Zpravodaj AZ Květen 2015

(kvten 2015)

ALTE

RNAT

IVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / kvten 2015 / strana 1

Kdy ped pltisciletm velo ve znmost, e Zem je kulat, tak to, domnvm se, pineslo spe radost a levu, ne zklamn. Jednak byl konec sporm a obavm, zda placka, koule i jin tvar a hned bylo jasno, e do Indie se dostanete a ji pjdete doprava i doleva, e kde-si v ocenu nen jaksi pepad, pes kter pad voda do hlubin, e se hinduistit sloni neunav a neprsknou ze Zem, e neznm koniny nejsou nekonen a poznme-li je, skoncujeme se strachem ze skryt-ho nebezpe. Omezen velikost koule pinesla pesvden, e je tud mon poznat cel svt, e veker vdn je na dosah. Jen se vydat na cesty, jen sednout a bdat, jet nco objevit, jet cosi vykopat, jin rozezat, druh rozebrat, dal rozpustit, rozloit, rozmchat, nam-chat, vmchat, smchat, sloit...Po pl tiscovce let umme mnoh rozloit a sloit, tak naloit a vyloit (zbo, nzory, karty), umme uloit koly, pedloit poadavky, doloit fakta, zaloit dkazy, peloit zbo nebo text, piloit uhl nebo oko ke klo-v drce, proloit piva rumem, odloit prci, vloit ruku do ciz kapsy (ukrst, uplatit) i vlo-it se do vci, sloit funkci (a nebo jelena nebo bse). Toho, co vme, rapidn pibylo, toho, co nevme, moc neubylo.Napklad ale zmizel blboun nejapn. Na pokles vskytu blbosti ve svt, a nejapn i japn, to vak vliv nemlo. Sp naopak. Vybit i vyhynut dronteho mauricijskho bylo toti projevem blbosti. Ne jeho. Na, lidsk. Biolzi uvdj, e v souasnosti kad den vymiz jeden

ivoin druh (mon i vce) dve, ne jej stame poznat a popsat. Homo, nejap-n nazvan sapiens, petv sv ivotn prosted tak, e jej z pohledu sv budouc existence ni. Zmny, kter pchme, n-

kterm ivm organismm prospvaj, lidi a patrn dn z tzv. vych ivoich to ale nejsou. Nkdej poten z toho, e svt je konen, se vytrc. B.rdel, kter jsme na Zemi spchali a pchme, nemme kam sloit, odhodit, nem-

Zem je kulat, plat nejen pro astronomyobsah

1 vodnk 4 K vro konce 2.sv-tov vlky6 Paroz na Praze 7, Dis-kuze v Kromi7 Po borovansku proti globalizaci8 Chrudim, Anketa k TU9 Stanovisko SPaSu ke squatm11 kzn Jana Husa12 PRALETS, tir, kontakty

[email protected]

Svoje pipomnky, n-zory, komente, pro-sm poslejte na tuto e-mailovou adresu:


me kam od nho utci (abychom tam v dosa-vadnm kursu pohodln pokraovali). Vesmr sice nem konenou, take nedojede, kdy u i v nm tropme neplechu, ale pro jistotu nm masivn emigraci neumon. Koule, na rozdl od krychle i njakho mnohostnu, nem zjevn hranice, co teba mate, ale jej povrch je nepochybn konen. Lidstvo tak defini-tivn dostihla globalizace. Ne ekonomick, politick, kulturn, nbr existenn. Zem je kulat, ale u nejde o cesty do Indie, nbr o dal cestu lidstva. Extenzit je konec, do-stupnost vesmru je malilinkaoulink, nade-la epocha intenzity. Pibouchli jsme j dve-e, zaveli ped n okna, ale ona si nala komn. Exhalace neznaj hranic, ni produ tisce kilometr od zdroj zneitn. Zamoovna je pda, voda, sniovna je biodiverzita (kdyby tak ale mizeli blbci a ne blbouni...), likvidujeme biologick etzce, ani bychom znali vechny jejich souvislosti, nato abychom je dovedli nahradit. Nae hospodae-n ni statky veobecn dostupn i vzcn. Svdme na ekonomickou teorii nai nectu k vcem levnm, a ona ns na opltku zase v relu zrazuje s ochra-nou vc drahch. Msto toho, aby je vysokou cenou chrnila, odrazovala zjemce, je jejich nedostupnost pro mnoh vzvou a in je jet danjmi. Vsledkem blbosti je totln lik-vidace nejen blboun. Mt tak roh z posledn-ho nosoroce, hvu poslednho lva, vycpan-ho poslednho orla, nebo aspo na pendlku poslednho jakhosi motlka...Ochrana ivotnho prosted a tedy ivo-ta - zdaleka nen jen vc ekolog. Fabriky a velkofarmy jsou mocnj ne vechny zoo-logick zahrady. dn rezervace neochr-n lidstvo a produ ped bankami. Je pli mnoho lid, kte kvli zisku svoj vrobou, slubou nebo spotebou pmo zlikviduj kon-krtn ivoin druh, i vydrancuj, zni, umrtv urit zem. Jet vce je takovch, kte by sice bezprostedn evidentn zkzu nespchali, ale odmtaj svoji ziskuchtivost omezit kvli naruen sloitch etzc vazeb, by maj nejen mstn, ale teba i celosvtov

