Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Katedra sociální patologie a sociologie

Způsob trávení volného času žáků druhého stupně

základních škol

Bakalářská práce

Autor: Stanislava Podloucká

Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice

Studijní obor: Sociální komunikace v neziskovém sektoru

Vedoucí práce: PhDr. Václav Bělík, Ph.D.

Hradec Králové 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské

práce samostatně a uvedla jsem všechny použité zdroje a literaturu.

V Hradci Králové dne 21. 4. 2016

Poděkování

Děkuji touto cestou vedoucímu práce PhDr. Václavu Bělíkovi, Ph.D. za pomoc, konzultace

a cenné rady, které mi poskytl v průběhu psaní mé bakalářské práce.

Anotace:

PODLOUCKÁ Stanislava. Způsob trávení volného času žáků druhého stupně základních škol.

Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce.

Bakalářská práce se zabývá problematikou využití volného času žáky druhého stupně

základních škol. V teoretické části práce vymezuje základní pojmy zmiňované problematiky,

pojem – volný čas, zabývá se historií a funkcí volného času. Dále zmiňuje využití volného

času v jednotlivých fázích dětství. Dále se obecně zmiňuje o možnostech a současných

trendech využití volného času, vlivu masmédií a uvádí některá volnočasová zařízení pro děti a

mládež v regionu Hradec Králové. Empirická část práce se zaměřuje na způsob využití

volného času žáky druhého stupně základních škol.

Klíčová slova: volný čas, pedagogika volného času, žák, vrstevník, volnočasová zařízení.

Annotation:

PODLOUCKÁ Stanislava. Leisure time pupils of upper primary school. Hradec Kralove

Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2016. Bachelor thesis.

The bachelor thesis is focused on leisure time pupils of upper primary school. The theoretical

part defines basic terms mentioned issues, the term - leisure time, it deals with the history and

function of leisure time. Also mentions the use of leisure time in various stages of childhood.

Furthermore, generally it refers to the possibilities and trends in leisure time, the influence of

mass media and identifies some leisure facilities for children and youth in the region Hradec

Králové. The research focuses on how to use free time pupils of upper primary school.

Key words: leisure, leisure time pedagogy, student, peer, leisure facilities.

Úvod ................................................................................................................................................................ 9

1. Dětství jako rizikové období ....................................................................................................................... 11

1.1. Předškolní období ....................................................................................................................................... 11

1.2. Školní období .............................................................................................................................................. 12

1.3. Děti na druhém stupni základní školy ......................................................................................................... 12

2. Volný čas .................................................................................................................................................... 13

2.1. Vymezení pojmu volný čas ......................................................................................................................... 14

2.2. Historie volného času ................................................................................................................................. 15

2.3. Funkce volného času .................................................................................................................................. 16

2.4. Klasifikace volného času ............................................................................................................................. 18

2.5. Faktory ovlivňující volný čas ....................................................................................................................... 18

2.6. Pedagogika volného času ........................................................................................................................... 19

3. Využití volného času ................................................................................................................................... 21

3.1. Masmédia a jejich vliv na volný čas dětí .................................................................................................... 21

3.2. Možnosti trávení volného času ................................................................................................................... 22

3.2.1. Organizované formy trávení volného času .............................................................................................. 22

3.2.2. Neorganizované formy trávení volného času .......................................................................................... 26

3.4. Činitelé ovlivňující volný čas ....................................................................................................................... 28

4. Vybraná zařízení volnočasových aktivit v Hradci Králové ............................................................................ 31

4.1. Zařízení nabízející sportovní aktivity .......................................................................................................... 32

4.2. Zařízení nabízející kulturní aktivity ............................................................................................................. 33

4.3. Církevní instituce pro volný čas .................................................................................................................. 34

4.4. Ostatní organizace ...................................................................................................................................... 34

5. Výzkumné šetření .......................................................................................................................................... 36

5.1. Specifikace výzkumného cíle ...................................................................................................................... 36

5.2. Charakteristika metody výzkumu ............................................................................................................... 37

5.3. Charakteristika výzkumného souboru ........................................................................................................ 38

5.4. Výsledky výzkumného šetření .................................................................................................................... 38

Závěr .............................................................................................................................................................. 49

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................................................... 51

Seznam tabulek ................................................................................................................................................. 55

9

Úvod

„ Dobře využitý volný čas činí čas ještě mnohem drahocennějším”.

Jean Jacques Rousseau

Tématem bakalářské práce je způsob trávení volného času žáků druhého stupně

základních škol v Hradci Králové. Toto téma je mi velmi blízké, a to především volný čas dětí

staršího školního věku, jelikož jsem matkou dvou synů v tomto věku, a tak mě zajímá, jak žije

dnešní mládež a jak nakládá se svým volným časem.

Problém trávení volného času dětí a mládeže je již dlouhou dobu aktuálním tématem v

dnešní uspěchané době. Pro mnohé z nás je volný čas vzácností a dlouho očekávanou

odměnou. Pro jiné je spousta volného času samozřejmostí a mnohdy ani nevědí, jak jej

smysluplně vyplnit. Problematika náplně volného času dětí a mládeže je oblast velmi široká,

rozmanitá a přínosná. Zahrnuje mnoho aktivit, nejrůznějších činností, možností a organizací,

které nabízejí, umožňují nebo zajišťují co možná nejatraktivnější a nejvhodnější využívání

volného času ve všech věkových kategoriích dětí. Oblast volného času dětí a mládeže má pro

rozvoj mladé generace významné místo, proto je nezbytné věnovat této problematice

patřičnou pozornost, neboť téma smysluplného trávení a účelného využívání volného času je,

a do budoucna bude žádoucí, potřebné a aktuální. Je vhodné, abychom se naučili zacházet se

svým volným časem jako s každodenním jevem, který nás pravidelně obklopuje a aby byl

nejen vytvořen, ale rovněž také správně využit.

Dnešní mládež většinu svého volného času tráví s tabletem, mobilním telefonem či

sledováním televize nebo u počítače. Základem dobře stráveného volného času je rodina a to z

toho důvodu, že děti rády své rodiče napodobují a ve značné míře přebírají jejich životní styl a

tím i způsob trávení volného času. Rovněž ve svém volném čase také tráví společný čas s

kamarády a vytvářejí si tak sociální kontakty a díky tomu si určují a budují svůj vlastní

životní program. Dětem je v dnešní době nabízeno spousta možností jak mohou svůj volný

čas trávit, otázkou ale zůstává, zda je jeho využití kvalitní a nemá-li negativní dopady na

utváření jejich osobnosti, životních postojů.

Dospělí lidé si svůj volný čas koordinují sami, sami se rozhodují, co a kdy budou dělat,

ale u dětí je důležité pedagogické ovlivňování. Je velmi důležité, aby jim bylo v čase po

ukončení vyučování umožněno smysluplné využití volného času, který se zásadním způsobem

podílí na utváření každého jedince. S touto problematikou souvisí i výchova dětí mimo

vyučování a možnost výběru volnočasových organizací, které nabízejí a zajišťují smysluplné

10

trávení volného času dětí. Podle mého názoru jsou nejvíce ohroženi nevhodným způsobem

trávení volného času právě jedinci ve věku 12 až 15 let, které může v důsledku vést až k

asociálnímu, nebo sociálně patologickému chování, jako je například šikana, alkoholismus,

užívání či zneužívání drog, gamblerství, krádeže, xenofobie, porušení zákona apod. Oproti

cílenému vedení k využití volného času, které působí velice dobře jako prevence proti

nežádoucímu chování a sociálně patologickým jevům. Velice dobře také působí a rozvíjí

mnohé stránky jedince jako je například intelekt, empatie, pocit sounáležitosti, psychickou a

fyzickou odolnost a mnohé další.

Tato bakalářská práce je zaměřena na způsob trávení volného času žáků na druhém

stupni základní školy. Výzkumným vzorkem v tomto případě jsou žáci 6. až 9. tříd, v regionu

Hradec Králové.

Cílem práce je zjistit u dané skupiny žáků jakým způsobem tráví svůj volný čas, zda a

jakou úlohu hrají ve volném čase rodiče menší výzkumné šetření provedené mezi žáky dvou

základních škol v Hradci Králové.

11

1. Dětství jako rizikové období

„Dětství, tedy čas, který dítě prožívá, nechápeme jako období přípravy na dospělost, ale

jako plnohodnotné životní období, jehož význam v lidském životě je nenahraditelný.“

(Svobodová, 2007, str. 6).

Termín dětství není přesně daný, může tedy zahrnovat různý rozsah let v lidském

vývoji. Nejčastěji je označováno jako vývojové stádium jedince od narození po dospělost.

Dělí se na období novorozenecké, kojenecké, batolecí, předškolní věk, mladší školní věk,

starší školní věk - pubescence a období dorostové. Nicméně někteří autoři pokládají za

začátek dětství již prenatální období a za konec bývá považováno dosažení zletilosti. Období

dětství by mělo být šťastné a bezproblémové, jelikož je považováno za nejdůležitější období v

životě člověka pro jeho neskonalou hodnotu. Je primárním obdobím pro počátek učení a

intelektuální vývoj dítěte. Je spjato s pohybem, protože pohyb je pro dítě velmi zásadní

životní potřebou. Bez možnosti pohybu by se nemohlo radovat, rozvíjet prožívat a poznávat

svět.

1.1. Předškolní období

Předškolní období je vymezeno věkem od tří do šesti až sedmi let věku dítěte tj. po nástup

dítěte do školy. Bývá označováno jako „věk otázek“, „věk mateřské školy“ či „první období

vzdoru“. „Předškolní období trvá přibližně od tří do šesti let. Konec této fáze má individuálně

rozličnou časovou lokalizaci, protože není určen jen fyzickým věkem, ale hlavně sociálním

mezníkem, nástupem do školy. Ten s věkem dítěte sice souvisí, ale může oscilovat v rozmezí jednoho

eventuálně více let.“ Bývá označován jako „věk otázek „Konec této fáze má individuálně rozličnou

časovou lokalizaci, protože není určen jen fyzickým věkem, ale hlavně sociálním mezníkem,

nástupem do školy.“ (Vágnerová, 1997, str. 107).

Předškolní období můžeme také nazývat věkem iniciativy. Jeho největší potřebou je aktivita

povětšinou směřující k nějakému cíli. V tomto období si dítě samo volí, co bude dělat, ačkoli velmi

často ke své činnosti potřebuje dopomoci a častokrát musí být jeho činorodost jistým způsobem

regulována. Na základě vlastní iniciativy a potřeby prosadit se, dítě více vstupuje do prostředí kolem

sebe.

Všeobecně je toto období označováno za opravdu nejpříjemnější etapou lidského života.

„Období předškolní je nejpozoruhodnější etapou vývoje lidského jedince, spojuje vše, co bylo u

dítěte vrozeno s tím, co se výchovou a učením stane zlatým mostem k budoucí dospělé osobnosti. Je

12

to doba, na kterou si již v dospělosti vzpomínáme, ke které se vracíme, která zanechává v naší paměti

již mnohé stopy.“ (Lisá, Kňourková 1986, str. 174).

1.2. Školní období

Školní období lze rozdělit na tři časové úseky:

- mladší školní věk zahrnuje zhruba první dva roky školní docházky

- střední školní věk se pohybuje zhruba od osmi do dvanácti let

- starší školní věk se kryje s obdobím tzv. puberty a stýká se pak s věkem mladistvým,

tonuto období je přisuzována doba přibližně od patnácti do konce druhé desítky našich

let (Matějček, 2007, str. 61)

V mladším školním věku se děti zpočátku nejprve přizpůsobují školnímu prostředí a

teprve časem jsou schopny se rozhodovat o tom, do kterého kroužku se přihlásí. Ze začátku

povinné školní docházky rodiče převážně rozhodují o tom, jaký kroužek bude jejich potomek

navštěvovat. Čím je, ale dítě starší, dokáže se samo rozhodnout i naplánovat týdenní rozvrh

toho co by chtělo a bylo schopno ve svém volném čase zvládnout. Rodiče by své děti měli v

jejich odhodláních, pokud je to možné co nejvíce podporovat.

Na základní škole mají žáci k volnočasovým aktivitám největší přístup a nejvíce to i

využívají, neboť tyto děti mají nabídku daleko širší, než je tomu u mladších dětí. Zajišťuje to

pro ně několik středisek i přímo učitelé a odborníci na základních školách. (Hofbauer, 2004,

str. 67).

Nelze také přehlédnout, že právě v tomto období dochází k počátečnímu

experimentování s konzumováním alkoholu, tabákových výrobků nebo drog, což má na děti

značně nežádoucí vliv.

1.3. Děti na druhém stupni základní školy

Průcha, Mareš a Walterová definují mládež jako skupinu tvořenou lidmi ve věku

přibližně od 15 do 25 let, jejíž členové už nadále ve společnosti neplní role dětí, ale podle

společnosti ještě nepřebírají roli dospělých. Mládež má specifický způsob chování a myšlení,

jiný systém vzorů, hodnot a norem.

Fenoménem dnešních mladých lidí se bohužel stává, že se ve svém volném čase raději

věnují škodlivějším věcem.

13

V dnešní postmoderní době si mnozí z nás spojují trávení volného času se surfováním

na internetu nebo sledováním televize. Do určité míry se dá bezpochyby hovořit o jakém si

trávení volného času, ale zajisté by si dle mého názoru kdokoliv z nás byl schopen najít

daleko smysluplnější činnost k využití volného času.

