ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO … · Web viewDne 12. 10. 2015 došlo v Praze k podpisu Memoranda o porozumění k regionální spolupráci v oblasti inovací a startupů

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015

1

2015

ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPOŘE V ROCE 2015

ODBOR PODPORY MSP


OBSAH1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ..................................................................................................................4

1.1 Malé a střední podniky v datech.............................................................................................42 FAKTA A ČÍSLA................................................................................................................................6

2.1 Metodika zpracování dat........................................................................................................62.2 Definice malého a středního podnikatele...............................................................................62.3 Živnostenské podnikání..........................................................................................................72.4 Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR........................................................................7

2.4.1 Porovnání vývoje počtu OSVČ.........................................................................................8

2.5 Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích.............................................................92.6 Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků................................................10

2.6.1 Výkony MSP..................................................................................................................10

2.6.2 Přidaná hodnota...........................................................................................................10

2.6.3 Mzdy.............................................................................................................................11

2.6.4 Investice........................................................................................................................11

2.7 Zahraniční obchod................................................................................................................122.8 Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE...................................................13

2.8.1 Průmysl (sekce B + C + D + E)........................................................................................13

2.8.2 Stavebnictví (sekce F)....................................................................................................14

2.8.3 Obchod (sekce G)..........................................................................................................14

2.8.4 Tržní služby (sekce L, S).................................................................................................15

3 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ.........................................................................................................163.1 Snižování administrativní zátěže podnikatelů.......................................................................163.2 Hodnocení dopadů regulace.................................................................................................173.3 Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2015....................183.4 Zákon o významné tržní síle..................................................................................................183.5 Podnikatelská rada...............................................................................................................193.6 Aktuální stav startupové scény.............................................................................................19

3.6.1 Projekt Czech Accelerator.............................................................................................20

3.6.2 Projekt CzechEkoSystem...............................................................................................22

3.6.3 Propagace startupového ekosystému...........................................................................24

3.6.4 Spolupráce V4...............................................................................................................24

3.7 Finanční nástroje..................................................................................................................253.8 Technické vzdělávání............................................................................................................26

4 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ.............................................................274.1 Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu.........................................................27

4.1.1 Operační program Podnikání a inovace (OPPI).............................................................27

4.1.2 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).................31

4.1.3 Národní program EFEKT................................................................................................34

2


4.1.4 Příprava programu ENERG............................................................................................36

4.2 Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí.......................................................374.2.1 Aktivní politika zaměstnanosti......................................................................................37

4.3 Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce 2015.................384.3.1 Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů................................................38

4.3.2 Projekty zahraniční rozvojové spolupráce....................................................................39

4.3.3 Program OECD „Eurasia“..............................................................................................41

4.4 Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy........................................414.4.1 Program KONTAKT II.....................................................................................................41

4.4.2 Program EUREKA..........................................................................................................42

4.4.3 Program EUROSTARS a EUROSTARS-2..........................................................................43

4.4.4 Podpora výzkumu a vývoje – GESHER/MOST................................................................43

4.4.5 Společná technologická iniciativa ECSEL.......................................................................44

4.5 Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj...............................................................444.5.1 Národní program podpory cestovního ruchu...............................................................44

4.5.2 Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje...........................................................................................................45

4.6 Programy podpory Ministerstva zemědelství.......................................................................464.6.1 Program rozvoje venkova ČR........................................................................................46

4.7 Programy podpory Technologické agentury.........................................................................494.7.1 Program TA – ALFA.......................................................................................................49

4.7.2 Program TB – BETA.......................................................................................................50

4.7.3 Program TE – Centra kompetence................................................................................51

4.7.4 Program TD – OMEGA..................................................................................................52

4.7.5 Program TF – DELTA......................................................................................................54

4.7.6 Program TG – GAMA.....................................................................................................54

4.7.7 Program TH – EPSILON..................................................................................................54

4.8 Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita.................................................574.8.1 Podpora inovativních MSP............................................................................................57

4.8.2 Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů.....................58

4.8.3 Horizont 2020...............................................................................................................58

5 EXPORTNÍ POLITIKA......................................................................................................................595.1 Podpora exportu...................................................................................................................595.2 Proexportní podpora malých a středních podniků...............................................................605.3 Exportní vzdělávání...............................................................................................................61

3


5.4 Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou................625.5 Veletrhy a výstavy.................................................................................................................635.6 Program Design pro konkurenceschopnost..........................................................................645.7 Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade)...................................................645.8 Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu.............................................................645.9 Kontaktní informační místa pro podnikatele........................................................................655.10 Malé a střední podniky a Evropská unie...............................................................................67

6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR...............................................................................686.1 Jihočeský kraj........................................................................................................................696.2 Jihomoravský kraj.................................................................................................................706.3 Karlovarský kraj....................................................................................................................726.4 Kraj Vysočina........................................................................................................................736.5 Královéhradecký kraj............................................................................................................746.6 Liberecký kraj........................................................................................................................746.7 Moravskoslezský kraj............................................................................................................756.8 Olomoucký kraj.....................................................................................................................766.9 Pardubický kraj.....................................................................................................................776.10 Plzeňský kraj.........................................................................................................................776.11 Středočeský kraj...................................................................................................................786.12 Ústecký kraj..........................................................................................................................796.13 Zlínský kraj............................................................................................................................80

7 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST..........................818 ZÁVĚR...........................................................................................................................................84SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................................................88PŘÍLOHY................................................................................................................................................91

Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce 2015..........................................................................91Příloha č. 2: Podíl jednotlivých odvětví na vývozu v roce 2015 (%)..................................................92Příloha č. 3: Podíl jednotlivých odvětví na dovozu v roce 2015 (%)..................................................92Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPI..............................................................................93Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI.................................................................................97Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR.............................................................98

4


1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

1.1 Malé a střední podniky v datech

• Podnikatelskou činnost k 31. 12. 2015 v ČR vykonávalo (dle ČSÚ) celkem 1 139 330 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 881 813 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 257 515. Celkově u právnických a fyzických osob došlo k nárůstu o 14 950 podniků oproti roku 2014.

• Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2015 byl 99,83%. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2015 činil 54,12% a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2015 činil 58,90%.

• Podíl OSVČ vykonávajících hlavní činnost na celkovém počtu OSVČ činil 59,28% a podíl OSVČ vykonávajících vedlejší činnost na celkovém počtu OSVČ činil tedy 40,72% (k 31. 12. 2015). Od roku 2011 dochází k poklesu počtu OSVČ, kteří vykonávají hlavní činnost. Od roku 2010 přibývá počet OSVČ, kteří vykonávají vedlejší činnost.

• V rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. 12. 2015 rozhodnuto o podporách malým a středním podnikatelům (bez převodů do úvěrového a záručního fondu) ve výši 71,91 mld. Kč. V dotačním programu bylo autorizováno k proplacení 66,52 mld. Kč.

• Celkem bylo v roce 2015 v rámci programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu podpořeno 49 projektů předložených malými a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané malými a středními podniky, činila 173 mil. Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu všech 103 projektů v programu TIP v roce 2015 činila 361 mil. Kč.

• V současné době poskytuje TA ČR státní podporu na projekty výzkumu a vývoje v 7 programech (ALFA, BETA, OMEGA, Centra kompetence, DELTA, GAMA, EPSILON). V roce 2015 byly řešeny projekty ze starších veřejných soutěží a vyhlášeny nové v programech BETA, OMEGA, GAMA a DELTA.

• Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo v roce 2015 v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce České republiky 9,66 mld. Kč, z toho 9,022 mld. Kč bylo financováno z Evropského sociálního fondu. V rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb) bylo vyčerpáno 11,82 mil. Kč.

• Zastupitelské úřady realizovaly v roce 2015 celkem 83 projektů ekonomické diplomacie s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí ve výši 8,9 mil. Kč. Česká rozvojová agentura (ČRA) pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či stavebních prací v rámci dvoustranných projektů v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V roce 2015 se realizovalo 101 veřejných zakázek v celkovém objemu 164,2 mil. Kč.

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo v roce 2015 v rámci programu KONTAKT II malým a středním podnikům účelovou podporu 7,605 mil. Kč na řešení mezinárodních projektů. V rámci programu EUREKA CZ poskytlo MŠMT v rámci účelové podpory 125,927 mil. Kč. V rámci

5


programu EUROSTARS a EUROSTARS-2 byly v roce 2015 malým a středním podnikům poskytnuty finanční prostředky na řešení projektů EUROSTARS, tj. osmé a desáté výzvy celkem ve výši 14 978 tis. Kč a dále v první, druhé a třetí výzvě EUROSTARS-2 bylo vyplaceno 4 666 tis. Kč.

• Ministerstvo pro místní rozvoj přidělilo v roce 2015 prostřednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu dotace 35 projektům malých a středních podniků v celkové výši 50,106 mil. Kč.

• Ministerstvo zemědělství podpořilo v rámci svých dotačních programů celkem 726 projektů, částkou 1,7 mld. Kč

• Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 až 2020, která byla přijata usnesením vlády ČR č. 923 dne 12. 12. 2012, představuje zásadní strategický dokument pro oblast podnikání. V návaznosti na tuto koncepci byl připraven Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2016, který je souborem opatření reagujících na současnou situaci malých a středních podnikatelů v České republice.

6


2 FAKTA A ČÍSLA

2.1 Metodika zpracování dat

Převážná část ekonomických dat pro Zprávu byla získána z Českého statistického úřadu, hodnoty z oblasti výše podpor z jednotlivých ministerstev a zprostředkujících institucí. Hodnoty za rok 2014 jsou ucelené, data za rok 2015 jsou v předběžných číslech. Metodika ČSÚ pracuje s rozdělením podniků na malé a střední výhradně podle počtu zaměstnaných osob.

2.2 Definice malého a středního podnikatele

Definice malého a středního podniku používaná v EU vychází z přílohy č. 1 Nařízení komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Mezi základní kritéria pro posouzení velikosti podnikatele patří počet zaměstnanců, velikost ročního obratu nebo bilanční suma roční rozvahy (velikosti aktiv/majetku) dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, od zdaňovacího období počínaje 1. 1. 2011 poplatník podává řádné daňové přiznání.

1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.

2. V rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3. V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Údaje o počtu zaměstnanců, hodnotě aktiv/majetku a výši obratu/příjmů zjišťují: Podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené

podpisovým záznamem statutárního orgánu účetní jednotky, resp. podpisovým záznamem účetní jednotky, za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána žádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené účetní období“).

Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána žádost o podporu. Drobný, malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty počtu zaměstnanců, ročního obratu/příjmů a aktiv/majetku vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období.

7


Dalšími kritérii, která jsou brána v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jsou druhy podniků. Jedná se především o „Nezávislé podniky“ a „Partnerské podniky“. Podrobnou definici naleznete v článku 3, přílohy č. 1 Nařízení EK č. 651/2014 ze dne 17. června 2014.

2.3 Živnostenské podnikání

V České republice bylo k 31. 12. 2015 evidováno celkem 3 556 358 živnostenských oprávnění, což představuje oproti roku 2014 nárůst o 80 546 živnostenských oprávnění, tj. o 2,32%.

Statistické údaje týkající se počtu živnostenských oprávnění a podnikatelů s živnostenským oprávněním jsou publikovány na internetových stránkách www.rzp.cz/statistikySbj.html, příp. je možno poskytnout další statistické údaje zpracovávané pro potřeby Českého statistického úřadu.

2.4 Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR

Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Podle údajů Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2015 v České republice celkem 1 139 330 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 881 813 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 257 515.

Podíl malých a středních podniků (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem) na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2015 byl 99,83%.

8

2010 2011 2012 2013 2014 20150

200,000

400,000

600,000

800,000

1,000,000

1,200,000

1,400,000

256,

876

272,

204

228,

564

236,

840

246,

861

257,

515

850,

032

865,

235

914,

654

887,

854

877,

519

881,

813

1,10

6,90

8

1,13

7,43

9

1,14

3,21

8

1,12

4,69

4

1,12

4,38

0

1,13

9,33

0

1,108,736 1,139,267 1,144,943 1,126,305 1,126,153 1,141,245

Počet MSP - právnické osobyPočet MSP - fyzické osobyPočet MSP - celkemPočet podniků celkem (bez ohledu na velikost subjektu)

http://www.rzp.cz/statistikySbj.html


2.4.1 Porovnání vývoje počtu OSVČ

Na konci roku 2015 evidovala ČSSZ celkem 975 952 OSVČ. O rok dříve jich bylo o cca 4 tisíce méně. Nejvyšší množství OSVČ registrovala ČSSZ na konci roku 2011, kdy jich v ČR bylo více než 1 milion. Výraznou změnu na celkovém počtu OSVČ v letech 2011–2014 způsobil pokles OSVČ vykonávajících hlavní činnost. Ještě na konci roku 2011 jich ČSSZ evidovala téměř 650 tisíc, na konci roku 2014 jich však bylo pouze 586 tisíc. Jejich počet tak klesl v letech 2011–2014 o takřka 10%.

Tabulka č. 1: Počest OSVČ v letech 2010–2015

Hlavní činnost Vedlejší činnost CelkemK 31. 12. 2015 578 544 397 408 975 952K 31. 12. 2014 586 112 386 244 972 356 K 31. 12. 2013 602 395 374 833 977 228 K 31. 12. 2012 627 596 366 492 994 088 K 31. 12. 2011 649 990 351 774 1 001 764 K 31. 12. 2010 640 406 336 663 977 069

Zdroj: ČSSZ

Od roku 2011 dochází k poklesu počtu OSVČ, kteří vykonávají hlavní činnost. Od roku 2010 přibývá počet OSVČ, kteří vykonávají vedlejší činnost. Lze usuzovat, že vykonávání hlavní činnosti přestává být atraktivní a vykonávání vedlejší

činnosti se naopak stává zajímavějším. Lze usuzovat, že vykonávání vedlejší činnosti je stále významnějším doplňkovým příjmem pro

zaměstnance.

2.5 Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích

Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP1 v ČR v letech 2010–2015

1 MSP = dle ČSÚ právnické osoby s počtem zaměstnanců 0-249; tato definice se vztahuje ke všem kapitolám Zprávy.

9

Celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků se v roce 2015 zvýšil oproti roku 2014 o 30 tisíc, o 1,68%, na celkových 1814 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v roce 2015 činil 58,90%, což představuje pokles oproti roku 2014.2010 2011 2012 2013 2014 2015

0

500

1,000

1,500

2,000

2,500

3,000

3,500

1,833 1,820 1,875 1,832 1,784 1,814

3,026 3,038 3,037 2,998 3,004 3,080

Počet zaměstnanců MSP (v tis.)

Celkový počet zaměstnanců v podnicích bez ohledu na velikost subjektu (v tis.)


Zdroj: ČSÚ

2.6 Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků

2.6.1 Výkony MSP

Graf č. 3: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

2.6.2 Přidaná hodnota

Graf č. 4: Vývoj přidané hodnoty MSP v ČR v letech 2010–2015

10

V roce 2015 vytvořily malé a střední podniky účetní přidanou hodnotu v objemu 1 541 964 mil. Kč, oproti roku 2014 se jedná o nárůst 107 759 mil. Kč. Podíl malých a středních podniků na celkové přidané hodnotě podnikatelské sféry v roce 2015 dosáhl 54,12%, což představuje pokles oproti roku 2014 o 1,01 procentního bodu.

V roce 2015 vytvořily malé a střední podniky výkony ve výši 4 517 916 mil. Kč, což je oproti roku 2014 zvýšení o 136 399 mil Kč (o 3,1%). Podíl malých a středních podniků na celkových výkonech podnikatelské sféry v roce 2015 dosáhl 49,02%, což představuje oproti roku 2014 pokles o 0,36 procentního bodu.

2010 2011 2012 2013 2014 20150

1,000,000

2,000,000

3,000,000

4,000,000

5,000,000

6,000,000

7,000,000

8,000,000

9,000,000

10,000,000

4,10

3,53

7

4,15

1,37

9

4,21

8,20

3

4,36

9,60

4

4,38

1,51

7

4,51

7,91

6

7,930,3658,359,308 8,435,390 8,404,048

8,872,936 9,217,286

Výkony MSP (mil. Kč)Výkony celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil Kč.)


Zdroj: ČSÚ

2.6.3 Mzdy

Graf č. 5: Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Průměrná měsíční mzda v malých a středních podnicích dosáhla v roce 2015 výše 22 708 Kč a oproti roku 2014 tak došlo k jejímu zvýšení o 847 Kč, o 3,8%. Průměrná mzda byla u malých a středních podniků v roce 2015 nižší o 11,56% v porovnání s průměrem podnikatelské sféry, který byl – podle výpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu z údajů ČSÚ – 25 676 Kč.

11

2010 2011 2012 2013 2014 20150

500,000

1,000,000

1,500,000

2,000,000

2,500,000

3,000,000

1,31

4,83

1

1,34

4,58

1

1,39

5,12

8

1,35

6,90

2

1,43

4,20

5

1,54

1,96

4

2,424,509 2,489,155 2,485,123 2,504,4192,700,222

2,849,261

Účetní přidaná hodnota MSP (mil. Kč)

Účetní přidaná hodnota celkem bez ohledu na ve-likost subjektu (mil. Kč)

2010 2011 2012 2013 2014 20150

100,000

200,000

300,000

400,000

500,000

600,000

700,000

800,000

900,000

1,000,000

457,

790

462,

909

484,

485

472,

039

468,

002

494,

317

841,655 867,201 885,306 871,826 893,148948,981

Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) MSP (v mil. Kč)Celkové mzdové náklady (bez OON) bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč)


2.6.4 Investice

Graf č. 6: Vývoj investic MSP v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

2.7 Zahraniční obchod

Graf č. 7: Porovnání MSP a ČR vývoje zahraničního obchodu v letech 2013–2015

12

Investice malých a středních podniků v roce 2015 dosáhly 391 571 mil. Kč, což je o 4835 mil. Kč méně než v roce 2014, o 1,22%. Podíl malých a středních podniků na investicích podnikatelské sféry v roce 2015 dosáhl 59,85%, což představuje zvýšení o 2,10 procentního bodu oproti roku 2014.

2010 2011 2012 2013 2014 20150

100,000200,000300,000400,000500,000600,000700,000800,000

386,

851

380,

212

353,

123

370,

518

396,

406

391,

571

607,265 635,223 624,845 629,828686,468 654,203

Investice MSP (v mil. Kč)Investice celkem bez ohledu na velikost subjektu )v mil. Kč)


Zdroj: ČSÚ

Ze statistických údajů vyplývá, že podíl malých a středních podniků (MSP) na přímém vývozu zboží je nižší než u velkých podniků. Přímý vývoz vypovídá o přímém obchodu českých podniků (rezidentů) se zahraničím, tj. případy, kdy české subjekty přímo zasílají zboží přes hranice svým zahraničním obchodním partnerům. Tento podíl MSP osciluje kolem jedné třetiny celkového vývozu (graf č. 7). Charakterem své produkce však MSP často vystupují jako subdodavatelé velkých podniků, takže pokud velké podniky vyvážejí, vstupují subdodávky MSP do statistiky zahraničního obchodu jako vývoz velkých podniků.

Vypovídací schopnost dostupných dat statistiky zahraničního obchodu o podílu MSP na vývozu je částečně omezena tím, že část vývozu (v grafech označována jako Nepřímý obchod) nelze přiřadit konkrétnímu vývozci. Důvodem je možnost zahraničních subjektů (nerezidentů) nakupovat a prodávat zboží přímo na českém trhu, vyplývající z pravidel volného obchodu v rámci EU.

Protože údaje o obchodech nerezidentů na českém trhu nelze získat z přeshraniční statistiky zahraničního obchodu (dále ZO), bylo k výpočtu podílu MSP nově využito národního pojetí statistiky zahraničního obchodu, které v prostředí jednotného trhu EU lépe vystihuje vývozní výkonnost české ekonomiky.

Další určitou nepřesností v podílu MSP na ZO i na ostatních ukazatelích bylo započítávání údajů za holdingy, které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP, ale vykazují údaje za

13

Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz2013 2014 2015

0

500,000,000

1,000,000,000

1,500,000,000

2,000,000,000

2,500,000,000

3,000,000,000

3,500,000,000

4,000,000,000

927,

298,

136

1,22

4,33

9,34

2

1,00

2,58

7,38

0

1,27

2,55

6,53

6

1,03

6,05

2,53

2

1,31

0,60

1,58

8

1,49

3,80

4,02

1

1,12

6,18

6,59

4

1,70

6,57

8,45

2

1,32

6,50

7,05

4

1,83

4,64

3,19

2

1,45

2,86

7,74

2

2,784,680,157

3,156,466,0273,335,174,102

2,677,029,936

3,004,161,3203,196,130,750

MSP Velké podnikyNepřímý zahraniční obchod Celé národní hospodářství - VývozCelé národní hospodářství - Dovoz

v tis. Kč


své podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků. Rovněž tato skutečnost byla v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna.

2.8 Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE

2.8.1 Průmysl (sekce B + C + D + E)

Graf č. 8: Vývoj přidané hodnoty MSP v průmyslu v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená MSP v průmyslu v roce 2015 dosáhla 468 132 mil. Kč, oproti roku 2014 se zvýšila o 18 891 mil. Kč, o 4,21%. Mzdy (bez ostatních osobních nákladů; dále OON) v malých a středních podnicích v průmyslu vzrostly oproti roku 2014 o 7151 mil. Kč, o 4,59%, na 162 780 mil. Kč. Průměrná měsíční mzda vzrostla oproti roku 2014 o 747 Kč, o 3,35%, na 23 031 Kč. Investice (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) MSP v průmyslu vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o 376 mil. Kč, o 0,35%, na 108 315 mil. Kč.

2.8.2 Stavebnictví (sekce F)

Graf č. 9: Vývoj přidané hodnoty MSP ve stavebnictví v letech 2010–2015

14

Počet ekonomicky aktivních MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostl oproti roku 2014 o 761 subjektů, o 0,45%, na 170 914 subjektů. V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky 177 tis. zaměstnanců, oproti roku 2014 tento počet klesl o 1 tis. osob, o 0,56%. Výkony MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostly oproti roku 2014 o 30 747 mil. Kč, o 6,02%, dosáhly 541 282 mil. Kč.

Počet ekonomicky aktivních MSP v průmyslu se v roce 2015 zvýšil oproti roku 2014 o 5737 podniků, o 3,17%, na celkových 186 889 aktivních subjektů. V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky v ČR 589 tis. zaměstnanců, oproti toku 2014 se tento počet zvýšil o 7 tis. osob, o 1,0%. Výkony MSP v průmyslu v roce 2015 dosáhly 1 685 783 mil. Kč, oproti roku 2014 je to nárůst o 6 526 mil. Kč, o 0,39%. 39%.oproti roku 2013 o 53 330 mil. Kč.

2010 2011 2012 2013 2014 2015110,000

115,000

120,000

125,000

130,000

135,000

140,000

131,

683

130,

700

124,

392

119,

719

123,

626 13

6,65

3

2010 2011 2012 2013 2014 20150

50,000

100,000

150,000

200,000

250,000

300,000

350,000

400,000

450,000

500,000

383,

863

397,

269

419,

254

416,

889

449,

241

468,

132


Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o 13 027 mil. Kč, o 10,54%, na 136 653 mil. Kč. Mzdy (bez OON) v MSP ve stavebnictví vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o 1 676 mil. Kč, o 3,92%, na 44 386 mil. Kč. V roce 2015 vzrostla i průměrná měsíční mzda, o 902 Kč, o 4,51%, na 20 897 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostly proti roku 2014 o 2 719 mil. Kč, o 10,45%, na 28 741 mil. Kč.

2.8.3 Obchod (sekce G)

Graf č. 10: Vývoj přidané hodnoty MSP v obchodě v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená v MSP v obchodu v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o 18 997 mil. Kč, o 7,6%. Mzdové prostředky (bez OON) u MSP v obchodu se v roce 2015 zvýšily oproti roku 2014 o 3184 mil. Kč, o 3,4%, na 96 918 mil. Kč. V roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 i průměrná měsíční mzda, a to o 903 Kč, o na 23 748 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP v obchodu vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o 1 116 mil. Kč, o 2,14%. Celkový objem investic MSP v obchodě v roce 2015 byl 53 152 mil. Kč.

2.8.4 Tržní služby (sekce L, S)

Graf č. 11: Vývoj přidané hodnoty MSP ve službách v letech 2010–2015

15

Počet ekonomicky aktivních MSP ve službách v roce 2015 vzrostl oproti roku 2014 o 7147 podniků, o 1,95%, na 373 716 aktivních subjektů. V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky 363 tis. zaměstnanců, oproti roku 2014 tento počet vzrostl o 12 tis. osob, o 3,42%. Výkony MSP ve službách v roce 2015 vzrostly oproti roku 2014 o 28 198 mil. Kč, o 3,28%, na 887 322 mil. Kč.

Počet ekonomicky aktivních MSP v obchodu v roce 2015 klesl oproti roku 2014 o 372 subjektů, o 0,15%, na 243 707 aktivních subjektů. V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky 344 tis. zaměstnanců, oproti roku 2014 tento počet klesl o 2 tis. osob, o 0,58%. Výkony MSP v obchodu v roce 2015 vzrostly oproti roku 2014 o 20255 mil. Kč, o 3,4%, na 615 199 mil. Kč.2010 2011 2012 2013 2014 2015

210,000

220,000

230,000

240,000

250,000

260,000

270,000

280,000

236,

631

237,

649

235,

058

233,

644

249,

728 26

8,72

5


Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená v MSP ve službách v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o 20 368 mil. Kč, o 5,64%. Mzdové prostředky (bez OON) v sektoru MSP v tržních službách vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o 5 487 mil. Kč, o 5,9%, na 98 664 mil. Kč. V roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 i průměrná měsíční mzda, a to o 529 Kč, o 2,4%, na 22 650 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP ve službách se snížily v roce 2015 oproti roku 2014 o 19 855 mil. Kč, tj. o 14,1%, na 121 174 mil. Kč.

16

2010 2011 2012 2013 2014 20150

50,000

100,000

150,000

200,000

250,000

300,000

350,000

400,000

450,000

316,

299

327,

836

333,

299

338,

450

361,

121

381,

489


3 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ

3.1 Snižování administrativní zátěže podnikatelů

Snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám vlád ČR.

Výchozím bodem bylo usnesení vlády č. 421 ze dne 13. dubna 2005, o snižování administrativní zátěže podnikatelů. V roce 2008 přijala Česká republika usnesením vlády č. 446 ze dne 21. dubna 2008 Plán snižování administrativní zátěže s cílem snížit administrativní zátěž podnikatelů o 20% do konce roku 2010 (dále jen Plán).

Následně byl, usnesením vlády č. 308 ze dne 27. dubna 2010, zvýšen původní cíl na 25% a současně bylo jeho plnění posunuto do konce roku 2012.

Plán byl realizován a ukončen ke dni 31. 12. 2012. Ze Zprávy o jeho plnění, schválené usnesením vlády č. 595 ze dne 9. srpna 2013, vyplývá, že změny v právních předpisech realizované k 31. 12. 2012 odpovídaly úspoře pro podnikatele ve výši 17,2 mld. Kč ročně, tj. snížení o 23,36% z celkové zátěže naměřené v roce 2005. Rozdíl ve výši necelých 2% oproti plánu demonstrují opatření, která se nepodařilo vyčíslit z důvodu neexistence statistických údajů nebo základního měření z roku 2005. Plán byl splněn.

V závěru roku 2010 vláda ČR schválila usnesením vlády č. 861 ze dne 1. prosince 2010 postup, jakým bude provedeno měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů (dále jen "projekt Přeměření"). Cílem projektu Přeměření bylo identifikovat informační povinnosti ve 12 oblastech, u kterých byly předpokládány nejzřetelnější výsledky a dosažení největších úspor pro podnikatele (např. vstup do podnikání, obchodní právo, vydávání povolení), a určit povinnosti vnímané podnikateli jako iritující. Aktivity v problematice administrativní zátěže podnikatelů tak byly více přiblíženy podnikatelům.

Realizace projektu Přeměření byla zahájena v roce 2011, kdy byly zjištěny počty informačních povinností ve sledovaných oblastech. Rovněž byl u podnikatelů proveden výzkum časové náročnosti administrativních činností a zjištěny iritující povinnosti. První dílčí informace a výstupy projektu Přeměření byly součástí Zprávy o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do 31. 12. 2011. S daty zjištěnými v průběhu roku 2011 a 2012 bylo dále pracováno. V roce 2013 byly vypracovány Prováděcí pokyny k Metodice měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů, jimiž byl zpřesněn standardní nákladový model (Standard Cost Model – SCM) pro výpočet administrativní zátěže podnikatelů plynoucí z právních předpisů. Práce na projektu byly ukončeny dle harmonogramu.

Z provedeného výpočtu administrativní zátěže podnikatelů k 31. 12. 2013 vyplynulo, že administrativní zátěž podnikatelů byla snížena o 21,1 mld. Kč, tj. snížení o 24,39% oproti roku 2005 (počítáno v cenách roku 2013), což v cenách roku 2005 představuje snížení administrativní zátěže podnikatelů o 36,82%.

17


Na základě výstupů vyplývajících ze Zprávy o plnění Plánu a ze Zprávy o projektu Přeměření odsouhlasila vláda ČR (usnesení vlády č. 595 ze dne 9. srpna 2013) počínaje rokem 2013 53 opatření vedoucích ke snížení zátěže kladené na podnikatele. Zároveň byly stanoveny dlouhodobé cíle, které zahrnovaly odstranění celkem 60 opatření do konce roku 2015 a provedení dalšího přeměření administrativní zátěže podnikatelů v roce 2016, čímž by mělo být možné posoudit pokrok oproti roku 2013. Ještě v roce 2013 se resortům podařilo 34 opatření splnit a zároveň byla navržena další nová opatření.

V průběhu roku 2014 se podařilo splnit 52 opatření a resorty i nadále přijímaly další nová opatření. Počet sledovaných opatření od roku 2013 se tak zvýšil na 78.

Vládě byla předložena Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2015. Lze konstatovat, že stanovený cíl, snížit zátěž při podnikání 60 opatřeními, byl splněn. V nadcházejícím období se budou resorty zabývat zbývajícími opatření.

Na základě usnesení vlády č. 543 ze dne 9. července 2014 byla v roce 2014 pro zintenzivnění prací na redukci zátěže podnikatelů opětovně zřízena Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů ("Expertní skupina"). Jejími členy jsou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Sdružení podnikatelů a živnostníků, Unie středního stavu, Asociace soukromého zemědělství, Strana soukromníků ČR a zástupce z vysoké školy.