dopady, ale kter nejsou hned zjevn a zprvu jsou teba i absorbovateln. Jakmile zptn vazba vzne, je chamtivost bezuzdn a brzdy a regulace se vytvej pomalu, neefektivn a na nklady lid zcela nevinnch, teba naopak i postiench. Ekonomiku vak nespoutme bez politick vle. Zkony, regulace, limity, nor-my, standardy v jejich kvalit se odr jak intelekt, porozumn problmu, tak morlka, ochota problm eit.Hit, na nm si lidstvo hraje na ivot a s ivotem, nemusej niit jen ekologicky nepro-mylen skutky lovc, pstitel, stavebnk,

podnikatel. Me bt tak znieno vlkou vedenou zbranmi hromad-

nho nien. Nepei-j ani blbouni, ani blb-

ci, ani koumci. Vlka jde zcela na vrub poli-tickch vdc, nech ji autoritskch nebo de-

mokratickch. Ti nepadaj shry, nbr stoupaj vzhru z obyvatel regionu, z komu-nit, rodin, td, stran, hnut, z oban, z voli. Pokud poli-tick systm njakho sttu nem zklopku ped blbci, darebky, lenci, je za sou-

asnch zbraovch monost celosvtovm existennm rizikem. Chemick a biologick zbran si mohou opatit i mal stty a ppad-n vyvoln epidemie na vce mstech svta by pak byl u jen kol pro dopravn firmu.Krom totln likvidace lidstva i dokonce ivota vbec hroz i zsadn destrukce lid-sk spolenosti jako jedna z variant mon budoucnosti. V hlavch nemla vlivnch lid v mylenky na nadlidi a podlidi, na sne-n lidsk populace tu o pl miliardy, tu o dv miliardy, onde na pl miliardy len. Ohroe-na je univerzalita zkladnch lidskch prv. Spolenost, kde jsme si vichni rovni, ale nkte jsou si rovnj, by se mohla znetvoit ve spolenost oteven nerovnou. A nemuselo by jt jen o kastovn model, ale teba o limito-van rozvoj i dokonce omezenou ivotnost. Fantazii se meze nekladou. Urit proto je na mst diskuse o principech budouc spo-lenosti a kulatost Zem odkazujc ns na nevyhnutelnou koexistenci s dalmi lidmi a ivmi organismy je vchodiskem pro vechny


ostatn principy. Kolik lid Zem snese? Jak rznorodost ivch organism je nezbytn k ochran ped degenerac ivota? Kolik kde svobody a kolik kde regulace, jak demokracii dodat kvalifikovanost, jak moc spoutat zodpo-vdnost, jak vazby rozhodovac a kontroln, jak jsou vhodn, motivan, snesiteln rozd-ly mezi lidmi, komunitami, tdami, jak it toleranci, ctu, koordinaci a spoluprci, co se sociln postienmi, s migranty, s bohi, kolik jsme ochotni obtovat na olt TUR/TU ze sv energie, asu, prce, pjm, majet-ku, pohodl, spoteby, jak..., kolik....? Trval udritelnost je klovm tmatem ekologie, ekonomie a ekonomiky, politologie a politi-ky a sociln sfry, vznamn se mus odrazit ve vzdlvn i zdravotnictv a pro nkter obory me bt alespo inspirac. Umleck ztvrnn problmu trval udritelnosti me vznamn pispt k jeho pochopen bnmi obany, pro n jsou vdeck dla i bn informan osvta nezajmav. Ekologie byla ped 50 lety v plenkch, ped 40 lety vyhrvala volby, ped 30 lety podlamovala reimy, u 20 let je byznysem, pesto poslednch 10 let dn vt pokrok v celosvtov kvalit ivotnho prosted nenastal. Trval udritelnost se roky zatm jen tak batol spoleenskm prostorem. Ve-ejnost si dosud toto tma neosvojila. Vt ho v oblasti ivotnho prosted, je si ho (krom nkolika, el ale vlivnch sociopat) vdoma v otzce jadern vlky, ale rizika kolapsu spolenosti kvli hospodskm pomrm a sociln situaci vnm sotva kdo, nemluv o vdom, e trval udritel-nost zsadn zmn kvalitu ivota v zemch s nejvy ivotn rovn a vyd si citeln obti od kadho z ns, protoe ada zdroj surovin a energi jsou neobnoviteln, ada innost neekologickch i spoleensky destruktivnch, ada pozic, vsad a moci neudritelnch. Chyb rovn filosofick (intelektuln a morln) uchopen probl-mu a jeho veobecn pijet. Bez nho budou spoleensk i technick vdy ztrcet as hlednm, tpnm.Kam oko dohldne, tam je pro trvale udri-teln rozvoj a ivot pole takka neoran. A to na t zemsk kouli nevidme za horizont. U ale vme, e kdy mvneme na jih, boue pijde ze severu. Postavme se k problmu elem, ivot u nm podr zda.Karel Rika

doporuujeme...

