MASARYKOVA UNIVERZITA

FILOZOFICKÁ FAKULTA

Ústav české literatury a knihovnictví

Kabinet informačních studií a knihovnictví

Webová podpora biblioterapie zaměřená na

projekt BiblioHelp

Magisterská diplomová práce

Autor práce: Bc. Edita Vališová

Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík

Brno 2010

Bibliografický záznam

VALIŠOVÁ, Edita. Webová podpora biblioterapie zaměřená na projekt BiblioHelp.

Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,

Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010. 136 s. Vedoucí diplomové práce

PhDr. Petr Škyřík.

Anotace

Diplomová práce „Webová podpora biblioterapie zaměřená na projekt BiblioHelp“ se

zabývá aplikací biblioterapie jakoţto metody svépomocné léčebné terapie (individuální

biblioterapie) do prostředí internetu. Přináší teoretické vymezení této interdisciplinární

problematiky z pohledu 1) psychologie (výklad biblioterapie ve smyslu jedné

z psychoterapeutických léčebných metod), 2) pedagogiky (výchovné pojetí biblioterapie

– bibliopedagogika), 3) čtenářství (zaměřeno na biblipsychologii) a 4) expresivních

terapií (začlenění biblioterapie do kontextu ostatních záţitkových terapií). Dále se

zaměřuje na výběrový výčet a rozbor biblioterapeutických on-line projektů jak u nás,

tak především v zahraničí a na popisnou studii projektu BiblioHelp, kniţního

biblioterapeutického portálu, které je věnována praktická část diplomové práce. Ta

předkládá popis realizace a zhodnocení vyuţitelnosti projektu BiblioHelp, jehoţ cílem

bylo zaplnit absenci tímto způsobem specializovaného webového portálu v ČR.

Annotation

Diploma thesis „Bibliotherapy website support focused on the project BiblioHelp“ deals

with bibliotherapy application as a method of self-help therapy (an individual

bibliotherapy) removed to internet. It defines this interdisciplinary issue from the point

of view of 1) psychology (bibliotherapy as one of the psychotherapy methods),

2) pedagogy (bibliotherapy education concept in meaning of bibliopedagogy),

3) reading (focused on bibliopsychology) and 4) expressive therapy (bibliotherapy

inclusion in the context of the other ones). It is followed by the annotated retrieval

which analyses as czech bibliotherapy on-line projects so especially the foreign ones

and also by BiblioHelp descriptive study (a special book web portal) that represents the

practical part of this diploma thesis. This part is about of realization and evaluation of

project usability. The aim was to create the unique topical web portal in the Czech

Republic.

Klíčová slova

biblioterapie, bibliopsychologie, bibliopedagogika, BiblioHelp, expresivní terapie,

psychoterapie, čtenářství, databáze, knihovny, portály, projekty, web

Keywords

bibliotherapy, bibliopsychology, bibliopedagogy, BiblioHelp, expressive therapy,

psychotherapy, reading, databases, libraries, portals, projects, web

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval/a

samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………………..

Podpis autora práce

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu práce PhDr. Petru Škyříkovi za

volnou ruku při tvorbě a vyjádřená slova uznání.

Obsah

ÚVOD ........................................................................................................... 8

1 VYMEZENÍ PROBLEMATIKY BIBLIOTERAPIE ......................... 9

1.1 ČLENĚNÍ BIBLIOTERAPIE A ROLE BIBLIOTERAPEUTA ................................... 10 1.1.1 Širší a uţší pojetí biblioterapie a typologie knih ......................................... 11

1.1.2 Biblioterapie individuální a skupinová ....................................................... 13

1.1.3 Další členění biblioterapie .......................................................................... 15

2 BIBLIOTERAPIE A JEJÍ PEDAGOGICKÉ A PSYCHOLOGICKÉ

OKOLÍ ....................................................................................................... 16

2.1 BIBLIOPEDAGOGIKA ....................................................................................... 16 2.1.1 Metodická práce se čtenáři ......................................................................... 17

2.2 BIBLIOPSYCHOLOGIE ..................................................................................... 19 2.2.1 Psychologie čtenáře a funkce četby ............................................................ 20

2.2.2 Účinky biblioterapie ................................................................................... 23

2.3 UŢITÍ BIBLIOTERAPIE PRO VYBRANÉ TYPY ČTENÁŘŮ ................................... 25 2.3.1 Dětské čtenářství a biblioterapie ................................................................. 25

2.3.2 Četba seniorů jako terapie ........................................................................... 28

2.3.3 Nemocniční pacienti v roli čtenářů ............................................................. 29

2.4 VZÁJEMNÝ VZTAH BIBLIOPEDAGOGIKY A BIBLIOPSYCHOLOGIE ................. 31

3 BIBLIOTERAPIE V KONTEXTU EXPRESIVNÍCH TERAPIÍ ... 32

3.1 DÍLČÍ METODY BIBLIOTERAPIE...................................................................... 32 3.1.1 Hagioterapie a funkce příběhů .................................................................... 32

3.1.2 Imagoterapie ............................................................................................... 38

3.1.3 Poetoterapie a tvůrčí psaní .......................................................................... 38

3.1.4 Terapie pohádkou ....................................................................................... 41

3.2 DALŠÍ (PŘÍBUZNÉ) EXPRESIVNÍ TERAPIE ....................................................... 45 3.2.1 Arteterapie .................................................................................................. 47

3.2.2 Muzikoterapie a choreoterapie .................................................................... 48

3.2.3 Dramaterapie a psychodrama ...................................................................... 51

4 BIBLIOTERAPIE ON-LINE U NÁS A V ZAHRANIČÍ ................. 54

4.1 BIBLIOTERAPIE U NÁS .................................................................................... 55

4.2 BIBLIOTERAPIE V ZAHRANIČÍ ........................................................................ 56 4.2.1 Vybrané zahraniční biblioterapeutické projekty ......................................... 56

4.3 DALŠÍ ZAHRANIČNÍ BIBLIOTERAPEUTICKÉ PROJEKTY ................................. 62 4.3.1 Dětské webové portály ................................................................................ 62

4.3.2 Ostatní terapeutické weby ........................................................................... 65

5 PROJEKT BIBLIOHELP .................................................................... 67

5.1 PŘÍPRAVNÁ FÁZE ............................................................................................ 68 5.1.1 Popis projektu ............................................................................................. 68

5.1.2 Analýza okolí projektu ................................................................................ 70

5.2 PRVOTNÍ FÁZE REALIZACE PROJEKTU .......................................................... 71 5.2.1 Klasifikační schéma .................................................................................... 71

5.2.2 Sběr dat ....................................................................................................... 75

5.3 TVORBA WEBU ................................................................................................ 79 5.3.1 Informační architektura portálu .................................................................. 79

5.3.2 Typologie kniţních záznamů a záznamy odborníků ................................... 92

5.3.3 Uţivatel a vyhledávání .............................................................................. 103

5.4 POHÁDKOTERAPIE ....................................................................................... 105 5.4.1 Seznámení se s problematikou, klasifikační schéma a sběr dat ................ 105

5.4.2 Designové úpravy webu ............................................................................ 107

5.4.3 Specifikace kniţních záznamů .................................................................. 109

5.5 PROPAGACE A PUBLICITA ............................................................................ 113 5.5.1 Adresná oznámení cílovým skupinám ...................................................... 113

5.5.2 Psaní PR textů a publikace článků ............................................................ 114

5.5.3 Prezentace v médiích a sociálních sítích ................................................... 115

5.5.4 Veřejné prezentace projektu ..................................................................... 117

5.6 ZHODNOCENÍ A VIZE DO BUDOUCNA ............................................................ 117 5.6.1 Obsahové změny, PR a zpětná vazba ....................................................... 117

5.6.2 Návštěvnost stránek .................................................................................. 119

5.6.3 Inovace a spolupráce s dalšími projekty ................................................... 120

ZÁVĚR ..................................................................................................... 122

REJSTŘÍK ............................................................................................... 123

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................ 124

POUŢITÉ ZDROJE ................................................................................ 126

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................. 136

8

Úvod

Čtení, četba, čtenářství – pojmy této práce a téţ hlavní kategorie kaţdého nejen

čtenářsky gramotného člověka. Kolik významů nabývají, tolik podob v nich můţeme

hledat. Lze se zajímat o pohled psychologický (funkce četby), fyziologický (proces

čtení) i společenský (trend čtenářství). Vnímáme i jemnější rozlišení. Motivy k četbě se

individuálně rozbíhají a tematicky, zájmově opět sbíhají, sdílejí, ať uţ z důvodu poznání

(vzdělávání), zábavy (relaxace), kultury (proţitek umění), ale třeba i léčby, resp.

léčebné terapie. Četba knih formuje osobnost člověka – kultivuje ji (vychovává), avšak

můţe působit i ozdravně či úlevně v případech, kdy čtenář pomocí četby vybraných

knih reflektuje a koriguje svůj pohled na svět i sebe sama. Zde hovoříme o biblioterapii,

jejíţ podstatu a varianty provedení si v této práci přiblíţíme.

Nejprve, v první kapitole práce, dojde k obecnému vymezení problematiky

biblioterapie. Druhá kapitola přinese konkrétnější uchopení této terapeutické metody

z pohledu psychoterapie (provázanost psychologického a pedagogické okolí

biblioterapie). Třetí kapitola se podrobněji zaměří na dílčí biblioterapeutické metody,

přičemţ přenese interpretaci jmenované problematiky do kontextu expresivních terapií

a ukončí teoretický výklad nastoleného problému.

V názvu práce se setkáváme i s dalším reprezentantem současného čtenářství, kterým je

webové prostředí, internet. Vyuţití moţností internetu vede k tvorbě řady kniţních

portálů a digitálních sbírek slouţících k podpoře čtenářství a četby všech literárních

ţánrů, témat i věkových skupin. Jedním z nich je i specializovaný webový portál

BiblioHelp orientující se na kniţní nabídku z oblasti biblioterapie. Případová studie

portálu BiblioHelp (pátá kapitola zaměřená na popis a zhodnocení aplikace biblioterapie

do prostředí internetu) se stává ústředním tématem a její popis hlavním cílem textu –

jako celek zastupuje praktickou část práce; za úvod do problematiky webového

zpracování biblioterapie lze povaţovat kapitolu předcházející, v níţ dochází k rozboru

on-line biblioterapie u nás a v zahraničí.

Slova, věty a texty (v tištěné i on-line podobě) mohou „léčit i zraňovat“. Tato práce se

bude snaţit přiblíţit netradiční způsob realizace první z uvedených moţností. Bude

hledat spojnice a vazby mezi četbou, léčbou (terapií) a moţnostmi internetu – cesty, ke

kterým se můţe v případě potřeby přidat a připojit kaţdý z nás…

9

1 Vymezení problematiky biblioterapie

Čtení můţe pomoci a sehrát roli, jeţ jinak patří psychiatrovi. Nemocný potřebuje podnět

zvenčí, avšak zákrok se zároveň musí završit v jeho nitru. A to je přesně definice

čtení a právě jen čtení. Působí jako lék, který nám v období vyčerpání vrací

duchovní síly a vůli. Pod jeho ochranou se dokáţeme uzdravit.

Marcel Proust

Pojem biblioterapie pochází z řeckých slov: „biblio“ kniha a „therapia“ uzdravování.1

Jako první tento pojem pouţil americký farář Samuel McCord Crothers (1916).

Biblioterapie je metoda psychoterapie vyuţívající léčebné a podpůrné účinky četby.

Jejím synonymem je „léčba četbou“. Můţe být individuální (svépomocná) či

skupinová.2 V tomto smyslu chápeme biblioterapii jako určitou „léčebnou pomůcku“,

která pracuje s emočními a duševními proţitky čtenáře (téţ klienta či pacienta)3 a která

je indikována v závislosti na tom kterém problému, proţívané zátěţové situaci, v níţ se

čtenář a jeho psychika aktuálně nacházejí. Jedná se tedy o práci se čtenáři i s texty –

cílem biblioterapie je sestavit správný výběr četby, takový, který bude pro čtenáře v jeho

tíţivé situaci přínosem, uvede ho do souvislostí, naznačí mu moţná východiska z dané

situace, pomůţe mu s problémem se vypořádat, přenést se přes něj apod.

Jinými slovy: „Proces biblioterapie je zaměřený na racionální, ale hlavně emoční

percepci vybraného díla. Smyslem terapie je reflexe proţívané zátěţové situace na

pozadí četby knihy, při níţ dochází u pacienta k celkovému uvolnění nahromaděného

psychického napětí, ke katarzi, vhledu, uvědomění si významu proţívané situace,

k jejímu přijetí, vyrovnání, téţ k obnově radosti ze ţivota, podpoře osobní spokojenosti

apod. Jedná se o pozitivní ovlivnění psychosomatického stavu trpícího jedince

a o posílení jeho psychické odolnosti a vyrovnanosti (navíc samotným čtením dochází

u čtenáře k rozvoji fantazie, tvořivosti, kritického myšlení, komunikačních schopností

atd.).“4

1 HÁNDLOVÁ, Olga. Vyuţití biblioterapie v zátěţových situacích. Brno: Masarykova univerzita,

Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr

Škyřík. S. 11. 2

KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. © 2005 [cit.

2010-02-20]. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/cze/ktd>. Dále jen TDKIV. 3 V práci bude pouţito všech označení pro příjemce textu (čtenář, klient i pacient) – vţdy v závislosti na

konkrétním výkladu a jeho tematickém zaměření. 4

Biblioterapie [online]. 23. 2. 2009 [cit. 2010-02-20]. Dostupný z WWW:

<http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Biblioterapie>.

10

Z dosavadního textu lze odvozovat na léčebnou, psychoterapeutickou5 funkci čtení,

kterou je moţno dále doplnit o další aspekt, kterým je výchovné uţití četby, coţ

rozšiřuje pole působnosti biblioterapie o osobnostní rozměr – jejím zájmem je tedy jak

duševní zdraví člověka, tak i jeho osobnostní růst. Uvedené koresponduje s širším

vymezením termínu „therapeia“, pod nímţ se v původním slova smyslu myslí léčba

i výchova a vzdělávání (souhrnně se jedná o „doprovázení“)6.

1.1 Členění biblioterapie a role biblioterapeuta

Provázanost léčebného a výchovného prvku biblioterapie naznačuje na

interdisciplinární charakter této disciplíny (na jejím procesu a průběhu se mohou

podílet kromě psychoterapeutů, poradenských psychologů, psychiatrů a knihovníků téţ

pedagogové, sociální pracovníci, zdravotníci a další odborníci působící v široké škále

pomáhajících profesí; zástupci všech jmenovaných odborností mohou kandidovat na

post biblioterapeuta7), na přesah do příbuzných společenských i humanitních oborů (viz

dále kapitola 2 Biblioterapie a její pedagogické a psychologické okolí, s. 16) a na její

uţší a širší vymezení dle konkrétního příjemce, resp. cílové čtenářské skupiny.

Jako u jakékoliv jiné profese i v případě biblioterapeuta platí, ţe efektivní výkon

činnosti je podmíněn faktory typu 1) potřeba osobnostních předpokladů (např. emoční

stabilita, empatie, tolerance, trpělivost, soudnost, týmový duch, ochota učit se, …),

2) dosaţené vzdělání a nabyté zkušenosti (kvalifikovaný terapeut, psychoterapeut,

kontra terapeut laik, knihovník) a 3) motivace včetně schopnosti sebereflexe (umět si

uspokojivě zodpovědět otázku po tom, proč danou práci vykonávám).

5 Psychoterapie – soubor verbálních i neverbálních technik, kterými terapeut působí (individuálně či

skupinově) na duševní zdraví klienta/klientů (pozitivní ovlivnění psychiky, sebeobrazu apod.). Smyslem

terapie je řešení konkrétních problémů, plnohodnotné zařazení pacienta zpět do společnosti atd. 6 Nejednoznačné vymezení pojmu biblioterapie souvisí se vznikem dalších označení, která se s tímto

termínem zaměňují, např. kategorie „bibliodiagnostika“ (lékařské pojetí), „biblioprofylaxe“ (preventivní

vyuţití literatury) či „biblioporadenství“ (technika biblioterapie). 7 O. Hándlová objasňuje rozdíl mezi knihovníkem a biblioterapeutem takto: „Knihovník, jako poradce při

výběru knih, pomáhá najít takové knihy a informace, jaké uţivatel poţaduje. Oproti tomu biblioterapeut

vybírá uţivateli takové knihy, jaké by měl chtít, aby mu pomohly. Biblioterapeut je tedy člověk, který se

neustále vzdělává především v psychologii, v literatuře a zajímá se hlouběji o témata určená pro

biblioterapii. Biblioterapeutem se můţe stát a často jím bývají psychologové, lékaři a dostatečně

erudovaní knihovníci.“ Viz HÁNDLOVÁ, Olga. Vyuţití biblioterapie v zátěţových situacích. Brno:

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. Vedoucí

diplomové práce Mgr. Petr Škyřík. S. 12. Srov. s termínem „biblioterapeut“ (TDKIV): „Odborný

pracovník vyuţívající procesu čtení jako pomocného prostředku při působení na uţivatele, kteří se

vyrovnávají s osobními emocionálními, mentálními a sociálními problémy.“

11

1.1.1 Širší a uţší pojetí biblioterapie a typologie knih

U širšího pojetí biblioterapie se jedná o záměrné působení četby na psychický stav

čtenáře-klienta, který je ovlivněn krizovou ţivotní situací způsobenou nejrůznějšími

vnějšími a vnitřními faktory a vlivy. Můţe jít o proţívanou nemoc psychického

i somatického původu, tělesný či smyslový handicap, psychické vyčerpání, existenciální

úzkost, sociální problém (otázka mezilidských vztahů, stres, sociální vyloučení, …)

apod. Citlivou rizikovou skupinou jsou především dlouhodobě léčení pacienti umístění

v nejrůznějších zdravotnických zařízeních (nemocnice, ústavy, léčebny, …) a dále lidé,

kteří byli vytrţeni ze svého dosavadního způsobu ţivota, anebo jsou nuceni absolvovat

pobyt v sociálních ústavech typu domov důchodců, dětský domov, vězeňské nápravné

zařízení atd. Naopak nevhodnými klienty biblioterapie jsou psychotici, kompulzivní

neurotici či přecitlivělí pacienti (příliš senzitivní a labilní pacienti).

Příjemcem terapie můţe být tedy jak pacient, tak „běţný čtenář“ bez trvalého

psychického či fyzického zatíţení, avšak aktuálně proţívající emoční či osobnostní

krizi. Z takto široce pojatého rozsahu biblioterapie vysvítá, ţe její principy a metody lze

pouţít s ohledem na jakoukoliv věkovou skupinu klientů (senioři, týrané či opuštěné

děti, mládeţ, hospitalizovaní pacienti, oběti domácího násilí, závislí, nezaměstnaní,

vězni, …), kterým četba vhodných knih můţe přinést úlevu ve svém trápení či orientaci

ve svém problému. Zejména u hospitalizovaných pacientů je důleţité udrţovat pouto

s okolním světem, uspokojovat a podporovat jejich kulturní potřeby, zprostředkovat

smysluplné vyuţití volného času, kterým pacient disponuje apod.

K léčbě lze vyuţít jak beletristických knih, tak naučných publikací: „Knihovník-

biblioterapeut má zacházet s biblioporadenstvím jako s moţností, jak pomoci klientovi

při hledání řešení ţivotních problémů prostřednictvím seznámení se stejnou situací

v nabízeném textu. První moţností je beletrie. Knihovník by měl selektovat a vybírat ty

knihy, které se přímo dotýkají nebo přibliţují reálné situaci, resp. budovat vlastní

knihovní fond (databázi) pro potenciální klienty. Bylo by dobré, kdyby knihovník

disponoval několika texty, které se týkají jednotlivých problémů, s různým zakončením

a různou mírou sloţitosti situace fiktivního hrdiny… Některé příběhy musí mít

konkrétní zakončení, jiné mohou obsahovat více metafor a moţnost svobodného

12

vnímání textu.“8 Příběhy jsou obzvláště vhodným formátem biblioterapie. „Pouţije-li se

příběhu v pravou chvíli a vhodnou formou, můţe se stát nejdůleţitějším prvkem

terapeutického úsilí, protoţe můţe přispět ke změnám v postojích a chování.“9 Příběhy

spolu s pohádkami, humorem, fantasy, sci-fi či literaturou dobrodruţnou řadíme mezi

tzv. „sedativa“ (materiály a knihy uklidňující), společenské romány a biografie

povaţujeme za materiály reflexní; romány jsou téţ vhodnou nemocniční četbou.

Poradenské publikace, příručky či popsané klinické případy bývají zdrojem obecných

rad i konkrétního poučení (jejich předmětem zájmů se stávají témata typu asertivita,

schopnost bránit se před manipulací, umění vyjednávat, smírné řešení konfliktů apod.),

nabízí informace, formují rozhodnutí klienta a přispívají k řešení jeho problému. Tyto

knihy píší na základě své praxe přímo psychologové, psychiatři či psychoterapeuti,

a proto se obvykle jedná o hodnotné, relevantní a přínosné svépomocné zdroje.10

Vliv

naučných publikací na duševní stav pacienta podléhá jiným výzkumným metodám, neţ

které se pouţívají v případě beletrie. Při terapii lze vyuţít obou typů knih, upřednostňuje

se začít s naučnou publikací (pochopení problému) a poté pokračovat beletristickým

titulem (inspirace pro osobní ţivot).11

Populárně-naučné literatuře (včetně cestopisné)

vymezujeme funkci „stimulativ“ (stimulativní texty).

Při sestavování doporučené četby musí knihovník-biblioterapeut úzce spolupracovat

s ošetřujícími lékaři – je třeba být přesně informován o povaze nemoci a o tělesném

a dušením stavu klienta, aby četba vybraných knih přinesla pozitivní účinek „Nesprávně

8 KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie – léčba četbou. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2008,

60, 0708, [cit. 2010-02-20]. Dostupný z WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-

2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm>. ISSN 0011-2321. 9 PESESCHKIAN, Nossrat. Kupec a papoušek: vyuţití orientálních příběhů v psychoterapii názorné

příklady pro výchovu a sebeovlivňování. Brno: Cesta, 1996. ISBN 80-85319-60-8. S. 8. 10 Nehledě na odlišnost ve kvalitě zpracování tématu se na prvních příčkách oblíbenosti u indikací

deprese, úzkosti a traumata objevují svépomocné tituly, které vycházejí s principů kognitivně-

behaviorální terapie, dále ty, jejichţ autory jsou profesionálové na duševní zdraví člověka (nejlépe

s doktorským titulem) či specialisté. Toto zjištění se týká amerického biblioterapeutického výzkumu

popisovaného v článku: REDDING, Richard E., et al. Popular Self-Help Books for Anxiety, Depression,

and Trauma: How Scientifically Grounded and Useful Are They?. Professional Psychology: Research

and Practice. 2008, Vol. 39, No. 5, 537–545. Na základě podrobně rozebraných měřítek v textu (vědecké

zaměření knihy, splnění očekávání, speciální poradenství, uţitečnost rad a celková prospěšnost titulu)

vzešel k daným problémovým oblastem „Seznam nejoblíbenějších titulů“ (50 knih). Výsledný kniţní

soubor vykazuje aktuálnost (publikace většiny knih v období 2000 aţ 2005), stvrzuje potřebu odborné

garance, preferuje autory muţe a téma deprese. 11

Na základě výzkumu z článku: CAMPBELL, Linda F.; SMITH, Thomas P. Integrating Self-Help

Books Into Psychotherapy. Psychotherapy in Practice. 2003, Vol. 59, No. 2, 177-189. Kromě vztahu

naučné vs. beletristické biblioterapeutické literatury se dále text zabývá uţitím biblioterapie jakoţto

doplňku či integrující sloţky psychoterapeutické léčby a klinickým vs. podpůrným pojetím této péče.

13

zvolená kniha by moha zdravotní stav nemocného i zhoršit – navodit depresívní nálady,

nadměrné vzrušení, které můţe mít i záporné fyziologické účinky (stoupne krevní tlak,

teplota apod.). Zejména je třeba brát v úvahu duševní stav a náladu nemocného, aby

obsah knihy přispěl k jeho dobré dušení pohodě, navodil pocit reálné vyhlídky na

vyléčení, překonání momentálního chorobného stavu, povzbudil pacienta a dodal mu

chuť k ţivotu.“12

Taktéţ se musí respektovat individuální charakter čtenáře, který se

různí s dosaţeným věkem, proţitými ţivotními zkušenostmi, sociálním statusem,

emoční a rozumovou vyspělostí atd.

Uţší pojetí biblioterapie se dotýká přímo psychicky nemocných jedinců a jejich

duševních chorob (uţití např. při léčbě afektivních poruch, schizofrenních

a neurotických onemocnění, u léčby závislostí, …). Zde hovoříme o řízené četbě

probíhající pod dozorem lékaře s případnou odbornou knihovnickou asistencí.

1.1.2 Biblioterapie individuální a skupinová

Biblioterapií lze působit jak na jednotlivce (individuální biblioterapie), tak na

terapeutickou skupinu (skupinová biblioterapie). Individuální přístup počítá s aktivitou

na straně čtenáře, s jeho ochotou se svěřit, sdílet své trápení, přání, touhy, představy

a sny. Upřímný a otevřený rozhovor je předpokladem správného výběru četby –

vypovídá o osobě pacienta, směřuje knihovníka k volbě titulu. Dalšímu výběru knihy

předchází pohovor o přečteném, čtenářská zpětná vazba a reflexe. Tímto způsobem lze

četbu vést, korigovat a ţádoucím směrem řídit. Řízenou četbu popisuje L. Vášová

následovně: „Řízená četba je systematický proces, v němţ knihovník na základě

podrobné znalosti čtenáře plánovitě a cílevědomě ovlivňuje jeho četbu, aby se rozvíjela

ţádoucím směrem. Při řízení četby se uplatňuje hluboká znalost literatury, je třeba

vycházet ze znalostí čtenářových zájmů a z jasné představy cílů, aby doporučovaná

kniha logicky navazovala na knihy jiţ přečtené, aby prohlubovala nebo rozšiřovala

čtenářův zájem a vedla k novým poznatkům a vědomostem.“13

Sdílnost čtenáře nelze

ovšem vyţadovat – pokud tato není projevena a v kontaktu chybí, můţe být čtenář

naveden ke knihám i jiným způsobem, např. odkazem na příslušnou literaturu ve fondu

12

VÁŠOVÁ, Lidmila; ČERNÁ, Milena. Bibliopedagogika. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, 1989. ISBN 800424503X. S. 53. 13

VÁŠOVÁ, Lidmila. Čtenáři a uţivatelé informací. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

1987. S. 112.

14

knihovny, přístupem k relevantním informačním zdrojům, databázím apod. V tomto

případě se knihovník neujímá role biblioterapeuta, působí jako informační poradce

(referenční knihovník). V obou případech provoz biblioterapie předpokládá existenci

dostatečných biblioterapeutických zdrojů (např. seznamy vhodné literatury) a jejich

klasifikaci; moţnost poradenství a místo k nerušené četbě má být v knihovně

samozřejmostí.

Skupinové pojetí je vedené formou dynamické skupinové terapie (ideální sloţení

skupiny by mělo být v počtu 8–10 členů), které předsedá psychoterapeut s případnou

asistencí odborného knihovníka, popř. ten můţe sezení přímo samostatně vést jako

biblioterapeut. Forma sezení má podobu organizovaného předčítání a následné diskuse

o přečteném ve vztahu ke zvolenému problému. Četba příslušné literatury vzbuzuje

u skupiny emoce, vyvolává vzpomínky, oţivuje záţitky, je předmětem sdílení

a společné reflexe, při níţ se dostávají do střetů individuální postoje, stanoviska, názory

a zkušenosti členů skupiny. Tyto konfrontace jsou velice přínosné – silně vypovídají

o charakteru a osobnostních rysech zúčastněných, čímţ přispívají k doplnění

osobnostního profilu kaţdého jedince a k posílení efektivity vlastní léčby. Skupinová

biblioterapie iniciuje atmosféru důvěry, intimity, neformálnosti; členové mají touhu si

pomoci. Můţe se odehrávat jak v léčebném zařízení, tak v knihovně, která je její

součástí. Biblioterapeutická sezení mají mít následující strukturu: 1) zahájení (první

kontakt s klienty – dobře se připravit na první schůzku, dále ritualizace následných

setkání), 2) tzv. rozehřívací techniky (uvolnění atmosféry, navázání vztahu důvěry –

techniky relaxace), 3) hlavní činnost (práce s texty, kaţdé sezení jeden smysluplný

celek, kombinace aktivit), 4) diskuse a zpětná vazba (rozbor čteného, vlastní názory,

sdílení, konfrontace, …) a 5) závěr (shrnutí setkání, popř. téţ ritualizace).14

Také začlenění biblioterapie do komplexní psychoterapeutické péče se odehrává za

určitých předpokladů, těmi jsou: 1) ochota spolupráce lékaře s biblioterapeutem,

2) dobrovolná účast na biblioterapeutickém sezení, 3) jistá úroveň intelektu klienta,

4) vzdělanostní výbava biblioterapeuta a 5) vzájemná důvěra a respekt mezi klientem

a biblioterapeutem.

14

Do praxe skupinové biblioterapie můţeme nahlédnout např. v článku: HEBNAROVÁ, Daniela. Kniha

je lék. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 12 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/kniha-jako-lek>. ISSN 1802-9736. Autorka v něm popisuje vlastní

biblioterapeutické působení mezi pacienty Psychiatrické léčebny v Kroměříţi.

15

1.1.3 Další členění biblioterapie

Z dosavadního výkladu vyplývá, ţe pro praktikum biblioterapie je typické propojení

dvou profesí – jde o společnou práci odborného knihovníka (biblioterapeuta) a lékaře

(psycholog, psychiatr, psychoterapeut). Míra zapojení do procesu oblasti léčby se

u kaţdého z výše uvedených odvíjí dle konkrétního typu realizované biblioterapie (dle

R. J. Rubin):

biblioterapie klinická – je praktikována v otevřeném nebo uzavřeném prostředí

(např. psychoterapeutická sezení v nemocnicích nebo v soukromých ordinacích

s klienty s poruchami emocionálními nebo s poruchami chování). Hlavním

prostředkem terapeutickým je literatura sebepoznávací, vyvolávající mezi jinými

také pocity hledání, očištění, projekce;

biblioterapie institucionální – má spíše didaktický charakter. Je pouţívána

literatura, která zachycuje zdravotní stav pacienta. Patří sem také relaxační

literatura. Adresáty jsou v tomto případě hospitalizovaní pacienti;

biblioterapie vývojová – je určena pro skupiny nebo individuální klienty. Jedná

se o jedince, kteří nemají zdravotní problémy. Vybrané didaktické texty a texty

názorné mají podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou

vyrovnanost.15

„Jak je patrné, realizování klinické biblioterapie spadá pouze do kompetence

psychoterapeutů. Není moţné, aby tuto terapii praktikovali knihovníci, pedagogové,

sociální pracovníci, i kdyţ by měli určité psychologické vzdělání. Mohou se zde

uplatnit jako terapeuti-asistenti, kteří pracují pod vedením psychoterapeuta.“16

(viz uţší

pojetí biblioterapie, s. 13). Biblioterapii institucionální a vývojovou řadíme do pojetí

širšího, v němţ svoji důleţitou roli hraje specializovaná knihovnická profese.

V kaţdém případě se vţdy jedná o doplňkovou formu léčby.

15

KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2008,

60, 0708, [cit. 2010-02-20]. Dostupný z WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-

2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm>. ISSN 0011-2321. 16

Tamtéţ.

16

2 Biblioterapie a její pedagogické a psychologické okolí

Říci, ţe autor je čtenářem nebo čtenář autorem, vidět knihu jako lidskou bytost nebo

lidskou bytost jako knihu, popsat svět jako text nebo text jako svět,

to jsou způsoby pojmenování čtenářského umění.

Alberto Manguel

Biblioterapie vyvěrá především z poznatků psychiatrie, psychologie, téţ i pedagogiky.

Psychologií čtenáře (i autora), procesy a působením četby, jejím vývojem

a usměrňováním se zabývají tyto aplikované disciplíny: 1) bibliopedagogika

a 2) bibliopsychologie.

2.1 Bibliopedagogika

Bibliopedagogika zkoumá výchovné působení knihy a četby, orientuje se na specifické

knihovnické metody práce se čtenáři. Jejím cílem je formace čtenářské kultury

a výchova k aktivnímu a efektivnímu čtenářství. Bibliopedagogika, propojující v sobě

poznatky z knihovnictví a pedagogiky, má blízko k tomu, co označujeme pojmem

„informační výchova“17

– její metody práce s literaturou napomáhají k absorpci

ţádaného mnoţství informací, k utřídění poznatků a k orientaci v problematice (tištěné

i elektronické informační zdroje). Tím vším přispívají k rozvoji čtenářské osobnosti,

jeho rozhledu a k tvorbě hodnot. Jsou jimi např. knihovnické besedy, lekce, literární

večery, autorská čtení, přednášky, diskuse, konference, workshopy, … neboli „akce“

knihoven realizované na podporu četby, čtenářství a literární gramotnosti18

vůbec;

biblioterapeuticky laděné setkání povaţujeme za jeden z příkladů těchto akcí.

17

Téţ „informační vzdělávání“ – předmětem zájmu je informační gramotnost, schopnost práce

s informacemi od fáze definice informačního poţadavku přes vyhledávání v informačních zdrojích aţ po

efektivní vyuţití informací (analýza, syntéza, prezentace); téţ přeměna informací ve znalosti. 18 Literární gramotnost – jedna ze sloţek informační gramotnosti (IG) – zabývá se prací s textem, resp.

jeho pochopením a interpretacemi (mezi další sloţky IG patří dokumentová gramotnost, numerická

a jazyková, všechny dohromady tvoří ICT -funkční- gramotnost, která spolu s etickým rozměrem vyuţití

informací vymezuje pole působnosti IG). Podrobněji např. DOMBROVSKÁ, Michaela. Informační

gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna. [online]. 2004, roč. 15, č. 1 [cit. 2010-03-22].

Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html>. Vybavenost člověka reflektovat

(individuálně i v sociálních kontextech) všechny druhy textů se označuje téţ jako „čtenářská gramotnost“

– vede čtenáře k porozumění, sebevýchově a k aktivní účasti na chodu společnosti. Více viz Sborník

příspěvků z Metodických portálů www.rvp.cz: výběr příspěvků: čtenářská gramotnost. Praha: Výzkumný

ústav pedagogický, © 2008, 96 s. ISBN 978-80-8700-18-2.

17

2.1.1 Metodická práce se čtenáři

Aktivity knihoven můţeme dělit dle toho, na jakou čtenářskou skupinu chtějí cílit.

Existují metody 1) individuálního působení na čtenáře a metody 2) kolektivního

(skupinového) působení. Individuální charakter mají např. rozhovory se čtenáři a téţ

sem řadíme (výchovné) řízení četby. Na rozdíl mezi rozhovorem a řízenou četbou jsme

jiţ narazili při vkladu individuální biblioterapie (s. 13). Ze skupinových a kolektivních

aktivit si představíme knihovnické besedy, exkurze, předčítání, diskuse, přednášky

a lekce.

Knihovnické besedy mívají propagační, diskusní a mnohdy i vzdělávací a kulturní ráz.

Zaměřují se jak na čtenáře knihovny (např. školní děti), tak na širokou veřejnost (např.

senioři ve městě). Propagační charakter mají taková setkání, která čtenářům představují

určitou knihu, autora či propagují konkrétní téma, novinky nebo nově zaváděné sluţby

knihovny apod. Jejich koncepce připomíná přednášku s praktickými ukázkami, po níţ

následuje diskuse s posluchači, návštěvníky akce.19

Exkurze do knihovny má taktéţ dvojí charakter – jde o propagaci místa a jeho sluţeb,

která svým obsahem účastníka exkurze vzdělává. Poučení vede uţivatele knihovny

k orientaci v nabízených dokumentech a sluţbách knihovny a k samostatnosti. Má

smysl pro všechny účastníky vzdělávací soustavy (ţáci základních škol, studenti

středních a vyšších škol i vysokoškolští studenti).

Předčítání řadíme do práce s dětským čtenářem (např. návštěva knihovny dětmi ze

školky), nebo můţe jít o součást jiné akce, např. školní besedy či besedy s dospělými

čtenáři. Předčítání je spojeno s uměleckým projevem, přednesem, působí na estetické

cítění posluchače – představuje určitý literární sloh, autorský styl práce se slovy

a textem apod.