Poslední dobou se značně mezi mládeží rozmohlo požívání alkoholu, cigaret a drog.

Ačkoliv osobám mladším 18 let je prodej cigaret a alkoholu zakázán, býváme dost často

svědky, že tomu tak není. Mládež může alkohol bez problému kdykoli bez problému zakoupit,

nebo o takový nákup požádat nějakého staršího kamaráda. V důsledku se poté stávají různá

neštěstí.

Mezi mládeží se bohužel nalézají i tací, kteří se sdružují v problematických skupinách,

které se o nic nestarají, celé dny nic nedělají a provozují takové aktivity, které jsou zpravidla

nežádoucí.

Mládež se takových skupin drží nejen proto, že chtějí někam patřit, ale snaží se tím řešit

i své problémy ať už se jedná o špatné známky, neschopnost najít si nějaké kamarády, první

zklamání v lásce nebo problémy s rodiči.

Rodiče i dospělí si jsou plně vědomi, toho, že pokud nejsou jejich děti dostatečně

zaměstnány, nemají žádné koníčky ani záliby, tak se začínají vztahovat k různým partám, a

proto se snaží tomu alespoň z části zamezit.

2. Volný čas

„Volný čas tvoří nejdůležitější část našeho života.“

Denis Diderot

Každá etapa vývoje lidské společnosti s sebou přináší nejen pozitiva, ale také negativa.

Jedním z pozitiv současné postmoderní doby je volný čas. Rysy, které s tímto termínem

nerozlučně spojujeme, byly nejvíce rozvinuty na základě vztahů příznačných pro

kapitalismus.

V současnosti je pro nás termín volný čas synonymem oproštění se od pracovních nebo

dalších objektivních povinností. Obecně lze tedy tento termín chápat jako opak nebo dokonce

protiklad práce. Jedná se tedy o čas, ve kterém si můžeme dělat, co chceme, dle svého

vlastního uvážení. Děláme to, co nám přináší radost a vnitřní uspokojení. Pro současnou

14

postmoderní dobu je také charakteristická volnost od většiny sociálních norem, které by

jedinci podrobně určovali způsob využití volného času.

2.1. Vymezení pojmu volný čas

Pojem volný čas je vlastně složen ze dvou výrazů – „volný“ a „čas“. Lze tedy říci, že

volný čas je podmnožinou z času celého. Jedná se o běžně velmi často používaný výraz, ale

pro naši práci je třeba, abychom si jeho význam vysvětlili. Definicí pojmu volný čas se

zabývá velké množství odborných publikací. Názory odborníků se jistým způsobem

překrývají a prolínají, ale zároveň se jistou měrou navzájem odlišují.

"Volný čas již nepředstavuje jen prostor pro relaxaci a oddych, ale složitý dynamický

systém širokého dosahu" (Kraus, Poláčková et. al., 2001, str. 164).

Spousta (1996, str. 39) definuje volný čas jako zbytkový, který zbývá po splnění všech

povinností. – pracovních studijních, rodinných i uspokojení všech fyziologických potřeb. Dle

Hofbauera (2004, str. 13) je volný čas doba, která nám zbývá po splnění pracovních i

nepracovních povinností, kde nejednáme pod tlakem závazků, které vyplývají z našich

sociálních rolí a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj rod. Dle Bakaláře (1978, str. 25) je volný

čas dobou, kdy je jedinec nejvíce sám sebou, kdy jedná dle své vlastní svobodné volby. Ale s

tímto názorem lze dle dalších odborníků často polemizovat. Současná postmoderní doba od

většiny z nás vyžaduje, abychom trávili svůj volný čas způsobem, který od nás je očekáván a

který lze přiřadit k našemu sociálnímu statusu, prestiži a sociální roli, kterou hrajeme v daném

společenském systému. Další překážkou ve svobodném trávení volného času je bezesporu

také zdravotní a v neposlední řadě ekonomická situace. Pokud specifikujeme trávení volného

času u dětí a mládeže, potom velice důležitou roli ve výběru činností hraje rodina a to jak

způsobem záměrným, tak nezáměrným. Pávková (1999, str. 31) uvádí, že volný čas zahrnuje

činnosti, které vykonáváme dobrovolně, rádi, a které nám přinášejí radost a uspokojení.

Volný čas lze také vymezit rozdělením dne na několik úseků, jak to můžeme vidět u

Hájka a kolektivu (2008, str. 10). U nich najdeme dělení volného času na:

čas pracovní – čas strávený v práci, ve škole, přičemž sem řadíme i čas strávený přípravou na

vyučování

čas vázaný – zahrnuje dobu, která je určena k uspokojování základních potřeb, jako je

spánek, hygiena a péči o děti

15

čas volný – čas, který zbývá po splnění povinností a uspokojení potřeb

Volný čas by měl být dle mého názoru vymezený stejně, jako je vymezený čas pro naše

povinnosti. Je pravdou, že v současné době existuje mezi námi spousta lidí, kteří vlastně

žádný volný čas nemají. Jedná se zejména o jedince, kteří jsou pracovně velmi vytíženi a na

relaxaci a odpočinek jim již téměř žádný čas nezbývá. Mnozí lidé v současnosti upřednostňují

budování kariéry před rodinným životem. Tím ale ve většině případů trpí zejména jejich děti,

neboť díky skutečnosti, že jejich rodiče nemají, nebo s nimi netráví žádný volný čas, často

sami neumí efektivně a smysluplně využít svůj vlastní volný čas. I přesto, že rodiče mají

mnoho příležitostí se svými dětmi strávit hezké chvíle, v mnoha případech tyto příležitosti

promarní. Ať už nákupem, cestou domu nebo kvůli jiným povinnostem (Warner, 2004).

Dle Sokola (In Pávková a kol., 1999) je volný čas jedním z největších snů novodobého

člověka. Jeden z nejvýznamnějších teoretiků sociologie volného času Joffre Dumazediera

vymezuje psychologickou funkci volného času jako částečné vyrovnání pracovnímu vlivu.

Zahrnuje očekávání a naději, dále osvobození od požadavků pracovního procesu a dalších

zátěží běžného života. Další jeho součástí je zábava a rozptýlení, které přináší například

divadlo, kino, hra, rozvoj intelektuální, umělecký a fyzický, dále také vzdělávání a tvořivost.

(Hofbauer, 2004, str. 14).

„Volný čas dětí se liší od volného času dospělých tím, že v něm probíhá vývoj všech

stránek osobnosti.“ (Veselá, 1997, str. 9)

U dětí a mládeže nelze pod pojem volný čas zařadit vyučování a činnosti, které jsou s

tím spojené. Nepatří sem ani čas strávený sebeobsluhou, základní péčí o svůj zevnějšek a o

své osobní věci. Součástí volného času nejsou ani takové činnosti, které se týkají biologických

potřeb jedince, jako je například jídlo, spánek, zdravotní péče a podobně.

2.2. Historie volného času

Chceme-li pochopit problematiku volného času v dnešní postmoderní době, je třeba se

vrátit nejprve hluboko do historie. Již významný starořecký filozof Aristoteles volný čas

chápal jako čas, který není určen k lenošení a nicnedělání, ale naopak k přemýšlení a tříbení si

myšlenek, čtení veršů, poslouchání hudby a setkávání se s přáteli.

„Středověk byl z hlediska využití volného času chápán jako čas věnovaný především

modlitbám a rozjímání, ale také jako čas věnovaný hrám, tancům a zábavám“ (Hodaň,

Dohnal, 2005, str. 53).

16

V renesanční společnosti se s pojmem volný čas téměř nesetkáme, neboť jeho množství

bylo naprosto minimální. V tomto historickém období měla práce přednost před zahálkou.

V českých zemích měla výchova dětí v době mimo povinné vyučování dlouholetou

tradici. Mezi průkopníky smysluplného využívání volného času patřil pedagog, učitel národů

Jan Ámos Komenský. Byl přesvědčen o tom, že velký význam pro rozvoj dětí mají hry,

pohybová cvičení a varoval před přetěžováním dětí v době jejich volna. Upozorňoval také

velice důrazně na nebezpečí, které dětem hrozí, vykonávají-li činnosti pro ně nevhodné,

například hazardní nebo karetní hry. V této době se mnoho osvícených pedagogů věnovalo

výchově dětí mimo vyučování ve svém volném čase. Snažili se v dětech vzbudit zájem o

přírodu, historii, rozvíjeli jejich výtvarné, hudební či divadelní nadání a v neposlední řadě jim

předávali spoustu užitečných pracovních dovedností.

Volný čas začal hrát významnou úlohu v životě společnosti od druhé poloviny 20.

století. V této době se rostoucí měrou uplatnil ve výchově mladé generace. V tomto období

začaly masově vznikat specifické prostředky a postupy pro jeho efektivní využití. Volný čas

se stává aktuálním problémem, dostává se v této době do popředí pozornosti a na základě

všech těchto skutečností dochází ke vzniku nového odvětví sociologie – sociologie volného

času (Hofbauer, 2004, str. 47).

2.3. Funkce volného času

Význam času, kdy si můžeme sami svobodně zvolit, jakým způsobem s ním naložíme,

se vzhledem k rychlému vývoji celé naší společnosti zvyšuje. Způsob využívání volného času

často velmi výrazně ovlivňuje následnou životní orientaci jedince.

V průběhu historie docházelo postupně ke změnám funkcí volného času. Ve starověku a

středověku měl volný čas vedle funkce rekreační také funkci náboženskou a sociální.

Soudobý francouzský sociolog Roger Sue uvádí jako základní funkce volného času:

funkci psychosociologickou – v této souvislosti je myšleno zejména uvolnění, zábava a

rozvoj jedince

funkci sociální – sem lze zařadit zejména proces socializace a symbolickou příslušnost

k některé z existujících sociálních skupin

funkci terapeutickou – sem lze zařadit zejména volný čas využitý pro prevenci chorob,

smyslový rozvoj a osvojení zdravého životního stylu

funkci ekonomickou

17

Komplexně byly funkce a možnosti volného času vymezeny německým pedagogem

Horstem W. Opaschowskim (1977, str. 28). Tento uznávaný odborník uvádí tyto funkce

volného času:

rekreace – zotavení a uvolnění

kompenzace – odstraňování zklamání a frustrací z toho, co se v běžném životě nedaří

výchova a další vzdělávání – sociální učení

kontemplaci – hledání smyslu života

komunikaci – partnerství a sociální komunikace

participaci – spoluúčast na vývoji společnosti

integraci – stabilizace rodinného soužití a včleňování se do společnosti

akulturace – rozvoj sebe sama prostřednictvím sportu, umění a dalších činností

Podle Bedřicha Hájka a kolektivu (2008, str. 70) funkce výchovy ve volném čase lze

vymezit do čtyř kategorií. A to na funkce výchovně-vzdělávací, zdravotní, sociální a

preventivní. Je nesporné, že se v průběhu historického vývoje význam těchto jednotlivých

funkci měnil.

Mezi první instituce by se daly zařadit útulky, dobrovolná sdružení a spolky, které

kladly důraz především na sociální a preventivní funkci. Bylo důležité děti ohlídat, nedovolit,

aby se jim cokoliv stalo a zaměstnat je natolik, aby se nezačali věnovat nevhodným a

nebezpečným činnostem. Postupem času ale začala na významu nabývat funkce výchovně-

vzdělávací. Jednalo se o cílené a promyšlené působení na žáky, které se ukázalo jako pozitivní

vliv na zdravotní, sociální i preventivní výsledky.

Český oficiální dokument (Bílá kniha, 2002) uvádí základní funkce volného času:

vzdělávací, výchovná, kulturní, zdravotní (regenerační a relaxační), sociální a preventivní.

Je neoddiskutovatelné, že volný čas, který je strávený kvalitně, podporuje

mnohostranný rozvoj osobnosti jedince a pozitivně ovlivňuje jeho sociální vztahy a interakci.

Dle Saka (2000, str. 79) jsou aktivity vykonávané v našem volném čase jednak výrazem naší

osobnosti, ale také jedním z rozhodujících činitelů jejího formování. Je přesvědčen, že pokud

naše společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeže, urychlí tím nejen

rozvoj obecných, ale zejména specifických schopností mladé generace a zároveň potlačí

nežádoucí rozvoj negativních vlivů. (Sak, Saková, 2004, str. 59). Pávková uvádí, že všechny

typy zájmových činností umožňují prožívání kladných citů, odreagování citů negativních i

kultivaci citů, poznávání vlastních možností na základě svobodné možnosti volby druhu

činnosti, dobrovolnosti i individuálních přání. (Pávková et al., 1999, str. 103).

18

2.4. Klasifikace volného času

Klasifikovat aktivity, jež jsou jedincem vykonávány ve volném čase lze mnoha různými

způsoby a na základě velkého množství různých aspektů. Činnosti vykonávané ve volném

čase lze obecně rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní využití volného času je zejména u dětí a

mládeže jedním ze základních stavebních prvků zdravého životního stylu a ruku v ruce s tím

souvisí také prevence patologických jevů.