http: / /denikreferendum.cz /c la-nek/20456-jak-se-dela-terorismus

A soudn jednn me vnst jasno do ppadu nkolika ech, kte byli nedv-no obvinni z ppravy teroru. Dosavadn vsledky zmaten policejn akce vak po-dle zjitn Sai Uhlov ukazuj spe na vandalstv i totln ztrtu rozumu.

http://www.zjednotenizamier.sk/zjed-noteni-za-mier/

Sjednocen za mr je mezinrodn mro-v iniciativa, kter spojuje vechny lidi dobr vle ve spolenm sil za mr, po-rozumn a spravedlnost. Zrodila se na Slovensku pi pleitosti 70.vro ukon-en druh svtov vlky s clem hledat innj formy mezinrodn bezpenosti a zabrnit vzniku dalho svtovho kon-fliktu.

http://vasevec.parlamentnilisty.cz/clanky/zbynek-fiala-odkup-podniku-za-mestnanci

lnek o pejmn podnik zamstnanci, kte by jinak li na dlabu, vyvolal vel-kou pozornost. Text Zbyka Fialy pojed-nv o dalch podrobnostech z pslu-nho francouzskho Zkona o sociln a solidrn ekonomice.

kalend

Zveme na konferenci Energetick unie pleitost, nebo hrozba pro es-kou republiku a stedn Evropu? Kdy: Steda, 10. ervna, 10:00 16:00. Kde: Era svt, Jungmannovo nmst 767

Dne 13.6. 2015 od 9:30 se v Betlm-sk kapli kon konference pro veejnost Jan Hus a due eskho nroda. Mo-deruje Lenka Prochzkov.


Leton pipomenut 70. vro ukonen 2. svtov vlky v Evrop nemlo pro vechny charakter oslav. Pro nkter to mlo rz vro- vpdu i dobyt. Postoj ped pr lety naprosto nemysliteln sice za-stvaj lid sporn minulosti a souasnosti, le od politickch piek, a ji unijnch i nrodnch, se mu razantnho odsudku nedostalo, spe jen mlen. Kdo v, zda mlen dnes neznamen souhlas ztra. Ovem i oslavy probhaly v podivnm duchu, za selektovn, na koho, nebo na vojky vzpomnat a na koho ne. Doloily to i oslavy osvobozen, kter 9. kvtna uspodalo SPaS v Praze na Olanech. Jet, e ped 70 lety s faismem bojujc so-vtt, rumunt, amerit, britt, francouzt, kanadt, australt a dal vojci nezaali pe-mtat, co e vlastn maj i nemaj s echoslo-vky, Belgiany, Dny, Rakuany a jinmi spo-lenho a zda jim stoj za to riskovat a ztrcet za n ivoty. Leton, 70. vro osvobozen od faismu se stalo ostudou politiky a veejnosti na bezch severnho Atlantiku, nebo propadly ideologick pedpojatosti a politick elovosti v otzce pietn vzpo-mnky a dk bojovnkm za zkladn lidsk prva stovek milion lid trpcch faistickm tlakem. Tato necta nen projevem zapomnn, neaktulnosti nsil, mrovho ukolbn. Naopak, vlky se roj jedna za druhou, ps od Afghnistnu se prothl k Tunisku a do Mali, dal ps se rt stedem Afriky a jedna vlka propukla i v Evrop. Ropa, vzcn nerosty, geopolitika. Zisky a moc. Moc, aby mohly bt zisky, zisky, kter umouj moc. Vlka pestala bt sprostm slovem a ha-nebnm zloinem, nm nepstojnm, opovrenhodnm. Z generace astnk 2. svtov vlky umraj posledn a v mru zrozen generace jakoby ztratily imunitu. Obrann ltky proti vlkychtivosti jsou osla-beny, kyp agresivita, kter perostla rozmr zdrav soutivosti v konkurenn boj, v ne-toleranci, v nevraivost. Kolik kdo vyjmenuje osobnostnch vzor typu Alberta Schweitzera a kolik typu Ramba, Termintora, Predtora a dalch ostrch drsk, by teba detektiv? Chce-li mr, pipravuj vlku, tvrd ada politi-k i adovch oban. Nepropadne vak sva-lovec pi een konfliktu vaze upednostnit slu ped rozumem dve, ne v ppad, e by nemohl tak spolhat na svoji fyziku? Nekrt vojensk pevaha ance na mrov dohody? Ja-dern, globln svt potebuje dt anci mru. Vojensk prmysl mus bt zcela pod kont-rolou sttu, bez ziskov motivace. Podobn obchod s vojenskm materilem mus dt vale ziskuchtivosti. Sttn vojensk rozpoty se mu-sej snit, zejmna vak rozdly mezi nimi, aby

Vzpomnka. Na budoucnost?

