vid
jen patn, jako na padlch veliinch vbec, ale bylo na nm i dobr. Pro
nrodn socialisty se po jeho odchodu stv aktuelnm problm vdce. Klof
u nen pln aktivn osobnost. Bene? Nem strhujcch vlastnost vdce lidu.
Nedovede nakazit dav svou osobnost. Jeho vliv je sloit a zraje
pomalu. Bylo by od- vno tvrdit, e vzbuzuje osobn sympatie. Dokud je
zahraninm ministrem, nem hlavn as. Kdyby vak jednou odeel ze svho
adu, pak vime, e by se vnoval prci ve stran s celou svou
houevnatost a kadodenn energi a e by ji ovldl. A zatm? Snad Franke,
snad njak kolegium. Problm vdcovstv je ve stran akutn i v jinm
smyslu. Za deset let se vymnila skoro cel vdcovsk garnitura. Star
nrodn sociln duch byl dobe symbolisovn znmmi vbojn nakroucenmi
knry. Nosili je vdcov, nosil je prost lid, a bratr po nich poznval
bratra. Tyto knry byly jednou z hlavnch pekek, je stly v cest
spojen strany se socilnmi demokraty. Ne ovem knry samy, nbr
furiantsk, trochu lehkomysln a len- drinsk, nesystematick,
fanfaronsk, vesel duch, kter byl za nimi. Vdcov s knry pomalu
vymizeli. Zbyly u jen Klofovy knry, a ty jsou ediv. Problm jest: d
se star vrn nrodn sociln lid vsti mui oholenmi nebo nejve s
anglickm knrkem? Jinak eeno: d se vsti mui, kte, jak se k, jsou
nakaeni realismem? Kte jsou bez onoho nkdy sympatickho, nkdy
nesympatickho fanfaronstv, na kter si strana zvykla? Sta pvrenci
maj sv zvyky snad zlozvyky. Um nov vedeni jim vyhovt? Vypodal se na
p. dr. Bene s psychologi sv strany? Nebo se snad ji zmnila sama
struktura strany?
Na tom zvis rst, stabilita nebo pokles strany v budoucnosti. A
dosud se drela pohromad prvky vce irracionlnmi ne rozumovmi: right
or wrong, my party; nikde nebylo stranick vlastenectv tak vyvinuto
jako zde. Mimo to odpovdala nrodn sociln psychologie velmi dobe
nlad a zlibm prmrnho eskho lovka.
Mezi stranami maj nrodn socialist rekord v afrch, vylouench,
exodech. Ale mono ci, e ljd, na kter se lepilo nejvce afr, jsou
celkem ji venku. Byla to oista z sti dobrovoln, z sti nedobrovoln,
pi em nerozhodujme, kter st je vt. Hlavn je, e ovzdu podezelosti s
nktermi lidmi zmiz. To me stranu uiniti pijatelnou dalm vrstvm,
kter se a dosud drely zptky.
III.
Na agrrn stranu by bylo mono bez obav pjit. Je zkonsolidovna a
na vrcholu moci. Zan projevovat pitalivost i na kruhy, kter nemaj
se zemdlstvm nic spolenho. Zd se. e i ha st despertn inteligence. Z
devti parlamentnch ministr v tto vld pat tyi agrrnkm: to samo u svd
o uznvan pevaze. Prmysl a finance stle vce uvauj o monostech uvnit
tto strany, kter je zdlem moci. Pliv z tchto vrstev jde zatm stran
k duhu. Jednou by se vak v tom mohlo ukzati nebezpe: kdyby se
pokraovalo v dosavadnm tempu poprmyslovn, pipravovala by se tm pda
pro roztpen strany. Nebo nen mono trvale dret prmyslnky a malo-
zemdlce pod jednm kloboukem. Prmyslnk a majitel jedn nebo dvou koz
maj konec konc zjmy velmi rozdln.
Vnitn pomry v republiknsk stran analysoval ped asem vstin
poslanec Bechyn: vliv statkskch kruh stoup, vliv drobnch rolnk
ochabuje, protoe tito nemaj ji po proveden pozemkov reformy toho
ivelnho zjmu na politickm vlivu jako dve; agrrni strana v r. 1926
je nco jinho ne byla r. 1919. Opravdu, zeslen vliv statkskch kruh
zavedl nkolikrte stranu tak daleko napravo, e se zdlo, e strana
ztrc svou bvalou schopnost bti stranou stedu. Kdyby nebylo tohoto
pesunu vlivu uvnit agrrn strany, nebylo by snad ani dolo k rozchodu
se socialisty.
Mocensk posice strany je zatm neotesiteln: disponuje
nejdokonalej a nejpevnj organisac, kter kadho rolnka pipoutv ke
stran hmatatelnmi hmotnmi zjmy. Strana je pro zemdlsk lid drcem
existennch vhod, proto je jej posice ve volbch nerozborna. O agrrn
organisaci zmnili se ped dvma lety na pl uznale, na pl zvistiv i
nai komunist, kdy jim byla v Moskv vytkna nedostaten prce mezi
rolnictvem. Bekli, e je jim tko bojovat s holma rukama proti tak
dobe zorganisovanmu zjmovmu spoleenstv.
IV.
