POHYBOVÉ SCHOPNOSTI
• KONDIČNÍ SCHOPNOSTIpodmíněny metabolickými procesy, dominantně souvisejí se získáním a přenosem energie pro vykonání pohybu
• SMÍŠENÉ-HYBRIDNÍ SCHOPNOSTIsouvisejí s procesy metabolickými i s procesy regulace a řízení pohybu CNS
• KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTIsouvisejí s procesy regulace a řízení pohybu v CNS, schopnost organismu konat časoprostorové pohybové vzorce
Kondiční schopnosti
• Vytrvalostní schopnosti
• Silové schopnosti
• Rychlostní schopnosti - částečně
Vytrvalostní schopnosti
• Komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě)
• Závisí především na adaptaci oběhového a dýchacího systém a na zvýšení jednoduše dostupných energetických zásob, řídící roli sehrává CNS.
• Aerobní a anaerobní procesy
• Základní předpoklady pro vytrvalostní činnost - somatické (výška, hmotnost, délka končetin,zastoupení svalových vláken)- fyziologické (VO2max, LA, množství č.krvinek a plazmy, velikost min. srdečního objemu, utilizace O2)- psychologické – osobnostní, volní vlastnosti, - technické – ekonomika provádění pohybů
• Rozdělení vytrvalosti- obecná- speciální
Dělení vytrvalostních výkonů• Rozdělení vytrvalosti:
- dlouhodobá - od asi 8 – 10 min do.. ( do 35´, 35-90´,90´-6 hod., nad 6 hod)- střednědobá - od 2-3 min. do 8 – 10 min.- krátkodobá – od 20s. do 2-3 min.- (rychlostní)- do 20s.
• Dlouhodobá vytrvalost Vytrvalost s aerobním základem, čím kratší tím se podíl anaerobního metabolismu zvyšuje
• Aerobní výkon
• Aerobní kapacita
• Střednědobá vytrvalostVytrvalost s aerobním základem, potřebou kvalitní úrovně anaerobní vytrvalosti. Častěji dosahovaná tzv. kritická intenzita.
• Krátkodobá vytrvalostZákladem je vysoká anaerobní kapacita, schopnost práce při vysoké hladině krevního LA a také vysoká kvalita činnosti enzymů neoxidativního odbourávání energie.
- kyslíkový dluh – nepřímý ukazatel anaerobní kapacity
• Rychlostní vytrvalostCharakterizována dobou udržení maximální intenzity pohybu. Energetické zabezpečení pouze ATP-KP systém.
Rozvoj (stimulace) vytrvalostních schopností• Metody – nepřerušované
- přerušované - fartlek
• Nepřerušované – rovnoměrná - střídavá
• Přerušované – intervalová metoda- klasická – 90 s.– krátké, intenzivní, rychlé (do 20s.) - střední, (2 – 4(5)min.- dlouhé , extenzivní, pomalé (nad 5 min)
• Pro intervalové metody je společným znakem neúplné zotavení při zahájení dalšího úseku.
• Opakovaná metoda – střední až dlouhé úseky (nad 3-4min), společný znak je vysoká úroveň zotavení
• Vhodný věk pro rozvoj vytrvalosti
Silové schopnosti• Schopnost člověka překonávat nebo
udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí.
• Příčiny odporu:- gravitace- reakce opory- odpor vnějšího prostředí- hmotnost břemene- odpor soupeře, partnera- setrvačnost jiných těles
Druhy silových schopností
Podle převládajícího způsobu činnosti, tedy podle druhu
kontrakce zapojených svalových skupin lze provést
základní rozdělení síly na sílu statickou a dynamickou.• Statická síla je schopnost vyvinout sílu v izometrické kontrakci,
svalová činnost nezpůsobuje pohyb, tělo či břemeno udržuje ve statické poloze.
• Dynamická síla je silová schopnost projevující se pohybem těla či jeho segmentů, jehož podstatou je koncentrická či excentrická svalová kontrakce.