Lenka Prochzkov


nedovolovaly zskat tonou pevahu, ale jen obrannou vyvenost. Za zbrojen a vlky musej nst zodpovdnost vichni oban, nejen poli-tick piky, nejen majitel fabrik a obchodnch spolenost.Pokud se nepoda zmnit politickou atmosfru, zskat veejn mn-n pro mr, obrtit vojensk trendy a omezit zbrojen, bude lidstvo na cest k zopakovn masvnch, celosvtovch vlench trap. Peije--li lidstvo tet svtovou vlku, teba si ji vezme ponauen. Bylo by

ovem lep, kdyby se to podailo bez n. Zatm tomu ale nic nenasvduje. Politici, novini, celebrity, internetov diskuti a pli mnoho jich oplv aroganc a agresivitou, nzkou inteligenc a hloupost, neinformovanost, egoismem a pokive-nou morlkou na to, aby ance mru byly uspokojiv. Abychom doshli varianty, e pochopen nesmyslnos-ti a zloinnosti vlky se prosad racionlnm rozu-mem a ne a osobn tragickou zkuenost. Nyn, na prahu lta, Evropu mraz plody Arab-skho jara. Severoatlantick civilizace zsadnm zpsobem pispla k rozvratu ady arabskch a is-lmskch stt. Tyto stty nepochybn trply adou neduh, nedostatkem demokracie, obanskch prv, socilnch vdobytk, ale opt se potvrdilo djinn poznn, e tyto nleitosti se na bodcch nevy-

vej. A to tm spe ze zem, kter toto zbo tak nejene nemaj na sklad, ale u i na pultu z toho maj pouze obaly. Mdia zaplavily debaty o kvtch imigrant a zcela je opomjeno, co tedy s tmi ne-astnky, co s jejich stty a tak co s tmi, kte za to nesou zodpo-vdnost. Kde jsou biliony dolar, eur, liber, frank francouzskch a belgickch, marek, lir, gulden, peset, real a escud, kter odplynuly z koloni do metropol? Severoatlantick ivotn standard (pro nkte-r vrstvy blahobyt) m svj et na Jihu. Nevyrovnan et. Nevy-rovn se pijetm uprchlk, ale moudrmi investicemi hmotnch a

duchovnch hodnot v jejich vlasti. Tak, aby z nich nemly blahobyt jen nkte, tak, aby navrch zs-kala humanita a skuten spoleensk pokrok, aby tamn obyvatel nemli dvod odchzet. Aby tato zptn investice mla opravdov efekt, aby jej smy-sl byl upmn, nejen proklamovan. To nelze bez politick obnovy Evropy a USA, bez odchodu politi-k, kte nerespektovali mezinrodn prvo, pravi-dla OSN. Pokud nebudou sankcionovni a postiho-vni ti, kte zodpovdaj za vlky, teroristick akce, muen, za financovn zloin a zloinc, tak se nsil a vlky budou opakovat. Jak sankce navrh-la EU, Bohuslav Sobotka i Lubomr Zaorlek vi USA a patinm politikm, ednkm a agentm za prokzan a piznan muen? Pokud ani tak evidentn akty nedojdou spravedlnosti, tak budou lid znovu a znovu si pipomnat vlen vro a to

nikoli s tak vysokm slem, jako po vlce zavren zaloenm OSN a Norimberskm procesem a dalmi soudy s vlenmi zloinci, a ji politiky, banki, podnikateli, urnalisty a dalmi vlenmi tv-i.Karel Rika


Mstsk st Praha 7 dokon vtznou in-vestici z loskho rozpotu s participa-tivnmi prvky, ale letos dal ronk pmho zadn investic obany v rozpotu M neote-ve. Sdlil to Martin Kivohlvek, koordintor Mstn agendy 21 adu M.Dtsk hit v dolnch Holeovicch, kter loni spolu s dalmi nvrhy od obansk ve-ejnosti postoupilo do zvrenho hlasovn oban a zskalo v nm nejvce hlas a pslib milionu korun, bude dokoneno a modernizo-vno. Na pokraovn ped volbami rozbhnutho procesu si ale oban budou muset pokat.