Jak jsem již uvedla, existuje velké množství různých způsobů klasifikace aktivit

prováděných ve volném čase. Uvedu tedy pouze některé. Sak (2000, str. 48) rozlišuje

volnočasové aktivity dle jejich zaměření na:

kulturně orientované – návštěva kulturních událostí, četba, výtvarná činnost

sportovně orientované – domácí práce, aktivní a pasivní sport

extrovertní – návštěvy restaurací, kaváren, diskoték

manuální – kutilství, chov zvířat

introvertně-konzumní – sledování televize

Dalším způsobem dělení je dělení na: kulturní, sportovní, tvůrčí (jedná se o pozitivní

činnost), konzumní (označeny jako negativní způsob trávení volného času) (Kraus,

Poláčková, 2001, str. 36).

Někteří odborníci klasifikují aktivity dle jejich frekvence v závislosti na věku. V této

souvislosti je užíváno rozdělení na:

- aktivity s věkem rostoucí – např. četba periodik, poslech rozhlasu

- aktivity s věkem klesající – např. turistika, studium

- aktivity s věkem rostoucí do určitého věku a pak klesající – schůzky s partnerem

- aktivity s věkem klesající do určitého věku a pak rostoucí – četba knih, domácí práce

2.5. Faktory ovlivňující volný čas

Způsob využití volného času se odvíjí od individuálnosti jedince a je ovlivněn dalšími

faktory. Jak uvádí Spousta (1994, str. 48) je možno rozlišit pět základních limitujících faktorů

ovlivňující volný čas: věk, pohlaví, fyzická kondice a zdravotní stav, psychická kondice a

příslušnost ke společenské vrstvě. Dalo by se tedy říci, že pestrost volného času závisí na

věku, pohlaví, vzdělání, tělesné a duševní kondici, zaměstnání jedince, rodinném stavu a

zvyklostmi daného prostředí. Ke smysluplnému a přiměřenému využití volného času, je třeba

19

děti vést a vychovávat od útlého dětství. Díky lásce, trpělivosti, toleranci a důslednosti ze

strany rodičů, se může stát, že jejich děti budou své ratolesti jednou vychovávat stejně.

Zejména u mládeže je z výchovných důvodů žádoucí volný čas do jisté míry pedagogicky

ovlivňovat. „V dospělosti se pak stane jedním z pozitivních ukazatelů životního stylu a

důležitou hodnotou“ (Hájek, et al. 2004, str. 30).

Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volný čas je rodina. „Činnosti, které si dítě

vybírá, jsou dány v nemalé míře nejen množstvím volného času, osobnostními předpoklady

dítěte, nýbrž i tím, jaké hodnoty rodina uznává jako důležité, finančními možnostmi rodičů a

jejich představami, jakým způsobem by mělo jejich dítě svůj volný čas trávit. Často se v této

sféře promítají i nenaplněná přání rodičů a jejich vlastní ctižádost. To může mnohdy dítě

povzbudit k vyšším výkonům nebo naopak v něm vyvolat pocit méněcennosti“ (Hájek et al.

2004, str. 31).

Dalším důležitým faktorem, ovlivňujícím volný čas jedince jsou vrstevníci. Společnost

vrstevníků mládež vyhledává obzvláště v období dospívání a adolescence. Trávení času ve

společnosti kamarádů, party je jednou z nejčastějších aktivit v tomto období. Zabývají se

řešením společných problémů, které spojují stejné zájmy. Za další faktory se nabízí centra

volného času a instituce a aktuální otázky, které člověk dneška prožívá a řeší. Současná doba

a ekonomické problémy regionu mohou negativně ovlivnit volnočasová zařízení. Vzrůstající

nezaměstnanost se promítá i do životní úrovně rodiny. Riziko negativních vlivů spočívá také v

nedostatku prostorů, jako jsou tělocvičny, kina, bazény, knihovny, divadla atd. Moderní styl

života ve volném čase ovlivňují jak životní situace, objektivní podmínky, tak i subjektivní

nároky na průběh životní dráhy, sociodemografické atributy i veškeré příležitosti a překážky,

které jedince obklopují. Důležitou proměnnou se jeví stupeň ochoty člověka reálně vnímat,

chápat, pozorovat a aplikovat kvalitativní životní úroveň (Vážanský, Smékal, 1995, str. 38.).

2.6. Pedagogika volného času

„Pedagogika odhaluje zákonitosti výchovy a její důležitou úlohu v rozvoji jedince i

v životě společnosti. Poskytuje rozbor výchovy ve všech věkových údobích a v nejrůznějších

vzdělávacích a výchovných zařízeních.“ (Jůva, 2001, str. 21).

Pedagogika volného času je velmi důležitým vědním oborem v dnešní konzumní

společnosti. Zabývá se teorii a praxí výchovy ve volném čase, a jednou z oblastí výchovy je i

výchova mimo vyučování. Stěžejním zájmem tohoto pedagogického oboru je „volný čas“

20

trávený určitou skupinou populace: děti ve věku povinného vzdělávání, mládež, dospělí. Při

práci s dětmi školního věku se někdy používá také označení mimoškolní vzdělávání.

Podle pedagogického slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, str. 161) se jedná o

disciplínu pedagogiky zaměřenou na výchovné a vzdělávací prostředky, napomáhající

autonomnímu a smysluplnému využívání volného času dětí, dospívajících a dospělých

Jak ve své publikaci uvádí Průcha (2009, str. 92 - 93) Pedagogika volného času se

zabývá:

- „obsahem, formami a prostředky edukačních aktivit pro kultivaci individuálně

a společensky prospěšného trávení volného času u dětí a mládeže;

- činností školských a jiných zařízení, která zabezpečují edukaci ve volném čase;

- teorií a výzkumem toho, jak současná mládež (resp. i jiné skupiny populace) tráví

volný čas v podmínkách soudobého stavu společnosti“.

„Pedagogika odhaluje zákonitosti výchovy a její důležitou úlohu v rozvoji jedince i v

životě společnosti. Poskytuje rozbor výchovy ve všech věkových údobích a v nejrůznějších

vzdělávacích a výchovných zařízeních.“ (Jůva, 2001, str. 21).

Z pedagogického hlediska jak ve své publikaci popisuje Pávková (1999, str. 20) má

volný čas dětí a mládeže dva velmi důležité úkoly.

- výchova ve volném čase

Označuje přímé rekreační a výchovně-vzdělávací činnosti, které smysluplně naplňují volný

čas dětí a mládeže.

- výchova k volnému času

jedná se o teorii edukačního myšlení, která objasní účastníkům různorodost a hojnost

zájmových činností a naučí je základní orientaci mezi těmito činnostmi. Na principu vlastní

orientace a souhrnu znalostí v různých oblastech volného času přispěje k nalezení vhodné

oblasti zájmové aktivity, která jim poskytne možnost sebeuplatnění a realizaci v další

vývojové fázi života. Vytváří si tak vhodné návyky pro budoucí trávení volného času.

21

3. Využití volného času

3.1. Masmédia a jejich vliv na volný čas dětí

Děti a mladí lidé vyrůstají v globálním světě obklopené médii, přehlcené informacemi a

s neomezenými možnostmi zábavy. S médii se denně setkávají v rodině, škole i ve volném

čase. Možnosti pro jejich využívání se jim dnes nabízejí již v předškolním věku. V současné

době se ocitáme v další fázi změn v přístupu k médiím v rodinách. Média stále představují

jedno z center společného rodinného života, avšak díky stále větší dostupnosti a stále

rozmanitější nabídce médií dochází k multiplikaci médií v domácnostech a také k privátnímu

vlastnictví médií. Média postupně zabydlují celý byt a díky tomu dochází k individualizaci a

růstu konzumace médií, a to nejen u dospělých, ale i u dětí.

Prostřednictvím médií děti a mladí lidé získávají nejen informace o světě dospělých a

vrstevnících, ale zároveň uspokojují a rozvíjejí své zájmy; získávají inspiraci pro nové

způsoby oddechu a zábavy, prožívají chvíle radosti, dobrodružství nebo napětí.

Někteří z nich se někdy na mediální tvorbě sami podílejí. Tak se vytvořila nová,

významná a svébytná oblast zájmové činnosti, jejíž rozvoj lze předpokládat také pro

budoucnost. Jak uvádí Hofbauer „ V životě současného člověka stále roste význam mezilidské

komunikace jako formy sociálního styku spočívající ve sdělovací informaci. Komunikace může

být bezprostřední, tváří tvář, stále častěji však informace zprostředkují média (sdělovací

prostředky). Zejména masmédia (hromadné sdělovací prostředky) umožňují ovlivňování

velkých skupin lidí najednou a v poslední době i jejich aktivní zapojení do komunikace. Ve 20

století prošla prudkým vývojem jak tradiční média tištená (knihy, časopisy), tak média

zaměřená na akustické nebo obrazové zpracování informací (film, rozhlas, televize). Značně

rozšířila svoji nabídku z hlediska obsahu i metod, zvýšila dosah, vliv a význam. V posledních

desetiletích je doplnila média spjatá s rozvojem elektronických technologií (mobilní telefony,

počítače, internet)“. (Hofbauer, 2004, str. 128).

Zda mají masmédia vliv na vývoj dětí a mládeže, tak zde se názory často liší. Někteří

popisují jejich negativní vlivy zejména v propagaci násilí, pasivity či konzumního způsobu

života. Jiní naopak vyzdvihují pozitiva spočívající v rychlejším dospívání. Někteří

psychologové a sociologové se snaží upozornit na rozdíly vnímání především televizních

pořadů u dospělých a dětí. „Dospělí (…) rozlišují mezi zprávami a zábavou a mezi zábavou a

reklamou. Děti však nikoliv.“ (Koťa, 2004, str. 48).

22

Není jednoduché odpovědět na otázku, zda sledováním televize se zvyšuje u

mladistvých agresivita Koťa (2004, str. 48) ukazuje na několika studiích, že agresivita nemá

přímou souvislost se sledováním násilných scén. Tyto totiž obsahují většinou i rozložení na

„dobro a zlo“ a dospívající si tedy kromě negativního přejímání agresivity přebírají do své

výbavy i schopnost rozlišovat mezi těmito základními kategoriemi. Televize a další média

také rozšiřují mladým lidem obzory a jsou takovým „oknem do světa“. Touto formou je

možné předávat společenské a kulturní hodnoty. Jiný význam bychom našli též v tom, že

sledování oblíbených seriálů funguje jako komunikační prostředek a přihlášení se k

vrstevnické skupině. Média se nedají přesvědčivě vyložit jako socializační činitel. Dalo by se

říci, že mají jak pozitivní, tak i negativní vliv na děti a mládež.

„S nebývalou rychlostí a razancí se nové formy komunikace staly součástí denního

života rostoucího okruhu příslušníků společnosti. Prostupují také volný čas na všech úrovních

– od individuální po celospolečenskou, od místní po světovou – a všechna tato prostředí

pomáhají spojovat. Jejich působení má však také odvrácenou stranu: jednak přecenění

diváckého a uživatelského přístupu na úkor vlastní aktivity a spoluúčast, jednak propagaci

násilí, šíření pornografie a dalších negativních jevů.“ (Hofbauer, 2004, str. 128-129).

3.2. Možnosti trávení volného času

Dnešní děti mají na výběr z mnoha možností, jak využívat svůj volný čas. Pokud

nebudeme brát v úvahu činnosti, kterým se děti věnují v domácím prostředí jako je například

četba knih, časopisů, poslech hudby nebo hraní různých stolních her, můžeme možnosti jak

trávit volný čas rozdělit na formy organizované a neorganizované.

3.2.1. Organizované formy trávení volného času

Do této skupiny lze zařadit příležitostné, jednorázové školní volnočasové aktivity, které

rozšiřují, prohlubují vyučovací proces, ale také současně slouží jako jistý druh zábavy a

odpočinku. Mezi tyto aktivity patří „návštěvy historických památek, kulturních, sportovních a

dalších obdobných akcí; školní slavnosti, zábavy, taneční a plesy; mezitřídní, mezi školní a

sportovní utkání a jiná soutěžní setkání; lyžařské výcvikové zájezdy a školy v přírodě; putovní,

stálé prázdninové tábory nebo zahraniční zájezdy pořádané školou.“(Hofbauer, 2004, str. 69).

Neméně důležitou roli vedle příležitostných aktivit hraje také pravidelná zájmová

činnost, ať již jsou to různé sportovní, umělecké, zájmové kroužky či soubory, která také

pozitivně působí na jedincův individuální rozvoj. Existují rovněž různé organizace, jejichž

předmětem zájmu je volný čas dětí a mládeže. Pávková (1999, str. 127, 149-152) uvádí

23

následující: „Domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností, Junák, Pionýr, Česká

tábornická unie, Duha, Hnutí Brontosaurus, Občanská sdružení pracující s mládeží,

Tělovýchovné a sportovní organizace, Organizace církví a náboženských společností i

Základní umělecké školy.“ Nyní bych ráda blíže specifikovala některé z těchto organizací.

Dům dětí a mládeže

Náplní činnosti domů dětí a mládeže tvoří zájmová činnost pravidelná, příležitostná a

nabídka spontánních aktivit (Pávková 1999, str. 122 -123). Jedná se zařízení zaměřené na

žáky středních škol, kteří nemohou vzhledem k velké vzdálenosti svého trvalého bydliště

každý den dojíždět do školy. Výchovně vzdělávací činnost, ubytování a stravování žáků

zabezpečují pedagogičtí pracovníci. Dbají na dodržování stanoveného režimu dne, který

zahrnuje kontrolu nad dodržováním sebeobsluhy a přípravou na školní vyučování. Nabízí

žákům účastnit se připravených volnočasových aktivit. Součástí domova mládeže obvykle

bývá školní tělocvična či školní hřiště, které mohou žáci ve svém volnu využívat.