19

V besedách vedených v rámci biblioterapie dochází ke shrnutí nejdůleţitějších poznatků

z probírané knihy (obvykle populárně naučná příručka) a ke společné diskusi. Smyslem besedy je

prohloubení vhledu pacienta do konkrétního problému, přičemţ následná diskuse usnadňuje pochopení

textu a vstřebání přednesených informací. Tyto besedy lze realizovat na jednotlivých nemocničních

odděleních u pacientů, u nichţ se předpokládá určitá míra spolupráce na léčbě. Více viz ŠVANDOVÁ,

Marcela. Biblioterapie – léčba v rámci léčebné, rehabilitační a preventivní péče. Praha: Karlova

univerzita. Filozofická fakulta, Katedra psychologie, 2003. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jiří

Šípek. S. 78. Uvedené se vztahuje i k akci typu přednáška.

18

Diskuse jsou logickou součástí akcí typu beseda, přednáška apod., avšak lze je

realizovat i samostatně. Diskusní večer předpokládá účast diskutujících k určitému

tématu, obvykle z oblasti kulturního či společenského vyţití nebo politického spektra.

Diskusi řídí knihovník, popř. můţe být k účasti přizván odborník na dané téma. Diskuse

jsou otevřené veřejnosti.

Přednášky se můţe zhostit jak odborník z dané oblasti, tak i knihovník jakoţto

informační pracovník (např. v roli lektora informačního vzdělávání apod.).

Knihovnické lekce jsou součástí informačně-vzdělávací politiky konkrétní knihovny.

Mívají strukturu vyučovací hodiny a jejich smyslem je realizace informační výchovy.

Uvedený výčet zdaleka nepokrývá všechny moţnosti práce se čtenáři, je pouze

ilustrativní a metodicky návodný. Při organizaci konkrétní akce je třeba vţdy brát ohled

na vlastní čtenářskou obec (cílová skupina), na místo, kde se chceme jako knihovna

působit, resp. na komunitní charakter knihovny20

jako takové. Další otázkou je

propagace knihoven, jejich sluţeb a všech realizovaných akcí (marketing knihoven), ať

uţ místního či celorepublikového rozsahu (národní kampaně na podporu čtenářství)21

a v neposlední řadě i provazba na webový obsah, resp. pouţívání nástrojů webu 2.0

vyuţitelných nejen pro propagaci, ale i k tvorbě náplně pořádané akce, která můţe za

pomoci nástrojů nových technologií dostat jinou podobu a jí odpovídající inovativní

charakter.

20

Podrobněji ke komunitní funkci knihoven viz MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejné knihovny jako komunitní

centra obcí s přihlédnutím ke komunitnímu vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta,

Ústav české literatury a knihovnictví, 2007. 72 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. 21

Marketing knihoven přichází ke slovu společně s vývojem knihovny jakoţto instituce, která má ze

svého postavení plnit funkci společenskou (vzdělávací, kulturní, …) – poskytovat unikátní (nekomerční)

sluţby, na jejichţ existenci je třeba vhodně poukázat – ve světě trţním, komerčním. Trend výjimečných

sluţeb koresponduje s originálním pojením propagace (např. kreativní a netradiční guerillový marketing

lze vyuţít jako jeden z moţných nástrojů). K marketingu knihoven – více viz např. FOBEROVÁ, Libuše.

Knihovna jako nekonečný příběh, který se lidé učí číst (Marketing pro veřejné knihovny). Knihovnický

Zpravodaj Vysočina.[online]. 2009, roč. 9, č. 2 [cit. 2010-03-06]. Dostupný z WWW:

<http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1136>. ISSN 1213-8231.

19

2.2 Bibliopsychologie

Bibliopsychologie22

zkoumá vliv četby na duševní ţivot člověka (psychika), zaměřuje se

na průběh psychických procesů během četby. Zabývá se tedy vztahy autor-kniha-čtenář.

Zajímá se předně o to, „proč některé knihy jsou čteny více, jiné méně, proč spisy

jednoho autora jsou oblíbenější neţ spisy jiného, proč se čtenář k některým knihám

vrací a jiné ani nedočte apod.“23

Jejím cílem je pochopit psychologii čtenáře i autora,

potaţmo ediční a distribuční kniţní politiku (přesah do oblasti sociologie).

Vztah čtenář-kniha-autor je zaloţen na nepřímé, zprostředkované sociální komunikaci:

„Literární autor (původce informace) předává prostřednictvím svého díla (kanálu)

čtenáři (příjemci informace) určité specifické informační obsahy. Dochází k působení

těchto obsahů na psychiku čtenáře a v důsledku toho i ke změnám v jeho mentalitě.

Obsah knihy tedy působí na osobnost jedince a na druhé straně osobnost jedince

ovlivňuje způsob vnímání textu.“24

Na ţádný vztah, čtenářko-autorský nevyjímaje, nelze pohlíţet jinak neţ ve vzájemné

interakci. Zkoumání tohoto vztahu se stalo celoţivotní náplní Nikolaje Alexandroviče

Rubakina (1862–1946), zakladatele bibliopsychologie. U autora si N. A. Rubakin všímá

jak jeho osobnostní charakteristiky (typologie, určení temperamentu, míry talentu, vloh,

nadání a dalších vrozených i v průběhu ţivota získaných dispozic), tak výsledků

autorské literární činnosti (sleduje kvantitativní hledisko vyjádřené produktivitou práce

a zvolenými literárními ţánry i kvalitativní stránku děl čili myšlenkovou hloubku

a autentičnost textů). Čtenáře vymezuje typově. Mezi čisté typy řadí čtenáře 1) verbálně

auditivní (ti, kteří jakoby v duchu slyší psané myšlenky), 2) verbálně vizuální (lidé,

kteří své myšlenky vidí jako napsané na papíře) a 3) verbálně motorické (myšlení spjato

s artikulačními pohyby). Dále čtenáře dělí na typy 1) vizuálně-motorické, 2) vizuálně

auditivní a 3) motoricko-auditivní. Zdůrazňuje, ţe absolutní pochopení knihy ze strany

22

Bibliopsychologií a jejím vývojem se zabývá např. práce: PETROŠOVÁ, Karla. Vznik a vývoj

bibliopsychologie. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a

knihovnictví, 2005. 91 s. Vedoucí práce Mgr. Daniela Hebnarová. 23

VÁŠOVÁ, Lidmila; ČERNÁ, Milena. Bibliopedagogika. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, 1989. ISBN 800424503X. S. 62. 24

ZEMANOVÁ Klára. Dětské čtenářství a aktivity českých kniţních veletrhů na jeho podporu. Brno:

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet informačních

studií a knihovnictví, 2008. Vedoucí diplomové práce Mgr. et Mgr. Lenka Hořínková-Kouřilová. S. 14.

20

čtenáře není moţné, a to z toho důvodu, ţe čtenář nemůţe nikdy znát podmínky, za

kterých kniha vznikla (tyto nelze ani beze změny zreprodukovat), duševní stav autora si

můţe nanejvýš domýšlet, stejně jako další okolnosti, které se se vznikem díla pojí.

Správně ovšem vyvozuje potřebu knihovníka znát svoji čtenářskou obce – tato znalost

je nezbytná při výběru knih, akvizici a při doporučování vhodných titulů.

2.2.1 Psychologie čtenáře a funkce četby

Psychologie čtenáře souvisí s jeho osobností (dynamický souhrn všech sloţek

duševního ţivota v integraci s tělesnými projevy – vyjádření proţitků postoji, chováním

a jednáním člověka, téţ osobní přístup k ţivotu), s konkrétními čtenářskými potřebami

a kulturními či intelektuálními zájmy, které dotyčný pociťuje. „Četba se pro mnohé lidi

stává potřebou a to tehdy, nachází-li člověk v literatuře odpovědi na své otázky. Potřeba

číst má určitý směr, určitý cíl, určitou intenzitu a trvalost. Potřeba číst vytváří čtenářský

neklid spojený s tendencí opatřit si konkrétní knihu nebo literaturu s určitou tematikou.

Intenzita čtenářské potřeby je proměnlivá, mění se se čtenářskou nasyceností

a s objevováním či zanikáním ţivotních problémů.“25

Čtení je tedy individuální

záleţitost bez ohledu na formu percepce literárního obsahu: „Proces čtení označujeme

proces vnímání a uvědomování si významu čteného textu, slova, která mají určitý obsah

a formu. Forma je psaná nebo tištěná podoba slova, obsah je konvenční význam. Čtení

je tedy dešifrování grafických znaků a chápání významu slov na základě spojování

jejich obsahu a formy.“26

Dvě výše uvedené citace definující potřebu četby a proces čtení naráţí na rozdílnost

mezi oběma pojmy; čtení a čtenářství je třeba od sebe rozlišovat. Čtení je chápáno jako

„dekódování“ znaků přinášející význam, v němţ je moţno hledat smysl – tázat se po

záměrech textu, autora, hledat odpovědi na vlastní otázky, problémy apod. Významnou

roli zde hraje subjektivita a vše to, co formuje osobnost čtenáře. Na čtení tedy pohlíţíme

jak z psychologického, tak fyziologického hlediska (nácvik čtení, čtenářské návyky,

poruchy čtení atd.). Je předpokladem k četbě.

25

VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. Praha: ISV nakladatelství, 1995. ISBN 8085866072.

S. 32. 26

Tamtéţ, s. 34.

21

Na četbu nazíráme z pohledu funkce a čtenářského zájmu: „Četbu lze rozdělit na

funkcionální a literární. Funkcionální četba je utilitární (hledící na prospěch, uţitek), je

prostředkem informování, poučení, doplnění informací. Patří k ní četba příruček,

encyklopedií, odborné literatury apod. Literární četba klade důraz na psychologickou

(poučení, zábava) a estetickou (umělecký záţitek) funkci knihy. Vţdy určitým

způsobem obohacuje duševní ţivot člověka, a to jak svou obsahovou, tak formální

(vzhled, ilustrace atd.) stránkou.“27

Co se týče formy, tak ta u knihy28

nabírá multimediálních podob – o knihách

v odvozeném slova smyslu hovoříme téţ v souvislosti s eBooky (elektronické knihy)

a zejména s audioknihami (záznamy na zvukových nosičích typu audio CD, audiokazeta

CD MP3 či dostupné z internetových serverů ve formátech MP3 a WAV). Jedná se

o specifické dokumenty, digitální a zvukové, auditivní „ekvivalenty“ tištěných knih,

které tím, ţe působí na sluchové a vizuální smysly, rozšiřují či doplňují působnost

psaného slova (např. předčítání pohádek u dětí jako první vstup do literárního světa,

společné čtení s rodiči a učení se jazyku), umocňují čtenářský proţitek (např.

dramatizace textu jako podpora fantazie a uměleckého cítění čtenáře) nebo kompenzují

smyslový handicap či poruchy čtení (např. audioknihy jakoţto zdroje literárních děl

u nevidomých osob, práce s textem a slovní výbavou u dětí s dyslexií apod.). Příkladem

podpory a propagace účinků audioknih v jejich komplexním pojetí je činnost realizátorů

projektu Audioknihy.net.29

Rozšířené pojetí knihy téţ úzce souvisí se schopností člověka přijímat informace – čím

vícero smysly na nás podnět působí, tím lépe a snadněji jej přijmeme, zapamatujeme si

jej, proţijeme ho, uvědomíme, spojíme a zafixujeme (viz J. Cejpek a jeho pojetí

osobnostního fondu – endoceptu)30

. Téţ je vhodné brát ohled na konkrétní typ čtenáře

27

ZEMANOVÁ Klára. Dětské čtenářství a aktivity českých kniţních veletrhů na jeho podporu. Brno:

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet informačních

studií a knihovnictví, 2008. Vedoucí diplomové práce Mgr. et Mgr. Lenka Hořínková-Kouřilová. S. 11. 28

Dle TDKIV je kniha definována jako „rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnoţený

dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný

celek.“ 29

Projekt Audioknihy.net – portál audioknih provedený v co nejširším moţném měřítku (rozcestník knih,

akce, soutěţe, diskuse, …), je rozvíjen na půdě Kabinetu informačních studií a knihovnictví (Filozofická

fakulta Masarykovy univerzity, Brno). Viz Audioknihy.net [online]. © 2009 [cit. 2010-03-22]. Dostupný z

WWW: <http://www.audioknihy.net/>. 30

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum,

1998. 179 s. ISBN 8071847674. Kapitola 1.3 Informace jako psychofyziologický jev proces, s. 16-23.

22

(viz Rubakinova čtenářská typologie, s. 19). Vyuţití auditivních a audiovizuálních

dokumentů je tedy v biblioterapii velice ţádoucí a vítáno a to jak pro handicapované,

tak pro „běţné“ čtenáře-posluchače (viz téţ funkce předčítání a společného čtení

u skupinové biblioterapie, s. 14).

A jak působí četba svým obsahem? Míra intenzity proţitku z četby je opět podmíněna

psychickými dispozicemi čtenáře. Můţe být natolik hluboká, ţe čtenář přestane vnímat

své okolí a ponořen hluboce do sebe, do vlastního imaginárního světa, ztrácí kontakt

s realitou. „Svět této imaginace je budován z prvků vlastní zkušenosti, představ

a fantazie. Četba evokuje představy podle psychologických zákonů asociace, tedy

vybavování představ na základě podobnosti, kontrastu apod.“31

Četbu tedy můţeme

přiřadit k vrcholným duševním záţitkům: „Takové záţitky souvisí s okamţiky silného

proţitku krásy, dobroty nebo lásky. Maslow zachytil účinek vrcholných záţitků těmito

slovy. ‚Citová odezva při vrcholných záţitcích má zvláštní příchuť údivu, úţasu, úcty,

pokory a poddání se před takovým záţitkem jako před něčím vznešeným.‘ Téměř

mystické unesení, s nímţ se zde setkáváme, působí sjednocení jedince s vesmírem

a transu podobné zapomenutí na čas a prostor.“32

Percepce obsahu je stejnou měrou individuálním i dynamickým procesem. Vnímání

textu se u čtenáře mění v závislosti na dosaţeném věku (intraindividuální rozdíly

působení četby – stejná kniha je v různých ţivotních etapách hodnocena čtenářem

odlišně); taktéţ můţe být jeden text nazírán odlišně několika čtenáři (interindividuální

rozdíly působení četby – u jednoho čtenáře vzbudí určitý text naději, jiného rozlítostní

apod.).

Z psychologického hlediska lze rozlišovat tyto účinky četby:

instrumentální – (téţ čtení účelové, informativní), jedná se o takovou četbu, při

níţ čtenář hledá konkrétní odpovědi na své otázky, řeší určitý problém či

konkrétní praktickou situaci, zajímají ho fakta (ţárově převaţuje naučná

literatura);

31

VÁŠOVÁ, Lidmila; ČERNÁ, Milena. Bibliopedagogika. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, 1989. ISBN 800424503X. S. 51. 32

DRAPELA, Victor J. Přehled teorií osobnosti. 5. vyd. Praha: Portál, 2008. SBN 9788073675059. S.

141.

23

prestiţní – váţe se na sociální postavení čtenáře, četba příslušné literatury

umocňuje vědomí příslušnosti čtenáře k dané skupině, posiluje jeho sebeúctu,

souvisí s prestiţí a identifikací sama sebe i skupinově sdílených hodnot;

potvrzovací – obdobná funkce, čtenář je uspokojován prostřednictvím literatury,

v níţ nachází potvrzení svých názorů, stanovisek a postojů (pozitivní působení

na osobnost čtenáře, na pevnost jeho rozhodování a svobodného jednání);

estetické – literatura působící svým obsahem i formou na estetické a kulturní

cítění čtenáře, vede jej (a vychovává) k utváření estetických a morálních hodnot,

kultivuje osobnost, čtenáře jazykově obohacuje (důleţité zejména u dětských

a dospívajících čtenářů); ţánrově můţeme zmínit např. poezii;

rekreační a únikové – jedná se takzvanou „oddychovou literaturu“ – nenáročnou

četbu, které má pobavit, vyplnit volný čas či působit relaxačně (úniková funkce

avizuje tendenci čtenáře odpoutat se od své současné situace do vlastního

imaginárního světa, v němţ dochází k projekci snů, přání a tuţeb);

psychoterapeutické – sledují se souvislosti vlivu čtení na duševní zdraví člověka,

z nichţ vychází podstata biblioterapie.

K terapeutické funkci četby se vyjadřuje ve své knize Kupec a papoušek

i N. Peseschkian: „… příběhy mají mnoho společného s léky. Pouţije-li se příběh

v pravou chvíli a vhodnou formou, můţe se stát nejdůleţitějším prvkem terapeutického

úsilí, protoţe můţe přispět ke změnám v postojích a chování.“33

2.2.2 Účinky biblioterapie

Přes bibliopsychologii, resp. psychologii čtenáře se opět dostáváme k ústřednímu

předmětu naší práce – k biblioterapii, která je s psychikou člověka úzce spjata.

Naznačené pozitivní účinky biblioterapie v úvodu textu (s. 9) si nyní více rozebereme.

33

PESESCHKIAN, Nossrat. Kupec a papoušek: vyuţití orientálních příběhů v psychoterapii:

názorné příklady pro výchovu a sebeovlivňování. Brno: Cesta, 1996. ISBN 80-85319-60-8. S. 8.

24

Hlavní fáze biblioterapeutického procesu dle C. Shrodes (téţ psychoterapeutické

funkce četby) jsou:

identifikace – projekce emocí, dojmů a myšlenek do fiktivního hrdiny, na němţ

demonstrujeme vlastní emoční rozpoloţení, to, co nás trápí a bolí; identifikace

s literárním hrdinou, nápodoba;

katarze (očištění) – následuje po odblokování negativních či potlačovaných

emocí (doprovázeno hněvem a zlobou klienta), téţ duševní očista (návaznost na

pojem abreakce – odreagování se, znovuproţití psychicky náročných událostí

s efektem úlevy);

náhled (vhled) – tzv. „zajetí na hlubinu“ – přímý pohled do vlastního nitra, plné

uvědomění si vlastní existence, pochopení sebe sama i svého okolí, přijetí (uţití)

– dochází k nahlíţení na problém z různých pohledů, hledáme a nacházíme nové

způsoby myšlení, jednání, chování a vnímání (nové pohledy na sebe i na svět

kolem, realističtější postoje k ţivotu); konstruktivní dialog pacienta

s psychoterapeutem, role diskuse po četbě. 34

Během jednotlivých fází biblioterapeutického působení tedy dochází u čtenáře-pacienta

k poznání, ţe se svým problémem není na světě sám, ţe i jiný lidé trpěli obdobnými

obtíţemi a podařilo se jim náročnou situaci zdárně překonat. Toto poznání můţe být

velice úlevné a současně inspirující a motivační k další práci na sobě. Pacient se

přestává vidět jednostranně, dostává nové duševní impulsy, vidí různá řešení svého

problému (ozývá se ztracená naděje), začíná chápat i postoje druhých (posílení empatie)

a citelně si uvědomuje hodnotu mezilidských vztahů a daru ţivota jako takového.

Dalším „doprovodným“ znakem můţe být posílení sebedůvěry, sebeúcty a sebevědomí,

odstraněním „emočního balastu“ se dotyčný stává téţ vnímavější pro krásu, estetiku,

kulturní podněty a umělecké vnímání skutečnosti. V terapii beletrií můţe dojít aţ

k určitému paradoxu, kdy se fikce dostává do role zprostředkovatele realistického

pohledu na sebe sama.

34

Volně dle KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář: měsíčník pro knihovny

[online]. 2008, 60, 0708, [cit. 2010-02-20]. Dostupný z WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-

2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm>. ISSN 0011-2321.

25

Účinky biblioterapie můţeme následně i vyhodnocovat. Děje se tak pomocí:

kvantitativních údajů – pouţívají se různé metody, např. měření změny

hierarchie hodnot pomocí obsahové analýzy, měření úzkosti pacienta

prostřednictvím hodnotící škály, zjišťování postojů, názorů a představ pomocí

dotazníků;

kvalitativních údajů – tento způsob se pouţívá mnohem častěji, účinnost

biblioterapie se posuzuje bez pomoci měření; zjišťuje se změna přístupu

pacienta k realitě, k hospitalizaci, ke skupinové psychoterapii, dochází ke

zlepšení vztahu s terapeutem, pacient má menší pocit osamělosti a zvýšený

zájem o okolí.35

Důleţitým indikátorem je zájem pacienta o četbu. V případě, ţe tento klesá, dá se

odvozovat na zhoršení zdravotního stavu (výraz nezájmu pacienta o léčbu četbou, která

nepřináší poţadovaný úlevný efekt).

2.3 Užití biblioterapie pro vybrané typy čtenářů

V této části práce si uvedeme některá specifika u konkrétních skupin čtenářů, klientů

biblioterapie. Půjde o 1) dětské čtenáře, 2) čtenáře seniory a o 3) nemocniční pacienty.

Ukáţeme si, jak můţe biblioterapie těmto klientům v jejich specifickém ţivotním

postavení pomoci.

2.3.1 Dětské čtenářství a biblioterapie

Dětské čtenářství je velice proměnlivé a závislé na biologickém a mentálním vývoji

dítěte. Čtenářský zájem je u dětí třeba neustále rozvíjet a podněcovat, protoţe přímo

souvisí s rozvojem osobnosti a se společenskou potřebou formace a vzdělávání

(racionální i emoční). Na dětské čtenářství působí nejen škola, ale i rodina, kamarádi

a téţ i představitelné volnočasových a zájmových aktivit, tedy např. i knihovník (viz

kapitola 2.1 Bibliopedagogika, s. 16). Jak formální, tak neformální vedení k četbě by

mělo respektovat svobodnou vůli a preference dítěte – v případě násilného vnucování

35

VOLFOVÁ, Michaela. Biblioterapie, její význam a uplatnění v psychiatrické léčebně. Praha:

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2009. 62 s., 6 s. příl.

Vedoucí bakalářské práce Mgr. Ludmila Fonferová.

26

knih můţe dojít k neţádoucímu efektu, v jehoţ důsledku dítě zájem k četbě ztratí či si

do budoucna vypěstuje ke knihám a literatuře negativní vztah.

Dítě v předškolním věku (do 6 let) má literaturu spojenou s poslechem pohádek, říkadel,

bajek, rýmů, básniček apod. Vztah ke knize je citový, emoční, ovládaný pocity radosti,

vzrušením, zaujetím, intimitou z aktu předčítání, … a spojený s proţitkem (vysoká

schopnost imaginace, prolínání fantazijního a reálného světa, působivost ilustrací

apod.). V období mladšího školního věku (6–11 let) se dítě učí číst a tato jeho dovednost

je rozvíjena četbou, kterou si jiţ můţe dle svého vkusu samo vybírat, čímţ dochází

k formování zájmové profilace (příklon k fantasy literatuře). Postupně dochází téţ

k diferenciaci mezi dívčími a chlapeckými zájmy, která se naplno projeví ve fázi

staršího školního věku (11–15 let), viz např. obliba dívčích románků versus zájem

o dobrodruţné a akční příběhy. Pro dobu dospívání je téţ patrný posun k subjektivitě

vyjádřený snahami zdůrazňovat vlastní osobnost, individualitu – čtení má intenzivnější

charakter, často reflektuje problémy osobního ţivota, dotýká se ideálů, představ, plánů

a snů.36

Pokud je dítě ochuzeno o rodinné a citové zázemí (např. vyrůstá v dysfunkční rodině,

v dětském domově, je šikanováno, týráno apod.), jeho zdravý psychický vývoj ohroţuje

trauma způsobující problémy se socializací. Tyto se projevují především

problematickým navazováním vztahů k lidem i okolnímu světu, dále uzavřeností,

nedůvěrou, bojácností, nebo naopak agresivitou, nepřizpůsobivostí či patologickými

projevy v chování. Společným jmenovatelem všech zmiňovaných negativních jevů je

absence lásky doprovázená osobním neštěstím. Opuštěným, handicapovaným či

týraným dětem pomáhá řada organizací a spolků, které se snaţí neţádoucí dopady

nešťastného, nestabilního a nepodnětného ţivota zmírňovat, přinášet potěchu,

povzbuzení i materiální pomoc. V případě emoční pomoci lze vyuţít mj. i léčebných

36

„Later on (15–18 years) reading preferences change to such topics as war stories, romance, and stories

of adolescent life. Perhaps sparked by the realization that maturity is fast approaching, the reading

interests in late adolescence (18–21) tend to focuse on such type of stories as those that deal with personal

value, social significance, strange and unusual human experience, and the transition to adult life.“:

PARDECK, John T. Using Books in Clinical Social Work Practice: A Guide to Bibliotherapy.

Binghamton: The Haworth Press, Inc., 1998. Dostupný z WWW: <http://books.google.com/books?id=b3OKtb3fSjYC&printsec=frontcover&dq=Bibliotherapy&ei=hd8VT

JehDozezASRzNzVBA&hl=cs&cd=3#v=onepage&q&f=false>. ISBN 0-7890-0120-9. S. 8.

27

účinků biblioterapie. Příslušné knihy je třeba vybírat jak z hlediska věku dítěte

(biologického i mentálního) a případného čtenářského zájmu, tak zejména z pohledu

jeho tíţivé situace. Činnost biblioterapeutů by se měla soustředit především na fyzicky

a psychicky postiţené děti, na děti dlouhodobě nemocné, týrané, zneuţívané, trpící

závislostmi, osamělé, také na děti, které přichází do kontaktu se smrtí, jsou zanedbané či

trpí psychosomatickými obtíţemi (mentální anorexie, pomočování, koktavost) apod.

Sledujeme tyto cíle dětské biblioterapie:

identifikace problému a pocitů;

zjištění, ţe i ostatní dítě trpí podobnými problémy;

podnícení diskuse;

podpora rozvaţování nad problémem a sebeuvědomění;

objevení moţných řešení problému;

konstruktivní shrnutí terapie.37

Biblioterapie aplikujeme s ohledem na konkrétní typ poskytované péče – můţe jít

o 1) podporu prevence („Prostřednictvím knih děti dokáţí pochopit problémy někoho

jiného, získávají přehled o moţných řešeních některých problémů, které jej mohou

v budoucnu tíţit. Učí se, co je správné a co ne. Prostřednictvím různých aktivit získávají

sebedůvěru, rozvíjí svou slovní zásobu a všeobecně jsou aktivnější a mají zájem o to, co

se děje kolem nich.“38

), 2) vlastní léčbu („Čteme-li knihy, které v rámci nějakého

příběhu řeší problém, který máme zrovna také, zjišťujeme, ţe nejsem jediní, kdo se

s takovým problémem potýká, a dozvíme se, jakým způsobem je moţné situaci řešit.

Čteme-li o pocitech, které máme, ale bojíme se o nich mluvit, protoţe nám připadají

nestvůrné, ujistí nás to, ţe nejsme divní. Prostřednictvím knih dokáţeme pochopit, co se

v nás odehrává. Své starosti můţeme také svěřit deníčku.“39

) či o 3) akcentaci

vzdělávací funkce četby („Četba nám umoţňuje dozvědět se spoustu nových informací,

získat nové znalosti v oblasti našeho zájmu. Umoţňuje nám rozvíjet nejen naše

37

DAVIES, Leah. Using Bibliotherapy with Children [online]. [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW:

<http://www.kellybear.com/TeacherArticles/TeacherTip34.html>. 38

ŠINOVÁ, Anna. Biblioterapie pro opuštěné děti. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta.

Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Pavla Kánská. S. 80. 39

Tamtéţ.

28

vědomosti, ale také naši osobnost.“40

). Jako vhodný prostředek léčby se nabízí terapie

pohádkou (téţ fabuloterapie, bajkoterapie či pohádkoterapie), která dosahuje

poţadovaného efektu zejm. u nejmenších dětí či u dětí mladšího školního věku.

Terapeutická práce s pohádkou pomáhá dítěti s problémy, podporuje jeho představivost

a zbavuje jej starostí, úzkostí a strachu – reaguje na palčivé změny v ţivotě, zabývá se

sourozeneckými vztahy, školou, zlozvyky apod. Dítě téţ obohacuje znalostmi o sobě

samém a o světě (více o moţnostech pohádkoterapie viz dále kapitola 3.1.4 Terapie

pohádkou, s. 41).

2.3.2 Četba seniorů jako terapie

V jakém ţivotním období věku překračujeme práh zralosti? Pojem stáří je relativní

a individuální, u kaţdého jedince se projevuje v jiné intenzitě a je doprovázen odlišnými

projevy, ať uţ fyzického, psychického či sociálního původu (např. pokles duševní

čilosti, tělesné projevy spojené se sníţenou činností některých ţivotních funkcí, citová

osamělost, izolace, ztráta zájmů apod.). Obecně uvaţujeme o stáří od 60. roku ţivota

(ve vyspělých zemích tvoří osoby starší 60 let cca 22 % populace země; vzhledem

k trendu „stárnutí populace“ lze i nadále očekávat nárůst této hodnoty), avšak v dnešní

době, která tenduje k prodluţování lidského ţivota, se jiţ můţeme spíše přiklonit

k hranici 65 let.

I stáří (stejně jako dětství) má své konkrétní ţivotní fáze a lze jej v závislosti na

dosaţeném věku členit – lidé v období od 65 do 74 let označujeme jako mladé seniory

(adaptace na penzionování, volný čas, seberealizace, …), od 75 do 84 let hovoříme

o starších seniorech (změna funkční zdatnosti, atypický průběh chorob, …) a nad 85 let

věku přichází pokročilé stáří neboli velmi staří senioři (problémová soběstačnost

a zabezpečení, …).41

Z uvedeného vyplývá, ţe četba seniorů má své limity a lze ji

rozvíjet zejména v počátečním období, které k tomu disponuje nejenom časovými

moţnostmi, ale i reálnými předpoklady ze strany čtenářů. Četbou podporujeme tzv.

aktivní stáří, činorodé, kterým je moţné proces stárnutí oddálit či zmírnit ve svých

projevech. Reagujme na to, ţe senioři čtou rádi – četba patří totiţ mezi ty činnosti, které

lze relativně snadno vzhledem k jmenovaným omezením uspokojovat. Četba knih,

40

ŠINOVÁ, Anna. Biblioterapie pro opuštěné děti. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta.

Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Pavla Kánská. S. 80. 41

Dle MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. Brno: MU, 2004. ISBN: 80-210-3345-2. S. 9

29

novin a časopisů je pro seniory tak běţná, jako poslech hudby či sledování televize.

Správně zvolenou četbou působíme na výkonnost mozkové činnosti, čímţ předcházíme

úbytku mentálních schopností. Minimálně je vhodné podporovat projevující se

čtenářské preference. Častým čtenářským motivem seniora je zábava – odpoutání se od

kaţdodenních starostí a potíţí (rekreační a úniková funkce čtení, ţánry s jednoduchou

obsahovou a kompoziční strukturou a s ucelenými příběhy) a dále orientace na osobní

koníčky a bývalou profesní činnost (celoţivotní vzdělávání, avšak ne ve smyslu studia

nároční naučné literatury). Oblíbeným ţánry jsou detektivní a společenské romány,

populárně-naučné publikace, cestopisy a humor.

Biblioterapie u této věkové skupiny čtenářů42

má smysl v kaţdé z uvedených ţivotních

fází. Kniha spojená s lidským kontaktem (předčítání, rozhovor, …) můţe člověka

doprovázet aţ k samotnému sklonku ţivota – je zdrojem úlevy, zmírňuje strach

z umírání a ze smrti, působí proti osamělosti a pozitivně ovlivňuje kvalitu ţivota, který

můţe být těţké ţít. Četba jako téma k rozhovoru se prolíná s ţivotními vzpomínkami

čtenáře (biblioterapie reminiscenční – vzpomínková, uklidňující)43

, obohacuje

ošetřovaného i pečujícího, ať uţ se odehrává v domácím prostředí, anebo v zařízeních

hospicového typu v rámci poskytované paliativní péče.44

2.3.3 Nemocniční pacienti v roli čtenářů

Nejprve si definujme pacienta biblioterapeutické péče a typ poskytované psychoterapie.

Biblioterapie aplikovaná v nemocničním prostředí si klade za cíl působit jako prevence

duševního zdraví pacienta. Jejími příjemci jsou tedy pacienti, kteří trpí somatickou

chorobou (tělesným či smyslovým handicapem, nevyléčitelnou nemocí, dědičným

zatíţením, úrazem, postiţním apod.), ne duševním onemocněním. Jejich psychika je

relativně v pořádku, avšak ohroţená v důsledku proţívaných tělesných obtíţí. Jedná se

42

Blíţeji k biblioterapii seniorů (s ohledem na finalitu ţivota) viz FABINOVÁ, Petra: Biblioterapie

– v souvislostech ţivota s vědomím smrti. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta,

Psychologický ústav, 2010. 161 s. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Marek Blatný, CSc. Dalším

aspektem práce je téţ biblioterapeutická praxe v Německu či kontakt se smrtí u dětí. 43

Reminiscence – terapeutickou práci se vzpomínkami. Jejím smyslem je adaptace na (nepříznivé)

ţivotní změny, podpora tvořivé spolupráce a zapojení izolovaných jedinců do ţivota komunity. Více

informací viz rozhovor JANEČKOVÁ, Hana; VACKOVÁ, Marie. Reminiscence: práce se vzpomínkami

[online]. 2010 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.portal.cz/aktuality/reminiscence-prace-

se-vzpominkami/40935/>. 44

Paliativní péče – komplexní péče o těţce nemocného nebo umírajícího člověka zaměřená na kvalitu

ţivota.

30

o psychosomatický, celistvý přístup ke zdraví pacienta – zdánlivě čistě fyzické nemoci

mohou mít často příčiny v psychické rovině, stejně tak mnohé závaţné nemoci, fyzický

handicap, bolest či viditelná vada se mnohdy odráţí v rovině psychické. Postiţen je

jednotlivec, ale i osoby v blízkém okolí trpícího.

Smyslem četby je předcházet výskytu psychických poruch, kterými jsou dlouhodobě

hospitalizovaní či chronicky nemocní pacienti ohroţeni. Stejně jakou u seniorů, i zde se

četba pojí s ţivotní aktivitou: „Je známo, ţe na vlastní průběh nemoci má velký vliv

dušení stav pacienta, jeho snaha s chorobou se vyrovnat či naopak trpitelsky vše

přijímat bez víry v uzdravení.“45

Četbou vybraných knih by měla být podpořena chuť do

ţivota, tituly by měly zapůsobit motivačně, optimisticky a vyznívat pozitivně a nadějně.

Taková četba pak můţe působit úlevně, pacienta zbavuje obav a proţívané úzkosti

a strachu. Pacienta, kterého nemoc vytrhla z jeho běţného ţivota, můţe četba nejenom

posílit, ale i obohatit novými podněty: „Lidé, kteří v době svého zdraví čtou mnoho

a náročné literatury, mohou mít v nemoci sklon k jednodušším textům – naopak lidé,

kteří se o knihy zajímali jen málo, se mohou v nemoci literatuře otevřít a být uchváceni

obsahově bohatými texty.“46

Další rozměr nemocniční četby či četby s handicapem přichází s potřebou kultury

a umění. Četbu jakoţto umělecký záţitek postiţení dokáţou ocenit. K čemu ve svém

ţivotě potřebují umění? „K zastavení, zamyšlení, získání klidu, k odreagování,

k rozptýlení, je zdrojem nových pocitů, zpestřuje ţivot, svět není jednotvárný, pomáhá

ţít, dodává ţivotu určitou šťávu navíc. Umění tedy umoţňuje prohloubení proţitku,

představuje naplnění ţitého času. Umění napomáhá integraci do světa obecných hodnot,

tedy nikoli jen identifikaci s hodnotami výlučně kulturními, ale k širší integraci sociální.

Tím, ţe člověk má určitý umělecký proţitek, získává i téma k rozhovoru. Mezi

postiţeným a nepostiţeným se tak objevuje určitý spojovací můstek – komunikace

o umění.“47

45

VÁŠOVÁ, Lidmila; ČERNÁ, Milena. Bibliopedagogika. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, 1989. ISBN 800424503X. S. 56. 46

ŠINOVÁ, Anna. Biblioterapie pro opuštěné děti. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta.

Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Pavla Kánská. S. 25. 47

OLMROVÁ, Jiřina; BLAŢEK, Bohuslav. Krása a bolest: úloha tvořivosti, umění a hry v ţivotě

trpících a postiţených. Praha: Panorama, 1985. S. 204.

31

2.4 Vzájemný vztah bibliopedagogiky a bibliopsychologie

Tato kapitola se snaţila objasnit postavení biblioterapie z hlediska psychologického

a pedagogického, pohlíţela na biblioterapii jako na druh psychoterapeutické léčby.

Zaměřovala se na působení knihy a četby na 1) psychiku čtenáře (bibliopsychologie)

a na vliv četby ve 2) výchovném a vzdělávacím procesu (bibliopedagogika). Uţ při

svém výkladu naráţela na spojitosti a souvislosti, které obě disciplíny a samotný termín

terapie doprovází.