A se loni na participativnm procesu shodly vechny strany zastoupen v minulm za-stupitelstvu, po podzimnch volbch jsou v novm zastupitelstvu v menin nebo nejsou zastoupeny vbec a orgn ovldla Koalice pro Prahu 7 (SZ, Pirti, SNK-ED a nezvisl), kter zskala popularitu na veejnosti zejmna prosazenm referenda o nov budov radnice, kdy nvrh tehdejho veden M oznaila za pedraen. Kivohlvek peruen zdvodnil tm, e nov veden M mus investin pro-stedky uvat co nejefektivnji a nyn nem voln zdroje na participativn st rozpotu. I samotn proces participace, vznikl ped volbami, mn pr pepracovat. ast oban na rozpotovn ale chce radnice uskutenit prostednictvm Mstn agendy 21. Ostatn i komise participace, kter ovem nebyla zam-ena jen na rozpoet, ale na ir komunikaci radnice s obany a subjekty, byla slouena prv s komis MA 21.(kru)

Na Praze 7 paroz peruen

Tma esk ekonomiky a jej zalenn do ekonomiky svtov pilkalo do Krom-e pes 60 astnk. Debatu s ekonomkou Ilonou vihlkovou organizovala mstn po-boka MDA. Zdaleka ovem nelo jen o nek nad minulmi chybami, ale velk pozornost byla vnovna prv monostem, jak souas-nou, pro R nevhodnou situaci zmnit. Nelze se peci spokojit s tm, e esk mzdy jsou pod tlakem kvli velk otevenosti esk ekonomi-ky, znanmu vlivu zahraninch firem v R, co se odr i na odlivu zisk ze zem. Pod-pora lokln ekonomiky se me stt zdravou protivhou vi tmto tendencm. I proto se nsledn debata stoila na mstn banky, in-spiraci z okolnch zem a nov probouzejc se alternativy.

Diskuze v Kromi o potch R


Ekumenick akademie Praha uskutenila v pondl 25. kvtna kulat stolek (8 ast-nk) o loklnch iniciativch jako protiplu globalizace. Pspvky se tkaly participativ-nho rozpotovn, energetick sobstanosti, vmnnch LETS systm, ale i docela obecn rozvoje pospolitosti.Pod titulem Borovansk jistoty, pokusy a omy-ly tam Ji Guth pedvedl, co vechno se dje v nevelkch (4000 obyvatel) Borovanech na eskobudjovicku. V obci sdl pes 40 rznch spolk a Borovansk rok (seznam kadoro-nch veejnch spoleenskch akc) m vce ne 20 poloek vedle tch obvyklch, jako jsou plesy, velikonon ehtn, mstsk slavnost

(Borvkobran), pou nebo iv betlm, jsou tam i originln Ovck slavnosti (pod eskobu-djovick Rosa), bitva o slamn hrad Slamburk na zvr przdnin (v zvru tradin pichz ke slovu dlouh a siln tradice borovanskch hasi-) nebo ponkud bezbon, zato velmi oblben Peklomnie v prosinci. To ostatn plat o Boro-vanech i obecnji: vyloench specialit nemaj mnoho, ale maj je ndavkem ke vem obvyklm spolkm i aktivitm.V poslednch letech se navc soustavnji (inici-torem je Mstn akn skupina Sdruen Re) vnuj rozvoji mstn ekonomiky. Systmov prostednictvm webovho portlu Venkovsk trnice (www.venkovskatrznice.eu) a konkrtn

pak nejrznj podporu krtkch ekonomic-kch cykl a vyuvnm mstnch zdroj v z-novn motrn nebo obecn peci (na fotografii). Msto (Borovany se tmto titulem pyn od r. 1973) vemon zpjemuje ivot nejrznjm skupinm od mldenk pes rodie malch dt a po seniory. Vcelku po prvu tak bylo v r. 2012 vyhodnoceno v celosttn souti jako obec nejvc ptelsk cel rodin (ve sv veli-kostn kategorii). Nen to ovem jen sypn do nataench dlan, nutn je aktivita a zjem zdo-la, co v Borovanech nechyb.Nkter formy asti lid na sprv vc ve-ejnch se z rznch dvod pli neujaly namtkou zmime anketu o rekonstrukci nmst, komunitn strategick plnovn nebo tzv. asovou banku. U n ovem nejvc vadila nutnost evidovat vzjemnou vpomoc, protoe na to mstn prost nejsou zvykl. Navzjem si pomhaj, pedevm v rmci irch rodin, bez e a bez evidence.Jak jsou hlavn faktory spchu borovan-skch?1) Obec je pomrn bohat (stl pjem ze skldky na katastru obce), soustavn podporuje materiln i finann rzn spolky (ponkud prominentn postaven ovem m tlovchov-n jednota) i neformln iniciativy. Msto m prakticky kompletn obanskou vybavenost a tak samosprv i obyvatelm zbvaj sly i na postmateriln zjmy a aktivity.2) Samo msto db o oiven rznch obecnch nemovitost zejmna kulturnmi akcemi v nad-prmrnm rozsahu i kvalit, mono-li to tak ci.3) Po pevratu mly Borovany tst na obtav-ho a aktivnho starostu (PhDr. Stanislav Malk), kter byl ve funkci od r. 1990 a do loskho podzimu.4) Vdom jsou slaovny tradice a novoty, tzv. interpretace mstnho ddictv je samozejmost a i v osobn rovin prakticky neexistuje zsadn rivalita mezi starousedlky a nplavami.5) Lokln patriotismus je posilovn mnoha zpsoby vetn napklad vyznaen borovan-skho asu na stn koln jdelny.6) I kdy to nezn zrovna idylicky, svj vznam patrn m i mstn rivalita Borovany se chtj dothnout na blzk vt Trhov Sviny a ve vem dleitm bt lep ne takt blzk men Ledenice.