Sociln demokrat ili zatm cnostn chudoba. Srovnme-li jejich
dnench devtadvacet poslanc s tou legi, kter za n sedla v bval
poslaneck snmovn, musme mluvit o chudob, do n strana upadla. Nem v
posledn dob dnch zvltnch problm: vsadila na kartu pomalho,
organickho vzrstu. Uznn zasluhuje, jak strana i v oposici se
zkostliv varuje demagogie. Jsou v tom trpk zkuenosti: nevybravou
agitac pipravila tato strana kdysi cestu komunistickmu spchu a
nechce nyn opakovat star chyby. Je celkem snadno pi vsti stoupence
do divokosti, ale je tko vrtit je rzrtiu. Chance strany proti
komunistm souvis s celkovmi chancemi sta- bilisace, je to tedy
zdlouhav cesta. Zatm se na pomez mezi komunisty a socilnmi
demokraty dj pouze mal, skoro nepozorovateln pesuny.
|..tV.
Klriklov mli tun lta a budou te mt hubenj. Vsledky obecnch voleb
na to ji ukazuj, jejich spch pi parlamentnch volbch byl mn spchem
katolickch zsad a vce nsledkem konjunktury pro stranu, kter se
pokud mono drela zpt a nechala jin, aby si v palivch otzkch za ni
plili prsty. Podailo-li se nco. pak pedstoupili lidovci a ekli:
tohle jsme my udlali. I tehdy, kdy to vlastn udlali jin.
Nepodailo-li se nco, ukazoval se monsignore rmek co mon nejmn.
Zachovvajc tuto nevbojnou taktiku, byla lidov strana toitm du
unavench. Teprve loskho roku vymnila si bakory za rejtarsk boty s
ostruhami. Unaven lid, vidouce, e se i zde dostali do rmusu, zase
ji opust. Monsignor rmek bude miti pleitost se pesvdit, e
pitalivost katolick strany nesta na vboje. Nechce-li tomu vit, je
to jeho koda. V tomto nrod me katolicismus zskati jaksi sympatie,
br- n-li se. Ale ztrat je, zane-li toit. Pt volby budou pro lidovce
cestou dol. Tak nen jet zcela jasno, jak strana, skldajc se do velk
mry z konsu- ment, snese ast na koalici, kter zastupuje egoismus
vrobc. Stalo se ji lidov stran, e jej vlastn or- ganisace
prohlsily, e strana, hlasovavi pro agrrn cla, dopustila se inu
neptelskho chudmu lidu. Proti tomuto slabmu bodu fronty bude patrn
obrcen hlavn tok sociln demokracie.
VI.
Tak ivnostnci maj j svj zenit za sebou a nemaj pro se tit na pt
volby. V oposici bylo lehko malovat rj na stnu. Slibovalo se radji
vce ne mlo. Nyn jsou ve vld a pvrenci poznvaj, e modr s nebe je
stejn daleko jako dve. To v nich vyvol nebezpenou kritinost, kter
se citeln projev ve volbch.
VII.
Komunistick strana je stle jet v t vhodn situaci, e, jsouc
revolun stranou, nemus svou revo- lunost dokazovat. Kdyby jej volii
za n jednou musili do revolunho pokusu, dostala by se strana do
krise, jak se stalo na p. soudrusk stran v Nmecku. Ale stadium
jakhosi revolunho klidu, kdy na tisc slov jet nemus pijt in, stran
svd. Jej posice se me drobit pouze po stech. fp.
Cesta do vldy.
Nmci vstoupili na podzim do vldy. S nmeck strany pi t pleitosti
v tisku mluvilo se o iveln udlosti, kter pivedla Spinu a Mayra-I
lartinga do vldy republiky. M-li slovo iveln udlost znait, e se tak
stalo pomrn nhle, pak prvem. Ale tak pi tom jednalo se o dlouh
proces v esk politice i v nmeckm tboe, kter po lta zrl. Meme to
usouditi tak z toho, e povoln Nmc do vldy nikde nenarazilo na velk
ka.
Vstupem Nmc do vldy kon obdob tpn v sudetonmeck politice.
Aktivismus si pestal hrti se slow a pechz k inm. Je tko hledati vd
mylenky sudetonmeck politiky v prvnch letech od pevratu. Spe lze to
shrnouti pod sumrn nzev: chaos.
Nmci v historickch zemch ped pevratem nemli svho sttoprvnho
programu. ili z mylenky nmeck nadvldy v Rakousku; jejich politika
nedlala se u ns, nbr ili ve stnu nmeck sily v Rakousku. To byla
jejich sla za Rakouska a to bvla jejich slabina po pevratu. Po
pevratu Nmci u ns nemaj politickho programu. To, co za nj vydvali,
byly snad improvisace, byla hesla, ne vak reln program. Nmci po
pevratu nepochopili tak vvojov tendence. nepochopili ducha doby.
Posl. Patzel na um- perskm sjezdu nmeckch nrodnch socialist
zdraznil, e viditeln rozklad starho sttu a tvoen sttu noho v lt
1918 nalo mezi naimi Nmci nepipraven pokolen. Vdy jet v ervenci
1918 dokld posl. Patzel pedseda nmeck nr. rady dr. Titta vechny sv
nadje skldal na sliby csae Karla, min. pedsedy dra Seidlera a
litomickho vojenskho velitele. Nmci tehdy nedovedli pochopiti onen
vichr, kter tehdy thl Evro]x>u a mnil jej hranice.