Kořeny tohoto vztahu můţeme sledovat uţ od antiky – starověké knihovny byly

povaţovány za „pokladnice moudrosti“ (vzdělání) i za „léčebny duše“48

(terapie). Vliv

četby na psychiku člověka je nepopiratelný, vědeckého opodstatnění doznává od druhé

poloviny 19. století v době prvních čtenářských výzkumů a rozvoje oboru psychologie

jako samostatné vědecké disciplíny. Vývoj pedagogické čtenářské větve zdůrazňující

potřebu četby jakoţto nedílné součásti formálního i neformálního vzdělávání souvisí

s rozvojem společenských věd, který datujeme od druhé poloviny 20. století (historii

biblioterapie zasazujeme do počátku 20. století). V tomto pojetí se četbě přiznává jak

informační, tak emoční rozměr. Obojí přispívá k tvořivému myšlení a kreativitě obecně.

Konkrétně v případě biblioterapie se postupem času vykrystalizovaly dílčí terapeutické

cíle a to 1) poskytování informací k tématu, 2) tříbení pohledu na věc, 3) podněcování

diskuse nad problémem, 4) vciťování se do jiných tíţivých situací, 5) poskytnutí návodu

k řešení dané krizové situace a 6) akcentace prevence, resp. profylaxe.49

Znalost a praktické uţití pedagogicko-psychologických disciplín (povědomí o potřebách

čtenářské skupiny, metodické vedení akcí či kampaní a projektů na podporu čtenářství

apod.) je předpokladem knihovnické činnosti zaměřené na práci se čtenářem a podporu

čtenářství a stává se téţ východiskem pro profesi biblioterapeuta. Jen za uplatnění

tohoto předpokladu můţe dojít k naplnění jednoho z poslání knihoven, které tyto

instituce staví do pozice míst kulturního setkání a celoţivotního vzdělávání.

48

Podle starověkého řeckého historika Diodóra Sicilského šlo o nápis na nejstarší knihovně v Egyptě

(Théby). 49

Volně dle CAMPBELL, Linda F.; SMITH, Thomas P. Integrating Self-Help Books Into

Psychotherapy. Psychotherapy in Practice. 2003, Vol. 59, No. 2, 177-189.

32

3 Biblioterapie v kontextu expresivních terapií

Co je to proboha za pocit? Jaký vliv na můj ţivot mají vrcholná umělecká díla,

ţe se cítím tak dobře?

Rebecca Westová

V této kapitole si přiblíţíme další rozměr biblioterapie a to záţitkové, resp. expresivní50

pojetí terapie četbou. Jak jiţ zde bylo zdůrazněno, biblioterapie se dotýká především

duševního rozpoloţení čtenáře-pacienta, působí na emoce a napomáhá osobnímu růstu.

Otevřením se skutečnosti je moţné s touto dále tvořivě pracovat – četba podporuje

kreativitu v myšlení a potaţmo i v jednání při řešení jakéhokoliv problému (osobního,

zájmového i profesního). Na její principy lze proto pohlíţet jak ze strany „vědecké“

(čtenářské výzkumy, řízená četba, vztah čtenář-kniha-autor; psychoterapeutické

a léčebné vymezení biblioterapie, role psychoterapeuta), tak i z tvůrčí, „umělecké“

(kniha jakoţto výsledek tvůrčí činnosti autora; výchovná a svépomocná biblioterapie,

role knihovníka, učitele, …). Proto má biblioterapie ambice v sobě snoubit efekt

léčebný se záţitkem uměleckým, krásným, objevným i (sebe)výchovným

a vzdělávacím.

3.1 Dílčí metody biblioterapie

Nástrojem biblioterapie jsou texty nejrůznějších literárních ţánrů, stylů a obsahů.

Z textového hlediska můţeme biblioterapii dále členit na 1) hagioterapii,

2) imagoterapii, 3) poetoterapii a 4) terapii pohádkou.

3.1.1 Hagioterapie a funkce příběhů

Hagioterapie (řecké slovo „hagios“ označuje světce, téţ svatý, posvátný, usilující

o dobro) vychází z reflexe náboţenských a mytologických příběhů, které jsou prosyceny

50

Expresivní terapie – pracují s texty, hudbou, obrazy a pohybem, tedy s výrazovými prostředky

a osobními proţitky plynoucími z přímé účasti na dané aktivitě. Jedná se o neverbální terapie, u nichţ se

klade důraz na plnou koncentraci na dílo a emocionální obsah z tvorby; působí na tvůrčí potenciál klienta,

schopnost sebepoznání a komunikační výbavu. Z vizuální kultury nebo jiných expresivních projevů

(dramatické, hudební, taneční, …) vychází téţ „artefiletika“ neboli reflektivní, tvořivé a záţitkové pojetí

vzdělávání a výchovy – proţitek a zpětně záţitek jako prostředek výchovy a vzdělání, téţ „záţitková

pedagogika“. Přejato z webu Artefiletika [online]. © 2004 [cit. 2010-04-30]. Dostupný z WWW:

<http://www.artefiletika.cz/>.

33

symbolikou, metaforickým vyjadřováním, alegorickými výjevy, archetypálními

obrazy51

apod. Typickým příkladem je rozbor starozákonních biblických textů či

novozákonních podobenství, která jsou myšlenkově nadčasová, ukrývají v sobě poučení,

jsou situačně a vztahově komponovaná, často čerpající z paradoxů či zdánlivě

neslučitelných kontrastů a rozporů. Cílem náboţenských textů je přiblíţit pohled na

ţivot, člověka a svět (přiřadit celku i jednotlivostem význam a smysl), interpretovat

duchovní světonázor, ideu Boha či boţstva.

Tím ale problematika interpretace náboţenských textů52

zdaleka nekončí. Texty je třeba

chápat ještě v kontextu ústního tradování53

, které písemným náboţenským pramenům

předcházelo. Jejich výklad nesmí být v ţádném případě fundamentální, tedy výhradně

zaměřený na data, fakta a historické události – ty tvoří „pouze“ kulisu a podklad k té či

oné době, do níţ je příběh zasazen. Dalším znakem náboţenských pramenů je ţánrová

pestrost. Nejobvyklejšími ţánrem je mýtus, dále pohádka, pověst (vsazení pohádky do

historického rámce) a legenda (glorifikace osoby a jejích výjimečných činů nebádající

k následování). Jmenované ţánry mají didaktický charakter – zprostředkovávají

základní vzorce a modely chování, jednání a smýšlení lidí. „Dalo by se říci, ţe mýtus je

jakýmsi symbolem druhého stupně. Proč? Uţitím bájných osob, míst, času a hlavně

mnoţstvím v sobě obsaţených symbolů vytváří nadčasovou pointu, kterou, ať jiţ

zasadíme do jakékoliv doby, máme moţnost z důvodu včleněné mnohovýznamovosti

vţdy a zase jinak, z jiného úhlu, rozkrýt a tím uvést v ţivot. Toto je dáno skladbou

mýtu, která svojí modelací redukuje dosaţené lidské zkušenosti do formy příběhu

(vyprávění), jehoţ myšlenkový obsah tvořený nadbytkem smyslu se dá následně

uplatnit v různých kulturách či časových souvislostech.“54

51

Téţ „archetypy“ – kolektivní symboly, zejm. sny a mýty, které spojují člověka (psychiku a paměť

jednotlivce) se společností (paměť lidské společnosti jako celku, lidské kultury), propojují vědomou

a nevědomou sloţku bytí; výchozí princip „analytické psychologie“. Jedná se o pojmy „hlubinné

psychologie“, kterou se zabýval C. G. Jung, švýcarský psychoterapeut a zakladatel analytické

psychologie. Dále téţ např. FROMM, Erich. Psychoanalýza a náboţenství. 1. vyd. Praha: Aurora, 2003.

124 s. ISBN 80-7299-066-7. 52

Výkladem mnohovrstevných náboţenských textů se zabývá „hermeneutika“ – obor, který interpretuje

starověké texty dnešnímu světu; odhalení a přiblíţení významu a myšlenkového poselství textů. 53

Ústní tradicí se předávalo poznání (v počátcích mytického raţení), zkušenosti, ale také pocity

vypravěče, ţivotní hodnoty jednotlivce, rodiny, společnosti a dané kultury. Dalším generacím se předával

a předkládal ţivot ve formě příběhu; ani dnes hodnota ústně sdělovaného nevyprchala, komunikace

formou příběhu je opět aktuální, např. v podobě techniky tzv.„storytellingu“. 54

VALIŠOVÁ, Edita. Informace a náboţenství jako jeden z přístupů interpretace světa. Brno:

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních

studií a knihovnictví, 2008. Vedoucí diplomové práce Mgr. et Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová. S. 35.

34

Tolik k mýtu. Podíváme-li se na samotnou Bibli (literární a teologický pramen

křesťanů, který po řadu let literárně nasycoval ţivoty mnoha lidí, ať uţ samotnou četbou

či poslechem předčítaných pasáţí a úryvků), zjistíme, ţe jsme nahlédli do útrob

nevyčerpatelné studnice ţánrů. Častým jevem je připodobňování Bible ke knihovně

o 66 svazcích (souhrnný počet knih Starého a Nového zákona Bible), v níţ najdeme

vyprávění, proroctví, zákony, přísloví, chvalozpěvy, ţalozpěvy, modlitby, kázání,

milostnou poezii, snové vize, dopisy (epištoly) a další. Kaţdý z textů promlouvá ke

čtenáři jiným způsobem, z kaţdého je moţné si odnést něco odlišného a nového, a to

i při opětovném čtení v různých etapách ţivota (viz intraindividuální rozdíly působení

četby, s. 22).

Percepce náboţenských, resp. duchovních textů se nemusí odehrávat pouze na bázi

biblických příběhů. V křesťanském světě sice pojímáme Bibli (téţ Písmo Svaté) jako

základní duchovní pramen, avšak z důvodu náročnosti textu jsou více neţ samotné

knihy Písma čteny texty od Bible odvozené. Duchovní literatura obecně pracuje

s transcendentálními tématy spirituality, meditace, mystiky, ale téţ i pastorace

(praktické ţivotní otázky – např. vstup do manţelství apod.). Tyto knihy se snaţí

interpretovat svět a jeho nevysvětlitelné (a tedy problematické) jevy, hledají hlubší

smysl věcí, podstatu, dotýkají se tajemství lidského ţivota, osobního vyznání a víry.

Mohou působit svépomocně tam, kde člověk hledá sám sebe. Často se tak děje v rámci

duchovního vedení, na které lze pohlíţet jako na určitou formu psychoterapie, v níţ

význam slova terapie („doprovázet“) můţe nabýt aţ celoţivotního rozměru. Aby šlo

o vedení opravdu kvalifikované, je vţdy přínosné, kdyţ je duchovní osoba sama

v psychoterapii vzdělaná55

, aby její rady odpovídaly skutečným potřebám věřícího.

Záţitková terapie má s pojmy typu nadčasovost a mnohovýznamnost co dočinění. Těţí

totiţ ze společného sdílení obsahů, proţitků a myšlenek. Nejedná se o „rekonstrukci“

konkrétní vzpomínky, příběhu či situace (viz výše zavádějící pokusy při fundamentální,

doslovné práci s texty). Smyslem sdílení je postihnut aspekty, rysy, stavbu a sled děje,

událostí, jevů a charakterů, které lze přenést v roli zkušenosti do současně proţívané

situace. Na kolektivní zkušenost jako základ individuálního poznatku či orientace

55

Více viz např. JOHNSON, W. Brad; JOHNSON, William L. Self-Help Books Used by Religious

Practioners. Journal of Counseling & Development. 198, Vol. 76, 459-466.

35

v proţívaném problému lze pohlíţet jako na formu existenciální psychoterapie56

.

V hagioterapii je tato zkušenost navázána na náboţenské zaloţení a cítění člověka,

avšak samotná terapie není osobním vyznáním podmíněna (tzn., ţe nejde o pastorační

terapii, jejíţ premisou je existence Boha a která je institucionálně spravována církví;

jinak řečeno: smyslem pastorační péče je spása duše, smyslem hagioterapie je její

léčba). Snahou hagioterapie je odkrývání morálních a ţivotních hodnot platných pro

kaţdou dobu i v kaţdé ţivotní situaci: „Hagioterapie je terapeutický přístup, který by

měl vést účastníky k reflexi vlastních morálněaxiologických struktur a být tak

podnětem jejich dalšímu ontogenetickému vyzrávání. To se děje prostřednictvím

direktivně řízených tematických skupin, jejichţ náplní je práce s biblickými příběhy.“57

Hodnotová orientace, pojetí morálky a motivy jednání jsou v hagioterapii zásadními

pojmy – utváří se postupně v průběhu ţivota, jsou přímo ovlivňovány jeho během

a jednotlivými fázemi socializace (rodinným zázemím počínaje a společenskými

normami konče). Hodnoty člověka se odráţí v jeho postojích, ţivotním stylu, potřebách,

preferencích a cílech, které si před sebe dotyčný staví a téţ i ve způsobech, kterými se je

snaţí dosahovat a postupně naplňovat. Výsledná hodnotová orientace člověka můţe

vykazovat z delšího časového hlediska stabilní charakter, avšak v důsledku

nepředvídatelného vývoje (osobní dramatické střety, vnitřní a vnější konflikty, …) je

náchylná ke změnám i k zcela novému pohledu na svět, který dokáţe dosavadní osobní

řebříček hodnot zcela přeorganizovat, takříkajíc postavit vzhůru nohama. Totéţ lze říci

o morálních hodnotách, tedy o jednání v mantinelech dobra a zla, viny, trestu

a odpuštění.

56

Existenciální psychoterapie – vychází z poznatků filozofie existence (téţ „existencialismus“ – přelom

19. a 20. stol., stěţejní filozofové např. Søren Kierkegaard, Karl Jaspers) a její orientace na témata lidské

existence – svoboda, zodpovědnost, finalita ţivota, stárnutí, mezní ţitní situace apod.; téţ častý námět

literární tvorby. Pojítkem všech úvah a terapií je hledání smyslu individuálního lidského ţivota. Mezi

významné představitele existenciální psychoterapie řadíme např. práci a dílo I. D. Yaloma či V. E.

Frankla, zakladatele pojmu „logoterapie“ – psychoterapeutická metoda spočívající v hledání smyslu

lidského ţivota, zejm. takového lidského údělu, který byl či je vystavován silným ţivotným zkouškám

a traumatickým záţitkům. Obrací se do budoucnosti. K existenciální filozofii více např. článek

MACHALOVÁ, Jana. Sociální komunikace podle Karla Jasperse. Inflow: information journal [online].

2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2010-02-27]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/socialni-komunikace-

podle-karla-jasperse>. ISSN 1802-9736. 57

PITLACHOVÁ, Klára. Biblické příběhy jako zrcadlo ţivotní zkušenosti člověka léčeného ze závislosti

na alkoholu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie, 2006. Vedoucí

diplomové práce Doc. PhDr. Zbyněk Vybíral, PhD. S. 35.

36

Preference těch kterých hodnot ovlivňuje i pohled na sebe sama. Touha po dokonalosti,

ideálu, který jsme si stanovili, se často dostává do střetu s realitou a s poţadavky, které

si klademe na svá bedra (druhým extrémem jsou soudy, v nichţ své schopnosti zcela

podhodnocujeme). Prvním cílem hagioterapie je zničení nerealistického, klamného,

a proto i zhoubného vlastního sebeobrazu, dále jde o přijetí svého já se všemi

nedokonalostmi, ale i přednostmi člověka. Prostředkem léčby se stává náboţenský text,

příběh, který plní v psychoterapii řadu funkcí. Pacient je s příběhem konfrontován

různými způsoby, vyuţívají se zejm. tyto procesy a projekce:

funkce zrcadla – vychází z obrazného a asociativního pojetí příběhu

usnadňujícího proces ztotoţnění se a odstupu od vlastního problému (netrpí jiţ

pacient, ale bolest či konflikt se přehrávají na postavě z příběhu – lze k nim

zaujímat nová stanoviska);

funkce modelu – jedná se o ztvárnění a interpretaci konfliktů naznačujících

moţná řešení včetně eventuálních následků;

funkce spojovacího článku (filtru) – příběh jako pojítko mezi pacientem

a terapeutem, odbourání ostychu a konfrontačního napětí vztahu terapeut-pacient

(snáze hovoříme o fiktivní postavě neţ o sobě), vzniká vztah pacient-příběh-

terapeut.

Další terapeutické vyuţití příběhů neboli příběhy v roli:

transkulturních zprostředkovatelů – příběhy reprezentují kulturu, z jejíţ tradice

vzešly (zvyklosti, postoje a normy chování), poskytují duševní oporu členům

kulturního společenství – příběhy jiných kultur informují o odlišných hodnotách,

konfrontují čtenáře s neobvyklými modely myšlení a tím rozšiřují repertoár

vlastních postojů, narušují stereotypní jednání a výskyt předsudků;

prostředků regrese – pojetí příběhů (ţivý jazyk, neotřelé vyjadřování, …) působí

na intuici a fantazii, otevírají prostor pro ponor k dřívějším vývojovým stupňům

(nazírání podobné dětskému či uměleckému nenormativnímu projevu, myšlení

a cítění) – podpora kreativity, pojítko mezi radostným chtěním a skutečností;

protipostojů – vychází za nabídky antitezí, zasahují do individuálního, rodinného

či sociálního systému pacienta, jsou mnohoznačné a stávají se předmětem

dialogu; pacient je můţe či nemusí přijmout (záţitek obratu).

37

Souhrnně řečeno: příběhy 1) zrcadlí skutečnost, 2) ukazují moţnosti řešení, 3) poskytují

ochranu, 4) dobře se pamatují, 5) tradují kulturu, 6) jsou prostředníky mezi kulturami,

7) podněcují fantazii, 8) nabízejí alternativy a 9) ukazují nový úhel pohledu.58

Při hagioterapii dochází k identifikaci s jednotlivými postavami biblických příběhů – lze

si „procvičit“ různé sociální role a s nimi se pojící morální dilemata, coţ umoţňuje

nazírat na problém z odlišných perspektiv a zaujmout specifické morální postoje

(funkce zrcadla a modelu). Výsledkem je objeven a osvojení méně destruktivního

způsobu chování a nových forem aktivního sebeproţívání. Hagioterapii indikujeme

zejm. při psychopatologických stavech a poruchách (závislosti, neurotické stavy,

poruchy příjmu potravy atd.), při nichţ pacient „zápasí“ sám se sebou a se svým

vztahem ke společnosti (projevy patologie a delikvence). Snahou je proniknout do jádra

problému, nejedná se tedy o utišení stavu, zklidnění, odpoutání pozornosti, zmírnění

příznaků apod.59

Ukázka interpretace hagioterapeutického textu je uvedena v Příloze 1:

Stvoření člověka a jeho pád – co je dobro a zlo?.

Závěrem lze říci, ţe „příběhy, pohádky, ságy, mýty a podobenství často povaţujeme

pouze za součást dětského světa. Jako by na nich ulpívalo cos staromódního. Babička

vyprávějící příběhy na Západě a i profesionální vypravěč na Východě budou zřejmě

brzy patřit minulosti. Tento vývoj pravděpodobně souvisí s tím, ţe příběhy a mýty

promlouvají méně k rozumu a jasné logice. Promlouvají více k intuici fantazii a méně

k principu úspěchu.“60

Tento pohled lze téměř perfektně aplikovat na texty a příběhy

náboţenské. „Dříve byly příběhy často vyuţívány při výchově, protoţe pomáhaly

v lidském vědomí zakotvovat morální hodnoty a vzory chování. K tomuto účelu se

příběhy výborně hodily, protoţe byly zábavné a dokázaly zaujmout. Byly kořením,

které ozvláštnilo kaţdou, jinak nudnou a fádní porci mravních zásad.“61

58

Dle PESESCHKIAN, Nossrat. Příběhy jako klíč k dětské duši. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN

8071782750. S. 54-55. 59

Praktickým dopadům hagioterapie se profesně věnuje MUDr. Mgr. P. Remeš, který má zkušenost se

skupinovými terapiemi pacientů hospitalizovaných na oddělení látkových závislostí (zejm. léčba

alkoholismu) v Psychiatrické léčebně Bohnice (Praha). Podrobněji viz SCHOVÁNKOVÁ, Lada.

Hagioterapie pro ţeny v krizových situacích (se zaměřením na léčbu alkoholové závislosti v Psychiatrické

léčebně Bohnice). Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a

knihovnictví, 2006. 107 s., 6 s. příloh. Vedoucí diplomové práce MUDr. Mgr. Prokop Remeš.

P. Remeš je téţ předseda Společnosti pro hagioterapii a pastorační medicínu při PL Bohnice. 60

PESESCHKIAN, Nossrat. Kupec a papoušek: vyuţití orientálních příběhů v psychoterapii názorné

příklady pro výchovu a sebeovlivňování. Brno: Cesta, 1996. ISBN 80-85319-60-8. S. 11. 61

Tamtéţ, s. 12.

38

3.1.2 Imagoterapie

Motiv vţívání a vciťování se do různých literárních rolí je předmětem i další terapie –

imagoterapie. Jedná se o léčbu zaloţenou na emočním a myšlenkovém splynutí

s literárním hrdinou krásné literatury, při níţ dochází k nápodobě s jednáním

a chováním dané literární postavy. Smyslem je opět odhalování nejrůznějších lidských

motivů a postojů, které jsou zdrojem chování a lidských činů.

Kompozičně se provede psychologická analýza fiktivního hrdiny, se kterou se pacient

ztotoţní. Přitom se vychází za rámec příběhu – jsou promýšleny i situace, které

v původním textu popsány nejsou, zvaţuje se, jak by se v nich hrdina zachoval. Trénink

chování literárního vzoru má být přenositelný do běţného ţivota pacienta. K uplatnění

imagoterapie dochází při skupinové terapii, která můţe být doplněna dramatizací

příběhu – přehrávání obměněných rolí pacienty (viz dále kapitola 3.2.3 Dramaterapie

a psychodrama, s 51).

3.1.3 Poetoterapie a tvůrčí psaní

Léčbou skrze básnickou tvorbu, poezii, se dostáváme k další speciálně pedagogické

expresivní terapii, k poetoterapii. Tuto lze definovat jako „terapeutickou metodu, která

vyuţívá prvků poezie za účelem navozování ţádoucího proţívání, chování a jednání

klientů. Poetoterapie není zacílená pouze léčivě, ale také preventivně a rehabilitačně.“62

Četba básní a krásného poetického slova působí uklidňujícím dojmem, povzbuzuje

ducha i mysl čtenáře. Obohacuje jej o nové obrazy a pojmové asociace, umělecky se

dotýká reality, působí na city, přání a touhy. Posunuje hranice proţitku, poznání

i sebepoznání a téţ prohlubuje vztah ke slovu, jazykovým obratům a jazyku

a verbálnímu i psanému vyjadřování obecně (slovní zásoba, tvarosloví, neobvyklá

slovní spojení, zvukomalba, rytmizace, vázanost textu atd.). Pro poetoterapii je důleţitá

podvědomá a intuitivní práce se slovy a texty.

62

SVOBODA, Pavel. Poetoterapie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN

9788024416823. S. 15-16.

39

Funkce poetického textu se neodlišuje od základních biblioterapeutických funkcí.

Najdeme zde funkci 1) estetickou (utváření vkusu), 2) relaxační (jedna

z nejdůleţitějších funkcí poetoterapie vůbec), 3) očistnou (katarze), 4) sociální

(vzájemné sdílení pocitů, pevnost sociálních vazeb – otevřenost, sebedůvěra, …)

a funkci 5) léčebnou (zejména lehčí projevy neurózy). Principů a zásad poetoterapie je

vhodné vyuţívat od útlého věku dítěte. Zdravý rozvoj dítěte je spojován s niternými

proţitky navázanými na širokou škálu vjemů (např. hlas matky, libozvučné verše, …).

Verše lze vyţít také jako stimulační prostředky rozvoje hrubé motoriky (říkadla:

poetická funkce a téţ role taktilní sloţky: teplo dotyku, pocit bezpečí, blízkosti, …).

Z poetoterapii můţe ve své práci čerpat i profesní logoped.

V případě básní se nezřídka do procesu terapie zapojuje i vlastní tvorba klienta –

biblioterapie primárně zaměřená na četbu (terapie čtením) se promítá i do písemné

podoby (terapie psaním). K psaní jako k formě a způsobu relaxace a sebevyjádření mají

blízko fyzicky i smyslově handicapovaní lidé, kteří ve své tvorbě vyjadřují svůj postoj

k ţivotu, svému postiţení, společnosti, přátelům apod. Velmi často se soustřeďují na

nejdůleţitější hodnoty v ţivotě (ty, které lidé často vlivem hektického způsobu ţivota

přehlíţejí), tedy na lásku, přátelství a mezilidské vztahy. Dalším motivem bývá humor,

který v tíţivých chvílích působí jako lék – odlehčuje situaci, uvolňuje napětí, přináší

smířlivý pohled na vyhrocenou či bolestnou skutečnost. Humorné verše bývají hravé,

veselé, motivační a optimistické, vyjadřují radost ze ţivota.63

Dalšími klienty poetoterapie jsou osoby potýkající se se závislostí na drogách či

alkoholu. Kromě básnické tvorby lze principy písemné biblioterapie aplikovat i na

deníkové zápisky (v internetovém prostředí hovoříme o blozích)64

. Obsah těchto tvůrčích

písemných projevů je často plný nejen vlastních názorů a postřehů autora, ale současně

i pocitů, představ, záţitků, emocí atd. (na webu lze jmenované sdílet, hromadně

komentovat, coţ do určité míry můţe simulovat reálnou interakci mezi členy

63

Viz např. osobní stránky nevidomého autora Miroslava Michálka, který prostřednictvím webu

publikuje výsledy své tvůrčí činnosti (hlavně díla poetická, ale i prozaická): Mirek Michálek [online].

9. 6. 2008 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: <http://www.michalek.unas.cz/>. 64

O blozích a dalších psaných projevech na internetu spojených s on-line ţurnalistikou píše např. autorka

Dočekalová Markéta: DOČEKALOVÁ, Markéta. Tvůrčí psaní pro kaţdého: jak psát pro noviny

a časopisy, jak vymyslet dobrý příběh, praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 152 s. ISBN

802471602X.

40

biblioterapeutické skupiny). Mnohdy se také stane, ţe deníkové zápisy psané během

terapie v léčebně jsou po jejím úspěšném absolvování a při návratu do běţného ţivota

vydány kniţně jako vzpomínky či autorské biografie. Smyslem autentických výpovědí

je přiblíţit ostatním úskalí své choroby či závislosti, ukázat pravou tvář zoufalství, se

kterou musel dotyčný bojovat, odradit od podobné ţivotní dráhy čtenáře a poukázat na

fakt, ţe z kaţdé situace vede cesta ven, s kaţdým problémem je moţné vést vítězný boj,

s kaţdým údělem se dá vypořádat a ţít s ním (ne v jeho vleku či pod ním).

Vlastní psaní odráţí ducha pisatele, formou i obsahem zcela vystihuje to, co

označujeme termínem tvůrčí psaní65

. V tvorbě pisatelů, kteří píšou přímo „pod

diktátem“ svého nitra, také málokdy najdeme klišé, fráze či floskule. Texty jsou naopak

svým výrazem a vyzněním originální, hluboké, metaforicky laděné apod. V tomto pojetí

má psaní očistný charakter: „Abreaktivní psaní jako proces duševního očišťování

a vyrovnávání má autoterapeutický význam. Realizovaná tvůrčí činnost směřuje

k pozitivní citové bilanci kreativního člověka. Rozvoj schopností vedoucích

k vytváření pozitivních produktů nutně vede k pozitivnímu rozvoji osobnosti jako

celku.“66

Zde máme na mysli rozvoj empatického cítění, porozumění jinému způsobu

myšlení, cítění a jednání (zvyšování tolerance a sociální inteligence).

Individuální tvůrčí činnost lze téţ zkombinovat s kolektivní tvorbou: „Texty mohou

vznikat v páru nebo v týmu. Ve skupině jsou často také prezentovány a skupinou jsou

hodnoceny. Práce jedince ve skupině má socializační charakter. Jednotlivé individuální

názory se stávají součástí kolektivního názoru na okolní svět, jejich artikulace přispívá k

emancipaci podobně smýšlejících lidí se shodným společenským postavením.“67

Skupinové terapeutické psaní má tedy jak pro pisatele, tak pro skupinu své

nepopiratelné přednosti, pro její efektivní vyuţití je třeba překonat počáteční bariéry

bránící vlastnímu projevu (strach z kritiky a sebeprezentace) – nechápat je jako odpor či

neochotu spolupracovat. Psaní by mělo přinášet všem zúčastněným radost a potěšení.

65

Tvůrčí psaní – autorská intelektuální činnost pisatele spojená s originalitou a technikami psaní

(pozitivně působí na osobnost pisatele – racionální a emoční sloţka osobnosti); téţ plní komunikační

funkci. 66

FIŠER, Zbyněk. Metodický portál RVP [online]. 21. 10. 2005 [cit. 2010-02-28]. Tvůrčí psaní.

Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/367/TVURCI-PSANI.html/>. ISBN 1802-4785. 67

Tamtéţ.

41

3.1.4 Terapie pohádkou

Terapií pohádkou rozumíme léčbu skrze ţánr dětské literatury, kterým je pohádka.

Pohádka (téţ báchorka) je kratším prozaickým útvarem, fiktivní epikou, pro niţ je

charakteristická přítomnost nadpřirozena, fantazie a zázraku – v ději, postavách, místě

i čase (výskyt nadpřirozených bytosti typu čarodějnice, čerti, skřítci, draci apod.,

událostí a jevů jako zakletí, začarování, pohyb časem i prostorem apod.). Čistá fantazie

autora (pohádka umělá, moderní, autorská) či pohádka jako výsledek lidové slovesnosti

(klasická pohádka)68

můţe obsahovat i prvky faktické, odvozené od historických

událostí, nebo lze její příběh proloţit mýty69

či místními zvyklostmi (nenásilné prolínání

snového a reálného světa).70

Pohádka má hned několik cílů. Působí na emoce dětského čtenáře, snaţí se upoutat jeho

pozornost, rozvíjet představivost, přinést pobavení i poučení. Pro děti bývají pohádky

oblíbenými uspávankami, zároveň jim však zprostředkovávají mnoho informací o světě

– odpovídají na dětskou zvídavost, obohacují slovní zásobu dítěte, podílí se na utváření

vlastních názorů a postojů (didaktická funkce pohádek).

Terapeutická funkce pohádek se opírá o především o emoční sloţku a reflexi čteného

a o výchovné poslání textu. Předkládá před dítě příběh, se kterým se můţe ve své

aktuálně proţívané situaci ztotoţnit. Na zápletce a postavách naznačuje, jak se nejlépe

zachovat – v pohádce se můţe setkat se svým trápením, ale i s přáteli a proţívat s nimi

nejrůznější dobrodruţství a postupně shazovat břemeno své obtíţe. Nabízí dítěti určitý

model světa a kaţdodenního ţivota (např. zobrazení lidských vztahů a vlastností

68

Klasické pohádky lze téţ vnímat jako podobenství – mnohoznačnost, nezávislost na místě a čase atd.

V různých okamţicích vývoje dítěte se poselství pohádky vnímá odlišně, aktuálně – variabilita výkladu je

typická např. pro waldorfskou pedagogiku: „Waldorfská pedagogika vychází z toho, ţe z různých

interpretačních rámců, není důleţitý jejich obsah, ale to, ţe se tyto rámce dotýkají niterných proţitků

kaţdého jedince. Kaţdý si takovéto proţitky nese, bez ohledu na to v jaké kultuře a tradicích vyrostl. To

vidí waldorfské školství jako hlavní sdělení klasické pohádky.“ KREJČOVÁ, Irena. Vliv pohádkových

postav na vývoj mentálně postiţených dětí. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální

fakulta, 2009. Vedoucí diplomové práce PhDr. Libuše Vlášková. S. 63. 69

Mýtus s pohádkou spojuje symbolické vyjádření vnitřního konfliktu hlavního hrdiny, avšak odlišuje se

ve způsobu řešení – to bývá vznešené s nadlidskými poţadavky na smrtelníky. Pohádka se při výkladu

řešení drţí více při zemi, a proto je pro dítě přijatelnější. 70

K pohádce se ţánrově blíţí i „příběhová próza s dětským hrdinou“ – povídka nebo novela určené pro

dětské čtenáře soustřeďující se na proţitek dětského hrdiny (obsahuje kulturní národní specifika, hlouběji

se dotýkají reality, rozporů, ţivotních zkoušek apod.). Příkladem mohou být Rychlé Šípy (Foglar,

Jaroslav) – zdůraznění morálních zásad, přátelství, prvek dobrodruţství apod. Více viz např. REISSNER,

Martin. Česká literatura pro děti a mládeţ: reflexe vybraných východisek a stavu. Brno: Masarykova

univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra české literatury. 2006, 116 s.

42

v chování zvířat)71

včetně ţivota s obtíţemi a problémy, se kterými lze bojovat. „Pro

pohádky je příznačné, ţe uvede existenciální dilema stručně a přímo. To umoţní dítěti

poprat se s problémy v jeho nejzákladnější podobě, zatímco sloţitější zápletka by dítě

jenom mátla.“72

Z výchovného hlediska je pohádka ukazatelem v rozlišování dobra od zla, zdůrazňuje

význam dobrých a ušlechtilých vlastností pro ţivot, upozorňuje a varuje před určitým

chováním, které se jak v pohádce, tak v ţivotě nevyplácí (např. nechat se ovládat

negativními vlastnostmi jako je závist, lakota, neposlušnost, lhaní apod.).73

„Pohádkové

postavy nejsou rozporuplné – nejsou zároveň dobré a špatné jako ve skutečnosti my

všichni. Jelikoţ ale taková polarizace ovládá dětskou mysl, vládne i pohádkami.“74

Z hlediska pocitového je nositelem naděje, působí očistně (zbavuje pocitů strachu,

provinění či studu) a ztotoţňuje čtenáře či posluchače s proţitky, které překračují

hranici individuální zkušenosti dítěte (pocit sounáleţitosti s okolním světem). Pohádky

bývají první dětskou literární zkušeností75

, a tedy i prvotním estetickým a uměleckým

proţitkem plynoucím z textu; jakoţto umělecká díla jsou pohádky dětem zcela

srozumitelné.

Společné rysy pro terapii pohádkou jsou:

dítě ve věku 4–9 let (předškolní a mladší školní věk);

konstrukce pohádky by měly být zaloţeny na metamorfóze;

pohádkový hrdina by měl být stejného věku jako dítě;

hrdina by měl zaţívat stejné problémy jako dítě ve skutečném ţivotě;

71

Např. kniha Pejsek a kočička (Čapek, Josef) v pohádce zastupuje pejsek muţe, kočička ţeny. Oba

spolu ţijí, mají se rádi a dělají mnoho věcí společně – poučení v tom, jak se máme k sobě navzájem

chovat (s úctou a láskou). 72

BETTELHEIM, Bruno. Za tajemstvím pohádek: proč a jak je číst v dnešní době. 1. vyd. Praha: Lidové

noviny, 2000. ISBN 8071062901. S. 12. 73

Např. pohádky O neposlušných kůzlátkách, O červené Karkulce, O perníkové chaloupce a další –

akcentování poslušnosti, schopnosti přijímat dobře míněné rady apod. 74

Tamtéţ, s 13. 75

„Vztah ke knize vzniká jiţ kolem 2. roku ţivota dítěte, kdy z leporel nebo kníţek-hraček poznává

různé předměty, různá zvířata apod. a zpravidla začíná opakovat básničky či jednoduché říkánky. Dítěti

dělá velké potěšení, kdyţ pozná, co je na obrázku nakresleno, snaţí se to pojmenovat a tím si procvičuje

řeč.“ VÁŠOVÁ, Lidmila: Mámo, pojď mi číst! Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2003, roč. 3, č.

1 [cit. 2009-04-27]. Dostupný z WWW:

<http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=546&key=Mámo,%20pojď%20mi%20číst!>. ISSN 1213-

8231.

43

děj pohádky by se měl odehrávat v místech, se kterými se dítě můţe setkat

(nemocnice, domov, školka či škola);

pohádka by měla obsahovat také humor.76

Smyslem terapie je působit na chování dítěte – formovat jej prostřednictvím

pohádkového hrdiny, naučit jej, jak nejlépe můţe vyuţívat svých vlastních schopností

při řešení všech problémů. Cílem se stává schopnost problém a to, co dítě traumatizuje,

odblokovat, vyřešit a překonat. Uvedeného lze docílit tím, ţe biblioterapeut pohádku

sám napíše takříkajíc na míru dítěte – v tomto bodě lze spatřit hlavní a markantní rozdíl

mezi biblioterapií a terapií pohádkou (zde biblioterapeut jako tvůrčí autor). Vidíme, ţe

terapeutické pohádky se od těch běţných podstatně liší. Dle své působnosti je můţeme

ještě dále členit na 1) psychoterapeutické pohádky, 2) výchovně psychologické pohádky

a 3) relaxační pohádky.

