217

OPEVNĚNÁ OSTROŽNA NAD LIBOCHOVKOU V KATASTRU VITÍNA (OKR. ČESKÉ BUDĚJOVICE)

TEREZA ŠÁLKOVÁ – MICHAL SAKASTR – MARTIN PTÁK – JAN CIGLBAUER – JINDŘICH FIGURA – ERIK HIEKE – ONDŘEJ CHVOJKA – JAROSLAV JIŘÍK – JAN JOHN

Abstrakt

A new fortification in Vitín (distr. České Budějovice) was found in 2002. The hillfort is situated in the triangular promontory, which has two walls. Bastion-like shape is a part of the external wall. Utilization of the promontory by people in prehistory (Bronze Age/Early Iron Age) and Medieval/Postmedieval Period is expected based on found artefacts and field situations.

Klíčová slova

opevnění – pravěk – středověk – geodetický průzkumfortification – Prehistory – Middle Age – geodetic survey

Úvod

Oblast severovýchodně od Hluboké nad Vltavou, konkrétně prostor Poněšické obory a lesních ploch, které na ni navazují, jsou dlouhodobě badatelsky atraktivní a prospekčně sledované nejen letošním jubilantem, jemuž krátký příspěvek věnujeme (např. Woldřich 1883, 7; Zavřel 1990; Beneš

– Michálek – Zavřel 1999; Šálková 2007; Chvojka – John – Šálková 2008). Přes vysokou koncentraci dokumentovaných nemovitých památek, především mohylníků (Beneš – Michálek – Zavřel 1999) a hradiště Hradce u Dobřejovic (naposledy Chvojka – John – Šálková 2008) unikala do roku 2002 pozornosti opevněná ostrožna nad potokem Libochovka v katastru Vitína (Chvojka 2006a; týž 2006b). Zkoumané relikty nejsou zachyceny na žádné historické mapě.

Popis lokality

Opevněná trojúhelníkovitá ostrožna se nachází nad potokem Libochovka v nadmořské výšce 500 m (obr. 1). Nad Libochovku je převýšena o cca 20 m. Ze západu ostrožna spadá do zaniklé vodoteče, nad kterou je patrný terénní relikt (destruovaný val/cesta). Z jihovýchodu je narušena částečně odtěženou skalní stěnou, ze severovýchodu a severu je ostrožna otevřená do krajiny – z této strany je opevněna dvěma valy. Hradiště bylo na podzim 2007 geodeticky zaměřeno na cca 550 bodů, z nichž byl vytvořen digitální model terénu (obr. 2).

Vnitřní val (obr. 3): dochovaná délka valu je 42 m, šířka ostrožny v místě valu 50 m. Z východní

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27, České Budějovice 2014

218

strany je val narušen cestou, která vede podél strže nad potokem, ze západní strany pak vyznívá u hrany spadající k bezejmenné vodoteči. V nejvyšších místech je val vysoký cca 1,5 m. Před valem je zachován mělký příkop.

Vnější val (obr. 4): vnější val je vzdálený 25–28 m od valu vnitřního, s nímž je také téměř rov-noběžně orientovaný. Dochovaná délka valu je 40 m, výška cca 1,2 m, v západní části je narušený. Ve východní části valu vybíhá pravoúhlý útvar o rozměrech 10 x 7 m; obdobný útvar mohl být původně v západní dnes narušené části valu.

Západní val/cesta: v západní části ostrožny se kolmo na oba valy táhne nenápadný útvar, buď val, nebo relikt cesty.

Prostor mezi oběma valy a severně od ostrožny byl v minulých letech na několika místech narušen v důsledku polomů, těžby dřeva (pokáceny byly všechny stromy) a následného vysazování nových stromků. Prostor jižně od vnitřního valu byl narušen vývraty, stromy zde však vykáceny nebyly a nová výsadba neproběhla. Při stahování polomů byl narušen vnitřní val ve své východní části.

Obr. 1. Vitín. Topografická situace okolí hradiště. A: popisované hradiště, B: úvozy – relikt tzv. Pražské stezky, C: možná lokalizace tzv. Libochovy stránky. Jako podklad použita mapa ZM10 proložená stínovaným modelem reliefu; zdroj cuzk.cz.Abb. 1. Vitín. Topographische Lage des Burgwalls. A: Burgwall, B: Hohlwege – Relikte des sog. Prager Weges, C: mögliche Lokalisierung von sog. Libochova stránka.