Za tohoto chaosu, vyplvajcho z nedostatku sttoprvnho programu,
kter by potal s nezmnitelnm faktem sl. sttu, nemaj ve skutenosti
programu a jx>kouej se proto trvati na spojitosti s nmeckm
Rakouskem. Tak vznik mylenka sudetonmeckho odboje. kter zan
nezdaenou intervenc posl. dr. i.odgmana v Nrodnm vboru, tak zan
psobnost sudetonmeck vldy, kter zhy ztrc pdu pod nohama, kdy ji ped
tm nemla pdy mezi obyvatelstvem, znechucenm a rlesorientovanm.
Sudeton- meck vlda Lodgman. Seliger, Mayer utk, putuje do Nmecka.
Nmet nacionlov sami ctili, jak nemon byl tento odpor. Nejenom
proto, e lid byl desorientovn a unaven, ale jet vce: ji tehdy se
ukazovalo, e aktivismus, touha po klidn spoluprci, touha po
klidtt,Je v nnajeykm lovku silnj, ne touha po politick odvet. Nmet.
nacionlov pokouej se nezdar tohoto odboje zakrti legendou. Tak
vznik t. zv. Dolchstosslegende, ve kter se pokouej dokzati. e pokus
byl by se bval podail, kdyby atd. Mylenka nmeckho negativismu,
nmeck irredenty tu poprv zav porku. Nastupuje reakce, lid ponaj se
uiti z chyb, pon se sapditi, e tyto methody nejsou sto zlepiti
postaven sudetskch Nmc, ponvad neodpovdaj povaze naich Nmc a
taktick situaci, kterou nemohou mniti. Nmet nacionlov, hjc mylenku
irredenty a negace sttu, pomalu se dostvaj do defensivy. Dostvaj se
do isolace. kter nen skvlou. Ale vlna nacionalismu a bolest z porky
psob stle jet siln, ne aby vystzlivn bylo pln.
Selhv vak i dal snaha sudetskch Nmc. Selhv svornoststv. Nmeck
fronta je oslabena samostatnm postupem nmeckch soc. demokrat, a i
spolen postup ostatnch stran ukazuje, e jsou tu takov rozdly, e
svornoststv je neme peklenouti. Na tuto slabinu nmeckho svornoststv
zachz poslze i Nmeck parlamentn svaz, nejvznanj formace nmeck
pospolitosti. Zael, jak ekl Spina (v Deutsche Landpost r. 1924)
hlavn proto, e skupina dr. T.odgmana odmtala drobn boj jako neuiten
a odkazovala obyvatele na heslo ve nebo nic. Negativismus dostv se
do defensivy. Linie dlc aktivisty od negativist projevuje se m dle
tm vce. by spe fakticky ne formln. Selhv nadje, e sl. stt je nco
pechodnho, a pon se hledati me- thoda, kter by odpovdala povaze
nmeckho lidu. Nmet aktivist si uvdomuj tuto povahu nmeckho lidu.
Nrod ve sv povaze tak sttotvorn, tak positivn pro stt, e by bylo
mono jej zavit do africkho sttu a platil by za n a dval rekruty.
Tak se kalo mezi Nmci r. 1924. Dr. Tlilgenreiner, nmeck kes. socil
tehdy dokazoval, jak osud nmeckho lidu je spjat s sl. sttem, e
tento stt je do urit mry tak sttem Nmc a proto blaho a zdar sttu
neme bt Nmcm lhostejn. Zatm nmeck strana nacionln, pedstavitelka
nmeckho negativismu, upad do extrmu; pi tom je ironi, e tento
negativismus do krajnost hls dr. T.dgman, politik zcela rozumn za
Rakouska. Rylo to jeho netst. e se stal negativistou, by s potku
uvaoval o jinch politickch monostech. Osobnost T.odgma- nova,
hodnotnj ne postavy Rrunar. Schollich, Koberga, Weberov atd.,
udrovala negativismus dosti dlouho nad vodou. Negativismus je
poren, ale aktivismus nem jet odvahy, aby vystoupil z reservy. Za
nrodnostn vyrovnn bij se v Praze nmet demokrat, oprajce se o tich
souhlas a podporu nmeckch agrrnk Pokus Tusarv zskati Nmce k
spoluprci se nezdail, ponvad doba nebyla jet zral a ponvad potal se
stranou tak intransigent, jako jsou i po strnce nacionln nmet
sociln demokrat. Aktivismus si hraje se slovy, stranicky bojuje s
negativisty. provozuje politiku intervenn. ale nem stle odvahy
vvkroiti pevn ku pedu. Nmeck negativismus mezitm dov se druh porky
v padku dra Raerana. Tento hlasatel nmeck irredenty. vyhlaovan za
apotola a muednka, utk do cizinv. a vlastn strana se jej zk.
Selhala mylenka odltoje. selhala mylenka svomostsk taktiky.