Psychoterapeutická pohádka iniciuje změnu v myšlení, které se vlivem negativních

ţivotních událostí ubírá negativním a destruktivním směrem. Změna ve způsobu

myšlení se následně odráţí ve změněném chování. Pohádky je moţné vyuţít také

preventivně – schopnost aplikovat naučené vzorce chování při výskytu nových

neočekávaných situací. Příkladem uţití terapeutických pohádek jsou zátěţové situace

typu odloučení od rodiny či úmrtí v rodině, smrt blízkého člověka, domácího mazlíčka,

rozvod rodičů, ale i přijetí nového člena v rodině, hospitalizace, přestěhování se, nové

prostředí apod. Reflexní četba pohádky (tzn. přijetí, pochopení příběhu a změna

chování) odstraňuje stres, strach a eliminuje úzkostné stavy. Příklad psychologické

pohádky je uveden v Příloze 2: Molicka, Maria: Lišáček mlsounek.

Výchovně psychologická pohádka se taktéţ dotýká tíţivých ţivotních situací dítěte,

snaţí se umenšit emoční napětí a stavy úzkosti, které dané situace doprovází. I zde se

pracuje s efektem ztotoţnění, z čehoţ plyne, ţe v pohádce se jako hrdinové objevují

malé děti nebo zvířátka, která proţívají obdobné situace jako dítě ve svém ţivotě.

Pohádky působí jako psychická podpora či „nácvik“ pozitivního myšlení. Vyuţívají se

zejm. v případech souvisejících se školou (problémy s učením, se spoluţáky, učiteli

76

Volně dle MOLICKA, Maria. Příběhy, které léčí. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské

nakladatelství, 2007. ISBN 9788073672034. S. 73-80.

44

apod.) a obecně s mezilidskými vztahy (problematická socializace). Účinek

biblioterapeutických knih určených pro rodiče dětí trpících úzkostnými stavy je na

základě testování měřitelný.77

Relaxační pohádka přináší úlevu, uvolnění a stává se

nástrojem odpočinku; ke zklidnění dítěte a k uvolnění jeho napětí dochází pomocí

vizualizace obrazů. Tento typ pohádek vyuţívají především učitelé, speciální

pedagogové, ale i zdravotníci (logopedie) apod. Souvisí s potřebou návštěvy lékaře

(např. zubař, očkování, …) a s negativními pocity, kterým je dítě při konfrontaci se

stresovou situací vystavováno (např. strach z bolesti).

Skupinová terapie pohádkou (např. realizovatelná v knihovně) se můţe odvíjet dle

následného scénáře:

úvod – seznámení, zábava, kreativita, uvolnění, …;

terapie pohádkou – předčítání vhodné terapeutické pohádky (vciťování se do

hlavního hrdiny příběhu), po němţ následuje rozbor přečteného (diskuse

s dětmi).78

Před zahájením skupinové terapie musí být jednoznačně určené 1) téma terapie,

2) hlavní cíle terapie, 3) metody a techniky terapie a 4) zázemí (vhodné prostředí,

doprovodný materiál, …).

Při diskusi a práci s textem se uplatňují tyto metody:

slovní asociace;

převyprávění příběhu vlastními slovy;79

přetváření nebo dotváření textu;

rozbor textu (hledají se paralely mezi příběhem a reálným ţivotem, spojovací

články s hlavním hrdinou – vlastnosti, úmysly, pocity, motivy, jednání, …);

vymýšlení nového obsahu na dané téma.

77

Viz např. článek RONALD M. Rapee, et al. Bibliotherapy for Children With Anxiety Disorders Using

Written Materials for Parents: A Randomized Controlled Trial. Journal of Consulting and Clinical

Psychology. 2006, Vol. 74, No. 3, 436-444. 78

POSKIEROVÁ, Lucie. Uplatnění biblioterapie v českých a v zahraničních knihovnách se zaměřením

na pohádkoterapii. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií

a knihovnictví, 2009. Vedoucí diplomové práce Mgr. Barbora Koneszová. S. 79. 79

Pohádky je lepší vyprávět neţ číst. Pokud dítěti pohádku čteme, například doma před usnutím,

musíme číst dostatečně citlivě se zaujetím pro příběh i pro dítě (volba pohádky odpovídá vţdy vývojové

vyspělosti dětského posluchače).

45

Léčebný efekt plynoucí z terapie pohádkou lze umocnit v kombinaci s dalšími

expresivními terapiemi. Vhodná je především 1) dramatizace textu (popř. recitace

poezie), 2) výtvarné ztvárnění příběhu (kresba, malba, koláţ, modelování, …)

a 3) hudební vyjádření (zpěv, komorní instrumentace, …). Propojení expresivních

terapií jedním tématem či myšlenkou má svůj význam nejenom v pohádkoterapii.

V následující kapitole si tuto vazbu více rozebereme, stejně jako dílčí arteterapeutické

metody.

3.2 Další (příbuzné) expresivní terapie

Předchozí kapitola podávala výklad terapeutických metod odvozených od biblioterapie.

Tato přiblíţí metody terapií, které je vhodné s biblioterapií kombinovat (a téţ realizovat

v prostorách knihoven). Propojení různých expresivních terapií lze vyjádřit i tímto

způsobem: „Expresivní terapie je integrativní multimodální terapie, která klade důraz na

léčivé aspekty tvořivého procesu. Pohyb, kreslení, malování, modelování, hudba, psaní,

zvuk a improvizace jsou vyuţívány jako podpůrné, na klienta zamřené situace

vytvářené za účelem proţívání a vyjadřování pocitů. Kaţdé umění, které vychází

z emoční hloubky, přináší proces sebeobjevování a vhledu. Vytváříme vnější formy

a tím vyjadřujeme vnitřní pocity. Kdyţ dáme těmto pocitům názornou formu,

pouţíváme umění jako jazyk, kterým sdělujeme vnitřní pravdy“80

.

A jaké dopady lze z aplikací těchto neverbálních metod (takových, které nevychází

z terapeutických rozhovorů) u klientů vysledovat? „Terapie můţe přinášet radostné,

ţivoucí učení na mnoha úrovních: senzorické, kinestetické, konceptuální, emoční

a mytické. Klienti tvrdí, ţe jim expresivní umění pomáhá dostat se k jádru jejich

problémů, nově vnímat jejich duši nebo duševní stav a představovat si vlastní,

konstruktivní přístup ke světu.“81

Můţeme říci, ţe expresivní terapie slouţí k ventilaci

hněvu, odkrytí studu, ke konfrontaci se samotou, apatií a téţ s projevy deprese, úzkosti

apod. Všechny tyto negativní emoce mohou být vyjádřeny výtvarnými prostředky, lze

jim propůjčit zvuk, hlas i tělo. Konkrétně hovoříme o těchto metodách: 1) arteterapie

(terapie skrze výtvarnou tvorbu) 2) muzikoterapie (terapie hudbou), 3) dramaterapie

80

Přístupy v arteterapii: teorie & technika. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. ISBN 9788073870935. S. 254. 81

Tamtéţ, s. 256.

46

(terapie divadlem) a 4) choereoterapie (taneční terapie)82

. Léčebný účinek mohou mít

tedy nejenom knihy, ale i hudba, tanec, obrazy nebo divadlo, resp. veškeré umělecké

projevy bez ohledu na to, zda jsme jejich koncovými uţivateli či samotnými tvůrci.

Expresivní terapie můţeme také souhrnně nazvat arteterapiemi. Termín arteterapie lze

chápat dvojím způsobem: 1) v uţším pojetí se jedná o praktikum výtvarných projevů,

2) v širším pojetí jde o zastřešující pojem pro všechny ostatní druhy terapie (téţ „tvůrčí

terapie“, „terapie skrze umění“ či „terapie skrze tvorbu“).

Obrázek 1: Biblioterapie v kontextu expresivních terapií, psychoterapie a pedagogiky (zdroj:

http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=998, získáno 6. 3. 2010)

Obrázek 1 vizuálně znázorňuje interdisciplinární přesah biblioterapie – propojení

s expresivními terapiemi, bibliopsychologií, bibliopedagogikou a praxí pomáhajících

profesí.

82

K výčtu můţeme přidat ještě terapii filmem (filmoterapie či cinematerapie) či fotografií (téţ „terapie

pomocí digitálního umění“) a terapii hrou a zábavou (ludoterapie), avšak tyto nebudeme v textu dále

rozvádět.

47

3.2.1 Arteterapie

Termín arteterapie vychází z latinského slova „ars“ (umění). Z důvodu návaznosti

arteterapie na estetickou percepci uměleckých děl a projevů obdobně jako v případě

biblioterapie můţeme rozlišit další dvě související terapeutické metody, jedná se o:

1) estesioterapii (terapie zamřená na řezbářství) a 2) estetoterapii (léčba skrze estetické

vjemy a krásou obecně). Arteterapie v širším pojetí má svoji teoretickou i praktickou

rovinu – teoretická část se zabývá dílčími uměleckými teoriemi (teorie hudby, literatury,

…) a praktická sloţka se věnuje léčebným aspektům tvorby (fyziologické a lékařské

teorie, teorie emocí, …)83

.

Uţití arteterapie je přínosné zejména při léčbě dětských pacientů – u dětí postiţených

Downovým syndromem, autistických a hyperaktivních s poruchami chování, učení

a pozornosti. Skrze výtvarnou tvorbu vyjadřují-malují své úzkosti, strachy, emoce,

pocity a vztahy k okolí (vnitřní svět, který se napovrch odráţí v chování). Výtvarná

tvorba má svá „pravidla“ vyjádřena proporcemi v kompozici (velikost, umístění, tvar,

barva, perspektiva, … výtvarných objektů). Narušení proporcí je hlavním vodítkem

práce terapeuta. U mimouměleckých dětských kreseb lze vysledovat, která témata dítě

trápí – ta jsou akcentována přehnanou velikostí jednotlivých komponent celku (např.

nepřirozená velikost hlavy vůči tělu), opomenutím „nepodstatných“ částí objektu,

barevnými kontrasty a preferencemi, opakováním stejných výjevů apod. Důleţitou roli

hraje abstrakce. Diagnostický význam dětské kresby či malby je doplněn abreaktivní

a komunikativní terapeutickou funkcí. Poţadovaného efektu lze docílit také u dospělých

pacientů (handicapovaných, psychicky nemocných, proţívajících trauma apod.)

a seniorů (lze realizovat např. v rámci aktivit univerzity třetího věku, v knihovnách

formou školících kurzu atd.).84

I zde můţe dojít k ovlivnění psychiky, mezilidských

vztahů a kvality ţivota.

Při arteterapeutických akcí (kurzy a tvůrčí dílny, téţ „výtvarné happeningy“) dochází ke

kombinaci barev s dalšími přírodními i umělými materiály, ze kterých je vytvářeno dílo

jako celek, nebo k modelaci materiálů (hlína, písek, …) – zde je záţitek z tvorby

83

Praktická rovina se označuje téţ jako „artpsychoterapie“ – jedná se zpracování výtvarných proţitků

z tvorby psychoterapeutem. 84

Viz např. kurz ARTETERAPIE pro seniory a handicapované (Krajská knihovna Karlovy Vary),

dostupný z WWW: <http://www.knihovna.kvary.cz/cs/o-knihovne/historie/co-uz-tu-bylo/rok-

2009/arteterapie-pro-seniory-a-handicapovane-zari-rijen-2009.html/>.

48

provázán ještě s tělesným neboli dotekovým kontaktem; stejně jako v případě malování

prsty. Mezi nejzákladnější výtvarné techniky patří malování, modelování, řezbářství

a tvorba koláţí. Arteterapii lze realizovat jako 1) individuální (u pacientů, u kterých

problém vyţaduje celou pozornost terapeuta) i 2) skupinovou (pro terapeuta náročnější,

obsahuje část kreslenou a část diskusní – podpora pocitu sounáleţitosti a rychlejší

rozvoj sociálního učení). Příkladem výtvoru vzešlého z arteterapeutické dílny je

Obrázek 2 (technika malby).

Obrázek 2: Pratvar – téma Ohlédnutí za dětstvím, Socioterapeutický pobyt s o.s. LETNÍ DŮM, 2004, věk

autorky 16 let, (zdroj: http://www.arteterapie.cz/alb.php?s=galerie&r=100006, získáno 6. 3. 2010)

3.2.2 Muzikoterapie a choreoterapie

Jako další terapeutickou metodu si představíme muzikoterapii, tedy vliv hudby na ţivot

a psychickou stabilitu člověka. I u muzikoterapie najdeme uţší a širší pojmové

vymezení – v uţším smyslu se na ni pohlíţí jako ne léčebnou psychoterapeutickou

metodu (vztah hudba-terapeut-klient), širší pojetí začleňuje muzikoterapii do různých

oborů pomáhajících profesí (speciální pedagogika, neurologie, fyzioterapie,

ošetřovatelství, paliativní péče a další). Důraz je kladen nejen na léčbu, ale téţ na

edukaci85

(analogie k biblioterapii – bibliopsychologie vs. bibliopedagogika).

85

S edukací je více spojena „hudební pedagogika“ neţ samotná muzikoterapie, která se jí „jen“ dotýká.

49

Hudba měla uţ od počátku jakoţto komunikační prostředník výjimečné a symbolické

postavení: hudba (a její základní kámen, zvuk) a její harmonie jako 1) odraz

dokonalého uspořádání světa (vesmírného řádu), 2) jazyk bohů (komunikace

s nadpřirozenými silami v mytické době – prvek rytmu v magii, zpěv šamanů apod.),

3) metafora nebeského daru atd. „Ve starověkém Řecku byl Apollón povaţován za

boha lékařství a zároveň za boha hudby. Harmonie nebeská a pozemská byla chápána

jako jeden celek. Od té doby se léčení a umění, tělo a mysl, analytická a intuitivní

sloţka ţivota od sebe postupně oddělily.“86

Léčebný potenciál hudby (stejně jako

v případě knih) byl znám uţ ve starověku – plnil roli utišujícího prostředku, relaxace,

prevence, profylaxe a doprovodného prostředku podávaného spolu s medikamenty.

Tyto principy vyuţívá muzikoterapie i dnes – tato metoda je vhodná především jako

zklidňující prostředek na stavy deprese (snad nejvíce je hudba spjatá s emocemi)

a obecně se vyuţívá k léčbě duševních a neurotických chorob: „Nervová soustava je

jako symfonický orchestr s různými rytmy, melodiemi a instrumentací. Existuje celá

řada rytmických a melodických systémů, jeţ mozek udrţují synchronizovaný. Je-li

nějaká část mozku poškozena, naruší se i přirozené rytmy mozku a těla a neurony se

leckdy propojují ve špatný čas, tedy pokud se propojí vůbec. Znovu vyladit

„neurologickou hudbu“ často pomáhá hudba, pohyb či obrazy zvenčí.“87

Při

muzikoterapii jsou prostřednictvím hudebních nástrojů, zvuku apod. vyjadřovány city,

nálady, komunikační potřeby atd. Tak, jak je potřebná u arteterapie abstrakce, je

v případě muzikoterapie stěţejní hudební improvizace jak ze strany pacienta, tak

i terapeuta. Hudba působí blahodárně na psychosomatiku pacienta (např. u léčby

fyzické bolesti a zvýšení tolerance lékařských zákroků). V tomto ohledu se indikuje

nejvíce hudba harmonická s mírným tempem (ideální je tříčtvrteční takt simulující

srdeční rytmus) a melodická, spíše instrumentální neţ zpěvná; tomuto vymezení

odpovídají např. klasicistní díla W. A. Mozarta, J. Haydna apod. Stejně jako v případě

arteterapie se realizují i terapie pro děti a mládeţ s poruchami chování a pro postiţené

děti. Hudební hry s dětmi zaloţené na rytmu, zpěvu a pohybu napomáhají soustředění

a podporují vnímavost a sociální cítění dítěte. Uţití dechových nástrojů a zpěvu, zejm.

cvičení vokálů, zase pomáhá v léčbě alergiků a astmatiků.

86

CAMPBELL, Don G. Mozartův efekt: nalezněte sílu hudby, která uzdravuje tělo, posiluje mysl

a rozvíjí tvořivého ducha. 1. vyd. Praha: Eminent, 2008. ISBN 9788072813360. S. 256. 87

Tamtéţ, s. 179.

50

Muzikoterapii dělíme na 1) aktivní (zapojení klienta – hudební nástroj či zpěv)

a 2) pasivní neboli receptivní (poslech, vnímání hudby a diskuse nad dojmy a pocity ze

slyšeného). Lze ji praktikovat individuálně i skupinově (v knihovně se nabízejí prostory

hudebního oddělení).88

Taktéţ i samostatně, avšak lépe je ji spojovat s pohybovými

a tanečními doprovodnými projevy (principy choreoterapie).

Choreoterapií rozumíme pohyb taneční a improvizační, opouštějící „regule“ figurální

a scénické kompozice tance a tanečních technik, realizovaný jako léčebně pohybová

aktivita. Psychoterapeutické pouţití pohybu posiluje emocionální, kognitivní, sociální

i fyzickou integraci jedince; diagnosticky vychází z analýzy pohybu. Stejně jako

muzikoterapie patří mezi nejstarší formy umění a terapie.

Tanec slouţil a slouţí v mnoha kulturách:

k abreakci, odreagování, uvolnění strachu, smutku, radosti, jako příprava k boji;

ke smíření s přírodou, s jejími rytmy, s rytmy lidského ţivota;

jako prostředek transcendence, vyuţíván v náboţenských rituálech;

ke komunikaci, plní socializační i sexuální funkce.89

Obdobně jako ostatní expresivní terapie se i choreoterapie vyuţívá nejvíce u klientů,

kteří nejsou přístupní verbálním terapiím (nízká mentální úroveň, stydlivost apod.).

Zvláště je vhodná při léčbě pacientů s vývojovými vadami. Na rozdíl od předchozích

expresivních terapií se tato opírá o celé tělo člověka, které se stává vyjadřovacím

nástrojem emocí a vnitřního rozpoloţení pacienta odráţejícím se v prostoru. Při tanci

tak dochází k výraznému splynutí tělesné a duševní sloţky pacienta-tanečníka. Jeho

prostřednictvím můţeme ztvárnit nejrůznější témata: příběh (děj), pocit i myšlenku

(textovou, hudební, …). Proto lze tanec a pohyb úspěšně kombinovat, resp. doplňovat

s předchozími terapiemi, hlavně pak s následnými dvěma, přímo spojenými s pohybem

a tělesným, verbálním i mimoverbálním vyjadřováním.

88

Semináře na téma muzikoterapie a hudebních knihoven se u nás pravidelně konávají v Knihovně města

Hradce Králové. Blíţe viz např. zpráva ze semináře: ŠIMONOVÁ, Šimona. Seminář Hudba a handicap

v Knihovně města Hradec Králové. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2008, 60, 12, [cit. 2010-03-

06]. Dostupný z WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/12-2008/seminar-hudba-a-handicap-

v-knihovne-mesta-hradec-kralove-47-294.htm>. ISSN 0011-2321. 89

TANTER: Česká asociace taneční a pohybové terapie [online]. 2010 [cit. 2010-03-30]. Definice.

Dostupný z WWW: <http://www.tanter.cz/?page_id=17>.

51

3.2.3 Dramaterapie a psychodrama

Dramaterapii a psychodrama spojuje 1) divadelní (dramatické) vyjadřování, 2) společné

terapeutické cíle (zlepšování sociální interakce, interpersonální inteligence, kontrola

emocí, změna nekonstruktivního chování, podpora spontaneity, koncentrace, posílení

sebedůvěry, …) a 3) obdobná klientela (duševně nemocní, handicapovaní, …). Avšak

v těchto pojmech musíme blíţeji rozlišovat. „Dramaterapie je spjata s divadlem úţeji

a zdá se, ţe má v psychoterapii uměním větší domovské právo. Zatímco psychodrama je

specifickou terapeutickou metodou, dramaterapie v nejširší míře vyuţívá všech

moţných divadelních postupů pro léčebné účely.“90

Psychodrama má tedy k umění ze

všech expresivních terapií nejdále a je více spojeno s konkrétním jedincem a jeho

problémem. Psychodramatická sezení plynule navazují na sezení biblioterapeutická

(dramatizace textu, vciťování se do hlavních postav, ztvárňování vztahů rolemi, …).

U psychodramatu se vyuţívají především tyto techniky:

hraní role – klient hraje sám sebe v různých ţivotních situacích, hlavně

konfliktních a stresových; jako spoluhráče si volí kohokoli z publika; hraní

vlastní role je moţno oţivit technikou monologu, kdy protagonista „myslí

nahlas“;

dvojník a alter ego – dvojník hraje současně s protagonistou, chová se jako on

a pomáhá mu vyjádřit jeho vlastní pocity a myšlenky; alter ego (druhé Já)

představuje vnitřní hlas, hlas svědomí, „našeptávání ďábla“ (advocatus dei nebo

diaboli); někdy se dvojník a alter ego nerozlišují; jejich hlavní funkce je

dynamizovat děj a odhalovat skryté motivy a chování protagonisty;

výměna rolí – po přehrání určité scénky se vymění role a pacient je obsazen do

jiné role, coţ jej přinutí vţít se do myšlení a cítění jiného člověka – třeba svého

protivníka – a vidět se jeho očima;

zrcadlo – klient sedí v publiku a pomocní herci předvádějí jeho roli; jejich hru

můţe komentovat, získává tak lepší sebenáhled; často je výhodné včlenit do

90

KULKA, Jiří. Psychologie umění. Jiří Kulka. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN

9788024723297. S. 71.

52

zrcadlové inscenace také alter ego; přispívá k větší plastičnosti psychologie

protagonisty.91

Psychodrama podbarvené hudbou označujeme jako psychomelodram. K psychodramatu

má blízko i sociodrama. Zatímco v psychodramatu se přehrávají osobní problémy

pacienta, sociodrama je zaměřené na vztahovost a systém hodnot (téţ „axiodrama“).

Uvedené doplňuje ještě psychogymnastika těţící z neverbálního vyjadřování,

pantomimy (téţ „psychopantomima“) – pantomimické ztvárnění konfliktního vztahu,

oblíbená technika u dětských pacientů, kteří si rádi hrají „na něco“ či „jako“

a teatroterapie – divadlo hrané handicapovanými herci.92

Tyto psychodramatické

„odnoţe“ se přibliţují podstatě dramaterapie.93

Dramaterapie má své vyuţití především ve výchově (edukace). Terapeutické funkci

divadla předcházely tyto paradivadelní systémy terapeutické povahy: 1) terapie hrou

(vyuţití terapeutického potenciálu her u dětí – nemocné, sexuálně zneuţívané, trpící

traumatem, ţijící v dysfunkční rodině, …) a 2) herní specialista (odborný pracovník

v nemocničním zařízení, jehoţ úkolem je udrţovat zdravý duševní rozvoj

hospitalizovaných dětí – motivace, eliminace strachu z nemocničních zákroků, bolesti

atd.). Jejími klienty jsou hlavně tělesně, mentálně a smyslově handicapovaní, dále

pacienti se specifickými poruchami chování, učení a pozornosti, lidé trpící sociálním

vyloučením, vykazující prvky sociopatologického jednání apod. Její další vyuţití je tedy

abreaktivní, preventivní, vyuţívající účinků katarze.94

91

KULKA, Jiří. Psychologie umění. Jiří Kulka. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN

9788024723297. S. 71. 92

Příkladem mohou být aktivity občanského sdruţení LORM – Společnosti pro hluchoslepé, které se mj.

odráţí i v dramatických polohách a nevyhýbají se ani knihovnickému prostředí. Více o přístupnosti

knihoven handicapovaným občanům pojednává např. článek: NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Knihovna bez

bariér. I pro neslyšící?. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 8 [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:

<http://www.ikaros.cz/node/5639>. ISSN 1212-5075. 93 Dle VALENTA, Milan. Dramaterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. Dostupný z WWW:

<http://books.google.com/books?id=02QefTf4z7EC&printsec=frontcover&hl= cs&cd=1&source= cs&cd

=1&source=gbs_ViewAPI#v=onepage&q&f=false>. ISBN 9788024718194. S. 14-17. 94

Pojmem „katarze“ je v divadelním světě spojen s osobou Aristotela (očistná funkce antických tragédií

popsána ve spisu Poetika). Jedná se o „proţití si emocí, strastí, bolestí, agrese apod. prostřednictvím

identifikace s hercem. Spolu s děním a proţíváním herce na jevišti proţívá i divák, takţe je na konci

dramatu, stejně jako herec, očištěn.“ Viz ANDĚLOVÁ, Tereza. Tvořivost a terapie. Brno: Masarykova

univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky, 2007. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Petr

Osolsobě, PhD., s. 43.

53

Závěrem se pokusíme podstatné rozdíly mezi dramaterapií a psychodramatem shrnout.

Důleţitým prvkem jak psychodramatu, tak dramaterapie je práce s prostorem –

vyjadřování blízkosti, distance, koheze apod. V psychodramatu hraje pacient sám sebe,

v dramaterapii ztvárňuje přidělenou roli. Dramaterapie se orientuje více na skupiny

(např. sociální interakce handicapovaných) neţ na problémy jednotlivce (individuální

duševní rozpoloţení pacienta), hojně vyuţívá symboliky, stylizace, kreativity a metafor.

Psychodrama stojí více „při zemi“ – přímo se dotýká konkrétních problémů pacientů,

čímţ nabývá realističtějších kontur. Nutno ovšem podotknout, ţe hranice obou směrů

a postupů se mohou případ od případu prolnout.

Tímto shrnutím expresivní okolí biblioterapie a její teorii opustíme. V další kapitole se

podíváme na konkrétní biblioterapeutické aplikace vsazené do prostředí internetu.

54

4 Biblioterapie on-line u nás a v zahraničí

Bity neznají hranice.

Nicholas Negroponte

Jak jiţ z názvu kapitoly vyplývá, tato část práce se zaměří na postavení biblioterapie

v ČR a v zahraničí, přičemţ nepůjde o příklady z akcí konaných na jejich podporu, které

se realizují v rámci aktivit knihoven přímo v knihovnách, anebo na jiných

společenských či zdravotnických místech a zařízeních (nemocnice, léčebny, ústavy, …).

Nahlédneme do útrob prostoru, který je (anebo by měl být) ze své povahy dostupný

všem – do obsahů vybraných webových stránek a portálů, které se profilují jako

biblioterapeutické.

Biblioterapie poskytovaná jako specializovaná informační sluţba na webu má své

opodstatnění. Internet ve smyslu komunikačního média usnadňuje veškeré formy

komunikace – v ţádném případě nemůţe plnohodnotně nahradit osobní kontakt

aktuálně přítomný během přímé komunikace (face-to-face), avšak v linii komunikace

nepřímé se hojně vyuţívá jako nástroj podporující nejrůznější modely vzájemné

interakce (one-to-one, one-to-many, many-to-many). Protoţe internetové prostředí

umoţňuje zachovat anonymitu a zajišťuje nonstop fungování (boří časové i prostorové

bariéry), lze jej efektivně vyuţít zejména v těch případech, které se vyznačují určitou

mírou delikátnosti či intimity, tedy v případech osobních, krizových a hluboce lidských.

Svěřovat své problémy komukoliv jinému (rodinným příslušníkům, partnerovi,

přátelům, ale i odborníkům) je pro mnohé z nás více neţ obtíţné. Těm, kteří si chtějí

pomoci sami, můţe internet, konkrétně moţnosti plynoucí z on-line terapie, výrazně

ulehčit situaci95

; mezi svépomocné aktivity neřadíme jen četbu knih, ale i sledování

filmů, brouzdání po internetu apod.

95

Před internetem, ale nyní i souběţně s ním obdobnou funkci zajišťují telefonické rozhovory klienta

s pacientem (dnes téţ internetové telefonování). Svépomoc za podpory odlišně intenzivní míry telefonní

asistence vyuţívají zejm. pacienti trpící depresemi, úzkostmi, závislostmi, fobiemi, poruchami spánku

apod. Porovnáním různých přístupů terapie (řízená léčba, svépomoc s minimálním kontaktem, svépomoc

za podpory telefonní asistence) se zabývá článek: BILICH, Linda B., et al. Effectiveness of Bibliotherapy

Self-Help for Depression with Varying Levels of Telephone Helpline Support. Clinical Psychology and

psychotherapy. 2008. No. 15, 61-74.

55

Pro biblioterapii jako sluţbu se dají na internetu vyuţít nejrůznější aplikace – e-maily,

diskusní fóra, webové prezentace, sociální (komunitní) sítě a mnoho dalších; poslední

jmenované se aktuálně těší obzvláště vysoké oblibě. Tyto nástroje umoţňují efektivně

kombinovat svépomocné snahy s profesionální péčí (informační zdroje, poradenství,

on-line konzultace, …). To, co pacient během on-line terapie potřebuje, je připojení

k internetu, instalace příslušných programů a moţnost archivace či tisku potřebných

záznamů a materiálů.96

Dále je nezbytné zajistit ochranu dat a osobních údajů klienta.

Pro výhradně svépomocnou biblioterapii, která můţe vzejít z vlastního popudu, anebo

i na základě doporučení psychoterapeuta, lze vyuţít především volně dostupné

tematické internetové zdroje (weby, on-line texty, videa, výukové programy, …). Jejich

výhodou je, ţe pacient se k nim můţe připojovat dle svých časových moţností, tedy

vţdy, kdy to chce učinit nebo v případech aktuálně pociťované potřeby. Internet pro

svoji jednoduchost a efektivitu srostl s chodem a ţivotem společnosti natolik, ţe jeho

vyuţití se stalo doslova ţivotním standardem a tomuto trendu odpovídá i informační

architektura a obsah vytvářených webových stránek, které se kromě relevantního

informačního obsahu (často multimediálního provedení) stávají i místem reálné

komunikace s moţnostmi rychlé aktualizace poskytovaných a společně sdílených či

vytvářených dat. Prostor pro realizaci nejrůznějších on-line sluţeb je tedy otevřen, nyní

podíváme na to, zdali je i nějakým způsobem vyuţit.

4.1 Biblioterapie u nás

V českém prostředí nemá biblioterapeutická metoda práce s textem

a čtenářem-pacientem ještě své pevné místo ani mezi odborníky, ani v povědomí

potencionálních uţivatelů97

a na webu se teprve usazuje. V ČR se „pouţívá především

v psychiatrických léčebnách a ve vězeních. Naproti tomu např. v USA se biblioterapie

pouţívá jako pomocník pro kaţdého, kdo se ocitl v nějaké těţké ţivotní etapě a hledá

96

Viz např. CARLBRING, Per, et al. An open study of Internet-based bibliotherapy with minimal

therapist contact via email for social phobia. Clinical Psychologist. March 2006, Vol. 10, No. 1, 30-38.

Ze závěrů popisované výzkumné studie vyplývá, ţe on-line svépomocná terapie s minimální asistencí

(e-maily) je efektivní zejm. při léčbě sociální fobie (strachy, úzkosti, …) – v těchto případech pacienti

před osobním kontaktem upřednostňují kontakt zprostředkovaný. Tento typ péče je porovnatelný

s komunikací přímou, avšak v ţádném případě nemůţeme hovořit o plnohodnotné „náhraţce“ osobního

kontaktu, spíše se jedná o jeho vhodný doplněk. 97

Obdobné postavení zaujímá biblioterapie i na Slovensku. Viz závěry z informačního průzkumu

ŠURABA, Martin. Ako vníma spoločnosť biblioterapiu?. Inflow: information journal [online]. 2009, roč.

2, č. 9 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/nazov-prispevku-ako-vnima-

spolocnost-biblioterapiu>. ISSN 1802-9736.

56

z ní cestu ven.“98

Za jediný webový informační zdroj (kromě webového portálu

BiblioHelp99

, jehoţ případová studie tvoří nedílnou součást této práce, viz dále kapitola

5. Projekt BiblioHelp, s. 67), bylo moţné povaţovat Biblioterapeutický kabinet Krajské

knihovny v Pardubicích. Virtuální biblioterapeutický kabinet byl abecední seznam

vhodné literatury (titul, autor) uveřejněný na webu na stránkách knihovny100

doplněný

o krátké anotace specifikující problémovou oblast a knihovnický popis vyjádřený

systematickým selekčním jazykem MDT. Zpětná čtenářská vazba nebyla do staticky

pojatého kabinetu zakomponovaná.101

V souvislosti s redesignem webové prezentace

knihovny (2009) byl Biblioterapeutický kabinet staţen z jejího obsahu.

4.2 Biblioterapie v zahraničí

Odlišnou situaci zaznamenáváme v zahraničí, především v oblasti anglického internetu.

Zde existuje řada projektů a webových sídel, jejichţ obsah je přímo inspirován

biblioterapií. Uvedeme si několik příkladů odlišného pojetí, zacílení a zpracování

(projekty knihovnické, univerzitní, profesní, komerční, …). Z vybraného vzorku lze

vysledovat, ţe snahy webových tvůrců se orientují zejména na děti a dětské čtenářství,

coţ můţeme uvést do souvislosti s výchovným potenciálem četby (návaznost na

vývojovou biblioterapii). Také si můţeme povšimnout způsobů evaluace webového

obsahu realizovaného na bázi zpětné čtenářské vazby (sledování prospěšnosti

a uţitečnosti projektu) na webech, kde je tato zastoupena.

4.2.1 Vybrané zahraniční biblioterapeutické projekty

Následuje popis pěti zvolených biblioterapeutických webových portálů a projektů. Byly

vybrány ty, jejichţ úroveň provedení (rozsah, obsah i forma) nejvíce ovlivnila úvahy

nad podobou projektu BiblioHelp.

98

HEBNAROVÁ, Daniela. 2008. Léčivá síla knihy. Grand biblio: časopis pro čtenářskou veřejnost

– o knihách ze všech stran. 2008, roč. 2, č. 6. ISSN 1802-3320. S. 35. 99

BiblioHelp – léčba knihou [online]. © 2009–2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW:

<http://www.bibliohelp.cz>. 100

Krajská knihovna v Pardubicích: Příspěvková organizace Pardubického kraje [online]. 2009 [cit.

2010-03-30]. Dostupný z WWW: <http://www.knihovna-pardubice.cz/>. 101

Bliţší informace k Biblioterapeutickému kabinetu viz VOMELOVÁ, Dagmar. Vyuţití

biblioterapeutického kabinetu ve veřejných knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická

fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2005. 97 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík.

Součástí práce je vyhotovený výtah z titulů seznamu kabinetu.

57

Bibliotherapy Education Project102

Jedná se projekt University of Nevada (Las Vegas), který je zaměřený na nejširší

veřejnost. Jeho smyslem je shromaţďovat a zpřístupňovat knihy vhodné pro

svépomocnou, individuální biblioterapii; těţištěm je sebevýchova. Taktéţ má svým

obsahem pomáhat profesionálním odborníkům v jejich praxi.

Obrázek 3: Bibliotherapy Education Project (zdroj: http://library.unlv.edu/faculty/research/bibliotherapy,

získáno 16. 3. 2010)

Plný náhled knihy z databáze je popsán základními identifikačními a věcnými údaji

(autor, název, vydavatel, ilustrátor, ISBN a anotace) a doplněn obálkou. Podrobnější

popis specifikuje zajímavost či aktuálnost titulu, věkové určení, nároky na čtenářskou

úroveň, formální aspekty knihy, ţánr, formát, terapeutické vyuţití apod.). Jedná se

o výsledek anonymního hodnocení přečteného titulu, který je se záznamem knihy

propojen (počet hodnotitelů není omezen). Tímto způsobem je zajištěna interakce

102

University of Nevada, Las Vegas. Bibliotherapy Education Project [online]. © 2007

[cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: <http://library.unlv.edu/faculty/research/bibliotherapy/>.

58

uţivatelů-čtenářů, kteří se k vybraným knihám mohou dobrovolně vyjádřit. Knihy lze

vyhledávat v reţimu základního i pokročilého vyhledávání (kromě běţných údajů se

nabízí např. i filtrování dle pohlaví hlavního hrdiny) a téţ dle abecedy. Projekt lze

vzhledem k výše uvedeným skutečnostem označit za zdařilý (je průběţně plněn

a aktualizován).

Best Children's Books103

Jeden ze zástupců projektů orientovaných na děti a dětské čtenářství v co nejširším

moţném měřítku – radí rodičům, jak svému dítěti zvolit tu správnou knihu a to tak, aby

jej od čtení neodradila, ale naopak v něm vzbudila čtenářský zájem Na tvorbě

doporučených knih se podíleli především učitelé a vychovatelé.

Obrázek 4: Best Children's Books (zdroj: http://www.best-childrens-books.com/bibliotherapy.html,

získáno 16. 3. 2010)

103 BARANCIK, Steve. Best Children´s Books – Find One or Write One! [online]. 2006-2010

[cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: <http://www.best-childrens-books.com/>.