219

Povrchové sběry a vrypy

Od roku 2002 probíhá na lokalitě opakovaný dohled, vývraty stromů byly prosety sítem o ve-likosti oka 1 cm. Opakovaně proběhl průzkum s detektorem kovů (2003 Jihočeské muzeum /dále JčM/, 2004–2013 opakovaně Jihočeská univerzita /dále JU/). Při průzkumu JčM v roce 2003 byly nalezeny dva drobné fragmenty neidentifikovatelných želez; během průzkumů JU bylo nalezeno velké množství subrecentních a recentních artefaktů, které nepochybně sou-visejí s činnosti chatové osady podél Libochov-ky a provozem již zaniklého včelína na okraji ostrožny, případně dalšími aktivitami (ladička na kytaru, zátky od piva, víčka od barvy, lovec-ké nábojnice apod.). Kovové artefakty, které lze datovat do středověku a raného novověku, byly konzervovány.

Evidované kovové artefakty

Ve dnech 27. a 28. 12. 2013 bylo během průzku-mu za užití detektoru kovu nalezeno několik kovových artefaktů, jejichž dataci do vrcholného středověku/raného novověku nelze vyloučit. Nálezy byly zaměřeny GPS přístrojem Garmin eTrex 20:

- olověná kule, deformovaná výstřelem, rekonstruovaný průměr cca 17 mm: N 49°04,875’ E 014°31,800’ (JčM, inv. č. A 35001).

- zlomek železa, blíže neurčeno: N 49°04,893’ E 014°31,771’ (JčM, inv. č. A 35002).- podkova, vrcholný středověk: N 49°04,896’ E 014°31,795’ (JčM, inv. č. A 35003 – obr. 7:5).- nůž/břitva, blíže neurčeno: N 49°04,897’ E 014°31,818’ (JčM, inv. č. A 35004).- neurčené zlomky železných artefaktů (JčM, inv. č. A 35005).

Evidované nálezy keramiky

- Podzim 2002 – ve vývratu stromu v prostoru mezi valy získala T. Šálková jeden zlomek pravěké keramiky rámcově datovatelný do doby bronzové či starší doby železné (Chvojka 2006b; JčM, inv. č. A 35006).

- 29. 11. 2003 – v lesní hrabance při průzkumu JčM nalezen jeden zlomek pravěké keramiky datovatelný do doby bronzové či starší doby železné (Chvojka 2006b; JčM, inv. č. A 26286).

- Říjen 2007 – na povrchu narušeného vnitřního valu nalezeny tři zlomky keramiky datované do doby bron-zové či starší doby železné (JčM, inv. č. A 35006).

- 28. 12. 2013 – v místě narušení terénu v prostoru mezi valy (N 49°04,895’ E 014°31,773’) nalezeny tři zlomky těla keramické nádoby (lepitelné), datované do vrcholného středověku (JčM, inv. č. A 35007).

Obr. 2. Vitín. Digitální model hradiště. Tvorba M. Sakastr a J. John.Abb. 2. Vitín. Digitales Terrainmodell des Burgwalls.

220

Obr. 3. Vitín. Pohled na vnitřní val. Foto T. Šálková.Abb. 3. Vitín. Innenwall des Burgwalls.

Obr. 4. Vitín. Pohled na vnější val. Foto T. Šálková.Abb. 4. Vitín. Außenwall des Burgwalls.

221

Mikrosondáž

Dne 28. 12. 2013 byla v místě narušení terénu položena sonda 1/13 o  rozměrech 1 x 1,3  m, umístěná 11,6 m JZ od vnějšího valu, 4,8 m Z  od hrany západního valu/cesty a  14,5 m V  od bezejmenné vodoteče (GPS zaměření N 49°04,895’, E 014°31,793’).

Terénní situace (obr. 5):

- Vr. 1001: 8–10 cm hnědočerný lesní humus.- Vr. 1002: 20–25 cm mocná tmavě hnědá hlinitá kul-turní vrstva s keramikou a uhlíky.

- Vr. 1003: cca 8 cm mocná světle hnědá vrstva s ka-meny a ojedinělými uhlíky, bez nálezů.