Hlavním úkolem Expertní skupiny, která se schází zpravidla čtvrtletně, je posuzování a práce s návrhy s pozitivními dopady na podnikatelské prostředí, zejména v oblasti redukce administrativy. Od svého vzniku se Expertní skupina zabývala více jak 100 tématy, přičemž od svého znovuzřízení si k řešení vybrala 30 témat zaměřených na snižování administrativní zátěže podnikatelů. V průběhu roku 2014 byla vyřešena 3 témata. V roce 2015 se Expertní skupina zabývala 13 tématy, z nichž se podařilo vyřešit další 3. Činnost Expertní skupiny bude do budoucna podpořena nově zřizovanými "antibyrokratickými komisemi" na jednotlivých resortech, jejichž zřízení vyplývá z Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti – Aktualizace pro rok 2016, schváleného usnesením vlády č. 64 ze dne 25. ledna 2016.

3.2 Hodnocení dopadů regulace

Při vytváření podmínek pro podnikání chce ČR jít především cestou kvalitních právních předpisů. Proto je věnována mimořádná pozornost předpokládanému hospodářskému a finančnímu dopadu každé navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí. Jako efektivní nástroj k tomu slouží hodnocení dopadů regulace tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), což je povinnost předkladatele zhodnotit dopad budoucí regulace, a to již ve fázi plánování. Dále je nezbytné po určitém čase každý existující právní předpis podrobit přezkumu z hlediska účinnosti a naplňování daných cílů.

18


Vyhodnocení účinnosti právního předpisu musí být prováděno vždy ve spolupráci s dotčenými subjekty.

Dne 8. července 2015 byl předložen návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace RIA, a to na základě usnesení vlády č. 542 k podnětu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů ke sjednocení způsobu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů. Kromě uvedeného bylo dále cílem předloženého materiálu uvést Obecné zásady do souladu s legislativními pravidly vlády včetně nově navrhovaných změn, nově zavést povinnost hodnotit korupční rizika, zpřesnit rozhodovací proces o provedení RIA.

Usnesení vlády ČR ze dne 3. února 2016 č. 76 o změně Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) uložilo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů zajistit dodržování postupů vyplývajících z tohoto usnesení. Organizační zajištění provádění RIA je plně v kompetenci orgánů státní správy.

3.3 Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2015

Změny legislativy související s živnostenským podnikáním, které byly přijaty v roce 2015, jsou obsaženy v příloze (Příloha č. 1 - Legislativní změny přijaté v roce 2015).

3.4 Zákon o významné tržní síle

Na problematiku nekalých obchodních praktik mezi podniky (dodavateli a odběrateli při dodávkách zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům) zaměřila v poslední době svoji pozornost i Evropská komise. Nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, který začal vyvstávat již v průběhu 90. let minulého století. Podle informací od dodavatelů dochází k situacím, kdy za své zboží dostávají zaplaceno se zpožděním nebo, při započtení všech nákladů na požadované poplatky, prodávají v podstatě bez marží, na úrovni nákladových cen. Institutem významné tržní síly se u nás zabývá „zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb.“, který byl Parlamentem schválen jako poslanecký návrh (sněmovní tisk č. 431) a stále platil od 1. února 2010. Od počátku nabytí jeho účinnosti byl předmětem kritiky jak podnikatelů, tak i odborníků. V souvislosti s řešením uvedené problematiky vždy existovala a bude existovat řada rozdílných přístupů.

Novela zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami některých obchodních řetězců, vstoupila v účinnost dne 6. března 2016. Obchodníci mají tři měsíce na to, aby uvedli do souladu s novou legislativou všechny své smlouvy.

Zákon mimo jiné vyžaduje dodržování 30denní doby splatnosti faktur mezi odběratelem a dodavatelem. Znemožňuje také přenášet na dodavatele obchodní rizika a náklady obchodního řetězce. Rozsáhlé přílohy byly zrušeny a nahrazeny souborem devíti deliktů, resp. nekalých praktik. Novela dále zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to

19


takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje.

3.5 Podnikatelská rada

Významnou platformou spolupráce státní správy se soukromým sektorem a se zástupci zaměstnanců je Podnikatelská rada – poradní orgán MPO meziresortního charakteru v oblasti podpory podnikatelského prostředí, kde jsou pravidelně diskutovány aktuální otázky z oblasti podnikání. Nejvyšší orgán Podnikatelské rady, jejímž předsedou je ministr průmyslu a obchodu, tvoří plénum, které má 13 zástupců státní správy, 15 zástupců soukromého sektoru a 1 zástupce má v plénu i Českomoravská konfederace odborových svazů. K aktuálním tématům jsou na zasedání Podnikatelské rady pravidelně zvány i další subjekty veřejného a soukromého sektoru.

V průběhu roku 2015 se uskutečnila dvě zasedání pléna Podnikatelské rady, na kterých byla diskutována témata: Evropské fondy, Výsledky České obchodní inspekce, Elektronická evidence tržeb, její technické zabezpečení a ostatní nástroje, Elektronická evidence tržeb – aktuální stav příprav, Zákon o veřejných zakázkách, Aktuální kroky v oblasti posílení podpory exportu, ekonomické diplomacie a obchodní politiky, Vyhodnocení jízdního řádu AMSP a Desatera podpory malých a středních podniků ve vztahu k resortům, Rok řemesel 2016 – klíčová aktivita malého podnikání v příštím roce – zapojení cechů a odborných společenstev, Podpora podnikání v malých obcích – Integrovaný záchranný systém obcí, Rok průmyslu a technického vzdělávání z pohledu Svazu průmyslu a dopravy ČR, Rok průmyslu a technického vzdělávání z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zasedání pléna Podnikatelské rady budou svolávána i nadále, nejméně však dvakrát ročně.

3.6 Aktuální stav startupové scény

Pojem „startup“ označuje jakýkoliv nově vznikající projekt či začínající podnikatelský subjekt často ještě ve fázi tvorby podnikatelského záměru, avšak velmi často bývá spojován s ICT, internetem a dalšími „hi-tech“ (špičkovými technologiemi). V roce 2015 se počet obchodních společností v ČR zvýšil o 10 654 a počet fyzických osob podnikajících o 4 294. To svědčí o poměrně vysoké podnikatelské aktivitě, kdy se nositelé myšlenek a tvůrci nápadů rozhodnou rozjet projekty v konkrétním podnikatelském modelu.

Podnikatelské prostředí pro startupy není v právním řádu ČR speciálně upraveno, začínající podnikatelé mají stejné právní, daňové, odvodové i informační povinnosti jako ostatní podnikatelé. Proces obecného snižování administrativní zátěže podnikatelů má tedy pozitivní dopad i na prostředí pro startupy. Podnikatelé zejména oceňují zjednodušení registrace živnostenského podnikání a zkrácení lhůt pro zápis společnosti do Obchodního rejstříku obchodními soudy. Stěžují si však například na vysoké odvody za zaměstnance, které musí rozjíždějící se obchodní společnost v určitém

20


stádiu najmout, aby mohla realizovat podnikatelský projekt v plném rozsahu. Překlenutí období mezi zahájením investic do rozvoje projektu a generováním tržeb, nazývané jako „údolí smrti“ je nejkritičtější fází podnikatelského cyklu.

Nejčastější formu, kterou OSVČ volí, je společnost s ručením omezeným. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zjednodušil finanční náročnost pro podnikatele zakládající s.r.o. ve smyslu povinného základního kapitálu v hodnotě 1 Kč. OSVČ přecházejí z jedné právní formy do druhé také z důvodu maximálního využití všech výhod, které jim platná legislativa umožňuje. Jedná se např. o ručení majetkem. Společnost s ručením omezeným jako právnická osoba za své závazky ručí, avšak společník ručí pouze do výše nesplaceného vkladu. Pokud tedy svůj podíl plně uhradí, neručí. Oproti tomu OSVČ ručí celým svým majetkem.

Začínající podnikatelé často neumí přilákat soukromý kapitál i přes značný potenciál projektu. Při hledání investice mnoho startupů naráží na neschopnost inovativní záměr srozumitelně prezentovat. V některých krajích s jasnou inovačně rozvojovou strategií vznikla v minulých letech centra podpory začínajících a inovačně orientovaných podnikatelů, kde jsou k dispozici prostory, přístroje, laboratoře a další podpůrné služby. Jsou to zejména podnikatelské inkubátory, technologické akcelerátory, vědeckotechnické parky, inovační centra, huby, klastry, co-workingové platformy a další zařízení vytvářející podpůrnou inovační infrastrukturu. Jejich činnost je orientována do oblasti vědy, technologií a inovačního podnikání. Své know-how využívají k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií, k podpoře začínajících podnikatelů při tvorbě inovačních projektů, startu podnikatelských subjektů a samotném podnikání a k výchově k inovačnímu podnikání. Tyto instituce pomáhají podnikatelům rovněž hledat příležitosti pro kooperaci mezi vysokými školami a obchodními společnostmi navzájem, zprostředkovat podnikatelským subjektům přístup na mezinárodní trhy, kontakty se společnostmi v tuzemsku i zahraničí, nacházet případné investory či zabezpečovat propagaci. V těchto zařízeních mohou začínající podnikatelé najít vhodné zázemí a využít výhody ze sdílených služeb a infrastruktury.

Nově vzniklé podnikatelské subjekty potřebují pro svůj úspěšný rozjezd především příznivé podnikatelské prostředí a dostatek finančních zdrojů. Společnost vědeckotechnických parků ČR identifikuje v České republice 48 VTP.

3.6.1 Projekt Czech Accelerator

Projekt CzechAccelerator od svého zahájení v roce 2011 do ukončení v roce 2015 pomáhal inovativním firmám získat zkušenosti s podnikáním na vyspělých zahraničních trzích prostřednictvím poskytování poradenských služeb od zahraničních mentorů. Firmy měly možnost rozvíjet své manažerské zkušenosti, marketingové dovednosti a zúčastnit se množství seminářů, konferencí a networkingových akcí. Společnosti navíc využívaly možnosti čerpat příspěvek na právní služby, především ochranu duševního vlastnictví, služby poradců a místních expertů, ubytování a letenku.

Od roku 2011 proběhlo 6 výzev k podání přihlášky a 3 doplňující výzvy, do kterých se přihlásilo celkem 95 žadatelů. Podpořeno bylo 39 společností. Zúčastnit se mohly inovativní společnosti

21


podnikající v oborech ICT, biotechnologií, nanotechnologií, life sciences, přesného strojírenství, zdravotnické techniky a čistých technologií.

Každá vybraná společnost se zúčastnila několikadenního předodletového školení v ČR jako přípravu na několikaměsíční pobyt ve vybrané destinaci – na západním nebo východním pobřeží USA (Silicon Valley nebo Boston), v Singapuru, Izraeli nebo ve Švýcarsku. Projekt umožňoval opakovanou účast. Účastníci, kteří projekt absolvovali, se mohli přihlásit znovu po splnění všech podmínek, ovšem nemohli se přihlásit k pobytu do destinace, kde pobyt již absolvovali. Celkem proběhlo tedy 42 pobytů.

Graf č. 12: Počet účastníků za jednotlivé výzvy (včetně doplňujících výzev) dle destinací

Projekt byl realizován Agenturou pro podporu podnikání a investice CzechInvest v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, 2007–2013 (OPPI), prioritní osy 6 „Služby pro rozvoj podnikání“ programu Poradenství. Celkové náklady na projekt činily 23 310 482,18 Kč. Následující tabulka zobrazuje celkovou výši podpory poskytnutou účastníkům v jednotlivých výzvách v průběhu let 2011 - 2015.

Graf č. 13: Výdaje na poskytnuté a čerpané služby účastníkům projektu za jednotlivé výzvy

22


Celkem bylo tedy účastníkům v režimu de minimis poskytnuto 14 960 474,62 Kč.

Shrnutí projektu

Více než 1 700 hodin mentoringu 386 navštívených networkingových akcí (zajištěné dodavatelem) Nárůst tržeb +260% Nárůst počtu zaměstnanců +22,5% Minimálně 6 účastníků získalo vstup rizikového kapitálu 14 podaných patentových přihlášek nebo ochranných známek Přes 400 uzavřených dohod o partnerství nebo spolupráci 18 založených poboček v destinacích

Kromě výše uvedených úspěchů účastníci nejvíce ocenili možnost být součástí inspirativního zahraničního prostředí ve světových inovačních centrech, profesně se vzdělávat, potkat se s velikány současného byznysu, jednat v odlišném kulturním kontextu, porovnat svůj produkt s tvrdou zahraniční konkurencí či získávat nové motivace a zkušenosti. Díky zázemí a administrativní podpoře, které jim CzechAccelerator 2011-2014 v technologických inkubátorech poskytl, se mohli zástupci firem soustředit skutečně na to nejpodstatnější – byznys a rozvoj produktu. Díky poradenství mentorů, kteří jim byli po celou dobu k dispozici, se naučili, jak na zahraničních trzích vystupovat, jak vést jednání s případnými investory, jak efektivně navázat smysluplné kontakty a jak prezentovat svůj produkt tak, aby skutečně zaujal případné investory.

Pokračování projektu se očekává v rámci nového programovacího období od poloviny roku 2016.

V současné době Agentura CzechInvest spolupracuje na projektu Czech ICT Incubator @Silicon Valley, jehož realizátorem je Czech ICT Alliance.

3.6.2 Projekt CzechEkoSystem

Interní projekt CzechEkoSystem, ekosystém pro rizikový kapitál, jehož realizátorem byla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, byl podpořen v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, 2007 – 2013 (OPPI), prioritní osy 6 „Služby pro rozvoj podnikání“ programu Poradenství.

23


Realizace projektu CzechEkoSystem probíhala od listopadu 2011 do října 2015. Celková výše čerpání projektu byla 93 953 688,47 Kč. Celkem bylo podpořeno 111 MSP.

Cílem projektu bylo podpořit začínající podnikatelské subjekty prostřednictvím poradenských služeb a koučinku. Účast v projektu umožnila podpořeným společnostem získání praktických zkušeností při komercializaci vlastního produktu, praktické uplatnění podnikatelského plánu a posílení marketingových a manažerských schopností. Podnikatelským subjektům bylo díky těmto službám umožněna příprava na možný kapitálový vstup zvláště pak na tzv. zárodečný kapitál (seed capital). Ten se soustřeďuje zejména na financování začínajících inovativních firem a jejich další rozvoj.

Podpora pro účastníky byla poskytována v režimu de minimis ve výši 80 – 100% způsobilých výdajů projektu. Rozsah a objem služeb byl závislý na Rozvojovém plánu a potřebách účastníka dle schválené Žádosti. Celková podpora v rámci projektu činila min. 0,2 mil. Kč a max. 2,5 mil. Kč bez DPH na jednoho účastníka:

Poradenské služby – podpora 80%, maximálně však 2 mil. Kč bez DPH na jednoho účastníka; účastník se na nákladech podílel ve výši 20%.

Služby kouče – podpora 100%, maximálně však 0,5 mil. Kč bez DPH na jednoho účastníka.

Koučink byl řízen odborně zdatnou osobou kouče – úspěšného podnikatele a manažera, který vedl podnikatelský subjekt během trvání projektu, poskytoval mu rady a doporučení z praxe a pomáhal mu definovat cíle v projektu, poskytoval mu rady a doporučení z praxe a pomáhal mu definovat cíle v projektu i mimo něj. Zároveň projekt CzechEkoSystem zpřístupňoval MSP celé spektrum poradenských služeb s nízkou spoluúčastí. Poradenství zajišťovala na základě veřejné zakázky společnost Deloitte a to v oblastech znázorněných v následujícím grafu.

Graf č. 14: Celkový počet vyčerpaných hodin Poradenství

Zdroj: CzechInvest

Celkový rozsah služeb poskytnutý účastníkům projektu je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 2

24


Služba rozsah podporykoučink 46 300 787,25 KčPoradenství (bez 20% spoluúčasti účastníka) 34 856 421,60 Kčcelkem 81 157 208,85 Kč

Zdroj: CzechInvest

Výsledky projektu CzechEkoSystem:

Průměrný nárůst počtu zaměstnanců o 26% Průměrný nárůst obratu účastníků o 122% Minimálně 6 účastníků získalo vstup rizikového kapitálu (a dalších 27% o něm alespoň jedná) Minimálně 9 podaných patentových přihlášek nebo ochranných známek Minimálně 19 uzavřených dohod o partnerství a spolupráci Minimálně 19 společností, kterým projekt pomohl vstoupit na zahraniční trh

3.6.3 Propagace startupového ekosystému

V září 2015 spustila Agentura CzechInvest ve spolupráci s partnery IBM, Czech ICT Alliance, AMSP a Rockaway, za účelem poskytnutí ucelených informací o českém startupovém ekosystému a zároveň jeho propagace v zahraničí, web www.czechstartups.org (dále „CS.org“).

Cílem CS.org je být hlavním rozcestníkem pro startup společnosti, investory a ostatní návštěvníky, kteří chtějí získat informace o startupovém prostředí a o programech na pomoci v rozvoji podnikání.

Web nabízí: základní orientace v českém startupovém ekosystému databázi subjektů (startupů, investorů, infrastruktury – inkubátory, akcelerátory, co-workingy

apod.) informace o existujících programech, soutěžích, a další podpoře přehled událostí (eventů) a novinek ze startupového světa Inspiraci pro (budoucí) podnikatele prostřednictvím tzv. success stories know-how (odkazy na užitečné stránky, články o podnikání, investování, zakládání

společností apod.)

3.6.4 Spolupráce V4

V červnu 2015 převzala Česká republika předsednictví v rámci zemí Visegradské skupiny (V4). Během roku proběhlo několik akcí a aktivit zaměřených na startupový ekosystém. Dne 12. 10. 2015 došlo v Praze k podpisu Memoranda o porozumění k regionální spolupráci v oblasti inovací a startupů zemí Visegrádské skupiny (V4), ve kterém se zástupci České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska zavázaly k těsnější spolupráci v oblasti podpory začínajících podnikatelů. Cílem memoranda je zvýšit zájem o visegradské startupy a inovativní malé a střední podniky a pomoci jim se prosadit na globální úrovni. V rámci spolupráci se schází pracovní skupina, na které dochází k výměně zkušeností a přípravě společných akcí.

25


Pilotní projekt We4Startup, který vzešel z V4 spolupráce proběhl v dubnu 2015 v Kalifornii. Během akce se před panelem investorů a podnikatelů se představilo 12 startupů z regionu V4. V pořadí druhá akce se konala v září 2015 opět v San Franciscu. Na akci vystoupili zejména společnosti, které se také zúčastnili konferenci a veletrhu TechCrunch Disrupt v San Franciscu. V říjnu 2015 se uskutečnila akce o obdobném konceptu také v Londýně opět za účasti startupů ze zemí V4.

26


3.7 Finanční nástroje

Pokračující hospodářský růst české ekonomiky se odehrával v prostředí nízkých úrokových sazeb, což posilovalo zájem podnikatelů a bank o zajištění ve formě bankovních záruk ČMZRB. Odpovědět na tuto výzvu představovalo velmi náročný úkol, jehož naplňování se projevilo v historicky nejvyšším ročním objemu nově poskytnutých záruk (6,9 mld. Kč), které usnadnily malým a středním podnikatelům získávání investičních i provozních úvěrů.

Dále se rozšířil okruh bank zapojených do realizace záručního programu. K jeho zdárnému průběhu přispěla i protizáruka Evropského investičního fondu. ČMZRB se tímto způsobem jako první v České republice zapojila do využívání prostředků Evropského fondu pro strategické investice, jehož prostřednictvím chce Evropská komise povzbudit investiční aktivitu v EU. S pomocí protizáruky EIF bude možné v letech 2015 až 2017 podpořit 1 400 podnikatelů zárukami v celkové výši 3,1 mld. Kč.

Příprava na implementaci nových finančních nástrojů v programovacím období 2014 – 2020 byla jednou z hlavních priorit minulého roku. Podařilo se velmi podrobně vyjasnit řadu velmi závažných otázek souvisejících s vytvářením a správou těchto finančních nástrojů, což by mělo vytvořit jistější a přehlednější prostředí pro jejich využívání, než tomu bylo v předchozím programovacím období. Nicméně národní záruční program zůstával v roce 2015 hlavní nabídkou podpor určenou především pro malé podnikatele. Podporováno bylo získávání bankovních úvěrů na pořízení investic či zásob.

Výsledky realizace toho programu potvrdily trvale vysoký zájem podnikatelů, a to zejména v oblasti získávání úvěrů pro financování zásob. Tento vývoj se projevil v nárůstu výše poskytnutých záruk o více než 70% oproti hodnotám dosaženým v roce 2014.

V roce 2015 bylo poskytnuto 2 661 záruk v celkové výši 6 913 mil. Kč. Zárukami byly podpořeny úvěry v částce 9 947 mil. Kč.

V rámci programu INOSTART pokračovalo i v roce 2015 poskytování záruk za úvěry začínajícím podnikatelům na inovativně zaměřené projekty. Úvěry podpořené zárukou ČMZRB poskytovala Česká spořitelna, a.s. V rámci programu INOSTART bylo začínajícím podnikatelům poskytnuto 13 záruk v celkovém objemu 65 mil. Kč.

Na základě závazku prodloužit dobu ručení bylo prodlouženo trvání záruky u 1 646 záruk ve výši 3 981 mil. Kč, což umožnilo podnikatelům dále čerpat úvěry na financování provozních potřeb.

Kromě záruk za bankovní úvěry bylo poskytnuto též 305 záruk za návrh do obchodní veřejné soutěže (vadium) ve výši 119 mil. Kč.

Na základě Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s Českou exportní bankou byl v roce 2015 poskytnut Českou exportní bankou proexportní úvěr ve výši 5,4 mil. Kč.

Záruky byly v největším rozsahu použity k podpoře projektů umístěných na území Moravskoslezského kraje, Jihomoravského kraje a Prahy.

27


Největší počet záruk byl poskytnut k projektům ve velkoobchodu a maloobchodu a dále ve zpracovatelském průmyslu.

V roce 2015 bylo poskytnuto celkem 27 úvěrů pro malé podnikatele v celkové výši 65 mil. Kč.

Jednalo se o:

zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele v Programu REVIT - poskytnuto bylo 9 úvěrů ve výši 46 mil. Kč na projekty zaměřené na oživení a rozvoj podnikatelských aktivit na území Moravskoslezského kraje,

úvěry se sníženou úrokovou sazbou v regionálním programu pro Jihočeský kraj - poskytnuto bylo 18 úvěrů ve výši 19 mil. Kč.

Nejvíce byly podpořeny úvěry z oblasti zpracovatelského průmyslu.

Převážná část poskytnutých úvěrů a záruk směřovala k malým podnikatelům do 49 zaměstnanců.

Tabulka č. 3: Realizace úvěrových a záručních programů v roce 2015

program počet uzavřených smluv objem podpor(mil. Kč)

záruky ZÁRUKA 2 661 6 913záruky INOSTART 13 65úvěry REVIT 9 46

úvěry regionální úvěry v Jihočeském kraji 18 19

celkem 2701 7043Zdroj: ČMZRB

Malí a střední podnikatelé předložili v roce 2015 celkem 3 275 žádostí o podporu formou záruk za úvěry či žádostí o úvěry (viz tabulka č. 3). Z tohoto počtu bylo 2 688 žádostí kladně vyřízeno, 347 žádostí bylo zamítnuto. Od žádosti odstoupilo v průběhu jejího vyřizování 234 žadatelů. Hodnocení zbývajících 6 žádostí nebylo v roce 2015 ukončeno a bude pokračovat v roce 2016.

Tabulka č. 4: Žádosti o podporu a jejich vyřizování od roku 2014

Ukazatel 2011 2012 2013 2014 2015Podané žádosti 487 1 095 1 903 2 423 3 275Kladně vyřízené žádosti 241 793 1 563 1 988 2 688Zamítnuté žádosti nebo odstoupení žadatele 109 125 229 210 581Žádosti převedené do následujícího roku 137 177 111 225 6

Zdroj: ČMZRB

3.8 Technické vzdělávání

Pro rozvoj podnikatelského prostředí je nutný dostatek kvalifikované pracovní síly.

28


Podnikatelé si stěžují na nedostatek kvalitně připravených absolventů technických oborů. Jedním z nástrojů, jak tuto situaci řešit, je spolupráce škol a firem, kterou mohou posílit daňové úlevy. MPO a Svaz průmyslu a doprav ČR se mj. v rámci celoroční kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015 snažily zvyšovat informovanost podnikatelů o možnostech daňových úlev. Kampaň Rok průmyslu a technického vzdělávání probíhala po celý rok 2015 a kromě zaměstnavatelů (SP ČR a KZPS) a ministerstev (MPO, MŠMT) se k ní připojily i kraje, média a další subjekty.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu se během roku zúčastnili množství seminářů, konferenci a odborných debat k tématu technického vzdělávání. Cílovou skupinou byla jak laická a školská veřejnost, tak zaměstnavatelé. Jedním z často akcentovaných témat byly smluvní vztahy mezi zaměstnavatelem a (nezletilým) žákem střední školy. V listopadu 2015 byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zveřejněny vzorové smlouvy, které by měly podnikatelům zvýšit právní jistotu a zjednodušit administrativu spojenou s odborným výcvikem žáků na pracovišti.

Agentura CzechInvest realizovala v rámci kampaně v regionech např. exkurze škol do firem.

Koncem roku 2015 byla Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR vyhlášena kampaň Rok řemesel 2016, která se mj. zaměří rovněž na podporu některých technických oborů a osvětu veřejnosti.

4 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

4.1 Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu

4.1.1 Operační program Podnikání a inovace (OPPI)

Tento operační program je základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007 — 2013. OPPI vychází ze základních principů Lisabonské strategie (následně Strategie Evropa 2020), která je primárně orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udržitelného rozvoje.

Hlavním cílem OPPI je podpora a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti průmyslu, podpora inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií.

OPPI se skládá ze 7 prioritních os (6 prioritních os určených pro podnikatelskou sféru + 1 prioritní osa OP Technická pomoc), jež se dále člení na oblasti podpory a jednotlivé programy. V souladu se zvolenou strategií je v rámci OPPI poskytovaná podpora směřována do oborů, které jsou nebo mají potenciál stát se konkurenceschopnými v evropském a světovém měřítku. Tato konkurenceschopnost

29


se opírá především o využití nových poznatků z oblasti vědy a výzkumu, realizaci inovačních opatření, kvalitní pracovní sílu a o fungující síť služeb pro podnikatele. Z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) je pro OPPI v rámci programovacího období 2007 – 2013 vyčleněno více než 3,12 mld. EUR. Včetně 15% povinného spolufinancování z národních zdrojů činí alokace na OPPI 3 671 400 782 EUR.

OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách:

Prioritní osa 1: Vznik firem

Je tvořena 2 oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s akcentem podpory na inovačně orientované firmy. Pozornost je věnována problematice dostupnosti vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím možnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných projektů. Příjemci podpory: výhradně MSP.

Prioritní osa 2: Rozvoj firem

Obsahuje 2 oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v možnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií (ICT) a na rozvoj vybraných strategických služeb. Příjemci podpory: z převážné části MSP.

Prioritní osa 3: Efektivní energie

Obsahuje l oblast podpory, jejímž cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 4: Inovace

Obsahuje 1 oblast podpory, která je zaměřena na podporu technických a netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu jejich vlastních firemních kapacit pro VaV a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je rovněž zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace

Obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritní osa se rovněž zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována

30


problematice zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských nemovitostí. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání

Obsahuje 2 oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a využití kvalitních poradenských a informačních služeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příležitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora usnadňuje marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Příjemci podpory: z převážné části MSP.

Tabulka č. 5: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2015, poskytnuté prostředky v EUR

Velikostní kategorie podniků

Počet projektů Poskytnuté dotace, úvěry a záruky

Podíl na poskytnutých dotacích, úvěrech a

zárukáchMalé a střední podniky 12 976 2 818 148 360 77,4%Velké podniky 1 211 821 949 975 22,6%CELKEM 14 187 3 640 098 335 100%

Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015. Pro přepočet použit kurz z ledna 2015: 27,025 CZK/EUR (u ŽoPl, které jsou refundovány a mají uveden vlastní kurz, byl použit tento kurz)

Do konce roku 2015 bylo v prioritních osách 1, 2, 3, 5 a 6 OPPI formou vydaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo uzavření úvěrové či záruční smlouvy podpořeno celkem 12 976 projektů MSP a 1 211 projektů velkých podniků. Podíl MSP na poskytnutých dotacích, úvěrech a zárukách dosáhl celkem 77,4%.

Tabulka. č. 6: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2015 ve formě dotace (počty projektů s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace podle velikostních segmentů)

Oblast podpory OPPI

Malé podniky Střední podniky Velké podniky CELKEM

2.2 3497 2297 70 58643.1 486 314 311 11114.1 556 553 466 15754.2 189 260 176 6255.1 102 19 22 1435.2 230 155 61 4465.3 571 333 105 10096.1 303 160 0 4636.2 628 553 0 1181Celkový součet 6562 4644 1211 12417

Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015

V rámci podpory MSP v programech OPPI, které jsou administrovány Agenturou CzechInvest, měly, co se týče alokace na MSP, ke dni 31. 12. 2015 nejvýznamnější zastoupení oblasti podpory 6.1 Podpora poradenských služeb a 6.2 Podpora marketingových služeb, kde byly finanční prostředky

31


alokovány ze 100% na malé a střední podniky. Oblast podpory 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků vykazovala naopak nejnižší zastoupení malých a středních podniků – celkem 70,41%.

Další statistiky týkající se OPPI:

Tabulka č. 7: Statistika registračních žádostí (RŽ) a plných žádostí (PŽ) OPPI

Podané RŽ Podané PŽ Schválené RŽ Schválené PŽ Vyřazené PŽ23584 17842 21449 17352 4870


Do konce roku 2015 v rámci OPPI podali žadatelé, kteří jsou MSP, 17 842 plných žádostí o poskytnutí dotace, z nichž bylo více než 17 350 schváleno. Vyřazených plných žádostí před podpisem Rozhodnutí o poskytnutí dotace je evidováno 4 870.

