Česká republika v procesu transformace

Disertační práce z r. 2007Petra Jedličková

Vznik a rozvoj informační společnosti

Změna paradigmatu informační vědy

Informační společnost

•Nutná transformace systému vzdělání

• Jak velkou roli zde hrají knihovny?

A co je vlastně informační společnost?

Zpochybněny všechny dosud

existující definice

5 pohledů

•TECHNOLOGICKÝ•EKONOMICKÝ•PROFESNÍ•PROSTOROVÝ•KULTURNÍ

A co z toho vyplývá pro knihovny?

STOP fixace na knihuKoncentrace na i. bez ohledu

na fyzickou podobu

3 nová paradigmata informační vědy

• Dostupnost - dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast

• Pravidla – otázka duševního vlastnictví v souvislosti s novými médii

• Bezpečí – soukromí v informační společnosti

DOSTUPNOST- problém digitální propasti a

sociálního vyloučení

„vzdělaní muži mladšího věku pocházející z velkých měst a ekonomicky silných regionů jsou na tom skutečně lépe než všichni, kteří

nezapadají do této kategorie…“

Příčiny digitální propasti

• Nerovné zapojení do informační společnosti

• Nevzdělaní se dále nevzdělávají

• Většině stačí minimum schopností

(motivace)

• Kombinace příčin zvyšují digitální propast

Kritéria digitální propasti• Dostupnost, kvalita, flexibilita ICT

infrastruktury• Ekonomická síla regionu• Velikost sídla• Pohlaví• Věk• Vzdělání• Postavení na trhu práce+ Zdravotní omezení

Rozšiřování digitální propasti lze kromě jiného překonat posilováním určitých znalostí potřebných pro informační

společnost u skupin ohrožených sociální exkluzí

- zvyšování informační gramotnosti, podpora celoživotního vzdělávání, zamezování sociální exkluzi

- snahy národních i nadnárodních (EU) politik

- různé akční plány, iniciativy (Boloňská deklarace, Operační program rozvoj lidských zdojů, Design for All, eInclusion)

Informační věda a digitální propast

• zkoumá příčiny s použitím vlastního výzkumného aparátu

• identifikuje modely dobrých řešení• iniciuje patřičný mezioborový výzkum • kriticky se zamýšlí nad stávajícími přístupy k

překonání digitální propasti• předvídá budoucí vývoj

Knihovny by měly do svých vlastních cílů a činností

integrovat principy prevence sociálního vyloučení

PRAVIDLA- problém duševního vlastnictví

„…v rámci open source některá díla vznikají kolektivně, síťově a inkrementálně, což se může dostat do rozporu s tradičním pojetím duševního vlastnictví, které vede lineárně od díla k tvůrci.“

Kultura open source

• Dominantní v počátcích internetu – tvorba principů a pravidel

• Dilema duševního vlastnictví – kolektiv

• Determinuje technologický rozvoj

• Vznikla díky nezájmu komerční sféry

4 typy tvůrců internetu- dle Manuela Castellse

• Technické elity (akademici, vědci)

• Hackeři (v původním ne negativním významu)

• Virtuální komunity

• Podnikatelé

Z těchto skupin dnes vychází různé internetové subkultury, jež je třeba dále studovat.

Knihovna jako open source

• Knihovny jsou založené jako síť• měly by akcentovat podporu svobody

projevu a tvorby ve virtuálním prostředí• modernizace stávajících služeb knihoven

a zavádění služeb zcela nových• Hledání inspirace ve všech subkulturách

internetu• Principy webu 2.0, sociálních médií,

virtuality (prostředí Second Life)• Library 2.0

BEZPEČÍ- problém soukromí v informační

společnosti„Z tohoto díla pochází známý výrok „Velký bratr tě

sleduje!“, který se stal symbolem pro vyjádření asynchronního, permanentního a všudypřítomného

sledování jednotlivců či skupin.“

Pojem surveillance

V tradičním pojetí:

- dohled v negativním slova smyslu v souvislosti s Orwellovým velkým bratrem

- dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali

Pojetí nové informační vědy:

- dohled ve smyslu ochrany, aby se někomu něco zlého nestalo

- modernita dělá ze surveillance základní podmínku sociální kontroly, zisku a užití svobody

Identity konstruované databázemi

• Sledování dat v databázích (jejich další třídění, porovnávání, vyhledávání a výpočty)

• Nejen data, která na sebe prozradíme, také transakční data (generovaná strojem během různých činností)

• Následné kombinování databází a tvorba identit jednotlivců či skupin

• Cílená reklama, ale i registry potenciálních teroristů

INFORMAČNÍ POLITIKY

Obecný model procesu změny

STAKEHOLDERSZainteresované osoby

VIZE

Rozpracovaná do obecných cílů

Aktivit, indikátorů

ROZVRSTVENÍ NA SEKTORY, OBLASTI

Úspěšná implementace a evaluace

ČR• Státní info.pol. – SIP (vládní úroveň) –

99‘• Koncepce státní info.pol. ve vzdělávání

– SIPVZ (MŠMT a MK) – 2000–Realizace měla 2 etapy• I. Etapa – podpora škol• II. Etapa – inf. gramotnost veřejnosti (občané, veřejná a státní správa, knihovnictví)

EVROPA• Prodiho iniciativa eEurope

(summit EU v Lisabonu, 2000)• Cíl: evropská ek. se má stát

„nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech na světě“• tzv. „Lisabonský proces“

•Kandidátské země eEurope+

•Členské státy eEurope 2002

•Kandidátské z. eEurope+ 2003

•Členské státy eEurope 2005

Současnost (2007)

• i2010 Iniciativa Evropské komise– Rozšířena o oblast médií

•eInclusion •eAccessibility

SPEC. DRUHY GRAMOTNOSTÍ A

e-learning

Mediální gramotnost

Lifelong Learning + e-learning

V ČR v Bílé knize a Strategie rozvoje lidských zdrojů

USA

r. 1999 - Al Gore„Informační

superdálnice“

NII – Národní inf. infrastruktura

• 1993 – Bill Clinton• 1. am. prezident s e-mailovou adresou• White House má webové stránky• 1994 – Al Gore projev na konferenci ITU v Buenos Aires• Dnes pokračování v Clintonově plánu

Rozdíl politik EU a USA

USA více zaměřena na oblast státní

správy (zveřejňování veškeré

dokumentace online)