Zodpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné správy

Rigorózní práceBPPX117206/R

Mgr. Karin PlincnerováBratislava 2013

Veřejná moc

• Autoritativní rozhodování o právech a povinnostech subjektů

• Nerovné postavení• Moc státní, výkonná a soudní + ostatní

(samospráva)• Vymezené případy, kdy stát vystupuje jako

soukromoprávní subjekt

Právní akty veřejné správyAbstraktní správní akty

• Jedním z typů právních úkonů, s nimiž správní právo spojuje právní důsledky

• Normativní správní akt = obecně platný právní předpis vydaný zmocněným orgánem nebo správním úřadem k provedení zákona

• Znaky: podzákonnost, obecnost, jednostrannost, abstraktnost

• Náležitosti: pravomoc, zákonnost, vykonatelnost, vynutitelnost, publikace

Právní akty veřejné správyKonkrétní správní akty

• Jednostranný správní úkon (správní rozhodnutí), kterým správní úřad v konkrétním případě řeší právní poměry jmenovitě určených osob

• Náležitosti: kompetence, obsahové (výrok, odůvodnění, poučení), formální, vedlejší

• Vlastnosti: platnost, účinnost, právní moc (vykonatelnost, vynutitelnost)

Konkrétní správní aktyVady

• Způsobující nezákonnost– Vady způsobující nezákonnost jsou vadami

náležitostí kompetenčních, obsahových, formálních či procedurálních

– Porušení hmotněprávní nebo procesně právní normy

– Ochrana dobré víry

• Způsobující věcnou nesprávnost– Chybné využití správního uvážení

Konkrétní správní aktyVady

• Formálně vadné akty– Administrativní chyby – psaní, počty …

• Akty nicotné– Vydané věcně nepříslušným SprO– Právně nebo fakticky neuskutečnitelné,

nesplnitelné, vnitřně rozporné, nebo trpí takovými vadami, že akt není možné považovat za rozhodnutí

Nezákonné rozhodnutí• Apelační princip – přezkum po stránce

skutkové i právní• Kasační princip – přezkum po stránce právní –

mimořádný opravný prostředek• Revizní princip – 2. stupeň řízení – pouze

právní stránka• Nezákonnost musí vést ke zrušení rozhodnutí

Nesprávný úřední postup• Nesprávný úřední postup se neodrazí v obsahu

rozhodnutí a nevede k němu– Tj. pochybení v činnostech před vydáním

rozhodnutí, na jejichž základě je rozhodnutí vydáno, nejsou nesprávným úředním postupem, ale nezákonným rozhodnutím

• SprO musí vystupovat ve vrchnostenské pozici vůči subjektu o jehož právech či povinnostech rozhoduje

• Porušení procesních postupů stanovených normou, které je schopno způsobit újmu

Odpovědnost• Za porušení primární povinnosti vzniká na

základě odpovědnosti sekundární povinnost s cílem reparace.

• Subjektivní– Vyžaduje zavinění ve formě úmysl / nedbalost– Formální typové znaky skutkové podstaty – objekt,

objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka• Objektivní– Bez ohledu na zavinění– Může vzniknout i bez porušení primární povinnosti– Výjimečně se lze liberovat

Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu

• Podmínky musí být splněny kumulativně!– Porušení právní povinnosti– Vzniklá škoda– Kauzální nexus

• Promlčení – neuplatní-li poškozený své právo v zákonem stanovené lhůtě, je jeho právo na náhradu značně omezeno– Obecná subjektivní lhůta – 2 roky– Obecná objektivní lhůta – 3 roky (10 let škoda na

zdraví)

Odpovědnost státu za škodu• Právní úprava - z. č. 82/1998 Sb.• Výkon státní správy– Státní orgány zřízené k plnění funkcí státu– FO a PO pověřené výkonem státní správy– ÚSC – výkon státní správy v přenesené působnosti

• Objektivní odpovědnost bez možnosti liberace• Stát odpovídá za škodu – o.s.ř., Sprř, s.ř.s., t. ř. +

notář, exekutor – při současném splnění 3 podmínek – existence rozhodnutí zrušeného pro nezákonnost / nesprávný úřední postup +vzniklá škoda + kauzální nexus