Tabulka č. 8: Statistika odstoupených a ukončených projektů OPPI po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Odstoupené projekty po Rozhodnutí Ukončené projekty po Rozhodnutí1459 465


Do konce roku 2015 je evidováno 1 459 projektů, v rámci kterých žadatelé odstoupili od realizace projektu po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ukončených projektů po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze strany Řídícího orgánu je k 31. 12. 2015 celkem 465.

Nově vytvořená pracovní místa: V rámci projektů OPPI realizovaných malými a středními podniky bylo do konce roku 2015 vytvořeno 12558,28 přepočtených pracovních míst (zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015).

Tabulka č. 9: Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2015 (dotace v Kč) Poskytnutá dotace Proplaceno

Počet

projektů ObjemPočet ŽoPl Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva II 206 2 065 925 000 318 2 004 531 284Eko-energie - Dotace - Výzva III 492 2 308 540 000 642 2 243 590 674Eko-energie - Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů - Výzva I 53 1 246 576 000 81 1 232 361 871Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie - Výzva I 49 347 622 000 70 339 818 825ICT a strategické služby – Výzva I 64 654 658 000 290 581 746 849ICT a strategické služby – Výzva II 72 765 849 000 283 700 686 731ICT a strategické služby – Výzva III 350 2 860 242 000 1 161 2 684 524 983ICT v podnicích - Výzva I 204 472 134 000 271 393 187 203ICT v podnicích - Výzva II 205 459 481 000 281 414 347 477ICT v podnicích - Výzva III 815 1 763 002 000 1 105 1 652 778 913Inovace - Inovační projekt - Výzva I 78 1 104 405 000 128 1 014 906 192Inovace - Inovační projekt - Výzva II 102 1 416 700 000 167 1 346 735 844Inovace - Inovační projekt - Výzva III 91 1 417 508 000 137 1 357 779 332

32


Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 558 7 045 415 000 959 6 624 716 288Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 84 17 811 000 99 6 360 700Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 196 35 809 000 216 15 528 412Klastry - Výzva I 17 572 671 000 91 483 451 216Klastry - Výzva II 22 713 385 000 84 590 155 751Marketing - Výzva I 491 292 631 000 491 190 751 278Marketing - Výzva II 690 679 821 541 690 486 178 424Nemovitosti - Výzva I 235 2 806 923 000 470 2 752 642 962Nemovitosti - Výzva II 669 7 912 397 000 1 322 7 818 434 602Poradenství - Výzva I 463 134 095 000 463 112 530 760Potenciál - Výzva I 45 633 842 000 104 589 500 515Potenciál - Výzva II 95 1 352 154 000 207 1 245 158 328Potenciál - Výzva III 309 3 410 307 000 601 3 165 986 052Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 15 1 351 421 000 72 1 276 114 251Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 39 117 000 7 37 381 351Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 28 3 177 359 000 152 2 973 667 299Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 5 150 577 000 24 125 849 964ROZVOJ - Výzva I 266 2 049 489 000 311 1 847 647 236Rozvoj - Výzva II 294 1 906 766 000 364 1 807 168 035Rozvoj - Výzva III 3 524 17 845 077 000 3 979 15 671 342 337Školicí střediska - Výzva I 132 931 525 000 221 872 656 900Školicí střediska - Výzva II 253 1 814 498 000 457 1 745 662 730Technologické platformy - Výzva I 11 52 677 000 48 46 690 791Technologické platformy - Výzva II 22 96 945 000 93 65 352 709Celkový součet 11 206 71 905 354 541 16 459 66 517 925 069

4.1.2 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen OPPIK) je základním programovým dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF) v programovém období 2014—2020. Tento operační program byl schválen Evropskou komisí Rozhodnutím K (2015) 3039 dne 29. dubna 2015 a stal se tak klíčovým nástrojem pro podporu českých podnikatelů z fondů Evropské unie v programovacím období 2014 — 2020.

Strategie OPPIK je založena na dvou pilířích, jež se vzájemně prolínají. Jedním jsou společné myšlenky a cíle vtělené do „Strategie Evropa 2020“, která si klade za cíl posílit hospodářství na znalostech a inovacích, podporovat konkurenceschopnost a ekologičtější ekonomiku a rovněž podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, a druhým jsou priority a potřeby ČR identifikované na národní i evropské úrovni.

Cílem OPPIK je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pojem "konkurenceschopný" zahrnuje schopnost místních podniků prosazovat se na světových trzích a vytvářet dostatek pracovních míst. Pojem "udržitelný" zvýrazňuje dlouhodobý

33


horizont konkurenční schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodářského rozvoje. OPPIK je zaměřen na přenos technologií a spolupráce odvětví výzkumu a vývoje a inovačních firem, posun od budování inovační infrastruktury k jejímu rozvoji a efektivnímu využívání, posílení role finančních nástrojů, větší důraz na využití výsledků aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje.

OPPIK se skládá z 5 prioritních os (4 prioritní osy určené pro podnikatelskou sféru + 1 prioritní osa OP Technická pomoc), které pokrývají celkem 12 investičních priorit v rámci 5 tematických cílů. Ke každé investiční prioritě náleží specifický cíl, s výjimkou prioritní osy 5 – Technická pomoc, která se nevztahuje k žádné investiční prioritě ani tematickému cíli. OPPIK zahrnuje dohromady 16 specifických cílů reprezentující specifické tematické zaměření podpory. OPPIK je rozčleněn celkem do 24 programů podpory, z nichž 11 je výhradně určeno pro MSP. Z ERDF je pro OPPIK v rámci programovacího období 2014 – 2020 vyčleněno více než 4,33 mld. EUR. Celková alokace OPPIK činí 4 905 786 895 EUR včetně národních zdrojů.

Prioritní osy OPPIK jsou následující:

Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

Je tvořena 2 specifickými cíli, které jsou zaměřeny na rozvoj podnikání založeného na intenzivní tvorbě a využívání unikátních znalostí ve všech oborech významných z pohledu specializace ČR a dále na zkvalitňování služeb podpůrné infrastruktury vedoucího ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým sektorem.

Tato prioritní osa cílí na zvýšení výdajů soukromého sektoru na výzkumné a inovační činnosti. Má podpořit investice do zlepšení kvality infastruktury pro výzkum a technologický rozvoj s prioritou modernizace a rozšíření výzkumného vybavení, dále finančně náročné investice do podnikového VaV inovací, do vývoje produktů a služeb a obchodování s výsledky výzkumu. Problémem v ČR je nedostatečná spolupráce ve VaV mezi soukromou a veřejnou sférou, proto je zapotřebí podporovat projekty přenosu technologií, vytváření sítí, rozvoje klastrů a aplikovaných inovací prostřednictvím konceptu inteligentní specializace, projekty technologického a aplikovaného výzkumu, mezinárodní spolupráce a také ochrany duševního vlastnictví. Příjemci podpory: MSP, organizace pro výzkum a šíření znalostí, vysoké školy, univerzity. Alokace: 1 352 544 411 EUR.

Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků

Je tvořena 4 specifickými cíli, které jsou zaměřeny na zvýšení počtu nových podnikatelských subjektů a nových podnikatelských záměrů zejména inovačního charakteru s vysokým potenciálem růstu, s přínosem pro zaměstnanost, dále na rozvoj internacionalizace podnikání v oblasti sofistikovaných služeb a poradenství na MSP, na zvýšení využitelnosti podnikatelské infrastruktury, vč. využití tzv. brownfieldů a rovněž také na zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů s důrazem na technické odborné vzdělávání zaměstnanců MSP. Příjemci podpory: výhradně MSP. Alokace: 892 130 143 EUR.

34


Prioritní osa 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin

Je tvořena z 6 specifických cílů, které jsou zaměřeny na podporu udržitelnosti ekonomiky prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie, podporu konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a udržitelnosti ekonomiky prostřednictvím snížení energetické náročnosti, na posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti ekonomiky pomocí rozvoje a modernizace energetické infrastruktury a na podporu konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti ekonomiky zaváděním nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin. Rovněž má tato prioritní osa podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost ekonomiky prostřednictvím kombinované výroby elektřiny a tepla a posílit konkurenceschopnost a ekonomiku prostřednictvím rozvoje a modernizace energetické infastruktury. Příjemci podpory: MSP, fyzické či právnické osoby na základě licence na výrobu tepelné energie a/nebo elektrické energie a licence na rozvod tepelné energie. Alokace: 1 217 129 658 EUR.

Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií

Obsahuje 2 specifické cíle, které jsou zaměřeny na růst konkurenceschopnosti ekonomiky založený na moderních vysokorychlostních síti k internetu a na růst konkurenceschopnosti založený na vyvíjení a využívání vysoce inovativních ICT. Tato prioritní osa má přispět zvýšením pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu ke zlepšení přístupu k ICT, zejména v méně rozvinutých regionech. Intervence mají směřovat do těch lokalit, kde neexistuje žádný provozovatel sítě pro vysokorychlostní přístup k internetu umožňující zajišťování služby reálnou rychlostí alespoň 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že by v ní do 3 let nějaký poskytovatel vybudoval infrastrukturu pro poskytování této služby. Stejně tak má tato prioritní osa přispět k rozvoji vysoce sofistikovaných ICT řešení, sdílených služeb a datových center. Příjemci podpory: MSP. Alokace: 743 657 589 EUR.

Tabulka č. 10: Přehled vyhlášených výzev za rok 2015

Program podpory: Datum vyhlášení

výzvy:

Druh výzvy: Alokace výzvy:

Min. procento alokace výzvy

určené pro MSP:Výzva I Inovace - Inovační projekt 29. 5. 2015 průběžná 4 mld. Kč 60%Výzva I Potenciál 29. 5. 2015 průběžná 1,5 mld. Kč 60%Výzva I Aplikace 26. 6. 2015 kolová 2 mld. Kč 60%Výzva I Partnerství znalostního transferu 29. 5. 2015 kolová 300 mil. Kč 100%Výzva I Spolupráce - klastry 29. 5. 2015 kolová 500 mil. Kč 100%Výzva I Technologie 29. 5. 2015 průběžná 250 mil. Kč 100%Výzva I Marketing 29. 5. 2015 průběžná 300 mil. Kč 100%Výzva I Nemovitosti 29. 5. 2015 průběžná 1,5 mld. Kč 100%

35


Výzva I Školicí střediska 29. 5. 2015 kolová 500 mil. Kč 100%Výzva I Úspory energie 29. 5. 2015 průběžná 5 mld. Kč 60%Výzva I ICT a sdílené služby 29. 5. 2015 kolová 1,5 mld. Kč 60%Výzva II Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslovéhovlastnictví

15. 12. 2015 průběžná 50 mil. Kč

60%Výzva I Spolupráce - technologické platformy 15. 12. 2015 kolová 80 mil. Kč 100%Výzva I Služby infrastruktury 15. 12. 2015 kolová 1,4 mld. Kč 80%Výzva III Technologie 15. 12. 2015 kolová 1,5 mld. Kč 100%Výzva I Obnovitelné zdroje energie 15. 12. 2015 kolová 360 mil. Kč 60%Výzva I Úspory energie v SZT 22. 12. 2015 kolová 1 mld. Kč 20%Výzva I Smart Grids I 22. 12. 2015 kolová 250 mil. Kč 0%Výzva I Smart Grids II 22. 12. 2015 průběžná 1,8 mld. Kč 0%Celkem 22,4 mld. Kč

Zdroj: CzechInvest

V roce 2015 bylo vyhlášeno celkem 19 výzev, přičemž v měsíci květen a červen 2015 bylo vyhlášeno 11 výzev, a to v programech podpory Inovace - Inovační projekt, Potenciál, Aplikace, Partnerství znalostního transferu, Spolupráce – klastry, Technologie (pro mikropodniky), Marketing, Nemovitosti, Školicí střediska, Úspory energie a ICT a sdílené služby. V měsíci prosinec 2015 pak bylo vyhlášeno celkem 8 výzev, a to v programech podpory Obnovitelné zdroje energie, Úspory energie v SZT, Smart Grids I, Smart Grids II, Služby infrastruktury, Spolupráce - Technologické platformy, Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví a Technologie (pro MSP).

V roce 2016 budou vyhlášeny další výzvy programů OPPIK, hodnoceny přijaté žádosti, vydávána Rozhodnutí o poskytnutí dotace a bude zahájeno proplácení realizovaných projektů. V prvním čtvrtletí roku 2016 jsou vyhlášeny výzvy v rámci programu Nízkouhlíkové technologie s celkovou alokací 260 000 000 Kč, Aplikace - II. Výzva s celkovou alokací 40 000 000 Kč a Spolupráce - Klastry - II. Výzva s celkovou alokací 40 000 000 Kč, přičemž obě tyto výzvy jsou podmíněny v mezinárodních sítích iraSME pro výzvu Aplikace a CORNET pro výzvu Spolupráce - Klastry.

4.1.3 Národní program EFEKT

Program EFEKT je zřízen na základě ustanovení § 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Tento dokument vyjadřuje cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje.

České republice plynou z členství v EU povinnosti plnit společné závazky. V rámci klimaticko–energetické politiky patří mezi stěžejní úkoly plnění závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES o podpoře obnovitelných zdrojů energie a Směrnice EP a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti. V oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) je stanoven ČR cíl

36


do roku 2020 ve výši 13% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Ze směrnice o energetické účinnosti ČR vyplývá aktualizovaný cíl (v rámci schválené aktualizace Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR v roce 2016) úspory energie ve výši 50,67 PJ na konečné spotřebě energie do roku 2020.

Pro zajištění výše uvedených závazků je nutno vytvářet vhodné politické a legislativní podmínky a připravovat technická a ekonomická řešení. Jedním z ekonomických nástrojů, který jistou měrou přispívá k dosažení stanovených cílů, jel právě program EFEKT. Je to způsobeno zejména širokou škálou podporovaných aktivit, které ať již přímo či nepřímo způsobují úspory energií jak ve veřejné, tak v soukromé sféře.

Program se orientuje na úzce vymezené konkrétní aktivity, které nelze financovat z operačních programů nebo jiných zdrojů. Program EFEKT slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu jako jedna z cest, jak pozitivně ovlivnit úspory energie v ČR. Lze ho vnímat jako doplňkový program k energetickým programům podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie.

Program EFEKT pro rok 2015 byl schválen usnesením vlády č. č. 921 ze dne 12. 11. 2014.

Oblasti podpory:

Úspory energie – komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy, úspory energie ve výrobních průmyslových procesech, rekonstrukce otopné soustavy a zdroje tepla v budově, zařízení k využití tepelné nebo tlakové odpadní energie;

Energetické poradenství - energetická konzultační a informační střediska (EKIS);

Propagace a vzdělávání - kurz, seminář v oblasti energetiky, publikace, příručky a informační materiály v oblasti energetiky;

Energetický management – zavedení systematického managementu hospodaření energií podle ČSN EN ISO 50001, příprava energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC;

Specifické a pilotní projekty - projekty vzdělávání a studie.

V roce 2015 byla z Programu EFEKT skutečně čerpaná dotace ve výši 38,4 mil. Kč, kterou bylo podpořeno 177 projektů v oblasti úspor energie s celkovými investičními náklady přes 77,7 mil. Kč.Tabulka č. 11: Přehled podpořených projektů podle oblastí podpory včetně celkových nákladů

Oblast podpory Podpořené projekty

Celkové investiční náklady v Kč

Skutečně čerpaná dotace v Kč

Úspory energie 49 57 741 864 21 572 789Energetické poradenství 63 7 999 320 7 999 320Propagace, vzdělávání 50 8 099 966 5 664 667Energetický management 8 1 510 027 807 280Specifické a pilotní projekty 4 2 313 000 2 313 000Celkem 174 77 664 177 38 357 056

Zdroj: MPO

Program EFEKT 2015 můžeme zhodnotit také z hlediska typu příjemců. Je zřejmé, že největší část dotací, více než polovinu (56,55%), dostávají obce a města. Následují právnické osoby (19,61%), což

37


jsou společnosti s. r. o. a akciové společnosti. Dále jsou spolky (10,62%), fyzické osoby (4,65%) a ostatní neziskové organizace (1,66%).

Tabulka č. 12: Objem dotací podle typu příjemce (Kč)Položky Příjemci dotace podle typu Skutečně čerpaná dotace v Kč

5212, 6312 FYZICKÉ OSOBY 1 781 7685213, 6313 PRAVNICKÉ OSOBY 7 522 7645221, 6321 O.P.S. 695 3925222, 6322 OBČANSKÁ SDRUŽENÍ 4 074 8795229, 6329 OSTATNÍ NEZISK. ORG. 637 2205321, 6341 OBCE 21 692 0335323, 6342 KRAJE 870 0005332, 6352 VŠ 963 0005334, 6354 VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE 400005336, 6351 ZŘÍZENÉ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE 80000

CELKEM 38 357 056Zdroj: MPO

4.1.4 Příprava programu ENERG

V roce 2015 byla v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu zahájena příprava programu ENERG, který bude spuštěn v průběhu roku 2016. Cílem programu je usnadňovat malým a středním podnikatelům na území hlavního města Prahy přístup k financování projektů zaměřených na snížení energetické náročnosti jejich činnosti nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro jejich činnost za účelem dosažení úspor v konečné spotřebě energie.

Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Správcem finančního nástroje je

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., se sídlem Jeruzalémská 964/4, 110 00 Praha 1, IČ

44848943 (dále též „ČMZRB“), který vykonává svojí činnost na základě dohody o financování

uzavřené s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Program bude vyhlášen podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání

a o zřízení ministerstev a jiných orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších

předpisů.

V rámci programu ENERG bude vyhlášena jedna výzva v roce 2016. Tato kontinuální výzva bude omezena vyčerpáním alokovaných finančních prostředků nebo datem ukončení programu 31. 12. 2020.

Celková finanční alokace programu ENERG je ve výši 129 856 463,- Kč. Program je financován z podílu výnosu z prodeje emisních povolenek za rok 2014, což jsou výdaje odpovídající účelově vázanému výnosu z dražeb povolenek v souladu se zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, které jsou z 50% realizovány prostřednictvím kapitoly MPO a z 50% prostřednictvím Státního fondu životního

38


prostředí. Finanční prostředky pro program ENERG budou převedeny do ČMZRB, která bude program administrativně zajišťovat a finančně vypořádávat.

Pro malé a střední podnikatele na území hlavního města Prahy budou podporovány následující aktivity:

a) zvýšení energetické účinnosti některé z ekonomických činnosti, kterou lze podpořit na území hlavního města Prahy, podrobněji uvedeno v Příloze č. 1 programu (dále jen „podporovaná ekonomická činnost“), nebo

b) zvýšení energetické účinnosti budovy, ve které je uskutečňována převážně podporovaná ekonomická činnost (pouze v případě podpory de minimis), nebo

c) výroby energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu příjemce podpory a tím úplného nebo částečného nahrazení stávajícího výroby energie z neobnovitelných zdrojů, nebo nahrazení méně účinného zdroje energie z obnovitelných zdrojů účinnějším, pouze za podmínky, že výrobou energie z obnovitelných zdrojů bude dosaženo samostatně prokazatelné energické úspory.

4.2 Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí

4.2.1 Aktivní politika zaměstnanosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytovalo v roce 2015 prostředky aktivní politiky zaměstnanosti, které nejsou primárně určeny k podpoře podnikání, ale k řešení problémů pracovního uplatnění osob na trhu práce znevýhodněných. Tyto prostředky mají pouze nepřímý vliv na podporu podnikání. Hlavní roli při podpoře malého a středního podnikání plní Ministerstvo průmyslu a obchodu. V roce 2015 bylo na opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která ovlivňuje také rozvoj podnikání, vyčerpáno:

• 11,82 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb). Díky této podpoře bylo v roce 2015 vytvořeno 94 nových pracovních míst a rekvalifikováno 20 zaměstnanců.

• 9,66 mld. Kč v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce ČR (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa, příspěvek na zpracování, překlenovací příspěvek, projekt „Vzdělávejte se!“, „Vzdělávejte se pro růst!“, regionální cílené programy). Z toho 9,022 mld. Kč bylo financováno z Evropského sociálního fondu. V souvislosti s podporou Úřadu práce České republiky bylo v roce 2015 vytvořeno 89 220 nových pracovních míst.

Přínos aktivní politiky zaměstnanosti spočívá jak v ekonomické a fiskální rovině (uchazeč o zaměstnání je vyřazen z evidence Úřadu práce ČR a vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek je nahrazeno povinnými odvody zaměstnance a zaměstnavatele), tak v oblasti sociální (pomáhá s pracovním uplatněním obtížněji zaměstnatelných osob a umožňuje udržovat pracovní návyky nezaměstnaných, působí motivačně).

39


V roce 2016 bude Úřad práce České republiky na podporovaná pracovní místa umisťovat zejména uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, uchazeče o zaměstnání, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (mladí do 30 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče.

K 31. 12. 2015 evidoval Úřad práce České republiky celkem 453 118 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 88 796. Podíl nezaměstnaných osob (tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 - 64 let k obyvatelstvu stejného věku, který počínaje lednem 2013 nahradil míru registrované nezaměstnanosti) k 31. 12. 2015 činil 6,2% a byl meziročně o 1,3 p. b. nižší.

Graf č. 15: Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k 31. 12. 2015

Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínsky kraj

Moravskoslezský kraj

0.0 1.0 2.0 3.0 4.0 5.0 6.0 7.0 8.0 9.0 10.0

4.2

5.4

5.1

4.6

7.1

8.9

6.4

5.0

5.1

6.2

7.0

7.0

6.0

8.6

podíl nezaměstnaných osob v %

ČR6,2%

Zdroj: MPSV

4.3 Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce 2015

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) podporuje záměry malých a středních firem při jejich vstupu na cizí trhy především formou projektů ekonomické diplomacie, projektů zahraniční rozvojové spolupráce prostřednictvím programu OECD Eurasia.

4.3.1 Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů

V roce 2015 zastupitelské úřady realizovaly 83 projektů ekonomické diplomacie s finanční podporou MZV ve výši 8,9 mil. Kč, kterými podpořilo více než 730 českých firem. Projekty byly zaměřeny především na obory jako potravinářství a zemědělství, obranný průmysl, environmentální technologie zdravotnictví, energetika, těžební průmysl, letectví, nanotechnologie či informační a

40


komunikační technologie. Hlavním cílem projektů byla podpora českých podnikatelských subjektů při vstupu na zahraniční trhy, a to formou účasti na veletrzích a výstavách, seminářích, prezentačních akcích a podnikatelských misích. Z teritoriálního pohledu se uskutečnilo 35 projektů v Evropě, 24 v Asii, 8 na blízkém východě a severní Africe, 1 v subsaharské Africe a 14 v Americe.

MZV v roce 2015 zorganizovalo také cesty ministra zahraničních věcí doprovázené podnikateli, např. konkrétně do Íránu, Keni, Mosambiku, Vietnamu, Malajsie, Bosny a Hercegoviny. Kromě toho náměstek ministra vedl několik sektorových obchodních misí, např. do Tuniska, Maroka či na Kubu.

MZV zorganizovala v ČR v roce 2015 celkem 25 větších akcí (exportní semináře, podnikatelská fóra, setkání s velvyslanci, konference v regionech, apod.), kterých se účastnilo téměř 2 tis. podnikatelských subjektů. Jejich cílem je předávat aktuální informace o dění v příslušných teritoriích a aktuálních obchodních příležitostech.

Klientské centrum pro export v rámci svých aktivit poskytlo více než 700 služeb českým firmám směřujících na cizí trhy. Nabízené služby jsou určené malým a středním podnikům i velkým společnostem se zakázkami většího rozsahu. Základní okruh služeb Jednotné zahraniční sítě je nabízen zdarma. Odborné služby typu cílený průzkumu trhu, zjištění bonity zahraničních obchodních partnerů, organizace obchodních jednání či analýza teritoria, jsou zpoplatněny. Rozsáhlá nabídka služeb státu také zahrnuje asistenci a podporu při jednáních s oficiálními institucemi a státními podniky v zahraniční. V roce 2015 se nejčastěji firmy na Klientské centrum obracely žádostí o informace o podmínkách vstupu na zahraniční trhy nebo využily služby spojené s vyhledáním vhodných obchodních partnerů.

MZV dále vydalo Mapu globálních oborových příležitostí, jenž pomáhá identifikovat perspektivní možnosti uplatnění českých podniků na zahraničních trzích a přiblížit tak potenciálním exportérům přehled o konkrétních příležitostech vývozu do konkrétních teritorií. Zaměřuje se především na sektory s nevyužitým potenciálem, přičemž bere v úvahu exportní kapacitu na straně českého vývozu a strukturu a specifika místní ekonomiky. Výčet oborů je zaměřený na sektory, ve kterých na cílových trzích stabilně roste poptávka a v nichž v současné době není plně využit exportní potenciál České republiky.

4.3.2 Projekty zahraniční rozvojové spolupráce

Podnikatelské subjekty mají k dispozici následující možnosti pro zapojení do projektů zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS).

Česká rozvojová agentura (ČRA) pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či stavebních prací v rámci dvoustranných projektů v prioritních zemích ZRS ČR. V roce 2015 se realizovalo 101 veřejných zakázek v celkovém objemu 164,2 mil. Kč.

V roce 2015 vyhlásila Česká rozvojová agentura dva Programy pro soukromý sektor: Program rozvojového partnerství pro soukromý sektor a Program studie proveditelnosti.

41


Cílem „Programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor“ je zapojení soukromého sektoru do naplňování cílů Zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Program podporuje aktivity českých firem na trzích partnerských zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR, napomáhá realizaci investičních a exportních plánů českých firem a upevnění jejich tržní pozice. Současně prostřednictvím českého know-how a inovativních technologií přispívá k řešení konkrétních rozvojových problémů partnerských zemí a posílení konkurenceschopnosti místních partnerů. Program je zaměřen na dlouhodobě udržitelné projekty s potenciálem generovat další podnikatelské příležitosti pro subjekty z ČR i z partnerské země.

Projekty se realizovaly v prioritních zemích ZRS ČR a v souladu se sektorovými prioritami, které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 366 z roku 2010 o Koncepci ZRS ČR na období 2010–2017. Do Programu se mohou prostřednictvím veřejného výběrového řízení hlásit každý rok české podnikatelské subjekty. Podmínky Programu stanovuje příručka Programu a text vyhlášení výběrového řízení pro příslušný rok, partnerství je vždy spolufinancováno jak ze zdrojů ZRS, tak ze zdrojů realizátora. V souladu s Plánem ZRS ČR na rok 2015 bylo pro Program alokováno celých 8 mil. Kč. Pro přípravnou fázi projektu byla pro rok 2015 finanční podpora z prostředků ZRS ČR maximálně 100.000 Kč, pro realizaci projektu maximálně 500.000 Kč.

V roce 2015 bylo realizováno celkem 17 projektů v objemu 5, 5 mil. Kč v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Kosovu, Moldavsku, Gruzii, Etiopii, Kambodži a Mongolsku. Sektorové zaměření projektů bylo následující - voda a sanitace, výroba a dodávky energie, nerostné zdroje a těžba, zemědělství, informační technologie, farmaceutický průmysl a územní plánování. Díky těmto projektům měly české firmy možnost zmapovat tržní potenciál cílových zemí, informovat o svých produktech a technologických řešeních, nalézt nové partnery a vyškolit budoucí pracovní sílu. Program byl v režimu dotace de minimis vyhlášen také pro rok 2016.

V rámci „Programu studie proveditelnosti“ financovala ČRA studie proveditelnosti pro ověření podmínek podnikatelského rozvojového a investičního záměru. Studie vypracované v rámci Programu mají sloužit jako podklady pro českého realizátora a jeho partnera z rozvojové země pro získání finanční podpory z mezinárodních rozvojových fondů jakými jsou Evropský rozvojový fond (EDF), Světová banka a další.

Projekty se v roce 2015 realizovaly v prioritních zemích ZRS ČR a v souladu se sektorovými prioritami, které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 366 z roku 2010 o Koncepci ZRS ČR na období 2010–2017. Do Programu se mohou prostřednictvím veřejného výběrového řízení hlásit každý rok české podnikatelské subjekty. Podmínky Programu stanovuje příručka Programu a text vyhlášení výběrového řízení pro příslušný rok. V souladu s Plánem ZRS ČR na rok 2015 byly pro Program alokovány 3 mil. Kč. Finanční podpora z prostředků ZRS ČR pro vypracování studie proveditelnosti byla ve výši 100% prokázaných nákladů na realizaci, přičemž maximální částka na jednu studii byla 500.000 Kč.

42


V roce 2015 bylo realizováno celkem 7 studií v objemu 3, 1 mil. Kč v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Kosovu, Gruzii a Etiopii. Sektorové zaměření projektů bylo následující - voda a sanitace, výroba a dodávky energie, ochrana životního prostředí a zemědělství. Jedna ze studií vypracovaná v roce 2014 v Srbsku sloužila v roce 2015 jako podklad srbskému partnerovi pro jednání s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Studie z roku 2015 v oblasti využívání mělkých vod v zemědělství v Etiopii byla základem pro další jednání s etiopskou Zemědělskou transformační agenturou. Vytvořil se tak potenciál pro získání financování ze zdrojů Světové banky.

Program byl v režimu podpory de minimis vyhlášen také pro rok 2016 a byl otevřen pro všechny rozvojové země dle kategorizace DAC/OECD.

4.3.3 Program OECD „Eurasia“

Česká republika se od roku 2009 účastní dlouhodobého programu regionální spolupráce OECD „Eurasia“. Cílem programu je posílení regionální i národní konkurenceschopnosti ekonomik východní Evropy a Zakavkazska (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina) a Střední Asie (Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Mongolsko). Výstupy projektu (hloubková analýza politik podpory konkurenceschopnosti a formulace doporučení pro jejich zlepšení) napomáhají k vytváření prostředí příznivého pro investice a podnikání, pro rozvoj soukromého sektoru a zvyšování produktivity. Zvláštní důraz je kladen na rozvoj malých a středních podniků. V roce 2015 Rada OECD rozhodla o prodloužení mandátu programu o dalších pět let, tj. do konce roku 2020.

Od roku 2013 ČR působí jako spolupředsedající zemí programu Eurasia. Velvyslanec a stálý představitel ČR při OECD je od roku 2014 předsedou Kulatého stolu Eurasia, na kterém se projednávají výsledky hodnotících misí a návazná doporučení OECD. Kromě participace na aktualizaci obsahu, formátu a managementu samotného programu se ČR aktivně zapojila do zpracování přehledu politik podpory konkurenceschopnosti Gruzie (rozvoj malých a středních podniků) a Ukrajiny (energetická úspornost). Členy hodnotící mise byli zástupci MZV a experti Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. V roce 2015 podpořila ČR činnost programu Eurasia finančním darem ve výši 460 tis. Kč.