Další dělení silových projevů
• Výbušná (explozivní)
• Absolutní (maximální)
• Rychlá
• Pomalá
• Vytrvalostní
Hybridní schopnosti
• Rychlostní schopnosti Závislé od řízení a regulace pohybové činnosti CNS a současně od
kvality činnosti energetických systémů. Vysoce dědičně závislá schopnost, tedy je obtížně trénovatelná.
Rychlostní schopnosti chápeme jako:• jako vnitřní předpoklady provedení pohybu vysokou až maximální rychlostí,
• jako schopnost zahájit a uskutečnit pohyb v co nejkratším čase.
Úroveň rychlostních schopností
• Je dána mj:- vysokou úrovní techniky specifického pohybu- svalovým systémem, tj. vysokým podílem rychlých FG vláken ve svalech (u sprinterů až 90 %), schopností současné aktivace velkého počtu motorických jednotek, rychlého střídání svalového napětí, stahů a uvolnění jak synergistů,tak antagonistů, elasticitou svalů,
• nervovým systémem, tzn. rychlostí vedení vzruchů, kvalitou a rychlostí přenosu informací při nervosvalové činnosti,
• energetickým systémem tj. vysokou zásobou kreatinofosfátu, rychlou resyntézou ATP,
• psychickými předpoklady, tj. rychlým a přesným vytvořením představy o pohybu, koncentrací, emoční stabilitou.
Členění rychlostních schopností
• Rychlost reakční je schopnost reagovat v co nejkratším čase na určitý podnět.
• Rychlost akční – akční rychlost pohybu (cyklická či acyklická) je výsledkem rychlosti svalové kontrakce a činnosti nervosvalového systému.
• Podle průběhu jednotlivých fází pohybu rozlišujeme cyklickou a acyklickou pohybovou činnost a jí odpovídající typ rychlostní schopnosti:
• rychlost acyklická – rychlost startovní, odrazová, vrhačská, hráčská, jednorázových pohybů (kopů, úderů, hodů, vrhů aj.),
• rychlost cyklická – rychlost akcelerační, maximální (běžecká), se změnami směru, hráčská (vedení míče), frekvenční, kombinací.
Rozvoj (stimulace) rychlostních schopností• Obtížně trénovatelná• Jejich změna je dlouhodobou záležitostí • Příznivé podmínky pro rozvoj rychlostních schopností se vyskytují už
v dětském věku, kdy se ve 12 -13 letech formuje nervový základ rychlostních projevů, tj. především pohyblivost, labilita a rychlost nervových procesů.
• Po 14. a 15. roce se přirozená dispozice zvyšování "čisté" rychlosti - především frekvence pohybů - poněkud snižuje.
• Maxima rozvoje rychlostních schopností se většinou dosahuje v 18 -21 letech (silové schopnosti)
• Rozvoj rychlosti Rychlostní zatížení stimulující rozvoj je udáváno jako celek těmito parametry:Intenzita cvičení: maximální Doba cvičení: do 10 -15 sInterval odpočinku: 2 - 5 minutPočet opakování: 10 - 15Způsob odpočinku: aktivní
Aktivace CNS: velmi vysoká, hraniční
Rychlostní kontrast
• Obměňování odporu za účelem střídání rychlosti pohybu
Zatížení ve zlehčených podmínkách• Dosahování „nadmaximální rychlosti“
• Snížení odporu prostředí, vnější dopomoc, nižší hmotnost nářadí, náčiní, úprava sportovního náčiní,
Role pohyblivosti a koordinačních schopností • Důležité pro techniku, která je pro rychlost významná
• Zkrácení svalů působí kontraproduktivně
Pohybový obsah cvičení
• U vrcholového sportu i výkonnostního musí odpovídat potřebám daného sportu (cyklický, acyklicky atd.)
• U výkonnostního, dětí a mládeže:- Bez ohledu na specializaci stimulovat všechny druhy rychlostních schopností.- Rychlostně zatěžovat širší spektrum svalových skupin, tj. nohy, paže, trup.- Používat širší okruh cvičení, založených na pohybech cyklických, acyklických
Rychlost a síla
• Zvýšení rychlosti – zvýšení frekvence pohybu
- zvýšení hybné síly
Reakční rychlost a její stimulace• Reakční rychlostí se ve sportu rozumí schopnost reagovat pohybem na
určitý podnět, vyjadřuje se dobou reakce mezi počátkem působení podnětu a zahájením pohybu, podle této doby se schopnost hodnotí.