Junák

Junák se zařazuje mezi nejčetnější základní typ sdružení dětí a mládeže. „ Jeho

posláním je působit mezi dětmi, mladými lidmi i dospělými a vést je k duchovní, mravní a

tělesné zdatnosti a připravenosti plnit svoje povinnosti k bližnímu, společnosti, vlasti a

přátelství mezi národy.“ (Hofbauer, 2004, str. 107). Hlavní důraz je kladen na pobyt v přírodě,

kooperaci a schopnost korigovat sebe samého. V oddílech se potkávají děti a mladí lidé s

rozdílnými schopnostmi, různých národností nebo s odlišným náboženstvím. Každý má právo

být členem a navázat nová přátelství. Členové prožívají život naplno, dělají to, co je baví. Ať

už je to focení, psaní reportáží, slaňování, sportování nebo cokoliv jiného Jak uvádí Hofbauer

ve své publikaci (2004, str. 107) klíčovými hesly jsou: „Příroda- Sport- kultura- Hry-

Služba- Kamarádství- Romantika“.

Pionýr

Je považován za druhé největší sdružení dětí, mládeže a dospělých. Pojem „pionýr“

pochází z francouzštiny. Prapůvodně označoval vojenské sapéry, později první osadníky na

nových územích. Obecně znamená být průkopníkem, snažit se poznávat nepoznané, hledat

nové cesty, posouvat hranice. Pionýři chodí na výpravy, sportují, hrají deskové hry, jezdí na

kolech, soutěží, zpívají a hrají na kytaru, malují, natáčejí videa – poznávají život ze všech

možných stránek, spolupracují, nebojí se těžkostí a problémů, snaží se s nimi vyrovnávat

24

čestně, hlásí se ke svým úkolům i průšvihům, nemají své slovo za cár papíru, překonávají

bariéry nabídkou příležitostí. Členové se sdružují formou oddílových schůzek, klubů,

víkendových výprav či táborů.

Česká tábornická unie

Je organizace, která volně sdružuje děti, mládež i dospělé na základě společného

zájmu Vytváří rovněž podmínky pro rozvíjení zájmů jednotlivců. Vychází z myšlenek lesní

moudrosti, a proto svoji činnost zaměřuje hlavně na pobyt v přírodě. Navazuje na tradice

České tábornické unie z let 1968–70 a tradice historického trampského hnutí. Česká

tábornická unie dává prostor všem věkovým skupinám, pomáhá jim v uspokojování jejich

zájmů a získávání dalších cenných znalostí, dovedností a snaží se je vychovávat v ideálech

pravého lidství. Cílem organizace není něco předepisovat, ale vyjádřit společné zájmy a

potřeby. Činnost organizace je uskutečňována prostřednictvím pravidelných schůzek v

tábornických klubech a trampských osadách. Kromě pravidelných činností jsou také pořádány

různorodé akce, jako jsou například hudební soutěže a přehlídky – festivaly Porta a Brána,

sportovní utkání a turnaje, setkávání v lesích, kulturní večery, výstavy, oblastní i ústřední

tábornické školy (letní a zimní), speciální tábornické školy vodácké, jezdecké, horolezecké,

potápěčské, lyžařské, ochrany přírody, zahraniční expedice apod.

Duha - sdružení dětí a mládeže pro volný čas

Občanské sdružení, které od roku 1989 nabízí pestrý výběr volnočasových aktivit pro

děti a mladé lidi založené na principech zážitkové pedagogiky. Snaží se o celkový rozvoj

jedince. Duha je velice úspěšná v projektech pro děti a mládež z dětských domovů, v

programech pro neorganizované děti a mládež, v podpoře participace dětí a mládeže, rozvíjení

dobrovolné služby a ve zprostředkování workcampů pro mladé lidi. Základní články Duhy se

jmenují dužiny. Členům je nabízena pestrá škála volnočasových aktivit, jimiž jsou vodáctví,

jeskyňaření, turistika, táboření, cyklistika, lezení, divadlo či výtvarná činnost. Duha rovněž

uskutečňuje programy pro děti z dětských domovů, romské děti a další znevýhodněné

skupiny. Své členy učí vzájemné toleranci, úctě a ohleduplnosti. Zaujímá významné postavení

mezi českými i mezinárodními organizacemi jako je například NFI (Mezinárodní přátelé

přírody).

Stejně jako organizované formy trávení volného času nabízejí i neorganizované

(spontánní) velký výběr možností pro realizaci dětí a mládeže. „Proto zařízení vytvářejí

podmínky i pro neorganizované využití volného času podle aktuálního zájmu jednotlivců i

skupin, vymezené pouze provozní dobou zařízení a pedagogicky a organizačně ovlivňované

25

jen nepřímo.“ (Hofbauer, 2004, str. 89) Řadíme sem posilovny, různá sportoviště, hřiště,

plavecké bazény, aquaparky, koupaliště, lanová centra, lezecké stěny, ale i divadla, kina,

knihovny, muzea, galerie či hudební a taneční kluby.

Děti a mládež na základě vlastního rozhodnutí, času a zájmu volí, zda a kdy tato

zařízení navštíví. Nejsou nijak vázáni pravidelnou docházkou. Spontánní aktivity jsou mezi

dětmi a mládeží velmi oblíbené. Jedním z důvodů může být právě ta svoboda v rozhodování,

kdy si sami určují, čemu se momentálně budou věnovat. Pravidelná školní docházka je

pravým opakem, musí plnit úkoly a povinnosti a jsou pod neustálým dohledem pedagoga,

proto je příjemné strávit čas činnostmi, které si sami určí.

Další faktor může být skutečnost, že děti a mládež jsou ve svém volném čase neradi

hodnoceni. S tím se v jisté míře setkávají u organizovaných forem trávení volného času, a

proto nemusí být u některých jedinců tolik v oblibě, jako jsou spontánní aktivity. Na druhé

straně však může účast v těchto činnostech probudit

Volnočasová zařízení pro děti a mládež

Volnočasová zařízení jsou zařízení, která nabízí smysluplné trávení volného času.

Zařízení mají jednoznačně vymezené výchovné a vzdělávací cíle, strukturu, organizaci a

kvalifikované pracovníky. Důležitým rysem je prostorové a materiální zázemí, které dává

klientům možnost vykonávat různé činnosti. Volnočasová zařízení působí na rozvoj všech

stránek osobnosti a snaží se působit preventivně proti sociálně patologickým jevům. Měly by

reagovat na potřeby společnosti i mladé generace. V posledních letech se počet

volnočasových zařízení zvýšil. Roste také kvalita nabízených služeb (Hofbauer, 2004, str. 81).

Volnočasová zařízení dělí autoři různě. Pávková a kol.(2008, str. 43) rozlišuje tyto: školní

družiny a školní kluby, střediska pro volný čas dětí a mládeže, domovy mládeže, dětské

domovy. Dále sem řadí základní umělecké školy a jazykové školy.

Hnutí Brontosaurus

„nezávislé hnutí sdružující děti a mládež zaměřené na ochranu a tvorbu životního

prostředí“ (Pávková, 1999, str. 151). Hnutí Brontosaurus je uskupení převážně mladých lidí

do 26 let se zájmem o okolní svět, ve kterém žijí. I toto sdružení nabízí rozmanité programy.

Své si v nich najdou lidé se zájmem o památky, ochránci přírodního dědictví a krajiny anebo

také lidé, kteří chtějí pomáhat s projekty nejen v Česku ale i v zahraničí. Hnutí je založeno na

26

dobrovolnické činnosti. Tisíce dobrovolníku se každoročně účastní akcí, jako jsou kosení

orchidejových luk, opravování hradů či stavění školy v Himalájích.

Základní umělecké školy

Poskytují základy vzdělání v uměleckých oborech - hudebním, výtvarném, tanečním a

literárně-dramatickém. Výuka probíhá v mimoškolní době a účast je dobrovolná. Dříve byly

tyto školy označovány názvem lidová škola umění. Většina dětí má zájem o studium hudby

nebo tance.

3.2.2. Neorganizované formy trávení volného času

Podobně jako organizované formy trávení volného času nabízejí i neorganizované

pestrý výběr možností pro realizaci dětí a mládeže. „ V současné době se doceňuje spontánní

činnost dětí a mládeže. Proto zařízení vytvářejí podmínky i pro neorganizované využití

volného času podle aktuálního zájmu jednotlivců i skupin, vymezené pouze provozní dobou

zařízení a pedagogicky a organizačně ovlivňované jen nepřímo.“ (Hofbauer, 2004, str. 89).

Do neorganizovaných forem trávení volného lze zařadit různá sportoviště, hřiště,

plavecké bazény, koupaliště, aquaparky, lanová centra, lezecké stěny, ale také divadla, kina,

knihovny, muzea, galerie či hudební a taneční kluby. Na základě vlastního rozhodnutí, času a

zájmu si děti a mládež sami zvolí, zda a kdy tato zařízení navštíví, jelikož nejsou vázáni

pravidelnou docházkou. Mezi dětmi a mládeží je tento druh spontánní aktivity velice

populární. Důvodem může být nezávislost v rozhodování, kdy si sami mohou určit, čemu se

ve svém volném čase budou věnovat.

Pravidelná školní docházka je úplným opakem, zde se musí podřizovat dennodenním

povinnostem a úkolům a jsou pod nepřetržitým dozorem pedagoga. Z tohoto pohledu je tedy

příjemné strávit čas aktivitami, které si sami určí. Další faktor může být, že děti a mládež jsou

neradi ve svém volném čase hodnoceni. S tímto faktorem se bohužel v určité míře setkávají

zvlášť u organizovaných forem trávení volného času, a tudíž nemusí být u mládeže tolik

oblíbené, jako jsou spontánní aktivity. Na druhou stranu si lze představit, že účast na těchto

činnostech může u jednotlivce vyvolat takový zájem, kdy zprvu spontánní návštěvy nahradí

pravidelnou zájmovou činností (Hofbauer, 2004, str. 89-90).

27

3.3. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání

Jak uvádí Pávková a kolektiv (2002, str. 117) podmínky pro realizaci výchovy mimo

vyučování vytvářejí různé společenské instituce.

Školní družina

Školní družina je školské zařízení pro výchovu mimo vyučování (Malach 2004, str. 77)

Její navštěvování není povinné a rodiče se rozhodnout, zda své děti do zařízení umístí, či

nikoliv. Jedná se o placenou službu. Školní družiny bývají zřizovány jako samostatná zařízení,

nebo jako součást základních škol. Ačkoliv fungují jako sociální služba (hlídají děti

zaměstnaných rodičů), hlavním úkolem školních družin je mimoškolní výchova založená na

pedagogice volného času, která tvoří mezistupeň mezi výchovou ve škole a výchovou v

rodině. Jejich hlavním posláním je poskytování zájmové činnosti a možnost odpočinku a

relaxace po školním vyučování. Na konci devadesátých let 20. století jich v České republice

bylo více než čtyři tisíce. Jejich služby využívala více než jedna třetina žáků prvního stupně

základních škol (Malach 2004, str. 78). Ve školních družinách mají děti možnost hrát

kolektivní i individuální hry. Některé družiny mají svůj program rozšířen, například o sport,

výlety apod. Součástí školní družiny může být také hřiště. Školní družiny bývají propojeny se

školní jídelnou, kterou mohou děti využívat.

Školní kluby

Školní kluby jsou dle stávající legislativy určeny žákům II. stupně základních škol a

žákům víceletých gymnázií odpovídajících nejvýše devátému ročníku základní školy.

Účastníkem může být i žák nižšího ročníku základní školy, který nebyl přijat do družiny.

Základem činnosti školních klubů jsou zájmové aktivity organizované formou různých

kroužků i průběžnou nabídkou spontánních činností a dalších aktivit. Do školního klubu se

mohou žáci přihlásit k pravidelné docházce nebo jen do některých kroužků. Školní kluby

realizují svou funkci různými činnostmi, které jsou podobné jako u školních družin.

Školní kluby jsou školská zařízení pro zájmové vzdělávání a poskytují zájmové

vzdělávání žákům jedné nebo několika škol podle vlastního školního vzdělávacího programu,

vycházejíce ze zájmů a potřeb jednotlivých žáků. Od školní družiny se klub liší především

starším věkem účastníků a odlišnými formami činností. Činnost školních klubů je totiž určena

přednostně žákům druhého stupně základní školy, žákům nižšího stupně šestiletého nebo

osmiletého gymnázia a odpovídajícím ročníkům osmiletého vzdělávacího programu

28

konzervatoře. Účastníkem může být i žák prvního stupně základní školy, který není přijat k

pravidelné denní docházce do družiny.

Počet školních klubů po celé sledované období mírně narůstá; v roce 2012/13 existovalo

526 školních klubů. Ve školním roce 2014/15 působilo v České republice již 552 školních

klubů. V nich bylo zapsáno 44 873 žáků, což představovalo 12,3 % žáků 2. stupně základních

škol a nižších stupňů víceletých středních škol a osmiletých konzervatoří. Ve srovnání se

školním rokem 2013/14 se zvýšil počet zapsaných do školních klubů cca o 300 osob.