Nálezy (obr. 6 a 7):

Ve vrstvě 1002 bylo nalezeno celkem 84 zlomků keramiky, z toho 2 okraje (obr. 6:1–2), 16 zlom-ků zdobených vlnicemi, vodorovnými rýhami a tzv. nehtovými vrypy (obr. 6:3–19), 5 den – na dvou zachována značka: komplikovaně dělený kruh (obr. 7:1) a zlomek dna s neurčitým motivem (obr 7:2). Nádoby, z nichž zlomky pochází, byly vyrobeny výlučně z hlíny s příměsí grafitu. Soubor drobných, částečně mezi sebou lepitelných zlomků, pochází z minimálně tří hrncovitých nádob, které lze na základě analogických nálezů z okolí (např. Militký – Zavřel 1998, zde další literatura) datovat do mladohradištního či pozd-něhradištního období, případně do počátku vrcholného středověku. Soubor je uložen v JČM pod inv. č. A 35008.

Diskuse

Terénní relikty není možné za současného stavu poznání přesně datovat. Předpokládáme ale, že aktivity probíhaly podle následujícího modelu, což bude nutné v následujících sezónách ověřit.

Předpoklad je, že vnitřní val je pravěký a vnější val je buďto středověký/novověký, nebo ve středověku/novověku upravovaný. V prostoru mezi valy byly nalezeny dva zlomky pravěké kera-miky, což dokládá využití ostrožny v pravěku. Při stahování dřeva po polomech byl vnitřní val na několika místech narušen. Ve východní části valu je narušení poměrně razantní, a právě v tomto místě je plánován řez valem, který by osvětlil dataci tohoto reliktu.

Další využívání ostrožny je doloženo v období závěru raného či počátku vrcholného středo-věku – v sondě 1/2013 v západní části ostrožny, tedy již mimo valy vymezený areál, byl nalezen soubor takto datované keramiky.

Z období vrcholného středověku byly v prostoru mezi valy nalezeny zlomky keramiky a pod-kova. Do středověku či raného novověku lze s jistou opatrností datovat vnější val s baštovitým

Obr. 5. Vitín. Sonda 1/13. Kresba T. Šálková a M. Pták.Abb. 5. Vitín. Sondage 1/13.

222

útvarem. Může souviset s ochranou tzv. Pražské cesty (Ciglbauer – Kovář – Pták – Šálková v pří-pravě), která je dokumentována cca 300 m od hradiště (obr. 1, označeno písmenem B). Z písem-ných pramenů je známá činnost loupežných band, které operovaly v 16. a na počátku 17. století na Pražské cestě při přechodu u tzv. Libochovy stránky (Čapek 1977), kterou lze s opatrností lokalizovat buď do prostoru mezi hradištěm a současným lomem (v obr. 1 označeno písmenem C) nebo ji ztotožnit s Libochovským lesem, který je na povinných císařských otiscích stabilního katastru (30. léta 19. stol.) lokalizován jižně od Libochovky (úvozy procházejí tímto lesem – v obr. 1 značeno B). Vnější val může souviset i s lokálními válečnými konflikty nezachycenými v písem-ných pramenech (Novotný-Kolenský 1998).

Závěr

Hradiště objevené v roce 2002 bylo následně geodeticky zaměřeno. Registrovány byly dva valy a příkop před vnitřním valem. Byla provedena prospekce detektorem kovů z vývratů a míst na-rušených těžbou dřeva byla získána pravěká a středověká keramika. Vně opevnění byl v sondě 1/2013 nalezen soubor keramiky z raného až počátku vrcholného středověku.

Na následující sezóny je plánován drobný sondážní výzkum v místech narušených těžbou dřeva. Je nutné zaměřit se především na dataci valů. Plánováno je rovněž geofyzikální měření. Nová, byť drobná, zjištění podstatně rozšířila poznání pravěku a středověku v prostoru severně od Českých Budějovic.

Literatura

Beneš, A. – Michálek, J. – Zavřel, P. 1999: Archeologické nemovité památky okresu České Budějovice. Praha.Ciglbauer, J. – Kovář, D. – Pták, M. – Šálková, T. v přípravě: Pražská silnice mezi Budějovicemi a Veselím

nad Lužnicí.Čapek, F. J. 1977: Libochova stránka. Příspěvek k regionálním dějinám lidového zbojnictví, Výběr 14/3,

166–169.Chvojka, O. 2006a: Vitín, Výzkumy v Čechách 2003, č. 1593.

