Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení

Klesající výsledky českého

základního a středního

školství: fakta a řešení

|McKinsey & Company 2

Klesající výsledky ZŠ/SŠ ohrožují konkurenceschopnost ČR. Výhled je negativní a odkládání řešení nákladné

1. Proč něco měnit?

2. Co měnit?

3. Jak nastavit proces změny?

Úvod VÝSLEDKY: České základní a střední školství vykazuje průměrné, klesající a nerovnoměrné výsledky

POSTUPY ŘÍZENÍ: Výhled do budoucna je negativní, protože v nejdůležitějších postupech řízení (podpora učitelů a ředitelů, standardy a měření výsledků studentů) české školství výrazně zaostává za nejlepší mezinárodní praxí

DŮSLEDKY: Situace je alarmující, protože rané vzdělávání je důležité a odkládání řešení je nákladné. Většina rodičů je však spokojena, což zřejmě snižuje politický mandát ke změně

McKinsey & Company 3

PRA-ZXY050-20101202-22643P1EW

orking

Draft - L

ast Mo

dified 1

/12/2

011 11

:08:3

7 AM

Prin

ted 1

/11/20

11 5:14

:20 P

M

| 3

Summary from available PISA data – Czech students vs. OECD countries

SOURCE: PISA 2006; McKinsey & Company analysis

1 CZ in 1st quartile2 CZ in 2nd and 3rd quartile3 CZ in 4th quartile4 Simple arithmetic (i.e., non-weighted) average of scores in respective subcategories

Scientific literacy4

Scientific knowledge4

Scientific competencies/skills4

Attitudes towards science

Knowledge of science4

Knowledge about science

Physical systems

Living systemsIdentifying scientific issues

Explaining phenomena scientifically

Using scientific evidence

Earth and space systems

Technology

Scientific enquiry

Scientific explanation

Support for scientific enquiry

Self-belief as science learners

Interest in science

Responsibility towards resources and environment

Strength of CZ1

Weakness of CZ2

Average performanceof CZ3

Data not available

Scores not included in calculation of average


PISA results indicate that Czech schools focus more heavily on knowledge of science than other top scoring countries1

1 Includes countries with PISA score above 500 in both categories (knowledge and skills)2 Average of (i) Identifying scientific issues, (ii) Explaining phenomena scientifically, (iii) Using scientific evidence3 Average of knowledge of science domains, i.e., (i) Physical systems, (ii) Living systems, (iii) Earth and space4 Delta calculated as absolute level of difference between score in knowledge and score in skills. Numbers are rounded

500

505

510

515

520

525

530

535

540

545

550

555

560

565

500 505 510 515 520 525 530 535 540 545 550 555 560 565

Liechtenstein

Finland

China – Hong Kong

China – TaipeiEstonia

Canada

Japan

Czech Republic

Slovenia

New Zealand

Australia

Scientific competencies/ skills2

Netherlands

Korea

China – Macao

Austria

Germany

United Kingdom

Sweden

Switzerland

IrelandBelgium

Knowledge of science3 19

13

9

9

8

7

5

3

2

-2

0

Czech Republic

China – Taipei

Estonia

China – Hong Kong

Korea 3

Japan 2

Germany

United Kingdom 2

Canada

Finland

7

Sweden

Switzerland 7

Australia 7

Austria

Ireland 3

China – Macao

Belgium 9

Slovenia

New Zealand 7

Liechtenstein 7

Netherlands

Focus on skills(knowledge-skill delta)4

Focus on knowledge(knowledge-skill delta)4

Equal focus onknowledge and skills

Data from PISA 2006 test on science literacy


Equivalent to student’s improvement over half of a school year

Score higher inknowledge of science


Výsledky českých studentů jsou navíc nekonzistentní (1/3) – rozdíly mezi studenty

ZDROJ: OECD PISA 2006; analýza McKinsey

Česká republikaNěmecko

Švýcarsko

MexikoDánskoIrskoFinsko

106

Řecko

10399

9797

9696

94

Rakousko

JaponskoUSAŠvédskoNizozemskoVelká Británie

Nový ZélandTureckoKoreaNorskoMaďarsko

ŠpanělskoIslandAustraliePolskoKanada

Belgie

939393

939292

9191

9090

8989898888

8886

8585

8582

81

ItálieFrancieSlovenskoLucembursko

Portugalsko

Matematika – směrodatná odchylka v testech PISA 2006, země OECD


Výsledky českých studentů jsou navíc nekonzistentní (2/3) – rozdíly mezi regiony

Kraj v ČR Průměrné výsledky testů PISA 2006 (jen ZŠ)

Odpovídajícízemě

447

12. kraj 455

455

10. kraj 460

9. kraj 470

8. kraj 476

7. kraj 478

6. kraj

11. kraj

446

Průměr 476

14. kraj

13. kraj

481

5. kraj 487

4. kraj 493

3. kraj 499

2. kraj 503

1. kraj 504

~1,5 roku studia


Pořadí země v OECD

4. místo

5. místo

8. místo

11. místo

13. místo

20. místo

21. místo

21. místo

24. místo

27. místo

31. místo

31. místo

33. místo

33. místo


Výsledky českých studentů jsou navíc nekonzistentní (3/3) – absolutní úroveň znalostí

ZDROJ: OECD PISA 2006

31% 22%

25%

19%

32%

9%17%

1. úroveň

Pod 1. úrovní

2. úroveň

3. úroveň

4. úroveň

5. úroveň

Česká republika

100%

10%

15%

Finsko

100%

1% 4%

15%

▪ 25% 15-letých studentů v ČR nemá základní čtenářské dovednosti

▪ Počet studentů s nejlepšími dovednostmi je nižší než v jiných zemích

Procento studentů podle úrovně čtenářských dovedností– test PISA 2006


Vysoká kvalita a rozvoj učitelů

Vysoká kvalita vedení škol/ředitelů

Vysoké standardy a odpovědnost za výsledky

V oblasti postupů řízení ukazuje náš mezinárodní výzkum a zkušenosti na 3 hlavní oblasti ovlivňující výsledky žáků

Srovnávací studie školských systémů v zemích, které vykazují nejlepší výsledky (2007)…

… ukazuje na 3 nejdůležitější oblasti ovlivňující výsledky žáků


Nejlepší školní systémy ve světě podnikají pro dosažení vysoké kvality a rozvoje učitelů konkrétní kroky ve 4 oblastech

Snaha přivést k pedagogice velmi kvalitní studenty(10-30% nejlepších studentů)

Kvalitní studenti pedagogiky

1

Podpora průběžného profesního rozvoje pomocí vzájemného sdílení nejlepší praxe mezi učiteli

Profesní rozvoj učitelů

3

Vzdělávání budoucích učitelů je velmi prakticky zaměřené (praxe tvoří 20-40% studia)

Prakticky zaměřené studium pedagogiky

2

Zpětná vazba učitelům

Učitelé dostávají pravidelné hodnocení a zpětnou vazbu s cílem pomáhat učitelům k dosažení dobrých výsledků

4

Příklady nejlepší mezinárodní praxe

ZDROJ: Výzkum McKinsey


Pedagogické školy nejsou atraktivní pro nejlepší studenty, trend je navíc klesající

5,1

20091998

5,6-9%

10

19

20091998

-9 p.b.