4.4 Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

4.4.1 Program KONTAKT II

Účelem tohoto programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je podpora mezinárodních dvoustranných projektů základního a aplikovaného výzkumu se státy, které nejsou členy Evropské unie. Formálním podkladem pro navázání spolupráce je přitom naplňování specifické mezivládní dohody o vědeckotechnické spolupráci nebo mezivládní dohody, která zahrnuje mimo jiné část o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje (např. dohody o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, tzv. kulturní dohody aj.). V současnosti je v rámci programu KONTAKT II rozvíjena

43


spolupráce se státy: Spojené státy americké, Japonsko, Izrael, Indická republika, Korejská republika, Ruská federace a Čínská lidová republika, přičemž každoročně jsou v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II přijímány návrhy společných výzkumných projektů česko-americké, česko-japonské a česko-ruské spolupráce, jedenkrát za 2 roky pak návrhy projektů česko-čínské, česko-izraelské, česko-indické a česko-korejské spolupráce. Uchazečem o účelovou podporu v rámci programu KONTAKT II mohou být veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další výzkumné subjekty, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo výzkumné organizace dle článku 2 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), pro malé a střední podniky vymezené v článku 2 Nařízení komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014), zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací. Financování společných výzkumných projektů v rámci programu KONTAKT II probíhá na principu, kdy každá ze smluvních stran hradí pouze náklady vzniklé na její straně, tzn. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hradí náklady vzniklé na straně české části řešitelského týmu společného výzkumného projektu a naopak. Není přitom podmínkou, aby výše podpory poskytnuté českému řešiteli společného výzkumného projektu českou stranou a výše podpory poskytnuté zahraničnímu řešiteli společného výzkumného projektu partnerskou stranou byly totožné. Rovněž struktura způsobilých nákladů projektu nemusí být na obou stranách identická. Výběr společných výzkumných projektů, které obdrží v České republice a partnerském státě podporu z veřejných prostředků, provádí na základě výsledků odborného hodnocení, uskutečněného odděleně v každém z partnerských států, mezinárodní smíšená komise složená ze zástupců poskytovatelů podpory. Schválené návrhy projektů jsou poté zveřejněny jako vítězné návrhy v rámci vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II. V roce 2015 MŠMT v rámci programu KONTAKT II poskytlo malým a středním podnikům z účelové podpory 7 605 tis. Kč na řešení mezinárodních projektů.

V soutěži VES15 programu KONTAKT II se hodnotilo 278 návrhů projektů z toho 9 projektů malých a středních podniků. Financováno je 32 projektů, z toho bohužel ani jeden projekt předložený MSP.

4.4.2 Program EUREKA

Program EUREKA je nástrojem evropské strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Cílem programu je podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy, vysokými školami a vytvářet podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoj infrastruktury. V roce 2015 bylo v rámci účelové podpory v Programu EUREKA CZ malým a středním podnikům poskytnuto 125 927 tis. Kč. Z toho ve veřejné soutěži 2015 došlo k čerpání rozpočtu ve výši 32 729 tis. Kč, který byl schválen na základě uzavřených smluv pro 26 kvalifikovaných projektů. Z celkového počtu 28 došlých návrhů projektů musely být 2 návrhy v této veřejné soutěži 2015 vyřazeny z důvodu nesplnění programových požadavků. U každého podpořeného projektu bylo v souladu s pokyny ve spolupráci s poradním orgánem vykonáno roční hodnocení vykonaných řešitelských prací s doporučením pro období následujícího roku. V roce 2016 bude pokračovat spolufinancování

44


pokračujících projektů v Programu EUREKA CZ. Malým a středním podnikům bude poskytnuta podpora 101 901 tis. Kč. Z dostupných podkladů, které má poskytovatel k dispozici od příjemců podpory ke dni této uzávěrky, jsou za rok 2015 vykazovány u ukončených projektů vybrané ukazatele jako tržby ve výši 20,7 milionů Kč; 1,4 nových pracovních míst, 17 funkčních vzorků, 9 prototypů, 6 prodaných licencí a 9 nových technologií.

4.4.3 Program EUROSTARS a EUROSTARS-2

Programy EUROSTARS a nově schválený pokračující program EUROSTARS-2 se zaměřují na podporu malých a středních podniků, které mají ve své podnikatelské činnosti podíl výzkumu a vývoje. V rámci programu EUROSTARS a EUROSTARS-2 byly v roce 2015 malým a středním podnikům poskytnuty finanční prostředky na řešení projektů EUROSTARS, tj. osmé a desáté výzvy celkem ve výši 14 978 tis. Kč a dále v první, druhé a třetí výzvě EUROSTARS-2 bylo vyplaceno 4 666 tis. Kč. Jednalo se o financování projektů v souladu s výsledky panelu nezávislých expertů, které byly dále schváleny skupinou vysokých představitelů. Vyplacená částka pokrývá 8 schválených projektů první, druhé a třetí výzvy EUROSTARS-2 dohromady. Předpokládaná výše podpory pro projekty EUROSTARS a EUROSTARS-2 v roce 2016 činí 25 072 tis. Kč. Dále probíhá administrace čtvrté výzvy. Očekává se navýšení této částky o schválenou finanční podporu 6 schválených projektů čtvrté výzvy s rozpočtem 13 971 tis. Kč. Ve druhém pololetí 2016 budou známé rovněž výsledky páté výzvy.

4.4.4 Podpora výzkumu a vývoje – GESHER/MOST

Program GESHER/MOST je určený na podporu účasti českých podniků zabývajících se výzkumem a vývojem ve spolupráci s partnerem ve Státě Izrael v projektech aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje. Cílem programu je zajištění podpory na řešení vybraných projektů výzkumu a vývoje s cílem podpořit mezinárodní spolupráci podniků obou smluvních stran, tzn. České republiky a Státu Izrael. Program je zaměřen především na podporu projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií, udržitelných a čistých technologií, biotechnologií a lékařské techniky, Bio-Agro – zemědělských a potravinářských technologií a strojírenství (nové materiály, nanotechnologie, kybernetika a robotika). Program byl zahájen v průběhu roku 2010, proto první výsledky byly k dispozici až v roce 2012, resp. v lednu 2013. Od zahájení programu bylo přijato celkem 10 projektů v pěti výzvách. V roce 2015 v řešení pokračovaly tři projekty: jeden projekt ze 4. výzvy programu (projekt s názvem „Výzkum inovovaných produktů z procesu aerobní fermentace biomasy a bioodpadů pro ochranu a tvorbu půd zejména v aridních oblastech a inovace fermentoru EWA pro provoz v suchých, velmi horkých oblastech, realizovaný společností AGRO-EKO spol. s r.o.) a dva projekty z 5. výzvy (projekt s názvem „DiaCellix – produkty regenerativní medicíny pro léčbu sekundárních příznaků T2DM“, realizovaný společností 4MEDI – centrum buněčné terapie a diagnostiky, a.s., a dále projekt „Nové aplikace v technologii výroby a použití kompozitních rámů z vláknových kompozitů, realizovaný společností Lenam s.r.o.).

45


V roce 2015 byla v rámci programu GESHER/MOST poskytnuta všem řešeným projektům podpora ve výši 5958 tis. Kč. V roce 2016 se předpokládá podpora pro řešení posledního ukončovaného projektu z 5. výzvy ve výši 1800 tis. Kč.

4.4.5 Společná technologická iniciativa ECSEL

Společná technologická iniciativa ECSEL (Electronic Components & Systems for European Leadership) je implementována jako integrální součást rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014 – 2020), a to prostřednictvím stejnojmenného společného podniku sídlícího v Bruselu. Společný podnik ECSEL byl ustaven na základě věcně příslušného Nařízení Rady. Jeho účastníky jsou Evropská unie zastoupená Evropskou komisí, členské státy, které se rozhodly do společného podniku vstoupit (ČR je zakládajícím členským státem), průmyslové asociace ARTEMISIA (ARTEMIS Industry Association) a AENEAS (Association for European NanoElectronics Activities) a rovněž evropská technologická platforma EPoSS (European Technology Platform on Smart Systems Integration). Společný podnik ECSEL tak v sobě integruje činnosti dosud působících společných podniků ARTEMIS (Advanced Research and Technology for Embedded Intelligence and Systems) a ENIAC (European Nanoelectronics Initiative Advisory Council), jejichž dobíhající povinnosti přejímá, nově poté zahrnuje taktéž aktivity evropské technologické platformy EPoSS. Společný podnik ECSEL byl ustaven s cílem podpory výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v oblastech vestavěných počítačových systémů, mikro-elektroniky, nano-elektroniky a inteligentních systémů a za tímto účelem každoročně vyhlašuje podle ročního plánu práce výzvy k podávání návrhů projektů. Hlavním cílem Společné technologické iniciativy ECSEL je formování dlouhodobých strategických partnerství veřejného výzkumného a podnikového sektoru pro podporu výzkumných, vývojových a inovačních aktivit ve výše zmíněných oblastech.

V roce 2015 bylo v programu ECSEL podpořeno celkem 46 českých účastí v mezinárodních projektech, z nichž 15 se řadí mezi malý nebo střední podnik. V rámci Společné technologické iniciativy ECSEL přispělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na malé a střední podniky v roce 2015 celkem 9 156 tis. Kč.

4.5 Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj

4.5.1 Národní program podpory cestovního ruchu

Národní program podpory cestovního ruchu (dále jen NPPCR) je zaměřený na podporu domácího cestovního ruchu v České republice. Koncem roku 2014 byla vyhlášena výzva pro podprogram Cestování dostupné všem na rok 2015, který kromě začlenění nových cílových skupin do aktivit cestovního ruchu měl přispět k zachování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu, k tvorbě nových produktů s cílem snížit sezónnost v cestovním ruchu, k vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst nebo udržení stávajících, k rozvoji domácího cestovního ruchu atd. Účelem podprogramu bylo podpořit podnikatelské subjekty (právnické nebo fyzické osoby) včetně malých a

46


středních podniků, které provozují podnikatelskou činnost v oblastech cestovního ruchu. Možnými příjemci v rámci daného podprogramu byly v roce 2015 i obce (vyjma statutárních měst).

Podprogram se zaměřil na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k cestovnímu ruchu pro všechny, včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů a zajištění podmínek pro realizaci těchto produktů. Podporované aktivity v podprogramu byly:

• • Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty, včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu;

• • Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu se zaměřením na ochranu životního prostředí a podporu ekologicky šetrných forem cestovního ruchu a ekologicky šetrné dopravy, včetně marketingu vytvořených produktů.

• • Zavedení/zlepšení/vytvoření navigačních a informačních systémů pro senzoricky postižené účastníky cestovního ruchu a senzoricky postižené návštěvníky atraktivit cestovního ruchu.

• Pořízení zařízení pro bezpečné parkování kol a úschovu zavazadel.

V podprogramu byla poskytována pro podnikatelské subjekty podpora malého rozsahu (de minimis) dle Nařízení Komise (ES) č.1998/2006. Podpora byla zaznamenána do Registru podpor de minimis.

NPPCR je realizován v letech 2010 – 2016. V roce 2015 byly přiděleny dotace 32 akcím ve výši 48,155 mil. Kč na podporu podnikatelské činnosti pro malé a střední podnikání, která umožní zlepšení doprovodné struktury cestovního ruchu zpřístupnění cestovního ruchu i pro skupiny obyvatel, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná. Rozvojem aktivit cestovního ruchu dojde i ke zlepšení podnikatelské činnosti příjemců dotací a rozvoji podnikání v podpořených oblastech, k rozšíření sezóny podnikání a rozšíření nabídky infrastruktury a služeb pro turisty.

Konkrétní ekonomické přínosy přidělených podpor a počet nových nebo udržení stávajících míst bude možno vyhodnotit až v roce následujícím po ukončení akcí v roce 2016 (resp. 2017). Každoročně však dochází díky podpoře z NPPCR ke vzniku nových pracovních míst - za období 2010-2013 bylo realizací projektů vytvořeno celkem 44 nových pracovních míst a 58 sezónních míst nebo míst na částečné úvazky. Z toho v roce 2013 bylo vytvořeno 14 nových pracovních míst a 13 sezónních míst (popř. částečných úvazků). Na rok 2016 je plánována podpora podnikatelským subjektům a obcím v rámci NPPCR s alokací ve výši cca 80 mil. Kč. Podpora je zaměřena na stejné aktivity jako v roce 2015.

4.5.2 Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje

Usnesením vlády ČR č. 732 ze dne 25. 9. 2013 ke zprávě o možných způsobech řešení krizové situace v Moravskoslezském kraji byl stanoven úkol aktivovat podprogram v rámci stávajícího programu č. 117D81 PODPORA ROZVOJE REGIONŮ, který by řešil podporu rozvoje podnikání a vznik nových pracovních míst v Moravskoslezském kraji.

47


V roce 2014 byla následně umožněna v rámci nově vytvořeného podprogramu 117D816 „Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje“, Dotačního titulu 1, mj. podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba s doložitelnou minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická osoba).

Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské výkonnosti.

Čerpání dotací ze státního rozpočtu probíhalo v letech 2014 až 2015. Program byl uzavřen k 31. 12. 2015. Celkem byl podpořen vznik 671 nových pracovních míst za 286,411 mil. Kč.

4.6 Programy podpory Ministerstva zemědelství

4.6.1 Program rozvoje venkova ČR

Rok 2015 byl posledním rokem realizace a proplácení projektů Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Jeho cílem bylo přispět k rozvoji venkova České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodářství. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 dále umožnil vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Podporoval také rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově.

Na realizaci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 bylo z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova alokováno na období 2007-2013 celkem 2 857,506 mil. EUR. Tato částka byla doplněná prostředky ze státního rozpočtu ČR ve výši 812,562 mil. EUR.

Důležitou součástí Programu rozvoje venkova ČR byla i podpora malého a středního podnikání, která byla realizována prostřednictvím následujících projektových opatření:

Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů

Opatření bylo zaměřeno na podporu výkonnosti a rozvoje zpracovatelských podniků včetně zavádění inovativních postupů. Podpora byla zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, postupů a technologií. Žadatelem byl výrobce potravin nebo surovin uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU.

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

Opatření bylo zaměřeno na výstavbu a modernizaci technologií a staveb sloužících k diverzifikaci činnosti zemědělských podnikatelů směrem k nezemědělským činnostem včetně výstavby zařízení

48


pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli byli zemědělští podnikatelé.

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

Oblastí podpory byla drobná výroba, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále byla podpora zaměřená na výstavbu zařízení pro zpracování a využívání obnovitelných zdrojů energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli mohly být podnikatelské subjekty nejmenší velikosti – mikropodniky.

Podpora cestovního ruchu

Podpora byla určena vybudování ubytovacích zařízení včetně stravovacích, sportovních zařízení, půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. Příjemcem podpory mohl být zemědělský podnikatel a nezemědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Podpora byla poskytována formou přímých nenávratných dotací na podnikatelskou činnost na základě předložení a schválení projektů. Žádosti byly přijímány ve vyhlašovaných kolech příjmu žádostí.

Tabulka č. 13: Dotace MSP poskytnuté v roce 2015

Opatření Počet projektů Celkem (CZK) ČR (CZK) EU (CZK)Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům

320 525 137 827 132 632 064 392 505 763


73 306 155 642 76 538 926 229 616 716

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

235 549 251 272 137 312 879 411 938 393

Podpora rozvoje cestovního ruchu 98 319 549 195 79 887 326 239 661 869

Celkem 726 1 700 093 936 426 371 195 1 273 722 741Zdroj: IS SZIF

Přínosem poskytnuté podpory je zejména příspěvek ke snížení nezaměstnanosti podporou tvorby nových pracovních míst. Na základě počtu realizovaných projektů bylo vytvořeno cca 4 tisíce pracovních míst, zejména prostřednictvím opatření Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj a Podpora cestovního ruchu. Dalším výsledkem podpor je zvýšení hrubé přidané hodnoty podpořených podniků prostřednictvím investic do moderních technologií a zvýšení produkce energie z

49


obnovitelných zdrojů. Investice do infrastruktury cestovního ruchu přispěly ke zvýšení počtu turistických návštěv, a tím k oživení ekonomiky venkovských obcí.

Zdroje finanční podpory

Na podporu malého a středního podnikání v období 2007-2013 (včetně plateb v roce 2014 a 2015) bylo prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 proplaceno celkem 9,732 mld. Kč, z toho:

• • ze státního rozpočtu cca 2,433 mld. Kč • • z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve výši 7,299 mld. Kč

Následující tabulka (Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova) přináší náhled o dosažených a cílových hodnotách vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova k 31. 12. 2015. Podrobnější údaje budou k dispozici ve Výroční zprávě za rok 2015.

Tabulka č. 14: Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova

Dosažené hodnoty k 31. 12. 2015

Realizované projekty (pouze kategorie MSP)

Cíle na období 2007-2013 (bez specifikace MSP)

Opatření Celkové investice

(mil. EUR) 2

Počet podpořených podniků

Počet BPS

Celkové investice (mil. EUR)

Počet podpořených podniků

Počet BPS

Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářským produktům

290 1025 X 220 750 X


431 464 128 296 350 123

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj

224 1 185 26 221 1 084 46

Podpora rozvoje cestovního ruchu 146 480 X 145 1 050 X

Zdroj: IS SIZF

2 Přepočteno z Kč kurzem 27 Kč/EUR

50


4.7 Programy podpory Technologické agentury

České republiky Technologická agentura ČR (dále jen TA ČR) je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ustavení TA ČR bylo jedním z důležitých implementačních kroků Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací. TA ČR centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje, která byla do té doby roztříštěna mezi velký počet poskytovatelů. V současné době poskytuje TA ČR státní podporu na projekty výzkumu a vývoje v 7 programech (ALFA, BETA, OMEGA, Centra kompetence, DELTA, GAMA, EPSILON). V roce 2015 byly řešeny projekty ze starších veřejných soutěží a vyhlášeny nové v programech BETA, OMEGA, GAMA a DELTA.

4.7.1 Program TA – ALFA

Tento program je zacílený především na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Celkový rozpočet programu je 9 252 mil. Kč. Program je rozdělen do 3 podprogramů odlišujících se tématem zájmu:

1. Progresivní technologie, materiály a systémy (40% z celkového objemu financí alokovaných na tento program)

2. Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí (40% z celkového objemu financí alokovaných na tento program)

3. Udržitelný rozvoj dopravy (20% z celkového objemu financí alokovaných na tento program)

První veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2010 se zahájením řešení projektů v roce 2011, další veřejné soutěže pak byly vyhlašovány s roční periodicitou. Poslední veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2013, řešení projektů pak začalo v roce 2014. Žádná další veřejná soutěž nebude v programu vyhlášena. Do všech čtyř veřejných soutěží bylo přijato celkem 3 501 projektů. Přibližně desetina z nich, nebyla do soutěže přijata z důvodu nesplnění formálních kritérií nutných k přijetí do programu. Největší část těchto projektů pak byla vyřazena v prvních dvou soutěžích, kdy nebylo možné doplnit na vyzvání chybějící dokumenty. Ze všech 3 124 přijatých projektů byly přibližně dvě třetiny vybrány a označeny za kvalitní a vhodné k podpoře. Konečný počet podpořených projektů pak byl určen podle finančních možností programu. Celkem bylo v programu ALFA podpořeno 961 projektů, což představuje polovinu všech projektů vhodných k podpoře. V jednotlivých veřejných soutěžích pak byl tento podíl rozdílný. Ve 32 případech bylo s účastníky projektu zahájeno řízení o podepsání smlouvy, které však bylo zastaveno a projekt nepřešel k realizaci. Ve většině případů pak byly podpořeny další projekty v pořadí. Ze všech podpořených projektů bylo do 31.12 2015 ukončeno 478 projektů, z toho v roce 2015 jich bylo 201. Hodnocení efektivity a konkrétních přínosů ukončených projektů je v současné době ještě předčasné. Nejvýznamnější část projektů byla ukončena v roce 2014 (228). I u projektů ukončených v roce 2013 (126 projektů) je stále malý časový

51


odstup. Posouzení vlivu inovací na ekonomické výsledky a počet zaměstnanců podniků není vzhledem k dostupnosti relevantních dat možné. Relevantní vyhodnocení s využitím metod kontrafaktuálních analýz se předpokládá v letech 2018 nebo 2019. V této době již bude ukončen dostatečný počet projektů a časový odstup již umožní dostatečnou implementaci výsledků a plně ukáže jejich přínos pro jednotlivé uchazeče.

Tabulka č. 15: Úspěšnost projektů v programu ALFAANO NE celkem

podánopočet podíl v % počet podíl v %Přijaté ze všech podaných 3 124 89,2 377 10,8 3 501Vybrané ze všech přijatých 1 932 61,8 1 192 38,2Podpořené ze všech vybraných 961 49,8 971 50,2

Zdroj: TAČR

Z celkového počtu 961 podpořených projektů se přibližně 70% (675) účastnily malé a střední podniky (dále jen „MSP“). Z celkového počtu účastníků ve všech podpořených projektech programu ALFA tvořily MSP více než třetinu všech účastníků (34,4%). Malých podniků pak bylo v absolutním vyjádření o 220 více než středních. Celkové dotace všech projektů v programu dosáhly úrovně 9 252 mil. Kč. Malé a střední podniky z této částky využijí 2 917 mil. Kč (32%). Tato částka je za celou dobu řešení programu ALFA. V roce 2015 bylo mezi příjemce rozděleno 1 658 mil. Kč. A z této částky pak 519 mil. Kč (31%) využijí MSP (288 mil. Kč malé, 231 mil. Kč střední podniky). Snížení podílu MSP na dotacích v porovnání s počtem zapojených organizací je dáno rozdílnou maximální mírou podpory v projektech, která je u výzkumných organizací vyšší.

Tabulka č. 16: Statistické ukazatele, program ALFAPočet organizací Dotace celkem Dotace 2015

absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v %MSP celkem 874 34,4 2 917 154 31,5 518 666 31,2v tom: MP 547 21,6 1 724 843 18,6 287 791 17,4v tom: SP 327 12,9 1 192 310 12,9 230 875 13,9Velké podniky 440 17,4 1 677 830 18,1 310 920 18,7Výzkumné organizacemimo VVŠ 444 17,5 1 763 890 19,0 298 181 18,0

Veřejné vysoké školy 778 30,7 2 893 483 31,3 530 538 32,0TA celkem 2 536 100,0 9 252 356 100,0 1 658 305 100,0

Zdroj: TAČR

4.7.2 Program TB – BETA

Program BETA je programem veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy. Veřejné zakázky jsou zadávány pro následující orgány státní správy:

• Český báňský úřad; • Český úřad zeměměřický a katastrální; • Ministerstvo dopravy;

52


• Ministerstvo práce a sociálních věcí; • Ministerstvo průmyslu a obchodu; • Ministerstvo pro místní rozvoj; • Ministerstvo vnitra; • Ministerstvo zahraničních věcí; • Ministerstvo životního prostředí; • Státní úřad pro jadernou bezpečnost; • a další poskytovatele v oblasti realizace programů výzkumu a vývoje.

Program BETA je v porovnání s ostatními programy TA ČR velmi specifický. Program není, na rozdíl od ostatních programů TA ČR, vyhlašován pravidelně, ale proces schvalování jednotlivých výzkumných potřeb orgánů státní správy probíhá průběžně. V roce 2015 bylo vyplaceno v rámci programu BETA 107 mil. Kč, z čehož přibližně šedesát procent připadlo výzkumným organizacím a vysokým školám. Podíl MSP byl 25,3% (27,1 mil. Kč). Naprostou většinu z této částky získaly malé podniky. Jejich převaha nad středními je viditelná i u složení organizací řešících veřejné zakázky v roce 2015 – 49 malých a pouze 9 středních podniků. Zde je však nutné uvést fakt, že velká část nepatří mezi klasické výrobní podniky. Jde v určité části o nadace i neziskové organizace. Z hlediska veřejné podpory však jsou to organizace počítány mezi MP (nejsou a nemohou být výzkumnými organizacemi). Do roku 2015 skončilo řešení již 52 výzkumných potřeb. Vzhledem k tomu, že výzkumné potřeby jsou zadávány přímo resorty, které jsou též jedinými uživateli výsledků výzkumu, není možné měřit efektivitu výzkumu z hlediska ekonomického progresu řešitelů. V roce 2015 byla též vyhlášena v pořadí pátá veřejná soutěž (v případě programu BETA jde o identifikace výzkumných potřeb dotčenými orgány státní správy).

Tabulka č. 17: Statistické ukazatele, program BETAPočet organizací Dotace celkem Dotace 2015

absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v %MSP celkem 169 36,7 85 746 24,0 27 111 25,3v tom: MP 145 31,5 68 783 19,3 23 340 21,8v tom: SP 24 5,2 16 963 4,8 3 771 3,5Velké podniky 25 5,4 28 357 7,9 13 137 12,3Výzkumné organizace mimo VVŠ

172 37,4 167 908 47,0 45 988 42,9Veřejné vysoké školy 94 20,4 74 967 21,0 20 976 19,6TB celkem 460 100,0 356 978 100,0 107 212 100,0

Zdroj: TAČR

4.7.3 Program TE – Centra kompetence

Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem.

53


V návaznosti na hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci spolupráce podniků a výzkumných organizací k vytvoření strategických partnerství, posílení interdisciplinarity výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení horizontální mobility výzkumných pracovníků (zejména začínajících výzkumníků). Celkový rozpočet programu je 6 146 mil. Kč.

V programu Centra kompetence byly vyhlášeny 2 veřejné soutěže, do nichž bylo podáno 210 projektů. 10 z nich nebylo do soutěže přijato z důvodu nesplnění formálních kritérií. Z 200 hodnocených projektů pak bylo 72 doporučených k podpoře. Vzhledem k finančním možnostem programu bylo podpořeno 34 center. S jedním centrem v první veřejné soutěži nebyla uzavřena smlouva. Místo tohoto centra bylo podpořeno další v pořadí. Projekty v programu Centra kompetence jsou projekty dlouhodobé spolupráce a naprostá většina z nich pak bude končit v roce 2019. V roce 2015 byla zahájena výzkumná činnost jednoho centra podpořeného ve druhé veřejné soutěži (ostatní centra podpořená ve druhé veřejné soutěži začala s řešením již v roce 2014). Vyhodnocení efektivity tak bude možné až po ukončení projektů.

Tabulka č. 18: Úspěšnost projektů v programu Centra kompetenceANO NE celkem

podánopočet podíl v % počet podíl v %Přijaté ze všech podaných 200 95,2 10 4,8 210Vybrané ze všech přijatých 72 36,0 128 64,0Podpořené ze všech vybraných 34 47,2 38 52,8

Zdroj: TAČR

Všech 34 podpořených center se účastní 334 účastníků, z nichž je 71 malých a 47 středních podniků. Celkem je tak podíl MSP 35% ze všech účastníků. Podobně jako v programu ALFA je pak díky rozdílné míře podpory podíl dotací pro MSP nižší než podíl účastníků. Celková výše dotací MSP je v programu 1 331 mil. Kč (22% z celkového objemu). Úhrn dotací pro malé a střední podniky je přibližně stejný na úrovni 657 resp. 673 mil. Kč. V roce 2015 pak bylo každé z kategorií malých a středních podniků vyplaceno 103 mil. Kč resp. 94 mil. Kč (dohromady 21,6% z celkového objemu vyplacených dotací).

Tabulka č. 19: Statistické ukazatele, program Centra kompetence

Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015

absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v %

MSP celkem 118 35,3 1 330 994 21,7 197 859 21,6v tom: MP 71 21,3 657 079 10,7 103 373 11,3v tom: SP 47 14,1 673 915 11,0 94 485 10,3Velké podniky 101 30,2 1 356 536 22,1 204 658 22,3Výzkumné organizace mimo VVŠ

42 12,6 926 342 15,1 138 347 15,1

Veřejné vysoké školy 73 21,9 2 532 173 41,2 375 549 41,0TE celkem 334 100 6 146 045 100 916 414 100

Zdroj: TAČR

54


4.7.4 Program TD – OMEGA

Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel České republiky. Tematické zaměření programu je v souladu s prioritami stanovenými Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015. Získané poznatky přispějí k definování faktorů a procesů, které určují a ovlivňují fungování a rozvoj české společnosti, v kontextu probíhající evropské integrace a světové globalizace.

Do programu OMEGA bylo ve třech vyhlášených soutěžích podáno celkem 650 projektů. 616 jich pak bylo přijato do soutěže a přešly do fáze hodnocení. Méně než polovina (45%) pak byla označena za kvalitní a doporučena k podpoře. Finanční prostředky určené na program dovolily podpořit 196 těchto projektů. U všech projektů, s jejichž řešiteli bylo zahájeno jednání o podepsání smlouvy, byla podepsána smlouva o poskytnutí podpory. V roce 2015 pak byla vyhlášena a vyhodnocena třetí veřejná soutěž v programu, ve které se předpokládá řešení 68 projektů. Zároveň bylo v roce 2015 ukončeno 79 projektů ze druhé veřejné soutěže. Vyhodnocení efektivity podpory však není možné zatím vzhledem ke krátkému časovému odstupu možné. Program je též zaměřen na podporu v oblasti společenských věd a jeho výsledky tedy nejsou tak výrazně zaměřeny na další komercionalizaci jako u jiných programů TA ČR.

Tabulka č. 20: Úspěšnost projektů v programu OMEGAANO NE celkem


Zdroj: TAČR

Mezi hlavní příjemce podpory patří již z povahy programu zejména výzkumné organizace. V porovnání s výzkumem v technických oborech se oblastí společenskovědního výzkumu zabývá mnohem méně firem a podniků. Tato skutečnost se výrazně promítla i do struktury příjemců v programu OMEGA, kde výzkumné organizace představovaly 239 z celkového počtu 290 účastníků. Ze zbylých účastníků bylo 42 malých, 5 středních a 4 velké podniky. Vzhledem k nízkým počtům podniků je nízká i úhrnná výše dotací poskytnutým malým a středním podnikům jak v celkovém vyjádření v prvních dvou soutěžích necelých 44,4 mil. Kč (z toho 40,7 mil. Kč pro malé a 3,7 mil. Kč pro střední podniky).

