View
17
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Téma přednášky:
Úvod do Regionalistiky, Základní pojmy,
Vymezení „Venkova“, Území ČR, Rozvojové
přístupy, Urbanizace
Letní semestr 2015/2016
PEF ČZU
Doktorand: Ing. Jakub Petr
E-mail: petr@pef.czu.cz
Kancelář: PEF/E179
Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30
St 13:00 – 14:30
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Je multioborová sociálně-vědní disciplína zabývající se studiem prostorových jevů, procesů a vztahů
Složitá a velice rozmanitá disciplína
Průkopník Walter Isard („regionální věda“ )
V roce 1956 založil Regional science association
Regionalistika má interdisplinární/multidisciplinární charakter
Řeší regionální disparity
„Disparita“ (nepoměr/rozdílnost/různost)
= jako neodůvodněné regionální rozdíly v úrovni ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje regionů
„Disparita negativní“ – ve smyslu nežádoucího jevu, tj. jako určitého problému
„Disparita pozitivní“ - ve smyslu silných stránek regionu
Komparativní výhody na nichž může být založen rozvoj území
Úvod do regionalistiky
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
„Disparita komulativní“ – nerovné rozdělení zdrojů v
regionech a jejich sociálních a ekonomických charakteristikách
(hromadí se a vyhraňují se – nežádoucí stav)
„Disparita disperzní“ – rozdíly mezi regiony mají tendenci se
vzájemně vyvažovat (z nerovnosti se stává různost – žádoucí
stav)
Regionální nerovnost = stav, situace nebo skutečnost, kdy
mezi regiony existují sociální a ekonomické disparity,
geograficko-klimatické odlišnosti, infrastrukturální a další
rozdíly, které mají za následek, že regiony jsou od sebe
navzájem rozrůzněné (ne každá nerovnost představuje
problém)
Typy sociálních nerovností mezi regiony: město (vzdělanější
lidé a výrazný podíl služeb) x venkovská obec (lidé s nižším
vzděláním a výrazný podíl zemědělství)
Úvod do regionalistiky
RURAÁLNÍ SOCIOLOGIE
Co je rozvoj a jak ho lze vymezit?
„Rozvoj“ = realizace na sebe navazujících pozitivních
změn, uvedení v život a zlepšování kvality života
obyvatel, pozitivní změna klíčových ukazatelů
„Růst“ = proměna z nižších k vyšším formám, nárůst
v počtu, velikosti, hodnotě, cíle
„Úpadek“ = opak růstu
„Stagnace“ = uváznutí, dosažení určité hodnoty bez
dalšího vývoje
Kvantitativní růst vs. Kvalitativní rozvoj
Úvod do regionalistiky
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Pojem „regionální rozvoj“ zahrnuje širokou oblast
aktivit, jejichž obecným cílem je zlepšit
socioekonomickou úroveň regionů a obcí
Existuje řada pohledů na regionální rozvoj a množství
přístupů jak teoreticko-metodologickému uchopení, tak
k jeho praktické aplikaci
Regionální rozvoj x Rozvoj venkova x Trvale udržitelný
rozvoj x Lokální rozvoj
Zlepšování kvality života obyvatel
Pozitivní změna klíčových ukazatelů
Zlepšování kvality fyzického a duchovního prostoru
obyvatel
Úvod do regionalistiky
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
„Region“ (z lat. „regio“ a ang. „region“ – oblast) = je oblast/území vymezené na základě společných znaků, rysů či kritérií
Struktura regionu:
Homogenní regiony
Nehomogenní regiony
Řád a hierarchie regionu
Mikroregion
Mezoregion
Makroregion
Euroregiont atd.