59

Jeho součástí je i biblioterapeutická kniţní sekce – tato se orientuje na vybrané

problémové oblasti, které mají potenciál děti traumatizovat (adopce, závislosti, šikana,

kontakt se smrtí, handicap, dysfunkční rodina a poruchy v příjmu potravy). Kaţdá

z uvedených oblastí obsahuje seznam vhodných knih. Knihy jsou postaveny na

příbězích; jejich četba dítěti umoţňuje ztotoţnění se s postavami, které se v textech

nacházejí. Záznamy knih vznikají přejímáním titulů z odborně sestavených kniţních

seznamů a v dané kategorii jsou řazeny dle toho, kolikrát se na seznamech vyskytují.

Vybrané publikace jsou popsány z hlediska obsahu a zaměření, jejich součástí můţe být

ukázka z knihy, propojení na on-line knihkupectví (Amazon.com) a odkaz na další

vhodné tituly. Web umoţňuje také sdílení záznamů v sociálních sítích. Jejich

zpracování plní hlavně výchovnou a vzdělávací funkci.

Magination Press Children´s Books104

Magination Press je specializované on-line knihkupectví zaměřené na produkci knih pro

děti v krizových situacích. Jedná se o projekt American Psychological Association.

Asociace tímto počinem podporuje svoji činnost – na webu je prezentován rozsah její

působnosti, další aktivity realizované nejen pro dětské klienty apod.

Obrázek 5: Magination Press (zdroj: http://www.apa.org/pubs/magination, získáno 16. 3. 2010)

104 American Psychological Association. Magination Press Children´s Books [online]. © 2010

[cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: <http://www.apa.org/pubs/magination/>.

60

Autory knih jsou psychologové, psychoterapeuti a další odborníci na duševní zdraví

člověka, kteří knihy píší přímo „na míru“ konkrétního dětského problému. Tematické

pokrytí je široké, zohledňuje veškeré aspekty psychoterapeutické péče (zejm. problémy

dotýkající se narušené psychiky, problematického sociálního statusu a zázemí či

zdravotní komplikace) spojené s jednotlivými vývojovými stádii dítěte. Je zde

akcentováno 14 problémových okruh (např. adopce, deprese, přírodní katastrofy,

hospitalizace, …). Součástí popisu knihy jsou na rozdíl od předchozích projektů

obchodní údaje, téţ údaje o autorovi a ilustrátorovi knihy a odkazy na další související

zdroje jmenované autorské asociace (odborné publikace, poradenská centra apod.).

Celkově se jedná o přehledný, uţivatelsky přívětivý a obsaţný web.

Daily Dose of Reading105

I tento webový portál je profesním dílem – jeho smyslem je skloubení dětské zdravotní

péče s rodinným prostředím za účelem podpory dětského čtenářství.

Obrázek 6: Daily Dose of Reading (zdroj: http://www.dailydoseofreading.org/topical.php, získáno 16. 3.

2010)

105 Daily Dose of Reading [online]. 2006-2009 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW:

<http://www.dailydoseofreading.org/ >.

61

Hlavní důraz v programu je kladen na společné čtení rodičů s dětmi (podpora

terapeutického-rodinného rozměru četby). Skladba projektu inspiruje rodiče k aktivní

účasti na prohlubování literární zkušenosti dětí tím, ţe podporuje nejenom pravidelné

čtení, ale i následnou diskusi k přečtenému, v níţ se má dítě ke společnému

čtenářskému proţitku způsobem sobě vlastním vyjádřit (na webu jsou k dispozici

návody, jak s dětmi dle jejich věku co nejlépe čtenářsky pracovat). Tematický seznam

rozděluje problémové rodinné oblasti do 32 kategorií – zabývá se jak závaţnými tématy

typu úmrtí v rodině, souţití s člověkem postiţeným Alzheimerovou chorobou apod., tak

čistě dětskými starostmi, mezi které zařazuje např. problémy s nošením brýlí, ztrátu

domácího mazlíčka atd. Kniţní tituly jsou v seznamech anotovány. V tomto případě je

tedy biblioterapie těsně vsazena do programu na podporu čtenářství a rodiny

a podporována je interakce přímá.

Oxford Brookes University: Bibliotherapy106

Posledním popisovaným projektem se vracíme se na univerzitní a knihovnickou půdu.

Obrázek 7: Bibliotherapy – Books can help (zdroj:

http://www.brookes.ac.uk/student/services/counselling/concerns/bibliotherapy.html, získáno 16. 3. 2010)

106 Oxford Brookes University. Bibliotherapy - Counselling Service - Oxford Brookes University

[online]. © 2007[cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW:

<http://www.brookes.ac.uk/student/services/counselling/concerns/bibliotherapy.html>.

62

Oxford Brookes University ve spolupráci s knihovnou sestavila primárně pro své

akademické (zejm. studentské) uţivatele na téma biblioterapie seznam padesáti knih

zaměřených převáţně na úzkostné a depresivní stavy. A nezůstalo jen u anotovaného

seznamu knih. Vybrané a popsané tituly byly téţ propojeny se záznamy v knihovním

katalogu – knihy se dají také koupit prostřednictvím internetu a jsou i nabízeny

v místním knihkupectví; studenti k nim mohou přidávat komentáře. Kromě seznamu

knih vydala univerzita tematického informačního průvodce objasňujícího principy

a problematiku biblioterapie. Tuto činnost můţeme nazvat informační sluţbou.

4.3 Další zahraniční biblioterapeutické projekty

Zde zmíníme další ze zajímavých biblioterapeutických projektů, které se typově blíţí

předchozím popisovaným. Nejprve budou uvedeny weby s dětskou literaturou, poté

ostatní webové sluţby a nabídky provázané na psychoterapeutickou péči.

4.3.1 Dětské webové portály

Booklists of Children's Literature107

Další ze seznamů knih k vybraným problémovým okruhům cílený především na dětské

čtenáře (a téţ na rodiče, učitele a vychovatele). Sluţba vznikla v rámci dětského

oddělení veřejné knihovny (Monroe County Public Library, Indiana) a spočívá

v propojení titulů knih ze seznamů sestavených na stránkách knihovny se záznamy

v knihovním katalogu. Knihy nejsou nijak ţánrově limitovány a jednotlivé kategorie se

zdají být zvoleny náhodně (vyskytují se zde jak ryze biblioterapeutická témata, tak

i kategorie typu strašidelné příběhy, záhady, fantasy apod.) V závislosti na konkrétní

oblasti dochází k rozlišení kniţních titulů uvnitř kategorie – specifikuje se věkové

určení čtenáře, ţánr knihy atd. Tato myšlenka by mohla být inspirativní pro české

veřejné knihovny a jejich webové prezentace.

107

Monroe County Public Library. Booklists of Children's Literature [online]. 2002, March 9, 2010

[cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.monroe.lib.in.us/childrens/booklists/children_booklists.html>.

63

Kids´ Books108

Kniţní web pro děti, jehoţ záznamy jsou taktéţ propojeny s katalogem knihovny

(Carnegie Library of Pittsburgh). Rozlišuje věk dítěte, příleţitost k četbě (např. čtení

doma), informuje o biblioterapii rodiče, učitele i knihovníky. Sekce zaměřená na

biblioterapii rozděluje problémy do 32 kategorií bez hierarchie – jedná se o pečlivé

a podrobné třídění. Náhledy titulů z vymezených oblastí jsou popsány názvem, autorem

a doplněny krátkou anotací a obálkou. Název odkazuje přímo na záznam v katalogu.

Netradiční jsou i další moţnosti webu, který přináší velké mnoţství nápadů, jak dětem

zpříjemnit četbu, anebo kreativně vyuţít jejich volný čas. Registrovaným uţivatelům

nabízí pomoc při vypracovávání domácích úkolů, dětem přináší moţnost hraní si

a vytváření vlastní pohádky s pouţitím programu Storymaker, dále upozorňuje na

zajímavé dětské akce a události apod. Web prošel výrazným redesignem, který stránky

vizuálně pozvedl. Tato sluţba knihovny zacílená na dětské čtenáře je jak po obsahové,

tak po formální stránce vypracovaná na vysoké úrovni a je tedy pro české prostředí ještě

více přínosná neţ předchozí příklad.

Carol Hurst's Children's Literature Site109

Rozsáhlá kolekce knih pro děti s pečlivým zpracováním – autoři projektu se snaţí

u vybraných titulů ukázat, jak s knihou nejlépe pracovat (součástí popisu je metodický

návod ke knize). Dále jsou kniţní tituly popsány anotacemi a je zde i uvedeno, jak

konkrétně kniha pomáhá. Knihy jsou zařazeny do několika hlavních oblastí, avšak ani

tentokrát se nejedná o čistě biblioterapeutické třídění. Metodické pojetí popisu knih je

vyuţitelné zejména pro práci ve škole.

108

Carnegie Library of Pittsburgh. Kids´ Books, Carnegie Library of Pittsburgh [online]. © 2010

[cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: <http://www.carnegielibrary.org/kids/books/>. 109

OTIS, Rebecca. Carol Hurst's Children's Literature Site - Reviews and teaching ideas for kid´s books

[online]. 1996-2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: <http://www.carolhurst.com/>.

64

Children's and Young Adult Literature Bibliographies110

Webové stránky autorky dětské literatury (Cynthia Leitich Smith). Bibliografie knih

odkazuje na podrobnější popis s anotacemi, úryvky a dalšími souvisejícími texty včetně

zmínky to tom, jakým způsobem můţe četba dané knihy čtenáři pomoci. Knihy jsou

propojovány s externími zdroji (blogy, osobní stránky autorů, ilustrátorů, …). Stránky

mohou působit méně přehledně.

Helping Books Connection111

Databáze beletristických i naučných knih orientovaných na mládeţ (podpůrný projekt

pro zastřešující projekty Helping Books/Helping Families Program). Knihy se týkají

etických a morálních hodnot, sebepoznání, sebepřijetí apod. Jejich smyslem je prevence

patologického chování dětí, snaţí se podnítit diskusi k aktuálním a palčivým ţivotním

otázkám (mají tedy výrazně výchovný, resp. sebevýchovný charakter). Tituly do

databáze vybírali knihovníci, učitelé a sociální pracovníci. Výpisy knih jsou přiblíţeny

anotacemi, grafický design je minimální, projekt se soustředí na obsah.

Lutra Press - Books to guide parents, teachers, librarians and counselors to

the best children's fiction for problem-solving112

Luta Press je kniţní vydavatelství publikující tituly z oblasti dětské péče. Projekt chce

být průvodcem pro všechny, kteří se zajímají a hledají knihy vhodné pro biblioterapii

(rodiče, učitelé, knihovníci, …). Třídění knih se vyznačuje velmi propracovaným

systémem. Rozlišuje se 11 hlavních kategorií krizových situací, které jsou dále

podrobně členěny aţ na úroveň velmi konkrétních případů (např.: smrt → smrt

domácího mazlíčka → smrt pejska/kočičky/jiného domácího zvířátka), není ovšem

navázáno na knihy, nicméně je vysoce návodné. Bohuţel, stránky nejsou aktualizovány.

110

Cynthia Leitich Smith. Children's and Young Adult Literature Bibliographies.

© 1998-2009 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.cynthialeitichsmith.com/lit_resources/bibliographies.html>. 111

Helping Books Connection [online]. [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.helpingbooks.org/>. 112

Lutra Press - Books to guide parents, teachers, librarians and counselors to the best children's fiction

for problem-solving [online]. © 2004-2007 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.lutrapress.com/>.

65

ABCbaby.pl113

Projekt polských biblioterapeutů zaměřený na bajkoterapii – jedná se

o bajkoterapeutickou dílnu určenou rodičům a téţ učitelům, vychovatelům

a knihovníkům pracujícím s dětmi a mládeţí do věku 18 let. Organizátoři projektu (ve

spolupráci s tamější expertkou na terapii pohádkou Marií Molickou) na dané téma

publikují, propagují jej, pořádají workshopy, jejichţ předmětem je tvorba

terapeutických pohádek a související semináře a autorská a lektorská setkávání.

Výstupy z dílen a kurzů jsou dostupné na webu (ukázky z pohádek jsou při řešení

konkrétních problémů přínosné jak pro rodiče, tak pro knihovníky apod.). Nechybí ani

aktuální zpravodajství o pořádaných biblioterapeutických konferencích či besedách. Na

tuto aktivitu lze pohlíţet jako na důsledek a výraz pevného ukotvení biblioterapie

v Polsku.

4.3.2 Ostatní terapeutické weby

HelpHorizons.com114

Web s nabídkou psychoterapeutické literatury určený pro dospělé čtenáře. Problémové

ţivotní situace rozděluje do 18 oblastí. Ke kaţdému tématu je přiřazen seznam

relevantních článků odkazující na plné texty a dále související odkazy na externí zdroje

(psychoterapeutické poradny, centra, kliniky, …). Knihy jako takové nejsou součástí

webové nabídky – on-line terapie se odehrává na bázi textů z článků a přes moţnost

odborných konzultací.

113

ABCbaby.pl [online]. © 2005 [cit. 2010-03-07]. Dostupný z WWW:

<http://www.abcbaby.pl/>. 114

Online therapy and online counseling at HelpHorizons [online]. 1999-2006 [cit. 2010-03-17].

Dostupný z WWW: <http://www.helphorizons.com/>.

66

Metanoia115

Webové stránky jsou psychoterapeutickým rozcestníkem – ojasňují význam a smysl

psychoterapie, lidem v hluboké osobní krizi (se závaţnými stavy deprese

doprovázenými sebevraţednými tendencemi) zprostředkovávají kontakt s odborníky,

odkazují na další formy péče a specializované terapeutické pomoci.

Poetry Therapy116

Profesní stránky organizace The National Association for Poetry Therapy, které se

zabývají poetoterapií. Informují jak o samotné terapeutické metodě, tak o vlastních

aktivitách společnosti (publikační činnost, školení, konference, členství, …).

Zahraniční biblioterapeutické weby se vyznačují odlišným pojetím zpracování

(konkrétní zacílení, záměr, akcentovaná témata, klasifikace, …) a různými úrovněmi

technického zpracování (podoba záznamu, míra popisu, propojení záznamů s externími

sluţbami, prvky „navíc“, design, …). Obojí ukazuje na kvalitu obsahu, ale téţ i na to,

jak silnou pozici v tom kterém projektu biblioterapie zaujímá a jak je společensky

vnímána a uţivateli webu akceptována (zpětná čtenářská vazba).

115

AINSWORTH. Martha. Metanoia: online therapy e-therapy mental health education suicide

prevention internet counseli [online]. 1995-2004 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.metanoia.org/>. 116

National Association for Poetry Therapy. Welcome to the National Association for Poetry Therapy

[online]. © 2005-2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: <http://www.poetrytherapy.org/>.

67

5 Projekt BiblioHelp

Vyberte si sami léčbu zdarma.

K dostání na www.bibliohelp.cz.

Motto projektu BiblioHelp

Cílem a snahou projektu BiblioHelp bylo překonat doposud izolovaně vytvářené

seznamy vhodné biblioterapeutické literatury. Úplně první seznamy literatury

s terapeutickými účinky se objevují v r. 1930 (psáno knihovníky).117

Většina

novodobějších seznamů pochází ze 70. a 80. let minulého století (např. J. Křivohlavý118

,

A. Slezáková119

), aktuálnější datace připadá seznamům doporučené biblioterapeutické

literatury uvedeným v diplomové práci Vyuţití biblioterapie v zátěţových situacích

autorky Olgy Hándlové (2006).120

Přenesením dané problematiky do prostředí internetu

mělo dojít k zajištění dostupnosti vybraných knih všem potřebným klientům, přičemţ se

vycházelo z jediného současného tematického webového zdroje, kterým byl do r. 2009

Virtuální biblioterapeutický kabinet Krajské knihovny v Pardubicích. Svým provedením

měl projekt BiblioHelp přispět k odstranění všech limitů, kterými byl po obsahové

stránce kvalitní biblioterapeutický kabinet omezen (např. nemoţnost seskupovat

a filtrovat literární díla dle zvolených hledisek a kategorií – problémová oblast, ţánr,

věk čtenáře apod., interaktivně vyhledávat v obsahu, podílet se na jeho tvorbě atd.).

Více ke kabinetu viz kapitola 4.1 Biblioterapie u nás, s. 56.

Myšlenka tvorby biblioterapeuticky zaměřené kniţní databáze vzešla a byla realizována

v rámci projektově orientovaného kurzu121

Aplikační seminář (APSL) studenty oboru

117

Dle HOŠKOVÁ, Kateřina. 2005. Biblioterapie [online]. Brno, 2005. [cit. 2010-04-22]. Dostupný

z WWW: <http://www.phil.muni.cz/~hoskova/Biblioterapie.htm>. 118

Doporučená beletrie pro zdravotně postiţené; doporučená beletrie s tematikou osobního vyrovnávání

se hrdiny s těţkým zdravotním postiţením (Křivohlavý, J.: Psychologická rehabilitace zdravotně

postiţených. Avicenum, Praha, 1985). 119

Výběrový seznam literatury pro ţenské neurotické oddělení nemocnice (Slezáková, A.: Aplikace

biblioterapie v psychiatrické praxi. Rigorózní práce. FF UK – katedra knihovnictví a informačních studií,

Praha, 1978). 120

HÁNDLOVÁ, Olga. Vyuţití biblioterapie v zátěţových situacích. Brno: Masarykova univerzita,

Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 160 s. Vedoucí diplomové práce Mgr.

Petr Škyřík. V diplomové práci jsou zpracovány seznamy z kategorií Násilí, Závislosti, Duševní poruchy,

Handicap, Těţká somatická onemocnění a Smrt a umírání. 121

Více k projektovému řízení viz např. STANÍČKOVÁ, Lucie. Implementace metod projektového

managementu v knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury

a knihovnictví, 2008. 69 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Petr Škyřík.

68

Informační studia a knihovnictví (ISK) na Masarykově univerzitě v Brně (Filozofická

fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví – KISK122

) v letech 2008 aţ 2009

(celkem tři semestry – APLS 1, APLS 2, APLS 3). Vlastní realizace byla ukončena

veřejnou obhajobou skupinového projektu v konferenčním sále Moravské zemské

knihovny v Brně123

(ukončení APLS 2), následoval rozvoj projektu v rámci APLS 3

(publicita a inovace) pod záštitou KISK.

Následný text a celá tato kapitola bude popisnou studií projektu BiblioHelp.

5.1 Přípravná fáze

Přípravná práce v počáteční fázi projektu zahrnovala podrobné seznámení se s tématem

(studium odborné literatury), následnou přesnou definici projektových cílů a popis

projektu. Výstupem této části bylo sepsání projektové zprávy (Návrh projektu, APLS 1),

v níţ došlo k definici 1) cílů projektu (celkový výstup a dílčí cíle), 2) cílové skupiny

(primární a sekundární cílová skupina), 3) klíčových aktivit, 4) realizačního týmu,

5) monitorovacích indikátorů, 6) projektového rozpočtu a 7) propagační činnosti

(publicita) a její předloţení ke schválení. Nyní podrobněji k jednotlivým částem

projektové zprávy.

5.1.1 Popis projektu

Cílem projektu BiblioHelp byla tvorba webového portálu zpřístupňujícího

biblioterapeutické beletristické a naučné kniţní tituly (primárně podpora individuální

biblioterapie) s adekvátním popisem a moţností přístupu k nim (propojení kniţních

záznamů s kniţními a obchodními katalogy). Projekt chtěl vyplnit mezeru v současné

biblioterapeutické nabídce u nás a tím přinést do českého prostředí unikátní

specializovanou informační sluţbu.

122

Kabinet informačních studií a knihovnictví (KISK) [online]. © 2004-2009 [cit. 2010-04-14]. Dostupný

z WWW: <http://kisk.phil.muni.cz/>. 123

Moravská zemská knihovna. Aktuality MZK [online]. 18. 9. 2009 [cit. 2010-04-14]. Festival vědy v

Moravské zemské knihovně (21.–25. 9.). Dostupný z WWW: <http://aktuality.mzk.cz/2009/09/festival-

vedy-v-moravske-zemske.html>.

69

Dílčí cíle projektu byly specifikovány následovně:

vytvoření webového portálu umoţňujícího vyhledávání biblioterapeutických

kniţních titulů;

zpřístupnění svépomocné biblioterapie široké veřejnosti;

vytvoření pomůcky pro odborníky v pomáhajících terapeutických profesích

a knihovníky pro orientaci v biblioterapeutické literatuře;

rozšíření povědomí o biblioterapii a její popularizace v ČR.

Svým zaměřením se projekt orientoval především na 1) širokou veřejnost (primární

cílové skupina), avšak svým obsahem chtěl být nápomocný i 2) veřejnosti odborné

(sekundární cílová skupina) – odborníci široké škály pomáhajícího profesí

a knihovnická obec.

Vzhledem k charakteru projektu BiblioHelp byly stanoveny tyto monitorovací

indikátory:

denní návštěvnost internetových stránek: cca 500 vstupů/den (ve fázi plného

provozu webu);

počet spolupracujících odborných partnerů: cca 50 odborníků;

počet knih v evidenci webu: cca 300 titulů;

a rozplánovány jednotlivé klíčové aktivity v závislosti na sestaveném časovém

harmonogramu:

analýza okolního prostředí – české a zahraniční biblioterapeutické projekty;

analýza obsahu a struktury projektu – klasifikační schéma problémů;

sběr dat – odborné konzultace s odborníky obou profesí;

analýza webu – návrh informační architektury;

tvorba webu – design a obsahové plnění;

propagace a publicita – PR aktivity.

70

K plnění projektových cílů byl sestaven pětičlenný realizační tým studentů ISK, dále

odborný garant, konzultant a supervizor. Projekt byl realizován z grantové podpory

VISK 3 2009 společně s partnerským čtenářským projektem ČteSyRád.124

5.1.2 Analýza okolí projektu

Stanovené cíle projektu vycházely z výsledků analýzy okolního prostředí projektu, z níţ

vyplynulo, ţe projekt tohoto typu a zaměření v ČR doposud absentuje. Konkrétně se

jednalo o analýzu relevantních informačních zdrojů (tištěné a elektronické

biblioterapeutické materiály).

Analýza zdrojů probíhala na základě zvoleného rešeršního dotazu:

Zahraniční projekty zaměřené na biblioterapii:

kontaktní osoba: E.Valisova <E.Valisova@seznam.cz>

analýza informačních zdrojů zabývajících se biblioterapií (webové stránky,

časopisy, prezentace, …);

zaměřit se na metody třídění (klasifikační schéma knih, popis, způsob

vyhledávání) vybraných kniţních titulů;

způsob, jak (a odkud) konkrétní projekty získávají tipy na vhodné knihy.

Výsledek:

seznam konkrétních projektů, v němţ bude kaţdá poloţka popsána dle výše uvedených

kritérií, tedy u kaţdé uvést:

název projektu;

identifikaci zdroje (URL, citace);

způsob třídění a indexace knih;

způsob akvizice (je-li uvedeno).

Analýzou zahraničních biblioterapeutických projektů byly pověřeny dvě studentky

oboru ISK (externí spolupráce). Její výsledky jsou zpracovány v kapitole

4 Biblioterapie on-line u nás a v zahraničí, s. 54.

124

ČTESYRÁD. ČTEnářův SYmpatický RÁDce [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z

WWW: <http://www.ctesyrad.cz/>.

71

5.2 Prvotní fáze realizace projektu

V souladu s projektovým řízením započala fáze realizace. Na základě analýzy okolí

projektu byly stanoveny konkrétní poţadavky pro projekt BiblioHelp – došlo ke

1) klasifikaci problémových okruhů a k sestavení 2) databáze vhodných odborníků, kteří

by mohli ze své praxe do obsahu projektu vhodnými kniţními tipy přispět.

5.2.1 Klasifikační schéma

Problémové okruhy byly rozděleny do tří hlavních kategorií: 1) Psychické problémy,

2) Fyzické problémy, 3) Sociální problémy a ţivotní situace, přičemţ kaţdá z uvedených

oblastí byla dále členěna do deseti podkategorií.

Původní klasifikační struktura:

Psychické problémy

o Demence a mentální retardace

(demence u Alzheimerovy choroby, dětská demence, stupně mentální retardace, …)

o Poruchy osobnosti, chování a schizofrenie

(bludy, paranoia, narcismus, autismus, …)

o Afektivní poruchy

(poruchy nálad, deprese, manická porucha, …)

o Fobie, úzkosti a obsese

(sociální fobie, akutní reakce na stres, poruchy přizpůsobení, neurotické poruchy,

podráţděnost, nutkání, …)

o Návyková a závislá chování

(duševní poruchy vyvolané poţíváním alkoholu, drog, psychotropních

a halucinogenních látek, abstinenčními příznaky, …)

o Psychosomatika a konverzní poruchy

(chronická bolest, únava, dušnost, zaţívací obtíţe, poruchy spánku, …)

o Specifické poruchy chování, učení a pozornosti

(hyperaktivita, dyslexie, dysgrafie, logopedie, …)

o Poruchy příjmu potravy

(mentální anorexie, bulimie, noční přejídání, …)

o Sklony k sebevraţdě a sebepoškozování

72

(demonstrativní sebevraţdy, plánované, impulzivní, způsobování ran, …)

o Sexuální poruchy

(nedostatek a ztráta sexuální touhy, neuspokojení, bolest, dysfunkce, …)125

Fyzické problémy

o Civilizační choroby a nesprávný ţivotní styl

(obezita, alergie, astma, diabetes, hypertenze, infarkt, …)

o Nemoci kostí a páteře

(degenerativní poruchy růstu, poranění krční páteře, míchy, ochrnutí, …)

o Nemoci kloubů a pohybového aparátu

(omezení hybnosti – revma, artritida, totální endoprotéza kolenního/kyčelního

kloubu, …)

o Nemoci nervového systému a svalů

(poruchy řeči, mozková příhoda, dětská mozková obrna, epilepsie, roztroušená

skleróza, svalová dystrofie, …)

o Poranění, úrazy, bolest

(popáleniny, zlomeniny, jizvy, plastické operace, amputace, bolestivá hojení, …)

o Smyslová postiţení

(zraková a sluchová postiţení)

o Kombinovaná postiţení

(kombinovaná tělesná a smyslová postiţení)

o Vnitřní nemoci

(nemoci soustavy dýchací, trávicí, …)

o Nádorová onemocnění a nevyléčitelné nemoci

(onkologické nemoci - rakovina, leukémie; AIDS, …)

o Vrozené vývojové vady a dědičná zatíţení

(Downův syndrom, rozštěpy, defekty končetin, …)

125

Třídění vycházelo z Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), Nemoci duševní a poruchy chování:

Physiotherapy.cz/edu/. MKN - on-line vyhledávač diagnóz dle MKN (Mezinárodní Klasifikace Nemocí)

[online]. © 2006-2010 [cit. 2010-04-18]. MKN vyhledávač: Nemoci dušení a poruchy chování. Dostupný

z WWW: <http://www.physiotherapy.cz/mkn/nemoci-duseni-a-poruchy-chovani/>. Dalším zdrojem,

zejména u kategorie Fyzické problémy, se stal obsah webu Helpnet.cz: CZI. Helpnet: Informační portál

pro osoby se specifickými potřebami [online]. © 2007 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW:

<http://www.helpnet.cz/>. ISSN 1802-5145. V případě tvorby klasifikačního schématu jako celku se

vycházelo z anglických databází z důvodu převaţující orientace na dětské čtenářství jen orientačně.

73

Sociální problémy a ţivotní situace

o Vztahy, partnerství a sexualita

(disfunkční rodina, nechtěné dítě, interrupce, rozchod, věkový rozdíl partnerů,

manţelská krize, rozvod, …)

o Ţivotní změny a rozhodnutí, ţivotní cesta

(dospívání, změna školy, přestěhování se, vstup do manţelství, ztráta bydlení, práce,

syndrom vyhoření, krize středního věku, odchod do důchodu, sebepřijetí, …)

o Výchova dětí

(výchovné problémy – předškolák, 1. stupeň, 2. stupeň, střední škola, puberta,

agresivita, osamostatnění dítěte, …)

o Stáří, umírání a smrt

(senilita, samota ve stáří, úmrtí blízkého člověka, …)

o Závislosti

(PC, internet, alkohol, drogy, závislost na rodičích, partnerovi, workholismus,

gamblerství, …)

o Násilí

(šikana ve škole, na pracovišti, mezi příbuznými, domácí násilí, týrání, sexuální

zneuţívání, …)

o Rasismus a nesnášenlivost

(předsudky, xenofobie, nesnášenlivost národnostní, rasová, jazyková, kvůli vzhledu,

víře, názorům, …)

o Víra a ideologie

(pronásledování, tyranie, despocie, nepochopení rodiny, rozdělená rodina, různé

názory na výchovu dětí, hledání smyslu ţivota, …)

o Traumata a katastrofy

(neštěstí, nehody, katastrofy, poţáry, povodně, krádeţe, náhlé zchudnutí, znásilnění,

válka, holocaust, pokusy o sebevraţdu, …)

o Uvěznění

(vězení, osamocení, domácí izolace, delikvence, …)

74

Abecední seznam:

Afektivní poruchy

Civilizační choroby a nesprávný ţivotní styl

Demence a mentální retardace

Fobie, úzkosti a obsese

Kombinovaná postiţení

Nádorová onemocnění a nevyléčitelné nemoci

Násilí

Návyková a závislá chování

Nemoci kloubů a pohybového aparátu

Nemoci kostí a páteře

Nemoci nervového systému a svalů

Poranění, úrazy, bolest

Poruchy osobnosti, chování a schizofrenie

Poruchy příjmu potravy

Psychosomatika a konverzní poruchy

Rasismus a nesnášenlivost

Sexuální poruchy

Sklony k sebevraţdě a sebepoškozování

Smyslová postiţení

Specifické poruchy chování, učení a pozornosti

Stáří, umírání a smrt

Traumata a katastrofy

Uvěznění

Víra a ideologie

Vnitřní nemoci

Vrozené vývojové vady a dědičná zatíţení

Výchova dětí

Vztahy, partnerství a sexualita

Závislosti

Ţivotní změny a rozhodnutí, ţivotní cesta

75

Během sběru dat (viz dále) došlo ke vzniku další, čtvrté kategorie:

Terapeutická praxe

o Průřezová témata a oblasti

o Duchovní péče

o Arteterapie

o Muzikoterapie a Dramaterapie

„Tato kategorie doplňuje předchozí vymezené problémové oblasti o průřezová témata,

otázky výhradně duchovní a terapeutické přímo spojené s praxí pomáhajících profesí

zohledňujících ve své práci metody expresivních terapií. Na rozdíl od předchozích tří

kategorií je primárně určena odborné veřejnosti, avšak neuzavírá se ani před laickými

uţivateli webu (existence čtvrté kategorie odpovídá potřebám sekundární cílové skupiny

projektu).“126

5.2.2 Sběr dat

Při výběru vhodných knih se projekt BiblioHelp opíral o konzultace s odborníky,

u nichţ se dalo předpokládat, ţe při své práci s klienty tuto terapeutickou metodu

mohou pouţívat (široká škála odborníků pomáhajících profesí psychologického,

psychoterapeutického, sociálního, pedagogického, zdravotnického a duchovního

směru). Z důvodu návaznosti projektu na prostředí knihoven byli o konzultaci poţádání

téţ odborní knihovníci, zejm. zaměstnanci specializovaných knihoven. Odborné

konzultace probíhaly prostřednictvím e-mailové komunikace (viz Příloha 3: Ţádost

o konzultaci: biblioterapie) za pomoci nástrojů sluţby Google – součástí dotazu byl

odkaz na dotazník127

(formulář vytvoře v aplikaci Dokumenty Google128

) a odkaz na

první informační webové stránky o projektu pod doménou www.bibliohelp.cz. Ukázka

126

KOVÁČOVÁ Boţena; NOVOTNÁ Darina; RACLAVSKÁ Iva; VALIŠOVÁ Edita; VALTROVÁ,

Helena. BiblioHelp - léčba knihou. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 11 [cit. 2010-04-

14]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/bibliohelp-lecba-knihou>. ISSN 1802-9736. 127

Formulář na dotazování kniţních tipů pro Projekt BiblioHelp [online]. 2009 [cit. 2010-04-14].

Dostupný z WWW: <https://spreadsheets.google.com/viewform?key=0Aul1MFAbB-

VpcDFweWNkZnF4RW5MN01SV3dZT3hLWEE&hl=cs>. 128

Google. Dokumenty Google [online]. © 2010 [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:

<http://www.google.com/google-d-s/hpp/hpp_cs_cz.html>.

76

z prvotní komunikace (koncept dopisu) je uvedena v Příloze 3. V této fázi realizace

(počátek APLS 2) jiţ existovala i první PR projektová stránka.129

Konkrétně byly osloveny tyto skupiny odborníků a profesních institucí:

Psychoterapie, sociální práce a zdravotnictví

o Psychologové

o Psychiatři

o Psychoterapeuti

o Psychiatrické léčebny

o Poradny

o Sociální pracovníci

o Dětské domovy

o Ústavy pro mentálně a tělesně postiţené

o Lázně, ozdravovny a dětské léčebny

o Hospice

o Věznice

o Duchovní správa

Pedagogika

o Bibliopedagogové

o Speciální pedagogové

Knihovnictví

o Odborní knihovníci

o Specializované knihovny (např. zdravotnické knihovny)

o Vědecké a odborné knihovny

129

Inflow: information journal [online]. © 2007-2010 [cit. 2010-04-14]. BiblioHelp. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/bibliohelp>. ISSN 1802-9736.

77

Celkově bylo zkontaktováno cca 1000 odborníků a profesních institucí, přičemţ kladně

se k naší ţádosti vyjádřilo 80 osob (o spolupráci byli mj. poţádání i odborníci ze

Slovenska; někteří z nich do projektu svými kniţními tipy taktéţ přispěli).

V ideálním případě došlo u kaţdého z doporučujících odborníků k naplnění této

struktury dat:

Příjmení

Jméno

Titul

Kniha č. 1

Kategorie

Podkategorie

Anotace knihy

Kniha č. 2

Kategorie

Podkategorie

Anotace knihy

… aţ Kniha č. 5

Obrázek 8: Ukázka z vyplněného formuláře

78

Kromě odborných konzultací byli k tvorbě webového obsahu přizváni i laičtí uţivatelé,

běţní čtenáři – tito byli dotázáni prostřednictvím dotazníkového formuláře umístěného

v blogovém příspěvku130

na stránkách časopisu Inflow131

.

Tyto aktivity společně s 1) PR textem, 2) prezentací záměrů projektu na konferenci

Infokon 2008132

a 3) publikací článku Projekt BiblioHelp aneb Biblioterapie na webu

(Čtenář)133

, který slouţil nejenom k seznámení s projektem, ale téţ vybízel ke

spolupráci, konzultaci, byly realizovány především za účelem podpory akviziční

činnosti projektu. Na jejich základě projekt BiblioHelp sesbíral do své obsahové

nabídky cca 600 vhodných knih. Pro správu doporučených knih (vloţení přejatých

anotací, přijatých recenzí, …) byl z důvodu centralizace nashromáţděných údajů vyuţit

rozšířený katalog Beth134

(Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy

univerzity v Brně).

Nashromáţděný soubor doporučených kniţních tipů nebyl ţánrově limitován. Podařilo

se získat jak beletristické (romány, povídky, pohádky, příběhy z klinické praxe, …), tak

relevantní naučné publikace (poradenské publikace, příručky, populárně naučné tituly,

odborné monografie, skripta, …) včetně titulů na pomezí obou těchto ţánrů (rozhovory,

úvahy, autobiografie, …); své zastoupení zde našla i poezie. Totéţ platí u věkové

kategorie čtenářů (děti, dospěli i senioři).

130

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 09.03.2009 [cit. 2010-04-18]. Kniha mého

srdce & duše. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kniha-meho-srdce-amp-duse>. ISSN 1802-

9736. Dílčí výsledky čtenářské ankety jsou k dispozici v příspěvku: Blog uţivatele EVa. Inflow:

Information journal [online]. 31.03.2009 [cit. 2010-04-18]. Kniha mého srdce & duše: Prozatímní

výsledky říkají, ţe… Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kniha-meho-srdce-duse-prozatimni-

vysledky-rikaji-ze>. ISSN 1802-9736. 131

Inflow: information journal [online]. © 2007-2010 [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/>. ISSN 1802-9736. 132

Zprávu z konference Infokon 2008 naleznete např. v článku: JANOŠTÍK, Filip. Zpráva z konference

INFOKON 2008. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 1 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z

WWW: <http://www.inflow.cz/zprava-z-konference-infokon-2008>. ISSN 1802-9736. 133

VALIŠOVÁ, Edita. VALTROVÁ, Helena. RACLAVSKÁ, Iva. Projekt BiblioHelp aneb

Biblioterapie na webu. Čtenář: měsíčník pro knihovny, roč. 61, č. 7/8. ISSN 0011-2321. 134

Katalog Beth je alternativní elektronický katalog knihoven FF, FSS, PedF a ESF Masarykovy

univerzity (Brno). Jedná se o nadstavbu knihovního systému Aleph, která umoţňuje efektivní sdílení dat,

podporuje spolupráci při tvorbě obsahu katalogu apod. (vyuţití principů library 2.0). Stránky se záznamy

knih projektu viz Ústřední knihovna FF MU. Beth - rozšířený katalog [online]. 2008 [cit. 2010-04-27].