Mezi
tm na esk stran vyv se venrodn koalice. Udlala, co bylo jejm
kolem, a vechny znmky svdily, e rozpory mezbstitanami jsou silnj ne
pouta. Tak na nmeck stran dochz k rznosti zjmov, kdy ji ped tm
oddlen aktivist a negativist bylo velmi jasn. Selhala mylenka
nmeckho svornoststv, a voln po nmeck jednotn front, po nmeck
jednotn kandidtce ped listopadovmi volbami je v podstat hlasem
volajcho na pouti, je agitanm trikem nmeck strany nacionln, kter tu
marn mvala praporem nmeckho svornoststv. Pouta ve venrodni koalici
se uvoluji, vystupuj momenty hospodsk. Nmeck voli byl, mono ci, vtm
aktivistou ne jeho politikov. Byla svho asu diskuse, jakou methodu
maj voliti sudetti Nmci. Zda irskou nebo indickou; methodu odboje i
methodu pasivity. A odpov byla: ani to, ani ono. V nmeckm volistvu
zvtzila mylenka aktivismu dve ne v nmeckch politicich. Souvis to s
povahou naich Nmc a s jejich vvojem. Nemaj politick zkuenosti,
nemaj on houevnatosti politickho boje, jakou mli ei, nebof Nmci v
Rakousku byli beati possidentes. Nmeck lovk m sklon ke klidu, smysl
pro organisaci, ale je desorientovn, nem-li organisace a uem-li
vdc. Te klidn, chce klidn pracovati. Nmeck lovk je aktivistou. A
tento nmeck lovk v listopadovch volbch volil aktivistick strany,
kter zskaly pevnou st sudetonmeckho obyvatelstva. Jejich zstupci
mohli dlat politiku aktivistickou, mohli jiti dle mohli vstoupit do
vldy.K. T.
Literatura a umn
N. Melnikov-Papoukov:
Evropan mezi Rusy.
Ilja Erenburg.
Ji pi povrchnm, to iegt obyejnm ten pro zbavu, vystupuje
charakteristick zvltnost tvorby Ilji Erenburga: jeho naprost
nespojitost s ruskou literrn tradic. Neznm jin literatury, kde by
pi takovm nedostatku ustrnulosti a pi stlm novotstv, zmnch,
revolucch bylo tak snadno zjistili rodokmen kadho spisovatele. Lze
to z sti vysvtlili tm, e bylo pomrn krtk (snad njakch 150 let) ono
literrn dob, kter se stalo celoevropskm, velidskm, jednak, e bylo
velmi intensivn a pijmalo a zpracovvalo po svm vechny ciz, hlavn
evropsk vlivy. Jednou z hlavnch a pro ns zajmavch vlastnost tto
tradice byla a a dosud zstala idcovost, to jest literrn dlo nezbytn
mlo ideu, hlavn povznejc, pi naprostm vylouen tendenno- sti.
Dsledkem toho bylo, e rut spisovatel vtinou vytveli typy a typick
obrazy a nikoli jednotlivce, se ktermi se setkali nebo kte je
zajmali, a nekreslili vidnch nebo u proitch phod. Me se namtnout, e
prv anekdota se asto stv zkladem tvorby Gogola, Dostojevskho a
nynjch jejich nsledovnk, A, Blho, A. Remzov a jinch. To je naprosto
sprvn, ale musme si vimnout, e anekdoty se pece vdy uvalo genrov,
zkladn, jak m sta ivcli variant. Tento sklon k typisovn, k genru
zachraoval ruskou literaturu od naturalismu, od nesmyslnho
fotografovn prvn nasktajc se postavy nebo profilu ivota. Pes vechnu
zdnlivou paradoxnost musm ci, e rusk realismus byl vdycky
symbolick, pokud symbol je skutenou, posledn relnost, kter m
nekonen mnostv materilnch odraz. Nm podobnm tto trval, kondensovan
relnosti byl tak typ v rusk literatue. Namtkou beru Platona
Karatajeva z Vojny a mru co to nen extrakt ruskho muka a sedlka,
kter nikdy neil, ale je vn iv? Nkter typy jsou ir, jin u, omezen
mstem, dobou, tot lze ci o ucelench obrazech, kter se podvaj v rusk
literatue, zvlt v prse. Kdy to km, tu ovem mnoho zjednoduuji v zjmu
jasnosti, pomjm podrobnosti, vjimky, kter ve vtin ppad odpovdaly
mencmu se talentu, to jest m men byl jeho talent, tm vce se
spisovatel vnoval zvltnostem, fotografinosti, naturalismu,
tendennosti. asto takov vlastnosti, na pohled rozlin, vykytaly se v
tme lovku, ba i dle. To byl sestup, padek. U Erenburga pozorujeme
odstup stranou, jakousi plnou odlouenost od rusk literrn
rodiny.
Druhou vlastnost, kter je rovn dleit pro chpn rzu Erenburgovy
tvorby, je jeho (bojm se ci zda vdom i nevdom) snaha udreti krok
ani ne tak s ruskmi, jako spe s evropskmi spisovateli. Jinak eeno,
Erenburg si vdy chce sednout do poslednho vlaku a pijet prvn a pi
tom se pi stlm spchu stle mate. Slyela jsem nkolikrt, e na toto sil
o evropskou souasnost m vliv, e Erenburg ije stle za hranicemi sv
vlasti. To je pli povrchn sudek: Gogol i Turgenv a ze souasnk A.