(MŠMT)

Střediska volného času

Střediska volného času poskytují metodickou, odbornou, popřípadě materiální pomoc

účastníkům zájmového vzdělávání, případně školám a školským zařízením. Střediska

zpravidla vykonávají činnost po celý školní rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní

vyučování. Střediska nabízejí aktivní využití volného času všem věkovým skupinám dětí a

mládeže a organizují činnosti i pro dospělé či seniory. Organizují pravidelné zájmové útvary

pro stálou skupinu účastníků (tzv. kroužky), podílejí se na organizaci soutěží a přehlídek dětí a

žáků, a dále organizují otevřené dlouhodobé i jednorázové aktivity, kurzy a jiné vzdělávací

akce, tábory, spontánní aktivity, otevřené kluby, výukové programy pro školy navazující na

průřezová témata školních vzdělávacích programů, adaptační programy v rámci prevence

sociálně patologických jevů a řadu dalších činností. Věnují se často i komunitnímu plánování,

participaci, prevenci, vzdělávání pedagogů atd. Většina středisek volného času se stala

přirozeným centrem společenského života v obci. Zapojují se do různých regionálních,

krajských, republikových i evropských projektů, organizují výměnné a zahraniční pobyty, a

rovněž stáže pracovníků. Ve školním roce 2014/15 existovalo 312 středisek volného času.

Tato zařízení navštěvovalo 272 744 účastníků, z nichž největší podíl tvořili žáci (74,1 %) a

děti (13,5 %). (MŠMT).

3.4. Činitelé ovlivňující volný čas

V současné době na výchovu dětí a mládeže ve volném čase mimo rodiny také v nemalé míře

působí:

- škola a učitelé v době mimo vyučování

- speciální státní, soukromé a nadační výchovné instituce

29

- sportovní, zdravotnické, ekologické a další organizace, které vstupují v rámci své

specifické programové činnosti do výchovy dětí a mládeže,

- světské a církevní dětské a mládežnické organizace odborové,

- hromadné sdělovací prostředky (televize, rozhlas, film a tisk),

- další lokální a regionální faktory společenského prostředí (Spousta a kol., 1994, str.

106).

Rodina

Rodina hraje důležitou roli v životě každého jedince i společnosti. Rodina může vývoj

dítěte příznivě stimulovat, ale může být i jeho brzdou, zdrojem utlumení vývoje schopností,

charakteru a celé osobnosti dítěte. Rodiče mají za úkol své děti naučit a vést k vhodnému,

zodpovědnému přistupování k volnému času a rozvoji své osoby. Jak je uvedeno v

sociologickém slovníku, rodinu lze definovat následovně:

„ Rodina, původní a nejdůležitější společenská skupina a instituce, která je základním

článkem sociální struktury a základní ekonomickou jednotkou, a její hlavními funkcemi je

reprodukce trvání biologického druhu a výchova resp. socializace potomstva, ale i přenos

kulturních vzorů a zachování kontinuity kulturního vývoje.“ (Velký sociologický slovník,

1996, str. 249).

Volný čas se pak stává příležitostí jak trávit čas společně. Optimálně strávený volný čas

je důležitým faktorem ve vývoji mladého člověka. Nejen ve volném čase se rodinná výchova

stává podstatným činitelem v prevenci patologických projevů chování a kompenzaci

negativních environmentálních vlivů. Obzvláště rodiče mohou svým příkladem naučit své

děti, jak mají svůj volný čas využívat smysluplně, efektivně a jak se mohou aktivně bránit

zahálce nebo pocitům nudy.

Děti v současné době pocit nudy zažívají poměrně často. Dle mého názoru i vzpomínek

na dětství se mi zdá, že dříve tomu tak nebylo. Děti si s kamarády hrávaly venku na čerstvém

vzduchu například na honěnou, skákaly panáka namalovaného křídou na chodníku, hrály

vybíjenou nebo na schovávanou a podobné hry. Tyto hry dokázaly dětí zabavit na dlouhou

dobu a domu se často vraceli až za tmy. Pokud rodiče své rodičovství nezvládají, mohou se v

dnešní době ve složitějších situacích obrátit na odborníky z řad psychologů, pedagogů,

pediatrů či psychiatrů. Výchova dítěte je nepochybně prioritní záležitostí rodičů, na druhé

straně spolupráce se školou nebo mimoškolními organizacemi hraje rovněž důležitou úlohu

při výchově i v podobě a kvalitě trávení volného času.

30

Vrstevníci

Velmi důležitou skupinu k navazování sociálních vazeb a komunikace tvoří již v

předškolním či školním věku vrstevníci. Vrstevníci jsou osoby přibližně stejného věku.

Kromě věku mohou mít společné zájmy, styl oblékání a podobně, ale mohou se i úplně lišit.

Vrstevnické skupiny se zvláště v období adolescence stávají významnou sociální skupinou a

do určité míry mohou rozhodujícím způsobem určovat náplň volného času jedince. Pro

většinu jedinců zejména v tomto je velmi důležité ve své vrstevnické skupině uspět a být

uznáván. Během školní docházky tvoří naši vrstevnickou skupinu naši spolužáci. Jak ve své

publikaci uvádí Vágnerová (2000) „ Vrstevníci se stávají neformálními autoritami, které

mohou mít za určitých okolností větší vliv než dospělí“. Pocity jistoty a bezpečí, které

pubescentovi dříve poskytovala rodina, nyní nachází mezi vrstevnickou skupinou (Vágnerová,

2000). Bohužel tyto skupiny mohou také výrazně zvyšovat riziko míry vzniku problému s

drogou a alkoholem, neboť pubescenti ve skupině rádi napodobují jeden druhého, což může

být právě nebezpečné, pokud se jedinec dostane do party, kde se nějaké drogy berou. Obecně,

lze říci, že členství ve vrstevnické skupině je důležitým faktorem zdravého vývoje jedince

(Pávková 1999, str. 34).

Škola

Škola má na trávení volného času velmi důležitý vliv. volném čase. Školní prostředí

dříve hrálo ve společenské výchově významnou roli. Dříve hrálo školní prostředí významnější

roli ve společenské výchově. Pedagog po celou školní docházku byl považován za autoritu a

výchovné kázeňské poklesky bylo možné účinně trestat. Neexistenci účinných nápravných

prostředků ze strany pedagogického sboru si v dnešní době, děti a mládež často značně

uvědomují. Tato skutečnost bývá mnohdy ztěžována lhostejností či neschopností ze strany

rodičů akceptovat a řešit výhrady sdělené k chování jejich dítěte. U těchto dětí je obzvláště

dobré změnit jejich hodnoty pomocí vhodně zvolené volnočasové aktivity.

Další

Vedle vrstevnických skupin a vztahů mezi kamarády na jedince a jeho způsob trávení

volného času mají, který také ovlivňuje dospívající mládež, bývají vzory z řad jejich idolů.

Může se jednat o nejen o zpěváky, sportovce, kamarády, učitele, ale také o respektované

jedince z okolí.

31

Nelze také opomenout hrdiny z literatury. Celé generace dětí a mládeže jsou dodnes

ovlivňovány hrdiny dobrodružné a naučné literatury od autorů, kterými byli např. Karel May,

Jules Verne nebo Jaroslav Foglar. Obzvláště poslední jmenovaný autor v českém prostředí

mládeži poskytoval na obdiv ideály soudržnosti, sociálního cítění se slabšími, kamarádství

nebo k nenásilnému napravování mravních odpadlíků a to na dnešní dobu příliš prostým

pohledem. Jules Verne naopak směřoval své čtenáře k využívání neustále se zvyšujících

technických schopností lidstva a v prvé řadě schopnosti lidského mozku výhradně k

prospěchu celé společnosti a současně upozorňoval na eventuální z neužitelnosti jejích

produktů.

4. Vybraná zařízení volnočasových aktivit v Hradci Králové

Město Hradec Králové nabízí na výběr velké množství volnočasových aktivit, ať již se

jedná o kulturní nebo sportovní aktivity. Obyvatelé města mohou pro svůj volný čas využít

nejen zařízení zřízena pro volný čas, ale mají zde i mnoho míst kde se mohou oddávat

nejrůznějším druhům sportu. Ať už to je krásné prostředí městských lesů, které je lákavé pro

běžce, in-line bruslaře, cyklisty, jezdce na koních nebo běžkaře. Velmi zajímavá je i nejdelší

cyklostezka v České republice, která je dlouhá 26 km a vede krásnou polabskou krajinou,

převážně v těsné blízkosti řeky Labe, Metuje a Úpy.

V letním období pro změnu mohou využít koupaliště Flošna nebo celoročně městské

lázně, plavecký bazén, golfová i minigolfová hřiště, střelnice, lezecké stěny a lanová centra,

skatepark, veřejné bruslení na zimním stadionu nebo udržované běžkařské tratě. Město

Hradec Králové má mnoho významných sportovních klubů (hokejisté, hokejbalisté, fotbalisté,

basketbalisté, judisté, střelci a další). Kluby město reprezentují na národní i mezinárodní

úrovni.

Dle mého názoru nabídku volnočasových aktivit na území města považuji za dostatečně

pestrou. Každý má možnost si vybrat dle svých zájmů a možností. Nezáleží na tom, kolik je

vám let a jakou máte fyzickou kondici, v Hradci Králové si najde sportovní nebo kulturní

vyžitý každý.

V další kapitole bych ráda uvedla některé institucí, které nabízejí využití volného času dětem

a mládeži v Hradci Králové. Instituce jsem rozčlenila podle zaměření jednotlivých aktivit

(sportovní aktivity, kulturní aktivity, aktivity pořádané církví a ostatní) a uvedla základní

charakteristiku.

32

4.1. Zařízení nabízející sportovní aktivity

Barák - dům dětí a mládeže

Dům dětí a mládeže Barák vznikl roku 1989. Je umístěn přímo pod historickým centrem

města Hradec Králové. Kromě pořádání pravidelných kurzů a kroužků během týdne, funguje i

během víkendů, o svátcích nebo prázdninách. Ze sportovních aktivit nabízí například kroužek

Florbalu, Košíkové, Aerobiku, Plavání, Hokejbalu, Sebeobrany, Juda, Stolního tenisu,

Pilatesu, Dětské jógy nebo se zájemci mohou zúčastnit Lyžařské školy.

FC Olympia

V Královéhradeckém kraji patří FC Olympia Hradec Králové – Kukleny mezi největší

fotbalové kluby. Klub působí ve sportovním areálu v Kuklenách, kde jsou k dispozici dvě

travnatá hřiště a jedno menší s umělou trávou.

Florbalový klub Hradec Králové

Florbalový klub Hradec Králové má již dvacetiletou historii. Starší žáci se účastní nejvyšší

soutěže, ale probíhají i tréninky mladších žáků.

Golf club Hradec Králové

Golf klub Hradec Králové je občanské sdružení založené v roce 1995. Klub zajišťuje nejen

školu pro dospělé hráče, ale i pro děti a mládež od 6 do 18 let. Sdružení spadá pod Českou

golfovou federaci.

Krasobruslařský klub Hradec Králové

Krasobruslení má v Hradci Králové dlouholetou tradici, za tu dobu zde vyrostla spousta

skvělých krasobruslařů. Podmínkou zapsání do kurzu je minimální věk 4 roky.

TJ Sokol Hradec Králové

Tělocvičná jednota Sokol má dlouholetou tradici, byla založena v roce 1866. V současné době

sdružuje šestnáct oddílů, které se zabývají těmito sporty - aerobic, atletika, basketbal, bridž,

33

judo, kanoistika, kulečník, plavání, sokolská všestrannost, sportovní gymnastika, sportovní

příprava, šachy, taekwondo a zápas.

Spartak

Spartak Hradec Králové nabízí několik kurzů, jako je například karate, sebeobrana, fitness

nebo bojová umění.

Tenis centrum

Tenisová škola v tomto centru nabízí pro děti od 5 do 7 let kurzy minitenisu a pro děti od 8 do

9 let kurzy babytenisu. Dále pořádá tenisové školy pro dětí od10 let a kurzy tenisu pro

dospělé.

4.2. Zařízení nabízející kulturní aktivity

Adalbertinum

Adalbertinum je poměrně velká organizace zabezpečující různá školení a vzdělávací akce.

Též pořádá různá symposia a kongresy.

Barák - dům dětí a mládeže

V oblasti kulturní, dům dětí a mládeže nabízí tyto možnosti.

Hudba - výuka hry na zobcovou flétnu, kytaru, housle.

Tanec - kroužek orientálního tance, kurz Mini - dance, zde se děti naučí pohybové a taneční

základy a Dance klub je zaměřen na tance disko.

Keramika - kroužky zabývající se technikou keramiky, zdobením a glazováním. Keramická

dílna Hliněnka je určena pro děti předškolního věku. Keramické dílny jsou pak určeny pro

starší děti.

Výtvarná tvorba - Kreativní tvorba zaměřená na práci s textilem, papírem, malbou na sklo,

ubrouskovou techniku nebo aranžování.

Modelářství - Letečtí modeláři, Plastikoví modeláři, Lodní modeláři, Železniční modeláři.

T-BASS

Taneční skupina se řadí mezi špičku taneční kultury v České republice. Zabývá se tanečními

technikami streetdance a mohou ho navštěvovat děti od 3 let.