• Základní stimulace - metoda opakování navozené situace- reakce jednoduchá nebo výběrováSignály, podněty: signál optický (pohyb, situaci nebo její změnu, světlo),
signál akustický,
taktilní (dotek)
• Příklady reakční rychlosti:- na taktilní podnět - reakční čas 0,14-0,16 s
- na akustický podnět - reakční čas 0,15-0,16 s, u sportovců 0,07-0,10 s.
- na optický podnět - reakční čas 0,19-0,21s (kolektivní sporty)
Rychlostní bariéra a její překonávání • Zlepšování – adaptace – požadavek častého opakování• Vyhasínání• Potřeba variability podnětů
Další podmínky účinné stimulace• Psychický stav sportovce, stav CNS• Rozcvičení• Klimatické podmínky, prostředí
• Rychlostní zatížení se má zařazovat po dostatečném odpočinku a
spíše v první polovině tréninkové jednotky
Stimulace rychlostních schopností v RTC
• Záležitost každého sportu• Nutnost rozvíjet po základní kondiční přípravě (síla, vytrvalost)• To znamená asi až do 1/3 PO• Rychlostní trénink představuje zatížení vysoké intenzity, proto
nemůže být objemově příliš rozsáhlý, u rychlostních a rychlostně silových sportů max. 15-20% objemu.
• Metodická problematika zařazení silových a rychlostních TJ
Pohyblivostní schopnosti (Flexibilita)• Schopnost realizovat pohyb v náležitém rozsahu o plné amplitudě.
• Dobrá úroveň je podmíněna:- konstitučními předpoklady- kondičně – energetickými předpoklady- koordinačními schopnostmi- trénovaností
Stimulace pohyblivosti spočívá v záměrném potlačení činitelů, které omezují kloubní rozsah, to znamená:
• usilovat o potřebné uvolnění svalů• zvyšovat pružnost svalů vazů protahováním• usměrňovat reflexní aktivitu svalů• posilovat odpovídajícím způsobem agonisty, tj. svaly, které se
podílejí na dosažení krají polohy, krajního rozsahu v kloubuPohyblivost lze zlepšovat kombinací uvolňovacích , protahovacích a
posilovacích cvičení.
• Metody rozvoje uvolněnosti svalů,vazů:1. Podle aktivity jedince při provedení - aktivní - pasivní2. Podle dynamiky provedení - dynamické - statické
Jsou podmíněny funkcemi a procesy pohybové koordinace, jsou spjaty především s řízením a regulací pohybové činnosti, kladou zvýšené nároky na jednotlivé analyzátory a CNS - menší nároky na energetický systém.
Definice: autoři nejsou jednotni
• Farfel(1975): schopnost člověka vykonávat jednoduché a integrované pohyby rychle a přesně v měnících se podmínkách.
• Hirtz(1985) :Komplexní, relativně samostatné předpoklady výkonové regulace, které se utváří v pohybových činnostech a na základě dominantně genetických ,ale ovlivnitelných neurofyziologických funkčních mechanizmů umožňují učení(pohybové) a dají se tréninkem rozvíjet.
Choutka: Schopnost řešit rychle a účelně pohybové úkoly různého stupně složitosti, někdy se sem řadí i schopnost se rychle učit novým pohybům.
Dovalil: již definici neuvádí, - širší komplex schopností, ale současně o jistou specifičnost jednotlivých schopností
Hlavní oblasti činnosti CNS důležitých pro koordinaci pohybu
• Mezi hlavní oblasti patří:– Činnost analyzátorů (zrakového, sluchového, proprioreceptorů-analyzátorů ve svalech a šlachách),– činnost jednotlivých funkčních systémů (oběhového, dýchacího aj.) zabezpečující přísun energetických zdrojů do svalů a buněk v konkrétním pohybu,– nervosvalová koordinace,– psychologické procesy (např. vůle, pozornost, motivace).