• Důkazní břemeno leží na poškozeném

Typy škod• Škoda na věci– Náklady na uvedení věci do původního stavu nebo

pořízení obdobné věci• Jiná škoda– Projevuje se v majetkové sféře poškozeného

(nezvětšení majetku, snížení majetku)• Nemajetková újma– Zásah do práv na ochranu osobnosti u FO, porušení

práva na ochranu dobrého jména u PO• Újma za porušení práva na osobní svobodu– Neoprávněná vazba, výkon trestu nad rámec

rozsudku

Příslušný orgán k řešení náhrady škody• Ministerstvo spravedlnosti – o.s.ř., t.ř., nezákonné rozhodnutí

vydané soudem ve správ. soudnictví, notář, soud.exekutor• ministerstva a jiné ÚSÚ – v oblasti své věcné působnosti +

nezákonné rozhodnutí vydané soudem ve správ.soudnictví• Ministerstvo financí – pokud není možné určit příslušný orgán• Česká národní banka – věcná působnost ČNB + orgán dohledu

nad finančními trhy• Nejvyšší kontrolní úřad – nezákonné rozhodnutí / nesprávný

úřední postup NKÚ• Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových –

dohodnuté jednání § 6 z. č. 201/2002 Sb.

Odpovědnost ÚSC za škodu

• Analogicky s odpovědností státu za škodu– Kumulativní podmínky pro vznik odpovědnosti

• Při výkonu samostatné působnosti– Nezákonné rozhodnutí• dle SprŘ – nárok na náhradu škody má účastník• Mimo SprŘ – nárok na náhradu škody má ten, komu

vznikla škoda

– Nesprávný úřední postup• Není povinnost předběžného projednání

Předběžné projednání

• ..– ..

• ..– ..• ..

• ..

Odpovědnost státu za škodu - oblast řízení bezpečnosti

• Z. č. 239/2000 Sb. + 240/2000 Sb. – škoda vznikla PO a FO v příčinné souvislosti se ZaLP nebo cvičeními, resp. s krizovými opatřeními– 1 liberační důvod – poškozený způsobil škodu sám

nebo ji zapříčinil– Náhradu škody při MU poskytuje stát

prostřednictvím Krajského úřadu – subjektivní lhůta 6 měsíců, objektivní lhůta 5 let• V případě škody při ZaLP v zahraničí poskytuje náhradu

MV ČR

– Náhradu škody při KS poskytuje orgán KŘ

Odpovědnost státu za škodu – oblast výkonu státní správy nestátními subjekty

• PO a pFO – svěřen výkon státní správy -> úřední osoby– Stráže – vodní, lesní, rybářská apod.– Škoda musí vzniknout v souvislosti s plněním úkolu

stráže, tj. nepostrádá místní, časový a věcný vztah k této činnosti

Odpovědnost státu za škodu – SR

• Z. č. 514/2003 Z.z., o zodpovednosti za škodu sposobenú při výkone verejnej moci

• Blíže specifikuje pojmy veřejná moc a orgán veřejné moci

Základní pojmy• Výkon veřejné moci je rozhodování a úřední postup orgánů

veřejné moci o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech FO a PO

• Orgán veřejné moci je státní orgán, orgán ÚSC, veřejnoprávní instituce, orgán zájmové samosprávy, FO a PO, který byl svěřen výkon veřejné moci

• Stát zodpovídá za škodu vzniklou – nezákonným rozhodnutím, nezákonným zatčením, zadržení

nebo zbavením osobní svobody, rozhodnutím o trestu, ochranném opatření nebo rozhodnutím o vazbě, nesprávným úředním postupem