„Regionalizace“ = činnost směřující k vymezování regionů/členění na celky různého řádu
Úvod do regionalistiky
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Strukturálně
postižené regiony
Hospodářsky slabé
Venkovské regiony
Regiony s vysoce
nadprůměrnou
nezaměstnaností
Ostatní
Integrované
venkovské oblasti
Středně integrované
venkovské oblasti
Odlehlé (vzdálené)
venkovské oblasti
Typy regionů v souladu
se zákonem č. 248/2000
Sb. O podpoře
regionálního rozvoje
Klasifikace venkovských
regionů dle míry
integrace s Národním
hospodářstvím
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Venkov v bohatých zemědělských oblastech
Bohaté Sudety
Chudé Sudety
Vnitřní periferie
Příměstská zóna
Moravsko-slovenské pomezí
Typy venkovských oblastí v ČR na základě
kombinovaných charakteristik
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Celá řada výzkumů a studií specifických oblastí Česka,
polohově nebo významově odlehlých (u nás ožehavé a
frekventované téma Sudet)
Pohraničí-pohraniční území je území nacházející se podél
nebo v blízkosti státních hranic (nezahrnuje území
sousedního státu)
Příhraničí je území ležící při hranici se sousedním
státem a zahrnuje i pohraničí území sousedního státu
Pohraničí = spojuje se s bolestivou historií z roku 1938
Příhraničí = pro období otevřených hranic (Schengenský
prostor), pro oba významy
Periferie – polohová perifernost x vnitřní periferie
Problematika Pohraničí x Příhraničí x Periferie
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Územní struktura – rozložení obyvatelstva do jednotlivých územních jednotek (oblastí) vymezených z určitého hlediska
Sídelní struktura – rozložení obyvatelstva do jednotlivých sídel/sídelních útvarů
Sídelní soustava – množina sídel a prostorových vztahů mezi nimi (podmíněna přír. podmínkami, rozmístěním zdrojů apod.)
Územní jednotky:
Správní (administrativní jednotky) v ČR: obec, okres, kraje, republika a její vymezení dle organizace st. správy
Kraje jsou označení pro dva různé typy objektů:
VÚSC – Samosprávné kraje jako veřejnoprávní korporace, územní společenství občanů
Územní kraje – část území republiky (u nás nehrají zásadní roli)
Oblasti (Regiony) či pásma (zóny) – vymezené geograficky, ekonomicky, klimaticky, ekologicky apod.
Katastrální území – území obce dle katastrálního zákona, pozemkovém katastru a katastru nemovitostí
Základní pojmy
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Sídlo: prostorově oddělené seskupení lidských obydlí, hospodářských objektů, dopravních zařízení na vymezeném území (základní centrum lidské aktivity)
Obec: základní správní - administrativní jednotka VS (Zákon o obcích č. 128/2000Sb.)
Venkovská obec a její statistické vymezení:
Dle metodiky ČSÚ: dle starších standardů obce do 2000 obyvatel (nyní do 3000 obyvatel)
Dle metodiky EU a OECD: obce jejichž hustota zalidnění je nižší než 150 obyv./km2
Město: obec, které byl udělen status města (taková obec, která má alespoň 3000 obyvatel), pokud tak na žádost obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády
Okresní města, Krajská města, Statutární města, Hlavní město
Specifický městský způsob života, relativní velikost a vyšší hustota osídlení, kompaktnost a způsob zástavby, rozvinutá výrobní zařízení a infrastruktura, poskytování správních, obchodních, kulturních funkcí pro širší okolí aj.