Tabulka č. 21: Statistické ukazatele, program OMEGAPočet organizací Dotace celkem Dotace 2015

absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v %MSP celkem 47 16,2 44 389 12 8 949 12,5v tom: MP 42 14,5 40 701 11 8 310 8,9v tom: SP 5 1,7 3 688 1,0 639 0,9Velké podniky 4 1,4 2 181 0,6 0 0,0

55


Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v %

Výzkumné organizacemimo VVŠ

111 38,3 158 028 42,9 30 876 43,2Veřejné vysoké školy 128 44,1 163 816 44,5 31 615 44,3TD celkem 290 100 368 415 100 71 440 100

Zdroj: TAČR

4.7.5 Program TF – DELTA

Cílem programu DELTA je zvýšit množství konkrétních výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblastech, v nichž existuje shoda se zahraničním partnerem, které budou úspěšně zavedeny do praxe a posílí tak konkurenceschopnost České republiky, a to podporou bilaterální, případně multilaterální spolupráce špičkových českých a zahraničních účastníků. Vybrané projekty musí reagovat na aktuální či budoucí potřeby dané země, které jsou v České republice definovány Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. První veřejná soutěž ve spolupráci s partnerskou agenturou ve Vietnamu byla vyhlášena v roce 2014. Oproti ostatním programům byl odlišný systém hodnocení a výběru projektů. Všechny podpořené projekty musely být k podpoře vybrány obě partnerskými agenturami. Z celkového počtu 27 podaných návrhů projektů byly oběma agenturami vybrány k podpoře 4 projekty. Těchto projektů se na české straně účastní 10 organizací, z nichž 6 spadá do kategorie MSP (5 malých a 1 střední podnik). Všechny projekty z první veřejné soutěže mají počátek řešení k 1.1 2015. Z celkového úhrnu 45,8 mil. Kč bude vyplaceno malým podnikům 18,3 a střednímu 1,8 mil. Kč, v roce 2015 z toho pak 5 mil. Kč malým podnikům a 0,6 mil středním podnikům. V roce 2015 byla vyhlášena druhá veřejná soutěž programu DELTA pro partnerství s Čínou. Celkem bylo podáno 26 projektů a podpořeno 14. Řešení všech projektů je naplánováno až od roku 2016.

4.7.6 Program TG – GAMA

Program GAMA je zaměřen na podporu ověření výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje z hlediska jejich praktického uplatnění a na přípravu jejich následného komerčního využití. Hlavním cílem programu je podpořit a významně zefektivnit transformaci výsledků VaV, dosažených ve výzkumných organizacích a/nebo ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, do podoby praktické aplikace umožňující jejich komerční využití a podpořit tak jejich zavedení do praxe. Program je rozdělen na dva podprogramy s odlišným způsobem realizace i příjemci podpory. V prvním podprogramu mohou žádat o podporu pouze výzkumné organizace, ve druhé podniky i výzkumné organizace (ty však pouze ve spolupráci s podnikem). V roce 2015 byla vyhlášena v pořadí již druhá veřejná soutěž. Jelikož však obě veřejné soutěže byly vyhlášeny pouze v podprogramu 1, nemohly být podpořeny v rámci těchto soutěží žádné podniky. Všichni účastníci tak patří mezi výzkumné organizace a dotace tak nebyly poskytnuty žádnému podniku

56


4.7.7 Program TH – EPSILON

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 18. prosince 2013 č. 987. Program EPSILON je zaměřen zejména na zlepšení pozice českého a v globálním kontextu i evropského průmyslu pomocí podpory projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách, zejména v těchto prioritních oblastech:

Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů Prostředí pro kvalitní život

Cílem programu je podpora projektů, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách. Nástrojem pro dosažení uvedeného cíle je naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (Priority) prostřednictvím podpory projektů, v rámci kterých budou realizovány výzkumné cíle oblastí a podoblastí daných priorit. Program je tedy založen na plnění cílů Priorit nikoliv oborově. Cíl programu směřuje k podpoře zejména průmyslových aplikací při využití nových technologií a nových materiálů v energetice, životním prostředí a dopravě. Pro účely dosažení cíle je program rozčleněn do 3 podprogramů:

Podprogram 1 - Znalostní ekonomika Podprogram 2 - Energetika a materiály Podprogram 3 - Životní prostředí

Program navazuje na dřívější program technologické agentury ALFA (TA ČR) a TIP (administrován MPO). První veřejná soutěž byla vyhlášena v květnu roku 2014, se začátkem podpory v roce 2015.

V první veřejné soutěži nebylo pouze 8 ze 725 podaných projektů přijato do soutěže. V hodnotícím procesu pak bylo 399 označeno za kvalitní a vhodné k podpoře a v souladu s finančními možnostmi určenými na první veřejnou soutěž bylo podpořeno 89 z nich. Dne 15.3 roku 2016 byla vyhlášena druhá veřejná soutěž tohoto programu.

Tabulka č. 22: Úspěšnost projektů v programu EPSILONANO NE celkem


Zdroj: TAČR

V první veřejné soutěži se předpokládá vyplacení podpory formou dotace v celkové výši 863 mil. Kč. Přibližně třetina z této částky pak malým (120 mil. Kč) a středním podnikům (167 mil. Kč). Podíl MSP mezi všemi organizacemi je přibližně stejný jako podíl dotací – 34,8%. V roce 2015 pak bylo vyplaceno

57


jako podpora Malým podnikům 33,9 mil. Kč (13,9% z celkového úhrnu) a středním 45,7 mil. Kč (18,8%).

Tabulka č. 23: Statistické ukazatele, program EPSILON

Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015

absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v %

MSP celkem 85 35,3 286 877 32,8 79 610 32,7v tom: MP 41 17,0 120 079 13,7 33 924 13,9v tom: SP 44 18,3 166 797 19,1 45 686 18,8Velké podniky 39 16,2 174 762 20,0 45 677 18,8Výzkumné organizace mimo VVŠ 40 16,6 127 054 14,7 35 466 14,6

Veřejné vysoké školy 77 32,0 277 537 32,2 82 573 33,9TH celkem 241 100,0 866 229 100,0 243 325 100,0

Zdroj: TAČR

Tabulka č. 24: Počty MSP v programech TA ČRMP SP MSP celkem

absolutně podíl v % absolutně podíl v % absolutněALFA 547 31,2 327 12,9 874BETA 145 31,5 24 5,2 169Centra kompetence 42 14,5 5 1,7 47OMEGA 71 21,3 47 14,1 118DELTA 5 50 1 10 6EPSILON 41 16,8 44 18 85Programy celkem 851 22,0 448 11,6 1 299

Zdroj: TAČR

Graf č. 16: Počty MSP v programech TA ČR

58


Zdroj: TAČR

Tabulka č. 25: Výše podpory MSP v programech TA ČRMP SP MSP celkem

tis. Kč podíl v % tis. Kč podíl v % absolutněALFA 287 791 17,4 230 875 13,9 518 666BETA 23 340 31,5 16 963 5,2 40 303OMEGA 8 310 8,9 639 0,9 8 949Centra kompetence 103 373 11,3 94 485 10,3 197 858DELTA 4 961 37,2 600 4,5 5 561EPSILON 33 924 13,9 45 686 19,1 79 610Programy celkem 461 699 15,2 389 248 12,9 850 947

Zdroj: TAČR

Graf č. 17: Výše podpory MSP v programech TAČR

59

ALFA BETA OMEGA EPSILON Centra kompetence DELTA0

100

200

300

400

500

600

malé podnikystřední podniky

Program

Poče

t úča

stní

ků


Zdroj: TAČR

4.8 Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita

4.8.1 Podpora inovativních MSP

Z hlediska širšího rámce podpory VaVaI a v evropském kontextu lze konstatovat, že podpora inovativně zaměřených podniků, jejichž produkty pocházejí z realizovaného výzkumu, vývoje a inovací, patří mezi klíčové priority, které si MPO (ČR) vytyčilo pro nové programovací období kohezní politiky 2014-2020.

Orientace na podporu rozvoje podnikání založeného na výzkumu a inovacích, včetně rozvoje infrastruktury a služeb pro podnikání ve znalostní ekonomice, je základem nového OP PIK. Tyto priority jsou plně v souladu se zásadními strategickými dokumenty na úrovni EU (Strategie Evropa 2020) i na národní úrovni v ČR (Národní inovační strategie, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní program reforem). Pozornost je zaměřena zejména na napomáhání přechodu naší ekonomiky k sofistikovanější výrobě a produkci služeb s vyšší přidanou hodnotou, založené na daleko intenzivnějším využívání výsledků výzkumu a vývoje. Takto orientovaná podpora by měla přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků i ekonomiky jako celku.

4.8.2 Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů

V roce 2015 pokračovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře projektů průmyslového výzkumu formou dotací ze státního rozpočtu v rámci programu TIP (2009 – 2016). Jedná se o resortní program zajišťující výzkum a vývoj za účelem posílení produkce v České republice, resp. v Evropské unii, k podpoře udržitelného rozvoje ve všech dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a jejich rychlého a efektivního využívání.

60

ALFA Centra kompetence EPSILON BETA OMEGA DELTA0

50,000

100,000

150,000

200,000

250,000

300,000

350,000

malé podnikystřední podniky

Program

Výše

dot

ace

(v ti

s. Kč

)


Celkem bylo v roce 2015 v rámci programu TIP podporováno 49 projektů předložených malými a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané přímo malými a středními podniky, činila 173 mil Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu všech 103 projektů řešených v programu TIP v roce 2015 dosáhla 361 mil. Kč.

V listopadu 2015 byla vyhlášena první veřejná soutěž v novém programu TRIO, který bude realizován v letech 2016 – 2021. Program je zaměřen zejména na rozvoj potenciálu ČR v oblasti klíčových technologií (KETs) – fotonika, mikro- a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie – a zvýšení aplikovatelnosti výsledků VaV u těchto technologií v podnikové sféře. Vzhledem k průřezovému charakteru KETs bude program přispívat k naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Mezi cíle programu TRIO patří rovněž posílení účinné spolupráce ve VaV mezi podniky a výzkumnými organizacemi, což je podmínka účasti v programu.

4.8.3 Horizont 2020

Rámcový program HORIZONT 2020 je zaměřen jak na podporu výzkumu a vývoje, tak na podporu inovací. Podpora je poskytována napříč celým inovačním řetězcem. Jedna z jeho částí je určena na podporu inovací v podnikovém sektoru. Nabízí mimo jiné přístup k rizikovému financování ve formě dluhového nebo kapitálového finančního nástroje.

V roce 2014 se za účasti českých MSP rozběhl také „nástroj pro malé a střední podniky“ (tzv. SME Instrument), v rámci kterého je možné podpořit inovační záměr i pouze jediného subjektu. Dále je zaveden nástroj „Fast Track to Innovation“ určený jak MSP, tak velkým podnikům, s cílem urychlit uvedení výrobku na trh. Tyto nástroje mohou mít pozitivní vliv na české inovační (zejména startupové) prostředí, pokud se do nich naši podnikatelé dokáží zapojit.

SME Instrument je určen pro všechny typy MSP (i pro ty, co nerealizují výzkum, tzn. podpora všech typů inovací – i netechnických, sociálních či inovací ve službách), které mají velký potenciál rozvoje, růstu a internacionalizace.

61


5 EXPORTNÍ POLITIKA

5.1 Podpora exportu

V roce 2015 byl vývoj světové ekonomiky i ekonomiky a zahraničního obchodu ČR ovlivněn řadou zásadních geopolitických změn. Nadále přetrvávají důsledky rozpoutání rusko-ukrajinského konfliktu, došlo ke ztrátě části ukrajinského trhu a k uplatňování sankčních režimů narušujících vzájemný obchod EU a Ruska. Vznikl Islámský stát a zhoršila se bezpečnostní situace v Iráku a Sýrii, sílil vliv čínské ekonomiky, otevřely se otázky vývoje subsaharské Afriky i sílící hrozby mezinárodního terorismu. Tyto faktory negativně zasáhly exportní a investiční příležitosti našich podniků, nevyjímaje malé a střední.

Navzdory těmto nepříznivým podmínkám zaznamenala i v roce 2015 ekonomika ČR opětné oživení. Zahraniční obchod překonal velmi dobré výsledky dosažené v předchozím roce. Obrat našeho zahraničního obchodu za rok 2015 vzrostl na 7 377,9 mld. Kč, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 představuje růst o 8% (o 550 mld. Kč). Vývoz stoupl na 3 901,7 mld. Kč, tj. o 7,5% (o 273 mld. Kč), dovoz činil 3 475,8 mld. Kč, při růstu o 8,6% (o 273 mld. Kč). Saldo obchodní bilance si zachovalo vysoký přebytek v objemu 425,5 mld. Kč (ve srovnání s uplynulými roky nedošlo k jeho výraznému nárůstu, ale meziročnímu poklesu o 3,7 mld. Kč).

Za celý rok 2015 se český vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou zvýšil o 9,1%, z toho do EU (28) o 9%, což potvrzuje, že čeští exportéři úspěšně zachycují postupné ekonomické oživení na těchto trzích. Vývoz do prioritních a zájmových zemí však nadále vykazuje u jednotlivých států rozdílný vývoj. Zatímco české exporty do řady prioritních zemí významně vzrostly (např. Irák + 127,0%, Vietnam + 36,0%, Mexiko + 22,6%, USA +13,5%, Indie +9,1%, Čína +7,2%, Turecko +5,3%), v případě Ruska a Ukrajiny dochází k výraznému propadu (-30,8%, resp. -27,3%). Výpadky ruských a ukrajinských trhů se sice dařilo úspěšně nahrazovat, nicméně vývoz do prioritních zemí a zemí zájmu mimo EU se přesto meziročně snížil o 0,6% (tj. téměř o 3,5 mld. Kč).

Lze tedy konstatovat, že za nelehkých podmínek, které v minulém roce existovaly pro odbyt českého zboží na některých trzích, se podařilo udržet úroveň českých exportů do zemí mezi mimo EU prakticky na úrovni předcházejícího období.

Exportu pomáhala slabší koruna, která udržuje vyšší konkurenceschopnost domácích výrobců na zahraničních trzích, nízké ceny energií (ropa, zemní plyn) a nadále také těží z oživení na evropských automobilových trzích.

Uvedené výsledky zahraničního obchodu v roce 2015 zasluhují o to větší pozornost, že se na nich významnou měrou, podobně jako v roce předešlém, podílejí právě MSP (podrobněji kapitola 2.7 Zahraniční obchod a příloha č. 2). Podíl MSP na vývozu je pozitivní zprávou a MPO bude prostřednictvím všech dostupných nástrojů i nadále podporovat roli MSP v exportu ČR. Příznivý vývoj těchto ukazatelů tak nasvědčuje tomu, že v roce 2015 byla proexportní politika státu zaměřena

62


náležitým směrem na podporu českých podnikatelů, zejména malých a středních firem, při vstupu na zahraniční trhy.

5.2 Proexportní podpora malých a středních podniků

Proexportní podpora probíhá s využitím stávajících nástrojů proexportní politiky, jakými jsou zejména:

- K podpoře českých firem v kontextu s diverzifikací českých vývozů byly společně s podnikatelskými asociacemi, včetně AMSP, připravovány podnikatelské mise doprovázející státní představitele při zahraničních pracovních cestách; vedle participace na podnikatelských misích prezidenta republiky nebo předsedy vlády ČR proběhlo v roce 2015 v doprovodu ministra průmyslu a obchodu 10 podnikatelských misí do zemí mimo EU, a to do Indie a Nepálu, Ukrajiny, Ázerbájdžánu, Turecka, USA, Maroka, Mexika, Ruské federace, Srbska a států Zálivu (Kuvajt, SAE). Zájmu firem, včetně malých a středních, se těšily také doprovodné mise náměstků ministra průmyslu a obchodu spojené s konáním mezinárodních veletrhů nebo oborově zaměřené (Ekvádor, Bolívie, Ruská federace, ČLR, Indie, Tchaj-wan, Kuba, Kazachstán, Omán a další).

- Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje také účast malých a středních firem v cílených podnikatelských misích pořádaných agenturami CzechTrade, CzechInvest, smíšenými obchodními komorami a dalšími subjekty v roce 2015, např. v relacích Austrálie, ČLR, Indie, Izrael, Japonsko, Mongolsko, Polsko, Rusko, Tchaj-wan nebo Turecko. Stejně tak zprostředkovávají kontakty našich podniků s incomingovými misemi, v roce 2015 např. z Ázerbájdžánu, Běloruska, Ekvádoru, Indie, Kolumbie, Mexika, Peru, Ruska nebo Srí Lanky.

- Segment malých a středních podniků rovněž intenzivně využívá incomingové mise doprovázející zahraniční státní představitele při jejich návštěvách v ČR. Také při těchto příležitostech byla pravidelně pořádána podnikatelská setkání, která se těší zájmu naší podnikatelské veřejnosti. V rámci těchto incomingových misí přicestovaly v roce 2015 do České republiky skupiny podnikatelů např. z Albánie, Ázerbájdžánu, Černé Hory, ČLR, Japonska, Kanady, Koreje, Mongolska, Rusko, Tchaj-wanu a USA. Zástupci malých a středních podniků představovali většinu účastníků podnikatelských nebo technologických fór a kulatých stolů.

- Prosazování obchodních zájmů ČR byla věnována činnost společných mezivládních a mezirezortních orgánů pro hospodářskou spolupráci v gesci MPO. V roce 2015 se konalo 15 zasedání těchto společných orgánů, kterých se v rámci doprovodných akcí zúčastnilo téměř 600 zástupců podnikatelských subjektů z ČR a partnerských zemí. Pro další období bude významná i činnost společných orgánů, které byly ustaveny s Íránem a Myanmarem - zeměmi, jejichž potenciálně velmi významné trhy byly s ukončením sankčních režimů otevřeny i pro české vývozce. Úsilí o obnovení dynamiky diverzifikačního procesu českých vývozů na mimoevropské trhy bude věnována i příprava zasedání společných orgánů pro hospodářskou spolupráci a další aktivity v gesci MPO v příštím období, včetně doplnění teritoriálně zaměřeného přístupu k diverzifikaci českého exportu o hlubší

63


oborový přístup, zejména s konkretizací specifikovaných oborových příležitostí do jednotlivých projektů. Při naplňování tohoto záměru je věnován náležitý prostor také segmentu malých a středních firem.

- Do konce roku 2015 se uskutečnilo všech 30 plánovaných oficiálních účastí ČR na zahraničních veletrzích organizovaných MPO, z toho 14 akcí proběhlo v prioritních zemích, 4 v zemích zájmu.

- V rámci končícího projektu Specializované veletrhy a výstavy zajišťovaného pro české podnikatele agenturou CzechTrade z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace, program MARKETING, proběhlo již k 30. 6. 2015 všech 30 veletrhů naplánovaných na tento rok.

- V roce 2015 se také projevil přínos opatření přijatých k posílení a zkvalitnění naší ekonomické diplomacie - Jednotné zahraniční sítě tvořené obchodními úseky zastupitelských úřadů ČR a zahraničními kancelářemi CzechTrade.

- Prospěšnou pomůckou zejména pro malé a střední podnikatele je v říjnu 2015 aktualizovaný Katalog služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export, fungujícího od října 2014 v sídle agentury CzechTrade. Katalog poskytuje MSP jasnou orientaci v integrovaných službách státu na podporu jejich podnikatelských aktivit v zahraničí. Pro MSP je významným také fakt, že všechny základní služby jsou poskytovány zdarma. Aktualizovaný Katalog služeb byl promítnut též do pravidelného vydání Exportu v kostce, který shrnuje proexportní aktivity v širším kontextu, tj. včetně spolupracujících subjektů AMSP, HK, SPD, ČEB, EGAP, ICC a dalších.

5.3 Exportní vzdělávání

V průběhu roku 2015 byly organizovány různé vzdělávací a rozvojové akce (odborné a teritoriální semináře, exportní konference, firemní školení apod.) s programem, který byl a je aktuální zejména pro segment malých a středních podniků. Patřila do něj jak témata mezinárodního obchodu, specifik podnikatelského prostředí, tak aktuální informace z vybraných oborů a teritorií nebo rozvoj měkkých dovedností.

V roce 2015 proběhlo celkem 47 odborných, teritoriálních a firemních seminářů v Praze a regionech ČR a 8 exportních konferencí. Akcí se zúčastnilo více jak 1 350 účastníků z řad českých firem. Odborné semináře byly zaměřeny na témata INCOTERMS, finanční nástroje exportu, sociální média, internetový marketing, specifika obchodního jednání, úspěšná prezentace, zboží dvojího použití, ochrana duševního vlastnictví, efektivní propagační materiály, business etiketa aj. Teritoriální semináře a konference se týkaly zejména obchodování s ČLR, Německem, Íránem, SAE, Egyptem, Izraelem, JAR, Marokem, Alžírskem, Thajskem, Indií, Ukrajinou, Itálií, Rumunskem, Maďarskem, Ruskem, Ázerbájdžánem, Austrálií, Velkou Británií, Skandinávií a dalšími zeměmi. Podnikatelé z řad MSP oceňovali u těchto akcích nejen hlavní program a prezentace jednotlivých přednášejících, ale i možnost živé diskuse probíhající o přestávkách a během individuálních konzultací.

64


Také MPO zorganizovalo v roce 2015 řadu odborných seminářů a konferencí, zaměřených na aktuální potřeby exportérů. Velké pozornosti podnikatelů, zejména z řad MSP, se těšily tematické nebo odborné semináře ke specifickým technickým či procedurálním otázkám, např. k protiopatřením EU vůči Ruské federaci, k problematice Celní unie Ruská federace-Bělorusko-Kazachstán nebo finanční krizi v Ruské federaci. Velký zájem budily všechny vzdělávací akce týkající se znovuobnovených exportních šancí na Íránském trhu, jimž bude věnována zvýšená pozornost i v roce 2016.

5.4 Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou

Česká exportní banka, a.s. (dále „ČEB“) v roce 2015 realizovala podporu malých a středních podniků tam, kde má komerční bankovnictví různá omezení. Ať už z hlediska segmentace - komerční banky financují MSP prostřednictvím unifikovaných produktů, nemohou z kapacitních i cenových důvodů obsluhovat tyto vývozce formou strukturovaného financování, či z hlediska teritoriálního – nové trhy v Jižní Americe, země SNS atd.

Objem uzavřených smluv mezi ČEB a vývozci z této kategorie podniků dosáhl výše téměř 64 mil. Kč. V roce 2015 bylo podepsáno 35 nových smluv (79% z celkového počtu nových smluv).

Produkty ČEB jsou na základě smlouvy o obchodním zastoupení nabízeny také na pobočkách Českomoravské záruční a rozvojové banky (dále jen „ČMZRB“). Ve snaze zvýšit možnosti úspěšné spolupráce dojednali pracovníci ČEB v průběhu roku 2015 s pracovníky ČMZRB modifikaci této smlouvy, resp. její rozšíření o produkt odkupů pohledávek, který umožňuje i začínajícím subjektům prodat své pohledávky za bonitními zahraničními odběrateli.

Od prosince 2015 ČEB začala společný program akvizic klientů ČMZRB. V jeho počátku provedli pracovníci exportního financování a trade finance proškolení všech pobočkových zaměstnanců ČMZRB, zejména se zaměřením na produkty předexportní úvěr, dodavatelský úvěr a odkupy pohledávek.

ČEB bude v roce 2016 nadále pokračovat v prohlubování svých aktivit podpory malých a středních exportních firem jejich aktivním přímým osobním oslovováním a jednáními, formou hlubší vzájemné spolupráce s ČMZRB, HK ČR, AMSP, CzechTrade, CzechInvest a dále i účastí na různých profesních, odborných a marketingových akcích zaměřených na podporu MSP.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s (dále jen „EGAP“) podporuje vývozní aktivity MSP zejména v oblasti předexportního financování a bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s exportními kontrakty. Rychlost vyřízení úvěru pro financování výroby pro export, případně záruk, bez kterých není možné o vývozní kontrakt velmi často ani usilovat, patří mezi rozhodující faktory, a EGAP proto ve spolupráci s některými bankami nabízí MSP administrativně výrazně zjednodušený postup při pojišťování.

65


S ČEB, ČMZRB a komerčními bankami spolupracuje EGAP na produktu určeném speciálně pro MSP, které jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry. Tento produkt využívá synergického efektu vzájemné součinnosti, kdy státní instituce validují důvěryhodnost a bonitu subdodavatele z kategorie MSP, a tím významně omezují rizika komerčních bank při financování výroby pro export.

Z průzkumu AMSP vyplynulo, že komerční banky málo informují MSP o možnostech pojištění exportu do rizikovějších oblastí prostřednictvím EGAP. Ten proto v roce 2015 nastartoval projekt, v rámci něhož proškolí personál vybraných poboček komerčních bank tak, aby menší podniky o možnostech pojištění lépe informoval a poté firmy s exportní pojišťovnou také propojil.

5.5 Veletrhy a výstavy

Podpora účasti českých podnikatelských subjektů na veletrzích a výstavách představuje důležitou součást proexportních opatření MPO, jejímž cílem je vedle propagace ČR ve světě pomoc českým firmám, především MSP, při pronikání na zahraniční trhy. Tato aktivita je v souladu s platnou Exportní strategií ČR pro období let 2012 - 2020 a řadí se k nejúčinnějším prostředkům podpory českých exportérů. Umožňuje prezentaci českých výrobků a služeb na zahraničních trzích, přispívá k posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti a k růstu českého exportu do zahraničí. Cílem je další diverzifikace zahraničního obchodu a snižování závislosti na trzích zemí EU.

V roce 2015 zabezpečilo MPO prostřednictvím svého proexportního programu celkem 30 českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, v naprosté většině případů v kategorii B (tj. společná expozice) a 2 akce v kategorii C (individuální expozice firem), celkem v 17 zemích světa a se zaměřením na různé obory průmyslu (18). Finanční prostředky ve výši 56,8 mil. Kč byly v roce 2015 poskytnuty 349 českým podnikatelským subjektům. Na většině veletrhů tvořilo českou expozici v průměru 11 firem, ale byly i veletržní akce s účastí až 34 vystavovatelů. Z celkového počtu podpořených firem představoval podíl MSP cca 60% (celkem 204 firem).

Vystavovatelé na českých oficiálních účastech vykazují formou dotazníků v průběhu akce a následně s několikaměsíčním odstupem po akci objem ekonomických přínosů z kontraktace uzavřené na veletrzích a v přímé souvislosti s nimi. Z dotazníků vyplynulo, že se firmy v průběhu českých oficiálních účastí setkaly s téměř 5 400 relevantními obchodními partnery a v souvislosti s účastí na veletrzích byly rozpracovány a uzavřeny kontrakty v celkové výši téměř 4,3 mld. Kč. Toto potvrzuje fakt, že fyzická účast firem na veletrhu patří i nadále k důležitým prvkům proexportní politiky. Nicméně je třeba vzít na vědomí oproti minulosti trvající snížení počtu vystavovatelů, včetně MSP, způsobené omezenými finančními prostředky přidělenými na realizaci oficiálních účastí. Finanční prostředky zůstávají na stejné výši, přestože náklady na realizaci rostou, takže nelze vždy všem zájemcům podporu poskytnout. Jistý vliv na snížení počtu účastníků společných expozic v roce 2015 také měla realizace projektu SVV2 (Společné účasti na specializovaných veletrzích v zahraničí), neboť některé akce se stejným zaměřením se konaly v nepříliš od sebe vzdálených termínech.

66


V rámci zajišťování proexportní podpory v ČR bylo v roce 2015 realizováno také 15 tuzemských akcí (incomingové mise). Tyto mise, probíhající při tuzemských veletrzích s mezinárodní účastí, jsou další formou podpory exportu zaměřenou zejména na MSP s cílem podpořit jejich schopnost rozvíjet obchodní vztahy na mezinárodním trhu, a to za účasti příslušných asociací a svazů. Tradičně se uskutečnila i účast MPO na 57. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, ve společné expozici se Svazem strojírenské technologie.

MPO také přispělo na prezentaci českých firem na Dnech České republiky v Šanghaji v rámci veletrhu CSITF 2015, organizované MZV, CzechTrade a Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce.

Podpora českých exportérů, zejména MSP, bude pokračovat obdobným způsobem prostřednictvím výše uvedených programů i v roce 2016. V rámci českých oficiálních účastí v zahraničí by se mělo uskutečnit nejméně 27 veletržních akcí a počítá se i s podporou proexportních projektů na akcích realizovaných v ČR včetně účasti na strojírenském veletrhu v Brně. V souvislosti s konáním Letních olympijských her 2016 v Rio de Janeiru se připravuje již osvědčená prezentace obchodních a průmyslových aktivit ČR v Brazílii (obdobně jako při LOH v Londýně 2012 a ZOH v Soči v r. 2014).

5.6 Program Design pro konkurenceschopnost

Úspěšnost českých exportérů závisí také na kvalitě jejich výrobků. S cílem posílit exportní šance MSP byl v Operačním programu Podnikání a inovace 2007 – 2013 (OPPI) realizován agenturou CzechTrade projekt „Design pro konkurenceschopnost 2013 – 2014“. Jeho prostřednictvím průmyslové podniky obdržely podporu na služby profesionálních designérů, na získání jedinečných znalostí v oblasti design managementu, průmyslového designu nebo na prezentaci svých výrobků na designérských veletrzích v zahraničí.

98% podniků zapojených do projektu již zahájilo výrobu inovativní produkce nebo se na její výrobu připravuje. Podpora směřovala především do nábytkářského a dřevozpracujícího průmyslového odvětví, kovovýroby, strojírenství, elektroniky a elektrotechniky. Na základě úspěšné realizace akcí a poptávky ze strany průmyslových podniků připravila agentura CzechTrade navazující projekt DESIGN 2, který počítá s využitím prostředků OP PIK.

MPO se každoročně podílí na udělování cen Czech Grand Design v kategorii za nejlepší průmyslový výrobek, cenu dotuje MPO prostřednictvím CzechTrade (oba mají zastoupení v komisi) a je předávána osobně ministrem průmyslu a obchodu během slavnostního galavečera.