34

Základní umělecká škola Habrmanova

Jsou zde nabízeny kroužky hudební, taneční a výtvarné. V hudební oblasti je nabízena hra na

kytaru, klavír, bicí nástroje, elektronické klávesové nástroje sborový či sólový zpěv, dechové

nástroje či akordeon. Ve výtvarné oblasti se lze přihlásit na plošnou a prostorovou tvorbu,

keramiku, počítačovou grafiku nebo řezbářství. Taneční oblast nabízí mimo tance se připojit

ke Královéhradeckým mažoretkám.

4.3. Církevní instituce pro volný čas

SEDMIKRÁSKA

Křesťanské rodinné centrum SEDMIKRÁSKA vzniklo v roce 1999. Umožňuje setkání na

různých programech, nabízí aktivní způsob trávení volného času a posiluje tím příznivé

vztahy v rodinách. Nabízí pestrou nabídku programů a kurzů nejen pro děti, ale i dospělé.

YMCA

Křesťanské sdružení mladých lidí YMCA Hradec Králové provozuje v současné době 128

klubů, kroužků a oddílů. Účast v nich není podmíněna členstvím v YMCA. Spektrum jeho

činností je velmi široké.

4.4. Ostatní organizace

Český Zálesák

Nezisková organizace Český Zálesák se snaží o to, aby děti a mládež poznala krásu přírody a

kamarádství. Každý týden připravuje pro děti, které již nastoupily do základní školy,

program, ve kterém nechybí spousta her a poznatků o přírodě. Snaží se mezi dětmi vypěstovat

tolerantnost, upřímnost a dobrý vztah k přírodě.

Greenhorns

Dětský oddíl Greenhorns je nezisková a nezávislá dětská organizace. Pořádá letní, zimní a

podzimní tábory a pro zájemce je otevřen kroužek i během roku.

Hradečtí Lvi

Táborový klub Hradečtí Lvi je nezisková organizace založená v roce 1997 jako občanské

sdružení. Předmětem činnosti je regionální a kulturní rozvoj, práce s dětmi, turistika, sport a

35

především pořádání táborů pro děti. Zároveň pořádá i pravidelné schůzky, které se konají

každý pátek v prostorách Aliance dětí a mládeže Královéhradeckého kraje. Přijímají všechny

děti od 5 do 15 let.

Skaut

Skautská střediska jsou umístěna po celé České republice a jsou zde známa jako Junák.

Posláním hnutí je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních,

mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. Cílem je připravenost jedince

plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství.

Střediska v Hradci Králové například jsou - Středisko „K. Šimka“, 7. středisko Želivák a 4.

středisko Kukleny

Salinger

Občanské sdružení Salinger vzniklo za účelem pomáhat mladým lidem začlenit se do

společnosti a hájit jejich zájmy. Mezi jeho činnosti patří i pořádání volnočasových aktivit

pro mladé lidi z rizikového prostředí.

Modrý pomeranč

Jedná se o nízkoprahové zařízení pro děti a mládež od 7 do 21 let v Hradci Králové. Hlavním

cílem je předejít a zamezit sociálnímu vyloučení dětí a mládeže, zorientovat je ve společnosti,

podporovat je při zvládání těžkých životních situací a v neposlední řadě zvýšit jejich

kompetence v plánování vlastních volnočasových aktivit.

Klub Beruška

Je určen pro děti ve věku od 7 do 14 let, které žijí v komplikovaných sociálních vztazích a

nemají kde a jak trávit svůj volný čas.

Klub Orange

Klub je určen mládeži ve věku 13 až 19 let, která nemá kde bezpečně trávit svůj volný čas,

nachází se v obtížných životních situacích, které v rámci svých sociálních vztahů nedokáže

řešit a žije životním stylem, který je v rozporu s normami a ohrožuje jejich zdravý vývoj.

36

5. Výzkumné šetření

5.1. Specifikace výzkumného cíle

Cílem výzkumného šetření je zmapovat prostřednictvím dotazníkového šetření u

vybraného vzorku žáků 2. stupně základní školy způsoby a různé postoje k trávení volného

času. Zajímá mě, jaké mají děti záliby, zda navštěvují zájmové kroužky, jakou úlohu hrají ve

volném čase rodiče a jestli se setkali nebo mají vlastní zkušenost s některým sociálně

patologickým jevem.

Stanovení hypotéz

Na základě výše uvedených cílů jsem sestavila následující hypotézy:

H1 Předpokládám, že vlastní zkušenost se sociálně patologickými jevy má více jak

třetina respondentů.

Pro stanovení první hypotézy jsem vycházela ze skutečnosti narůstající kriminality mládeže a

snižující věkové hranice, kdy dítě přichází do styku s návykovými látkami, nebo s určitým

typem agresivního chování na vlastní kůži. Bohužel tyto problémy už nejsou pouze záležitostí

vyššího stupně základních škol, ale čím dál častěji se týkají i stupně nižšího. Domnívám se

tedy, že v současné době třetina dotázaných respondentů již vyzkoušela kouřit, pít alkohol, jít

za školu nebo vzít drogu. Nelze také opomenout typický problém naší společnosti jako je

šikana, krádeže, agresivita či vandalismus.

H2 Více jak polovina respondentů průměrně tráví s rodiči více než 3 hodiny volného

času za týden.

Druhá hypotéza vychází z předpokladu, že se rodiče z větší části o volný čas svých dětí

zajímají a chtějí být jeho součástí. Je důležité, aby se rodiče dostatečně věnovali svým dětem

a měli aktivní přístup k tomu, aby se děti naučili vhodně využívat volný čas, jak pro sebe, tak

ve prospěch druhých (Hofbauer, 2004, str. 62).

37

H3 Předpokládám, že z pohledu žáků je nabídka volnočasových aktivit v Hradci

Králové dostačující.

Tuto hypotézu jsem si stanovila ve spojitosti z předešlé části této práce, ve které jsem uvedla

vybraná volnočasová zařízení v Hradci Králové. Dle mého názoru město Hradec Králové

nabízí neskutečně širokou a pestrou škálu volnočasových aktivit. S nabídky je možné vybírat

aktivity zaměřené na sportovní i kulturní vyžití. Předpokládám, že žáci budou mít tentýž

názor a mou hypotézu potvrdí.

H4 Předpokládám, že zájmový kroužek žáci navštěvují kvůli kamarádům.

Tato hypotéza vychází z předpokladu, že mládež převážně nejraději svůj volný čas tráví se

svými vrstevníky a kamarády a nechá se jimi ovlivňovat. Tuto hypotézu rovněž podporují

různé odborné publikace. Například Pávková (1999, str. 35) ve své publikaci zdůrazňuje vliv

vrstevníků na jedince. A jak uvádí Sak, Saková (2004, str. 45), povídání s vrstevníky a s

kamarády má u mládeže velký význam a oblíbenost. Domnívám se tedy, že žáci zájmový

kroužek vybírají podle svých vrstevníků, kamarádů.

H5 Předpokládám, že žáci tráví více než 1 hodinu denně na internetu a sociálních sítích.

Při stanovení poslední hypotézy jsem vycházela ze současného celospolečenského trendu,

jakým jsou sociální sítě a informační technologie. Internet je zdrojem informací, nabízí

zábavu, komunikaci, umožňuje poslouchat hudbu, sledovat videa apod. Z osobní zkušenosti

vím, že děti a mládež sociální sítě velmi dobře znají, vyhledávají a volný čas si na nich s

oblibou užívají. Jak ve své publikaci MŠMT uvádí, ve volném čase počítač patří mezi

nejoblíbenější činnosti. Počítač v dnešní době je také nedílnou součástí přípravy do školy, kdy

se žák může přes počítač vzdělávat a plnit zadané úkoly.

5.2. Charakteristika metody výzkumu

Naplnění cíle šetření a získání odpovědí na výzkumné cíle umožní data získaná

metodou kvantitativně orientovaného dotazníku. Získané informace poslouží k nalezení

odpovědí na otázky, jež jsou zaměřeny na zjištění postojů dětí v období pubescence na způsob

trávení volného času. Dotazník obsahuje 18 otázek. Pokud jde o formu otázek, byly použity

38

uzavřené otázky a polouzavřené otázky. Výsledky šetření jsou zpracovány v četnostních

tabulkách, kde je vyjádřena absolutní (počet) a relativní (%) četnost. Absolutní četnost udává

počet odpovědí v jednotlivých skupinách, relativní četnost je vyjádřena v procentech a udává,

jaký díl z celku představuje určitá skupina.

5.3. Charakteristika výzkumného souboru

Základním souborem pro výzkum se stali žáci 6. až 9. tříd základních škol v Hradci

Králové. Dotazníky byly distribuovány do 2 základních škol v Hradci Králové. Počet

rozdaných dotazníků byl 135, vyplněných dotazníků bylo navráceno v počtu 101, ze kterých

bylo pro nevhodně vyplněné otázky nebo neúplné vyplnění vyřazeno 5 dotazníků. Konečný

počet dotazníků pro výzkumné šetření byl 96.

Tabulka č. 1: Zastoupení žáků podle pohlaví

pohlaví počet %

dívky 54 56,25

chlapci 42 43,75

celkem 96 100

Z Tabulky č. 1 je zřejmé, že se dotazníkového šetření zúčastnilo 56,25 % dívek a 43,75%

chlapců.

Tabulka č. 2 : Zastoupení žáků podle ročníků

ročník počet %

6 23 23,96

7 31 32,29

8 26 27,08

9 16 16,67

Celkem 96 100

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23,96 % žáků z 6. ročníku, 32,29 % ze 7. ročníku, 27,08 %

8. ročníku a 16,67 % 9. ročníku.

5.4. Výsledky výzkumného šetření

Výsledky výzkumného šetření, analýzy jednotlivých hypotéz a otázek jsou

interpretovány níže.

39

H1 Předpokládám, že vlastní zkušenost se sociálně patologickými jevy má více jak

třetina respondentů.

Tuto hypotézu ověřovaly body 16, 17 a 18

Tabulka č. 3: Rozbor otázky č. 16

Jak často nemáš ve

svém volném čase co

dělat? (nudíš se)

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

Denně 6 6,25 4 4,17 10 10,42

Několikrát týdně 10 10,41 6 6,25 16 16,66

1 x za týden 16 16,67 15 15,63 31 32,30

Párkrát za měsíc 22 22,92 17 17,70 39 40,62

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Z celkového počtu 40 %, téměř 23 % dívek a necelých 18 % chlapců se nudí párkrát do

měsíce. Nudu 1 x za týden z celkového počtu 32 % pak zažívá necelých 17 % dívek a

necelých 16 % procent chlapců. Naopak několikrát týdně se z celkového počtu respondentů

nudí pouze 16 % z toho 10 % dívek a 6 % chlapců. Za dobré zjištění považuji to, že se denně

z celkového počtu nudí jenom 10 %, z nichž 6 % tvoří dívky a 4 % chlapci.

Tabulka č. 4: Rozbor otázky č. 17

Setkal (a) jsi se již

s nějakou formou

rizikového chování na

Vaší škole? (šikana, kouření, pití

alkoholu, agresivita

krádež aj.)

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

ANO 15 15,63 25 26,04 40 41,67

NE 39 40,63 17 17,71 56 58,33

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

40

Z celkového počtu 42 % se téměř 16 % dívek a 26 % chlapců již někdy setkalo s rizikovým

chováním na své škole. Naopak z celkového počtu 58 % se zhruba 41 % dívek a 17 % chlapců

s rizikovým chováním doposud na své škole nesetkalo.

Tabulka č. 5: Rozbor otázky č. 18

Zkoušel (a) jsi už

někdy (kouřit, pít

alkohol, chodit za

školu, drogu)

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

ANO 18 18,75 25 26,04 43 44,79

NE 36 37,50 17 17,71 53 55,21

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Na otázku zda žáci již někdy zkoušeli kouřit, pít alkohol, chodit za školu nebo brát drogu

odpovědělo NE 55 % respondentů, z toho negativně odpovědělo 37 % dívek a zhruba 18 %

chlapců. Naopak kouřit, pít alkohol chodit za školu nebo dokonce vzít drogu zkusilo z

celkového počtu necelých 45 % respondentů z toho 26 % dívek a necelých 19 % chlapců.

Nelze opomenout ani to, že vlastní zkušenost s některým sociálně patologickým jevem na

druhém stupni základní školy má již za sebou 32 % respondentů z celkového počtu

dotázaných.

Závěr k H1: Podle zjištěných údajů necelých 45 % z celkového počtu respondentů někdy

zkusilo kouřit, pít alkohol, chodit za školu nebo brát drogu. S rizikovým chováním se na své

škole setkalo již 42 % respondentů. Příjemným zjištěním také bylo, že ve volném čase nemá

denně co dělat (nudí se) pouze 10 % z celkového množství respondentů. Tato hypotéza je

potvrzena.

41

H2 Více jak polovina žáků průměrně tráví s rodiči více než 3 hodiny volného času za

týden.

Tuto hypotézu ověřovaly body 6, 7 a 8

Tabulka č. 6: Rozbor otázky č. 6

Kolik hodin volného

času průměrně trávíš s

rodiči?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

Méně než 3 hodiny

týdně 11 11,46 9 9,38 20 20,84

Více než 3 hodiny

týdně 24 25 21 21,87 45 46,87

Více než 5 hodin

týdně 19 19,79 12 12,50 31 32,29

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Z celkového počtu dotazovaných dívek a chlapců, 79 % stráví s rodiči průměrně více než 3

hodiny volného času za týden, z toho více než 5 hodin týdně stráví s rodiči dokonce 32 %

dotazovaných. Naopak méně než 3 hodiny volného času týdně se svými rodiči stráví pouze 20 %

respondentů.