Tag: BiblioHelp - Beth - rozšířený katalog. Dostupný z WWW:

<http://knihovna.phil.muni.cz/tag/bibliohelp>.

79

5.3 Tvorba webu

Po sběru dat následovala tvorba webových stránek na jiţ existující doméně

www.bibliohelp.cz. Pro tvorbu webu byl zvolen redakční systém Drupal135

a hosting na

serveru IglooNET136

.

5.3.1 Informační architektura portálu

„Samotný název projektu BiblioHelp vznikl kombinací dvojího přístupu k projektu:

první část sousloví je přímým odkazem na druh léčebné terapie („Biblioterapie“), druhá

část odkazuje na aspekt svépomoci zastoupený u biblioterapie individuální (svépomoc

téţ jako „Self-Help“). Propojením těchto dvou hledisek dochází k prolnutí významu

a formy projektu. Jeho plné uchopení má zajistit struktura portálu přihlíţející

k současným webovým trendům.“137

Vizí portálu BiblioHelp byla tvorba uţivatelsky přívětivého, funkčního a vyuţitelného

webu, který měl v sobě snoubit dvě roviny přístupu – obsahem a zaměřením cílit na

čtenářskou a terapeutickou uţivatelskou skupinu laiků i odborníků obou profesí.

Vlastním obsahem se stala 1) prezentace kniţních záznamů a 2) záznamů

doporučujících odborníků (jejich vzájemné propojení uvnitř systému a téţ vazba na

externí webové zdroje). Další rovinu představuje 3) uţivatelská interakce (zpětná

čtenářská vazba).

Na základě analýzy webu došlo navrţení následující struktury systému:

Úvodní stránka

o Název, logo, motto, text na titulku

o Menu

135

SUCHÝ, Jakub. Drupal.cz: Český portál o open source CMS Drupal [online]. © 2009

[cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: <http://www.drupal.cz/>. 136

IglooNET.cz: Stabilní řešení v nestabilním prostředí [online]. © 2004-2010 [cit. 2010-04-27].

Dostupný z WWW: <http://www.igloonet.cz/>. 137

VALIŠOVÁ, Edita; RACLAVSKÁ, Iva; VALTROVÁ, Helena. Biblioterapie na webu aneb šetrně

nahozený záchranný kruh. In ŠKYŘÍK, Petr. Infokon: Inspirace, inovace, imaginace. 1.vyd. Brno: EU

Tribun, 2008. s. 138. ISBN 978-80-7399-591-1.

80

o Kategorie knih

o Funkční bloky

o Drobečková navigace

o Vyhledávání

o Další prvky webu

o Zápatí stránky

Obrázek 9: Logo projektu BiblioHelp

Logo zobrazuje svépomocnou myšlenku webu – pomoc, pomyslný záchranný kruh pro

kaţdého (čtenáře), pro kohokoliv, kdo se doposud beznadějně topil ve svém trápení či

v moři knih.

Obrázek 10: Úvodní stránka (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/, získáno 18. 4. 2010)

81

Menu (primární odkazy)

o Databáze knih138

Psychické problémy

Fyzické problémy

Sociální problémy a ţivotní situace

Terapeutická praxe

Pohádkoterapie139

o Tipy čtenářů140

o Skupiny141

Moje skupiny

Procházet skupiny

Příspěvky ze skupin

o Rejstříky142

Abecední seznam autorů

Abecední seznam knih

Abecední seznam odborníků

Slovníček

Další hlediska

(ţánr, věk, zaměření na pohlaví, ostatní)

138

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Kategorie knih z databáze

BiblioHelp. Dostupný z WWW: <http://www.bibliohelp.cz/knihy>. 139

Tato kategorie knih vznikla jako nová sekce knih mimo původní vymezení. Více o Pohádkoterapii viz

kapitola 5.4 Pohádkoterapie, s. 105. 140

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Tipy od čtenářů. Dostupný z

WWW: <http://www.bibliohelp.cz/tipy>. 141

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Skupiny. Dostupný z WWW:

<http://www.bibliohelp.cz/skupiny>. 142

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Rejstříky. Dostupný z WWW:

<http://www.bibliohelp.cz/rejstriky>.

82

o Odkazy143

Expresivní terapie

(Biblioterapeutická literatura, Biblioterapeutické projekty, Další expresivní terapie)

Čtenářství

(Webové portály a projekty, Audioknihy a e-knihy, E-shopy a Specializované knihovní

katalogy a publikace)

Handicapovaní

(Webové portály a projekty, Specializované knihovní katalogy, Časopisy)

Psychoterapie

(Webové projekty a e-poradny, Časopisy)

o Můj účet144

Moje oblíbené knihy

Moje skupiny

Moji přátelé

o O projektu145

(Kniţní tipy portálu BiblioHelp, Koho jsme oslovili o spolupráci, Co všechno

BiblioHelp nabízí, O nás aneb kdo jsme, Kde nás ještě můţete najít).

143

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Odkazy. Dostupný z WWW:

<http://www.bibliohelp.cz/odkazy>. 144

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Uţivatelský účet. Dostupný

z WWW: <http://www.bibliohelp.cz/user>. 145

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. O projektu. Dostupný z WWW:

<http://www.bibliohelp.cz/o-projektu>.

83

Obrázek 11: Tipy od čtenářů (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/tipy, získáno 18. 4. 2010)

Obrázek 12: Rejstřík odborníků (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/rejstriky/odbornici/M, získáno 18. 4.

2010)

84

Obrázek 13: Rejstříky: Slovníček pojmů (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/glossary, získáno 18. 4. 2010)

Obrázek 14: Odkazy: Expresivní terapie (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/expresivni-terapie, získáno 18.

4. 2010)

85

Kategorie knih146

o Psychické problémy147

Afektivní poruchy

Demence, mentální retardace a ztráta paměti

Fobie, úzkosti a obsese

Konverzní poruchy a psychosomatika

Poruchy osobnosti, chování a schizofrenie

Poruchy příjmu potravy

Postoj k ţivotu, psychologie všedního dne

Sexuální poruchy

Sklony k sebeobviňování, sebepoškozování a sebevraţdě

Specifické poruchy chování, učení a pozornosti

o Fyzické problémy148

Civilizační choroby a nesprávný ţivotní styl

Nemoci kostí, páteře, kloubů a pohybového aparátu

Nemoci nervového systému a svalů

Úrazy, bolest a schopnost sebeuzdravení

Sluchová postiţení

Zraková postiţení

Kombinovaná postiţení

Vnitřní nemoci a infekce

Nádorová onemocnění a nevyléčitelné nemoci

Vrozené vývojové vady a dědičná zatíţení

146

Porovnej s původní navrhovanou strukturou (s. 71-74). S ohledem na kniţní pokrytí jednotlivých

kategorií a zachování proporčnosti (alespoň 10 titulů v kaţdé podkategorii) došlo ke sloučení či

k rozšíření dílčích kategorií (např. u kategorie Fyzické problémy se sloučily podkategorie Nemoci kostí

a páteře a Nemoci kloubů a pohybového aparátu do Nemoci kostí, páteře, kloubů a pohybového aparátu,

dále byla rozšířena podkategorie Smyslová postiţení na Sluchová postiţení a Zraková postiţení;

podobnými úpravami prošla i kategorie Psychické problémy a Sociální problémy a ţivotní situace). 147

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Psychické problémy. Dostupný

z WWW: <http://www.bibliohelp.cz/knihy/psychicke-problemy>. 148

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Fyzické problémy. Dostupný

z WWW: <http://www.bibliohelp.cz/knihy/fyzicke-problemy>.

86

o Sociální problémy a ţivotní situace149

Psychologie ţeny a muţe, vztahy a partnerství

Psychologie rodiny, výchova dětí

Ţivotní mezníky, změny a rozhodnutí

Stáří, umírání a smrt

Závislosti a návyková chování

Konflikty, manipulace a násilí

Multikulturalismus, předsudky a rasismus

Ideologie, traumata a katastrofy

Samota a uvězení

Existenciální otázky a smysl ţivota

o Terapeutická praxe150

Průřezová témata a oblasti

Duchovní péče

Arteterapie

Muzikoterapie a Dramaterapie

o Pohádkoterapie151

Kaţdá kniţní kategorie obsahuje krátký popis, který uţivatele informuje o obsahové

náplni. Je-li součástí popisu odborný pojem uvedený a specifikovaný ve Slovníčku

pojmů (v Obrázku 15: Výpis kategorie: Psychické problémy se jedná o termín

„edukace“), je s termínem a jeho vysvětlením propojen. Následuje výpis knih

(zobrazení náhledů).

149

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Sociální problémy a ţivotní

situace. Dostupný z WWW: <http://www.bibliohelp.cz/knihy/socialni-problemy-zivotni-situace>. 150

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Terapeutická praxe. Dostupný

z WWW: <http://www.bibliohelp.cz/knihy/terapeuticka-praxe>. 151

Klasifikace Pohádkoterapie viz s. 107.

87

Obrázek 15: Výpis kategorie: Psychické problémy (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/psychicke-

problemy, získáno 18. 4. 2010)

Moduly a funkční bloky

o Aktuality152

Akce

Knihovny

Knihy

Terapie

Webové portály

152

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Aktuality. Dostupný z WWW:

<http://www.bibliohelp.cz/aktuality>.

88

o Rychlé odkazy

(Ţánr)

Beletrie

Naučná

Poezie

(Věk)

Děti

Dospělí

Mládeţ

Mladší školní věk (6–11 let)

Předškolní věk (do 6 let)

Starší školní věk (11–15 let)

Senioři

(Pohlaví)

Pro muţe

Pro ţeny

(Další hlediska)

Kniha mého srdce

Náboţenské hledisko

Plný text

Slovensky

o Štítky redakce (klíčová slova)

o Štítky uţivatelů (klíčová slova)

o Vyhledávání (fulltext)

Jako Aktuality jsou chápány krátké zprávy podávající informace ze světa literatury,

biblioterapie, knihovnictví, internetu a novinek na webu BiblioHelp. V závislosti na

konkrétní rubrice se můţe jednat o reportáţ z knihovnické či jiné akce, upozornění na

probíhající čtenářskou kampaň, prezentaci zajímavého webového portálu apod. Rychlé

odkazy slouţí k filtrování knih dle hledisek uţivatele (nezávisle na zvolené kategorii).

Štítky reprezentují přiřazená klíčová slova ke knihám – můţe je přiřadit jak redakce

89

BiblioHelpu, tak registrovaný uţivatel webu (více viz kapitola 5.3.3 Uţivatel

a vyhledávání, s. 103). Pokud je termín štítku odborný, je před výpisem knih podána

definice (viz Obrázek 20: Štítky redakce: tag Svalová dystrofie).

Obrázek 16: Aktuality: rubrika Akce (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/rubriky-aktualit/akce, získáno 18. 4.

2010)

Obrázek 17: Rychlé odkazy: výpis knih Beletrie (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/rejstriky/zanry/beletrie,

získáno 18. 4. 2010)

90

Obrázek 18: Rychlé odkazy: výpis knih Senioři (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/rejstriky/vek/seniori,

získáno 18. 4. 2010)

Obrázek 19: Rychlé odkazy: výpis knih Plný text (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/rejstriky/plny-text,

získáno 18. 4. 2010)

91

Obrázek 20: Štítky redakce: tag Svalová dystrofie (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/klicova-

slova/svalova-dystrofie, získáno 18. 4. 2010)

Obrázek 21: Štítky uţivatelů: tag Povzbudivé čtení (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/uzivatelske-

tagy/povzbudive-cteni, získáno 18. 4. 2010)

92

Další prvky webu

o Facebook

o Twitter

o RSS kanál

Zápatí stránky

o Pro odborníky

(formulář na vloţení odborného kniţního tipu)

o Pro média

(logotyp, plakáty, webové bannery)

o Mapa webu

o Kontaktuje nás

o Vytisknout stránku

o Copyright

5.3.2 Typologie kniţních záznamů a záznamy odborníků

Jak je vidět z přiloţených obrázků v předchozí kapitole, kaţdý výpis knih z vybrané

kategorie obsahuje seznam náhledů jednotlivých titulů.

Konkrétně náhled obsahuje tyto údaje:

Obálku

Název

Autora

Doporučujícího odborníka/y

Další hlediska (upřesňují titul – ţánr, věkové určení, odkaz na plný text, …)

Začátek doporučujícího textu či anotace

Odkaz na zobrazení celého záznamu

Plné záznamy knih jsou prezentovány v závislosti na konkrétním titulu údaji s těchto

oblastí popisu:

93

Název, autor knihy a obálka;

Upřesňující údaje – doporučující odborník, kategorie, ţánr, věkové určení, štítky

redakce, upozornění na náboţenské zaměření, jazyk, vhodnost pro ţeny/muţe,

umístění ve čtenářské anketě Kniha mého srdce, štítky uţivatelů či plný text;

Propojení záznamu – e-shopy (Heureka.cz), JIB, katalog Beth, Google Books;

Popis knihy – doporučující text odborníka/čtenáře, přejatá anotace, ukázka či

metodický text;

Odkazy na obdobné tituly z databáze BiblioHelp.

Upřesňující údaje slouţí ke specifikaci konkrétního titulu v dané kategorii (například

klíčová slova, štítky redakce, specifikují konkrétní témata knihy zařazené do určité

oblasti). Pomocí nich se také dostaneme na další knihy z databáze (role navigace).

Propojení záznamů vypovídá o dostupnosti titulu – pomocí sluţby Heureka.cz153

lze

prohledávat záznamy dané knihy v jednotlivých elektronických obchodech, přičemţ

zvlášť je vyčleněn odkaz vedoucí na zvukový ekvivalent konkrétního titulu („Koupit

zvukovou knihu“). Prostřednictví Jednotné informační brány je moţné prohledávat

záznamy v knihovních katalozích. Spojení titulu se záznamem knihy v katalogu Beth

můţe poskytnout další zajímavé popisné informace ke knize (např. přítomnost recenze

u beletrie, obsahu u naučného titulu apod.). Propojení záznamu knihy na portálu

BiblioHelp se záznamem v katalogu Beth je oboustranné. Je-li kniha indexována

v databázi Google Books154

, taktéţ na tento záznam titul odkazuje. Popisné údaje

u titulu se různí dle toho, kolik lidí (odborníků či čtenářů) knihu doporučilo a kolik se

k ní textově vyjádřilo (odborník – „Napsali o knize“, čtenář – „Proč právě tato kniha?“).

Pokud byl doporučen titul bez komentáře, je jako popis přejata anotace z internetu

(„Popis knihy“). Záznam můţe taktéţ obsahovat textovou ukázku („Ukázka z knihy“) či

přímo metodický text („Jak pracovat s knihou“) navádějící uţivatele k tomu, jak

s knihou efektivně pracovat. Existuje-li plná verze knihy, je u záznamu přítomna jako

153

Heureka.cz je webová sluţba, která pomáhá klientům při nákupu zboţí on-line. V případě kniţních

produktů nabízí mj. porovnání cen jednotlivých nakladatelů, vydavatelů a dodavatelů knih: Heureka.cz:

Porovnání cen a srovnání produktů z internetových obchodů [online]. © 2000-2010 [cit. 2010-04-27].

Knihy - Heureka.cz. Dostupný z WWW: <http://knihy.heureka.cz/>. 154

Sluţba Knihy Google umoţňuje fulltextové prohledávání knih indexovaných na internetu: Knihy

Google [online]. © 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: <http://books.google.cz/>. Podrobným

popisem sluţby se zabývá např. článek: BARTOŠEK, Miroslav. Google Book Search. Inflow:

information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 6 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/google-book-search>. ISSN 1802-9736.

94

odkaz na soubor ve formátu PDF. Odkazy na obdobné tituly nabízí výběr napříč

kategoriemi.

Ukázky vybraných záznamů knih s doporučujícími texty

o Knihu doporučilo více odborníků, jeden se k ní vyjádřil

Obrázek 22: Záznam knihy: Pohled do slunce (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/pohled-do-slunce,

získáno 18. 4. 2010)

95

o Knihu doporučil jeden odborník s komentářem

Obrázek 23: Záznam knihy: Kognitivní terapie a emoční poruchy (zdroj:

http://www.bibliohelp.cz/knihy/kognitivni-terapie-emocni-poruchy, získáno 18. 4. 2010)

96

Ukázky čtenářských tipů

o Knihu doporučil a okomentoval čtenář

Obrázek 24: Záznam knihy: Pan Kaplan má třídu stále rád (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/pan-

kaplan-ma-stale-tridu-rad, získáno 18. 4. 2010)

97

o Knihu doporučil odborník i čtenář

Obrázek 25: Záznam knihy: Saturnin (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/search/node/Saturnin, získáno 18.

4. 2010)

98

Ukázky knih bez doporučujících textů

o Kniha doporučená odborníkem

Obrázek 26: Záznam knihy: Jak zdolat skálu jménem deprese (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/jak-

zdolat-skalu-jmenem-deprese, získáno 18. 4. 2010)

99

o Čtenářský tip

Obrázek 27: Záznam knihy: Pracovat a ţít (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/pracovat-i-zit-napeti-

mezi-profesnim-osobnim-zivotem, získáno 18. 4. 2010)

100

Ukázky různých typů knih

o Záznam s plným textem

Obrázek 28: Záznam knihy: Nadějné vyhlídky (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/nadejne-vyhlidky,

získáno 18. 4. 2010)

101

o Záznam s odkazem na audioknihu

Obrázek 29: Záznam knihy: Alchymista (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/alchymista, získáno 18. 4.

2010)

Uvedený výčet kniţních ukázek z databáze BiblioHelp je pouze ilustrativní. Moţných

kombinací záznamů je v závislosti na charakteru té které knihy daleko více.

102

Záznam doporučujícího odborníka obsahuje tyto údaje:

profesní specializace (popř. odkaz na osobní stránku);

název a zaměření instituce, v níţ odborník působí (popř. odkaz na web instituce);

doporučené kniţní tipy (seznam titulů).

Doporučujícím odborníkem můţe být i redakce BiblioHelp.

Obrázek 30: Záznam odborníka: MUDr. Martin Černý (zdroj:

http://www.bibliohelp.cz/rejstriky/odbornici/mudr-martin-cerny, získáno 18. 4. 2010)

103

5.3.3 Uţivatel a vyhledávání

Zpětná vazba uţivatele webu je vázána na obsah. Vyznačuje se moţností vkládání:

nových kniţních tipů (čtenářských i odborných);

oznámení do aktualit.

Zaregistrovaní uţivatelé:

mohou vybrané knihy komentovat, tagovat;

vloţit si je do oblíbených poloţek na svém účtu a sdílet je s přáteli;

navazovat přátelství;

posílat si mezi sebou zprávy;

zaloţit diskusní skupinu či přidat se do existujících diskusních skupin.

Při hledání té správné knihy můţe uţivatel procházet:

jednotlivými kategoriemi a třídami v databázi knih;

inspirovat se vloţenými čtenářskými tipy;

procházet rejstříky (abecední seznam autorů, knih a doporučujících odborníků);

procházet štítky (redakčními i uţivatelskými);

nahlédnout do výpisů knih dle různých hledisek („Rychlé odkazy“);

vyuţít pole pro fulltext.

104

Obrázek 30: Tagový mrak: Štítky redakce (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/tagadelic/chunk/7, získáno 18.

4. 2010)

Obrázek 31: Označení knihy uţivatelem: Nepřítel v mém pokoji a jiné příběhy z psychoterapie

(zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/nepritel-v-mem-pokoji-jine-pribehy-z-psychoterapie, získáno 18.

4. 2010)

105

5.4 Pohádkoterapie

Oficiální spuštění portálu je datováno ke dni 13. října 2009. Tím ovšem práce na webu

a projektu nekončila. Kromě nezbytných PR aktivit (více viz dále kapitola 5.5

Propagace a publicita, s. 113) došlo téţ k obsahovým inovacím projektu (realizováno

v rámci APLS 3). Konkrétně se jednalo o tvorbu nové kniţní sekce – Pohádkoterapie

(podrobněji k tématu viz kapitola 3.1.4 Terapie pohádkou, s. 41).

5.4.1 Seznámení se s problematikou, klasifikační schéma a sběr dat

Opět došlo k tematickému uchopení předmětu práce (i zde jde o kombinaci čtenářského

a terapeutického přístupu). Výstupem z této činnosti se stala následující klasifikace

kniţních oblastí terapie pohádkou:

změny v ţivotě

(vstup do školky; vstup do školy; přestěhování, …)

sourozenecké vztahy

(narození mladšího sourozence, sourozenecká rivalita, …)

rodina a nevlastní rodina

(rozvod rodičů, odloučení od rodičů, smrt v rodině, adopce, nevlastní rodič, nevlastní

sourozenci, problematický člen rodiny, …)

sociální a patologické jevy

(kouření, alkohol, drogy, hazardní hry, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování,

vandalismus, …)

šikana, týrání, sexuální zneuţívání, projevy rasismu/xenofobie

(vlastní odlišnost, méněcennost; jiné trauma – povodně, …)

vztahy

(„zrada” kamaráda, osamělost, první lásky, nešťastná láska, sexuální výchova, …)

106

škola

(problémy s učením, dyslexie apod.; záškoláctví, …)

zlozvyky

(kousání nehtů, přejídání, odmlouvání a „zlobení”, …)

strachy a fobie

(úzkosti, tréma, …)

nemoc a postiţení

(návštěva lékaře, pobyt v nemocnici, zdravotní pomůcky, „výchova ke zdraví”, …)

ostatní

Pro sběr dat byl vytvořen zvláštní e-mailový účet. Sestavený konzultační dopis (viz

Příloha 4: Ţádost o konzultaci: pohádkoterapie) i v tomto případě obsahoval webový

dotazníkový formulář155

. Na rozdíl od formuláře původního tento navíc specifikoval věk

čtenáře – dělení na 1) předškolní věk (do 6 let), 2) mladší školní věk (6–11 let)

a 3) starší školní věk (11–15 let). Další struktura dotazníku byla zachována (Titul,

Jméno, Příjmení, Kniha č. 1, Věk, Kategorie, Anotace, Kniha č. 2, …).

Obeslány byly tyto typy odborníků (vzor dopisu viz Příloha 4):

Dětské domovy

Dětští lékaři

Pedagogicko-psychologické poradny

Základní školy

Dětská oddělení knihoven

Bylo obesláno cca 400 kontaktů a získáno 82 knih.

155

Formulář na dotazování kniţních tipů z oblasti „pohádkoterapie“ [online]. 2009 [cit. 2010-04-27].

Dostupný z WWW:

<https://spreadsheets.google.com/viewform?hl=cs&formkey=dDI4ZUtUQlMyMEhJTmpfYzBLeklRaXc

6MA >.

107

5.4.2 Designové úpravy webu

Nová kniţní sekce se funkčně i obsahově provázala se stávající webovou strukturou.

Kategorie Pohádkoterapie156

se rozčlenila do 10 oblastí:

Nemoc a postiţení

Rodina a nevlastní rodina

Sociálně patologické jevy

Sourozenecké vztahy

Strachy a fobie

Šikana, týrání a rasismus

Škola

Výchova a zlozvyky

Vztahy

Změny v ţivotě157

Mezi Rychlé odkazy na úvodní stránce přibyla tato hlediska:

Předškolní věk (do 6 let)

Mladší školní věk (6–11 let)

Starší školní věk (11–15 let)

Navíc byla vytvořena webová stránka seznamující uţivatele webu s podstatou

a vyuţitím pohádkoterapie (Co je pohádkoterapie?).158

156

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Pohádkoterapie. Dostupný z

WWW: <http://www.bibliohelp.cz/knihy/pohadkoterapie>. 157

Opět srovnej s původní navrhovanou strukturou – 11 podkategorií bylo upraveno do 10 tříd (zrušena

podkategorie Ostatní) a došlo k rozšíření třídy Zlozvyky na Výchova a zlozvyky. 158

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Co je pohádkoterapie?. Dostupný

z WWW: <http://www.bibliohelp.cz/co-je-pohadkoterapie>.

108

Obrázek 32: Výpis kategorie: Pohádkoterapie (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/pohadkoterapie,

získáno 18. 4. 2010)

Obrázek 33: Výpis kategorie: Výchova a zlozvyky (zdroj:

http://www.bibliohelp.cz/knihy/pohadkoterapie/vychova-zlozvyky, získáno 18. 4. 2010)

109

5.4.3 Specifikace kniţních záznamů

Jednotlivé kniţní záznamy z kategorie Pohádkoterapie se od ostatních záznamů na webu

BiblioHelp liší. Součástí jejich popisu je unikátní část nazvaná „Jak pracovat s knihou“.

Jedná se o metodický návod ke konkrétní knize vycházející z obecných principů

pohádkoterapie uvedených v předchozí kapitole (Co je pohádkoterapie?).

Ukázky z knih

o Předškolní věk

Obrázek 34: Záznam knihy: Jak bylo malé růţové slůně(… ) (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/jak-

bylo-male-ruzove-slune-jednou-velmi-smutne-jak-vsechno-dobre-dopadlo, získáno 18. 4. 2010)

110

Obrázek 35: Pokračování záznam knihy Jak bylo malé růţové slůně(… ): metodologie ke knize (zdroj:

http://www.bibliohelp.cz/knihy/jak-bylo-male-ruzove-slune-jednou-velmi-smutne-jak-vsechno-dobre-

dopadlo, získáno 18. 4. 2010)

Metodologický text je pro svoji návodnost vyuţitelný při četbě s dítětem jak doma, tak

například v knihovně, ve škole či v jiném výchovném, pedagogickém, volnočasovém

nebo zdravotnickém zařízení (k individuální i společné četbě).

111

o Kombinovaný záznam

Obrázek 36: Záznam knihy: Broučci (zdroj: http://www.bibliohelp.cz/knihy/broucci, získáno 18. 4. 2010)

112

Obrázek 37: Pokračování záznam knihy Broučci: metodologie ke knize (zdroj:

http://www.bibliohelp.cz/knihy/broucci, získáno 18. 4. 2010)

Z popisu kniţního záznamu titulu Broučci mj. vyplývá, ţe k doporučené knize existuje

plný text, taktéţ i audioverze příběhu, stejně jako dostupnost novějšího vydání (2007)159

na internetu (Google Books).

159

Karafiát, Jan. Broučci. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2007. 78 s. ISBN 978-80-7399-016-9.

113

5.5 Propagace a publicita

Aktivity konané za účelem propagace projektu lze rozdělit na 1) adresná oznámení

cílovým skupinám, 2) psaní PR textů a publikace článků, 3) prezentace v médiích

a sociálních sítích a 4) veřejné prezentace projektu. Mezi tuto činnost lze téţ přiřadit

zhotovení plakátů (propagační materiály), copywriting a psaní příspěvků do Aktualit na

webu. Plakáty jsou součástí Přílohy 5.

5.5.1 Adresná oznámení cílovým skupinám

V souvislosti s oficiálním spuštěním provozu portálu BiblioHelp byli o této skutečnosti

(spuštění, obsah a moţnosti vyuţití webu) adresně vyrozuměni všichni odborníci, kteří

svými konzultacemi přispěli do obsahu portálu, stejně jako ostatní odborníci (jednotlivci

i instituce), kteří do projektu přímo nepřispěli. Adresná oznámení byla posílána

opětovaně v závislosti na „novinkách“ na webu (např. u příleţitosti zahájení propagace

na Facebooku, při vzniku kniţní sekce Pohádkoterapie apod.). Taktéţ byli o portálu

informováni i další potenciální zájemci původně do projektu nezahrnutí (např. redakce

webových portálů určených pro handicapované, orientovaných na psychoterapii, on-line

časopisů obdobného zaměření, dále humanitární organizace a další vhodní jednotlivci

apod.; jak na české, tak na slovenské straně). Adresná oznámení kontaktují sekundární

cílovou skupinu.

Na základě této činnosti došlo k on-line publikacím (výběr):

Portál BiblioHelp nabízí léčbu knihou160

(Helpnet.cz)

Biblioterapie na webu161

(NICM)

Kniţní portál BiblioHelp nabízí terapii pohádkou162

(Helpnet.cz)

160

Helpnet.cz: Informační portál pro osoby se specifickými potřebami. [online]. © 2007, 08.11.2009 [cit.

2010-04-27]. Helpnet – aktuálně: Portál BiblioHelp nabízí léčbu knihou (četbou). Dostupný z WWW:

<http http://www.helpnet.cz/aktualne/31266-3/portal-bibliohelp-nabizi-lecbu-knihou-cetbou>. ISSN

1802-5145. 161

NICM [online]. 11. listopad 2009 [cit. 2010-04-27]. Biblioterapie na webu. Dostupný z WWW:

<http://www.icm.cz/biblioterapie-na-webu>. 162

Helpnet.cz: Informační portál pro osoby se specifickými potřebami. [online]. © 2007, 29.03.2009 [cit.

2010-04-27]. Helpnet – aktuálně: Kniţní portál BiblioHelp nabízí terapii pohádkou. Dostupný z WWW:

<http://www.helpnet.cz/aktualne/34647-3>. ISSN 1802-5145.

114

5.5.2 Psaní PR textů a publikace článků

V tomto případě se jednalo o zasílání článků do redakcí odborných periodik (on-line

i tištěná periodika) či kratších PR textů (tiskové zprávy).

Knihovnictví

o BiblioHelp aneb Biblioterapie na webu163

(Čtenář)

o Léčba knihou v podání projektu BiblioHelp164

(Ikaros.cz)

o Léčba knihou – k dostání na portálu BiblioHelp165

(Knihovnicko-informační

zpravodaj U Nás)

o BiblioHelp: kdyţ knihy léčí166

(Sova)

o Webový portál BiblioHelp (Grand Biblio) – publikace článku s redakcí

Grand Biblio ujednána na dvojčíslo 9/10 (2010) s tématem „Neobvyklé cesty

knih“

o Portál BiblioHelp: biblioterapie on-line (bulletin InfoMedLib) – publikace

článku s redakcí InfoMedLib dojednána na Ročník 11, číslo 2 (2010)

Psychologie a handicap

o Biblioterapie – léčba četbou167

(Dobromysl.cz)

o BiblioHelp: rozhovor (Moje psychologie) – publikace článku je k datu 30. 4.

2010 v jednání

Spřízněné projekty

o Na BiblioHelpu říkáme audioknihám ano168

(Audioknihy.net)

163

VALIŠOVÁ, Edita; VALTROVÁ, Helena; RACLAVSKÁ, Iva. Projekt BiblioHelp aneb

Biblioterapie na webu. Čtenář: měsíčník pro knihovny, roč. 61, č. 7/8. ISSN 0011-2321. 164

VALIŠOVÁ, Edita. Léčba knihou v podání projektu BiblioHelp. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 11

[cit. 27. 04. 2010]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/5798>. ISSN 1212-5075. 165

VALIŠOVÁ, Edita. Léčba knihou - k dostání na portálu BiblioHelp. Knihovnicko-informační

zpravodaj U Nás [online]. 2010, 20, 1, [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: <http://unas.svkhk.cz/20-1-

lecba-knihou-k-dostani-na-portalu-bibliohelp.html>. ISSN 0862-9366. 166

VALIŠOVÁ, Edita. BiblioHelp: kdyţ knihy léčí. Sova: Časopis Regionální knihovny Karviná

[online]. 2010, 34, [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW:

<http://sova.rkka.cz/index.php?clanek=490&cislo=34>. 167

VALIŠOVÁ, Edita. Dobromysl.cz [online]. © 2002-2010 [cit. 2010-04-27]. Biblioterapie - léčba

četbou. Dostupný z WWW: <http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1894>. ISSN 1214-2107.

115

Tímto způsobem je oslovována jak primární, tak sekundární cílová skupina.

5.5.3 Prezentace v médiích a sociálních sítích

Jsou zaloţeny a pravidelně aktualizovány (cca příspěvek/1-2 týdny dle druhu účtu)

projektu BiblioHelp na těchto serverech:

SlideShare – http://www.slideshare.net/bibliohelp (prezentace a vybrané

dokumenty k projektu);

Facebook – http://www.facebook.com/Bibliohelp (fan page);

Twitter – https://twitter.com/BiblioHelp (profil);

Inflow – http://www.inflow.cz/bibliohelp (PR text),

http://www.inflow.cz/blogs/eva (Blog uţivatele EVa, příspěvky: Váš

BiblioHelp je tu!169

, ČteSyRád & BiblioHelp = Bojujeme proti depresi!170

Pohádka je, co dávno kdysi: Pohádkoterapie na BiblioHelpu171

).

Propagace na sociálních sítích slouţí zejména k podpoře brandbuildingu projektu (např.

prezentace na síti Facebook). Cílovou skupinou je široká veřejnost (primární cílová

skupina).

168

VALIŠOVÁ, Edita. Audioknihy.net [online]. 2. duben 2010 [cit. 2010-04-27]. Na BiblioHelpu říkáme

audioknihám ANO. Dostupný z WWW: <http://www.audioknihy.net/clanky/id/148/>. 169

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 15.10.2010 [cit. 2010-04-27]. Váš

BiblioHelp je tu! Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/vas-bibliohelp-je-tu>. ISSN 1802-9736. 170

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 18.02.2010 [cit. 2010-04-27]. ČteSyRád &

BiblioHelp = Bojujeme proti depresi! Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/ctesyrad-bibliohelp-bojujeme-proti-depresi>. ISSN 1802-9736. 171

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 11.04.2010 [cit. 2010-04-27]. Pohádka je,

co dávno kdysi (Pohádkoterapie na BiblioHelpu). Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/pohadka-je-

co-davno-kdysi-pohadkoterapie-na-bibliohelpu-0>. ISSN 1802-9736.

116

Obrázek 38: Facebook: výpis příspěvků na Zdi (zdroj: http://www.facebook.com/Bibliohelp, získáno 20.

4. 2010)

Obrázek 39: Facebook: ukázka Poznámky a interakce s fanoušky stránky (zdroj:

http://www.facebook.com/Bibliohelp?v=app_2347471856#!/notes/bibliohelp/vse-co-te-okouzluje-te-

take-vede-a-chrani/342325321550, získáno 20. 4. 2010)

117

5.5.4 Veřejné prezentace projektu

Vyjma závěrečné obhajoby projektu (viz s. 68) proběhla veřejná prezentace projektu

BiblioHelp na semináři Biblioterapie v práci veřejných knihoven (MZK, Brno), přičemţ

poprvé byl projekt prezentován na konferenci Infokon 2008. Další prezentace se konala

v prostorách Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Jednalo se o propagační akci

v rámci aktivit Března – měsíce čtenářů. Mj. šlo také o první veřejné představení

Pohádkoterapie (reportáţ z akce je přístupná v Aktualitách na webu BiblioHelp)172

.

Následovala přednáška v Regionální knihovně Karviná (současně s partnerským

projektem ČteSyRád). Společně s dalšími prezentacemi na převáţně knihovnických

konferencích byla tímto způsobem o projektu (vyuţití a spolupráce) informována

knihovnická obec.

5.6 Zhodnocení a vize do budoucna

Bude se jednat o krátké shrnutí popisu půlročního veřejného provozu (říjena 2009 aţ

březen 2010) webu BiblioHelp (obsahová plnění, interakce s uţivateli, návštěvnost

stránek). Téţ dojede k nastínění dalších moţností směřování projektu (inovace,

spolupráce a udrţitelnost).

5.6.1 Obsahové změny, PR a zpětná vazba

Co se obsahových změn týče, jako celek přibyla sekce Pohádkoterapie (82 knih)

a dále byly postupně vloţeny knihy doporučené čtenáři i odborníky (56 knih). Od

počátku oficiálního spuštění webové prezentace jsou psána oznámení a krátká

zpravodajství do Aktualit týkající se knih, knihoven, akcí apod., které souvisí

s projektem a biblioterapií, resp. s obdobnými expresivními terapiemi. Aktuality jsou

doposud plněny redakcí (cca příspěvek/1-2 týdny), avšak vybrané z nich ve spolupráci

s cílovou skupinou (zejm. rubriky Knihovny a Webové portály). K datu 14. 6. 2010 je

na webu registrováno 47 uţivatelů a zaloţeny jsou 3 skupiny. Komunitní funkce portálu

nejsou příliš vyuţity – interakce se čtenáři probíhá spíše na prezentaci v sociální síti

Facebook (519 fanoušků, cca 400 návštěv na stránce/týden v závislosti na propagaci

172

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010, 02.03.2010 [cit. 2010-04-27]. Knihovna Karla

Dvořáčka ve Vyškově & Březen - měsíc čtenářů & BiblioHelp. Dostupný z WWW:

<http://www.bibliohelp.cz/aktuality/knihovna-karla-dvoracka-ve-vyskove-brezen-mesic-ctenaru-

bibliohelp>.