Obor Průměrný decil

6,1Ekonomie

7,1Humanitní obory

6,1Přírodověda

8,5Právo

Pedagogika, učitelství a sociální péče

5,1

Zemědělství, lesnictví,veterinářství

5,6

Technické obory 5,6

Lékařství 6,0

Kvalita studentů – dle testu obecných studijních předpokladů (OSP) SCIO, 2009

68%

40%

19%

23%

20%

18%

15%

10%

Procentostudentů v top20% výsledků

ZDROJ: Údaje ze SCIO OSP; analýza McKinsey

Kvalita studentů (průměrný decil)

Procento studentů v top 20% testu


Přestože příklady nejlepší praxe v ČR existují, čeští učitelé obecně dostávají malou podporu pro svůj rozvoj

▪ Studenti pedagogiky mají nejnižší výsledky v testu SCIO ▪ 10% studentů pedagogiky patří mezi 20% nejlepších studentů

celkově

Kvalita studentů pedagogiky

1

▪ V ~60% škol probíhá zaučování a podpora ze strany zkušenějších učitelů, v ~85% školení dle potřeb učitelů

▪ Učitelé si vzájemně vyměňují zkušenosti v ~10% škol

Profesní rozvoj učitelů

3

▪ Praktická příprava představuje 4% studijního programu▪ 37% učitelů si myslí, že vyučující na pedagogických školách

mají dostatečný kontakt s praxí

Zaměření studia pedagogiky

2

Zpětná vazba učitelům

▪ ~10% učitelů dostává pravidelnou a strukturovanou zpětnou vazbu, ~60% pravidelnou zpětnou vazbu nemá

▪ Hodnocení je ztíženo neexistencí standardů pro učitele4

Příklady současné situace v ČR

ZDROJ: SCIO; Factum Invenio; rozhovory McKinsey & Company s učiteli


Kvalita řízení školy významně ovlivňuje výsledky studentů, přičemž řízení kvality výuky je nejdůležitější

ZDROJ: „Meta-analýza“ 69 studií vedení škol uskutečněných mezi lety 1978 a 2001, zahrnuje odhad 14 000 učitelů a 1,4 milionu studentů, Robert J. Marzano, Timothy Waters, and Brian A. McNulty, 2005; Viviane Robinson: School Leadership and Student Outcomes, 2007

40

45

50

55

60

65

70

75

40 50 60 70 80 90 100

Výsledky studentů školyPercentily

Kvalita řízení školyPercentily

Vynikající ředitel

Velmi dobrý ředitel

Průměrný ředitel

Vliv ředitele na výsledky studentů

Působnost ředitele Efekt

Zajištění spořáda-ného a vstřícného prostředí

0,27

Zajištění zdrojů

0,34

Stanovení cílů a očekávání

0,35

Koordinace a hodnocenívýuky a osnov

0,42

Podporování a podílení se na rozvoji učitelů

0,84Řízení kvality výuky

Řízení změn

Provoz a adminis-trativa

Důležitost jednotlivých činností ředitele


Ředitelé a zástupci ředitele v ČR věnují velkou část svého času administrativě a provozu

ŘediteléRozdělení pracovního času, v procentech

18

49

12

VýukaŘízení kvalityvýuky

21

Externíkomunikace

Administrativaa provoz

Zástupci řediteleRozdělení pracovního času, v procentech

ZDROJ: On-line průzkum McKinsey, provedený mezi 650 řediteli a 450 zástupci ředitele

54

25Výuka

21

Řízení kvalityvýuky

Operativa


Pro zlepšení je potřeba se zaměřit na kvalitu výuky ve třídě podpořenou cílenými úpravami organizace a financování škol


2. Co měnit?


Úvod

KVALITA VÝUKY VE TŘÍDĚ: Učitelé a ředitelé potřebují větší podporu a jasné vedení, včetně standardů a národního hodnocení

▪ Ředitelé musí docílit lepší rovnováhy mezi zlepšováním kvality výuky, řízením změn a provozem a administrativou

▪ Učitelé by měli mít více příležitostí k rozvoji schopností a lépe sdílet nejlepší praxi. Je také nutné zlepšit kvalitu nových učitelů

▪ Standardy výsledků by měly jasně definovat požadované znalosti a dovednosti. Hodnocení by mělo být zavedeno, ale postupně

ORGANIZACE A FINANCOVÁNÍ: I když zlepšení výsledků vzdělávání nevyžaduje radikální zásahy do organizace a financování, změny by měly být podpořeny některými cílenými úpravami

PORTFOLIO VZDĚLÁVACÍCH MOŽNOSTÍ: Dalším změnám by měl předcházet návrh komplexního řešení na základě celonárodního dialogu

15

Public spend per student, PPP USD

Navýšení finančních prostředků negarantuje zlepšení výsledků studentů

SOURCE: World Bank EdStats; IMF; UNESCO; PISA, TIMSS, PIRLS, McKinsey & Company

580

560

540

520

500

480

460

440

420

400

380

0

464

8,000–9,000

498

522

489

9,000–10,000

470

10,000+

561

7,000–8,000

488

541

6,000–7,000

485

520

5,000–6,000

402

533

4,000–5,000

421

525

3000–4,000

456

508

2,000–3,000

383

498

1,000–2,000

361

478

0–1,000

380

471

Ghana

W. Cape

Brazil

Morocco

Azerbaijan

El Salvador

Algeria

Uruguay

Argentina

Botswana

Saudi Arabia

Kuwait

Jordan

Armenia

SyriaPhilippine

s

Turkey

Moldova

OmanIran

Bulgaria Malta

Bahrain

GreeceNew Zealand

IsraelCyprus

Norway

LatviaPoland

Lithuania

England

Slovenia Germany4 USASlovak

Republic

CroatiaCzech

Republic

Hungary

PortugalSpain

France

Italy

NetherlandsIceland

SwedenAustria Luxembourg

Denmark

MalaysiaRomania

ColumbiaMexico

GeorgiaChile

Tunisia

South Korea

Japan Ireland Belgium

SingaporeHong Kong

Ontario

EstoniaSwitzerland

Finland

Australia

Poor

Fair

Good

Great

Excellent

Universal scale score (maximum, median, minimum), in PISA 2000 units

|McKinsey & Company 16 ZDROJ: Databáze opatření McKinsey & Company

Společné pro všechna stádia

Od nízkých k uspokojivým Od uspokojivých k dobrým Od dobrých k výborným Od výborných k výjimečným

Rozvoj profesionálů

Skupina opatření1

▪ Zlepšení profilu nových učitelů a ředitelů– Náborové programy– Příprava na zaměstnání– Požadavky na certifikaci

▪ Zlepšení profilu stávajících učitelů a ředitelů– Školení při zaměstnání– Koučink– Kariérní dráhy/ řád– Učitelská a komunitní fóra

▪ Rozhodování na úrovni škol– Sebehodnocen/

Autoevaluace– Nezávislé a

specializované školy

Zlepšování prostřednictvím kolegů a inovací

▪ Rozvoj učitelů a ředitelů vlastními kolegy– Kooperativní postupy– Decentralizace

pedagogických práv na školy a učitele

– Rotační programy a získávání zkušeností na jiných školách

▪ Tvorba dodatečných podpůrných mechanismů pro profesionály– Omezení administrativní

zátěže profesionálů díky zvýšení počtu administrativních pracovníků

▪ Systémově podporované experimenty/ inovace napříč školami– Dodatečné financování

inovací– Sdílení inovací učitelů mezi

všemi školami

Dosažení základních dovedností ve čtení a matematice

Vybudování pevných základů

▪ Motivace a základní podpora pro učitele s nedostatečnými dovednostmi– Výukové materiály s

rozepsanými instrukcemi– Koučování v otázkách

kurikula– Využívání času pro výuku– Návštěvy ve školách z

centrály– Odměny za dobré výsledky

▪ Pozvednutí všech škol na minimální kvalitativní úroveň– Výkonové cíle– Dodatečná podpora pro

školy s nízkými výsledky– Zlepšení infrastruktury škol– Zlepšení/ poskytnutí učebnic

▪ Zabezpečení kapacity škol a docházky studentů– Rozšíření kapacity učeben– Splnění základní potřeb

studentů, a zlepšení tak jejich docházky

▪ Data a odpovědnost za výsledky– Transparentnost výsledků

školy vůči školám a/nebo veřejnosti

– Školní inspekce a inspektoráty

▪ Finanční řízení a organizace– Optimalizace počtu škol

a učitelů– Decentralizace finančních

a řídicích práv– Posílení financování– Model přidělování financí– Organizační optimalizace