Základní pojmy
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Základní pojmy
Městys: neboli městečko - velikostně a významově stojící mezi městem a vsí
sídla, kterým bylo v minulosti uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (role spádového městečka pro okolní vesnice)
Vesnice: (ves, víska, dědina) je sídlo venkovského typu, relativně kompaktní seskupení obytných budov se základní vybaveností, závislost na hospodářském využívání půdy (sídlo do 2000 obyvatel),
intravilán venkovské obce, centrum vesnice je náves
(některé vesnice jsou však místními částmi města)
Samota: osamocené venkovské lidské obydlí (sídlo s počtem obyvatel menších než 10) nepřítomnost dalšího stavení „na doslech" ani „na dohled“, obvykle patří do obce, na jejímž území se nachází
Územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu, který
klasifikaci NUTS zavedl pro monitoring, porovnání a analýzu
ekonomických-sociálních ukazatelů, přípravu, realizaci a hodnocení
regionální politiky členských zemí EU (normalizovaná klasifikace
územních celků v ČR nese název CZ-NUTS)
NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek
Statistická jednotka Počet v ČR
(CZ – NUTS)
Zkratka Český ekvivalent
NUTS 0 Stát 1
NUTS 1 Území (ČR) 1
NUTS 2 Regiony (Soudržnosti) 8
NUTS 3 Kraj 14
LAU 1 (dříve NUTS 4) Okres 76 + Praha (77)
LAU 2 (dříve NUTS 5) Obec 6248 (k 1.1.2013)
NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3
Území Region - kód Kraj
ČR (CZ0)
Praha (CZ01) Hlavní město Praha (CZ010)
Střední Čechy (CZ02) Středočeský kraj (CZ020)
Jihozápad (CZ03) Jihočeský kraj a Plzeňský kraj
(CZ031) - (CZ032)
Severozápad (CZ04) Karlovarský kraj a Ústecký kraj
(CZ041) - (CZ042)
Severovýchod (CZ05) Liberecký kraj, Královéhradecký kraj,
Pardubický kraj
(CZ051) - (CZ052) - (CZ053)
Jihovýchod (CZ06) Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj
(CZ063) - (CZ064)
Střední Morava (CZ07) Olomoucký kraj a Zlínský kraj
(CZ071) - (CZ072)
Moravskoslezsko (CZ08) Moravskoslezský kraj (CZ080)
CZ -NUTS
Obec Čilá – nejmenší obec v Česku co do počtu obyvatel (18 obyvatel k 1.1.2013)
Obec Jesenice u Prahy – nejlidnatější obcí v ČR, která není městem (7516 obyvatel k 1. 1. 2013)
Město Přebuz – nejmenší počet obyvatel ze všech měst v Česku (75 obyvatel k 1.1.2012)
Obec Kvilda – nejvýše položená obec v ČR (1062 m.n.m.)
Obec Hřensko – nejníže položená obec v ČR (115 m.n.m.)
Boží Dar – nejvýše položené město v ČR (1028 m.n.m.)
Filipova Huť – nejvýše položeným sídlem v ČR (1093 m.n.m.)
Nová Ves u Nového Města na Moravě – obec s nejdelším názvem (Aš a Eš s nejkratším názvem)
Obec Číhošť – geografický střed ČR
Zajímavosti
Obec Lobendava – nejsevernější obec ČR
Šluknov – nejsevernější město ČR
Obec Horní Dvořiště – nejjižnější obec ČR
Vyšší Brod – nejjižnější město ČR
Obec Krásná – nejzápadnější obec ČR
Aš – nejzápadnější město
Obec Hrčava – nejvýchodnější obec ČR
Jablunkov – nejvýchodnější město ČR
ČÍSLA K ZAPAMATOVÁNÍ
ČR: 8 regionů soudržnosti (NUTS2),
14 samosprávných krajů (NUTS3),
77 okresů (LAU1), 6248 obcí (LAU2), 602 měst,
26 statutárních měst, 215 městysů
Zajímavosti
Zdroj obrázku: http://houslicky1.rajce.idnes.cz/Geograficky_stred_CR_v_Cihosti/#DSCN0318-resize.jpg
Geografický střed ČR
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Kvalitativní vymezení: Evropská charta pro venkov
vymezuje rurální oblasti jako ten rozsah vnitrozemské a
pobřežní krajiny zahrnující i malá města a vesnice, kde
je hlavní část používána pro:
Zemědělství, lesnictví,vodohospodářství a rybářství
Ekonomické a kulturní aktivity tamních obyvatel
Rekreace a oddych
Jiné účely jako bydlení
Venkov je svébytným sociálně-ekonomickým prostorem v
širším národním a nadnárodním prostoru
„Venkov“
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Francouzský sociální geograf B. Kayser: ekonomický a sociální systém integruje město a venkov, přičemž charakteristické pro venkov je, že není prvkem, který by organizaci společnosti vedl
Venkovský prostor je typický jedinečným způsobem svého užití a sociálního života
Venkov charakterizuje:
Nízká hustota obyvatelstva a zástavby (zástavba prostorově separovaná)
Převaha přírodních porostů a agro-leso-pastevecké užití prostoru
Způsob života lidí se odvíjí od příslušnosti k malým obcím – komunitám a jedinečným vztahům k prostoru
Specifická identita a reprezentace rurální/rolnické kultury
„Venkov“
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Vymezení „venkova“ a „venkovského“ je používán přístup konfrontující venkov s městem
Dichotomický koncept vztahu města a venkova (Durkheimovy myšlenky – tradiční vs. moderní společnost a F. Tonnies „Gemeinschaft und Geselschaft“)
Odlišný fyzikální prostor odkazuje k odlišnému sociálnímu prostoru a tyto prostory jsou konstantní
Koncept kontinua, převeden do vztahu rozvinutého a zaostávajícího regionu (město – rozvinutý region a venkov – zaostávající region)
Rozvinutý region za sebou „táhne“ regiony zaostávající
Město si podrobuje venkov (rozvinuté méně rozvinuté)
Později přístup k vymezování venkova jako koncept konvergence a divergence vztahu města a venkova
„Venkov“
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Exogenní přístup
Vnější/Shora a Top – Down“ přístup
Z vnějšku mimo kumunitu vyvolané impulsy, které přinášejí do obce nové „rozvojové“ akvitivity
Vnější autorita rozhodne o tématech aktivit (podpory) a subjekty soutěží o realizaci této aktivity
Uplatnění pouze na vyrovnávání neodůvodněných rozdílů na „dorovnání standardu“
Problém: jak stanovit standard – politické rozhodnutí – toto ještě podporujeme a toto již nepodporujeme
Typický příklad regionální politika EU
Vychází z keynesiánských a neoklasických teoretických konceptů
Otázka institucí (formální x neformální) a institucionální přístup
Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy
EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Otcem polarizační teorie je F. Perroux
Spojuje teorii prostorového uspořádání ekonomické
činnosti s teorií hospodářského růstu
Teorie pólů (diferenciace vývoje)
Idea polarizace a hospodářské dominance: rozvíjející se
hospodářské jednotky vyvolávají hospodářský rozvoj
jednotek s nimi určitým způsobem souvisejících
Pólem rozvoje je „hnací jednotka“, která působí
jako „hnací síla rozvoje“
Hospodářský rozvoj je výslednicí působení
„hnacích jednotek“ na „jednotky hnané“
Tendence k vytváření hierarchické struktury (existence
hlavního města státu, regionální metropole v regionech
Polarizační teorie
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
„Hnací oblast“ – region ve kterém dochází
soustředění více pólů rozvoje
„Hnaná oblast“ – region ve kterém se soustřeďuje
více vedlejších – bočních pólů (závislá na hnací
oblasti)
Rozvoj pólů vs. Rozvoj periferních oblastí
Přínos: dynamický obraz, který odhaluje
nerovnoměrnost uspořádání hospodářství v
regionu a upozorňuje na existenci „jednotek
ovládajících“ a „jednotek ovládaných“
Polarizační teorie
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Endogenní přístup
Vnitřní/Zdola a „Bottom – Up“ přístup
Východiska úvah o endogenním rozvoji:
Objevení se nových rozvíjejících se regionů
Vznik regionálních hnutí a agentur
Odstartování debaty o trvale udržitelném rozvoji
Myšlenky vzít osud do „svých rukou“
Přístup, který vychází z místních zdrojů a místních podmínek (zdroje lidské, kulturní, přírodní atd.)
Klade důraz na vnitřní rozvojové potenciály jednotlivých lokalit
Endogenní potenciály, spočívající zejména v lidských zdrojích a lidské iniciativě
Přístup založený na iniciaci aktivity, místního společenství, lokální komunity
Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy
EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Endogenní přístup
Přístup založený na využití inovativních přístupů,
přístup, který podporuje kreativitu
Přístup, který zvyšuje kvalitu života v obci, který
nastavuje nový standard života
Integrovaný endogenní rozvoj
Propojení ekonomických, sociálních, kulturních,
politických a environmentálních aspektů rozvoje
Typický příklad: Program LEADER, metoda CLLD
„Hlavní síly rozvoje“: „Důvěra a spolupráce“,
„Sociální sítě“, „Sociální kapitál“, Občanská
participace aj.
Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy
EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Kvantitativní růst vs. Kvalitativní rozvoj
Každý region, každá obec, každý aktér rozvoje si musí
jasně definovat jaký typ rozvoje předpokládá, k jakému
typu rozvoje směřuje.
Kvantitativní – zvyšování počtu, snižování
negativních dopadů, tvrdé investiční projekty (růst)
Kvalitativní - zvyšování kvality využití veřejného
prostoru, využití lidského potenciálu, zvyšování kvality
pospolitosti – měkké projekty (rozvoj)
Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy
EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Urbanizace je úzce spjata s průmyslovou revolucí
Industrializace (změna v průmyslovou společnost) a
modernizační procesy
2 společenské proměny:
A) zvětšování relativního počtu obyvatelstva,
které bydlí ve městech – přímá urbanizace
B) relativní růst počtu lidí, kteří žijí městským
způsobem života, bez ohledu na to, zda bydlí či
nebydlí ve městech – nepřímá urbanizace
Přímá urbanizace sleduje migrační trendy spojené s
faktory, které vytlačují (tzv. push faktory) a které
přitahují (tzv. pull faktory) lidi do sídel
Co je to urbanizace?
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Přímá urbanizace může být vyjádřená pomocí
tzv. „saturační křivky“ (míry nasycenosti prostoru),
které ukazuje na tzv. „extenzivní“ a „intenzivní“
urbanizaci
Intenzivní urbanizace – růst spojení (sítí) mezi
městskými sídly, které nabývá na intenzitě (utváření
městských aglomerací)
Extenzivní urbanizace – spojena s růstem měst jako
takovým (lidé migrují do měst, roste počet městského
obyvatelstva)
Míra urbanizace = číselné vyjádření jako podíl
obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému
počtu obyvatel daného území
Co je to urbanizace?
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Urbanizace a Migrace
Migrace v obecném slova smyslu:
Stěhování nějakých živých tvorů – lidí z jednoho
místa do druhého
Nejčastěji probíhá na krátkou vzdálenost
(z venkova do malých měst, z malých měst do
velkých měst)
Emigrace vs. Imigrace
Hrubá migrace
Saldo migrace (čistá migrace) – migrační růst (kladné
saldo) či migrační ztráta (záporné saldo)
Index migračního salda
Co je to urbanizace?
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Ruralizace: Lidé z města se stěhují na venkov (městský způsob života jim nevyhovuje)
Ruralismus: Literární směr zaměřený na venkovskou tématiku
Neovenkované – Chalupáři, Chataři (více v přednášce venkovská společnost)
Vědomě a dobrovolně odcházejí na venkov
Dochází k obnovení venkovského způsobu života
Rurbanizace: propojení urbánního a rurálního procesu (sociálně-kulturně-psychologický aspekt rozšiřování měst)
Rozšiřují se příměstské oblasti a může dojít k tomu, že zůstanou pouze obytnými oblastmi bez sociálního života
Kontraurbanizace: Lidé se nestěhují přímo na venkov, ale do menších sídel městského typu)
Další pojmy
Zdroje:
Blažek, J., Uhlíř, D. Teorie regionálního rozvoje, Praha, 2002: Karolinum, ISBN: 80-246-0384-5
Definice na webu Vysoké školy regionálního rozvoje
http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6384068
http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/diskuze.437/items/definice-pojmu-disparita.html
Lošťák M. Regionální a sociální rozvoj – přednášky a poznámky
Musil, J. Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. In Územní plánování a urbanismus. 1988, ročník 15, číslo 2, s. 67-72.
Perlín R. Jak přistupovat k rozvoji venkova – Seminář „Venkov 2015“
http://geography.cz/wp-content/uploads/2015/02/Perl%C3%ADn-venkov-2015.pdf
Schmiedtová V. Příhraničí. Radio Praha, 26. 3 2006. http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici
Skokan, L. Úvod do teorie geografie II. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 1999. ISBN 80-7044-229-8. S. 234-244.
Skokan, L. O geografické regionalizaci a „učení o zemích“ a regionech ve školské (ale nejen školské) geografii. In JEŘÁBEK, Milan; PEŠTOVÁ, Jana. Regionalizace České republiky : formování regionů, jejich funkce, význam pro začleňování do evropského prostoru : sborník referátů z mezinárodní konference. 1. vyd. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 1999. ISBN 8070442573.
http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/13ED35BB70985093C1256F820046622E/$File/CZ-NUTSsystem.pdf
http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/stehovan.htm
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ruralizmus-ruralismus
Recommended