118

a na tzv. kvalitě vystavovaných příspěvků; jako statusy jsou zveřejňovány odkazy

z internetu, dále je plněno Fotoalbum, píší se tzv. Poznámky, ukázka viz Obrázek 39,

a téţ je na stránku importován box s RSS kanálem webu BiblioHelp), o níţ lze říci, ţe

na poli PR aktivit hraje všeobecně prim. Málo jsou knihy na webu komentovány moţná

i proto, ţe jsou zobrazovány jen registrovaným uţivatelům (na titulku se komentáře

nezobrazují ani ve formě odkazu), anebo z důvodu citlivosti tématu. Tagování uţivateli

je vyuţíváno obdobně. Jako nejvyuţívanější funkcí se tedy prozatím jeví navrhování

vhodných knih redakci k publikaci.

Monitorovací indikátory spojeny s obsahem webu (počet knih a odborníků, viz s. 69)

byly překročeny (k datu 14. 6. 2010 je na webu zpřístupněno 763 knih a 108 profilů

odborníků; jejich počet byl navýšen během tvorby sekce Pohádkoterapie).

Z přehledu PR aktivit uvedených v předešlé kapitole lze usuzovat, ţe z odborné

veřejnosti je ochotnější ke spolupráci knihovnická obec. Proto by se měly další

propagační aktivity orientovat především na odborníky terapeutické profese (ať uţ

z oblasti psychoterapie, tak i expresivních terapií). Protoţe ideou tvůrců projektu

BiblioHelp byla snaha vytvořit nejenom stránky, které by slouţily k prezentaci

vybraných kniţních titulů (i kdyţ právě v této činnosti, tedy ve zhotovení strukturované

specializované databáze knih lze spatřovat hlavní přínos a přidanou hodnotu celého

projektu, jehoţ primárním cílem byla podpora individuální svépomocné biblioterapie)

a jejich doporučujících odborníků, ale současně i místo zpětné vazby čtenářů, klientů,

lékařů-terapeutů, knihovníků atd., byly do webu zakomponovány prvky webu 2.0.

Například Skupiny byly realizovány za účelem podpory diskuse – jak o knihách, tak

i o konkrétních problémech a ţivotních zátěţových situacích (z pozice odborné i laické-

klientské). V ideálním případě by mohla virtuální skupina do jisté míry simulovat

interakci mezi členy skupiny reálné. Za předpokladu, ţe ani na základě tímto směrem

cílené propagace by nedošlo k poţadovanému efektu, by stálo za úvahu popřemýšlet

nad opodstatněním této funkce webu (další moţností je profesionálnější uchopení

komunity na Facebooku, zaloţení veřejného Diskusního fóra na webu BibloHelp apod.).

Taktéţ bude vhodné ve vyšší intenzitě působit na profese výchovné a pedagogické

(např. vyuţitelnost potenciálu Pohádkoterapie v didaktické činnosti) – zde lze pomýšlet

na existenci virtuálních tříd atd.

119

5.6.2 Návštěvnost stránek

Stanovený indikátor 500 vstupů/den nebyl doposud naplněn, viz Obrázek 40 Tabulka

návštěvnosti webu BiblioHelp). Nejvyšší návštěvnost byla v období říjen 2009 aţ březen

2010 zaznamenána za měsíc březen. První vstup na web byl registrován jiţ 8. října

2009 (12 vstupů/den). Nejvyšší návštěvnost připadá na 31. prosince 2009 (1 417

vstupů/den). Nyní se návštěvnost pohybuje cca 400 vstupů/den.

Obrázek 40: Tabulka návštěvnosti webu BiblioHelp za období 6 měsíců

Obrázek 41: Graf průměrné denní návštěvnosti webu BiblioHelp za období 6 měsíců

120

5.6.3 Inovace a spolupráce s dalšími projekty

Ihned po spuštění portálu došlo k vzájemnému propojení kniţních záznamů na webu

BiblioHelp s kniţními protějšky zaloţenými v katalogu Beth (oboustranné propojení).

Lze očekávat další doplnění záznamů o odkaz na sluţbu KnihoLink.173

Spolupráce s partnerským projektem ČteSyRád byla podpořena např. v rámci společné

přípravy specializovaného kniţního setu Bojujeme proti depresi174

– sestavená

tematická sada vychází z kniţních titulů doporučných do projektu BiblioHelp. Výsledný

soubor 12 kniţních titulů zabývajících se širokou oblastí deprese byl vybrán napříč

příbuznými obory i ţánrovým zpracováním. Charakter a provedení obou čtenářských

projektů taktéţ nahrává k uţší vzájemné spolupráci (nejen obsahové), která můţe vést

aţ ke sloučení obou redakcí a společnému vedení. V případě podpory propagace webu

BiblioHelp by šlo vyuţít nabídky týmu Guerrilla Readers175

(alternativní podpora

čtenářství, specializace na marketing/PR, trendy v oblasti moderních technologií,

sociální sítě a nová média).176

Externí spolupráce s dalším APLS projektem Audioknihy.net (který se v současné době

nachází ve stádiu realizace) se zatím odehrávala především na bázi publikace článků,

avšak do budoucna lze vidět i těsnější propojení – audioknihy jsou na webu BiblioHelp

přítomny od počátku, nicméně zatím se jedná pouze o alternativní doplnění odkazu

konkrétního kniţního záznamu o vydanou audio verzi titulu (53 knih). Na základě

přehledu (Rozcestník audioknih)177

a doporučení tvůrců projektu Audioknihy.net by

mohla na webu BiblioHelp vzniknout další sekce, tentokrát přímo kategorie tematicky

blízkých audioknih. Jednalo by se o tituly, které by byly popsány odlišnými údaji

specifickými pro popis audioknih (vyjma základních identifikačních a věcných údajů

téţ doplnění záznamu o audio ukázku, informace o interpretovi, nosiči, vydavateli,

173

Jedná se o sluţbu, která se snaţí propojit kniţní systémy (knihovní katalogy a katalogy on-line

knihkupectví) – smyslem je získat přístup k různým záznamům knihy z jednoho vybraného záznamu.

Více viz KnihoLink [online]. © 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: <http://kniholink.cz/>. 174

ČTESYRÁD. ČTEnářův SYmpatický RÁDce [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Bojujeme proti

depresi!. Dostupný z WWW: <http://www.ctesyrad.cz/sady/bojujeme-proti-depresi>. 175

Guerrilla Readers [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: <http://www.greaders.cz/>. 176

Guerrilla Readers [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Guerrilla Readers - Projekt GR. Dostupný z

WWW: <http://www.greaders.cz/o-nas/projekt-gr/>. 177

Audioknihy.net [online]. © 2009 [cit. 2010-04-27]. Audioknihy.net - Rozcestník. Dostupný z WWW:

<http://www.audioknihy.net/rozcestnik/>.

121

dostupnosti apod.). Tímto způsobem by mohly být upraveny či propojeny i záznamy

současných audioknih na webu.178

Pro projekt BiblioHelp by bylo jistě (nejenom vzhledem k jeho výjimečnému postavení

na webu) ţádoucí, aby byl dále rozvíjen, ať uţ způsobem naznačeným v této kapitole či

směrem odlišným. S rozvojem a inovacemi souvisí i udrţitelnost projektu – projekt

BiblioHelp lze nadále spravovat pod záštitou Kabinetu informačních studií

a knihovnictví v Brně, avšak efektivnější by bylo sepjetí s profesní organizací, např.

s činností projektu PARTSIP179

, jehoţ cílem je síťování a sdruţování informačních

odborníků, profesionálů z akademické sféry, ale i z oblasti praxe (rozvoj projektu pod

formující se odbornou čtenářskou sekcí PARTSIP).

178

BiblioHelp - léčba knihou [online]. © 2009-2010 [cit. 2010-04-27]. Audioknihy. Dostupný z WWW:

<http://www.bibliohelp.cz/knihy/uzivatelske-tagy/audioknihy>. 179

PARTSIP: Partnerská síť informačních profesionálů [online]. © 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z

WWW: <http://www.partsip.cz/>.

122

Závěr

Magisterská diplomová práce přispěla k problematice biblioterapie dvojím způsobem –

teoretickým a praktickým, aplikačním. V teoretické části přinesla sumarizující pohled

na interdisciplinární pojetí biblioterapie ze strany psychoterapie, pedagogiky, čtenářství

a umění. Při výkladu se zaměřila na klientské (čtenářské) i profesní pojetí biblioterapie,

na obecné i specifické postupy a metody vyuţívané při práci s konkrétními čtenářskými

skupinami; poukázala na cesty, jimiţ se biblioterapie jako taková můţe ubírat. Její

vyuţití demonstrovala na konkrétních aplikacích masově vyuţívané informační,

komunikační a sociální platformě – internetu jakoţto webovému hostiteli nejrůznějších

biblioterapeutických projektů.

Obsaţnost problematiky a variabilita v uchopení a zacílení on-line biblioterapie (kniţní

weby pro děti, vysokoškolské projekty, profesní portály apod.) ukázala na šíři tématu,

které se stalo předmětem projektu BiblioHelp, specializovaného kniţního webového

portálu u nás, jehoţ tvorba se promítla do konceptu aplikační části práce. Web

realizovaný jako strukturovaná databáze knih pro biblioterapii určený široké veřejnosti

jak laické (čtenářské, klientské), tak odborné (zástupci široké škály pomáhajících

profese a knihovníci) byl popsán od počátku svého vzniku (cíle projektu, klasifikace

knih, sběr dat, odborné konzultace, …) přes vlastní realizaci (tvorba webových stránek,

plnění webu, …) aţ po zhodnocení prvního půl roku provozu (vyuţitelnost, propagace

a publicita, …) včetně vizí dalšího moţného směřování vývoje portálu (aktualizace

a revize obsahu, inovace, udrţitelnost, spolupráce, …); studii projektu BiblioHelp lze

téţ vyuţít jako návod či pracovní postup při tvorbě webového portálu.

V současné době má portál BiblioHelp podobu webové prezentace knih

a doporučujících odborníků, která má v ČR v oblasti biblioterapie unikátní postavení.

Vzhledem k neúplnému vyuţití stávajícího potenciálu webu zůstávají moţnosti dalšího

rozvoje této webové aplikace (propagace, podpora zejm. komunitních funkcí webu,

změny ve funkčnosti systému, obsahové změny, partnerství apod.) do budoucnosti

nadále otevřené.

123

Rejstřík afektivní poruchy – naráţí na bipolaritu osobnosti, silně se odráţí v emočních projevech

trpícího, typickým příkladem jsou stavy deprese, dále poruchy nálad, manická porucha,

přecitlivělost, smíšené pocity atd., s. 13, 45, 49, 54, 60, 62, 66, 71, 74

Alzheimerova choroba – degenerativní choroba projevující se zejména úpadkem myšlení

a paměti, narušeným vnímáním prostoru a času a prudkými změnami nálady, s. 6, 61, 71, 74

autismus – vývojové duševní postiţení projevující se u postiţeného jedince abnormální sociální

interakcí a narušenými komunikačními schopnostmi, s. 47, 71

Downův syndrom – druh mentální retardace u dětí, genetická anomálie způsobená nadbytkem

chromozomů doprovázená řadou vizuálních příznaků a náchylností k určitým onemocněním

(např. sníţená imunita, smyslový handicap, …), s. 47, 72, 74

delikvence – sklony k páchání trestné činnosti a deliktů (jednání porušující právní předpisy),

s. 37, 52, 73

hyperaktivita – porucha projevující se nadměrnou činnosti, impulzivností a vznětlivostí, s. 47,

71

kognitivně-behaviorální terapie – kombinuje v sobě prvky psychoterapie kognitivní

(zaměřena na racionální procesy, poznání, myšlení) a behaviorální (důraz na změnu chování za

pomoci učení), s. 12

kompulzivní neurotik – pacient trpící neurózou, duševní nerovnováhou chronického

charakteru projevující se nutkavými potřebami, s. 11

logoped – lékař zabývající se poruchami řečí u dětských i dospělých pacientů (vědní disciplína

se nazývá logopedie), s. 39, 43, 71

mentální anorexie – porucha příjmu potravy projevující se patologickým hubnutím, s. 27, 71,

74

neuróza – duševní porucha projevující se úzkostnými stavy a emoční tísní, s. 39, 45, 47, 49, 54,

62,71

poruchy chování, učení a pozornosti – neurovývojové poruchy, pro něţ je charakteristická

nesoustředěnost, hyperaktivita a impulzivnost, s. 47, 49, 52, 74

psychopatologie – obor psychologie zabývající se projevy a klasifikací duševních chorob

a onemocnění, ze společenského hlediska hovoříme o sociopatologii (nauka o poruchách

společnosti), s. 37, 52, 105, 107

psychotik – duševně labilní, přecitlivělý člověk se sklonem k nepřiměřeným reakcím

a duševním úchylkám, s. 11

schizofrenie – porucha osobnosti, téţ rozštěp mysli, závaţná psychická porucha

charakterizovaná poruchami myšlení, jednání, emocí a vůle, s. 13, 71, 74

124

Seznam obrázků

Obrázek 1: Biblioterapie v kontextu expresivních terapií, psychoterapie a pedagogiky 46

Obrázek 2: Pratvar – téma Ohlédnutí za dětstvím ......................................................... 48

Obrázek 3: Bibliotherapy Education Project .................................................................. 57

Obrázek 4: Best Children's Books .................................................................................. 58

Obrázek 5: Magination Press ......................................................................................... 59

Obrázek 6: Daily Dose of Reading ................................................................................. 60

Obrázek 7: Bibliotherapy – Books can help ................................................................... 61

Obrázek 8: Ukázka z vyplněného formuláře ................................................................... 77

Obrázek 9: Logo projektu BiblioHelp ............................................................................. 80

Obrázek 10: Úvodní stránka ........................................................................................... 80

Obrázek 11: Tipy od čtenářů .......................................................................................... 83

Obrázek 12: Rejstřík odborníků ...................................................................................... 83

Obrázek 13: Rejstříky: Slovníček pojmů ......................................................................... 84

Obrázek 14: Odkazy: Expresivní terapie ........................................................................ 84

Obrázek 15: Výpis kategorie: Psychické problémy ........................................................ 87

Obrázek 16: Aktuality: rubrika Akce .............................................................................. 89

Obrázek 17: Rychlé odkazy: výpis knih Beletrie ............................................................ 89

Obrázek 18: Rychlé odkazy: výpis knih Senioři .............................................................. 90

Obrázek 19: Rychlé odkazy: výpis knih Plný text ........................................................... 90

Obrázek 20: Štítky redakce: tag Svalová dystrofie ......................................................... 91

Obrázek 21: Štítky uţivatelů: tag Povzbudivé čtení ........................................................ 91

Obrázek 22: Záznam knihy: Pohled do slunce ................................................................ 94

Obrázek 23: Záznam knihy: Kognitivní terapie a emoční poruchy ................................ 95

Obrázek 24: Záznam knihy: Pan Kaplan má třídu stále rád .......................................... 96

Obrázek 25: Záznam knihy: Saturnin ............................................................................. 97

Obrázek 26: Záznam knihy: Jak zdolat skálu jménem deprese ...................................... 98

Obrázek 27: Záznam knihy: Pracovat a ţít ..................................................................... 99

Obrázek 28: Záznam knihy: Nadějné vyhlídky ............................................................. 100

Obrázek 29: Záznam knihy: Alchymista ....................................................................... 101

Obrázek 30: Záznam odborníka: MUDr. Martin Černý ............................................... 102

Obrázek 30: Tagový mrak: Štítky redakce .................................................................... 104

125

Obrázek 31: Označení knihy uţivatelem: Nepřítel v mém pokoji a jiné příběhy z

psychoterapie ........................................................................................... 104

Obrázek 32: Výpis kategorie: Pohádkoterapie ............................................................. 108

Obrázek 33: Výpis kategorie: Výchova a zlozvyky ....................................................... 108

Obrázek 34: Záznam knihy: Jak bylo malé růţové slůně (… ) ...................................... 109

Obrázek 35: Pokračování záznam knihy Jak bylo malé růţové slůně(… ) ................... 110

Obrázek 36: Záznam knihy: Broučci ............................................................................ 111

Obrázek 37: Pokračování záznam knihy Broučci: metodologie ke knize .................... 112

Obrázek 38: Facebook: výpis příspěvků na Zdi ............................................................ 116

Obrázek 39: Facebook: ukázka Poznámky a interakce s fanoušky stránky .................. 116

Obrázek 40: Tabulka návštěvnosti webu BiblioHelp za období 6 měsíců .................... 119

Obrázek 41: Graf průměrné denní návštěvnosti webu BiblioHelp za období 6 měsíců 119

126

Pouţité zdroje

ABCbaby.pl [online]. © 2005 [cit. 2010-03-07]. Dostupný z WWW:

<http://www.abcbaby.pl/>.

AINSWORTH. Martha. Metanoia: online therapy e-therapy mental health education

suicide prevention internet counseli [online]. 1995–2004 [cit. 2010-03-17]. Dostupný

z WWW: <http://www.metanoia.org/>.

American Psychological Association. Magination Press Children´s Books [online]. ©

2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: <http://www.apa.org/pubs/magination/>.

ANDĚLOVÁ, Tereza. Tvořivost a terapie. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická

fakulta, Seminář estetiky, 2007. 55 s. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Petr

Osolsobě, PhD.

Artefiletika [online]. © 2004 [cit. 2010-04-30]. Dostupný z WWW:

<http://www.artefiletika.cz/>.

Audioknihy.net [online]. © 2009 [cit. 2010-03-22]. Dostupný z WWW:

<http://www.audioknihy.net/>.

BARANCIK, Steve. Best Children´s Books – Find One or Write One! [online].

2006–2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: <http://www.best-childrens-

books.com/>.

BARTOŠEK, Miroslav. Google Book Search. Inflow: information journal [online].

2009, roč. 2, č. 6 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/google-

book-search>. ISSN 1802-9736.

BETTELHEIM, Bruno. Za tajemstvím pohádek: proč a jak je číst v dnešní době. 1. vyd.

Praha: Lidové noviny, 2000. 335 s. ISBN 8071062901.

BiblioHelp – léčba knihou [online]. © 2009–2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupný

z WWW: <http://www.bibliohelp.cz>.

Biblioterapie [online]. 23.2.2009 [cit. 2010-02-20]. Dostupný z WWW:

<http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Biblioterapie>.

BILICH, Linda B., et al. Effectiveness of Bibliotherapy Self-Help for Depression with

Varying Levels of Telephone Helpline Support. Clinical Psychology and

psychotherapy. 2008. No. 15, 61–74.

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 09.03.2009 [cit. 2010-04-18].

Kniha mého srdce & duše. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kniha-meho-

srdce-amp-duse>. ISSN 1802-9736.

127

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 31.03.2009 [cit. 2010-04-18].

Kniha mého srdce & duše: Prozatímní výsledky říkají, ţe… Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/kniha-meho-srdce-duse-prozatimni-vysledky-rikaji-ze>. ISSN

1802-9736.

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 18.02.2010 [cit. 2010-04-27].

ČteSyRád & BiblioHelp = Bojujeme proti depresi! Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/ctesyrad-bibliohelp-bojujeme-proti-depresi>. ISSN 1802-9736.

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 11.04.2010 [cit. 2010-04-27].

Pohádka je, co dávno kdysi (Pohádkoterapie na BiblioHelpu). Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/pohadka-je-co-davno-kdysi-pohadkoterapie-na-bibliohelpu-0>.

ISSN 1802-9736.

Blog uţivatele EVa. Inflow: Information journal [online]. 15.10.2009 [cit. 2010-04-27].

Váš BiblioHelp je tu! Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/vas-bibliohelp-je-tu>.

ISSN 1802-9736.

CAMPBELL, Don G. Mozartův efekt: nalezněte sílu hudby, která uzdravuje tělo,

posiluje mysl a rozvíjí tvořivého ducha. 1. vyd. Praha: Eminent, 2008. 271 s. ISBN

9788072813360.

CAMPBELL, Linda F.; SMITH, Thomas P. Integrating Self-Help Books Into

Psychotherapy. Psychotherapy in Practice. 2003, Vol. 59, No. 2, 177-189.

CARLBRING, Per, et al. An open study of Internet-based bibliotherapy with minimal

therapist contact via email for social phobia. Clinical Psychologist. March 2006, Vol.

10, No. 1, 30-38.

Carnegie Library of Pittsburgh. Kids´ Books, Carnegie Library of Pittsburgh [online].

© 2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.carnegielibrary.org/kids/books/>.

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. vyd.

Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 8071847674.

Cynthia Leitich Smith. Children's and Young Adult Literature Bibliographies.

© 1998–2009 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.cynthialeitichsmith.com/lit_resources/bibliographies.html>.

Česká arteterapeutická asociace. Arteterapie: arteterapie v ČR [online]. 2005

[cit. 2010-03-06]. Dostupný z WWW: <http://www.arteterapie.cz/>.

ČTESYRÁD. ČTEnářův SYmpatický RÁDce [online]. © 2009–2010 [cit. 2010-04-27].

Dostupný z WWW: <http://www.ctesyrad.cz/>.

ČTESYRÁD. ČTEnářův SYmpatický RÁDce [online]. © 2009–2010 [cit. 2010-04-27].

Bojujeme proti depresi!. Dostupný z WWW: <http://www.ctesyrad.cz/sady/bojujeme-

proti-depresi>.

128

Daily Dose of Reading [online]. 2006–2009 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW:

<http://www.dailydoseofreading.org/>.

DAVIES, Leah. Using Bibliotherapy with Children [online]. [cit. 2010-04-13].

Dostupný z: <http://www.kellybear.com/TeacherArticles/TeacherTip34.html>

DOČEKALOVÁ, Markéta. Tvůrčí psaní pro kaţdého: jak psát pro noviny a časopisy,

jak vymyslet dobrý příběh, praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 152 s. ISBN

802471602X.

DOMBROVSKÁ, Michaela. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní

knihovna. [online]. 2004, roč. 15, č. 1 [cit. 2010-03-22]. Dostupný z:

<http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html>.

DRAPELA, Victor J. Přehled teorií osobnosti. 5. vyd. Praha: Portál, 2008. 175 s. ISBN

9788073675059.

FABINOVÁ, Petra: Biblioterapie – v souvislostech ţivota s vědomím smrti. Brno:

Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Psychologický ústav, 2010. 161 s. Vedoucí

diplomové práce prof. PhDr. Marek Blatný, CSc.

Filosofický slovník. 2. oprav. a rozšiř. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002.

463 s. ISBN 80-7182-064-4.

FIŠER, Zbyněk. Metodický portál RVP [online]. 21.10.2005 [cit. 2010-02-28]. Tvůrčí

psaní. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/367/TVURCI-

PSANI.html/>. ISBN 1802-4785.

FOBEROVÁ, Libuše. Knihovna jako nekonečný příběh, který se lidé učí číst

(Marketing pro veřejné knihovny). Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2009, roč.

9, č. 2 [cit. 2010-03-06]. Dostupný z WWW:

<http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1136>. ISSN 1213-8231.

Formulář na dotazování kniţních tipů pro Projekt BiblioHelp [online]. 2009 [cit. 2010-

04-14]. Dostupný z WWW:

<https://spreadsheets.google.com/viewform?key=0Aul1MFAbB-

VpcDFweWNkZnF4RW5MN01SV3dZT3hLWEE&hl=cs>.

Formulář na dotazování kniţních tipů z oblasti „pohádkoterapie“ [online]. 2009 [cit.

2010-04-27]. Dostupný z WWW:

<https://spreadsheets.google.com/viewform?hl=cs&formkey=dDI4ZUtUQlMyMEhJTm

pfYzBLeklRaXc6MA>.

FROMM, Erich. Psychoanalýza a náboţenství. 1. vyd. Praha: Aurora, 2003. 124 s.

ISBN 80-7299-066-7.

GLASGOW, Russell E.; ROSEN, Gerald, M. Behavioral Bibliotherapy: A Review of

Self-Help Behavior Therapy Manuals. Psychological Bulletin. JANUARY 1978, Vol.

85, No. 1, 1-23.

129

Guerrilla Readers [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW:

<http://www.greaders.cz/>.

HÁNDLOVÁ, Olga. Vyuţití biblioterapie v zátěţových situacích. Brno: Masarykova

univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 160 s.

Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík.

HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál,

2009. 774 s. ISBN 978-80-7367-569-1.

HEBNAROVÁ, Daniela. Kniha je lék. Inflow: information journal [online]. 2009, roč.

2, č. 12 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kniha-jako-lek>.

ISSN 1802-9736.

HEBNAROVÁ, Daniela. 2008. Léčivá síla knihy. Grand biblio: časopis pro

čtenářskou veřejnost – o knihách ze všech stran. 2008, roč. 2, č. 6. ISSN 1802-3320.

Helping Books Connection [online]. [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.helpingbooks.org/>.

Helpnet.cz: Informační portál pro osoby se specifickými potřebami [online]. © 2007

[cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: <http://www.helpnet.cz/>. ISSN 1802-5145.

Helpnet.cz: Informační portál pro osoby se specifickými potřebami. [online]. © 2007,

08.11.2009 [cit. 2010-04-27]. Helpnet – aktuálně: Portál BiblioHelp nabízí léčbu knihou

(četbou). Dostupný z WWW: <http http://www.helpnet.cz/aktualne/31266-3/portal-

bibliohelp-nabizi-lecbu-knihou-cetbou>. ISSN 1802-5145.

Helpnet.cz: Informační portál pro osoby se specifickými potřebami. [online]. © 2007,

29.03.2009 [cit. 2010-04-27]. Helpnet – aktuálně: Kniţní portál BiblioHelp nabízí

terapii pohádkou. Dostupný z WWW: <http://www.helpnet.cz/aktualne/34647-3>. ISSN

1802-5145.

HOŠKOVÁ, Kateřina. 2005. Biblioterapie [online]. Brno, 2005. [cit. 2010-

04-22]. Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/~hoskova/Biblioterapie.htm>.

JANEČKOVÁ, Hana; VACKOVÁ, Marie. Reminiscence: práce se vzpomínkami

[online]. 2010 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW:

<http://www.portal.cz/aktuality/reminiscence-prace-se-vzpominkami/40935/>.

JANOŠTÍK, Filip. Zpráva z konference INFOKON 2008. Inflow: information journal

[online]. 2009, roč. 2, č. 1 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/zprava-z-konference-infokon-2008>. ISSN 1802-9736.

JOHNSON, W. Brad; JOHNSON, William L. Self-Help Books Used by Religious

Practioners. Journal of Counseling & Development. 198, Vol. 76, 459-466.

Kabinet informačních studií a knihovnictví (KISK) [online]. ©2004–2009 [cit. 2010-04-

14]. Dostupný z WWW: <http://kisk.phil.muni.cz/>.

130

KANTOR, Jiří. Základy muzikoterapie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 296 s. 2009.

ISBN 978-80-247-2846-9.

KnihoLink [online]. © 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW:

<http://kniholink.cz/>.

KOVÁČOVÁ Boţena; NOVOTNÁ Darina; RACLAVSKÁ Iva; VALIŠOVÁ Edita;

Valtrová Helena. BiblioHelp - léčba knihou. Inflow: information journal [online]. 2009,

roč. 2, č. 11 [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/bibliohelp-

lecba-knihou>. ISSN 1802-9736.

Krajská knihovna v Pardubicích: Příspěvková organizace Pardubického kraje [online].

2009 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: <http://www.knihovna-pardubice.cz/>.

KRATOCHVÍL, Stanislav. Základy psychoterapie. 3. dopl. vyd. Praha: Portál, 1998.

392 s. ISBN 8071784141.

KREJČOVÁ, Irena. Vliv pohádkových postav na vývoj mentálně postiţených dětí.

České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2009. 128 s.

Vedoucí diplomové práce PhDr. Libuše Vlášková.

KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář: měsíčník pro knihovny

[online]. 2008, 60, 0708, [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW:

<http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-

43-196.htm>. ISSN 0011-2321.

KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)

[online]. © 2005 [cit. 2010-02-20]. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/cze/ktd>.

KULKA, Jiří. Psychologie umění. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2008. 435 s.

ISBN 9788024723297.

LANGMEIER, Josef; BALCAR; Karel, ŠPITZ, Jan. Dětská psychoterapie. 2. rozš. a

přeprac. vyd. Praha: Portál, 2000. 431 s. ISBN 8071783811.

LIPSKÝ, Matěj. Muzikoterapie: Cílené vyuţívání zvuku a hudby k terapeutickým

účelům [online]. 2007 [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW:

<http://www.muzikoterapie.cz/>.

Lutra Press - Books to guide parents, teachers, librarians and counselors to the best

children's fiction for problem-solving [online]. © 2004–2007 [cit. 2010-03-17].

Dostupný z WWW: <http://www.lutrapress.com/>.

MACHALOVÁ, Jana. Sociální komunikace podle Karla Jasperse. Inflow: information

journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2010-02-27]. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/socialni-komunikace-podle-karla-jasperse>. ISSN 1802-9736.

MANGUEL, Alberto. Dějiny čtení. 1. vyd. Brno: Host , 2007. 480 s. ISBN

9788072942312.

131

MATĚJČEK, Zdeněk. Psychologie nemocných a zdravotně postiţených dětí. 3. přeprac.

vyd. Jinočany: H & H, 2001. 147 s. ISBN 8086022927.

MATÝSOVÁ, Tereza. Veřejné knihovny jako komunitní centra obcí s přihlédnutím ke

komunitnímu vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české

literatury a knihovnictví, 2007. 72 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

Mirek Michálek [online]. 9.6.2008 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW:

<http://www.michalek.unas.cz/>.

MOLICKA, Maria. Příběhy, které léčí. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské

nakladatelství, 2007. 141 s. ISBN 9788073672034.

Monroe County Public Library. Booklists of Children's Literature [online]. 2002, March

9, 2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.monroe.lib.in.us/childrens/booklists/children_booklists.html>.

Moravská zemská knihovna. Aktuality MZK [online]. 18.9.2009 [cit. 2010-04-14].

Festival vědy v Moravské zemské knihovně (21.–25.9.). Dostupný z WWW:

<http://aktuality.mzk.cz/2009/09/festival-vedy-v-moravske-zemske.html>.

MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. Brno: MU, 2004, s. 203. ISBN: 80-210-3345-2.

National Association for Poetry Therapy. Welcome to the National Association for

Poetry Therapy [online]. © 2005–2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.poetrytherapy.org/>.

NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Knihovna bez bariér. I pro neslyšící?. Ikaros [online]. 2009,

roč. 13, č. 8 [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/5639>.

ISSN 1212-5075.

NICM [online]. 11. listopad 2009 [cit. 2010-04-27]. Biblioterapie na webu. Dostupný

z WWW: <http://www.icm.cz/biblioterapie-na-webu>.

OČKO, Petr. Výzkum MI ČR a STEM/MARK. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit.

2010-02-21]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/2014>. ISSN 1212-5075.

OLMROVÁ, Jiřina; BLAŢEK, Bohuslav. Krása a bolest: úloha tvořivosti, umění a hry

v ţivotě trpících a postiţených. Praha: Panorama, 413 s. 1985.

OTIS, Rebecca. Carol Hurst's Children's Literature Site - Reviews and teaching ideas

for kid´s books [online]. 1996–2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW:

<http://www.carolhurst.com/>.

Oxford Brookes University. Bibliotherapy - Counselling Service - Oxford Brookes

University [online]. © 2007 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW:

<http://www.brookes.ac.uk/student/services/counselling/concerns/bibliotherapy.html>.

132

PACIORKOVÁ, Halina. Muzikoterapie v knihovně (1. část). Knihovnický Zpravodaj

Vysočina [online]. 2009, roč. 9, č. 2 [cit. 2010-03-06]. Dostupný z WWW:

<http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1190> ISSN 1213-8231.

PARDECK, John T. Using Books in Clinical Social Work Practice: A Guide to

Bibliotherapy. Binghamton: The Haworth Press, Inc., 1998, s. 161. Dostupný z WWW:

<http://books.google.com/books?id=b3OKtb3fSjYC&printsec=frontcover&dq=Biblioth

erapy&ei=hd8VTJehDozezASRzNzVBA&hl=cs&cd=3#v=onepage&q&f=false>.

ISBN 0-7890-0120-9.

PARTSIP: Partnerská síť informačních profesionálů [online]. © 2010 [cit. 2010-04-27].

Dostupný z WWW: <http://www.partsip.cz/>.

PESESCHKIAN, Nossrat. Kupec a papoušek: vyuţití orientálních příběhů

v psychoterapii názorné příklady pro výchovu a sebeovlivňování. Brno: Cesta, 1996.

126 s. ISBN 80-85319-60-8.

PESESCHKIAN, Nossrat. Příběhy jako klíč k dětské duši. 1. vyd. Praha: Portál, 1999.

150 s. ISBN 8071782750.

PETROŠOVÁ, Karla. Vznik a vývoj bibliopsychologie. Brno: Masarykova univerzita,

Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2005. 91 s. Vedoucí práce

Mgr. Daniela Hebnarová.

Physiotherapy.cz/edu/. MKN - on-line vyhledávač diagnóz dle MKN (Mezinárodní

Klasifikace Nemocí) [online]. © 2006–2010 [cit. 2010-04-18]. MKN vyhledávač:

Nemoci dušení a poruchy chování. Dostupný z WWW:

<http://www.physiotherapy.cz/mkn/nemoci-duseni-a-poruchy-chovani/>.

PITLACHOVÁ, Klára. Biblické příběhy jako zrcadlo ţivotní zkušenosti člověka

léčeného ze závislosti na alkoholu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních

studií, Katedra psychologie, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Zbyněk

Vybíral, PhD.

POSKIEROVÁ, Lucie. Uplatnění biblioterapie v českých a v zahraničních knihovnách

se zaměřením na pohádkoterapii. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta,

Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 107 s. Vedoucí diplomové práce Mgr.

Barbora Koneszová.

Přístupy v arteterapii: teorie & technika. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 543 s. ISBN

9788073870935.

REDDING, Richard E., et al. Popular Self-Help Books for Anxiety, Depression, and

Trauma: How Scientifically Grounded and Useful Are They?. Professional Psychology:

Research and Practice. 2008, Vol. 39, No. 5, 537-545.

REISSNER, Martin. Česká literatura pro děti a mládeţ: reflexe vybraných východisek a

stavu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra české literatury.

2006, 116 s.

133

REMEŠ, Prokop; HALAMOVÁ, Alena. Nahá ţena na střeše: psychoterapeutické

aspekty biblických příběhů. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 197 s. ISBN 8071789216.

RONALD M. Rapee, et al. Bibliotherapy for Children With Anxiety Disorders Using Written

Materials for Parents: A Randomized Controlled Trial. Journal of Consulting and Clinical

Psychology. 2006, Vol. 74, No. 3, 436-444.

RUSZOVÁ, Dagmar. Biblioterapie jako metoda spadající do oblasti široce pojímané

arteterapie. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2008, roč. 8, č. 2 [cit. 2009-04-

27]. Dostupný z WWW: <http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=998>. ISSN 1213-

8231.

Sborník příspěvků z Metodických portálů www.rvp.cz: výběr příspěvků: čtenářská

gramotnost. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, © 2008, 96 s. ISBN 978-80-8700-

18-2.

SCHOVÁNKOVÁ, Lada. Hagioterapie pro ţeny v krizových situacích (se zaměřením

na léčbu alkoholové závislosti v Psychiatrické léčebně Bohnice). Brno: Masarykova

univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 107 s., 6 s.

příloh. Vedoucí diplomové práce MUDr. Mgr. Prokop Remeš.

Společnost pro hagioterapii a pastorační medicínu. Hagioterapie [online]. 2009 [cit.

2010-03-06]. Dostupný z WWW: <http://www.hagioterapie.cz/>.

STANÍČKOVÁ, Lucie. Implementace metod projektového managementu v knihovnách.

Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,

2008. 69 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Petr Škyřík.

SVOBODA, Pavel. Poetoterapie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci,

2007. 187 s. ISBN 9788024416823.

ŠIMONOVÁ, Šimona. Seminář Hudba a handicap v Knihovně města Hradec Králové.

Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2008, 60, 12, [cit. 2010-03-06]. Dostupný z

WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/12-2008/seminar-hudba-a-handicap-

v-knihovne-mesta-hradec-kralove-47-294.htm>. ISSN 0011-2321.

ŠINOVÁ, Anna. Biblioterapie pro opuštěné děti. Brno: Masarykova univerzita.

Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 142 s., 23 s. příloh.

Vedoucí diplomové práce PhDr. Pavla Kánská.

ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově, sociální

práci a klinické praxi. 3. vyd. Praha: Portál, 2007. 246 s. ISBN 9788073673390.

ŠKYTOVÁ, Alţběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Část I.. Inflow:

information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 10 [cit. 2010-02-21]. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/audioknihy-jejich-vliv-na-detske-ctenarstvi-cast-i>. ISSN 1802-

9736.