▪ Pedagogický základ – Přístup ke specializaci škol– Jazyk výuky

Téma

Stádium

6 opatření: [1] Revize kurikula a standardů; [2] Revize struktury oceňování a odměňování; [3] Budování technických dovedností učitelů a ředitelů,

často prostřednictvím skupinového nebo kaskádového vzdělávání; [4] Hodnocení výsledků studentů; [5] Přizpůsobování výuky s ohledem na

výsledky studentů; [ 6] Vypracování politických dokumentů a legislativy v oblasti vzdělávání

1 Celkový počet opatření v každém stádiu: od nízkých k uspokojivým, n-103; od uspokojivých k dobrým, n=226; od dobrých k výborným, n=150; od výborných k výjimečným, n=94

Pro každé stádium zlepšování existuje jedinečná skupina opatření a 6 opatření je pro všechna stádia společných (2/2)

Úroveň autonomie se zvyšuje , anebo i rozlišje podle, ůrovně výsledků

ČR nevyřešila některé důležité elementy z nižších stádií a implementuje i některá opatření z nejvyšších stádií


Pro zlepšení je potřeba se zaměřit na kvalitu výuky ve třídě podpořenou cílenými úpravami organizace a financování škol


2. Co měnit?


Úvod

KVALITA VÝUKY VE TŘÍDĚ: Učitelé a ředitelé potřebují větší podporu a jasné vedení, včetně standardů a národního hodnocení

▪ Ředitelé musí docílit lepší rovnováhy mezi zlepšováním kvality výuky, řízením změn a provozem a administrativou

▪ Učitelé by měli mít více příležitostí k rozvoji schopností a lépe sdílet nejlepší praxi. Je také nutné zlepšit kvalitu nových učitelů

▪ Standardy výsledků by měly jasně definovat požadované znalosti a dovednosti. Hodnocení by mělo být zavedeno, ale postupně

ORGANIZACE A FINANCOVÁNÍ: I když zlepšení výsledků vzdělávání nevyžaduje radikální zásahy do organizace a financování, změny by měly být podpořeny některými cílenými úpravami

PORTFOLIO VZDĚLÁVACÍCH MOŽNOSTÍ: Dalším změnám by měl předcházet návrh komplexního řešení na základě celonárodního dialogu


Ředitelé: Dosáhnout lepší rovnováhy mezi řízením kvality výuky a jinými úkoly, což musí být podpořeno úpravou administrativních procesů

Primární zaměření

Příprava ředitelů

Výběr ředitelů

Řízení výsledků ředitelů

Současná situace

Provoz a administrativa

Důraz na znalost provozu

Nábor

Mlčení

Kvalita výuky

Aspirace

Důraz na vedení učitelů

Výběr

Zpětná vazba a podpora ředitelů


Výběr a příprava ředitelů škol – příklad Singapuru

Zdroj: NCSL; Seven claims

Zaměření na kvalitu výuky

▪ Primární rolí je zvyšování kvality výuky s aspirací vytvářet nejlepší praxi

Důsledný výběr kandidátů

▪ Včasné identifikování kandidátů z řad učitelů

▪ Důsledné hodnocení během působení v pozici zástupce ředitele

▪ Selekce poloviny kandidátů po absolvování přípravy na ředitele

Dlouhodobá příprava

▪ 4-6 roků v pozici zástupce ředitele ve 2-3 různých školách

▪ 6-ti měsíční kurz na řízení a vedení lidí (podobný kurzům MBA)

Systematické řízení výsledků

▪ Pravidelné hodnocení všech ředitelů (roční hodnocení)

▪ Rychlé nahrazení ředitelů se špatnými výsledky; “Nemůžeme kvůli jedné osobě ohrozit budoucnost 1 000 dětí”


Budoucí učitelé

Současní učitelé

Učitelé: Umožnit sdílení nejlepší praxe a zatraktivnit profesi pro kvalitní kandidáty

Sdílení nejlepší praxe

Zatraktivnění profese

Řízení výsledků

Praktická příprava na profesi

Současná situace

Úsilí jednotlivců

Často alternativa

Mlčení

Co učit

Spolupráce a rozvoj

Aspirace

Učitelství jako první volba pro ty nejlepší

Vedení a zpětná vazba

Co a jak učit


Případová studie výchovně-vzdělávacího systému v Bostonu

ZDROJ: Rozhovory; státní školy v Bostonu; analýza McKinsey

Spolupráce mezi učiteli

▪ Týdenní schůzky učitelů ke zhodnocení a plánování výuky

▪ Pravidelné pozorování a koučování kolegů

Podpora ze strany zkuše-ných pedagogů

▪ Každá škola měla kouče

▪ Noví učitelé měli půldenní podporu týdně

Koučování ze strany ředitelů

▪ Ředitelé trávili 80% času ve třídách pozorováním a koučováním učitelů

▪ Ředitelé cílili podporu učitelů kontrolou nad rozpočty na školení

43%

25%

77%74%

ČteníMatematika

20041998

Studenti splňující cílový standard v 10. třídě


Budoucí učitelé

Současní učitelé

Učitelé: Umožnit sdílení nejlepší praxe a zatraktivnit profesi pro kvalitní kandidáty

Sdílení nejlepší praxe

Zatraktivnění profese

Řízení výsledků

Praktická příprava na profesi

Současná situace

Úsilí jednotlivců

Často alternativa

Mlčení

Co učit

Spolupráce a rozvoj

Aspirace

Učitelství jako první volba pro ty nejlepší

Vedení a zpětná vazba

Co a jak učit


Standardy a hodnocení výsledků by měly být zaváděny postupně

Možný přístup pro ČRPřekážky a rizika pro implementaci v ČR

▪ Chybí podpora veřejnosti v ČR

▪ Neexistuje zkušenost s testováním absolutních znalostí

▪ Hrozí riziko zaměření výuky jen na test

▪ Neúspěch by mohl zdiskreditovat testování

Hlavní cíle pro standardy

▪ Stanovení absolutní úrovně vědomostí a dovedností

▪ Podpora a informace pro učitele (a studenty)

▪ Informace o výkonnosti systému– Pro zlepšování systému– Pro hodnocení škol/

ředitelů

Hlavní cíle pro hodnocení výsledků

▪ Změnu zavádět postupně

– Fáze 1: dopracování standardů

– Fáze 2: vytvoření nástrojů (testy, nástroje pro učitele)

– Fáze 3: spuštění plošného testování

▪ Paralelně, ihned zavést hodnocení výsledků na vzorku škol


Organizace a financování: Odpovědnost za kvalitu na všech úrovních organizace a finance pro priority

Financování

Organizace

Finance pro priority

Současná situace

–

Odpovědnostza kvalitu

Důraz na provozOdpovědnost za výsledky studentů

Aspirace

Kvalita pracovníků

Časté nedostatky v kvalitě lidí

Kvalitní lidé na všechklíčových pozicích

Schopnost podpory

Primárně postihovatPrimárně pomáhat

Dlouhodobé financo-vání identifikovaných priorit

Klesající výsledky českého

základního a středního

školství: fakta a řešení


BACK UP


Úvod: Proč a jak vznikla tato zpráva?


V posledních 5 letech jsme pracovali na více než 300 projektechv 60 zemích na všech úrovních vzdělávacího systému (příklady)

Evropa: Návrh národní strategie na zlepšení výsledků vysokoškolského vzdělávání a výzkumu

Blízký a Střední východ: Tvorba strategie pro reformu národního výchovně-vzdělávacího systému

Asie: Podpora při tvorbě univerzit pro přípravu pedagogů, ekonomů a pracovníků ve zdravotnictví

Afrika: Pomoc při tvorbě plánu školských reforem

Jižní Amerika: Program zlepšení dovedností učitelů základních škol v Brazílii

Severní Amerika: Strategie na přeměnu systémů K-12 v 6 státech USA

160+ projektů

90+projektů

30+projektů

25+projektů


Naše zpráva o základním a středním školství v ČR má jasné zaměření

▪ Snaha maximalizovat kvalitu výsledků studentů…

▪ … zlepšením řízení školského systému

▪ 3 základní otázky

– Proč něco měnit?