Dělení koordinace:- Obecná- Specifická(speciální)
Projevy kvality koordinačních schopností
• rychlá a správná reakce na podněty zahájení, změn či ukončení činnosti prostřednictvím koordinace jednotlivých dílčích pohybů (např. částí těla) a jejich integrace do sladěných pohybových celků,
• osvojování nových pohybů v krátké době a v přiměřené kvalitě,• kontrola vlastní pohybové činnosti ve smyslu přiměřeného
vynakládání svalové síly, využití prostoru a náležitého načasování pohybové činnosti,
• adaptace (přizpůsobení a případné přestavbě) pohybové činnosti respektive pohybů těla měnícím se podmínkám vnějších i vnitřních,
• výběr pohybových programů a jejich hospodárná realizace.
Dílčí schopnosti koordinace• Hirzt (1985) –
- reakční- rovnováhové- prostorově orientační- kinesteticko diferenciační- rytmické
• V současnosti u nás dělíme:
• diferenciační,
• orientační,
• reakční,
• rovnováhovou,
• rytmickou,
• sdružování,
• přestavby
• navazování a spojování pohybů
• Moderní pojem agility – hbitost,
• Diferenciační schopnost
• tj. schopnost řízení pohybu v prostoru a čase s ohledem na silové požadavky, na základě přesně rozlišené a rozpracované kinestetické informace (přicházející ze svalů, šlach, vazů a kloubních pouzder)
• Orientační schopnost• tj. schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase a to vzhledem k
akčnímu poli nebo pohybujícímu se objektu, je to schopnost dokonalého hodnocení prostorových vztahů respektive schopnost určit a adekvátně změnit postavení a pohyb těla v prostoru.
• Schopnost reakční
• je schopnost zahájit (účelný pohyb na daný jednoduchý nebo složitý podnět v co nejkratším čase.
• Rytmická schopnost• je schopnost postihnout a motoricky vyjádřit rytmus daný z vnějšku nebo obsažený v
samotné pohybové činnosti. Rytmickou schopnost lze členit na schopnost rytmické percepce a schopnost rytmické realizace (schopnost vnímat a rozlišovat rytmické vzorce přijímané akusticky, opticky, taktilně).
• Rovnováhová schopnost• schopnost udržování těla v určitých polohách nebo v průběhu přemisťování těla tento
stav udržet případně obnovit.
• Schopnost sdružování• schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do
prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání.
• Schopnost přestavby• schopnost adaptovat či přebudovat pohybovou činnost podle měnících se podmínek
(vnitřních i vnějších), které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá., schopnost přestavovat pohybovou činnost podle měnícího se zadání.
• Navazování a spojování pohybů• Schopnost plynulé změny délky svalu a jeho tonu (napětí) při změně pohybu v jeho
plném rozsahu, schopnost uplatnit tyto změny v časoprostoru.
Rozvoj koordinačních schopností
Období optimální z pohledu dospívání dětí a mládeže - za senzitivní období se považuje 6 -11let, zhruba do puberty, v období puberty obvykle tyto přirozené předpoklady ke zlepšení klesají.
Využíváme cvičení: nespecifická specifická
Metody:
• změny výběru cvičení v souvislosti se změnou podmínek nebo vykonávání cvičení v závodních podmínkách, zvyšováním rychlosti pohybů atd.
• kontrastní metoda – střídání pomalých – rychlých cvičení
• spojeného účinku se zdokonalováním sportovní techniky a taktiky
Formy:
• Herní, soutěživá, skupinová, proudová
Základní zásady pro rozvoj
• Plná koncentrace, přesnost, plynulost, rytmus. • Rozvoji koordinace je nutné se věnovat celoročně,• V prvních etapách ST• Od jednoduššího ke složitějšímu• Na začátku hlavní části TJ , 3-5x týdně• Výrazné změny v rozvoji koordinačních schopností se
dostavují až po 30-40 dnech tréninku, nejdříve diferenciační , potom navazování pohybů, dále orientační, reakční a schopnost přestavby pohybových programů..