Pemizov a A. Tolstoj ili a ij cel dloh roky mimo svou vlast, ale z
pe- krsnho daleka. jak kval Gogol, zdlo se jim Rusko jet pitalivjm,
jet nutnjm, mezi cizinci se individulnost ruskho talentu jet vce
zostovala, osamostatovala. Po mm soudu je to druh druhoadho
zpadnictv, kter odmt vechno pbuzn a libuje si ve vem, co se leskne
na povrchu evropsk kultury. Je to svho druhu peveden umn do oboru
mdy. V rusk literatue mohli jsme nco podobnho pozorovat po nkolik
let ped vlkou, kdy futurismus se pijmal nikoli jako vnitn
nezbytnost, nbr jako na pklad piat boty, z pkazu mdy, abychom
ukzali, e tak my vme, jak se chovat ve slun spolenosti. Silnou dvku
tho prvku meme na pklad pozorovati tak a komu-
nisticko-konstruktivistick (nech mi jeho majitel odpust tento
barbarsk nzev) skupiny mladch eskch spisovatel, kte se stav na jedn
stran po bok ruskmu komunismu a s druh strany krajnm literrnm a
umleckm smrm francouzskm. Erenburg pracuje jemnji. A ije stle v
Pai, zn mnoho, jak je v Rusku nebo v echch, nikoli z druh ruky, ba
ani z novch knih, ale pmo z st spisovatel, krom toho se pohybuje v
tm prosted, kter dv odpovdajc nlady. Kdy to km, ctm, e je nezbytn
dodat jet nkolik slov, e se toti nestavm proti vlivm ve jmnu njak
nsk svrznosti. Naprosto ne. Bez vliv nen pokroku kultury. Zde se m
vc tak, jak kval Panurge u Ra- belaise: Empruntez pour qu on vous
emprunte, ale nikdy ncupadejte do dluh tak, abyste se stali otroky
svch vitel. Nyn neme ji bti sporu, e rusk literatura mla vliv na
francouzsk romn a povdku, teba na C. L. Philippa, vdy vak vtina
montparnas- skch typ Erenburgovch je kopi star bohmy Phi- lippovy.
A zde je druh pklad: ve Francii vldne mezi literrn, abychom tak
ekli, elitou na jedn stran jaksi bezpedmtn a statick romn genru
Proustova a na druh stran kraouk povdky, dvajc jen obrzek
i snmek vnjho nebo vnitnho ivota, jako Kodak
B. Cendrars i Lapprenti sorcier A. Obeye. Vezmme I vak dv
posledn knky I. Erenburga Lto 1925 a
Konvenn utrpen dennho hosta kavrny, prvn z nich ! svou nedjovost
a pseudo-pychologickou zjemnlost mus bti zadna do oddlen
proustovskho, pipo- innajc s jedn strany svou koncepc v mnohm
smru
Hanisunv Hlad, druh pak krtkost a statinost obraz se pibliuje k
Lapprenti sorcier*.
Nech se vak spisovatel jakkoli sna bti jour, nech si sebe vce vm
mdy, mus miti svou individulnost, kter se projev v tom i onom. A
prv tu se zan u Erenburga to nejpodivnj. Ve svch prvnch knihch,
jako na pklad byly Tv vlky, Julio Ju- renito, Tinct dmek* a snad i
v Nikolaji Kurbovu* nalzme uritou spisovatelskou tvnost, kter se
ukzala z nejnadanj a nejpjemnj strnky. Ve Tvi vlky, stejn jako v
bsnch, se ktermi zaal, Eren- burg jde stle jet po obecnch cestch
formy; a je napluje nepli svrznm obsahem, pec jen tm prosvt nco
mladho, istho a slibujcho pinst plody, teba v nkterch z Dmek a v
Nikolaji Kurbovovi lze pozorovati vce tendenc politickch ne
umleckch, teba ve mnohm se dru ke skupin proletskch spisovatel, pec
jen ve velk sti Dmek a Juliu Jure- nitu je vidt, jak roste po svm
forma, jak stle vce prostoru objm sujet. Soudm, e spisovatel nemv
prudkch tvrch zmn. e L. Tolstoj nebo N. Gogol prvnho a druhho dob
neodliuj se tak docela navzjem, jak se to zd na prv pohled. Nadn
spisovatelovo roste s lty, me projevovat asem nejrznj vlastnosti,
kter vak existovaly u na zatku jako zrodek. Musme nsiln zavrat oi,
abychom nevidli, e prorock tendence a neprotiven se zlu. kter
vzbudily takov rozruch za poslednch let ivota L. Tolstho, vyskytuj
se ve znan me u ve Vojn a mru i v Ann Karenin*, nemluvc o
Kreutzerov sont*. Co u Erenburga zan pevldat od Jeanny Neuillov,
bylo ovem i v rznch jeho dlech, ale tam to bylo obratn zamaskovno
nebo potlaeno autorem samotnm.