– Co měnit (zaměření na priority)?

– Jak nastavit proces změny?

▪ Nezávislý pohled

Příspěvek McKinsey k diskuzi o základním a středním školství


Studie vychází z typického přístupu McKinsey & Company k projektům

Metodologie a závěry založené na faktechMezinárodní zkušenosti

Poznání specifické situace z pohledu zaintereso-vaných stran

▪ Analýzy široké palety zdrojů– Mezinárodní data

(Eurydice, PISA OECD, TIMSS, ...)

– Česká data (Factum Invenio, SCIO, STEM/MARK, ÚIV, …)

– Česká i zahraniční odborná literatura

▪ Vlastní diagnostická metoda McKinsey & Company, která hodnotí výsledky i postupy řízení výchovně-vzdělávacího systému

▪ Přes 300 projektů ve školství a vzdělávání za posledních 5 let

▪ Vlastní mezinárodní výzkum

▪ Publikace zpráv ohledně školství a vzdělávání – např. How the World’s Best-Performing School Systems Come Out on Top

▪ Přes 100 rozhovorů s učiteli, řediteli a ostatními pracovníky ve školství v ČR

▪ On-line průzkum mezi 650 řediteli a 450 zástupci ředitele

▪ Konzultování výsledků s odborníky na školství v ČR


Poděkování hlavním odborným poradcům i všem ostatním

PhDr. David Greger, PhD▪ Ústav výzkumu a vzdělávání

Pedagogické fakulty UK

Doc. Ing. Daniel Münich, PhD▪ CERGE-EI

RNDr. Jana Straková, PhD▪ Sociologický ústav Akademie

věd ČR

Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc.▪ Katedra pedagogické a školní

psychologie PedF UK▪ Prorektor UK

Rozhovory s ~100 lidmi

RNDr. Ondřej Šteffl, CSc.▪ Zakladatel a ředitel

společnosti SCIO


McKinsey & Company investuje významné prostředky do pro-bono studií a vlastního výzkumu…

~90kanceláří

~9 000konzultantů

70%+z Fortune top 1 000

Klientské studie

90-95%

Pro-bono a vlastní výzkum

5-10%

Studie McKinsey & Company


… v širokém spektru oblastí

Dlouhodobá pokračující spolupráce, která se zaměřuje především na zdraví a vzdělávání

Bush Clinton Katrina fund The Bill and Melinda Gates foundation

Vypracování strategie a organizace pro fond, který pomáhá obětem hurikánu Katrina

Indian School of Business

Založení první MBA školy v Indii, která má kvalitu srovnatelnou s nejlepšími univerzitami ve světě

Snižování emisí skleníkových plynů v ČR (2008)

Vypracování datové základny pro rozhodování o snižování emisí skleníkových plynů v ČR


Roční ztráta v důsledku nižší kvality vzdělání (dle výsledků studentů)V procentech HDP vůči základnímu scénáři

Odkládání řešení je nákladné: zhoršení výsledků studentů od roku 1995 může snížit HDP v roce 2050 o 11%

Pokud nedojde ke zvrácení trendu, může výrazně klesnout HDP

495

20071995

544 -49

527

20071995

544 -17

Výsledky českých studentů v testech TIMSS klesají

MatematikaPrůměr 4. a 8. tříd

Přírodní vědyPrůměr 4. a 8. tříd

-11

-6

-3

-1

0

20504030202010

SOURCE: TIMSS, OECD (2010), analýza McKinsey


Navýšení finančních prostředků negarantuje zlepšení výsledků studentů (1/2)

ZDROJ: Celostátní ústav pro informace ve vzdělávání, NEAP, Hanushek (1998), UNESCO, EFA Global Monitoring Report 2005, Pritchett (2004), Woessmann (2002); analýza McKinsey

77%

Belgie 65%

Austrálie 270%

Nový Zéland 223%

Francie 212%

Itálie 126%

Německo 108%

Japonsko 103%

Velká Británie

Francie

Nový Zéland

Austrálie

Itálie

Německo

Japonsko

Velká Británie

Belgie

-2%

-10%

-7%

1%

-5%

2%

-8%

-5%

Růst reálných výdajů na studenta1970-94

Změna ve výsledcích studentů1970-94


Z různých témat jsme si vybrali téma základních a středních škol

Ekonomická témata

▪ Vize 2025 pro ČR – Jak posílit dlouhodobou konkurenceschopnost?

▪ Jak podpořit české firmy v růstu na zahraničních trzích

Témata z veřejného sektoru

▪ Jak zlepšit výkonnost a efektivitu českého zdravotnictví?

▪ Jak zlepšit produktivitu ve státní správě?

▪ Jak dostat vybranou vysokou školu na světovou úroveň?

Témata na pro-bono studii, o kterých jsme také uvažovali


Naše zpráva o základním a středním školství v ČR má jasné zaměření

▪ Snaha maximalizovat kvalitu výsledků studentů…

▪ … zlepšením řízení školského systému

▪ 3 základní otázky– Proč něco měnit?– Co měnit (zaměření na priority)?– Jak nastavit proces změny?

▪ Nezávislý pohled

Příspěvek McKinsey k diskuzi o základním a středním školství


Náš tým, který vypracoval tuto studii, kombinuje lokální znalost a mezinárodní zkušenosti

Mona Mourshed ▪ Spoluvedoucí partnerka

globální praxe zaměřené na školství

Branislav Kleskeň▪ Vedl tým, který vypracoval

tuto studii▪ Spoluvedoucí partner

v Evropě na školství

Richard Podpiera▪ Manažer projektu

AndyMoffitExpert

Fenton WhelanExpert

DanSvobodaJr. Partner

Experti

TomášSvítilKonzultant

HelenaŠarkanováKonzultantka

TomášHoněkKonzultant

Ostatní členové projektového týmu


Výsledky českých studentů jsou v hlavních testech průměrné


Čte

ní

Ma

tem

ati

ka

Pří

rod

ní

vě

dy

Průměr 492

ČR 483

Průměr 498

ČR 510

ČR 513

Průměr 500

Kombinované výsledky testu PISA 2006 (15-letí) – země EU a OECD

409

416 410

432

464469

471476

481482

482485485

487492

493494

500501

502502

502504

505506509

511513516517

519520

521524529

542

553

Statisticky podprůměrné

Statisticky nadprůměrné

Statisticky průměrné

Průměr = 496

Česká republika


Čeští studenti zaostávají v některých důležitých kompetencích a postojích ke škole

Identifikace vědeckých problémů

Vědecké zdůvodnění jevů

Použití vědeckých důkazů

-30 -20 -10 0 10 20 30

FinskoČR

ZDROJ: OECD PISA 2006; TIMSS 2007

Vyvážený profil

Nízký výsledek

Vysoký výsledek

Příklad zaostávání v postojích studentůKladný vztah ke škole

Kompetence podle přírodovědných testů PISA 2006 (porovnání s mírou zvládnutí znalostí)

121313

1621212122232424242626262728

30353637384042

57

Česká rep.