5.7 Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade)

V rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR, programu Aid for Trade (v gesci MPO), bylo v roce 2015 realizováno 8 projektů v úhrnné částce 5,677 mil. Kč (cca 206 tis. EUR). Z toho bylo po 2 projektech realizováno v Etiopii a Mongolsku a po jednom v Bosně a Hercegovině, Moldově, Gruzii a v Srbsku. Sektorově byly projekty zaměřeny na podporu energetiky, rozvoje malých a středních podniků,

67


vodohospodářství, budování a posilování infrastruktury a konkurenceschopnosti, seismické ochrany atd. Realizátory těchto projektů byly MSP, akciové společnosti, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, AMSP a Česká zemědělská univerzita.

5.8 Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu

Licenční správa MPO i nadále pokračovala v rámci projektu tzv. Elektronické licenční správy (ELIS) v rozvoji elektronického systému pro licenční a povolovací řízení zavedeného od roku 2013. Tento systém mimo jiné zajišťuje nezbytné stabilní a bezpečné uložení dat Licenční správy, včetně utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Rozvoj systému ELIS byl realizován na základě námětů jak ze strany státních orgánů, tak podnikatelské veřejnosti. Podnikatelé plně vyžívají možnosti elektronického podávání žádostí prostřednictvím eFormuláře, což jim zaručuje automatickou kontrolu správnosti a úplnosti žádosti, přičemž tento systém současně umožňuje podnikatelům dálkovým přístupem sledovat průběh všech správních řízení vedených Licenční správou, a tím udržovat přehled o postupu vyřízení jejich konkrétní žádosti. Kromě stále více využívané možnosti bezhotovostní úhrady správních poplatků, díky níž odpadá nutnost manipulace s kolkovými známkami, jež musí být jinak doručovány poštou, byla připravena možnost úhrady správních poplatků formou zálohových plateb. Tento způsob platby vstoupil do zkušebního provozu na přelomu roku 2015 a 2016. Elektronický systém pro licenční a povolovací řízení umožňuje další rozvoj a zohlednění požadavků a připomínek ze strany podnikatelské veřejnosti, nevyjímaje malé a střední firmy, o čemž svědčí možnost připraveného způsobu zálohových plateb, který vychází právě z požadavku podnikatelské veřejnosti.

5.9 Kontaktní informační místa pro podnikatele

MPO nabízelo v roce 2015 MSP a občanům služby, které jim výrazně ulehčují jejich působení na vnitřním trhu. Jedná se zejména o služby Jednotného kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP). JKM informuje o podmínkách poskytování služeb v ČR a jiných členských státech a zprostředkovává podání na příslušné úřady v ČR. Za rok 2015 JKM zodpovědělo 3227 dotazů podnikatelů. Hlavním cílem JKM je umožnit podnikatelům získat všechny potřebné informace a vyřídit veškeré formality související se vstupem do podnikání v oblasti služeb na jednom místě a elektronicky.

SOLVIT centrum pomáhá občanům a podnikatelům mimosoudně řešit problémy způsobené špatnou aplikací evropského práva při postupu správních úřadů v oblasti vnitřního trhu. Centrum problémy řeší bezplatně, ideálně ve lhůtě maximálně 10 týdnů a dosahuje přitom 90% úspěšnosti. Za rok 2015 přijalo SOLVIT centrum 242 stížností.

Kontaktní místo pro výrobky (ProCoP) informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou na výrobky kladeny národními a evropskými předpisy při jejich uvádění na trh v ČR nebo v jiném státě EU. Podnikatelé se zde mimo jiné dozvědí, zda jimi distribuovaný výrobek v ČR podléhá povinnosti

68


předchozího schválení nebo registrace. ProCoP rovněž poskytuje obecné informace o fungování nařízení o vzájemném uznávání a o uplatňování principu vzájemného uznávání. Za rok 2015 ProCoP zodpověděl 217 dotazů.

MPO průběžně zlepšuje kvalitu této integrované služby na vnitřním trhu a aktivně informuje o těchto nástrojích veřejnost a podnikatele. V posledním čtvrtletí 2015 proběhla kampaň v MHD vytipovaných regionálních měst (Ostrava, Karviná, Bruntál, Teplice, Ústí nad Labem, Most, Litvínov). Zástupci MPO propagovali služby také u příležitosti konání nejrůznějších veřejných akcí (Den Evropy, strojírenský veletrh v Brně, Týden pro podporu podnikání 2015). Za účelem rozvoje elektronického JKM 2. generace, naplnění směrnice o službách a Charty JKM navázalo MPO v průběhu roku 2015 intenzivní spolupráci s agenturou CzechTrade, jakožto správcem portálu Businessinfo.cz, na kterém je e-JKM umístěno. V posledním čtvrtletí 2015 byla vytvořena nová struktura e-JKM dle požadavků Evropské komise a byla zahájena aktualizace obsahu e-JKM. Předpokládaný termín dokončení této fáze reformy byl stanoven na konec roku 2016.

Služby a informace pro exportéry

Podpora exportérů ze strany státu byla v roce 2015 zaměřena na tyto základní oblasti: exportní poradenství, služby zahraniční sítě, vzdělávání, informační servis a marketingová podpora v zahraničí. Informační služby pro exportéry jsou považovány za jeden z hlavních předpokladů úspěchu v zahraničí.

Businessinfo.cz

Je hlavním informačním a komunikačním kanálem pro podnikatelské subjekty. Jednou z nejnavštěvovanějších součástí tohoto portálu byla i v roce 2015 sekce zahraničního obchodu (průměrně 48 000 návštěv za měsíc, vedle rubrik Daně - 53 000 návštěv za měsíc a Legislativa - 32 000 návštěv za měsíc), v níž jsou také publikovány informace o exportních příležitostech získávané v Jednotné zahraniční síti a zpracovávané agenturou CzechTrade. V roce 2015 bylo zpracováno přes 3 000 exportních příležitostí (zahraniční poptávky – 1033, tendry – 1717, investiční příležitosti – 53, nabídky – 437).

Ve spolupráci se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí a zahraničními kancelářemi CzechTrade byla vytvořena nová a přehlednější struktura Souhrnné teritoriální informace (STI) ke každé zemi a v červnu 2015 byly všechny STI kompletně aktualizovány.

Zpravodajství pro export

V roce 2015 byl subportál Zpravodajství pro export efektivněji propojen s portálem BusinessInfo.cz, kde je organicky včleněn do rubrik sekce zahraničního obchodu a zároveň propojen s portálem Klientského centra pro export. Subportál je rozdělen do několika částí, které nabízejí informace

69


exportéry žádané, aktuální informační servis, aktuální kontakty na státní podporu exportu a v neposlední řadě i uživatelsky přívětivé rozdělení služeb a jejich nabídka.

Zelená linka pro export

Zelená linka pro export (ZLPE) je projektem MPO, který vznikl v roce 2006 jako součást Exportní strategie pro období 2006 – 2010 s cílem naplnit dílčí cíle této strategie. Cílem ZLPE je zefektivnit kontakt se státními institucemi a organizacemi, které podporují export. ZLPE v tomto ohledu spolupracuje při vyřizování dotazů podnikatelské veřejnosti s nově vytvořeným Klientským centrem pro export.

V roce 2015 ZLPE vyřídila celkem 1320 dotazů. Jako každý rok převažovaly v poměru 2:1 dotazy telefonické nad dotazy elektronickými. Dvě třetiny klientů tak využily bezplatného telefonního čísla 800 133 331, zatímco zbývající jedna třetina dala přednost e-mailovým adresám: [email protected] a [email protected]. Od založení ZLPE je evidováno přes 16 300 dotazů.

5.10 Malé a střední podniky a Evropská unie

Pro export MSP má mimo výše uvedené aktivity zásadní význam i obchodní politika EU, která stanovuje pravidla a celní sazby pro obchod s mimoevropskými zeměmi. V říjnu 2015 Evropská komise zveřejnila strategické sdělení „Trade for All“, které stanovuje principy obchodní politiky na další období. Patří mezi ně i důraz na roli MSP, které jsou významným zdrojem růstu a zaměstnanosti, a měly by tak mít přístup k jednodušším informacím ohledně příležitostí a efektivního využívání výhod, které obchodní politika přináší. ČR se na tvorbě obchodní politiky EU aktivně podílí s cílem zjednodušit přístup českých firem na trhy třetích zemí a zároveň zajistit levné vstupy do výroby. V rámci obchodní politiky jsou monitorovány i netarifní bariéry uplatňované na zahraničních trzích, které brání MSP růstu jejich internacionalizace a lepší orientaci na globalizovaných trzích. Tuto specifickou problematiku řeší Strategie přístupu na trhy třetích zemí, která prostřednictvím svých nástrojů identifikuje prioritní překážky na klíčových trzích, vypracovává strategie a argumentace pro jejich eliminaci včetně vyvíjení stálého tlaku na průběžné odstraňování nebo alespoň omezování již implementovaných restriktivních opatření. Předním nástrojem určeným zejména pro MSP je „Databáze přístupu na třetí trhy“, která podnikatelům poskytuje rozsáhlé informace o podmínkách vstupu na mimounijní trhy.

Pokud jde o bilaterální obchodní dohody EU se třetími zeměmi, měly by MSP výrazně pomoci prostřednictvím odstranění celních i netarifních překážek obchodu či zajištěním regulatorní spolupráce. V nové obchodní strategii se Evropská komise zavázala, že MSP bude nově věnována samostatná kapitola v obchodních dohodách, která bude obsahovat např. odkaz na webové stránky pro snadnější přístup k informacím ohledně požadavků na obchodování se třetími zeměmi či možnosti podpory ze strany EU. V ostatních kapitolách týkajících se obchodu a investic by měly být brány v potaz zvláštnosti MSP.

70


Pokud jde o vyjednávání obchodních dohod, v únoru 2016 bylo oznámeno dokončení právního čištění textu Komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou (CETA), během roku 2016 by mělo dojít k jejímu podpisu. Díky dohodě CETA dojde k nárůstu obchodní a investiční spolupráce především v oblastech jako je strojírenství, dopravní infrastruktura, těžební průmysl, letectví, farmaceutický průmysl a zdravotnická technika. V roce 2015 byla oficiálně uzavřena jednání o dohodě o volném obchodu s Vietnamem, která eliminuje téměř všechna cla na zboží, otevírá nové příležitosti pro přístup na trh ve službách, zajišťuje zlepšení ochrany zeměpisných označení (GIs) a poskytuje nové možnosti pro investice s tím, že nový přístup EU k řešení investičních sporů, který je do dohody zahrnut, bere v úvahu specifikace a potřeby MSP. Dále byla parafována investiční kapitola dohody o volném obchodu EU se Singapurem, není však vyřešena otázka kompetencí. Došlo k podpisu Dohody o posíleném partnerství a spolupráci s Kazachstánem, která vytváří širší rámec pro spolupráci. Zahájena byla jednání o obchodní dohodě s Filipínami a s Tuniskem a o Rámcové dohodě s Arménií, která nahradí původní dohodu, od jejíhož podpisu Arménie ustoupila. Byla také oživena myšlenka na znovuzahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Mercosurem; avizovaná výměna nabídek se pravděpodobně uskuteční v první polovině roku 2016. Vyjednávání pokračují také v případě obchodní dohody s Japonskem, kde zatím přetrvávají překážky především v oblasti cel, veřejných zakázek a zeměpisných označení původu (GIs), přesto je pravděpodobné dokončení dohody během roku 2016. Nadále probíhala jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství s USA (TTIP), které díky významu a obrovskému potenciálu USA slibuje českým firmám otevření nových příležitostí a výrazné zjednodušení a zlevnění obchodní spolupráce. Právě TTIP by měl být první dohodou, ve které bude zahrnuta speciální kapitola věnovaná MSP. Evropská komise dosáhla předběžné shody na vytvoření informačního portálu, který by měl podnikům pomoci v orientaci na americkém trhu, ať už v oblasti cel a celních procedur, tak jiných netarifních podmínek. Předlohou tohoto informačního zdroje je unijní portál otevřený pro rozvojové a rozvíjející se země o podmínkách přístupu na trh EU. V zájmu zajištění zapojení stakeholderů do vyjednávacího procesu pokračovala v roce 2015 aktivní činnost expertních týmů MPO pro dohodu s USA a Japonskem. Ve vztahu k dohodě s USA nadále fungují zvláštní sekce na serveru BussinessInfo a na webu MPO. Během návštěvy eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmström v Praze v červnu 2015 byla na programu mimo jiné diskuse o TTIP s českými poslanci, senátory a veřejností. K TTIP a podnikání v USA se dále uskutečnily další dvě desítky akcí, mj. i v rámci 57. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Co se týče mnohostranného obchodního systému, v roce 2015 se uskutečnila X. Konference ministrů členů Světové obchodní organizace (Nairobi, prosinec 2015). Mezi její hlavní výsledky v rámci Rozvojové agendy z Dohá patří dohoda o odstranění vývozních subvencí a přijetí několika opatření ve prospěch nejméně rozvinutých zemí.

Pokud jde o vícestranné dohody, byla dokončena revize Dohody WTO o informačních technologiích (tzv. ITA II). Dále pokračují jednání o vícestranné Dohodě o obchodu službami (TiSA) a o vícestranné Dohodě o environmentálním zboží (EGA), existuje reálná naděje, že obě dohody se podaří sjednat v roce 2016.

71


V roce 2015 se MPO aktivně účastnilo aktivit v rámci skupiny stejně smýšlejících států k vnitřnímu trhu s cílem co nejvíce ovlivnit plánovanou strategii se zbožím a službami na vnitřním trhu. V říjnu 2015 vydala Evropská komise novou strategii "Modernizace jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky", která reflektuje celou řadu požadavků ČR. Tuto strategii reflektuje nový koncepční materiál "Priority ČR v agendě na vnitřním trhu EU 2015 – 2020", jehož přípravu MPO ve spolupráci s Úřadem vlády v listopadu dokončilo schválením Výborem pro EU na vládní úrovni. Tato koncepce předkládá vizi vlády ČR v oblasti vnitřního trhu na dané období a nastavuje základní rámec spolupráce s ostatními státy při prosazování společných cílů.

6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR

Síť třinácti regionálních kanceláří Agentury CzechInvest nabízí podporu malým a středním podnikům prostřednictvím konzultací o možnostech podpory a rozvoje jejich podnikání z programů strukturálních fondů EU a dalších služeb, které CzechInvest zajišťuje.

V roce 2015 se činnost regionálních kanceláří soustředila zejména na konzultace spojené s dočerpáním finančních prostředků z Operačního programu podnikání a inovace 2007 – 2013 (OPPI). Další důležitou aktivitou v roce 2015 byla poradenská a konzultační činnost k nově vyhlášeným výzvám v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 -2020 (OPPIK). V regionech se zrealizovalo přes 120 akcí na podporu nejen malých a středních podnikatelů (např. semináře k novým výzvám, konzultační dny a workshopy k novému monitorovacímu systému MS2014+).

Z následujících grafů vyplývá, že největší zájem byl v roce 2015 o konzultace v programech, které podporují právě MSP (Rozvoj v OPPI a Technologie a Nemovitosti v OPPIK).

Graf č. 18

72


Graf č. 19

6.1 Jihočeský kraj

Jihočeský kraj patří dlouhodobě k nejméně průmyslovým oblastem v České republice a převažuje zde zpracovatelský průmysl. Lze ho však charakterizovat jako kraj s rostoucím inovačním potenciálem. Disponuje poměrně významným zastoupením veřejných vědecko-výzkumných

kapacit a diverzifikovaným zpracovatelským průmyslem.

Spuštění závěrečné výzvy v programu Rozvoj (OPPI 2007 – 2013) v druhé polovině roku 2015 dopomohlo rozvoji jihočeských podnikatelů prostřednictvím dotací do technologického vybavení. Jihočeští žadatelé především vítali spuštění výzev do dlouho očekávaného operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK 2014 – 2020), což prokázal jejich zvýšený zájem o služby Regionální kanceláře CzechInvestu. Mezi nejoblíbenější programy v kraji patří dlouhodobě Nemovitosti, Úspory energie, Marketing a program Inovace.

73

Jihoče

ský

Libere

cký

Pardubick

ý

Moravsko

slezsk

ý

Jihomorav

ský

Olomoucký

Zlínský

Králové

hradec

ký

Ústeck

ý

Karlova

rský

Vysočin

a

Plzeňský

Střed

očeský

a Prah

a0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%Struktura konzultovaných programů OPPIK v jednotlivých RK

Inovace Potenciál Aplikace Partnerství znalostního transferu Spolupráce

Služby infrastruktury Poradenství Technologie Marketing Nemovitosti

Školicí střediska OZE Úspory energie Smart grids Nízkouhlíkové technologie

Úspory energie v SZT ICT a SS

Jihoče

ský

Liberecký

Pardubický

Moravskosle

zský

Jihomoravsk

ý

Olomoucký

Zlínský

Královéhradecký

Ústecký

Karlova

rský

Vysočin

a

Plzeňský

Středoče

ský a Praha

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Sktruktura konzultovaných programů OPPI v jednotlivých RK

Inovace Potenciál Rozvoj Marketing NemovitostiŠkolicí střediska Eko-energie ICT v podnicích ICT a SS Ostatní


Jihočeský kraj a Regionální kancelář usilují o rozvoj podnikatelského prostředí, především v oblasti spolupráce vysokých škol a vědeckovýzkumných organizací se společnostmi primárně ze zpracovatelského průmyslu. Zejména Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Vysoká škola technická a ekonomická řadí spolupráci s jihočeskými společnostmi a úpravu studijních programů dle požadavků trhu práce mezi své priority. V oblasti spolupráce podnikatelských subjektů s vysokými školami bylo mj. uspořádáno setkání zaměřené na praktickou ukázku transferu technologií, tj. jejího přenosu do praxe. Záměrem bylo navázání přímé spolupráce s akademickou půdou za použití dotačních titulů. Jihočeský kraj s vizí rozvoje spolupráce a podpory MSP za účasti regionální kanceláře vyhlásil také Jihočeské podnikatelské vouchery. Cílem těchto podnikatelských voucherů je stimulovat podnikatelské subjekty k uskutečnění kontaktu s poskytovateli znalostí a k zahájení či rozšíření vzájemné spolupráce.

Regionální kancelář Agentury CzechInvest uskutečnila v Jihočeském kraji řadu aktivit na podporu malých a středních podniků, zejména se jednalo o propagaci výzev nového programového období 2014 – 2020. Prezentace OP PIK a následné konzultace podnikatelských záměrů se uskutečnily ve všech okresních městech Jihočeského kraje a se značným zájmem se setkaly také konzultační dny k programům podpory podnikatelů.

6.2 Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj (JMK) kromě velké finanční podpory inovačního podnikání, vědy a výzkumu dlouhodobě podporuje rozvoj MSP prostřednictvím hospodářských komor a vlastním dotačním programem pro začínající podnikatele.

V roce 2015 Jihomoravský kraj vyčlenil ve svém rozpočtu částku ve výši 2 mil. Kč na dotační program pro začínající podnikatele a Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo dotaci 3 mil. Kč pro Krajskou hospodářskou komoru jižní Moravy (KHK JM) na aktivity směřované k podpoře MSP, které jsou zajišťovány jednotlivými komorami v kraji. Aktivity jsou částečně provázány se zaváděním inovací do praxe, což přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů JMK a to i v souvislosti s realizací vědeckotechnologických a biotechnologických parků v regionu. KHK JM, ve spolupráci s okresními hospodářskými komorami, také organizovala odborné vzdělávací akce, jejichž absolventi získali aktuální, trhem požadované znalosti a dovednosti v konkrétních profesích.

Cílem Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele v roce 2015 bylo rozvíjet podnikatelské prostředí v hospodářsky slabých regionech na území Jihomoravského kraje, podpořit drobné podnikatele v regionu v počáteční fázi podnikání pomocí dotace, a tím zvýšit míru zaměstnanosti obyvatelstva v kraji. Obvyklá dotace přiznaná žadateli se pohybovala ve výši 60 - 80 tis. Kč.

74


Mezi nové významné podnikatelské infrastruktury přibyl v roce 2015 Biology Park Brno. Je to nově vybudovaný vědeckotechnický park v Brně s orientací na biotechnologie a biomedicínu. Základním smyslem tohoto projektu je podpora konkurenceschopnosti a přenosu výsledků výzkumů a vývoje v oblasti biomedicínských a biotechnologických aplikací na trh, s důrazem na podněcování transferu znalostí a technologií mezi vysokoškolskými institucemi a podnikatelskými subjekty. V rámci Biology Parku Brno funguje i podnikatelský inkubátor, který je určen mladým a začínajícím biotechnologicky orientovaným podnikatelům, firmám a projektům.

Podporou inovativních startup projektů se dlouhodobě zabývá Jihomoravské inovační centrum, které významně přispělo k rozvoji Brna a Jihomoravského kraje v této oblasti. Od roku 2015 rozšířilo své portfolio programů se zaměřením na již etablované malé a střední podniky. Takto například funguje koučovací program JIC PLATINN určený pro zavedené technologické firmy z Jihomoravského kraje.

V Jihomoravském kraji byl i letos spuštěn dotační program inovačních voucherů, jejichž financování zajišťuje statutární město Brno. V roce 2015 bylo podáno 161 platných žádostí firem o spolupráci s vybranými vědeckovýzkumnými institucemi z Jihomoravského kraje, z čehož bylo losováním podpořeno 45 projektů.

Jižní Morava je kreativní kraj. Na 11 254 kreativců dohromady tvoří 10% všech ekonomicky aktivních obyvatel Brna. I z tohoto důvodu byl v roce 2015 připraven nový podpůrný program kreativních voucherů. Voucher pokrývá 75% ceny zakázky spolupráce se zkušenými profesionály, a to až do výše 100 000 Kč.

Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj uspořádala na podporu malých a středních podniků řadu akcí, k nimž již tradičně patří pravidelné semináře pro zástupce firem žádajících o dotaci na téma podání žádosti o platbu (OPPI) či realizace výběrových řízení (OPPI a OPPIK). Ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví bylo firmám představeno jak využívat práva duševního vlastnictví. Zástupce Regionální kanceláře se účastnil konference pořádané Mendelovou univerzitou na téma „Jak vytvořit strategii v malých, středních a rodinných firmách“. Se zahájením nového operačního programu byl dále představen nový systém MS14+, aktuálně vyhlášené dotační programy a uspořádány konzultační dny v okresních městech Jihomoravského kraje. Regionální kancelář pravidelně realizuje setkání personalistů.

6.3 Karlovarský kraj

Karlovarský kraj stále patří mezi ekonomicky nejslabší kraje. Hospodářské zaostávání Karlovarského kraje je provázeno nízkou inovační aktivitou místních firem, která je mimo jiné odrazem absence (až na výjimečné případy) výzkumných a vývojových aktivit v kraji. Oborová struktura krajského hospodářství je diverzifikována, podstatný podíl na

hospodářství regionu má sektor služeb, především lázeňství, dále strojírenství a těžební průmyslu.

75


V kraji schází významnější veřejná výzkumná instituce, dalším problémem je zcela minimální rozsah VaV aktivit v podnikovém sektoru. Předpokladem nastartování pozitivních změn, které zvrátí další prohloubení ekonomického zaostávání kraje, je rapidní rozvoj soukromých podnikatelských aktivit. Podnikatelé (ať už domácí nebo nově příchozí) mají potenciál vytvářet nová konkurenceschopná pracovní místa a prostřednictvím na inovacích založeného zvyšování své produktivity, investic a přidané hodnoty urychlit růst krajského HDP, tvorbu nových pracovních míst a zvýšení kvalifikační úrovně míst stávajících. Podpora podnikání, inovací a VaV, zvýšení kvality technického vzdělávání jsou aktivity, které je v kraji potřeba neustále podporovat.

Rok 2015 se nesl ve znamení uzávěrky programu OPPI, mnoho projektů tedy bylo ukončeno a proplaceno až v tomto roce. Nejvíce proplacených projektů bylo tradičně z programu Rozvoj. Druhým nejúspěšnějším programem byl program Inovace - inovační projekt. Celkem bylo v rámci operačního programu realizováno 26 inovačních projektů a polovina z nich byla proplacena až v roce 2015. Navíc v loňském roce vzniklo 386 nových kapitálových společností, což je sice nejméně v ČR, ale na druhou stranu kraj kopíruje celorepublikový vývoj. Dochází tedy k rozvoji podnikání i významnému nárůstu inovačních aktivit. Absence vlastní univerzity v kraji dává prostor k větší spolupráci se základními a středními školami, ale také k marketingové propagaci kraje mladým absolventům VŠ, tak aby se po studiu vraceli do kraje. Z tohoto důvodu Karlovarský kraj zavedl v roce 2014 krajská stipendia pro studenty VŠ, která byla v roce 2015 značně využívána.

V roce 2015 Regionální kancelář agentury CzechInvest společně s regionálními partnery Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání a Krajskou hospodářskou komorou pro Karlovarský kraj spustila nový projekt na podporu zvýšení kvalifikovanosti zaměstnanců. Uspořádala celkem čtyři setkání personalistů. Hlavními tématy byla aktivní politika zaměstnanosti, způsoby hledání zaměstnanců, spolupráce firem se školami a agenturní zaměstnávání. Důležitým prvkem jednotlivých setkání byly příspěvky z praxe od regionálních firem. Další marketingové akce Regionální kanceláře byly zaměřeny především na Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a zahrnovaly semináře k plánovaných výzvách, pravidlům pro výběr dodavatele v OPPIK a průvodce systémem MS2014+. Neméně důležitou akcí bylo pořádání Konzultačních dnů ve vybraných městech, při nichž měli podnikatelé možnost individuálně prokonzultovat své podnikatelské záměry do programů podpory OPPIK a žádostech o podporu podle zákona o investičních pobídkách.

6.4 Kraj Vysočina

Kromě několika velkých podnikatelských subjektů působících zejména v odvětví automobilového průmyslu a strojírenství mají rozhodující podíl na zaměstnanosti v kraji právě malí a střední podnikatelé (MSP). MSP bojují v porovnání s velkými podnikatelskými subjekty zejména se zastaralou podnikatelskou infrastrukturou a vysokými režijními náklady na její

provoz. I proto byl v roce 2015 mezi MSP jedním z nejžádanějších programů v rámci Operačního

76


programu podnikání a inovace program Rozvoj, respektive Rozvoj III. Výzva. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obdrželo v tomto programu v roce 2015 84 nových projektů v celkové částce přes 409 mil. Kč, proplaceno bylo dokonce 176 projektů přesahujících hranici 719 mil. Kč.

Nejen velké firmy, ale i MSP musí řešit další problémy, nejčastěji se jedná o nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů. Tímto tématem se intenzivně zabývá i regionální kancelář Agentury CzechInvest v Kraji Vysočina. Jednak pořádala v roce 2015 první Setkání personalistů na Vysočině, jednak se účastnila burzy středních škol v krajském městě, při které uspořádala konferenci s názvem Život s prací technika ve spolupráci se zástupci Kraje, Hospodářské komory, úspěšných firem z regionu a středních průmyslových škol, a to za přítomnosti výchovných poradců, žáků a rodičů.

Jednou ze základních podmínek pro další rozvoj ekonomických aktivit v regionu a přilákání nových investic je kvalitní technická infrastruktura. Pro atraktivitu zainvestovaných rozvojových ploch a lokalit vhodných pro podnikání je důležité zajištění území zejména inženýrskými sítěmi a přístupovými komunikacemi. Regionální kancelář pomáhá MSP z kraje najít vhodné lokace pro jejich rozšiřování. Specifickým problémem v této oblasti jsou opuštěné, dříve využívané plochy a nemovitosti, které ztratily své původní funkční využití tzv. brownfields. MSP mohly žádat o podporu na regeneraci brownfields či nemovitostí k rekonstrukci a revitalizaci areálů v programu Nemovitosti, který byl i na Vysočině jedním z nejvyhledávanějších programů vůbec.

Regionální a lokální hospodářské oblasti, seskupení nebo sítě představují v éře globalizace a integrace nespornou výhodu. Jedním z možných řešení je spolupráce firem v klastrech. Jako příklad úspěšné spolupráce firem můžeme jmenovat Klastr přesného strojírenství, CZECH IT CLUSTER, nebo plastikářský klastr.

Odborné semináře regionální kanceláře Agentury CzechInvest na Vysočině pak v roce 2015 využilo bezmála 260 firem.

6.5 Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj (KHK) lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Z hlediska oborového rozložení pracovní síly je pozitivní vysoká zaměstnanost v progresivních oborech – výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení, strojírenství, výroba textilií, zdravotnictví a gumárensko-

plastikářský sektor.

V roce 2015 bylo v Královéhradeckém kraji v rámci dobíhajícího Operačního programu podnikání a inovace (OPPI) proplaceno malým a středním podnikům celkem 174 projektů v celkové částce překračující 1,69 mld. Kč. Největší zájem byl o programy Inovace – inovační projekt (951mil. Kč) a Potenciál (136mil. Kč). Velmi úspěšný byl také program Rozvoj III, ve kterém došlo k proplacení 79

77


záměrů v celkové výši 356 mil. Kč. V rámci celého období OPPI byly okresy začleněny teprve podruhé. Podpora v okresech Náchod, Hradec Králové a Trutnov pomáhala dotacemi na technologické vybavení urychlit rozvoj malých a středních podniků.

Z hlediska celkového počtu podpořených projektů v rámci OPPI se Královéhradecký kraj dlouhodobě pohybuje v republikovém průměru. Celkem bylo v KHK v rámci OPPI podpořeno celkem 646 projektů za zhruba 4,9 mld. Kč.

Regionální kancelář Agentury CzechInvest v Královéhradeckém kraji podporovala MSP na úrovni regionu rovněž prostřednictvím velkého počtu konzultací, poradenských služeb a seminářů. V roce 2015 například formou aktivního zapojení se do přípravy strategie Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace. Kancelář se účastnila pracovní skupiny zaměřené na spolupráci vysokých škol a firem v oblasti výzkumu a vývoje. Dále byla zapojena v aktivitách směřujících k podpoře mezinárodní spolupráce a exportu. Příkladem byl veletrh komunitárních programů zaměřený na představení možností podpory výzkumu, vývoje a inovací financovaných přímo z evropského rozpočtu; dále pak například realizace konference „Open Days“ v Hradci Králové zaměřené na možnosti rozvoje malých a středních podniků. Podnikatele rovněž zaujal interaktivní workshop se společností Fraunhofer MOEZ, v rámci kterého odborníci z této organizace představili aktuální možnosti a motivaci k investicím v Německu zejména v oblasti IT, medicíny, energetiky, logistiky, strojírenství a textilu.