Po borovansku proti globalizaci


Mil ptel,

mezi 30. kvtnem a 5. ervnem se kon Evrop-sk tden udritelnho rozvoje (http://www.tydenudrzitelnosti.cz/), kter je pro Alternati-vu Zdola monost, jak zskat impulsy od Vs pro svou innost. Ji pt let se sname zvyovat povdom o monostech asti oban na veejnm dn, prezentovat lokln ekonomick alternativy a pispt tak k lepmu ivotu v R.Budeme rdi, pokud se zapojte do ankety a rozte ji dle po svch organizacch, ptelch a znmch. Pokud byste nm chtli pomoci vc se sbrem dat, ozvte se nm, prosm. Budeme rdi, pokud i touto cestou zskme nov pznivce, kte si jsou vdomi, e udritelnost je klov tma ns vech, te a tedy a e bez osobnho angam tko doshneme viditelnch sp-ch.Vyplnn zabere jen pr minut a vsledky budou zpracovny anonymn. Anketu mete vyplnit zde: https://www.survio.com/survey/d/V3U0N0B4N3B2G6G7O

s dky

Ilona vihlkovAZ

Ilona vihlkov se v Chrudimi setkala se z-stupci mstnch politickch stran, se kter-mi debatovala nejen o loklnch problmech, ale tak o celkov situaci v R a nutnosti vt aktivity a zapojen oban do veejnch zlei-tost. Prv msto Chrudim je v tomto ohledu velkou inspirac pro ostatn. Je pikou v kategorii tzv. Zdravch mst, dlouhodob a spn zapojuje veejnost do rozvoje msta. S koordintorkou projektu Zdrav msto a mstn Agendy 21, rkou Trunekovou, pro-brala Ilona vihlkov nejen rzn monosti a zkuenosti s obanskou participac, ale tak participativn rozpoet, kter vyvolal zjem a adu doplujcch dotaz zohledujc sloven-sk zkuenosti, ale tak nap. vsledky z Prahy 7. I proto zstupkyn Alternativy Zdo-la pedala shrnujc materily a tak brouru AZ k tmatu.

Odkazywww.chrudim.eu/zdravemesto

Chrudim je inspirac pro ostatn

Morov sloup na Resselov nmst v Chru-dimi

Ukzka ankety


Vtina levicov veejnosti oekvala, e nov vlda nastartuje veejnou diskusi ke spoleenskm tmatm, tato oekvn se vak nenaplnila. esk spoleensk prostor se naplnil nsilm a hrozbou nsil, kter vede lidi s meninovmi nzory do vnitn ilegality. Nsil se pevn usadilo v te-levizi, filmech, sportu, arogance prosakuje do mezilidskch vztah, mdia neodsuzuj vlenick mylenky, levice je oerovna i jako obrnce mru.Nejviditelnj byly zsahy silovch sloek sttu proti squattm1. Squatting nen bezdomovectv, squattei nejsou narkoman a kriminln-ci, squatterstv majetky neni, nbr uchovv a vyuv pro organizaci pednek, besed, kon-cert, festival, mstem pro mlad lidi, knihy, neotel mylenky2.Zanedbvan hodnoty majetky tak napluje novm ivotem, a m tud kladn ekonomic-k, ekologick a sociln dopady. Squatterstv je vak v hlubokm rozporu s maloburoazn mentalitou a tady selhv i levice, kter z valn sti o squatterstv vbec nic nev a ani se je nesna pochopit.esk stt by ml otevt diskusi o vlastnictv, jeho charakteru a znacch, o prvech a povinnos-tech vlastnka, o jeho zodpovdnosti za dren majetek. Ten vznikl zpravidla prac mnoha lid, asto nkolika generac3. Majetek je nejen nedo-tknuteln, ale zrove zavazuje.Majitel objekt, vetn pamtkovch, je zjevn nechvaj rozpadat4 a vykvaj na vhodn okamik pro uskutenn ziskuchtivch developer-skch pln bez ohledu na historick, architektonick a urbanistick hodnoty objektu a msta.Sttn moc msto zkoumn pin a charakteru squattingu, msto zkou-mn chovn a zmr majitel zpustlch budov a msto snahy o syst-mov uchopen problmu zvolila silov een, v domnn, e tm dlouho-trvajc a vzrstajc trendy zastav. Nezastav a medializovan tvrzen o extremismu je nepijateln, nerozumn a se snahou spolenost rozdlit, odvst ji od skutench problm, kter bude nutn dve i pozdji eit.Individuln terorismus nem nic spolenho s levic, je to reakce zatm mal skupiny oban na neeen sociln problmy. Od jakhokoliv pro-jevu nsil, hskch tok, projev terorismu se levice distancuje a se