• objektivní odpovědnost bez možnosti liberace

Příslušný orgán k řešení náhrady škod• Ministerstvo spravedlnosti – o.s.ř., t.ř., škoda notáře a

exekutora + není-li možné určit příslušný orgán• Ministerstvo vnitra – t.ř. – způsobil vyšetřovatel nebo policie• Ministerstvo financí – t.ř. – způsobil vyšetřovatel celní správy• Ministerstva nebo jiné ÚSO st.spr. – škoda ve věcné

příslušnosti nebo nesprávnou implementací normy EU• Generální prokuratura – o.s.ř., t.ř. nebo s.ř. + způsobil ji Úřad

speciální prokuratury, krajská nebo okresní prokuratura• NKÚ, Národní banka Slovenska, PO, kterým byl svěřen výkon • Národní rada SR• Soudní rada SR• Soud po předběžném projednání – je vázán rozhodnutím SprO

o zrušení nebo změně pro nezákonnost / nespr. úř. postup

Nezákonné rozhodnutí

• Právo na náhradu škody má - účastník řízení, ten, se kterým mělo být jednáno jako s účastníkem, ten, komu vznikla škoda

• Rozhodnutí musí být pravomocné a pro nezákonnost změněno nebo zrušeno a zároveň byl proti němu podán řádný opravný prostředek

• Výjimku z podmínky pravomocného rozhodnutí je předběžně vykonatelné rozhodnutí (př. předběžně vykonatelného rozhodnutí – povinnost vydat věc)

Nesprávný úřední postup

• Porušení povinnosti orgánu učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě

• Nečinnost orgánu• Průtahy v řízení • Jiný nezákonný zásah do práv a právem chráněných

zájmů FO a PO

Předběžné projednání, náhrada škody• Povinnost předběžného projednání na základě písemné

žádosti poškozeného u příslušného orgánu• Pokud příslušný orgán neuspokojí nárok na náhradu škody do

6 měsíců ode dne přijetí žádosti, může se poškozený obrátit na soud

Náhrada škody• Hradí se skutečná škoda a ušlý zisk + penězi vyjádřená

nemajetková újma• Hradí se náklady řízení z řízení, ve kterém bylo vydáno

nezákonné rozhodnutí, nebo ve kterém došlo k nesprávnému úřednímu postupu + náklady právního zastoupení

• Součástí nejsou náklady na předběžné projednání

Lhůty• Subjektivní lhůta – promlčení za 3 roky ode dne, kdy

– se poškozený dozvěděl o škodě, kdy bylo nezákonné rozhodnutí oznámeno (doručeno)

• Objektivní lhůta – promlčení za 10 let ode dne, kdy– bylo nezákonné rozhodnutí oznámeno (doručeno); neplatí pro škodu

na zdraví, škodu způsobenou rozhodnutím o zatčení, zadržení nebo jiným zbavením osobní svobody, škodu způsobenou rozhodnutím o trestu, ochranném opatření nebo rozhodnutím o vazbě

• Během předběžného projednání se lhůta staví, max na 6 měsíců

• Právo na regresní úhradu po škůdci se promlčí za 1 rok ode dne úhrady celé náhrady škody, nabytí právní moci trestního rozsudku nebo disciplinárního opatření proti osobě, která škodu způsobila

Regresní náhrada

• povinnost požadovat náhradu po škůdci v plné výši poskytnutého plnění

• V případě škody způsobené soudcem – po disciplinárním řízení

• nárok státu na regres není:– nezákonné rozhodnutí územní samosprávy v oblasti

přenesené státní správy bylo vydáno proto, že se územní samospráva řídila nesprávným právním názorem příslušného orgánu státní správy

• nárok na regres vylučuje nárok na náhradu škody podle zvláštních předpisů

Ústřední evidence

• vede Ministerstvo financí• obsahuje: – orgán jednající jménem státu, – způsob, jakým vznikla škoda– uplatněný nárok na náhradu– uspokojení nároku na náhradu

• příslušný orgán do 15 dnů oznámí Ministerstvu financí podání žádosti o předběžné projednání

Zodpovědnost ÚSC za škodu• Analogicky jako odpovědnost státu za škodu• Škoda vznikla při výkonu samosprávy

Nezákonné rozhodnutí• Řeší starosta obce nebo předseda samosprávného

kraje• Právo na náhradu škody má účastník řízení, ten,

s kým mělo být jednáno jako s účastníkem, ten, komu vznikla škoda

Procesní aktivita poškozeného - SR• V případě rozhodnutí SprO- odvolání/rozklad § 53 a

násl. z. 71/1967 Zb. – Nelze použít stížnost (§4 odst. 1 písm. d) z. 9/2010 Z.z.)– Podmínka pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu

škody

• V případě rozhodnutí SprO - přezkum dle § 65 z. 71/1967 Zb.– Není podmínkou pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu

škody

• V případě nečinnosti SprO– stížnost (§3 odst. 1 písm. a) z. 9/2010 Z.z.) -> upozornění

prokurátora (§28 z. 153/2001 Z.z.)-> žaloba (§250t – 250u z. 99/1963 Zb.)