BelgiePortugalskoŠpanělskoIrskoŠvédsko

ItálieSlovenskoFinskoLucemburskoPolskoFrancie

NorskoTurecko

NěmeckoVelká BritánieIslandRakouskoNizozemsko

ŘeckoDánskoUSAŠvýcarskoMaďarskoKanada


PrůměrTIMSS

ČR

Korea

500

504

597589

520

587

508

546

581

TIMSS – Matematika, 4. třídy (~9-letí) TIMSS – Matematika, 8. třídy (~13-letí)

Výsledky českých studentů výrazně klesají

ZDROJ: TIMSS 1995, 1999, 2003, 2007; analýza McKinsey

Průměr TIMSS

ČR

Hong Kong

519

486

607

575

509

541

557

1995 2003 2007 1995 20071999 20031999


Naše zpráva o nejlepších výchovně-vzdělávacích systémech se stala významným zdrojem informací o efektivní reformě školství

The Economist (10/2007)

Společnost McKinsey udělala vskutku odvážný krok: na rozdíl od většiny odborníků předkládá politická doporučení na základě výsledků testů PISA…

Tisk. mluvčí, Ministerstvo škol-ství Singapuru (07/2009)

Pozornost věnovaná mezinárodním srovnávacím testům a zprávám, jako je ta od McKinsey, posouvá reformu školství na mezinárodní úroveň

Zpráva umožňuje politikům a úředníkům posoudit své vzdělávací systémy ve světle těch nejlepších

Andreas Schleicher, OECD (10/2007)

ZDROJ: Factiva, od r. 2007

|McKinsey & Company 43 ZDROJ: McKinsey

Výsledky systému

Postupy řízení systému

Kvalita

Konzis-tencekvality

Nákladováefektivita

Vlastní diagnostická metoda pro hodnocení výsledků a postupů řízení vzdělávacího systému

Diagnostickou metodu jsme vypracovali i na základě podnětů od předních představitelů ze světa vzdělávání

▪ Michael Fullan, Canada

▪ Peter Hill, Hong-Kong

▪ Thomas Payzan, USA

▪ Andreas Schleicher, OECD


Čeští studenti zaostávají v některých důležitých kompetencích a postojích ke škole

Identifikace vědeckých problémů

Vědecké zdůvodnění jevů

Použití vědeckých důkazů

-30 -20 -10 0 10 20 30

FinskoČR

ZDROJ: OECD PISA 2006; TIMSS 2007

Vyvážený profil

Nízký výsledek

Vysoký výsledek

Příklad zaostávání v postojích studentůKladný vztah ke škole

Kompetence podle přírodovědných testů PISA 2006 (porovnání s mírou zvládnutí znalostí)

121313

1621212122232424242626262728

30353637384042

57

Česká rep.

BelgiePortugalskoŠpanělskoIrskoŠvédsko

ItálieSlovenskoFinskoLucemburskoPolskoFrancie

NorskoTurecko

NěmeckoVelká BritánieIslandRakouskoNizozemsko

ŘeckoDánskoUSAŠvýcarskoMaďarskoKanada


Nejlepší školské systémy dosahují vysoké kvality a lepší konzistence

ZDROJ: OECD PISA 2006

Níz

káV

yso

ká

Nízká Vysoká

400

420

440

460

480

500

520

540

560

Kvalita

Konzistentnost kvalitySměrodatná odchylka

90 80120 110 100

Česká republika

OECD průměr

Nizozemsko

Kanada

Austrálie Irsko

Korea

Dánsko

Finsko

Kvalita a konzistence kvality v testech čtenářských dovedností PISA 2006


Učitelé v ČR mají nižší platy než v jiných zemích a jejich nástupní plat je neatraktivní ve srovnání s jinými příležitostmi

ZDROJ: Eurydice (2008); vysokeskoly.cz; lidovky.cz

Základní plat v poměru k HDP na obyvatele2006-07, v procentech

Zdravotnísestra

12 660

Projektantelektro

25 575

Právník 27 496

Odbornýpracovníkmarketingu

28 588

Programátor 35 377

Učitel 14 280

Lékař 16 180

79

92

73

92

73

71

76

79

41

53

69

30

48

109

110

18

121

Finsko 122

Irsko 142

Nizozemsko 145

Rakousko 158

Velká Británie 186

Německo 150

Švédsko

Česká republika

89

Minimální plat Maximální plat

Průměr EU

54 9137

Nástupní plat2009, v Kč

-25%


Většina rodičů a učitelů je spokojena, což pravděpodobně snižuje sílu politického mandátu ke změně

ZDROJ: Kalibro; PISA 2006; zprávy z novin

Spokojenost se základními a středními školami v ČRV procentech

71

81

Rodiče Učitelé


Standardy pro žádoucí dovednosti studentů nejsou všem učitelům jasné

26

39

45

55

61

68

70

96

Změna kurikula ve škole

Změna vašichvyučovacích metod

Podpora RVP

Aktivní vytváření ŠVP

Vyšší odpovědnost vítána

Vynikající dovednosti,ne znalosti

Inspirace ze zahraničí

Znalost RVP

1 RVP = rámcový vzdělávací program; ŠVP = školní vzdělávací program

ZDROJ: MŠMT; OECD PISA; Kalibro

Příklady standardů – čteníVztah učitelů k standardům RVP/ŠVP1

Procento souhlasících

ČR▪ Čtení a pochopení textů přiměřené

obtížnosti, pro sebe i nahlas

▪ Rozpoznání hlavních myšlenek a podrobností v textu vhodném pro daný věk

▪ Posouzení úplnosti nebo neúplnosti jednoduchého textu

OECD▪ Úroveň 5: Nalezení a případné

seřazení nebo skombinování většího počtu složitě vložených informací, z nichž část může být mimo hlavní stať textu. Posouzení, které informace v textu jsou relevantní. Vypořádání se s vysoce hodnověrnými a/nebo protichůdnými informacemi

▪ …

▪ Úroveň 1: …


ČR je jedna z mála zemí v Evropě, kde neexistuje národní hodnocení výsledků studentů

Celostátní hodnocení existuje alespoň v jednom předmětu

Celostátní hodnocení

neexistuje

ZDROJ: Eurydice


440

460

480

500

520

540

560

580

8 10 12 14 16 18 20 22

Čtenářské dovednosti podle testů PISA 2006

Počet žáků na učitele

Velká Británie

Česká republika

Pokud by nebylo možné navýšit celkový rozpočet, existuje prostor pro zvážení počtu žáků na učitele


R2 = 0.416


Jsou změny nutné?

Jaké by měly být priority?

Jak nastavit proces změny?

Úvod

Změny za posledních 20 let nezabránily zhoršování výsledků studentů. Úspěšné příklady z jiných zemí na nutnost důsledné realizace a řízení změn

POSLEDNÍCH 20 LET: Jak ukazuje nedávná minulost, změnit postoje a chování více než 100 000 učitelů je nesmírně těžký úkol

ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ: Existují však systémy, které zaznamenaly výrazné zlepšení během pouhých 4-6 let pomocí důsledné realizace a řízení změn

PŘÍLEŽITOST PRO ZMĚNU V ČR: I když snahy o změnu pravděpodobně narazí z počátku na malou podporu, šance na úspěch existuje díky příkladům nejlepší praxe v ČR a nové vládě se silným mandátem


Úspěšné příklady ze zahraničí ukazují na několik hlavních zásad pro nastavení procesu změny

Vysvětlení potřeby změny

Ambiciózní cíle

Prosazování změny shora

Příprava situace Uskutečnění změn

Priority

Udržitelnost reformy

Realizační mechanizmus

Rozhodování podle výsledků


Tato situace je alarmující, protože rané vzdělávání je důležité

„Raná čtenářská dovednost je jedním z nejzásadnějších faktorů determinujících výsledky budoucího akademického a profesního života jedince. Solidní základní a střední vzdělání umožňuje později přístup k náročnějším kurikulům vyššího vzdělávání.“

Zpráva OECD PISA 2003

„Výsledky testů z matematiky a čtení jsou u 7-letých dětí silně prediktivní pro jejich příjmy ve třiceti letech, a to i po zohlednění socio-ekonomických vlivů prostředí.“

Fenton Whelan v knize „Lessons Learned“

„Studenti, kteří se účastní programů rané intervence, dosahují později vyšších skóre a lepších známek ve čtení a matematice než ti, kteří se těchto programů nezúčastnili.“