1 VppadCibulkynelooprvnnsilnvyklizensquattupolici.Nelooprvnzaned-banobjekt,ktersquatteiobsadili,uklidili,vmezchsvchskromnchmonostopravovali,udrovaliauvali.Nenvyloueno,epolicivyklizenouusedlostsvcene600letouhistorimajiteloptponechosudu,neobvanouachtrajc.PklademjsoubvalsquattyvilaMiladaneboinovndmnaAlbertov.2 Nap.squattovanikovskKlinika.3 Jetudnazven,nakolikprvnnleitostispojensjehovlastnictvmmohouob-chzetvkladcelspolenostidomajetkujednotlivce.4 Vtinamajitelmprokazatelndostatekpenzanepotksesprvnmi,nap.ddickmiproblmy.

Spolenost a levice na kiovatce stanovisko Spojenectv prce a solidarity


v rozhodnost takovto projevy odsuzuje.Levice nikdy nebyla naklonna individulnmu terorismu, jej podstatou je respekt k ostatnm, uznn jejich poteb a prv, vdy podporovala d-stojnost, spoluprci a solidaritu. Je v medilnm prostoru vytven odpu-div obraz dajn teroristick levice5, aby zakryl xenofobn, rasistickou a faizoidn extrmn pravici?Komu tedy slou podsouvn extremismu levici jako celku?Nejasn je zsah Policie R v Brn a v Most. Cenzurovn informac o tchto zsazch tak podporuje vytven negativnho medilnho obrazu levice.Uveden tendence v esk republice jsou znepokojiv. Jet dsivj je vak to, e obdobn procesy vidme i v dalch zemch na evropskm kontinent a e ve mnohm pipomnaj obdob faizace Evropy ped druhou svtovou vlkou. Udlosti ve svt, chovn elit v Evrop a v R a cel zastraujc6 atmosfra ve spolenosti se pestvaj chovat jako souhra nhod7 nebo jako neschopnost vld eit piny spoleenskch problm8. Jednodum vysvtlenm je zen tok9 na demokracii, svobody, lidsk a obansk prva, na pravdu a spravedlnost, na dstojnost a mr.esk, ale i evropsk ir levice zatm nevykazuj schopnost porozumt souasnmu svtovmu, evropskmu a tuzemskmu dn, jsou spe jen spoleenstvm levicovho slovnku. Vme, e levice v kapitalistickm centru a semiperiferii nem snadnou lohu a e se mus stetvat s maloburoazn ideologi. Jsme vak pesvdeni, e v dohledn dob bude levice postavena ped existenn problm. Bude levice skute-nou levic? Doke formulovat koridory een a naplnit je skutky? Pokud existujc nrodn a unijn demokratick struktury a vazby nebude schop-na naplnit demokraci, dvryhodnost a kvalifikovanmi postupy, pe-nech je lobbystick ziskuchtivosti, korportnm zjmm nebo dokonce korportnmu faismu.

26. kvtna 2015, mluv SPaS: Eva Novotn, Jan Kavan, Milan Neubert, Miroslav Proke

5 Policejnvyetovanskupinka,ktersekaktmindividulnhoterorismuskutenhls,jeizhlediskakrajnlevicemarginln.Levickvstelkypovaujelevicezazbytenouzminkuprotilevicovpolitikyaprovokac.6 Svtovveejnostjepodsilnmmedilnmtlakemhrozbydajnislamizacearznchteroristickchakt.7 Historieposlednstovkyletjeplnnsilnchprovokac,ktervelmocenskafaistickkruhyzosnovaly.Mocnpolitickaekonomickkruhysenettanivlky,natodiktatur,teroru,policejnhosttu,bezprv,piclovn.Obanseprotitomustavj,zjiujazveejujinfor-mace,podajpednkyadiskuse,organizujprotestyapetice.Lidmajastopochybnostioskutenchdvodechhistorickchudlost.WikiLeaksaEdwardSnowdenodhaliliintrikyprotiobanmivnejvychpatrechsvtovpolitiky,ivproklamovanchbatchsvobodyademokracie.Krizedvryvolivestranickprogramyaslibyvedepolitickintriknykezneuvnzkladnchlidskchcit.8 Jinaksitkovysvtlmejinvhradyprotiobanskkomunit,poukazujcnanefrovjednntakovhomajitelepraskrestauracezkrnavizamstnancm,ktermsenevyp-lcejmzdy,neboprotikomunitnmucentru,ktersevregionusvysokmsocilnmarasovmnaptmsnaojehozmrnn,okomunikacisproblematickmiskupinami,oosvtuadstojnivotobyvatel.9 Jdeokrokypolitiksnzkoudemokratickoulegitimitounaevropskrovni,tebapippravsmlouvyoTransatlantickmobchodnmainvestinmpartnerstv(TTIP),aleifakticknvratkesmetensmlouvACTA,snaivsepedprletyomezitlidskaobanskprvasvo-bodycestounrodnchlegislativ.