Procesní aktivita poškozeného - SR• V případě nečinnosti soudu– Stížnost (§ 62 an. Z. 757/2004 Z.z., o súdoch)– Podnět veřejnému ochránci práv (Z. 564/2001 Z.z., o

verejnom ochrancovi práv)– Ústavní stížnost (§49 an. Z. 38/1993 Zb., o organizácii

Ústavného súdu)

• V případě nezákonného uložení trestu, ochranného opatření, vazby – stížnosti proti každému úkonu (obvinění, vazby …)

• Stížnost k ESL– Povinnost vyčerpat zákonné vnitrostátní opravné

prostředky– 6 měsíců ode dne konečného rozhodnutí ve věci

Předběžné projednání, náhrada škody - SR• Žadatel/poškozený podá písemnou žádost u

příslušného SprO– Náležitosti žádosti => úkon směřující vůči SprO,

posuzuje se podle obsahu ne podle označení• Kdo, co navrhuje, čeho se domáhá (petit) včetně

vyčíslené škody, kterému SprO je určena, označení účastníků, podpis

– Výše náhrady škody za nemajetkovou újmu = min. 1/30 průměrné nominální měsíční mzdy za předcházející rok za každý i započatý den (cca 26 E)

– Skutečná škoda– Ušlý zisk

Procesní aktivita poškozeného - ČR• V případě rozhodnutí SprO – – odvolání/rozklad § 81 a násl SprŘ+ přezkum § 94 - § 95 z.

SprŘ – obnova řízení - § 100 SprŘ

• V případě nečinnosti SprO - – Podnět nadřízenému SprO; žaloba pro nečinnosti SprO §

79 a násl. s.ř.s. – nevydání meritorního rozhodnutí, osvědčení

• V případě nečinnosti soudu– Stížnost § 171 a násl. Zákona o soudech a soudcích; žaloba

proti nečinnosti soudu § 79 a násl. s.ř.s.

Procesní aktivita poškozeného - ČR• V případě nezákonného rozhodnutí o vazbě, trestu,

ochranném opatření – Dovolání § 265b - § 265s k Nejvyššímu soudu– Podává nejvyšší státní zástupce nebo obhájce

• V občanském soudním řízení – dovolání § 236 – 243d -Rozhoduje Nejvyšší soud ČR– žaloba pro zmatečnost § 228 a násl. o.s.ř.

• V trestním řízení– Dovolání § 265a a násl. trestního řádu– Stížnost pro porušení zákona – ministr spravedlnosti - §

266 a násl. tr.ř.

Procesní aktivita poškozeného - ČR• V trestním řízení– Obnova řízení - § 277 a násl. Tr.ř.

• Ve správním řízení– Přezkum § 94 a násl. SprŘ– Obnova řízení - § 100 a násl. SprŘ

• V soudním řízení správním– Žaloba proti rozhodnutí SprO § 65 s.ř.s.– Kasační stížnost § 102 a násl. – proti pravomocnému

rozhodnutí krajského soudu ve spr. Ř. – řeší Nejvyšší správní soud

Předběžné projednání, náhrada škody - ČR• Žadatel/poškozený podá písemnou žádost u

příslušného SprO– Náležitosti žádosti => úkon směřující vůči SprO,

posuzuje se podle obsahu ne podle označení• Kdo, co navrhuje, čeho se domáhá (petit) včetně

vyčíslené škody, kterému SprO je určena, označení účastníků, podpis

– Výše náhrady škody za nemajetkovou újmu = • Za první dva roky 15000 Kč, další rok po 15 tis Kč

– V případě, že SprO neuhradí škodu, resp. uhradí částečně -> soud