Nyn pevldaj v Erenburgov tvorb tyto prvky, ze kterch sestav
podle libosti kad romn nebo povdku: bulvrn nasldlost, zvan omylem
sentimentlnost, kter nev sm Erenburg a kterou pout pro urit
obecenstvo, jako se poutlo na jevit msn svtlo pi cpisod s lbnm, pak
je tu velk dvka komunismu, ne toho upmnho, kter nalzme jet v
Nikolaji Kur- bovovi, nbr povinnho, tsn k tomu se dru odmtn Evropy
s jej buroasi, kter zrove tvo jaksi opanou strnku k pedchozmu, a
poslze to, co zalv mocnm potokem vechny ostatn vlastnosti
naturalismus dohnan a k odpornm podrobnostem, jaksi zliba pro
vechno pinav, odpuzujc, a snaha vthnout do tto kanalisace cel ivot,
zvlt lsku. Kdysi napsal Erenburg v Berln kneku, spe studii, ve kter
chvl dnen zdokonalen zchody, tyto zchody, avak s velikmi
podrobnostmi a s labunictvm nad vemi odehrvajcmi se tam procesy,
pen nyn do literatury. Mdl nasldlost, kter pila po dvjch
dobrodrunch dlech Erenburgovch, byla dosti vhodn, nebo duchovn a
mylenkov poteby americkch napard- nch dvek placch nad hrdinnmi iny
R. Valentina i ruskch komsomolek a sovtskch sleen, osthanch na dva
centimetry a roncch slzy pro ctnostn komunisty a zvrskou Evropu,
jsou pln stejn. To nen nrodn, ale ryze mezinrodn zjev. Vdy i star
svt m znanou vrstvu primitivnch bytost, jejich kultura stoj na
takovm stupni, e pro vzbuzen kadho zitku je teba emoce v nejryzej
podob. Prv na tom spov cel kinematografick repertor i bulvrn romn,
vyskytujc se ve feuiletonech podezelch novin a tenoukch knkch,
rozprodvanch po stech tiscch v kioscch celho svta. Jako dobr
kuchaka, kter zn chu stolovnk, Erenburg nalv po Jeann Neuillov do
kad sv knihy nkolik kapek sladkosti, hned v podob vrn lsky, hned
rodinnho tst, i ve Rvi, v L- tu, ba i v Konvennm utrpen, kde je,
zdlo by se, vechno naplnno zlobou a pnou.
V Jeann Neuillov byly krom melodramatick lsky poprv ve velkch a
zrove obecn dostupnch rozmrech postaveni proti sob komunismus a
buroasie (umletji a strunji pojednvalo se o tomto tmatu u v Dmce
kommunardov*), ale nehledc na komunistu, umrajcho na guillotin,
bylo to vechno pli evropsk a ne dosti siln pro zkladnho ruskho
konsumenta, a proto byl Rv pesazen cel na Ruskou pdu, kde vedle
modravch kvtk sentimetality rozkvetly tak avnat kvty prav
nestoudnosti. Mladick scny v Darnici i pozdj v Berln a u Soniky
pekvapovaly nejen naturalismem, ale tak jakmsi podrobnm a umlecky
nepotebnm popisem fysiologickch akt. Pravda. Rve zaezal Clavlit,
jak k sm Erenburg, nepotlail jej vak pro nelichotiv zobrazen
komunisty, (vdy vedle jednoho negativnho nalzme nkolik komunist
ctnostnch, podobnch sice loutkm, ale pec jen kladnch). Hlavn
literrn sprva nevystoupila proti Rvi s ohledem na komunisty, nbr
jak se zd spe z ohledu na nj a jeho dsledky. Byla to tedy nmaha
skuten neocenn, ale vdy se to odehrvalo v zemi zzrak, jak kdysi
poktil Rusko Knut Hamsun.
Od Jeanny Neuillov pes Rve dospjeme k poslednm dvma Erenburgovm
knihm, k Ltu roku 1925 a ke Konvennmu utrpen dennho hosta kavren*.
Podle Erenburgova prohlen Lto nen romn, jeho hrdinov jsou autorovi
lhostejni, bv pi tom dokonce spokojen, kdy jeden z nich zeme nebo
odejde, nbr muiv a pravdiv vylen lta. kter ztrvil v Pai. Z toho by
se patilo vyvodit zvr, e sm reln ivot je sujetem a cel prce autora
se omezuje na jeho systematick zpracovn, a bylo by mono oekvat
nejvt pravdpodobnost. Ve skutenosti vc dopad jinak; msto ivch
bytost se tam pohybuj jaksi stny, i sprvnji ablonovit postavy,
vstupujc do konvennch a obvyklch kombinac: Pseudo-sentimen- tlnost
je tu v pln me. Zde u je nejen siln a poctiv komunista, kter upad
do st chytr kokoty a kter hyne zrdnm vstelem (v tom se m projevit
protiklad novho Ruska a starho Zpadu), ale tak nemanelsk dti,
hladov koky a jin atributy, kter by Erenbur- govi zvidl sm otec
Tajnost Paskch*. Sentimentlnosti nen zde uito jako v ostatnch
ppadech co zpsobu, kter se opravuje stupnm umleck vysplosti, nbr
jako hrubho obsahu, kter m psobiti svou pri- mtfivnost na
primitivnho tene. Nikdy neme bti spisovateli na kor, jestlie uil t
i on formy, by u i hotov, jakoto manry nebo prostedku k vyjden svch
cl, vytknout se mu me jen nepekonvn a neindividualisovn tohoto
materilu. Pkladem me bt Petrohrad A. Blho nebo Konarmija i Ods- sk
povdky* I. Babela, v prv z tchto knih je uito go-
golovsky-dostojevovsk formy, kter je zpracovna nejen osobn, nbr i v
souhlasu se souasnou epochou, v dru- rch je uito jako hraninch
meznk zvltnho, trochu pokaenho, ale pi tom sloitho a bohatho jazyka
mansk tdy a id, a do tohoto zkho rmce je s velkm umnm vsazena cel
vlka a ptomnost. Erenburg nem takovho vztahu k ustlenmu genru, nbr
pijm jej v jeho primitivn a prvotn form.
Posledn knkou Erenburgovou, kter prv vyla rusk, jsou jeho
Konvenn utrpen, sbrka krtkch povdek, tak i onak spojench s kavrnami
a hospodami rznch zem. Novho zde nenalzme nic, ne snad zlibu pro
pnu rozmr pmo pathologickch v povdce Kavrna Olympia*, ve kter prv
je hymnus na modern zchody, kolem nich se odehrv lska vnho pna a
drah prostitutky. Cel princip se redukuje na vtu: Fordova tovrna v
Detroitu vyrob kadch deset vtein jeden automobil a tak to jde
vechno v nynjm ivot a tak se tak spojuj, nehledce na msto a dobu,
individua rznho pohlav*. Nechci uvdt pslun citty a ponechvm teni
samotnmu, aby se pesvdil o vech tch krsch, snad v tom najde i
zlibu, vdy jsou i ctitel Delteilla (paralella s nm nebude snad bez
uitku pro vysvtlen literrnho spchu Erenburgova), kter mluv hned o
zvracen v cholee, hned o vkalech malink Jeanny dArc. m vce vak tu
nov knihy Erenburgovy, tm astji si vzpomnm na jeho vlastni slova,
kter napsal v jedn ze svch prvch knih: Podivn zem je Rusko, tam se
teov list pijm jako tabk, suen mrkev jako aj a m spisy jako krsn
literatura.* (Uvdm to z pamti a proto nerum za pesnost slov, ale
rum za sprvnost smyslu.)
K pomrn pjemnm rysm v tvorb Erenburgov posledn doby mohou bti
potny popisy ulic, kavren a vbec vnjho ivota, hlavn paskho.
Pozorovn Erenburgovo se sice omezuje na dosti zk okruh kavren,
restaurac a kabaret vech td. na charakteristiku komsomolu a
komunistick strany, jak se jev na prvn pohled, a to, co popisuje s
chut, je udlno siln a dobe. Pokud jde o tak proslul aforismy a letm
poznmky Erenburgovy. dluno ci, e se autor v nich zan siln opakovat,
stejn jako v podrobnostech psychologickho a vnjho ivota, jako je na
pklad umrajc zlat rybka nebo umvadlo se pinavmi mydlinkami.
ivot a instituce
Helena apkov:
kola pro manely.
Star, zkuen pedagog a neobyejn zaslouil organistor dvho kolstv,
o jeho ivotn prci bylo by lpe napsati zvltn lnek, pravil onehdy s
malm smvem v moudrch och:
Nu ano, pomhal jsem zaloit pro eny mnohou kolu, ale jedn jet by
bylo nad jin teba, a nejvtho pomnku po smrti bylo by pro
zakladatele mlo: koly pro manely. Ne u pro eny, tch je dost; jen
pro mue. Jak by to byla mylenka, jak dobrodin!
Myslte tedy, e je tolik manelstv neastnch a vinou mu?
Obvm se, e ano. Prbhem sv ivotn praxe, kdy vidm ji dorstat
bezmla tet enskou generaci, a na svch cestch, v rodinch, v nich
stal jsem se jakmsi museem dvrnch sdlen, af u to bylo v echch, na
Morav i na Slovensku vude stejn psnika. asto nejlepi, dokonal eny a
vborn, nesmrn dob manel; ale vude t nek, kter se zahnzdil v srdcch
jako netst, je nelze pochopiti. Dnen manelstv jakoby se stvalo
pomalu, ale jist tragikomedi plnou omyl z piny prv tak jednoduch
jako tm jedin: manel prost nenauili se jet vbec se enami
zachzeti.
Nemyslte, e je to snad tak trochu vinou en? asto samy nevd co
chtt a bvaj rozmarn a nron, e nen s nimi snadno mti trplivost; ena
dneka je tak kapitolou pro sebe a nkdy hodn nezivnou. Nemaj jaksi
pravho smyslu pro rodinu, kad piichla alespo troku k samostatnosti
a vdn (i kdy tebas jen v estinedlnm obchodnm kursu) a mysl pedem, e
je j pro domc otroinu koda. Peceuj sebe a sv schopnosti a prci; za
to muovu innost o to vce podceuj. Jen kdybych chtla, doki tot co
ty, ale toho ty se boj a nepust mne; avak nen toho mlo, eho se pro
tebe odkm mysl si skorm kad trochu pohrdliv. V tom ohledu vru nae
matky a babiky byly pjemnj ; obtovaly mui a rodin nejlep sv sly
tie, nevypnajce se a bez reptn.