6.6 Liberecký kraj

Liberecký kraj má dlouhou tradici sklářské, textilní a strojírenské výroby. Textilní průmysl je nyní na ústupu, sklářský a strojírenský průmysl naopak zaznamenávají vytrvalý růst. Neméně důležitá je výroba pryžových a plastových výrobků. Do popředí vstupují i velmi specifické obory jako jsou nanotechnologie, elektronová mikroskopie,

optoelektronika, membránové procesy, plasmová technologie ad. Nejvyšší zaměstnanost v odvětví zpracovatelského průmyslu však v současnosti tvoří výroba dílů pro automobilový průmysl. V kraji je celá řada firem dodávajících komponenty automobilů umístěných na různých patrech hodnotových řetězců. Sektor automotive působí jako hnací odvětví krajské ekonomiky. Také tomuto trendu odpovídá portfolio žadatelů do OPPI a OPPIK.

V Libereckém kraji byla v rámci OPPI přiznána dotace celkem 632 projektům. Celková výše přislíbené podpory činí 4,23 mld. Kč, proplaceny byly téměř 4 mld. Kč. Co do počtu podaných žádostí a objemu přiznané dotace statistikám jednoznačně vévodí program Rozvoj. Mezi další preferované programy patří také program Inovace, což svědčí o vysokém inovačním potenciálu místních firem. Oblibu sklízel také program Marketing podporující export firem do zahraničí díky účasti na výstavách a veletrzích. Vzhledem k množství budov typu brownfield (evidovaných cca 400 objektů) v kraji patřily mezi neméně oblíbené také programy Nemovitosti a Eko-Energie.

78


Dlouho očekávané spuštění prvních výzev v OPPIK vyvolalo velkou vlnu zájmu. Dle prvotních statistik co do počtu podaných žádostí vévodí v Libereckém kraji programy Úspory energie, Technologie, Inovace či Aplikace.

V rámci činností regionální kanceláře Agentury CzechInvest v Libereckém kraji byla podpora MSP realizována prostřednictvím konzultací dotačních příležitostí a k realizaci již stávajících projektů. V neposlední řadě byly pro MSP v roce 2015 uspořádány semináře z různých specifických oblastí (např. ochrana práv průmyslového vlastnictví, rozvoj kvalifikované pracovní síly, export, regenerace lokalit typu brownfield, podpory startupů, VaV atd.).

6.7 Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj, dříve zaměřený na hornictví, ocelářství a těžký průmysl, se mění v centrum s inovačním potenciálem, v region s vybudovanou infrastrukturou univerzit, vědeckovýzkumných institucí a podnikatelských inkubátorů, ve středisko zpracovatelského průmyslu s vyšší přidanou hodnotou a rozvojem v hi-tech a informačních

technologiích.

Stabilně dochází k přílivu zahraničních investic do regionu, ale také k expanzím již zasídlených společností. V mošnovské průmyslové zóně se buduje nová výrobní hala firmy Hyundai Mobis. V souvislosti s touto významnou investicí se v kraji očekává také pozitivní vliv na rozvoj malých a středních podniků v navazujících odvětvích (automotive, strojírenský, kovodělný či plastikářský průmysl).

Rok 2015 se z pohledu dotační podpory nese v duchu dočerpávání zdrojů z OPPI. Na počátku roku byly podpořeny poslední projekty na rozšíření výzkumných kapacit společností v rámci programu Potenciál a dále byla schválena podpora na pořízení nových výrobních technologií u 207 projektů programu Rozvoj; celkem bylo tedy podpořeno v roce 2015 více než 200 projektů v hodnotě 685,5 milionů Kč. Podpory z programu Rozvoj se dočkaly například projekty na pořízení strojního vybavení pro obrábění (Casal Kovo s.r.o., Infini a.s.), zařízení pro zpracování plastů (Paňák Plasty s.r.o., Elkoplast CZ s.r.o.) či tiskařskou výrobu (Baloušek s.r.o., Moravapress s.r.o.). V průběhu roku došlo k proplacení množství projektů z OPPI a celkově tak již bylo z tohoto dotačního titulu vyplaceno firmám v Moravskoslezském kraji více než 12 mld. Kč a kraj se tak řadí mezi nejúspěšnější kraje v čerpání finančních prostředků z OPPI za období 2007 - 2013 v rámci celé ČR.

Mezi úspěšnými žadateli v OPPI lze najít mnoho inovativních společností, z nichž některé byly za svůj proaktivní přístup k inovacím oceněny v soutěži Inovační firma Moravskoslezského kraje. Jedním z příkladů může být firma Borcad a. s., vývojářská společnost specializující se na výrobu zdravotnických křesel a techniky a železničních sedadel, která se v roce 2015 umístila v soutěži Inovační firma MSK na druhé příčce.

79


6.8 Olomoucký kraj

Olomoucký kraj je oblastí průmyslovou s rozvinutými službami. Ekonomika hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však bohužel díky své poloze, dopravní dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského života po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k

ekonomicky slabším regionům. V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje množství potravinářských a chemických podniků, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení. Najdete zde inovační podniky působící ve znalostně velmi náročných oborech, jako jsou například nanotechnologie a pokročilé materiály, optika a jemná mechanika, biomedicína a lifesciences, či vyspělé zemědělství a biotechnologie. Mnohé podnikatelské subjekty úzce spolupracují s regionálními centry excelence Univerzity Palackého v Olomouci, jako je Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů a dalšími výzkumnými organizacemi v regionu i mimo něj. Donedávna se řadil mezi významná odvětví také textilní a oděvní průmysl. Po krachu největšího oděvního podniku v zemi – OP Prostějov – je však i toto tradiční průmyslové odvětví minulostí.

Malé a střední firmy s rozvojovým potenciálem významně podpořil Operační program Podnikání a inovace určený pro roky 2007 - 2013 možností realizace podnikatelských záměrů. Řada místních firem si vybudovala své provozy a rozšířila tak svou činnost i nabídku nových pracovních míst. Nejvyšší zájem firmy Olomouckého kraje projevily o programy Rozvoj, Nemovitosti a Inovace. Výsledky ukončeného výzkumu a vývoje v oblasti výroby ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků aplikované do výroby využila také společnost PSP Pohony a.s. z Přerova. Realizace obdobných záměrů příznivě ovlivňuje spolupráci VŠ a podnikatelské sféry a neustále zvyšuje zaměstnanost v regionu.

Na podporu malých a středních podniků uspořádala regionální kancelář CzechInvestu pro Olomoucký kraj v roce 2015 řadu seminářů a konzultačních dnů. Mezi nejžádanější patřily tematické semináře zaměřené na Monitoring a žádost o platbu, semináře věnované výběru dodavatelů v OPPI a OPPIK a dále semináře zaměřené na aktuální výzvy. V budoucím období plánujeme obrátit pozornost zejména na podporu přílivu investic do Olomouckého kraje.

6.9 Pardubický kraj

Pardubický kraj byl v roce 2014 a 2015 držitelem titulu Investorsky nejatraktivnější východoevropský region. Jedná se o významné ocenění fDi Rankings organizované britským listem FinancialTimes, které srovnává nejatraktivnější lokality pro přímé zahraniční investice v Evropě. Ocenění kraji právem patří, neboť byl v roce 2015 co do výše investic i počtu pracovních míst první mezi všemi regiony. Z deseti žádostí o investiční

pobídky v hodnotě 9,55 miliardy korun, které v budoucnu přinesou 3691 pracovních míst, byly dva projekty generovány MSP. S ohledem na minimální výši investice pro žádost o investiční pobídky se jedná o významný pozitivní endogenní růst.

80


Region je znám tradiční průmyslovou základnou, kterou tvoří zejména výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, výroba strojů a dopravních prostředků, textilní a potravinářská výroba a chemická výroba. V regionu působí i unikátní specializovaná výzkumná pracoviště, v roce 2015 bylo otevřeno Centrum materiálů a nanotechnologií (CEMNAT), které bude sloužit i pro MSP, které se zabývají V&V.

V roce 2015 byla proplacena dotace z končícího OPPI celkem 206 záměrům z 11 programů (Eko-energie, ICT a Strategické služby, ICT v podnicích, Inovace – inovační projekty, Inovace - patent, Klastry, Nemovitosti, Potenciál, Rozvoj, Školicí střediska a Technologické platformy). Jednalo se především o poslední etapy z předcházejících výzev, přičemž téměř polovina programů je zaměřena na podporu MSP. Rovněž probíhalo dočerpání Operačního programu podnikání a inovace 2007-2013 formou dotačního titulu Rozvoj. Program zaměřený na malé a střední podniky umožnil pořízení výrobního zařízení a technologií. Úspěšných bylo v Pardubickém kraji na 107 firem, kterým byly zároveň v tomtéž roce proplaceny dotace ve výši téměř 508 mil. Kč.

Regionální kancelář Agentury CzechInvest pro Pardubický kraj v roce 2015 uspořádala celou řadu seminářů zabývajících se možnostmi dotační podpory MSP (faktické představení jednotlivých programů, pravidel pro získání dotací i jejich administrace v systému). Dále probíhala pravidelná setkání personalistů, která řeší problémy nedostatku kvalifikované pracovní síly. V rámci Roku technického vzdělávání v Pardubickém kraji proběhlo také setkání zástupců škol a zaměstnavatelů. V neposlední řadě je pardubická kancelář aktivní v kontaktu s municipalitami a regionálními partnery, tj. zástupci kraje, měst, univerzity, výzkumných ústavů a dalšími.

6.10 Plzeňský kraj

Plzeňský kraj se v roce 2015 umístil na třetím místě ve srovnávacím výzkumu Místo pro život analytické agentury Datank. Po prvním místě z roku 2014 sice evidujeme zhoršení, ale stále je Plzeňský kraj jedním z nejžádanějších regionů mezi investory. Tento výzkum posuzuje mimo jiné možnosti zaměstnání, výši mezd, bezpečnost, dostupnost zdravotní a sociální péči, vzdělávání, rozvoj infrastruktury či nabídku pro volný čas.

Plzeňskému kraji se podařilo získat v minulém roce unikát, a tím bylo ocenění Plzeň 2015 - Evropské hlavní město kultury. Tento prestižní titul má nadnárodní význam. Tato značka nemá vliv pouze na možnosti kulturního vyžití a turismus, ale také na oblast businessu. V rámci Plzně 2015 vznikl kreativní inkubátor DEPO 2015, ve kterém se úspěšně inkubují malé firmy a startupy. Inkubátor nabízí prostor pro designéry, herní vývojáře, grafiky, řemeslníky, architekty i další kreativní profese. Centrum kreativního podnikání je místo, kde můžete pracovat nebo se vzdělávat, propojovat se s dalšími podniky a hledat nové zakázky.

Akce, které v oblasti podpory MSP pořádala regionální kancelář agentury CzechInvest pro Plzeňský kraj, byly zaměřené na dočerpání OPPI v podobě seminářů věnovaných primárně žádostem o platbu. Se startem nového programového období byla plzeňská regionální kancelář první, která nejen zástupcům MSP nabídla seminář věnovaný novému operačnímu programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ale následně i seminář zaměřený na proces podání žádosti v novém systému

81


správy dotací MS2014+. Nechyběla ani tradiční Setkání personalistů Plzeňského kraje věnovaná aktuálním tématům v oblasti HR.

V rámci OPPI bylo v případě MSP v Plzeňském kraji v roce 2015 rozhodnuto 24 projektů v objemu 109 721 000,- Kč v programu Rozvoj. Autorizováno k proplacení pak bylo 108 projektů MSP v objemu 380 215 169,- Kč, nejvíce v programech Rozvoj a Inovace – inovační projekt. Pracovníci regionální kanceláře dále poskytovali informační servis v prvních vlnách výzev vyhlášených v OPPIK

6.11 Středočeský kraj

Středočeský kraj je charakteristický nejen svou strategickou polohou obepínající území celého hlavního města Prahy, která byla oceněna i v rámci prestižního srovnání nejatraktivnějších lokalit pro přímé zahraniční investice v Evropě, které organizuje britský list Financial Times, ale i jako kraj s vysokým počtem inovativních firem.

O velkém zastoupení inovativních firem svědčí skutečnost, že ve Středočeském kraji v rámci Operačního programu Podnikání a inovace došlo k realizaci nejvyššího počtu projektů v programu Inovace – inovační projekt. Ten je určen podnikům, kteří na základě vlastní výzkumné a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie uvádí inovované produkty do výroby a na trh nebo zavádějí inovovaný výrobní proces.

Na území hlavního města Prahy je většina veřejných podpor vyloučena. Proto stejně jako v minulosti došlo k realizaci mnoha projektů vědeckovýzkumného charakteru právě na území Středočeského kraje, v těsné dojezdové vzdálenosti hlavního města Prahy.

V roce 2015 došlo k vyhlášení poslední výzvy v rámci OPPI a to u, mezi MSP populárního, programu Rozvoj. Významný nárůst zájmu ze strany žadatelů byl zejména díky rozšíření území, na kterém bylo umožněno místo realizace. V minulosti bylo možné ve Středočeském kraji podpořit pouze regiony Ralsko a Mladá, v rámci poslední výzvy programu Rozvoj bylo možné žádat i v okresech Nymburk, Příbram, Mělník, Kolín a Kladno.

Investiční atraktivitu Středočeského kraje potvrzuje i fakt, že v roce 2015 došlo prostřednictvím Agentury CzechInvest ke zprostředkování 13 investičních akcí. Většina z nich měla formu expanze. To dokládá spokojenost firem sídlících v ČR a ve Středočeském kraji. Zmíněné investiční akce přináší možnosti rozvoje MSP například v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Regionální kancelář Agentury CzechInvest pro Středočeský kraj a Prahu v roce 2015 uspořádala celou řadu seminářů zabývajících možnostmi podpory z programů administrovaných Agenturou CzechInvest nebo například seminář věnující problematice regenerace brownfields. Regionální kancelář navázala na loňské akce v Brandýse nad Labem semináři s různorodou tématikou a nově navázala spolupráci s nedávno založeným Středočeským inovačním centrem. V rámci podpory technického vzdělávání se zástupci regionální kanceláře účastnili akcí jako StreTech nebo KrajTECH.

82


6.12 Ústecký kraj

Ústecký kraj je charakteristický svou průmyslovou tradicí. Významnou část hospodářství tvoří v tomto kraji energetika, těžba surovin, chemický průmysl, papírenský průmysl a sklářský/keramický průmysl. Přestože je v kraji velký počet pracovních příležitostí, patří Ústecko k oblastem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to především v okresech Chomutov,

Most a Ústí nad Labem. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a strukturálnímu postižení kraje bylo toto území zahrnuto do všech výzev v rámci končícího operačního programu podnikání a inovace a taktéž v začínajícím OPPIK.

Během roku 2015 bylo podepsáno celkem 57 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nejvíce rozhodnutí bylo vydáno v rámci poslední zkrácené výzvy z programu Rozvoj.

Obecně se rok 2015 nesl v duchu dokončování všech projektů z OPPI, jelikož finanční částky musely být proplaceny převážně do konce roku. Toto se výrazně podepsalo na celkové výši proplacených financí, které se vyšplhaly na 1,5 mld. Kč. Opět se nejvíce na celkovém objemu finančních prostředků podílel program Rozvoj, ve kterém bylo proplaceno celkem 593 mil. Kč. Velká část finančních prostředků byla proplacena i v rámci programu Eko-energie, a to v celkové výši 273 mil. Kč. V rámci programu Inovace bylo proplaceno 175 mil. Kč, což je příslibem pro další rozvoj inovativní podnikatelské infrastruktury v Ústeckém kraji.

V roce 2015 byla ukončena realizace největšího projektu v Ústeckém kraji, kterým byl projekt z programu Prosperita na výstavbu inovačního centra Nupharo, celkem bylo v roce 2015 proplaceno 252 mil. Kč. Nupharo usiluje o vytvoření podnikatelské komunity v zeleném prostředí, kde se budou testovat, vystavovat a uvádět do komerční praxe a každodenního života nové způsoby řešení energetických výzev společnosti s důrazem na chytrou energii využívající stejnosměrný proud.

Regionální kancelář pro Ústecký kraj uspořádala řadu akcí pro podporu malých a středních podniků. Mezi ty pravidelně se opakující akce patřily semináře k žádosti o platbu v OPPI či semináře k realizaci a administraci výběrových řízení dle pravidel pro výběr dodavatele v OPPI a OPPIK. S vyhlášením nového operačního programu přišly na řadu i semináře, jejichž náplní byly nové výzvy. Kancelář uspořádala dvě setkání personalistů na téma firemní kultura a efektivní nábor specialistů na sociálních sítích. Další marketingové akce se zaměřily na exkurze žáků 8. a 9. tříd do firem, jejichž cílem bylo žákům přiblížit novodobé pracovní příležitosti v technických oborech.

6.13 Zlínský kraj

Z hlediska výkonnosti ekonomiky patří Zlínský kraj mezi průměrné regiony ČR, který lze charakterizovat jako výrazně průmyslově orientovaný region s nejvyšším podílem zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti i na přidané hodnotě mezi regiony ČR. Ekonomika Zlínského kraje je pak tvořena převážně malými a středními podniky,

výrazné velké podniky až na několik výjimek v regionu nepůsobí. Zlínský kraj disponuje i přes svou 4. nejmenší velikost mezi kraji v ČR nejvyšším počtem aktivních živnostníků a malých podniků na 1000 obyvatel. V kraji je rozvinuta infrastruktura na podporu této cílové skupiny. Subjekty poskytující

83


podporu jsou vhodně propojeny a nabízejí ucelené spektrum aktivit. Jedním z nejvýznamnějších aktérů je Technologické inovační centrum, které provozuje podnikatelský inkubátor, coworkingové centrum a je také nositelem platformy Otevřené inovace a soutěže Můj první milion. Právě ta je líhní nových podnikatelů, přičemž mezi studenty a veřejností je popularita soutěže stále vyšší, každoročně mezi sebou soupeří více než 100 podnikatelských záměrů. Podnikatelské aktivity studentů rozvíjí Centrum pro podporu podnikání Univerzity Tomáše Bati.

V regionech Zlínského kraje dále působí podnikatelské inkubátory a vědecko-technické parky orientované na oblast polymerních systémů a IT. Právě plastikářská výroba je příkladem velmi dobře fungující spolupráce malých a středních podniků s velkými nadnárodními korporacemi formou Plastikářského klastru. Kromě něj v kraji působí také Letecký klastr a v přípravě je strojírenský klastr.

Vysokou konkurenceschopnost podniků ze Zlínského kraje potvrzují i následující úspěchy. Firmou roku 2015 se v národním finále v prosinci stala Koma Modular z Vizovic, 3. nejlepším Živnostníkem roku 2015 pak Milan Žabčík, výrobce tradičních uzenin. V soutěži Projekt roku 2014, vyhlašovanou Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, se na prvním místě v kategorii Infrastruktura pro podporu inovačního podnikání umístil inkubátor Panský Dvůr v Kunovicích.

Regionální kancelář CzechInvest pro Zlínský kraj v roce 2015 aktivně podpořila malé a střední podniky zejména prostřednictvím sdílení know-how a příkladů dobré praxe. Průběžně probíhaly konzultace a vzdělávací akce v rámci administrovaných operačních programů OPPI a OPPIK. Nad rámec strukturálních fondů byly realizovány další aktivity směřující na ochranu práv duševního vlastnictví, pravidelná setkání personalistů nebo například propojení akademického sektoru s podniky v rámci projektů aplikovaného výzkumu. Od podzimu 2015 byla zahájena podpora regionálního podnikání a startupů.

84


7 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

Příprava nového programového období v České republice oficiálně odstartovala 28. listopadu 2012, kdy vláda schválila vymezení osmi operačních programů a další časový a věcný postup přípravy těchto programů. Nicméně již o rok dříve, v srpnu 2011, byl vládou ČR schválen materiál, který definoval zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky a který obsahoval návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Dohoda o partnerství je stěžejním dokumentem členského státu a jeho hlavním posláním je vymezit a řádně podložit na co a jakým způsobem hodlá členský stát použít Evropské strukturální a investiční fondy. V tomto dokumentu schváleném Evropskou komisí 26. 8. 2014, byly analyzovány klíčové problémové oblasti, priority financování a očekávané výsledky, a to i ve vztahu k malým a středním podnikům.

Jedním ze zmiňovaných osmi operačních programů je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vláda ho schválila svým usnesením ze dne 14. července 2014 č. 581. Příprava OP PIK vychází jak z legislativy a dlouhodobých cílů EU (tzv. Evropa 2020), tak rovněž ze strategických dokumentů ČR, jako je například vládou schválená Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020 nebo Národní inovační strategie.

Klíčovým prvkem při diskusi o podobě nového operačního programu byli samozřejmě také zkušenosti. Ty sbírá MPO již minimálně od roku 2004, kdy se rozeběhl Operační program Průmysl a podnikání. Také dosavadní výsledky implementace současného Operačního programu Podnikání a inovace ukazují, že MPO dokáže efektivně řídit programy spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj s ohledem na potřeby podnikatelů a s cílem podpořit růst konkurenceschopnosti a inovativnosti české ekonomiky. Z makroekonomické a odvětvové analýzy potřeb českého hospodářství plyne, že pro další období není potřeba razantním způsobem měnit stávající zaměření intervencí operačního programu v gesci MPO, ale spíše jej přizpůsobit novým podmínkám a výzvám, kterým čelí česká ekonomika s ohledem na svůj dlouhodobý rozvoj. V tomto smyslu jsou i nadále v rámci OP PIK podporovány progresivní odvětví, jako je především oblast inovačního a trvale udržitelného podnikání. V souladu s pravidly kohezní politiky programového období 2014–2020 však je navíc respektován tzv. koncept inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci vědeckovýzkumného sektoru a podnikové sféry v regionech, a to v těch odvětvích, v rámci kterých region disponuje vhodnými předpoklady pro tvorbu a transfer inovací.

Programové období 2014-2020 přináší několik implementačních novinek a požadavků vycházejících ze schválené evropské legislativy. Kromě důrazu na koncentraci, zjednodušení implementace, zpřísněné posuzování kvality a hodnocení výsledků se jedná rovněž o uplatnění územní dimenze v operačních programech. Ve strategických dokumentech operačních programů jsou více zohledňovány specifické potřeby území v souladu se schválenou Strategií regionálního rozvoje České republiky 2014-2020, která nově definovala hospodářsky problémové regiony pro potřeby

85


konvergence na straně jedné a žádoucí potřeby rozvoje konkurenceschopnosti v rozvojových územích podle typologie regionů na straně druhé. Zmíněný přístup bude mít pozitivní vliv na efektivnější využití evropských prostředků a zároveň napomůže účinněji řešit klíčové problémy regionů v České republice.

Struktura operačního programu vychází z tzv. principu tematické koncentrace, který předepisuje legislativa EU. Hlavním rozměrem tematické koncentrace je požadavek, aby byly podporovány výlučně aktivity směřující k naplňování strategie Evropa 2020, tj. musí být zajištěno strategické soustředění zdrojů na 11 tematických cílů a jim podřízených investičních priorit. Operační program se ve své základní úrovni – stejně jako v OPPI – člení na prioritní osy. Novinkou je, že každá prioritní osa musí odpovídat jednomu tematickému cíli a musí zahrnovat jednu nebo více investičních priorit uvedeného tematického cíle. Na úrovni investiční priority jsou následně stanoveny specifické cíle, které již vymezují konkrétní podporované aktivity (v programovém období 2007 – 2013 tomuto pojmu odpovídaly „oblasti podpory“). Poslední úrovní této investiční strategie je potom úroveň programů podpory, do kterých mohou jednotliví zájemci předkládat své projekty.

MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které pomohou díky pákovému efektu zapojením soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru, záruky nebo rizikového kapitálu. Finanční nástroje budou zároveň spojeny s nižší administrativní náročností přípravy a realizace projektu než v případě dotací. Finanční nástroje umožní podporu i zcela začínajících podnikatelů, včetně startupů.

Operační program byl schválen ze strany Evropské komise Rozhodnutím K(2015) 3039 dne 29. dubna 2015 a stal se tak klíčovým nástrojem pro podporu českých podnikatelů z fondů Evropské unie v programovacím období 2014 — 2020.

Operační program byl připravován na principu partnerství, tj. v úzké spolupráci jak s dalšími resorty státní správy ČR, tak s hospodářskými a sociálními partnery Ministerstva průmyslu a obchodu, formou projednávání v rámci Platformy Ministerstva průmyslu a obchodu pro přípravu OP PIK a v rámci několika kol kulatých stolů s partnery, zejména partnery z řad podnikatelské sféry. Pro podporu českých podnikatelů je v tomto operačním programu připraveno 4 331 mil. EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj, což v přepočtu představuje zhruba 117 mld. Kč.

Malé a střední podniky jsou opět hlavní cílovou skupinou, která může čerpat podporu ve všech čtyřech prioritních osách, přičemž prioritní osa 2 je určena výhradně MSP:

Prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“,

Prioritní osa 2 „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků“,

Prioritní osa 3 „Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin“,

86


Prioritní osa 4 „Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií“,

Prioritní osa 5 „Technická pomoc“.

Tabulka č. 26: Programy podpory OP PIK

Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4

Inovace TechnologieObnovitelné zdroje energie

Vysokorychlostní internet

Potenciál Poradenství

Aplikace Rizikový kapitál 1

Úspory energiePCP Expanze

Partnerství znalostního transferu Marketing

Smart grids I.Spolupráce

NemovitostiNízkouhlíkové technologie

ICT a sdílené službyInovační vouchery

Úspory energie v SZT

Služby infrastrukturyŠkolicí střediska

Smart grids II.Proof of Concept 1

Pozn.: Tučně označené programy podpory jsou již vyhlášeny a byly schváleny vládou ČR 1 Návrh programu podpory je v současnosti předmětem meziresortního připomínkového řízení.

87


8 ZÁVĚR

Malé a střední podnikání představuje významnou součást každé vyspělé ekonomiky a je společensky důležité obzvláště z hlediska zaměstnanosti a ekonomického výkonu celé společnosti. Jako celek reprezentují malé a střední podniky v České republice více než 1 milion ekonomických subjektů, v roce 2015 konkrétně s počtem 1 139 330 představovaly 99,83% všech podnikatelů a současně zaměstnávaly více než 1,8 mil. zaměstnanců, téměř 60% zaměstnanců. Počet podnikatelských subjektů, počet zaměstnanců, výkony a přidaná hodnota oproti roku 2014 vzrostly, což je pozitivní. Za negativní považujeme pokles investic do hmotného a nehmotného majetku. Podíl malých a středních podniků na zahraničním obchodě je v průběhu let relativně stabilní. Obchody mezi českými a zahraničními subjekty na domácím českém trhu, které je rovněž třeba chápat za zahraniční obchod, je sice možné odhadovat v celkovém objemu, není však možné zjistit detailní informace o tom, které české subjekty jsou do těchto obchodů zapojeny, tedy zda se jedná o MSP či velké podniky. Protože se často jedná fakticky o jeden z projevů činnosti globálních hodnotových řetězců, lze předpokládat, že nerezidentské jednotky ve skutečnosti reprezentují spíše velké podniky. Vývoz této skupiny kategorie podniků zaznamenal v posledních letech dynamický významný růst a v předchozích Zprávách o vývoji MSP se plně započítával do vývozu MSP. Tím docházelo k neúměrnému nadhodnocení podílu MSP na zahraničním obchodu, který se v posledním období dynamicky zvyšoval. Další určitou nepřesností v podílu MSP na zahraničním obchodu i na ostatních ukazatelích bylo započítávání údajů za holdingy, které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP, ale vykazují údaje za své podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků. Rovněž tato skutečnost byla v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna. Podíl malých a středních podniků na celkovém dovozu v roce 2015 byl 41,01% a podíl malých a středních podniků na celkovém vývozu byl 31,06%.

Malé a střední podnikání samozřejmě potřebuje pro své zachování a rozvoj příznivé podnikatelské prostředí a určitou míru podpory v podnikatelských aktivitách a to jak na státní, tak na evropské úrovni. Prosperita malého a středního podnikání hraje zásadní roli pro udržitelnost české ekonomiky, přesto se MSP potýkají s množstvím překážek v podobě administrativních a legislativních procedur, často čelí špatné dostupnosti kapitálu, ale i nedostatku kvalifikovaných sil a proto je neustále pracováno na zlepšování byrokratických procesů a spouštění podpůrných projektů, ať už v gesci MPO či dalších resortů. V minulém období se jednalo např. o Operační program Podnikání a inovace, Národní program Záruka, Program na podporu inovativních MSP Inostart, programy na podporu průmyslového výzkumu a vývoje, Globální grant EDUCA, projekty Ekonomické diplomacie, projekty Zahraniční rozvojové spolupráce, KONTAKT II, programy na podporu exportu, Program rozvoje venkova ČR, Národní program podpory cestovního ruchu a další.

Důležitým programem pro podnikatelské subjekty byl Operační program Podnikání a inovace, jenž byl základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007–2013. Alokace pro realizaci programu v tomto

88


období byla v přepočtu více než 100 mld. Kč (3 671 400 782 Eur). Jeho hlavním cílem byla podpora a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti průmyslu, podpora inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry a další. K 31. 12. 2015 bylo v dotačních programech OPPI od počátku realizace výhradně pro malé a střední podniky vyčerpáno celkem 66,52 mld. Kč.

Na OP PI navazuje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na období 2014-2020, který je zaměřen převážně na podporu MSP. Klíčovým prvkem při diskusi o podobě nového operačního programu byly zkušenosti a dosavadní výsledky implementace současného Operačního programu Podnikání a inovace. Z makroekonomické a odvětvové analýzy potřeb českého hospodářství vyplynulo, že pro období 2014–2020 nebylo potřeba razantním způsobem měnit stávající zaměření intervencí operačního programu v gesci MPO, ale spíše jej přizpůsobit novým podmínkám a výzvám, kterým čelí česká ekonomika s ohledem na svůj dlouhodobý rozvoj. V tomto smyslu jsou i nadále v rámci OP PIK podporována progresivní odvětví, jako je především oblast inovačního a trvale udržitelného podnikání. V souladu s pravidly kohezní politiky programového období 2014–2020 však je navíc respektován tzv. koncept inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci vědeckovýzkumného sektoru a podnikové sféry v regionech, a to v těch odvětvích, v rámci kterých region disponuje vhodnými předpoklady pro tvorbu a transfer inovací.