Studie „Chicago Longitudinal study“


Příklad alternativního náboru – výhody učitelské profese v Anglii

Práce s dětmiNaplnění intelektuální stimulace

Vychovávám příští generaci

Plat je významný faktor

Během 4 let se učitelé posunuli z 92. místa na nejatraktivnější povolání pro lidi mezi 25-35 lety Za poslední 3 roky se počet uchazečů o studium učitelství zvýšil o 35%

Možnosti z dlouho-dobého hlediska

▪ Zrychlený kariérní postup pro dobré učitele

▪ Možnost přechodu do jiných profesí

Odměňování▪ Zvláštní odměňování pro

nadprůměrné učitele, bonus pro obtížně získatelné učitele

Smysl a přínos▪ Zlepšení prestiže učitelů díky např.

mediální kampani

Rozvoj a podpora

▪ Školení zaměřená na praktické dovednosti

Nabídka pro učitele řeší tyto hlavní oblastiV komunikaci se zdůrazňují tyto hlavní faktory

ZDROJ: Training and Development Agency for Schools (TDA); rozhovory


Studenti přijatí na střední školu V tisících

Poptávka po gymnáziích není uspokojena

Podíl přijatých studentů oproti uchazečům

Počet absolventů učilišť klesá

Univerzity přijímají i méně připravené studenty

Zápis na vysokou školuProcento populačního ročníku

Stávající portfolio vzdělávacích možností neuspokojuje potřeby hlavních zainteresovaných stran

Gymnázium 73

Odborné učiliště s maturitou

96

Učiliště s výučnímlistem

111128

2009

49

54

25

1998

141

61

54

26

SOU

SOŠ

Gymná-zia

-20%

-9%

5842

34

200620032000

ZDROJ: NUOV; OECD; infoabsolvent.cz; Uchazec; UIV

Studenti s odborným vzděláním VŠ často nedokončí (30% u SOU oproti 7% u gymnázií) a tento trend navíc sílí

19 20 24

Podíl absolventů gymnázií


Portfolio vzdělávacích možností: Dalším změnám by měl předcházet návrh komplexního řešení na základě celonárodního dialogu

Hlavní oblasti▪ Specializace: tlak firem na odbornou

specializaci studentů vs. podpora univerzálního modelu v akademii

▪ Selektivita: velká část rodičů upřednostňují selektivitu českého systému ale talentovaní studenti jsou i na odborných školách

▪ Specializace: podíl studentů v odborném vzdělávání je ~5% v Kanadě či Singapuru, ~25% Korei a ~70% v Nizozemí či Austrálii

▪ Podpora a doučování studentů s nízkými výsledky existuje v různé míře, např. ve Finsku ji dostává přes 20% studentů

▪ Zavedení 8-letých gymnázií: Odchod 10-20% žáků z 5. tříd

▪ Zavedení inkluzivního vzdělávání bez podpory učitelů: narušování výuky ze strany nových žáků

Názory na řešení v ČR se značně liší

Neexistuje dokonalý model

Některé z minulých změn měly nežádoucí důsledky

▪ Typy škol/ specializace

▪ Podpora a doučování studentů

▪ Rozvoj a podpora talentovaných studentů


Navýšení finančních prostředků negarantuje zlepšení výsledků studentů (2/2)

ZDROJ: OECD EAG 2009; PISA 2006; analýza McKinsey

1 Průměr čtení, matematiky a přírodovědy

400

450

500

550

12 00010 0008 0006 0004 0002 0000

Mexiko

Chile

Izrael

Portugalsko

Španělsko

Maďarsko

Polsko

Česká republika

Estonsko

Slovinsko

NěmeckoBelgie

UKŠvédsko

Austrálie

Nový Zéland

Korea

Itálie

R2 = 0,52

Francie

Finsko

NizozemíŠvýcarsko

Dánsko

Rakousko

NorskoIslandUSA

Turecko

Slovensko

Vysoké výsledkyNízké náklady

Výsledky testů PISA 20061

Vysoké výsledkyVysoké náklady

Nízké výsledkyVysoké náklady

Průměrné náklady na studentaPPP USD, 2006

Nízké výsledkyNízké


Reformy školství v ČR nezabránily poklesu výsledků studentů

V posledních 20 letech došlo k mnoha změnám Výsledky studentů klesají

Čtenářské dovednostiVýsledky testů PISA (15-letí)

MatematikaVýsledky testů TIMSS (8. ročníky)

2007

504

20031999

520

1995

546

-42

2006

483

2003

489

2000

492 -9

1990 Zavedení víceletých gymnázií

1994„Kvalita a odpovědnost“ - program rozvoje českého systému vzdělávání

1996 Základní škola rozšířena na 9 let

1999 „Zelená kniha“ o českém vzdělávání

2001„Bílá kniha“ – celostátní program rozvoje českého vzdělávání

2004Nový školský zákon, nový zákon o pedagogických pracovnících

2005-10Vytvoření rámcových vzdělávacích programů (RVP)

Vytváření školních vzdělávacích programů (ŠVP) na základě RVP

2007-12

ZDROJ: MŠMT; PISA; TIMMS; analýza McKinsey

2003Decentralizace a zodpovědnost zřizovatelů za poskytování vzdělávání


I když mnohé země neuspěly, příklady relativně rychlých zlepšení výsledků studentů existují

Finsko

553

535

Hong Kong

542533

Sasko

525

497

Lichtenštejnsko

500

511

475

496

485

519

BelgiePolsko

2000

2006

ZDROJ: OECD PISA; analýza McKinsey

Zlepšení na dobré výsledky (480-520) Zlepšení na vynikající výsledky (520+)

Výsledky testů PISA, 2000-2006


Úspěšné příklady ze zahraničí ukazují na několik hlavních zásad pro nastavení procesu změny (1/2)

Popis hlavních zásad

Příprava situace

▪ Všem stranám je potřeba přesvědčivě vysvětlit důvody pro změnuVysvětlení potřeby změny

▪ Nízké cíle neinspirují a nenutí jednat; co do velikosti a rychlosti plnění musejí být cíle ambiciózní, ale přitom realistické

Ambiciózní cíle

▪ Změny musejí přijít shora; pokud za nimi jednoznačně nestojí premiér a vláda, jen stěží se uskuteční

Prosazování změny shora


Úspěšné příklady ze zahraničí ukazují na několik hlavních zásad pro nastavení procesu změny (2/2)

Popis hlavních zásad

▪ Program se musí zaměřit na zvládnutelný počet priorit a vyžadovat rychlá zlepšení, která reformní snahy hned zkraje podpoří

▪ Program musí mít dostatečnou podporu a zdroje – ideálem je široká koalice, která udrží změny v chodu a zajistí stabilní přísun zdrojů

▪ K dispozici musí být realizační mechanismus sestávající z odpovědné organizační jednotky, schopných lidí a efektivní koordinace

▪ Rozhodnutí musejí vycházet z údajů o výsledcích studentů; je nutné využívat mezinárodních zkušeností, sbírat data o českém systému, sledovat přínos iniciativ a změnu prověřit v pilotním režimu

Uskutečnění změn

Priority

Udržitelnost reformy

Realizační mechanizmus

Rozhodování podle výsledků


Pro úspěšné nastavení procesu změny v ČR je nutné zodpovědět několik otázek

▪ Kdo bude změnu (obsah i proces) prosazovat – premiér, ministerstvo školství nebo kraje?

▪ Jak rodiče a učitele přesvědčit, že změna je nutná a kvalitu vzdělání musíme zvýšit?

▪ Jak změnit postoje a chování více než 100 000 učitelů a ~6 000 ředitelů?

▪ Jak změny financovat, aniž by se snižovaly platy učitelů?

▪ Jak během reformy školského systému, který trvá několik let, neztratit dynamiku?