Tabulka č. 7: Rozbor otázky č. 7

S rodiči si:

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

Velmi rozumím 21 21,87 16 16,67 37 38,54

Rozumím 26 27,09 18 18,75 44 45,84

Spíše rozumím 4 4,17 7 7,29 11 11,46

Spíše nerozumím 2 2,08 1 1,04 3 3,12

Nerozumím 1 1,04 0 0,00 1 1,04

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

42

Tato otázka byla orientována na vztah žáků ke svým rodičům. Z celkového počtu

dotazovaných dívek a chlapců uvedlo v necelých 46 %, že si s rodiči rozumí a 38 %

dotazovaných dokonce odpovědělo, že si s rodiči velmi rozumí. Možnost „spíše rozumím“

zvolilo 11 % dotazovaných, naopak odpověď „spíše nerozumím “ byla zvolena jenom u 3 %

respondentů. Odpověď, že si se svými rodiči nerozumí, uvedla pouze 1 dívka. Zjištěné

informace jsou velmi potěšující.

Tabulka č. 8 : Rozbor otázky č. 8

Kdy se zúčastňuješ

společné aktivity s

rodiči?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

Denně 16 16,67 12 12,50 28 29,17

Pouze ve všední dny 9 9,38 5 5,21 14 14,59

Pouze o víkendu 29 30,20 19 19,79 48 49.99

Nikdy 0 0,00 6 6,25 6 6,25

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Na otázku kdy se zúčastňuješ společné aktivity s rodiči, nejvíce času tráví dotazovaní s rodiči

pouze o víkendu, což je necelých 50 %. Denně se věnuje společným aktivitám 29 % z nich.

Možnost „pouze ve všední dny“ zvolilo14 % dotazovaných žáků a „ nikdy“ zvolilo pouze 6 %

žáků.

Závěr k H2: Podle zjištěných údajů 79 % z celkového počtu dotazovaných žáků tráví s rodiči

více než 3 hodiny volného času týdně. Více než 5 hodin týdně stráví s rodiči dokonce 32 %

dotazovaných. Naopak méně než 3 hodiny volného času týdně se svými rodiči stráví pouze

20 % respondentů. Respondenti si se svými rodiči převážně rozumějí, ba dokonce velmi a

volný čas pak tráví převážně o víkendu. Tato hypotéza je potvrzena.

43

H3 Předpokládám, že z pohledu žáků je nabídka volnočasových aktivit v Hradci

Králové nedostačující.

Tuto hypotézu ověřovaly body 9,10 a 11

Tabulka č. 9: Rozbor otázky č. 9

Myslíš si, že nabídka volnočasových

aktivit v Hradci Králové je dostačující?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

ANO 53 55,21 39 40,63 92 95,83

NE 1 1,04 3 3,12 4 4,17

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Ohledně nabídky volnočasových aktivit v Hradci Králové je velmi uspokojující, že pouze 4 %

dotazovaných si myslí, že nabídka volnočasových aktivit je v Hradci Králové nedostačující.

Z celkového počtu téměř 96 % respondentů, 55 % dívek a 41 % chlapců jsou toho názoru, že

nabídka volnočasových aktivit v Hradci Králové je dostačující.

Tabulka č. 10: Rozbor otázky č. 10

Jsi spokojený (á) s nabídkou

volnočasových aktivit (kroužků)

na tvé škole?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

Spokojený (á) 49 51, 04 37 38,54 86 89,58

Nespokojený (á) 5 5,21 5 5,21 10 10,42

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

S nabídkou volnočasových aktivit pořádané školou je spokojeno z celkového počtu téměř

90 % respondentů. Naopak nespokojeno je pouze 10 % dotázaných.

Tabulka č. 11: Rozbor otázky č. 11

Zájmový kroužek

navštěvuji:

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

Ve škole 23 23,96 18 18,75 41 42,71

Mimo školu 26 27,08 22 22,92 48 50

Nenavštěvuji 5 5,21 2 2,08 7 7,29

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

44

Z celkového počtu 50 % navštěvuje zájmový kroužek mimo školu, z nichž 27 % tvoří dívky a

necelých 23 % chlapců. Proti tomu zhruba 43 % dotázaných navštěvuje zájmový kroužek ve

škole, jedná se o 24 % dívek a 19 % chlapců. Naopak je potěšující zjištění, že zájmový

kroužek nenavštěvuje pouhých 7 % dotázaných.

Závěr k H3: Podle zjištěných údajů 96 % z celkového počtu soudí, že nabídka

volnočasových aktiv v Hradci Králové je dostačující. S nabídkou volnočasových aktivit je

spokojeno téměř 90 % dotázaných respondentů a 50 % z celkového počtu své zájmové

kroužky navštěvuje mimo školu. Tato hypotéza je potvrzena.

H4 Předpokládám, že zájmový kroužek nejčastěji žáci navštěvují kvůli kamarádům.

Tuto hypotézu ověřovaly body 12, 13, 14 a 15

Tabulka č. 12: Rozbor otázky č. 12

Kolik zájmových

kroužků

navštěvuješ?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

Jeden 16 16,67 25 26,04 41 42,71

Dva a více 33 34,37 15 15,63 48 50

Žádný 5 5,21 2 2,08 7 7,29

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Z celkového počtu dotazovaných dívek a chlapců uvedlo 89 %, že navštěvují zájmový

kroužek, z toho dva a více zájmových kroužků navštěvuje 48 % respondentů a pouze 7 %

respondentů uvedlo, že žádný kroužek nenavštěvují. Dva a více zájmových kroužků

navštěvují častěji dívky (34 %).

45

Tabulka č. 13: Rozbor otázky č. 13

Proč tento kroužek

navštěvuješ?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

Kvůli kamarádům 18 18,75 11 11,46 29 30,21

Chtěli to rodiče 4 4,17 5 5,21 9 9,38

Abych se nenudil (a) 3 3,13 5 5,21 8 8,34

Abych se něco naučil (a) 10 10,41 10 10,41 20 20,82

Chtěl (a) jsem sama 14 14,58 9 9,38 23 23,96

Celkem 49 51,04 40 41,67 89 92,71

Na otázku proč respondenti navštěvují kroužek, odpovídalo necelých 93 % respondentů. Na

tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předchozí otázce uvedli, že navštěvují

zájmový kroužek. Z celkového počtu 30 % respondentů nejčastěji kroužek navštěvuje kvůli

kamarádům, necelých 24 % pak vybralo možnost „chtěl (a) jsem sama“ a necelých 21 %

z nich „abych se něco naučil (a)“. Naopak možnost „chtěli to rodiče“ uvádí pouze 9 %

respondentů a 8 % „ abych se nenudil (a)“. Pozitivním zjištěním je, že pokud respondenti

kroužek navštěvují, není to z důvodu nátlaku ze strany rodičů, ani vlivem kamarádů nebo

spolužáků.

Tabulka č. 14: Rozbor otázky č. 14

Podle čeho se rozhoduješ, co budeš

dělat ve volném čase?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

podle toho co řeknou rodiče 2 2,08 6 6,25 8 8,33

podle toho co dělají spolužáci a kamarádi 11 11,46 4 4,17 15 15,63

podle toho co mě baví a zajímá 30 31,25 21 21,87 51 53,12

kombinace všech předešlých možností

(rodiče, kamarádi, co mě baví) 11 11,46 11 11,46 22 22,92

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

46

Nejčastěji z celkového počtu dotazovaných dívek a chlapců 51 % na výše uvedenou otázku

odpovědělo podle toho, co mě baví a zajímá. Je potěšující, že 31 % dívek a 21 % chlapců se

při výběru svých volnočasových aktivit nenechá ovlivnit někým jiným a záleží jim na tom,

aby jejich volný čas byl prožíván činnostmi, které je baví. Kombinaci předešlých odpovědí

zvolilo 11 % dívek i chlapců. Přibližně 11 % dívek a 4 % chlapců se rozhoduje podle toho, co

dělají spolužáci a kamarádí. Okolo 6 % chlapců a 2 % dívek přihlíží na rozhodnutí svých

rodičů.

Tabulka č. 15: Rozbor otázky č. 15

Volný čas trávím

nejčastěji:

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

s rodiči 23 23,96 6 6,25 29 30,21

Sám (a) 10 10,42 8 8,33 18 18,75

S kamarády 21 21,87 28 29,17 49 51,04

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Z celkového počtu dotazovaných respondentů 51 % odpovědělo, že nejčastěji volný čas tráví

s kamarády, s rodiči pak tráví 30 % a pouhých 18 % respondentů svůj volný čas tráví sami se

sebou. Pokud porovnáme rozdíly mezi chlapci a dívkami, z výsledků vyplývá, že chlapci

nejčastěji tráví volný čas s kamarády (29 %) a nejméně tráví svůj volný čas s rodiči (6 %).

Dívky naopak nejčastěji volný čas tráví s rodiči (necelých 24 %) a nejméně samy se sebou

(10 %).

Závěr k H4: Podle zjištěných údajů 30 % z celkového počtu navštěvuje zájmový kroužek,

protože ho navštěvují kamarádi. Při výběru volnočasových aktivit se celkem 51 %

respondentů rozhoduje podle toho, co je baví a zajímá. Zároveň 51 % respondentů uvedlo, že

volný čas nejčastěji tráví s kamarády. Tato hypotéza je potvrzena.

47

H5 Předpokládám, že žáci tráví více než 1 hodinu denně na internetu a sociálních sítích.

Tuto hypotézu ověřovaly body 3, 4 a 5

Tabulka č. 16: Rozbor otázky č. 3

Kolik hodin

průměrně trávíš u

počítače?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

méně než 1 hodinu

denně 22 22,92 11 11,46 33 34,38

více než 1 hodinu

denně 13 13,54 13 13,54 26 27,08

více než 2 hodiny

denně 19 19,79 18 18,75 37 38,54

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Více než hodinu denně u počítače tráví průměrně necelých 66 % respondentů, z toho 38 %

více než 2 hodiny denně a 34 % méně než 1 hodinu denně. Rozdíly v čase tráveném na

počítači mezi dívkami a chlapci je následující: více než 1 hodinu denně průměrně na počítači

tráví 63 % chlapců a 32 % dívek, z toho pak touto aktivitou tráví více než 2 hodiny denně

19 % dívek a necelých 19 % chlapců. Naopak méně než 1 hodinu denně u počítače tráví 22 %

dívek a pouze 11 % chlapců. Z tohoto výsledku lze odvodit, že chlapci u počítače tráví více

času než dívky.

Tabulka č. 17: Rozbor otázky č. 4

Kolik hodin

průměrně trávíš na

sociálních sítích -

internetu?

dívky chlapci celkem

počet % počet % počet %

méně než 1 hodinu

denně 22 22,92 14 14,58 36 37,50

více než 1 hodinu

denně 15 15,63 13 13,54 28 29,17

více než 2 hodiny

denně 17 17,70 15 15,63 32 33,33

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Na sociálních sítích - internetu tráví průměrně více jak 1 hodinu denně 62 % respondentů, z

toho 33 % více než 2 hodiny denně a 37 % méně než 1 hodinu denně dotazovaných

48

respondentů. Rozdíly v čase tráveném na sociálních sítích a internetu mezi dívkami a chlapci

je následující: více než 1 hodinu denně průměrně na sociálních sítích - internetu tráví 33 %

dívek a 29 % chlapců, z toho pak touto aktivitou tráví více než 2 hodiny denně necelých 18 %

dívek a necelých 16 % chlapců. Naopak méně než 1 hodinu denně tráví na sociálních sítích -

internetu necelých 23 % dívek a pouze necelých 15 % chlapců. Z tohoto výsledku lze odvodit,

že dívky na sociálních sítích – internetu tráví více času než chlapci. Z porovnání obou výše

uvedených otázek lze konstatovat, že není velký % rozdíl mezi tráveným časem na počítači a

tráveným časem na sociálních sítích - internetu z celkového počtu dotazovaných respondentů.

Tabulka č. 18: Rozbor otázky č. 5

Jakým způsobem nejčastěji

trávíš svůj volný čas dívky chlapci celkem

počet % počet počet % počet

Navštěvuji kroužek 3 3,12 1 1,04 4 4,16

Jsem na počítači a na

internetu 15 15,63 12 12,50 27 28,13

Čtu knihy, časopisy 5 5,21 0 0,00 5 5,21

Poslouchám hudbu 6 6,25 2 2,08 8 8,33

Dívám se na televizi 2 2,08 1 1,04 3 3,12

Jsem venku s kamarády 10 10,42 11 11,46 21 21,88

Sportuji 9 9,37 10 10,42 19 19,79

S rodinou 4 4,17 5 5,21 9 9,38

Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100

Nejčastěji svůj volný čas tráví na počítači a internetu tato možnost byla vybrána ve 28 %

odpovědí, dále následuje zhruba s 22 % „jsem venku s kamarády“, poté s 19 % následuje

možnost „sportuji“. S rodinou nejčastěji tráví volný čas pouhých 9 % respondentů. Možnost

„poslouchám hudbu“ zvolilo 8 %, možnost „ čtu knihy, časopisy“ zvolilo 5 % a 4 % zvolilo

možnost „navštěvuji kroužek“. Možnost „dívám se na televizi“ zvolili 3 % respondentů.

Závěr k H5: Podle zjištěných údajů více než hodinu denně u počítače tráví průměrně

necelých 66 % respondentů. Údaje též prokazuje i skutečnost, že na sociální sítí – internetu

tráví průměrně více jak 1 hodinu denně 62 % respondentů. Co se týče, způsobu trávení

volného času na prvním místě s 28 % se umístila možnost „ jsem na počítači a na internetu“.

49

Závěr

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku trávení volného času žáků druhého

stupně základních škol v Hradci Králové. V úvodní části práce byl definován pojem volný

čas, v krátkosti popsána historie volného času, charakterizovány funkce volného času,

klasifikace i faktory ovlivňující volný čas. Dále bylo cílem této práce popsat činitele

ovlivňující volný čas a možnosti využití volného času.

Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak dnešní děti školního věku tráví svůj volný čas,

jakou úlohu v něm hrají rodiče nebo zda bývají ovlivňovány ve výběru způsobu jeho trávení.

Dílčí cíle práce se věnovali tématům vrstevníci, počítač, internet nebo sociální sítě. Součástí

práce, je rovněž zjistit zda žáci již měli osobní zkušenost s užíváním návykových látek.

Výzkumné šetření bylo zaměřeno na žáky 6. až 9. tříd základní školy. Šetření se

uskutečnilo na dvou základních školách v Hradci Králové prostřednictvím kvantitativně

orientovaného dotazníku.

Z údajů získaných výzkumným šetřením bylo zjištěno, že více jak třetina chlapců a

dívek 6. až 9. tříd někdy zkusili kouřit, pít alkohol, chodit za školu nebo brát drogu a ve svém

životě se setkali s jistou formou rizikového chování, ať již se jednalo o šikanu, agresivitu nebo

krádež.

Též bylo zjištěno, že většina žáků tráví více jak 1 hodinu denně na počítači – internetu

nebo sociálních sítích. Nejčastěji volný čas tráví na počítači, venku s kamarády nebo sportují.

Naopak volnočasové aktivity pasivního charakteru (poslech hudby, sledování televize) zvolilo

pouze malé množství respondentů.

I přes dnes hektický a stresující způsob života dospělých, rodiče většinou tráví s dětmi

více než 3 hodiny volného času týdně. Děti si s rodiči rozumějí, někteří dokonce velmi a

volný čas spolu pak převážně tráví o víkendu.

Dle výzkumu většina dětí z výzkumného souboru navštěvuje organizovanou zájmovou

činnost. Zájmovou činnost si převážně vybírají z důvodu podle toho, co je baví a zajímá. Více

jak polovina respondentů svůj volný čas nejčastěji tráví s kamarády.

S nabídkou volnočasových aktivit ve škole jsou žáci spokojení a usuzují, že nabídka v

Hradci Králové je dostačující. Toto se prokázalo i tím, že zájmovou činnost respondenti více

navštěvují mimo školu.

Na závěr bych ještě ráda zmínila, že i dnes stejně jako v minulosti má na volný čas vliv

především rodina, která učí dítě orientovat ve změti informací a nabídek. Rychlý rozvoj

techniky poskytuje značné možnosti, ze kterých je nezbytné si vybírat. Dnes mají děti ve

50

městech i na venkově většinou poměrně velké možnosti výběru volnočasových aktivit, ale

záleží na rodině, jakým směrem se budou děti ubírat, jaké kroužky jim rodiče doporučí a

zejména jak volné dny stráví.

51

Seznam použitých zdrojů

Literatura:

BAKALÁŘ, Eduard. Umění odpočívat. 1. Vydání. Praha: Práce, 1978, 208 s.

ISBN 24-103-78.

HÁJEK, Bedřich. et al. Děti, vedoucí a volný čas. Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT,

2004, 120 s. ISBN 80-8678-406-1.

HÁJEK, Bedřich; HOFBAUER, Břetislav; PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogické ovlivňování

volného času: současné trendy. 1 Vydání. Praha: Portál, 2008, 239 s. ISBN 978-807-

3674731.

HODÁŇ, Bohuslav; DOHNAL, Tomáš. Rekrologie, 1. Vydání. Olomouc: Hanex, 2005, 202 s.

ISBN 80-85783-48.

HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. 1. Vydání. Praha: Portál, 2004, 176 s.

ISBN 80-7178-927-5.

JŮVA, Vladimír. Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. 1. Vydání Brno:

Paido - edice pedagogické literatury, 2001, 118 s. ISBN 80-85931-95-8.

KOLEKTIV AUTORŮ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, 747 s.

ISBN 80-7184-310-5

KOŤA, Jaroslav. Sociální deviace a společenský řád. In JEDLIČKA, Richard. et al. Děti a

mládež v obtížných životních situacích. Praha: Themis, 2004, 475 s. ISBN 80-7312-038-0.

KRAUS, Blahoslav; Poláčková, Věra. Člověk – prostředí- výchova. 1 Vydání. Brno: Paido,

2001, 199 s. ISBN 80-7315-004-2.

LISÁ, Lidka; KŇOURKOVÁ, Marie. Vývoj dítěte a jeho úskalí, 1. Vydání. Praha: Avicenum, 1986,

274 s.

52

MALACH, Josef. Teorie a metodika výchovy, 1. Vydání. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě,

2004, 169 s. ISBN 80-7042-374-9.

MATĚJČEK, Zdeněk. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 4. Vydání. Praha: Portál, 2007, 143 s.

ISBN 978-80-7367-325-3.

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. Vydání. Praha: Turis,

2001, 98 s. ISBN 80-211-0372-8.

OPASCHOWSKI, Horst. Pädagogik der Freizeit. Grundlegung für Wissenschaft und Praxis.

Bad. Heilbrunn 1976, 195 s.

PÁVKOVÁ, Jiřina a kol. Pedagogika volného času. 1. Vydání. Praha: Portál, 1999, 232 s.

ISBN 80-7178-295-5.

PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. Aktualizované

vydání. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-7178-772-8.

PRŮCHA, Jan. Přehled Pedagogiky: Úvod do studia. 3. Aktualizované vydání. Praha: Portál,

2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-567-7.

SAK, Petr. Proměny české mládeže. 1 Vydání. Praha: Petrklíč, 2000, 296 s.

ISBN 80-7229-042-8.

SAK, Petr; SAKOVÁ, Karolína. Mládež na křižovatce. 1. Vydání. Praha: Svoboda servis,

2004, 240 s. ISBN 80-86320-33-2.

SPOUSTA, Vladimír. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. Vydání. Brno, Masarykova

univerzita, 1996, 37 s. ISBN 80-210-1274-9.

SPOUSTA, Vladimír. A kol. Teoretické základy výchovy ve volném čase. 1. Vydání. Brno:

Masarykova univerzita, 1994, 183 s. ISBN 80-210-1007-X.

SVOBODOVÁ, Eva. Obsah a formy předškolního vzdělávání. 1. Vydání. České Budějovice:

Jihočeská universita v českých Budějovicích, 2007, 75 s. ISBN 978-80-7040-940-4

53

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová Psychologie. 1. Vydání. Praha: Portál, 2000, 528 s.

ISBN 80-7178-308-0.

VÁŽANSKÝ, Mojmír; SMÉKAL, Vladimír. Základy pedagogiky volného času. 1. Vydání.

Brno: Paido, 1995, 176 s. ISBN 80-901737-9-9.

VESELÁ, Jana. Jak ve volném čase? Projekty her pro volný čas dětí a mládeže. 1. vydání.

Hradec Králové: Gaudeamus, 1997, 121 s. ISBN 80-7041-146-5.

WARNER, Penny. Jak lépe využít čas strávený s dětmi: Hry pro rodiče a dítě ve věku od 3 do

12 let. 1. vydání Praha: Portál. 2004, 224 s. ISBN 80-7041-146- 6

Internetové zdroje

http://www.adalbertinum.cz

http://www.barak.cz

http://www.brontosaurus.cz

http://www.ceskyzalesak.wz.cz

http://www.fbchk.cz

http://www.fcolympia.cz

http://www.gchk.cz

http://www.hk.ymca.cz

http://www.hklvi.cz

http://www.junak.cz

54

http://www.krasohk.cz

http://www.msmt.cz

http://www.oddilgreenhorns.cz

http://www.salinger.cz

http://www.sedmikraska.wz.cz

http://www.sokolhk.cz

http://www.spartak.cz

http://www.tabornici.cz

http://www.t-bass.cz

http://www.teniscentrumhk.cz

http://www.zus-habrmanova.cz

55

Seznam tabulek

Tab. č. 1 Zastoupení žáků podle pohlaví

Tab. č. 2 Zastoupení žáků podle ročníků

Tab. č. 3 Rozbor otázky č. 16

Tab. č. 4 Rozbor otázky č. 17

Tab. č. 5 Rozbor otázky č. 18

Tab. č. 6 Rozbor otázky č. 6

Tab. č. 7 Rozbor otázky č. 7

Tab. č. 8 Rozbor otázky č. 8

Tab. č. 9 Rozbor otázky č. 9

Tab. č. 10 Rozbor otázky č. 10

Tab. č. 11 Rozbor otázky č. 11

Tab. č. 12 Rozbor otázky č. 12

Tab. č. 13 Rozbor otázky č. 13

Tab. č. 14 Rozbor otázky č. 14

Tab. č. 15 Rozbor otázky č. 15

Tab. č. 16 Rozbor otázky č. 3

Tab. č. 17 Rozbor otázky č. 4

Tab. č. 18 Rozbor otázky č. 5

Seznam příloh

Příloha 1 Dotazník

Příloha 2 Ukázka vyplněného dotazníku

56

Příloha 1

Ahoj

obdržel (a) jsi dotazník, který je součástí bakalářské práce s názvem: „Způsob trávení

volného času žáků druhého stupně základních škol.“

Jsem studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové a pomocí tohoto dotazníku

se snažím zjistit u žáků 6., 7., 8. a 9. tříd základních škol jakým způsobem tráví svůj volný

čas.

Laskavě Tě prosím o pravdivé vyplnění tohoto krátkého dotazníku. Veškeré svěřené

informace jsou anonymní a slouží pouze pro potřeby výzkumného šetření. Své odpovědi na

otázky prosím zakroužkuj, chybějící doplň.

Děkuji za ochotu a věnovaný čas.

Stanislava Podloucká

1) Jsem:

a) dívka

b) chlapec

2) Do jaké třídy chodíš?

a) 6

b) 7

c) 8

d) 9

3) Kolik hodin průměrně trávíš u počítače?

a) méně než 1 hodinu denně

b) více než 1 hodinu denně

c)více než 2 hodiny denně

4) Kolik hodin průměrně trávíš na sociálních sítích - internetu?

a) méně než 1 hodinu denně

b) více než 1 hodinu denně

c)více než 2 hodiny denně

57

5) Jakým způsobem nejraději trávíš svůj volný čas?

a) navštěvuji kroužek

b) jsem na počítači a na internetu

c) čtu knihy, časopisy

d) poslouchám hudbu

e) dívám se na televizi

f) jsem venku s kamarády

g) sportuji

h) jsem s rodinou (rodiči, sourozenci, prarodiči …)

6) Kolik hodin volného času průměrně trávíš s rodiči?

a) méně než 3 hodiny týdně

b) více než 3 hodiny týdně

c) více než 5 hodin týdně

7) S rodiči si:

a) velmi rozumím

b) rozumím

c) spíše rozumím

d) spíše nerozumím

e) nerozumím

8) Kdy se zúčastňuješ společné aktivity s rodiči?

a) denně

b) pouze ve všedních dnech

c) pouze o víkendu

d) nikdy

9) Jsi spokojený (á) s nabídkou volnočasových aktivit (kroužků) na tvé škole?

a) spokojený (á)

b) nespokojený (á)

58

10) Myslíš si, že nabídka zájmových kroužků v Hradci Králové je dostačující?

a) ano

b) ne

11) Kde kroužek navštěvuješ?

a) ve škole

b) mimo školu

c) nenavštěvuji

12) Kolik zájmových kroužků navštěvuješ?

a) jeden

b) dva a více

c) žádný

13) Proč tento kroužek navštěvuješ?

a) kvůli kamarádům

b) chtěli to rodiče

c) abych se nenudil (a)

d) abych se něco naučil (a)

e) chtěl (a) jsem sama

14) Podle čeho se rozhoduješ, co budeš dělat ve volném čase?

a) podle toho co řeknou rodiče

b) podle toho co dělají spolužáci a kamarádi

c) podle toho co mě baví a zajímá

d) kombinace všech předešlých možností (rodiče, kamarádi, co mě baví)

15) Volný čas trávím nejčastěji:

a) s rodiči

b) sám (a)

c) s kamarády

59

16) Jak často nemáš ve svém volném čase co dělat (nudíš se)?

a) denně

b) několikrát týdně

c) 1 x za týden

d) párkrát za měsíc

17)Setkal (a) jsi se již s nějakou formou rizikového chování na Vaší škole? (šikana,

kouření, pití alkoholu, agresivita, krádež aj.)

a) ano

b) ne

18)Zkoušel (a) jsi už někdy (kouřit, pít alkohol, chodit za školu, drogu):

a) ano

b) ne

60

Příloha

2

61

62

63