Struktura nového operačního programu vychází z tzv. principu tematické koncentrace, který předepisuje legislativa EU. Hlavním rozměrem tematické koncentrace je požadavek, aby byly podporovány výlučně aktivity směřující k naplňování strategie Evropa 2020, tj. musí být zajištěno strategické soustředění zdrojů na 11 tematických cílů a jim podřízených investičních priorit. Novinkou pro žadatelé v rámci OP PIK je nový systém podání žádostí v systému MS2014+, který sjednocuje podání žádostí napříč resorty v období 2014-2020.

MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které pomohou díky pákovému efektu zapojením soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru, záruky nebo rizikového kapitálu. Finanční nástroje budou zároveň spojeny s nižší administrativní náročností přípravy a realizace projektu než v případě dotací. Finanční nástroje umožní podporu i zcela začínajících podnikatelů, včetně startupů.

V programovém období 2014-2020 mohou také podnikatelé získat finanční prostředky z komunitárních programů. Jedná se například o víceletý program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků 2014–2020 (COSME). Tento nadnárodní nástroj COSME je implementován a financován Evropskou komisí přímo z rozpočtu EU a je realizován členskými státy Unie. Na posílení MSP je z rozpočtu EU do programu COSME věnováno 2,3 miliard EUR, které mohou být využity v rámci podpory lepšího přístupu k financování MSP, snadnějšího přístupu firem na trhy členských států Unie i třetích zemí, na posílení podnikatelské kultury a zlepšení podmínek pro zakládání podniků a jejich růst.

89


Program je určen zejména pro malé a střední podniky za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech Unie. Jedná se o přímého nástupce programu Konkurenceschopnost a inovace (CIP 2007–2013), bez jeho specifické části podporující inovační podnikání. Programová podpora výzkumu a technologického rozvoje, resp. vše týkající se podpory MSP v oblasti výzkumu a inovací je zahrnuto do Rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020 (HORIZON 2020). Propagaci komunitárních programů zajišťuje například síť EEN, která poskytuje odborné služby při podpoře konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Aktivity sítě zahrnují odborné poradenství pro podnikatele a informace o jednotném evropském trhu, asistenci při mezinárodním technologickém transferu, vyhledávání obchodních kontaktů a konzultace k ochraně duševního vlastnictví.

V dalších letech bude pokračovat také podpora prostřednictvím národních programů, jako je například program Záruka 2015-2023, který byl vyhlášen v roce 2014, jehož cílem je pomocí zvýhodněných záruk umožnit realizaci podnikatelských záměrů malých podnikatelů. V roce 2014 byl vyhlášen podprogram „Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje“, Dotačního titulu 1, mj. podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba s doložitelnou minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická osoba). Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské výkonnosti. Na financování tohoto podprogramu bylo na základě usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna 2014 č. 52 vyčleněno 300 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy s alokací 100 mil. Kč pro Ústecký kraj a 200 mil. Kč pro Moravskoslezský kraj. Díky této investici bude v průběhu let 2014 a 2015 vytvořeno celkem 694 pracovních pozic na hlavní pracovní poměr (MSK cca 461 míst, ÚK cca 233 míst), které budou udržovány po dobu minimálně 3 let. Na základě tohoto programu bylo v dotčených regionech proinvestováno přibližně 390 mil. Kč v investičních akcích (300 mil. Kč prostředků dotace a 90 mil. Kč ze zdrojů podnikatelských subjektů).

Významnou změnou pro podnikatelskou sféru v roce 2015 byla příprava novely zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Důvod pro změnu zákona vychází z požadavku Evropské komise, aby všechny zprostředkující subjekty pro jednotlivé operační programy byly podřízeny služebnímu zákonu anebo obdobné právní úpravě. Novelou výše uvedeného zákona dojde k vytvoření nové příspěvkové organizace (Agentura pro podnikání a inovace) a její zařazení pod režim služebního zákona bude zajištěno také prostřednictvím předkládané novely zákona o podpoře malého a středního podnikání. Navržené řešení je v souladu § 4 odst. 2 služebního zákona, dle kterého je služebním úřadem také státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon. Tato novela je účinná od 1. června 2016.

Velká přednost malých a středních podniků spočívá v jejich schopnosti rychlého přizpůsobení se změnám trhu či legislativy, jednodušší organizační struktuře a nižší kapitálové náročnosti ve srovnání s velkými podniky. Očekávané vyhlášení nových operačních programů zajisté přispěje k posílení malých a středních podniků v ČR. Realizaci podpůrných kroků ke snížení administrativní zátěže a

90


vytváření příznivého podnikatelského prostředí napomáhá a monitoruje Akční plán podpory MSP. Dne 14. prosince 2015 byl na zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky projednán Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2016 (dále AP MSP). AP MSP reaguje na současnou situaci malých a středních podnikatelů v České republice. AP MSP navazuje na vládní Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR a vychází také z Desatera podpory MSP Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Cílem AP MSP je v souladu s Koncepcí MSP 2014+ a dalšími dokumenty specifikovat konkrétní opatření na podporu rozvoje MSP, na která je třeba se v nejbližším období zaměřit. Jednotlivá opatření jsou namířena k ulehčení situace MSP ve všech fázích jejich podnikatelského cyklu, a to k usnadnění vzniku MSP, akceleraci jejich rozvoje, zpřístupnění finančních zdrojů, internacionalizaci, efektivnímu nakládání s energiemi aj. Navrhovaná opatření budou financována zejména ze zdrojů Evropské unie (především Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), dále ze státního rozpočtu ČR a z dalších disponibilních zdrojů (např. Program švýcarsko-české spolupráce). Plnění jednotlivých úkolů zajistí odborné útvary MPO, vládní agentury CzechInvest a CzechTrade a finanční instituce pod kontrolou státu (ČMZRB, ČEB). Pro splnění některých úkolů však bude zapotřebí součinnost více resortů.

91


SEZNAM ZKRATEK

AMSP ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČRAV ČR Akademie věd České republikyBIC Podnikatelské a inovační centrum (Business Innovation Centre)Brownfields Urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými

budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zónyCEBRE Česká podnikatelská reprezentace při EU v BruseluCIP Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaceCOSME Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (Nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013)CSR Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility)ČEB Česká exportní banka, a.s.ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.ČSÚ Český statistický úřadČSSZ Česká správa sociálního zabezpečeníEAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkovaEDS/SMVS Informační systém programového financování – Evidenční dotační systém (EDS),

Správu majetku ve vlastnictví státu (SMVS)EEN Enterprise Europe NetworkEET systém elektronické evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb, E-tržby EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.EK Evropská komiseELIS Elektronická licenční správaEMITS systém veřejných zakázek elektronicky vyhlašovaných ESA v rámci realizace jeho

kosmického programu (Electronic Mail Invitation to Tender Systém)EPO Evropský patentový úřadES Evropské společenstvíESA Evropská kosmická agenturaESIF Evropské strukturální a investiční fondy pro programovací období 2014-2020EZFRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova GEM Global Entrepreneurship MonitorGG EDUCA Globální grant EDUCAICT Informační a komunikační technologieIOP Integrovaný operační programJIC Jihomoravské inovační centrumJKM Jednotné kontaktní místoJTI Společné technologické iniciativy (Join Technology Initiatives)Koučink Metoda rozvoje dospělých lidí, kteří chtějí zvýšit svůj potenciál a kapacitu pro

řešení pracovních problémů formou zvyšování jejich kompetencí a hledáním individuálních řešení

Mentoring Dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor)

92


MMR Ministerstvo pro místní rozvojMPO Ministerstvo průmyslu a obchoduMPSV Ministerstvo práce a sociálních věcíMSP Malé a střední podnikyMSp Ministerstvo spravedlnosti ČRMŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyMV Ministerstvo vnitra ČRMZE Ministerstvo zemědělstvíMZV Ministerstvo zahraničních věcíMŽP Ministerstvo životního prostředíNOK Národní orgán pro koordinaciNPPCR Národní program podpory cestovního ruchuNSRR Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013NUTS II Regiony soudržnosti. PHA=Praha-území hlavního města Prahy, STČ=Střední Čechy-

Středočeský kraj, JIZ=Jihozápad - Plzeňský, Jihočeský kraj, SVZ=Severozápad - Karlovarský, Ústecký kraj, SVV=Severovýchod - Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj, JIV=Jihovýchod - Vysočina a Jihomoravský kraj, STM=Střední Morava - Olomoucký a Zlínský kraj, MSL=Moravskoslezsko - Moravskoslezský kraj

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvojOON Ostatní osobní nákladyOP Operační programOP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanostOP PIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnostOPPI Operační program Podnikání a inovaceOSVČ Osoba samostatně výdělečně činnáOZE Obnovitelné zdroje energiePI Podnikatelský inkubátorPO Právnická osobaProCoP Kontaktní místo pro výrobky (informační místo o požadavcích na výrobky)RIA Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment)RIS Regionální inovační strategieRVVI Rada pro výzkum, vývoj a inovace SBA Evropský akt pro malé podniky (Small Business Act)SCM Standardní nákladový model (Standard Cost Model)Seed capital financování raných stádií podnikání firem v procesu zakládání nebo firem

působících v podnikání velmi krátceSkauting Pomáhá podnikům řešit řadu problémů, s nimiž se potýkají (např. nedostatek

technicky vzdělaných zaměstnanců); dále pomáhá klientům překlenout jejich informační zaostalost, která je logickým důsledkem přetížení jejich omezených technicky kvalifikovaných personálních kapacit každodenními operativními úkoly.

SVV2 Specializované veletrhy a výstavySW softwareTA ČR Technologická agentura České republiky

93


TTIP Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (Transatlantické obchodní a investiční partnerství)

ÚPV ČR Úřad průmyslového vlastnictví ČRVaV Výzkum a vývojVaVaI Výzkum, vývoj a inovaceVŠE Vysoká škola ekonomická v PrazeVŠTE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých BudějovicíchVTP Vědecko-technický parkWTO Světová obchodní organizaceZČU Západočeská univerzita v PlzniZO Zahraniční obchod

94


PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce 2015

Živnostenské podnikání

• Dne 20. 8. 2015 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), kterým byla provedena novelizace živnostenského zákona týkající se úpravy regulace činností spočívajících v nakládání s pyrotechnickými výrobky. Sloučením vybraných činností vznikla vázaná živnost s předmětem podnikání „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ a koncesovaná živnost s předmětem podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“. Ke dni nabytí účinnosti nové právní úpravy byla zrušena koncesovaná živnost „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“.

• Zákonem č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, publikovaným ve Sbírce zákonů dne 14. 10. 2015, došlo v návaznosti na zavedení nové terminologie v přímo použitelných předpisech Evropské unie ke změně vázaných živností týkajících se provádění speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a pořádání kurzů k získání znalostí v uvedené oblasti. Byla tak sladěna právní úprava živnostenského zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví.

95


Příloha č. 2: Podíl jednotlivých odvětví na vývozu v roce 2015 (%)

Zdroj: ČSÚ, propočet MPO z dat ČSÚ

Příloha č. 3: Podíl jednotlivých odvětví na dovozu v roce 2015 (%)

Zdroj: ČSÚ, propočet MPO z dat ČSÚ

96

A 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 D F 46 H K M N 0

5

10

15

20

25

30

MSP velké

A 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 D F 46 H K M N 0

5

10

15

20

25

MSP velké


Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPITabulka č. 1: Kontextové indikátory v OPPI

Kód NČI Kód EU / Lisabon

Typ indikátoru

Název indikátoru

Měrná jednotka Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Cílová hodnota

2015Celkem

011101 Lisabon kontext

Souhrnná produktivita práce

HDP v PPS na pracovníka (EU25=100)

ČSÚ Eurostat

Dosažená 73,6 71,6 72,6 71,1 74,5 73,8 71,9 N/A N/A N/A 71,9

Výchozí68,3% (2005) EU25

73,6 71,6 72,6 71,1 74,5 73,8 71,9 N/A N/A68,3% (2005) EU25

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 75% EU25 75% EU25


Míra zaměstnanosti

Zaměstnanost ve věkové skupině 15 –64 let (v % pracovní síly)

ČSÚ Eurostat

Dosažená 66,1 66,6 65,4 65 65,7 66,5 67,7 69 70,2 N/A 69

Výchozí 64,8% (2005) 66,1 66,6 65,4 65 65,7 66,5 67,7 69 N/A 64,8%

(2005)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 65,60% 65,60%


Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu

Počet patentových přihlášek na 1 milion obyvatel

ČSÚ Eurostat

Dosažená 13,353 14,915 10,7 11,9 14,5 6,88** N/A N/A N/A N/A 9,415

Výchozí

8,2 (2004) EU25= 133,6 (2003)

13,353 14,915 10,7 11,9 14,5 6,88** N/A N/A N/A

8,2 (2004) EU25= 133,6 (2003)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 60% EU25 60% EU25

131000 kontext

Souhrnný index inovativnosti

European Innovation Scoreboard

Databáze EIS Eurostat

Dosažená 0,4 0,365 0,371 0,411 0,416 0,405 0,422 0,447 N/A N/A 0,422

Výchozí 0,26 (2005) 0,4 0,365 0,371 0,411 0,416 0,405 0,422 0,447 N/A 0,26

(2005)Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,36 0,36

140600 kontext

Zaměstnanost ve znalostních službách

Podíl zaměstnaných ve znalostních

ČSÚ Dosažená 25,66 29,70 30,80 31,80 31,50 32,00 32,80 32,6 N/A N/A 32,8Výchozí 27,7%

(2004)25,66 29,70 30,80 31,80 31,50 32,00 32,80 32,60 N/A 27,7%

(2004)

97


službách na zaměstnaných celkem v

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 38% 38%


Energetická náročnost hospodářství

Kgoe (1000 EUR HDP)

ČSÚDosažená 552,62 525,58 514,09 374,5* 355,4 355,4 353,8 N/A N/A N/A 355,4Výchozí 852 552,62 525,58 514,09 374,5* 355,4 355,4 353,8 N/A N/A 852Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 470 470

* Změna metodiky výpočtu EUROSTAT.**Prozatimní hodnotaZdroj dat: MSC2007, sestava MSC241 /A Informace o věcném pokroku operačního programu

Tabulka č. 2: Indikátory na úrovni programu OPPIKód NČI Kód EU / Lisabon

Typ indikátoru

Název indikátoru Měrná jednotka Zdro

j Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015Cílová

hodnota 2015

Celkem

070100 (celkem) Core 1 výsledek

Počet vytvořených pracovních míst (vazba na NSRR) Z toho:

Hrubý počet vytvořených pracovních míst (FTE) generovaných programem celkem a podle pohlaví

ISOP

Dosažená 0 2 541 4 684 6 955 11 403 17 757 27 487 34 697 47 600 N/A 34 697Výchozí 0 0 2 541 4 684 6 955 11 403 17 757 27 487 34 697 N/A 0

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 40 000 40 000

070101 (muži) Core 2 výsledek

- z toho muži



070102 (ženy) Core 3 výsledek

- z toho ženy

Dosažená 0 798 1 459 2 036 3 391 5 088 7 531 9 812 13 544 N/A 9 812Výchozí 0 0 798 1 459 2 036 3 391 5 088 7 531 9 812 N/A 0


120100 Lisabon

Výdaje na VaV v

Hrubé domácí výdaje na VaV ČSÚ

Dosažená 0,77 0,73 0,73 0,77 0,86 0,96 1,03 1,12 N/A N/A 1,03Výchozí 0, 77% 0,77 0,73 0,73 0,77 0,86 0,96 1,03 1,12 N/A 0, 77%

98


dopad podnikatelském sektoru (vazba na NSRR a

uskutečněné v podnikatelském sektoru v % HDP

(2005) (2005)


140100 dopad

Zaměstnanost ve výzkumu a vývoji (vazba na NSRR)

Počet zaměstnanců VaV (v přepočtených počtech) na 1000 zaměstnaných celkem

ČSÚ

Dosažená 9,7 9,8 10 10,3 11 11,9 12,2 12,6 N/A N/A 12,2

Výchozí 9,1 (2005) 9,7 9,8 10 10,3 11 11,9 12,2 12,6 N/A 9,1

(2005)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 10,8 10,8

140102dopad

Zaměstnanost žen ve výzkumu a vývoji (vazba na NSRR)

Počet zaměstnanců V a V - žen (v přepočtených počtech) na 1000 zaměstnaných žen

ČSÚ

Dosažená 7,4 7,34 7,5 7,64 8 8,6 8,64 8,77 N/A N/A 8,64

Výchozí 5,1 (2005) 7,4 7,34 7,5 7,64 8 8,6 8,64 8,77 N/A 5,1

(2005)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 7,9 7,9

121000 dopad

Produkce v odvětvích high-tech sektoru

Podíl produkce v high-tech odvětvích zpracovatelského průmyslu a high-tech odvětvích služeb podnikatelského sektoru na celkové přidané hodnotě high-tech sektoru v %

ČSÚ

Dosažená 6,37 6,38 6,26 6,32 6,26 6,23 N/A N/A N/A N/A 6,23

Výchozí 7,5%(2003) 6,37 6,38 6,26 6,32 6,26 6,23 N/A N/A N/A 7,5%

(2003)


491400 výstup

Počet podpořených projektů

Celkový počet podpořených projektů v rámci OPPI

ISOP



360300 Dodatečná MW ISOP Dosažená 0 0,02 4,52 14,99 34,046 99,38 156,31 200,53 211,79 N/A 200,53

99


Core 24 výsledek

kapacita produkce z OZE

Výchozí 0 0 0,02 4,52 14,99 34,046 99,38 156,31 200,53 N/A 0Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 210 210

Zdroj dat: MSC2007, sestava MSC241 /A Informace o věcném pokroku operačního programu

100


Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI

Tabulka č. 1: Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2015 (dotace v Kč) Poskytnutá dotace Proplaceno

Počet

projektů ObjemPočet ŽoPl Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva II 206 2 065 925 000 318 2 004 531 284Eko-energie - Dotace - Výzva III 492 2 308 540 000 642 2 243 590 674Eko-energie - Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů - Výzva I 53 1 246 576 000 81 1 232 361 871Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie - Výzva I 49 347 622 000 70 339 818 825ICT a strategické služby – Výzva I 64 654 658 000 290 581 746 849ICT a strategické služby – Výzva II 72 765 849 000 283 700 686 731ICT a strategické služby – Výzva III 350 2 860 242 000 1 161 2 684 524 983ICT v podnicích - Výzva I 204 472 134 000 271 393 187 203ICT v podnicích - Výzva II 205 459 481 000 281 414 347 477ICT v podnicích - Výzva III 815 1 763 002 000 1 105 1 652 778 913Inovace - Inovační projekt - Výzva I 78 1 104 405 000 128 1 014 906 192Inovace - Inovační projekt - Výzva II 102 1 416 700 000 167 1 346 735 844Inovace - Inovační projekt - Výzva III 91 1 417 508 000 137 1 357 779 332Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 558 7 045 415 000 959 6 624 716 288Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 84 17 811 000 99 6 360 700Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 196 35 809 000 216 15 528 412Klastry - Výzva I 17 572 671 000 91 483 451 216Klastry - Výzva II 22 713 385 000 84 590 155 751Marketing - Výzva I 491 292 631 000 491 190 751 278Marketing - Výzva II 690 679 821 541 690 486 178 424Nemovitosti - Výzva I 235 2 806 923 000 470 2 752 642 962Nemovitosti - Výzva II 669 7 912 397 000 1 322 7 818 434 602Poradenství - Výzva I 463 134 095 000 463 112 530 760Potenciál - Výzva I 45 633 842 000 104 589 500 515Potenciál - Výzva II 95 1 352 154 000 207 1 245 158 328Potenciál - Výzva III 309 3 410 307 000 601 3 165 986 052Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 15 1 351 421 000 72 1 276 114 251Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 39 117 000 7 37 381 351Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 28 3 177 359 000 152 2 973 667 299Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 5 150 577 000 24 125 849 964ROZVOJ - Výzva I 266 2 049 489 000 311 1 847 647 236Rozvoj - Výzva II 294 1 906 766 000 364 1 807 168 035Rozvoj - Výzva III 3 524 17 845 077 000 3 979 15 671 342 337Školicí střediska - Výzva I 132 931 525 000 221 872 656 900Školicí střediska - Výzva II 253 1 814 498 000 457 1 745 662 730Technologické platformy - Výzva I 11 52 677 000 48 46 690 791Technologické platformy - Výzva II 22 96 945 000 93 65 352 709Celkový součet 11 206 71 905 354 541 16 459 66 517 925 069

101


Tabulka č. 2: Projekty MSP podle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč) Poskytnutá dotace Proplaceno Počet projektů Objem Počet ŽoPl Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva II 3 33 819 922Eko-energie - Dotace - Výzva III 179 673 687 907ICT a strategické služby – Výzva II 1 2 465 000ICT a strategické služby – Výzva III 388 1 141 099 645ICT v podnicích - Výzva III 75 132 845 901Inovace - Inovační projekt - Výzva III 2 68 000 000Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 460 3 100 906 771Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 15 1 195 390Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 45 4 169 647Klastry - Výzva II 23 240 871 619Marketing - Výzva II 1 2 714 842Nemovitosti - Výzva II 168 724 752 471Potenciál - Výzva III 22 97 050 000 239 1 218 090 628Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 3 142 550 344Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 737 667Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 60 1 545 657 333Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 4 38 601 664Rozvoj - Výzva III 1 340 5 586 472 000 2 485 9 668 675 425Školicí střediska - Výzva II 39 197 891 332Technologické platformy - Výzva II 17 17 038 691Celkový součet 1 362 5 683 522 000 4 208 18 955 772 199

Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR

Tabulka č. 1: Projekty MSP v Jihočeském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)Rok 2015 Jihočeský kraj

ProgramAutorizováno MSP* Rozhodnuto MSP

Počet ŽoPl Objem Počet projektů Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva III 16 23 085 083ICT a strategické služby – Výzva III 3 4 155 777ICT v podnicích - Výzva III 2 3 573 273Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 22 83 117 662Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 4 267 568Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 6 460 037Klastry - Výzva II 2 51 418 208Nemovitosti - Výzva II 5 12 543 060Potenciál - Výzva III 8 23 243 758Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 6 161 067 152Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 2 34 232 330

102


Rozvoj - Výzva III 95 432 726 970 43 254 394 000Školicí střediska - Výzva II 4 18 456 596Technologické platformy - Výzva II 1 1 027 923Celkový součet 176 849 375 397 43 254 394 000

* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům

Tabulka č. 2 - Projekty MSP v Jihomoravském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Jihomoravský kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 21 49 913 884ICT a strategické služby – Výzva III 124 399 018 670ICT v podnicích - Výzva III 18 33 331 785Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 96 510 693 434Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 1 84 915Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 9 855 948Klastry - Výzva II 5 30 933 462Nemovitosti - Výzva II 21 84 974 732Potenciál - Výzva III 35 149 476 137Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 12 386 785 940Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 2 4 369 334Rozvoj - Výzva III 397 1 518 477 667 210 865 719 000Školicí střediska - Výzva II 3 2 167 737Technologické platformy - Výzva II 4 2 083 120Celkový součet 748 3 173 166 765 210 865 719 000


Tabulka č. 3 - Projekty MSP v Karlovarském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)Rok 2015 Karlovarský kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 5 8 384 584ICT a strategické služby – Výzva III 5 3 670 578Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 6 88 614 863Nemovitosti - Výzva II 7 34 296 001Potenciál - Výzva III 2 4 070 666Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 3 22 258 664Rozvoj - Výzva III 54 217 118 560 28 114 787 000Celkový součet 82 378 413 916 28 114 787 000


Tabulka č. 4 - Projekty MSP v kraji Vysočina, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

103


Rok 2015 Kraj Vysočina



Eko-energie - Dotace - Výzva III 13 25 566 669ICT a strategické služby – Výzva III 8 104 634 342ICT v podnicích - Výzva III 7 11 808 783Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 41 223 871 263Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 2 372 012Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 1 229 864Klastry - Výzva II 1 12 727 293Nemovitosti - Výzva II 21 58 989 223Potenciál - Výzva III 12 53 972 271 3 19 921 000Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 2 140 938 030Rozvoj - Výzva III 177 721 574 551 84 411 811 000Školicí střediska - Výzva II 5 26 605 569Celkový součet 290 1 381 289 870 87 431 732 000


Tabulka č. 5 - Projekty MSP v Královéhradeckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Královéhradecký kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 8 29 322 144ICT a strategické služby – Výzva III 13 31 422 174ICT v podnicích - Výzva III 13 19 671 903Inovace - Inovační projekt - Výzva III 2 68 000 000Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 36 330 023 210Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 2 56 449Klastry - Výzva II 2 46 494 413Nemovitosti - Výzva II 5 23 153 953Potenciál - Výzva III 13 66 911 735 1 1 765 000Rozvoj - Výzva III 92 351 867 270 60 303 824 000Celkový součet 186 966 923 251 61 305 589 000


Tabulka č. 6 - Projekty MSP v Libereckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)Rok 2015 Liberecký kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 11 29 099 388ICT a strategické služby – Výzva III 12 18 506 121ICT v podnicích - Výzva III 6 13 335 298Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 18 133 487 871

104


Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 1 250 784Klastry - Výzva II 3 18 192 357Nemovitosti - Výzva II 7 52 838 000Potenciál - Výzva III 13 112 148 979Rozvoj - Výzva III 152 633 258 786 74 353 355 000Školicí střediska - Výzva II 1 13 252 603Technologické platformy - Výzva II 1 1 100 747Celkový součet 225 1 025 470 934 74 353 355 000


Tabulka č. 7 - Projekty MSP v Moravskoslezském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Moravskoslezský kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva II 2 28 437 878Eko-energie - Dotace - Výzva III 26 52 711 087ICT a strategické služby – Výzva III 46 96 884 123ICT v podnicích - Výzva III 7 8 861 535Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 33 201 220 964Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 10 637 497Klastry - Výzva II 8 53 259 218Marketing - Výzva II 1 2 714 842Nemovitosti - Výzva II 8 33 325 387Potenciál - Výzva III 30 177 456 990 3 14 017 000Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 3 142 550 344Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 9 217 851 918Rozvoj - Výzva III 395 1 444 635 648 206 666 290 000Školicí střediska - Výzva II 5 31 878 045Technologické platformy - Výzva II 1 1 257 195Celkový součet 584 2 493 682 671 209 680 307 000


Tabulka č. 8 - Projekty MSP v Olomouckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)Rok 2015 Olomoucký kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 12 23 805 852ICT a strategické služby – Výzva III 22 47 081 152ICT v podnicích - Výzva III 1 8 494 000Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 20 187 143 906

105


Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 4 344 588Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 2 359 762Nemovitosti - Výzva II 19 169 718 859Potenciál - Výzva III 16 53 935 268 1 4 000 000Rozvoj - Výzva III 253 1 028 602 080 141 587 572 000Školicí střediska - Výzva II 1 9 925 000Celkový součet 350 1 529 410 467 142 591 572 000


Tabulka č. 9 - Projekty MSP v Pardubickém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)Rok 2015 Pardubický kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 10 14 146 963ICT a strategické služby – Výzva III 19 123 553 117ICT v podnicích - Výzva III 2 1 808 360Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 29 218 314 443Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 4 217 725Klastry - Výzva II 1 18 273 668Nemovitosti - Výzva II 10 45 162 418Potenciál - Výzva III 17 75 615 258 3 9 232 000Rozvoj - Výzva III 119 494 588 741 76 317 726 000Školicí střediska - Výzva II 1 1 811 484Technologické platformy - Výzva II 2 1 389 734Celkový součet 214 994 881 911 79 326 958 000


Tabulka č. 10 - Projekty MSP v Plzeňském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)Rok 2015 Plzeňský kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 9 13 742 541ICT a strategické služby – Výzva II 1 2 465 000ICT a strategické služby – Výzva III 21 30 024 724Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 11 106 716 395Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 2 94 461Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 3 296 789Nemovitosti - Výzva II 2 14 779 000Potenciál - Výzva III 15 51 939 114Rozvoj - Výzva III 41 147 368 173 24 109 721 000Školicí střediska - Výzva II 1 2 655 904Technologické platformy - Výzva II 1 1 840 909

106


Celkový součet 107 371 923 010 24 109 721 000* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům

Tabulka č. 11 - Projekty MSP ve Středočeském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Středočeský kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 14 65 784 218ICT a strategické služby – Výzva III 75 191 702 464ICT v podnicích - Výzva III 11 20 230 041Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 68 437 189 842Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 2 31 846Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 1 39 947Nemovitosti - Výzva II 27 78 707 694Potenciál - Výzva III 47 287 406 536 6 33 660 000Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 21 351 611 923Rozvoj - Výzva III 183 721 591 361 118 582 038 000Školicí střediska - Výzva II 6 38 232 159Technologické platformy - Výzva II 4 2 804 264Celkový součet 459 2 195 332 295 124 615 698 000


Tabulka č. 12 - Projekty MSP v Ústeckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)Rok 2015 Ústecký kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva II 1 5 382 044Eko-energie - Dotace - Výzva III 9 267 630 729ICT a strategické služby – Výzva III 18 64 727 163ICT v podnicích - Výzva III 2 2 145 764Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 16 174 543 071Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 4 687 090Nemovitosti - Výzva II 17 56 525 550Potenciál - Výzva III 12 51 480 004 1 3 665 000Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 6 251 709 148Rozvoj - Výzva III 168 603 989 016 78 249 678 000Školicí střediska - Výzva II 5 38 116 778Technologické platformy - Výzva II 1 1 845 113Celkový součet 259 1 518 781 470 79 253 343 000


Tabulka č. 13 - Projekty MSP ve Zlínském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

107


Rok 2015 Zlínský kraj



Eko-energie - Dotace - Výzva III 25 70 494 765ICT a strategické služby – Výzva III 22 25 719 240ICT v podnicích - Výzva III 6 9 585 159Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 64 405 969 847Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 2 77 755Klastry - Výzva II 1 9 573 000Nemovitosti - Výzva II 19 59 738 594Potenciál - Výzva III 19 110 433 912 4 10 790 000Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 737 667Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 1 13 434 558

Rozvoj - Výzva III 359 1 352 876 602 198769 557

000Školicí střediska - Výzva II 7 14 789 457Technologické platformy - Výzva II 2 3 689 686

Celkový součet 528 2 077 120 242 202780 347

000* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům

108

Documents

ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO … · Web viewDne 12. 10. 2015 došlo v Praze k podpisu Memoranda o porozumění k regionální spolupráci v oblasti inovací a startupů