Ovem, prv takov jevily se i dospvajcm synm; proto jejich svtl
pamtka zastiuje, bda, ze veho nejte ivotn drhu vnuek a dcer. Vemu
se nauil a vemu porozuml dnen mu, ale to, e ena prost nemohla
zstati na jednom stupni vvoje, ani ten nejchytej si neuvdom. I
nejmodernji smlejc je ve svm nzoru na enu bezmla od prvnch svch
rodinnch vzpomnek nazpt; a hrozn je vru morln vha jadrn lidovch a
manskch cnost minul ensk generace, kter tkv nesmazateln v synov
podvdom. Jsme pili malm nrodem, star tradice nemla dosti asu
vystavt mosty dost irok, aby vedle podnikavjch mu dostaly se ku
behm nov doby souasn i eny; z toho ted chaos a jist pekotnost, na n
je urputn prce. Avak kdo vysvtl mum, e toto enino silovn hledn a
tpn ponkud slep kolem sebe a jej pmo iveln touha po samostatnosti
je msi pudov nutnm, emu je marno tvrdmi slovy brniti? Je to pud
sebezchovy; druh ponkud se opozdiv polovina lidstva, armda en,
teprve postupn dostihuje novch beh a kic a bdujc hled pevnou lpj
zem, na kter by byla k uitku a mla vznam; pirozen pihod se pak tu a
tam mimovoln njak tulec nebo modina mezi nejble stojcmi. A nejvt
pohromou zdaj se ony il a hbit, kter se dostaly nejdle a prosmily
kdekterou tajnou skr vdn; s tmi jen zptky, pozor, radji s nimi si
mnoho nezanat! Star rodov autorita nroda sedlk, kte byli pny svch
vc, bou se jako biovna pod npory nov eniny nron zvdavosti; a nejhor
strnky mlo vybrouen psychy Petrucchiovy maj poslouiti ku zkrocen
neposlunch Katuek. Stv se, e zddn selsk tvrdost manel promnila
ivoty hodnotnch en v slzav dol a tragick rozklad, kter zbavil
domova adu rozmilch a zcela nevinnch dt; a zase jindy dopoutj se
vydrdn eny statench niemnost z te piny. A l)ezprostednm podntem bv
vdy ona zvltn vina. zatvrzel slepota mu, kter prv tak drsn k sob
jako k en zdrh se vidti onen dojemn pvab dtskho enina asu ped novmi
zjevenmi proudcch ivotnch sil, kter absolutn mus prozkoumati, vic,
e jej pohybliv due nebude v tom mt neptel krom chvilkovch rozladn,
jimi trp i velmi zdrav dti. Ale vyvstane-li pak v t>- b lovka
nejbliho, kter nejen nepochvl a nepovzbud, ale spe posmn klepne po
vztaench prstech, jimi by chtla zachytiti vechny ty nov mal i velk
vci tu pak me se stti, e prohrl Petruc- chio a nedostalo se mu u
dokonce okouzlujcho smvu Katuina, ale sklz spe pohled na uraen a
rozltostnn jej zda. Ovem, nelze tu general- sovat a bezpoetn a
rozmanit jsou piny lidskch nedorozumn; avak jisto je, e zaostalost
chpn muova byla asto ji pinou skutenho enina netst. Starmi
methodami, s nimi spn manvrovali otcov, nen mono na dlouho synm
vystaiti a aforismy, kter staily pesvditi o poetilosti namhavho
snaen matky a babiky dokonale, nejsou u nim pro dcery. O tomto
pedmtu bylo by dobr pedevm pronsti adu obrnch pednek ve kole pro
manely.
t Namtli by tam pedevm, e intelektueln vvoj eny je tm snad
ponkud pecenn; a mnoz chtli by agitovat ve vlastnch svch ppadech
prv naopak. i nejsou snad tyto peetn liv mladistv ad- justovan
modern loutky, nron jako krlovny, spe protikladem vnho usilovn? m
je tu vinen mu, pro by ml choditi do koly?
| Vinen je pedevm vbrem a potom nezdravm vkusem. Syn z lidu
jenom v pohdkch sm oenit se s princeznou a nikde nestoj, zda
opravdu Honza tak pli dobe pi tom pochodil. A co teprve jak
princezna dopadla asi s Honzou? Ale i vdy i v tchto pvabnch
mondnnch panenkch cosi pracuje jako si cosi hraje v dtti; a ony
jsou vce jet dtmi ne vechny jin typy, od kolbky do sedmdesti let.
Jist, synov starch, hospodsky daleko vysplejch rar s nesmrn
prohloubenou spoleenskou kulturou, Francouzi, Anglian a id pedevm,
jsou mnohem lpe uzpsobeni k odpovdnmu kousku vzthnou ti ruku po
podobn krsnch ndobch przdnotou zvoncho obsahu; jim lichot pedevm
takov vlastnictv, ponvad pro vnj svt nejsou nuceni v oceovn sehe
samch oit sleviti. A maj i prostedky k tomu, mohou zaplatiti pedevm
prav prosted; vechna dokonalost a skvlost vc, kterou kdy lid
vymyslili, vrcholn sny estt, fantasie romantik to ve ani jakoby
nemlo mti jinho elu ne stti se zivm zvojem, pod nm prosvt dtsky
astn jej smv. A ona pijm to ve s okouzlujc samozejmost naivnho
andla, s nm doel manel tst jisti se stromu poznn; a tu on, je-li i
v opojen dost moudr, co nejrychleji uin ji matkou dt krsnjch jet ne
je sama. Eugenika, zjemovn rapy, i to je dleit; a pi tom ona krsn
ndoba falench instinkt znenhla ov normlnm enskm ivotem, protoe byli
postavena na slunce a bylo s n sprvn zachzen Je mono zazlvati nam
enm, e se ped- asn pedstihuj? Jsou dtmi, iv se pohdkami; a pri
drvotpova hav snad nejivji um si pedstav kilov zmek a prince Bajaju
se stbrnmi choc oly. Co dlat potom; zdrav dt si vzdychne tce
aponenhlu slevuje^ stzliv denn ivot malho nroda sm u se star o to.
ahv jim vtisknul do hezkch ruek nad prv nezbytn, kterm se
staten
ohnj; ezlo to ovem nebv. Ani tu nen teba tonch hrubost mup; sama
opjid slupka po slupce a objev se pevn j'