- 2006b: Vitín, Výzkumy v Čechách 2003, č. 1594.Chvojka, O. – John, J. – Šálková, T. 2008: Hradec u Dobřejovic (okr. České Budějovice). Hradiště ze starší

doby bronzové, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 21, 59–77.Militký, J – Zavřel, P. 1998: Raně středověké osídlení v okolí Českých Budějovic, Archeologické rozhledy

50, 397–432.Novotný-Kolenský, V. 1998: Zaniklé vesnice u Ševětína. In: Baštýř, J., Historie farní osady. Příspěvek k ději-

nám obcí a gruntů: Mazelov, Neplachov, Drahotěšice, Ševětín a Vitín. Ševětín, 22–31.Šálková, T. 2007: Pozůstatky pravěku a raného středověku v širším okruhu Vitína. Nepublikovaná seminární

práce. FF JU v Českých Budějovicích.Woldřich, J. N. 1883: Beiträge zur Urgeschichte Böhmens, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft

in Wien 13, 1–40.Zavřel, P. 1990: Příspěvek k datování hradiště Hradec u Dobřejovic, okr. České Budějovice, Archeologické

výzkumy v jižních Čechách 7, 123–130.

223

Tereza Šálková – Michal Sakastr – Martin Pták – Jan Ciglbauer – Jindřich Figura – Erik Hie-ke – Ondřej Chvojka – Jaroslav Jiřík – Jan John: Eine befestigte Spornanlage über des Bachs Libochovka bei Vitín (Kr. České Budějovice).

Die Fundstelle wurde erst im Jahre 2002 entdeckt und seitdem wurden dort mehrere oberflächliche Pro-spektionen sowie kleine Sondagen unternommen. Die Spornanlage ist von zwei Wallanlagen befestigt, ihre Datierung ist jedoch nicht klar. Aus der befestigten Fläche sowie aus der nächsten Umgebung stammen sowohl vereinzelte vorgeschichtliche (nicht näher datierte) keramische Scherben, als auch frühmittelalter-liche (11. – 13. Jh.) Keramik und hochmittelalterliche bis neuzeitliche Eisengegenstände. Die Existenz der Befestigung während des Mittelalters und der Neuzeit kann wahrscheinlich mit dem Schutz des sog. Prager Wegs einen Zusammenhang haben.

Deutsch von O. Chvojka

Jan Ciglbauer, Pražská 62, 373 67 Borek; ciglbauer@seznam.cz.Ing. Jindřich Figura, Neplachov 78, 373 65 Neplachov; jf.jf@seznam.cz.Erik Hieke, Drahotěšice 128, 373 41 Hluboká nad Vltavou; ErikHieke@seznam.cz.Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., Jihočeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 České Budějovice; Archeologický

ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Bu-dějovice; chvojka@muzeumcb.cz.

Mgr. Jaroslav Jiřík, Ph.D., Prácheňské muzeum, Velké nám. 113–114, 397 24 Písek; jirik@prachenskemuzeum.cz.PhDr. Jan John, Ph.D., Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,

Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice; jjohn@ff.jcu.cz.Mgr. Martin Pták, Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Bra-

nišovská 31a, 370 05 České Budějovice; martinptak@seznam.cz.Michal Sakastr, Štipoň 73, 37401 Nové Hrady; michal.sakastr@seznam.cz.Mgr. Tereza Šálková, Prácheňské muzeum, Velké nám. 113–114, 397 24 Písek; Archeologický ústav Filozofické

fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice; Tereza-Salkova@seznam.cz.

224

Obr. 6. Vitín. Výběr keramiky ze sondy 1/13. Kresba T. Šálková.Abb. 6. Vitín. Auswahl der Keramik aus der Sondage 1/13.

225

Obr. 7. Vitín. 1–4: výběr keramiky ze sondy 1/13; 5: podkova z detektorového průzkumu. 3D scan, kresba a foto M. Pták.Abb. 7. Vitín. 1–4: Auswahl der Keramik aus der Sondage 1/13; 5: Hufeisen von der Metalldetektorprospek-tion.