Marie L. Neudorflov: tvrt pokraovn vatk z kzn Mistra Jana Husa ze spi-su Jan Hus, esk nedln postila (1412). Vyloen svatch ten nedlnch. (K vydn pipravil Ji Dahelka. Praha: Akademia 1992). Pevedeno do souasn etiny.

ten z Evangelia sv. Jana, kapitola 6 (ne-datovan)Mistr Jan Hus pevd na svou vlastn zkue-nost, kdy byl neprvem pronsledovn pape-em vyzvn, aby se dostavil do ma. Poslala za sebe sv porunky, aby jeho uen obhjili. Ti vak nikdy nebyli vyslyeni, ale naopak byli zajati a uvznni, protoe dali prav-du. Hus povaoval toto jednn za nezkon-n, nebo dn zkon neuroval, e by lid museli tak daleko a tak nadarmo cestovat. Dalm dvodem, pro se nechtl pkazu papee poddit bylo, e u papeskho dvo-ra bylo mlo bo prav-dy, odjezdem by nemohl kzat slovo bo lidu, a tak by utratil zbyten moc penz. Dalm d-vodem bylo, e vedl spor proti zvyklostem papee, proti jeho moci, kterou pape nem pjenou od Boha, ale vymylenou od bla. Dle dodv, e tak nejel k papei, aby nadarmo neztratil ivot nebo byla vznesena kiv svdectv a nkter jme-nuje. Kdybych vdl, e to je bo vle, abych v m umel, tehdy bych el; a kdybych vdl, e bych njak prospch uinil, jako Kristus budoucmu lidu uinil.

Pipomnl, e pape Alexander V. vydal bulu na penzch, aby nikde v kaplch nebylo lidu kzno slovo bo (akoli toto bylo stvr-zeno papei pedtm). Povaoval za velmi vn, e prask arcibiskup prask Zbynk

a jin prelti hlsali, e Praha, echy a Mo-rava jsou zprznny kacstvm a e je teba to ztrestat. Ve skutenosti nechtli, aby slovo bo bylo kzno svobodn, navzdory tomu, co pikzal Jezukrist kzat vude, nepo-teboval k tomu kostely. Bula se nesrovnv s uenm Jee. Chtj, aby kaple Betlmsk byla zbavena slova boho. Potek probl-m vid v tom, e Nmci se samostly a sudlicemi a mei pibhli na Betlm (Bernard Chotek), chtli Betlm zboit, ale vrn ei (na Radnici) tomu zabrnili. ((Je teba dodat, e i esk krl Vclav IV. vydal zkaz, aby se Betlmsk kaple zboila)).

Ze ten z Evangelia sv. Matoue, kapitola 21 (nedatovan)

Jan Hus hlavn pipomnl, e v procesch vcch se mlo st, podobn jako kdy jel Je na oslku. Ale pape, biskupov, nejen e jezd na zlatch vozech taench oi, ale st z nich neum ani st a jsou vel-mi pyn. Interpretuje Bo-eciuse: lovk duchem m jednotu s Bohem a andly, duchem rozeznv dobr i zl, a tm peshl vechny ivoichy, tj. vechny vci, kter jsou iv a maj ich. Ale tm, e je smrteln se rovn ivoichm. Ale kdy opust rozum, je mn ne hovado. Cituje sv. Pavla: Nemm-li lsky, nic nej-sem. A pak mluv o smilstv knat, pn a ryt.

Touto interpretac Jan Hus obvioval papee a prelty, e zradili svoje kesansk posln pispvat k duevnmu a mravnmu rozvje-n lidu, e ho vnmaj jen jako prostedek ke svm materilnm zjmm, ke svmu nez-zenmu luxusu. Zrove snahy lid vymanit se z tohoto nsil crkevn hierarchie trest jet vtm nsilm.

Kzn Jana Husa: tvrt pokraovnPhDR. MARIE neudorfllov


Zpravodaj AZ (kvten 2015)

Odpovdn redaktor

Karel Rika

Grafick design a sazba Michal ern

Do tohoto sla pispli:

Karel Rika, Ilona vihlkov, Kateina Vojtkov, Marie Neudor-

flov, Ji Guth

Zdroj fotografi www.freeimages.com

[email protected]

Svoje pipomnky, nzory, komente, prosm poslejte na tuto e-mailovou adresu:

KONTAKTYWeb: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdolaZpravodaj: [email protected]

Documents

Zpravodaj AZ Květen 2015