134

ŠKYTOVÁ, Alţběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Část II.. Inflow:

information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 11 [cit. 2010-02-21]. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/audioknihy-jejich-vliv-na-detske-ctenarstvi-cast-ii>. ISSN 1802-

9736.

ŠURABA, Martin. Ako vníma spoločnosť biblioterapiu?. Inflow: information journal

[online]. 2009, roč. 2, č. 9 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW:

<http://www.inflow.cz/nazov-prispevku-ako-vnima-spolocnost-biblioterapiu>. ISSN

1802-9736.

ŠVANDOVÁ, Marcela. Biblioterapie – léčba v rámci léčebné, rehabilitační a

preventivní péče. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, Katedra psychologie,

2003. 97 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jiří Šípek.

TANTER: Česká asociace taneční a pohybové terapie [online]. 2010 [cit. 2010-03-30].

Dostupný z WWW: <http://www.tanter.cz/>.

University of Nevada, Las Vegas. Bibliotherapy Education Project [online]. © 2007

[cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW:

<http://library.unlv.edu/faculty/research/bibliotherapy/>.

Ústřední knihovna FF MU. Beth - rozšířený katalog [online]. 2008 [cit. 2010-04-27].

Tag: BiblioHelp - Beth - rozšířený katalog. Dostupný z WWW:

<http://knihovna.phil.muni.cz/tag/bibliohelp>.

VALENTA, Milan. Dramaterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 252 s. Dostupný z

WWW: <http://books.google.com/books?id=02QefTf4z7EC&printsec=frontcover

&hl=cs&cd=1&source=gbs_ViewAPI#v=onepage&q&f=false>. ISBN 9788024718194.

VALIŠOVÁ, Edita. Audioknihy.net [online]. 2. duben 2010 [cit. 2010-04-27]. Na

BiblioHelpu říkáme audioknihám ANO. Dostupný z WWW:

<http://www.audioknihy.net/clanky/id/148/>.

VALIŠOVÁ, Edita. BiblioHelp: kdyţ knihy léčí. Sova: Časopis Regionální knihovny

Karviná [online]. 2010, 34, [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW:

<http://sova.rkka.cz/index.php?clanek=490&cislo=34>.

VALIŠOVÁ, Edita. Dobromysl.cz [online]. © 2002–2010 [cit. 2010-04-27].

Biblioterapie – léčba četbou. Dostupný z WWW:

<http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1894>. ISSN 1214-2107.

VALIŠOVÁ, Edita. Informace a náboţenství jako jeden z přístupů interpretace světa.

Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,

Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 55 s. Vedoucí diplomové práce Mgr.

et Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová.

VALIŠOVÁ, Edita. Léčba knihou - k dostání na portálu BiblioHelp. Knihovnicko-

informační zpravodaj U Nás [online]. 2010, 20, 1, [cit. 2010-04-27]. Dostupný z

WWW: <http://unas.svkhk.cz/20-1-lecba-knihou-k-dostani-na-portalu-bibliohelp.html>.

ISSN 0862-9366.

135

VALIŠOVÁ, Edita. Léčba knihou v podání projektu BiblioHelp. Ikaros [online]. 2009,

roč. 13, č. 11 [cit. 02. 11. 2009]. Dostupný z WWW:

<http://www.ikaros.cz/node/5798>. ISSN 1212-5075.

VALIŠOVÁ, Edita; RACLAVSKÁ, Iva; VALTROVÁ, Helena. Biblioterapie na webu

aneb šetrně nahozený záchranný kruh. In ŠKYŘÍK, Petr. Infokon: Inspirace, inovace,

imaginace. 1.vyd. Brno: EU Tribun, 2008. s. 135–152. ISBN 978-80-7399-591-1.

VALIŠOVÁ, Edita. VALTROVÁ, Helena. RACLAVSKÁ, Iva. Projekt BiblioHelp

aneb Biblioterapie na webu. Čtenář: měsíčník pro knihovny, roč. 61, č. 7/8. ISSN 0011-

2321.

VÁŠOVÁ, Lidmila. Čtenáři a uţivatelé informací. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, s. 1987. 194 s.

VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. Praha: ISV nakladatelství, 1995. 189 s.

ISBN 8085866072.

VÁŠOVÁ, Lidmila: Mámo, pojď mi číst! Knihovnický zpravodaj Vysočina [online].

2003, roč. 3, č. 1 [cit. 2009-04-27]. Dostupný z WWW:

<http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=546&key=Mámo,%20pojď%20mi%20

číst!>. ISSN 1213-8231.

VÁŠOVÁ, Lidmila; ČERNÁ, Milena. Bibliopedagogika. 2. vyd. Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, 1989. 132 s. ISBN 800424503X.

VOLFOVÁ, Michaela. Biblioterapie, její význam a uplatnění v psychiatrické

léčebně. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií

a knihovnictví, 2009. 62 s., 6 s. příl. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Ludmila

Fonferová.

VOMELOVÁ, Dagmar. Vyuţití biblioterapeutického kabinetu ve veřejných knihovnách.

Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,

2005. 97 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík.

ZEMANOVÁ Klára. Dětské čtenářství a aktivity českých kniţních veletrhů na jeho

podporu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury

a knihovnictví. Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 91 s. Vedoucí

diplomové práce Mgr. et Mgr. Lenka Hořínková-Kouřilová.

136

Seznam příloh

Příloha 1: Stvoření člověka a jeho pád – co je dobro a zlo? ............................................ 1

Příloha 2: Lišáček mlsounek ............................................................................................. 5

Příloha 3: Ţádost o konzultaci: biblioterapie ................................................................... 9

Příloha 4: Ţádost o konzultaci: pohádkoterapie ............................................................. 11

Příloha 5: Plakáty projektu BiblioHelp ........................................................................... 12

Příloha 6: Projekt magisterské diplomové práce ............................................................ 14

1

Přílohy

Příloha 1: Stvoření člověka a jeho pád – co je dobro a zlo?*

Otazníky

Co tvoříte a co oţivujete?

Příběh

Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi

a nebe, nebylo na zemi ještě ţádné polní křovisko ani nevzcházela ţádná polní bylina,

neboť Hospodin Bůh nezavlaţoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi

obdělával. Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch. I vytvořil

Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech ţivota. Tak se stal

člověk ţivým tvorem. A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil

tam člověka, kterého vytvořil. Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví

ţádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu ţivota

a stromu poznání dobrého a zlého. Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud

dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi

Chavílu, v níţ je zlato, a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen

karneol. Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš. Jméno třetí řeky je

Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. Hospodin Bůh postavil

člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střeţil. A Hospodin Bůh člověku

přikázal: „Z kaţdého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však

nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ I řekl Hospodin Bůh: „Není

dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ Kdyţ vytvořil Hospodin

Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby

viděl, jak je nazve. Kaţdý ţivý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve. Člověk

tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro

člověka se nenašla pomoc jemu rovná. I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, aţ

usnul. Vzal jedno z jeho ţeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil

z ţebra, které vzal z člověka, ţenu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: „Toto je kost z

REMEŠ, Prokop; HALAMOVÁ, Alena. Nahá ţena na střeše: psychoterapeutické aspekty biblických

příběhů. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 8071789216. S. 129-137.

2

mých kostí a tělo z mého těla! Ať muţenou se nazývá, vţdyť z muţe vzata jest.“ Proto

opustí muţ svého otce i matku a přilne ke své ţeně a stanou se jedním tělem. Oba dva

byli nazí, člověk i jeho ţena, ale nestyděli se. Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou

Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ţeně: „Jakţe, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů

v zahradě?“ Ţena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. Jen

o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: »Nejezte z něho, ani se ho

nedotkněte, abyste nezemřeli. «“Had ţenu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh

však ví, ţe v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré

i zlé.“ Ţena viděla, ţe je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující

vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muţi, který byl s ní,

a on téţ jedl. Oběma se otevřely oči: poznali, ţe jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy

a přepásali se jimi.

(Gen 2,4–9; 2,18–3,7)

[…]

Dilemata a konflikty

Příběh o Adamovi a Evě otvírá obtíţný problém, o kterém se v našich skupinách

často mluví: Je v psychoterapii relevantní hovořit o morálce a hodnotách? Nejsou

hodnoty věcí čistě subjektivního náhledu a ţádná terapie nemá právo do této oblasti

vstupovat?

Mnozí psychologové povaţují stanovování hodnot za odklon od vědeckých

metod, protoţe v oblasti morálky nelze vyuţít vědeckého zkoumání. Říkají, ţe

z ţádného „je“ ‚tedy empiricky daného faktu) nelze odvodit ţádné „má být“ (nárok

morálky). Podle nich se dobro a zlo nachází v oblasti subjektivních domněnek a ţádný

terapeut nemá právo do těchto oblastí nitra svých klientů vstupovat. Proti tomu se dá ale

namítnout, ţe ţádný terapeut nemůţe vystoupit ze sebe samého a nemůţe přistupovat ke

svému klientovi mimo své morální předporozumění. Není pak v tomto případě lepší,

kdyţ tak činí reflektovaně, neţ kdyţ se drţí v iluzi o svém „mimohodnotovém“ postoji?

Polemika o vztazích psychoterapie, morálky a hodnot bývá nekonečná, ale zdá

se, ţe klinická praxe rozhodla tam, kde teorie dosud přešlapuje na místě. Pokud

účastníci našich skupin mluví o svém proţívání a jednání, zcela automaticky si

vzájemně nabízejí zrcadlo, co je pro ně přijatelné a co pro ně přijatelné není, co je bolí,

3

co prospívá jejich vztahovosti a co ji naopak ničí. Dobro a zlo je s naším proţíváním

neoddělitelně spojeno a terapeutická skupina pomáhá ukazovat efektivním způsobem,

ţe narušená hodnota se vţdy projeví v narušené vztahovosti a bolesti duše. Dobro

přináší pocit radosti, svobody, vzájemnosti. Tím – zdá se – je hodnotou, která

uspokojuje nejhlubší potřeby kaţdého člověka.

Psychoterapie běţně pracuje s poruchami osobnosti, jejichţ diagnostika stojí na

etickém vymezení: na neschopnosti člověka proţívat vinu, na jeho bezohlednosti či na

jeho nezájmu o pocity druhých (např. u disociální poruchy osobnosti). Ačkoliv si mnozí

lidé vědomě říkají, ţe dobro a zlo nelze určit, protoţe co je dobré pro jednoho, je zlé pro

druhého, ve skutečnosti se kaţdý z nás spoléhá na to, ţe dobro a zlo poznáváme všichni

stejně. Tato disociace mezi naším vědomím a nevědomím je obzvláště patrná, setkáme-

li se se svědectvím, které je schopno hluboce zasáhnout naši racionalitu. Například:

„Afterparty, to je party po party. A to je hukot! Sbalil jsem tam nějakou pitomou

patnáctku, která neuměla nic víc neţ hulit travičku (marihuanu), no, a ukázal jsem jí ejč

(„háčko“, tedy heroin). Vona vyvalila voči, protoţe ho nikdy neviděla, tak jsem jí

povídal, jak úţasný to je. A před ní jsem si šlehnul. A ona tedy chtěla taky. Tak jsem jí

dal, jenţe to byl dost čistej matroš a silnej. No, a potom, kdyţ uţ jela, tak jsem do ní

nalil pivo. Po tom se vám udělá strašně blbě, i kdyţ jste zvyklej. Já to udělal schválně,

chi, chi, protoţe proč ne, No, a potom, kdyţ jí bylo strašně zle, tak jsem jí doved na

hajzl. No, a jak ona tam byly skloněná a zvracela, svíjela se a brečela, tak jsem jí

zezadu přefik, cha cha… To bylo dobrý, protoţe teďka má taky éčko (hepatitidu C)

a chcípne. Já jsem svobodnej a můţu si dělat, co chci!“

Pocity lítosti, smutku, roztrpčení či zlosti dávají kaţdému z nás naţít setkání se zlem

přímo hmatatelným způsobem. Nicméně z psychologického hlediska si není těţké

domýšlet, ţe člověk, který zde mluví, musí být současně člověk hluboce nešťastný,

neustále naráţející v mezilidských vztazích, kterým evidentně nerozumí a v nichţ se

nevyzná. Eticko-morální struktury lidské duše mohou být postiţeny patologiemi, které

se projevují bolestí v sociálním ţivotě člověka. A tak nejen hodnoty dobra a zla a jejich

poznávání, ale i morálka jako taková představuje významnou oblast, které se

psychoterapie dotýká a pomáhá lidem vyjít z chaosu jejich ţivota.

[…]

4

Inspirace

Příběh o Adamovi a Evě se svými bočními liniemi dotýká také otázky sexuality

a otázky studu. To vyvolává otázku: Co je to vlastně stud? V diskusích o vymezení

tohoto pojmu je často povaţován za formu strachu z odmítnutí. Důvodem tohoto strachu

však není pocit viny (jsem „špatný“), ale pocit aţ směšné „nicotnosti“ (pod vnější

slupkou „nejsem nic“).

Pozitivní hodnota studu spočívá v tom, ţe jde o emoci, která nevypovídá tolik

o naší dostačivosti či nedostačivosti jako spíše o situacích, v nichţ bychom mohli dojít

zranění. Stud signalizuje míru ohroţení, pokud se v přibliţování druhým lidem

otevíráme nad bezpečnou hranici své intimity. V tomto smyslu je stud prospěšná emoce,

která jako kaţdá jiná emocionální kontrolka hlásí: „Pozor! Můţeš být raněn!“

Stud je však naší intrapsychickou kontrolkou i v jiném, hlubším smyslu. Ukazuje

na naši přílišnou identifikaci se sociální rolí, postavením, jungiánskou persónou či

jakoukoliv jinou vnější slupkou. Neudivuje, ţe představuje emoci, která je v dnešní

době silně tabuizována. Dnešní lidé se zhusta nestydí mluvit o sexualitě, ale často se

stydí mluvit o svém studu. Protoţe se bojí, ţe by mohli vypadat trapně, nezrale a hlavně

„nicotně“.

[…]

5

Příloha 2: Lišáček mlsounek*

Byl krásný jarní den. Sluníčko svítilo a posílalo své teplé paprsky k zemi.

Maličké zelené větvičky natahovaly své lístky ke slunci, aby se s nimi pomazlilo.

Kolem se šířila vůně ohřáté země a čerstvé trávy. Byla tak osvěţující, ţe by vzbudila

dokonce i toho největšího spáče.

Větérek jemně šimral nosáček malého lišáčka, který klidně spal pod rozloţitým

dubem. To byl ale spáč! Dokonce ani sluníčko, ani větřík ho nedokázaly vzbudit.

Povedlo se to teprve dotěrné mouše, která mu usedla na špičku nosu. Snaţil se ji

odfouknout, ale to ji neodradilo, aby dál necestovala po jeho nosánku. Otevřel jedno

oko, potom druhé a najednou rychle vymrštil tlapku, aby ji chytil. Moucha ale bleskově

zareagovala a odletěla. Lišáček se protahoval, podíval se na nebe a lenivě zíval.

Uţ je pozdě, je čas vstát, pomyslel si.

„Ryšáčku, zvolala maminka. Pojď snídat.“

„Hm, snídaně! To si dám líbit,“ pomyslel si. Zvedl se ze země, otřepal si

ocáskem koţíšek, pročísl si tlapkou vlásky a vydal se směrem k mamince.

„A vida, můj synáček uţ vstal,“ zaradovala se maminka a pohladila lišáčka po

hlavě.

„Řekni mi, co bys chtěl k snídani?“

„Všechno, co máš ve spíţi, maminečko,“ odpověděl upřímně Ryšáček.

„Ty můj milovaný mlsounku,“ řekla vesele maminka a uţ mu servírovala celou

mísu báječných obloţených housek, šťávu, čokoládový zákusek s krémem, banán,

mandarinku a mnoho jiných lahůdek. Ryšáček se nemohl odtrhnout od jídla, všechno

mu moc chutnalo. Maminka se strachovala, aby mu neprasklo bříško z toho mnoţství,

a tak se zeptala:

„Nemáš uţ dost? Není uţ čas přestat jíst?“

Ryšáček jed a jedl a bříško se mu stále více zvětšovalo. Skončilo by to asi

katastrofou, kdyby maminka nezasáhla.

„Uţ máš dost,“ řekla rozhodně a schovala zbytek jídla do spíţe. „Synáčku,

vzpomínáš si, ţe dnes má svátek tvůj kamarád zajíček? Zatímco ty jsi tak pěkně spal, já

jsem mu připravila dárek. Zabalila jsem do košíku patnáct křepelčích vajíček, krásně

* MOLICKA, Maria. Příběhy, které léčí. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007.

ISBN 9788073672034. S. 68-72.

6

vypečené perníčky a čokoládové bonbony s višňovou náplní. Tady to máš,“ a maminka

podala Ryšáčkovi košíček.

[…]

„Ach jo, vzdychl si, jak musí být ta vajíček a dobrá,“ a pohladil se po bříšku.

Jakmile ucítil chuť křepelčích vajíček, ústa měl hned plná slin a uţ natahoval ruku do

košíku. Řekl si sice: „Stop...“, ale za chvilku uţ měl pochybnosti.

Co kdyţ ta vajíčka nejsou čerstvá a co by tomu pak řekl zajíček? Jak bude

zarmoucený a jak já se budu stydět! Musím je ochutnat a přesvědčit se, ţe jsou dobrá.

Co znamená jedno vajíčko ve srovnání s odpovědností, jakou bych na sebe vzal,

kdybych mu dal zkaţený dárek? […] „To vajíčko, které jsem snědl, bylo sice chutné a

čerstvé, ale jestli jsou taková i ta ostatní, to skutečně nevím. Co kdyţ jsou další vajíčka

zkaţená? Bylo by moi velmi nepříjemné darovat je mému milovanému zajíčkovi. Umím

si představit, jak by byl zklamaný. Musím ochutnat ještě několik vajíček - a jestli budou

dobrá, pak teprve budu mít klid, ţe jsou dobrá i ta ostatní.“

[…]

Dárek pro zajíčka ho neustále zneklidňoval. Rozhodl se proto, ţe se přesvědčí, zda se

perníčky nepolámaly. Nepolámaly a vypadaly velmi lákavě. Jejich vůně se lišáčkovi

linula přímo do nosu a spolu s ní ho napadla strašná myšlenka: ţe totiţ ty perníčky

nemusí být dobré! […] Ochutnám je, rozhodl se. […] V košíčku zůstalo jen několik

čokoládových bonbonů s višňovou náplní. […] Ty také nemusí být čerstvé, pomyslel si.

Musím je ochutnat. A snědl nejdřív jeden, pak druhý, třetí. Kdyţ snědl zbytek, zjistil, ţe

všechny byly velmi dobré, ale ţe teď nemá ţádný dárek pro zajíčka. Rozplakal se nad

tím, ţe je takový nenasyta. Plakal a plakal. Jeho nářek uslyšela veverka a rychle mu

přiběhla na pomoc. Velkým rezavým ocasem otřela lišáčkovy slzy a řekla:

„Na všechno existuje nějaká rada. Pověz mi, co se stalo.“

„Opravdu je na všechno rada?“ Zeptal se nedůvěřivě Ryšáček a pověděl jí, co se

mu přihodilo. Přestal plakat a s nadějí očekával od veverky pomoc.

[…]

7

„Mám pro tebe dobrou radu,“ vykřikla veverka.

Lišáček ji ale neposlouchal. Říkal si nahlas pro sebe:

„Neměl bych zalhat a říct, ţe mi košík s dárky sebral medvěd a všechno snědl?“

Tázavě se podíval na veverku a na chvilku přestal plakat.

„To je moc špatný nápad,“ řekla veverka. […]

„Leţ ti moc nepomůţe. Rodiče půjdou za medvědem a celá záleţitost se vysvětlí

a ty budeš nejenom mlsoun, ale i ošklivý lhář.“

„Co mám dělat, co mám dělat?“ Ptal se zoufalý lišáček.

„Budeš u mě pracovat a já ti za práci zaplatím oříšky a ty budeš mít dárek pro

svého přítele. Kdyţ vysvětlíš mamince, ţe jsi pracoval, a vyspravil, co jsi svou lhavostí

způsobil, nebude se na tebe zlobit. Pochopí, ţes chtěl odčinit svou vinu, a bude mít

radost, ţe jsi nalezl dobré řešení.“

[…]

„Vidíš, jsi šikovný. Vyznamenal ses a zaslouţíš si odměnu,“ a nasypala mu několik

hrstí ořechů do košíčku. Ryšáček se zaradoval. Byl se sebou velmi spokojen. Srdečně se

objali a lišáček se čile rozběhl k zajíčkovi. Věděl, e uţ nestihne odpolední svačinu, ale

teď u t pro něj nebyly důleţité pamlsky. Mnohem důleţitější bylo, ţe s pomocí veverky

dokázal vyřešit nepříjemnou situaci a ţe nemusel lhát mamince a zajíčkovi.

„Musím jim to všechno vyprávět. Oni mě určitě pochopí - a já se pokusím být uţ

teď jiný,“ zašeptal pro sebe lišáček.

Rozbor pohádky*

1) Hlavní téma - hrdina se obává výsměchu (a znemoţnění před okolím), protoţe

překračuje obvyklé normy chování (mlsnost).

Tuto úzkost příběh zmenšuje takto:

přináší racionální řešení problému - navrhuje jiný „vyrovnávací úkol“,

ukazuje jiný způsob uvaţování o dané situaci (konstruktivní myšlení),

nastoluje příjemnou atmosféru porozumění,

poskytuje hrdinovi podporu v novém přátelském vztahu (akceptace a porozumění),

* MOLICKA, Maria. Příběhy, které léčí. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007.

ISBN 9788073672034. S. 26-27.

8

posiluje víru hrdiny ve vlastní schopnost řešit emoční obtíţnou situaci (posílení sebe

samého).

2) Hlavní hrdina - mlsný lišáček, který neuposlechl příkaz a proţívá úzkost z

obavy, ţe se mu budou smát.

Další postava - veverka, která pomáhá těmito způsoby:

nabízí hrdinovi způsob řešení emočně obtíţné situace,

posiluje správné chování hrdiny tím, ţe mu umoţňuje zaslouţit si pochvalu za dobře

splněný úkol,

vytváří atmosféru plnou přátelství a porozumění,

učí hrdinu jinému způsobu uvaţování o situaci.

3) Pozadí vyprávění - pohádkový lesní svět, ale příhody jsou typické pro svět lidí;

děti často nedodrţují dietu (zvláště se to týká nemocných dětí).

Ve vyprávění převládá příjemná atmosféra plná přijetí a porozumění.

9

Příloha 3: Ţádost o konzultaci: biblioterapie

1) Jednotlivec

Váţený pane/ Váţená paní…,

jménem studentů oboru Informační studia a knihovnictví Masarykovy univerzity si Vás

dovolujeme oslovit a poţádat o spolupráci na projektu BiblioHelp, který je zaměřený na

webovou podporu individuální biblioterapie: http://www.bibliohelp.cz. Jeho cílem je

tvorba databáze biblioterapeuticky zaměřených kniţních titulů, jejichţ relevanci a

kvalitu chceme zaštítit odborníky a specialisty, kteří ve své praxi přichází s touto

metodou psychoterapie do styku – proto se s ţádostí o konzultaci vhodných kniţních

titulů obracíme přímo na Vás.

Můţete nám, prosím, z pozice Vaší odbornosti (neurologa/psychologa/…) doporučit

takové tituly, o kterých víte, ţe Vašim pacientům v krizové ţivotní situaci výrazně

pomohly (nebo by mohly pomoci), a dá se tedy u nich předpokládat, ţe jejich četba má

na psychiku strádajícího pozitivní vliv? Rádi bychom pokryli tuto oblast problémů:

http://www.bibliohelp.cz/Zatezove_situace.html. Pokud Vás jakákoliv problematika z

tohoto výčtu zaujala, budeme rádi, pokud pro doporučení knihy či knih vyuţijete tento

jednoduchý formulář:

http://spreadsheets.google.com/viewform?key=p1pycdfqxEnL7MRWwYOxKXA.

Kníţky lze doporučit pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře, můţe jít jak o odbornou

literaturu k danému problému, tak o beletrii.

Za jakýkoliv doporučený kniţní titul Vám budeme velice vděční. Kniţní tipy zasílejte,

prosím, nejpozději do 14 dnů. Pokud sami o vhodné knize nevíte, ale znáte ze svého

okolí odborníky, kteří by nám mohli být v této věci nápomocní, prosíme o zaslání

kontaktu. Doufáme, ţe knihy zařazené v naší databázi se stanou prospěšným

informačním zdrojem široké veřejnosti a téţ i vhodnou pracovní pomůckou kaţdého

lékaře-terapeuta.

Tato konzultace Vás k ničemu nezavazuje. Pokud budete mít zájem, můţeme Vás o

stavu realizace projektu průběţně informovat.

Se srdečným pozdravem

Bc. Edita Vališová

Bc. Boţena Kováčová

Bc. Darina Novotná

Bc. Iva Raclavská

Bc. Helena Valtrová

10

2) Instituce

Dobrý den,

jménem studentů oboru Informační studia a knihovnictví Masarykovy univerzity si Vás

dovolujeme oslovit a poţádat o spolupráci na projektu BiblioHelp, který je zaměřený na

webovou podporu individuální biblioterapie: http://www.bibliohelp.cz. Jeho cílem je

tvorba databáze biblioterapeuticky zaměřených kniţních titulů, jejichţ relevanci a

kvalitu chceme zaštítit všemi odborníky, kteří přichází s touto metodou psychoterapie

do styku – proto se s ţádostí o konzultaci vhodných kniţních titulů obracíme na Vás

jakoţto na (organizaci/instituci/katedru/…), která působí v oblasti (poradenství pro

oběti domácího násilí/péče o drogově závislé/…).

Můţete nám, prosím, z pozice své praxe doporučit takové tituly, které Vašim klientům

proţívajícím krizovou ţivotní situaci výrazně pomohly, a dá se tedy u nich

předpokládat, ţe jejich četba má na psychiku strádajícího pozitivní vliv? Rádi bychom

pokryli tuto oblast problémů: http://www.bibliohelp.cz/Zatezove_situace.html. Pokud

Vás jakákoliv problematika z tohoto výčtu zaujala, budeme rádi, pokud pro doporučení

knihy či knih vyuţijete tento jednoduchý formulář:

http://spreadsheets.google.com/viewform?key=p1pycdfqxEnL7MRWwYOxKXA.

Kníţky lze doporučit pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře, můţe jít jak o odbornou

literaturu k danému problému, tak o beletrii.

Za jakýkoliv doporučený kniţní titul Vám budeme velice vděční. Kniţní tipy zasílejte,

prosím, nejpozději do 14 dnů. Pokud sami o vhodné knize nevíte, ale znáte ze svého

okolí jiné vhodné instituce, které by nám mohly být v této věci nápomocné, prosíme o

zaslání kontaktu. Doufáme, ţe knihy zařazené v naší databázi se stanou prospěšným

informačním zdrojem široké veřejnosti a téţ i vhodnou pracovní pomůckou kaţdé

pomáhající organizace.

Tato konzultace Vás k ničemu nezavazuje. Pokud budete mít zájem, můţeme Vás o

stavu realizace projektu průběţně informovat.

S pozdravem

Bc. Edita Vališová

Bc. Boţena Kováčová

Bc. Darina Novotná

Bc. Iva Raclavská

Bc. Helena Valtrová

11

Příloha 4: Ţádost o konzultaci: pohádkoterapie

Dobrý den …,

dovolujeme si Vás jménem studentů oboru Informačních studia a knihovnictví

Masarykovy univerzity oslovit a poţádat o spolupráci na nově vytvářené sekci projektu

Bibliohelp – Pohádkoterapie. O projektu více na www.bibliohelp.cz.

Cílem projektu je vytvoření databáze pohádek, která má slouţit primárně dětem v

sloţitých ţivotních situacích. Můţete nám prosím z pozice Vaší odbornosti doporučit

takové tituly, o kterých se domníváte, ţe pomáhají, anebo by mohly pomoci dětem?

Pokud Vás tato problematika zaujala, vyplňte prosím tento jednoduchý formulář:

http://spreadsheets.google.com/viewform?formkey=dDI4ZUtUQlMyMEhJTmpfYzBLe

klRaXc6MA.

Za jakýkoliv doporučený kniţní titul Vám budeme velice vděční. Kniţní tipy zasílejte

prosím nejpozději do 14 dnů. Doporučení kniţních tipů Vás k ničemu nezavazuje.

Případné dotazy Vám rádi zodpovíme.

Se srdečným pozdravem

Darina Novotná

Iva Raclavská

Helena Valtrová

Boţena Kováčová

12

Příloha 5: Plakáty projektu BiblioHelp

13

14

Příloha 6: Projekt magisterské diplomové práce

Kabinet informačních studií a knihovnictví Školní rok: 2008/2009

PROJEKT MAGISTERSKÉ DIPLOMOVÉ

PRÁCE

Jméno a příjmením Edita Vališová

UČO 178556

Imatrikulační ročník 2008/2009

Kontaktní údaje E.Valisova@seznam.cz

Název tématu:

Webová podpora biblioterapie zaměřená na projekt BiblioHelp.

Rozpracovat osnovu (jako přílohu) 1. Popis problému, který bude v práci řešen 2. Současný stav řešené problematiky 3. Cíl diplomové práce 4. Metody zpracování diplomové práce 5. Základní odborná literatura

Vedoucí diplomové práce:

PhDr. Petr Škyřík

Pracoviště a funkční pozice vedoucí/vedoucího diplomové práce:

Masarykova univerzita, Kabinet informačních studií a knihovnictví – vedoucí kabinetu.

Vyjádření vedoucí/vedoucího práce:

Souhlasím s vedením diplomové práce. Podpis: Datum:

Vyjádření vedoucího KISK UČL FF MU PhDr. Petra Škyříka:

souhlasím/nesouhlasím Podpis: Datum:

Podpis diplomanta:

Podpis: Datum:

15

PŘÍLOHA PROJEKTU MAGISTERSKÉ

DIPLOMOVÉ PRÁCE

1. Popis problému, který bude v práci řešen V práci bude řešena problematika biblioterapie, konkrétně její webová podoba

realizována projektem BiblioHelp. Projekt BiblioHelp, primárně určený na podporu

individuální (svépomocné) biblioterapie, je zaměřen na širokou veřejnost a její

specializovanou informační potřebu, kterou chce pokrýt nabídkou kniţních

biblioterapeutických titulů (naučných i beletristických knih) z rozhraní webového

portálu.

Přestoţe se popis včetně ukázek praktického vyuţití této metody léčebné terapie stal

předmětem jiţ několika diplomových prací (viz níţe Současný stav řešené

problematiky), stále se tato problematika u nás nedostala do širšího povědomí – tato

diplomová práce chce přispět k jejímu hojnějšímu vyuţívání, stejně jako samotný

projekt, který se můţe stát pracovní pomůckou všech odborníků působících

v pomáhajících profesích a téţ i kvalitním informačním zdrojem knihovnické obce.

2. Současný stav řešené problematiky V této oblasti lze za nejrelevantnější diplomovou práci povaţovat magisterskou

diplomovou práci Mgr. Olgy Hándlové: Biblioterapie v zátěţových situacích. Práce

pokrývá širokou škálu ţivotních zátěţových situací a ke kaţdé z nich sestavuje

bibliografický seznam doporučené biblioterapeutické literatury – vytváří tak soubor

kniţních titulů, obdobně jako projekt BiblioHelp, který však na rozdíl od seznamů knih

uvedených v diplomové práci Olgy Hándlové vhodné kniţní tituly konzultuje

s odborníky, kteří metodu biblioterapie zařazují do své terapeutické práce s klienty.

Další diplomové práce obhájené na MU se zabývají dílčími aplikacemi biblioterapie

zacílenými na konkrétní skupiny uţivatelů (téţ zasahují do jiných oborů neţ je obor

ISK). Jedná se především o tyto práce: 1) Šinová, Anna: Biblioterapie pro opuštěné děti

(realizuje biblioterapii ve vybraných dětských domovech), 2) Poskierová, Lucie:

Uplatnění biblioterapie ve vybraných českých a zahraničních knihovnách se zaměřením

na pohádkoterapii (zabývá se specifickou oblastí biblioterapie – dětskou literaturou), 3)

Schovánková, Lada: Hagioterapie pro ţeny v krizových situacích (se zaměřením na

léčbu alkoholové závislosti v Psychiatrické léčebně Bohnice) – zaměřena na tu část

biblioterapie vyuţívající percepci náboţenského textu a 4) Pitlachová, Klára: Biblické

příběhy jako zrcadlo ţivotní zkušenosti člověka léčeného ze závislosti na alkoholu (opět

orientace na hagioterapii). Nakonec je třeba zmínit práci Mgr. Petrošové Karly: Vznik a

vývoj bibliopsychologie, která zasazuje biblioterapii do širšího čtenářského a

psychologického rámce. Ostatní diplomové práce pojednávají o biblioterapii jen

okrajově ve smyslu jedné z metod záţitkových terapií uměním (expresivní terapie),

např. Pokorná, Iva: Vyuţití prvků expresivních terapií při vzdělávání jedinců s

kombinovanými vadami a další.

16

3. Cíl diplomové práce

Cíl práce má spočívat v přiblíţení biblioterapie jako metody svépomocné léčebné

terapie a v aplikaci této její podoby do prostředí internetu ve formě biblioterapeuticky

orientovaného webového portálu. V teoretické části půjde o popis a zasazení

biblioterapie do kontextu psychologie čtenářství (bibliopsychologie), informační

gramotnosti (literární/čtenářská gramotnost) a její vymezení vůči obdobným

expresivním terapiím, které je vhodné pro zvýšení pozitivního účinku z léčby knihou

vzájemně kombinovat (arteterapie). Praktická část se stane popisnou studií projektu

BiblioHelp – návrh projektu, jeho realizace a prezentace.

4. Metody zpracování diplomové práce

Teoretická část práce se bude opírat o studium relevantní české a zahraniční literatury

(zejména odborné články, elektronické informační zdroje, dále diplomové práce, tištěné

monografie atd.), jejíţ shrnutí informačně pokryje vymezené téma práce. Metodika

zpracování praktické části bude popisem realizované práce na projektu BiblioHelp,

neboli popisem klíčových aktivit projektu. Těmi jsou: 1) mapování okolí projektu

(informační průzkum zaměřený na biblioterapeutické projekty u nás a v zahraničí), 2)

informační analýza (analýza biblioterapeutických informačních zdrojů, klasifikace

zátěţových situací, vyhledání kontaktů na profesionály v oboru), 3) sběr dat -

konzultace s odborníky pomáhajících profesí (psychologové, psychiatři,

psychoterapeuti, sociální pracovníci…), pedagogických a knihovnických profesí

(speciální pedagogové, specializovaní knihovníci) a literární vědy (bibliopedagogové),

4) úprava dat pro web a analýza webu, 5) tvorba webových stránek a 6) propagace

projektu.

5. Základní odborná literatura CARLBRING, Per, et al. An open study of Internet-based bibliotherapy with minimal

therapist contact via email for social phobia. Clinical Psychologist. March 2006, Vol.

10, No. 1, 30-38.

HÁNDLOVÁ, Olga. Vyuţití biblioterapie v zátěţových situacích. Brno: Masarykova

univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 160 s.

Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík.

KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář: měsíčník pro knihovny

[online]. 2008, sv. 60 [cit. 2008-04-27]. Dostupný z WWW:

<http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-

43-196.htm>. ISSN 0011-2321.

PETROŠOVÁ, Karla. Vznik a vývoj bibliopsychologie. Brno: Masarykova univerzita,

Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2005. 91 s. Vedoucí práce

Mgr. Daniela Hebnarová.

REDDING, Richard E., et al. Popular Self-Help Books for Anxiety, Depression, and

Trauma: How Scientifically Grounded and Useful Are They?. Professional Psychology:

Research and Practice. 2008, Vol. 39, No. 5, 537–545.

17

RUSZOVÁ, Dagmar. Biblioterapie jako metoda spadající do oblasti široce pojímané

arteterapie. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2008, roč. 8, č. 2 [cit. 2009-04-

27]. Dostupný z WWW: <http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=998>. ISSN 1213-

8231.

ŠINOVÁ, Anna. Biblioterapie pro opuštěné děti. Brno: Masarykova univerzita.

Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 142 s., 23 s. příloh.

Vedoucí diplomové práce PhDr. Pavla Kánská.

VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. Praha: ISV nakladatelství, 1995. 189 s.

ISBN 8085866072.

VÁŠOVÁ, Lidmila. - ČERNÁ, Milena. Bibliopedagogika. 2. vyd. Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, 1989. 132 s. ISBN 800424503X.

VÁŠOVÁ, Lidmila: Mámo, pojď mi číst! Knihovnický zpravodaj Vysočina [online].

2003, roč. 3, č. 1 [cit. 2009-04-27]. Dostupný z WWW

<http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=546&key=Mámo,%20pojď%20mi%20číst!>I

SSN 1213-8231.