5

2

1

3

4


ČR má podmínky k nastartování změny

Rámcové podmínky pro úspěšné nastartování a zavedení změny

Nová vůdčí osobnost

Existence příkladů nejlepší praxe

Ekonomická nebo politická krize

Výzkum McKinsey & Company o procesu změn ve školství (12/2010)


Back up: Categories defined by OECD’s PISA test can be used to describe the difference between knowledge and skills in the subject of science 1

PISA definition/categories Sample questions used by PISA

▪ Recognizing issues that are possible to investigate scientifically

▪ Identifying keywords to search for scientific information▪ Recognizing the key features of a scientific investigation

▪ Which of the 4 claims about the new type of fabric/ clothes made in the article can be tested through scientific investigation in the laboratory? (e.g., claims that the material can be washed without being damaged, mass-produced cheaply, etc.)?

Identifying scientific issues

▪ Applying knowledge of science in a given situation▪ Describing or interpreting phenomena scientifically and

predicting changes▪ Identifying appropriate descriptions, explanations, and

predictions


▪ Based on the article and the two graphs a student draws conclusion that the increase in the average temperature of the Earth’s atmosphere is due to the increase in the carbon dioxide emission. Before accepting this conclusion, what other factors that could influence the greenhouse effect should be checked for constancy?

▪ Interpreting scientific evidence and making and communicating conclusions

▪ Identifying the assumptions, evidence and reasoning behind conclusions

▪ Reflecting on the societal implications of science and technological developments


▪ Based on the effects of acid rain explained in the article, what will be the mass of a 2.0 grams marble chip after immersing it in vinegar and drying it overnight? (i.e., need to find information about bubbles of gas being formed after placing marble into vinegar)

Competencies/ Skills2

▪ Structure of matter, properties of matter, chemical changes of matter, motions and forces, energy and its transformation, interactions of energy and matter

▪ Explain how ozone is formed in the atmosphere

Physical systems

▪ Cells, humans, populations, ecosystems, biosphere

Living systems

▪ What happens when muscles are exercised?

▪ Structure of Earth systems, energy in Earth systems, change in Earth systems, Earth’s history, Earth in spaceEarth and space

systems

▪ Why daylight and darkness occur on Earth?


1 PISA defines also the fourth element of Technology systems, but data was not available for this category; These categories under “knowledge of science” are separate from the “knowledge about science” categories (i.e., categories that describe scientific enquiry and scientific explanation)2 Categories selected by PISA due to their connection to key cognitive abilities such as inductive/deductive reasoning, systems-based thinking, critical decision making, construction and communication of arguments, etc.SOURCE: OECD PISA


PISA results indicate that Czech schools focus more heavi-ly on knowledge of science than other top scoring countries1

1 Includes countries with PISA score above 500 in both categories (knowledge and skills)2 Average of (i) Identifying scientific issues, (ii) Explaining phenomena scientifically, (iii) Using scientific evidence3 Average of knowledge of science domains, i.e., (i) Physical systems, (ii) Living systems, (iii) Earth and space4 Delta calculated as absolute level of difference between score in knowledge and score in skills. Numbers are rounded

500

505

510

515

520

525

530

535

540

545

550

555

560

565

500 505 510 515 520 525 530 535 540 545 550 555 560 565

Liechtenstein

Finland

China – Hong Kong

China – TaipeiEstonia

Canada

Japan

Czech Republic

Slovenia

New Zealand

Australia

Scientific competencies/ skills2

Netherlands

Korea

China – Macao

Austria

Germany

United Kingdom

Sweden

Switzerland

IrelandBelgium

Knowledge of science3 19

13

9

9

8

7

5

3

2

-2

0

Czech Republic

China – Taipei

Estonia

China – Hong Kong

Korea 3

Japan 2

Germany

United Kingdom 2

Canada

Finland

7

Sweden

Switzerland 7

Australia 7

Austria

Ireland 3

China – Macao

Belgium 9

Slovenia

New Zealand 7

Liechtenstein 7

Netherlands

Focus on skills(knowledge-skill delta)4

Focus on knowledge(knowledge-skill delta)4

Equal focus onknowledge and skills


44


Equivalent to student’s improvement over half of a school year



In addition to lower focus on skills, Czech students have less “knowledge about science” than “knowledge of science” (1/2)4


Ab

ou

t sc

ien

ceO

f sc

ien

ce

PISA definition/categories Example

▪ E.g., structure of matter, properties of matter, chemical changes of matter, motions and forces, energy and its transformation, interactions of energy and matter

▪ Explain how ozone is formed in the atmosphere

Physical systems

▪ E.g., cells, humans, populations, ecosystems, biosphere

Living systems

▪ What happens when muscles are exercised?

▪ E.g., structure of Earth systems, energy in Earth systems, change in Earth systems, Earth’s history, Earth in spaceEarth and space

systems

▪ Why daylight and darkness occur on Earth?

▪ E.g., role of science-based technology, relationships between science and technology, concepts, important principles

Technology

▪ Driver has a cup of water in a car. He has to suddenly slam on the brakes. Which side will water spill over most likely?

▪ Focus on the means of scientists (how scientists get data), includes: scientific questions, experiments, data type, measurement, characteristics of results

Scientific enquiry

▪ Students immersed marble chip into vinegar which lead to decrease in mass of the chip. Why they also placed it into distilled water? (i.e., a question about the control in a scientific investigations)

▪ Focus on the goals of scientists (how scientists get data), includes: hypothesis, theory, model, data representation, logic, rules outcomes


▪ The light-sensitive paper is a dark grey and fades to a lighter color when exposed to sunlight. Which one of these diagrams (showing combination of colors and chemicals used as screens) shows a pattern that might occur? Explain why you chose it

Knowledge

Data used in the previous charts


In addition to lower focus on skills, Czech students have less “knowledge about science” than “knowledge of science” (2/2)1

495

500

505

510

515

520

525

530

535

540

545

550

555

560

565

500 505 510 515 520 525 530 535 540 545 550 555 560 565


United

KingdomSwitzerland

Sweden

Slovenia

New Zealand

Netherlands

Macao-China

Liechtenstein Korea

Japan

Ireland

Hong Kong-China

Germany

Finland

Estonia

Czech Republic

Chinese Taipei

Canada

Belgium

Austria

Australia

Knowledge about science2

29

17

16

15

11

11

11

5

5

1

Czech Republic

Slovenia

Belgium 17

Chinese Taipei

Estonia

New Zealand 15

Macao-China

Australia 11

Sweden

Netherlands 11

Austria

Liechtenstein 9

Switzerland 7

Ireland 7

Korea 6

Germany

Finland

Canada 4

United Kingdom 4

Japan 3

Hong Kong-China

Focus on knowledge about science (delta)4

Focus on knowledge of science (delta)4

Equal focus onboth types of knowledge


44


Equivalent to student’s improvement over 3/4 of a school year


1 Includes countries with PISA score above 500 in both categories (knowledge and skills)2 Includes (i) Scientific enquiry (i) Scientific explanation 3 Average of knowledge of science domains, i.e., (i) Physical systems, (ii) Living systems, (iii) Earth and space4 Delta calculated as absolute level of difference between score in knowledge about science and score in knowledge of

science. Numbers are rounded

|McKinsey & Company 68 68

Furthermore, Czech students lag behind students from other countries also in some attitudes towards science (1/2)

▪ Acknowledge the importance of considering different scientific perspectives and arguments

▪ Support the use of factual information and rational explanations

▪ Express the need for logical and careful processes in drawing conclusions

▪ Show a sense of personal responsibility for maintaining a sustainable environment

▪ Demonstrate awareness of the environmental consequences of individual actions

▪ Demonstrate willingness to take the action to maintain natural resources

4

Do you agree with following statements? ▪ The cause of a disease can only be identified by

scientific research ▪ Science is important for helping us to understand

natural world▪ Advances in science and technology usually

improve people's living conditions

Do you agree with following statements?▪ Acid rain/water shortages/nuclear waste, etc. is

a serious concern for me and other people in my country

▪ I believe the problems associated with environmental issues will improve over the next 20 years


▪ Handle scientific tasks effectively▪ Overcome difficulties to solve scientific problems▪ Demonstrate strong scientific abilities

Do you agree with following statements?▪ I can describe the role of antibiotics in the

treatment of disease easily/with a bit effort▪ I learn school science topics quickly▪ I can easily understand new ideas in school

science


▪ Indicate curiosity in science and science-related issues and endeavors

▪ Demonstrate willingness to acquire additional scientific knowledge and skills, using a variety of resources and methods

▪ Demonstrate willingness to seek information and have an ongoing interest in science, including consideration of science-related careers

Do you agree with following statements?▪ I enjoy acquiring new knowledge in science▪ I generally have fun when I am learning science

topics▪ It is very/important to me to do well in science▪ I study school science because I know it is useful

for me▪ I would like to work in a career involving science▪ I borrow or buy books on science topics▪ I visit web sites about science topics

Interest in science

PISA definition/categories Examples of questionsAttitudes


SOURCE: PISA 2006


444648

515556585859596061616262626263636467676870

73737375

7994

PolandNetherlands

PortugalFranceCanadaHungaryTurkeyMexico

SwedenNew ZealandUnited StatesGreeceGermanyDenmarkNorwaySwitzerlandLuxembourgFinlandSlovak Republic

OECD average: 63

IrelandJapanUnited KingdomKoreaAustriaAustraliaSpainCzech RepublicIcelandItalyBelgium

6062626464656667686870

7272737474757576767777

818282838384

89

54

HungaryLuxembourgJapanIcelandDenmarkAustraliaNetherlandsSwedenSpainGreeceIrelandKoreaNew ZealandGermany

BelgiumAustria

PolandNorwayTurkeyItalyUnited StatesPortugalCanadaUnited KingdomMexico

OECD average: 72

Czech RepublicSlovak RepublicFinlandSwitzerlandFrance

Furthermore, Czech students lag behind students from other countries also in some attitudes towards science (2/2)4

Importance of doing well in science1 Enjoyment of science2

1 Share of students that answered that doing well in science is important or very important to them2 Share of students that like to learn about various science topics (i.e. those who answered agree and strongly agree to question “I generally have fun when I am

learning science topics”)

SOURCE: PISA 2006


Summary from available PISA data – Czech students vs. OECD countries44


1 CZ in 1st quartile2 CZ in 2nd and 3rd quartile3 CZ in 4th quartile4 Simple arithmetic (i.e., non-weighted) average of scores in respective subcategories







Physical systems





Technology

Scientific enquiry




Interest in science


Strength of CZ1

Weakness of CZ2


Data not available



Summary from available PISA data – Czech students vs. top performing countries1

44








Physical systems





Technology

Scientific enquiry




Interest in science


1 With score above 500 in both categories – knowledge and skills2 CZ in 1st quartile3 CZ in 2nd and 3rd quartile4 CZ in 4th quartile5 Simple arithmetic (i.e., non-weighted) average of scores in respective

subcategories

Data not available


Strength of CZ1

Weakness of CZ2


|McKinsey & Company 72 ZDROJ: TIMSS; EIU

Možným vysvětlením vlivu na HDP je snižování konkurenceschopnosti ČR

Cena práce1

USD na hodinu

540 5604800 580

Skóre v matematických testechTIMSS, 8. třídy, 1995

0

1

2

3

4

5

520500

Minulost: ČR má nejvzdě-lanější pracovní sílu za konkurenční cenu

9

8

7

6

5

4

3

12

11

10

Cena práce, 2007USD na hodinu


520510500

0

4804704600 490

Současnost: ČR má průměrně vzdělanou pracovní sílu za vysokou cenu

8

7

6

5

16

15

14

13

12

9

10

0


540520

11

4804604400

Cena práce, 2014USD na hodinu

500

Extrapolace: ČR má podprů-měrně vzdělanou pracovní sílu za vysokou cenu

1 Data za rok 2000

73

PRA-ZXY029-20110512-23064P1E


SOURCE: McKinsey & Company


Zlepšování prostřed-nictvím kolegů a inovací



Stádium zlepšování výsledků

Téma skupiny opatření

Od nízkých k uspokojivým

Od uspoko-jivých k dobrým

Od dobrých k výborným

Od výborných k vynikajícím

ZDROJ: McKinsey & Company

6 opatření: 1] Revize kurikula a standardů2] Revize struktury odměňování3] Budování technických dovedností


4] Hodnocení studentů5] Využívání dat o výsledcích studentů6] Revize vzdělávací politiky nebo legislativy

74

PRA-ZXY029-20110512-23064P1E

ZDROJ: Databáze opatření McKinsey & Company


Od nízkých k uspokojivým Od uspokojivých k dobrým Od dobrých k výborným Od výborných k výjimečným


Skupina opatření1

▪ Zlepšení profilu nových učitelů a ředitelů– Náborové programy– Příprava na zaměstnání– Požadavky na certifikaci

▪ Zlepšení profilu stávajících učitelů a ředitelů– Školení při zaměstnání– Koučink– Kariérní dráhy/ řád– Učitelská a komunitní fóra

▪ Rozhodování na úrovni škol– Sebehodnocen/

Autoevaluace– Nezávislé a

specializované školy

Zlepšování prostřednictvím kolegů a inovací

▪ Rozvoj učitelů a ředitelů vlastními kolegy– Kooperativní postupy– Decentralizace

pedagogických práv na školy a učitele

– Rotační programy a získávání zkušeností na jiných školách

▪ Tvorba dodatečných podpůrných mechanismů pro profesionály– Omezení administrativní

zátěže profesionálů díky zvýšení počtu administrativních pracovníků

▪ Systémově podporované experimenty/ inovace napříč školami– Dodatečné financování

inovací– Sdílení inovací učitelů mezi

všemi školami



▪ Motivace a základní podpora pro učitele s nedostatečnými dovednostmi– Výukové materiály s

rozepsanými instrukcemi– Koučování v otázkách

kurikula– Využívání času pro výuku– Návštěvy ve školách z

centrály– Odměny za dobré výsledky

▪ Pozvednutí všech škol na minimální kvalitativní úroveň– Výkonové cíle– Dodatečná podpora pro

školy s nízkými výsledky– Zlepšení infrastruktury škol– Zlepšení/ poskytnutí učebnic

▪ Zabezpečení kapacity škol a docházky studentů– Rozšíření kapacity učeben– Splnění základní potřeb

studentů, a zlepšení tak jejich docházky

▪ Data a odpovědnost za výsledky– Transparentnost výsledků

školy vůči školám a/nebo veřejnosti

– Školní inspekce a inspektoráty

▪ Finanční řízení a organizace– Optimalizace počtu škol

a učitelů– Decentralizace finančních

a řídicích práv– Posílení financování– Model přidělování financí– Organizační optimalizace

▪ Pedagogický základ – Přístup ke specializaci škol– Jazyk výuky

Téma

Stádium

6 opatření: [1] Revize kurikula a standardů; [2] Revize struktury oceňování a odměňování; [3] Budování technických dovedností učitelů a ředitelů,

často prostřednictvím skupinového nebo kaskádového vzdělávání; [4] Hodnocení výsledků studentů; [5] Přizpůsobování výuky s ohledem na

výsledky studentů; [ 6] Vypracování politických dokumentů a legislativy v oblasti vzdělávání

1 Celkový počet opatření v každém stádiu: od nízkých k uspokojivým, n-103; od uspokojivých k dobrým, n=226; od dobrých k výborným, n=150; od výborných k výjimečným, n=94


Úroveň autonomie se zvyšuje , anebo i rozlišje podle, ůrovně výsledků

ČR nevyřešila některé důležité elementy z nižších stádií

Documents

Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení