Základní škola Telč, Hradecká 234, příspěvková organizace

Minimální preventivní program (školní preventivní strategie)

školní rok 2016/2017

Realizátor: Mgr. Martin Remeš

Garant: Mgr. Miluše Remešová, ředitelka školy

Školní poradenské pracoviště:Mgr. Martin Remeš, metodik prevence a protidrogový koordinátorMgr. Ivana Dvořáková, výchovná poradkyněMgr. Miluše Remešová, ředitelka školy

Obsah:

Strana 2 Současný stav problematiky a charakteristika školyStrana 5 Prevence patologických jevů (OPL…)Strana 6 Šikana (aktualizováno o metodický pokyn MŠMT)Strana 9 Personální zajištění prevenceStrana 10 Cíle Minimálního preventivního programuStrana 11 Vymezení cílové skupinyStrana 12 Způsob realizaceStrana 13 Znalostní kompetence žákůStrana 14 Metody a formy, jakými budou dílčí aktivity řešenyStrana 16 Časový harmonogram preventivních akcíStrana 17 Měření efektivity strategieStrana 21 Rámcový časový harmonogramStrana 23 Vyhodnocení Minimálního preventivního programuStrana 23 Spolupráce s odborníky a dalšími institucemi

1. Současný stav problematiky a charakteristika školy

Škola vytváří tento program jako základní nástroj prevence. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit, program je nejméně jednou ročně vyhodnocován, sleduje se účinnost, průběh, měří se efektivita jednotlivých aktivit. Pro školu je závazný a podléhá kontrole České školní inspekce.

Děti přicházejí na základní školu a tráví ve školním prostředí mezi svými vrstevníky a učiteli často mnohem více času než se svými rodiči. Začíná se zde zavádět určitý typ subkultury a již na prvním stupni může dojít k různým nežádoucím jevům jako je agresivita, nekázeň, nesnášenlivost, stres. Tyto jevy můžou později přerůst v sociálně patologické chování – požívání drog a alkoholu, šikanu, kyberšikanu, násilí, vandalismus, xenofobní chování. Cílem Minimálního preventivního programu je důsledná primární prevence a snaha takovému chování předcházet a minimalizovat jej.

V našem městě mají rodiče možnost umístit děti do dvou základních škol, jsme tedy typickou maloměstskou školou, která má pro tento školní rok přes 350 žáků. Součástí naší školy je i praktická a speciální škola, která představuje významný rizikový faktor. Praktickou školu navštěvuje velké množství dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, což s sebou přináší větší výskyt kouření, absencí ve vyučování a také zárodků rasismu.

Na praktické i základní škole jsou žáci informováni o důsledcích nevhodného chování, jsou seznámeni s vnitřním řádem školy.

Vyučování probíhá ve dvou budovách, odděleně působí 1. – 4. ročníky prvního stupně a základní škola praktická škola a speciální, na hlavní budově se nachází 5. třídy 1. stupně a celý druhý stupeň.

Od školního roku 2007/2008 začala naše škola realizovat svůj vlastní rámcový vzdělávací program. Tento školní rok se podle něj učí všichni žáci na základní škole a na základní škole praktické a speciální. Témata prevence jsou citlivě zakomponována téměř do všech předmětů.

V současné době se na základní škole nevyskytují závažnější problémy. Nově se objevil problém se sebepoškozováním. Stále přetrvávají problémy s ničením školního majetku. Na praktické škole je závažným problémem velké množství omluvené absence žáků ve škole.

V roce 2009 byla v prostorách 1. patra nainstalována obrazovka ŠIKu – Školního informačního kanálu, která pravidelně upoutává tématy zdravého životního stylu a možnostmi zneužití informačními technologiemi. V letošním školním roce pokračujeme ve výuce etiky ve všech ročnících, avšak již pouze jako součást předmětu výchova k občanství. Ve městě začalo od září 2010 fungovat nízkoprahové zařízení pro mladé Zastávka, které se nachází ve Slavíčkově ulici.

Doufejme, že se nám součinností všech těchto aktivit podaří zabránit nežádoucímu chování žáků nejen ve škole, ale i v jejím okolí

Hlavní aktivity

-možnost dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence

- systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu, oblastí preventivní výchovy do výuky

- uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže zaměřených na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování

- vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže

- spolupráce s rodiči, možnost osobních konzultací

- průběžné monitorování výskytu patologických jevů

- začlenění preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže do výuky

Vztah učitel – žák

Snažíme se podporovat vzájemnou důvěru ve vztahu žák – učitel. Žák se může na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Třídní učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovným poradcem, ad..

Skupinová práce

Do výuky je začleňována skupinová práce. Žáci pracují ve dvoj i vícečlenných skupinách, popřípadě v kruhu, při projektech (například Školní rádio), povinně volitelných předmětech a zájmových kroužcích se daří i spolupráce napříč třídami.

Skupiny jsou utvářeny na základě dobrovolnosti, mnohdy učitel členy dané skupiny určí sám.Učitel dohlíží na bezkonfliktní přijetí člena do skupiny, na zapojení všech členů a na střídání rolí. Sleduje vzájemnou spolupráci, podporuje naslouchání. Žáci se učí vést diskuzi, vyjadřovat své názory, naslouchat druhým a vhodným způsobem reagovat na kritiku.

Projektové vyučování a celoškolní projekty

Cílem projektů je podpora práce ve skupině (viz výše), zvláště vzbuzení zájmu o aktuální téma, chuť prezentovat výsledek své práce před žáky a učiteli, dokonce i žáky jiných škol a zástupci veřejnosti. Celoškolní projekty podporují spolupráci žáků napříč třídami a napříč ročníky.

Individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny

Žáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele. Jsou informováni o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno úsilí žáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Je podporován jeho individuální talent a zájem. Diferenciace výuky může probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření žáka. Pomáháme žákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly a vyžadujeme, aby respektoval pravidla komunikace a respektoval potřeby druhých.

Komunikace s   rodiči, veřejností

Učitelé nabízejí všem rodičům možnost individuální konzultace. Na 1. stupni mají rodiče možnost navštívit osobně výuku, nebo se zúčastnit neformálních akcí. Rodiče jsou o tomto programu informováni prostřednictvím třídních učitelů na třídních schůzkách. Informovanost bude zaměřena zejména na oblast prevence užívání návykových látek a šikany. Zájemci ze strany rodičů obdrží formulář s radami, jakému chování svého dítěte je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Pedagogická diagnostika

Učitel věnuje pozornost žákům, registruje signály o možném problému žáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, informuje vedení školy, výchovného poradce a metodika prevence, kontaktuje rodiče. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP aj.)

Řešení přestupků

Dojde-li k porušení ustanovení školního řádu týkajícího se sociálně patologických jevů objevujících se v prostorách školy a při školních akcích, bude situace považována za hrubý přestupek a budou následovat výchovná opatření, popř. sankce.

Postup při řešení výše uvedených situací:

1. individuální pohovor se žákem 2. předání informací vedoucím pracovníkům 3. pohovor s rodiči4. zajištění účasti odborného pedagogicko-psychologického pracovníka 5. v případě nezájmu rodičů uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě 6. spolupráce s policií (pokud si to situace žádá)

Sociálně patologickými jevy se rozumí: držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách školy a školního areálu, při školních akcích. Dále šikana a rasismus.

Podezření na šikanu a distribuce omamně psychotropních látek nás v posledních letech zaměstnávala nejčastěji, proto uvádím další doporučující postupy, jak se v takovýchto případech chovat:

Metodický pokyn k   primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních

Č.j.: 20 006/2007-51

Distribuce OPL ve škole

1. Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující.

2. Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.

3. Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.

4. Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně – právní ochrany obce s rozšířenou působností.

Případ, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý ze žáků má nějakou OPL u sebe

1. Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR.

2. Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.

3. Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

Poznámka: tento metodický pokyn je pouze doporučující.

Co dělat, když se dozvíte, že některé z   dětí do školy přináší omamné nebo psychotropní látky a předává je spolužákům:

Taková osoba je distributorem OPL a je zcela jedno, jestli tyto látky někomu dává nebo prodává. Také je docela jedno, o jaké OPL se jedná (jde-li o OPL ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách). Tato osoba se dopouští závažného trestného činu (paragraf 187 trestního zákona) a vaší povinností je páchání tohoto trestného činu překazit (paragraf 167 trestního zákona). Překazit trestný čin můžete i tím, že ho oznámíte orgánům činným v trestním řízení. Nejčastěji Policii ČR.

Šikana

(1) Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí (agrese), která ohrožuje naplňování zásad a cílů vzdělávání ve škole a školském zařízení (dále jen „škola“). V místech jejího výskytu dochází ke ztrátě pocitu bezpečí žáků, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku. Na rozdíl od jiných druhů násilí, se kterými se setkáváme ve školním prostředí, je šikana zvlášť zákeřná, protože často zůstává dlouho skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejích obětí docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztahů v kolektivu. Vzhledem k tomu, že šikana se v zárodečných stádiích více či méně vyskytuje téměř v každé škole, je potřeba věnovat tomuto jevu zvláštní pozornost. Důraz je třeba klást na budování otevřených, kamarádských a bezpečných vztahů mezi žáky ve třídě a samozřejmě i mezi všemi členy společenství školy. Je důležité, aby pedagogové uměli rozpoznat a řešit počáteční stadia šikanování. V případě rozvinutí pokročilé šikany je nutná spolupráce školy s odborníky ze specializovaných zařízení (podrobněji viz kapitolu II., čl. 7.4.). Zajištění ochrany dětí před šikanou vyžaduje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti problematiky šikanování, neboť běžné pedagogické postupy selhávají.

Vymezení fenoménu školního šikanování, povinnost školy chránit děti před šikanou a východisko pro účinné řešení šikany.

(1) Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky např. v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování.Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Rovněž se může realizovat prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu.

(2) Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany. Je to zneužití ICT (informačních a komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonůa internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost (podrobněji viz metodické doporučení).

(3) Důležité znaky šikanování: záměrnost, cílenost, opakování (není podmínkou), nepoměr sil, bezmocnost oběti, nepříjemnost útoku, samoúčelnost agrese.

(4) Za šikanování se nepovažuje škádlení a agrese, která nemá znaky šikanování (opakování, záměrnost atd.). Například, když se tzv. „poperou“ dva přibližně stejně silní žáci kvůli dívce, která se jim oběma líbí, nejde o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy oběť se neumí nebo z různých příčin nemůže bránit (podrobněji viz metodické doporučení).

Projevy šikanování

(1) Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany podle typu agrese – typu nebo prostředku týrání patří:

fyzická agrese, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti); verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je

i kyberšikana, děje se pomocí informačních a komunikačních technologií); smíšená šikana, kombinace psychické a fyzické šikany (násilné

a manipulativní příkazy apod.).

Odpovědnost školy chránit děti před šikanou

Škola má ohlašovací povinnost při výskytu šikany v následujících případech: dojde-li v souvislosti se šikanou k jednání, které by mohlo naplňovat znaky přestupku

nebo trestného činu, obrací se škola na Policii ČR. Trestní oznámení je možné podat také na státní zastupitelství;

dojde-li k šikaně v průběhu vyučování, s ním souvisejících činností anebo poskytování školských služeb, má škola povinnost tuto skutečnost oznámit zákonnému zástupci jak žáka, který byl útočníkem, tak žáka, který byl obětí. Tato povinnost vyplývá ze školského zákona (§ 21 odst. 2 školského zákona, dle něhož mají zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků právo mj. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte či žáka a právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání). Skutečnost, že dítě někoho šikanovalo nebo bylo šikanováno, lze chápat jako významnou skutečnost, která v průběhu vzdělávání nastala;

škola ohlašuje orgánu sociálně právní ochrany dětí takové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je v ohrožení buď proto, že ho ohrožuje někdo jiný nebo proto, že se ohrožuje svým chováním samo (viz § 6, 7 a 10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů);

v případě šikany se jedná o všechny případy, které škola oznámila policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci a dále případy, které výše uvedeným nebyly oznámeny i přesto, že se stalo něco závažného, protože nebyl zákonný důvod.

Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu (§ 367 TZ). V úvahu přicházejí i další trestné činy jako např. nadržování (§ 366 TZ) či schvalování trestného činu (§365 TZ), v krajním případě i podněcování (§ 364 TZ).

Proškolený pracovník, většinou školní metodik prevence, na podkladě kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování rozhodne, zda řešení zvládne škola sama, nebo si povolá odborníka specialistu.

Scénář pro obyčejnou počáteční šikanu 1. rozhovor s informátory a oběťmi;2. nalezení vhodných svědků;3. individuální rozhovory se svědky (nepřípustné je společné vyšetřování agresorů a

svědků, hrubou chybou je konfrontace oběti s agresory);4. ochrana oběti;5. předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovoru:

a. rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření);b. rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku);

6. realizace vhodné metody:a. metoda usmíření;b. metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise

s agresorem a jeho rodiči);7. třídní hodina:

a. efekt metody usmíření;b. oznámení potrestání agresorů;

8. rozhovor s rodiči oběti; 9. třídní schůzka;10. práce s celou třídou.

Nápravná opatření

(1) Škola má k dispozici pro zastavení násilí agresorů běžná, ale i mimořádná nápravná opatření. Uvedeme některá, která přicházejí při šikanování v úvahu:

výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy – nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku);

snížení známky z chování; převedení do jiné třídy, pracovní či výchovné skupiny (je třeba individuálně posoudit

efektivitu tohoto opatření, aby nedošlo k přesunutí šikany do nového prostředí a podmínek);

vyloučení ze školy při opakování násilí po rozhodnutí výchovné komise – nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku;

ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení střediska výchovné péče, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v diagnostickém ústavu;

ředitel školy podá návrh orgánu sociálně-právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu;

škola umožní agresorovi individuální výchovný plán.

Zveřejnění informací

Vyučující mají ve sborovně školy nástěnku s důležitými kontakty týkajícími se prevence.

Žákovská nástěnka je umístěna v blízkosti kabinetu výchovného poradce a informuje o tom, na koho se v krizové situace obrátit.

Žáci mají k dispozici schránku důvěry. 

2. Personální zajištění prevence

Na škole funguje školní poradenské pracoviště

Výchovný poradce

Výchovný poradce nabízí učitelům a žákům možnost poradit se o svých problémech. Zaměřuje se na žáky, kteří jsou ohroženi ve svém vývoji, sebepojetí, komunikaci s druhými. Učitelé informují výchovného poradce o případech výskytu agresivního chování ve třídě, signálů o potížích žáka (osobnostní, rodinné, vztahové ), náhlém i trvalém neúspěchu v učení, obtížné komunikaci, konfliktu s rodiči, porušování pravidel soužití ve škole, krádežích ve třídách. Výchovný poradce navrhuje opatření, navrhuje řediteli školy svolání výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálních služeb, linku bezpečí, apod.). Jedná se sociálním odborem. Konzultuje problémy s odbornými pracovišti – SPC, PPP.

Metodik prevence

Metodik prevence vytváří školní preventivní strategii, podílí se na její realizaci a zajišťuje aktivity v oblasti prevence.

Komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vniklého problému dává podněty k možné nápravě. Spolupracuje s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. Koordinuje předávání informací o problematice sociálně patologických jevů ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci školní preventivní strategie.

Pedagogové

Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy. Provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Třídní učitel je v  kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních a telefonických konzultací.

Ředitelka školy

Sleduje efektivitu prevence sociálně patologických jevů. Monitoruje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů, pracovníků orgánů péče o dítě, psychologů apod.

Ke zjištění aktuálního stavu sociálně patologických jevů ve škole dochází při rozhovoru se žáky při hodinách občanské výchovy, pokud je potřeba, jsou využívány dotazníkové metody. Jsou reflektovány i připomínky a postřehy žáků a učitelů nad rámec výše uvedeného.

3. Cíle školní Minimálního preventivního programu

Tento Minimální preventivní program navazuje na Školní preventivní strategii z minulého školního roku.

Za hlavní problémy v oblasti prevence považujeme:

nedostatečnou ochranu dětí před alkoholem a pasivním kouřením v rodině a na veřejnosti

vysokou společenskou toleranci k legálním drogám prevenci pouze ve škole, po skončení vyučování nemožnost postihu,

nekontrolovatelnost žáků absenci pocitu zodpovědnosti za vlastní zdraví

Z těchto důvodů je cílem Minimálního preventivního programu na prvním místě zvýšení odolnosti vůči sociálně patologickým jevům pomocí následujících strategií:

Strategie: viz Metodický pokyn (říjen 2007)

Specifická prevence – všeobecná, selektivní i indikovaná

Nespecifická – se zaměřením na volnočasové aktivity ( v tomto roce dochází k rozšíření nabídky!)

Primární, sekundární

Začlenění témat prevence do jednotlivých předmětů tak, aby se stala nedílnou součástí výuky a života školy (zvláště v rodinné a občanské výchově)

Podpora rozvoje sociálních kompetencí – především odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků svého jednání

Posilování komunikačních dovedností – zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku, asertivní chování

Organizování zajímavých besed, metoda odstrašujícího případu Prohloubení spolupráce s rodiči, zejména žáků tříd 2. stupně a praktické školy,

předávání informací rodičům Podpora volnočasových aktivit

Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže je v působnosti naší školy zaměřena především na tyto oblasti:

Drogová závislost, alkoholismus, kouření Násilné chování a šikanování (včetně diváckého násilí) Rasismus a xenofobní chování Vandalismus

4. Vymezení cílové skupiny

Program je zaměřen na všechny žáky 1. - 9. ročníku základní školy a základní školy praktické, se zvláštním přihlédnutím k dětem ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, dětem s nedostatečným prospěchem a s některými typy specifických vývojových poruch chování.

U pedagogů je další vzdělávání zaměřeno na celý tým, se zvláštním přihlédnutím k začínajícím pedagogům a pedagogům bez odborné kvalifikace. Intenzivní vzdělávací aktivity jsou směřovány k pracovníkům, kteří zajišťují činnost školního poradenského pracoviště – výchovný poradce a metodik prevence.

Do systému informování jsou zapojeni všichni rodiče. Zvláštní pozornost je věnována rodičům ( popřípadě skupinám rodičů), jejichž dítě mělo problémy v oblasti prevence.

5. Způsob realizace

Základními kompetencemi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu jsou

zvyšování sociální kompetence – rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků jednání

posilování komunikačních dovedností – zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku

vytváření pozitivního sociálního klimatu – pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty

formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám – pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje apod.

Klíčové vyučovací oblasti jsou:

oblast přírodovědná (fyziologie člověka)

oblast zdravého životního stylu ( výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, podmínky správné výživy, volný čas apod.)

oblast společenskovědní (psychologie osobnosti - socializace)

oblast rodinné a občanské výchovy (postavení rodiny ve společnosti, zdravý vývoj a příprava na život, formy komunikace, negativní účinky návykových látek)

oblast sociálně právní (trestní odpovědnost mladistvých, práva a povinnosti rodičů a dětí, práva a povinnosti občana)

oblast sociální patologie (postoj společnosti k patologickým jevům – včetně projevům kriminality, rasismu a xenofobie)

Preventivní témata jsou nejčastěji frekventována v následujících předmětech:

1. stupeň PrvoukaVlastivědaEtická výchovaTělesná výchova2. stupěňObčanská, rodinná a etická výchova, společenskovědní seminářPřírodopisDějepisTělesná výchova

Důraz je kladen na propojování mezipředmětových vztahů.

6. Znalostní kompetence žáků

1. – 3. ročník

o znají jednoduché způsoby odmítání návykových láteko znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu

3. – 5. ročník

o žáci znají činnosti, které je vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního režimu, osvojují si zdravý životní styl

o znají zákony omezující kouření, požívaní alkoholu a zákony týkající se užívání a šíření drog

o umí pojmenovat základní mezilidské vztahyo ví, na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo poškozuje jejich právao mají povědomí o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva druhých ( šikana, násilí,

zastrašování aj.), je protiprávní

6. – 9. ročník

o žáci znají význam harmonických mezilidských vztahů pro zdravý životní styl a zdravío respektují odlišné názory či zájmy lidí a odlišné způsoby jejich chování a myšlenío znají a uplatňují vhodné způsoby řešení neshod se spolužáky, řeší spory nenásilným

způsobemo umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkolyo znají významné dokumenty upravující lidská práva a povinnosti a práva dětío znají pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxaceo umí diskutovat o rizicích zneužívání drogo ví, kde hledat odbornou pomoc, v případě potřeby ji dovedou využíto dokáží komunikovat se specializovanými službami ( linky důvěry, krizová centra)o odmítají projevy brutality a násilí zprostředkované médii a umí o nich diskutovato uvědomují si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za případné

protiprávní činyo umí zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky

7. Metody a formy, jakými budou dílčí aktivity řešeny

Ke zjištění aktuálního stavu sociálně negativních jevů ve škole jsou využívány cílené dotazníkové práce třídních učitelů, připomínky dětí a školní samosprávy, schránka důvěry, třídnické hodiny, hodiny předmětů výchovného charakteru. Zjišťování je průběžné, v  případě potřeby je přizvána pracovnice PPP nebo pracovník K – centra.

Strategie je zaměřena na:1. – 5. ročník

společné stanovení a zažití pravidel soužití mezi žáky a učiteli zvyšování zdravého sebevědomí žáků nácvik vzájemné úcty, sebeúcty a důvěry rozvoj schopnosti diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty ( například formou

komunitního kruhu) osvojování a upevňování základních návyků v rámci ZŽS – hygiena, životospráva, sdělení

základních informací z oblasti prevence experimentování s alkoholem a cigaretami základy etické a právní výchovy zaměření pozornosti na včasné odhalování specifických poruch učení nebo i jiných

postižení všestranný rozvoj osobnosti žáka soustředěnost na včasné diagnostikování soc.-patologických problémů ve třídních

kolektivech spolupráce s rodiči nabídka volnočasových aktivit ekologická výchova návštěvy filmových a divadelních představení, koncertů, besed apod. Účast v soutěžích

výtvarných, sportovních, zdravotnických, dopravních atd. jako v předchozích letech

6. – 9. ročník

Přechod na druhý stupeň základní školy přináší řadu změn a z nich vyplývajících zátěžových situací – změna třídního učitele, střídání vyučujících v jednotlivých předmětech, odchod některých spolužáků (víceletá gymnázia, sportovní třídy apod.) a příchod nových spolužáků, zvýšené nároky na objem a strukturu učiva.

Obsah strategie:

vytváření vztahu důvěry mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem stanovení pravidel soužití třídní komunity začlenění nových žáků do komunity třídy nácvik asertivního chování -  umění říci „ne“ uvědomění si odpovědnosti za vlastní rozhodnutí umění vyrovnat se s neúspěchem nácvik efektivní komunikace na základě vlastních prožitků nácvik řešení zátěžových situací zvýšení schopnosti odolávat nebezpečím, krizím, stresu, zátěžovým situacím (včetně

odmítání alkoholu, drog, nikotinu, nevhodných způsobů chování)

modelové, projektové situace poskytující návody k řešení problémů

Konkrétní aktivity podporující primární prevenci

akce zaměřené na ochranu zdraví a uvědomění se zodpovědnosti za své vlastní zdraví (včetně prevence drogových závislostí, konzumace alkoholu, kouření, zodpovědného sexuálního chování, poruchy příjmu potravy)

akce zaměřené na zvyšování právního povědomí zvyšování příznivého klimatu ve třídních kolektivech formou organizování výletů,

exkurzí, ekologického pobytu, lyžařského výcvikového kurzu atd. organizování akcí směřujících k oživení klimatu ve škole a zábavnou formou zpříjemnění

školního prostředí (školní rádio, sportovní akce, školní víceboj,…) nabídka volnočasových aktivit účast v literárních, výtvarných, sportovních a jiných soutěžích ekologická výchova etická výchova školní časopis – dává prostor pro tvořivost žáků. Zvyšuje také zájem a povědomí žáků o

dění ve škole. školní samospráva - rozvíjí zodpovědnost žáků za širší společenství a vzájemné soužití. Je

prostorem pro zapojení žáků do organizace školy. Pravidelná setkání umožňují kontinuální práci a prevenci problémů ve třídách.

Vysílání ŠIKu – Školního informačního kanálu

Aktivity zaměřené na rodiče a veřejnost

seznámení rodičů s ŠPP v rámci třídních schůzek nabídka konzultačních hodin třídních učitelů, výchovného poradce, školního metodika

prevence nabídka „Desatera pro rodiče“ (deset aktivit, kterými může rodič přispět ke snížení

rizika, že dítě začne užívat drogy. Vypracovala PhDr. Helena Vrbková. další osvětové materiály pro rodiče – např. o kyberšikaně seznámení rodičů s postupem školy v případě problémů žáků s drogami dny otevřených dveří, školní akademie, Den Země

8. Časový harmonogram preventivních akcí na rok 201 6 -201 7

Zodpovídá: Mgr. Martin Remeš

Září:Sestavení MPP pro rok 2016/2017Seznámení vyučujících, rodičů a žáků se ŠPSBezpečnost v silničním provozu (policie Jihlava – 5.- 6. roč)Školní víceboj – žáci 1. – 9. tříd a odpovídajících ročníků praktické školySex, aids, vztahy – Tomáš Řehák – agentura Acet – 8. - 9. ročníkyVrakbar Jihlava 6. a 8. ročníky (virtuální svět, kyberšikana, vztahy ve třídě )

Říjen:Zastávka Telč (workshop) 6. ročníkyVrakbar Jihlava 6. a 8. ročníky (vztahy v kolektivu, výchova k toleranci)

Listopad, Prosinec:Výchova k nenásilí a toleranci – SVP JihlavaPříběhy bezpráví

Leden:Chování v krizových situacích – dopravní nehody, nález zraněné osoby, důsledky neposkytnutí 1. pomoci, svědek trestného činu – Policie ČR – 6. ročníky

Únor:Vrakbar Jihlava 6. a 8. ročníky (virtuální svět, kyberšikana) Zhodnocení MPP za 1. pololetí

Březen:Sexuální výchova – doktor Havlíček – 8. ročníkyExkurze Mauthausen - RakouskoDuben: Sexuální výchova – doktor Havlíček – 9. ročníky

Květen: Chování v krizových situacích – dopravní nehody, nález zraněné osoby, důsledky neposkytnutí 1. pomoci, svědek trestného činu – Policie ČR – 7. ročníky

Červen:Zhodnocení MPP – 2. pololetí

Dále dle aktuální nabídky (změna termínů možná)

Vážený pane řediteli,

k Vašemu výše označenému dopisu ve věci vztahu kategorie osob pověřených kontrolou jiných osob ve smyslu § 16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a pedagogických pracovníků ve smyslu § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluji následující stanovisko:

Souhlasím s Vaším závěrem, že osobou pověřenou kontrolou jiných osob mající odpovídající práva a povinnosti může být i pedagogický pracovník ve vztahu k dítěti, žákovi nebo studentovi, avšak jen ve „formách výuky“, které představují odůvodněné riziko ohrožení života nebo zdraví dětí, žáků nebo studentů nebo jiných osob nebo odůvodněné riziko poškození majetku.

Výklad pokládám za metodologicky korektní a za prakticky funkční; z prvého hlediska jej lze doplnit v těchto směrech:

1. Jedná-li se o riziko ohrožení života nebo zdraví dětí, žáků nebo studentů, je třeba rozsah oprávnění pedagogického pracovníka provést orientační vyšetření (nikoli odborné lékařské vyšetření) posuzovat systematicky ve vztahu k § 29 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který ukládá školám a školským zařízením (kteréžto pojmy užívá zákonodárce v citovaném ustanovení výjimečně ve významu právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb.

2. Orientační vyšetření dítěte, žáka či studenta v případě podezření z požití alkoholu nebo jiné návykové látky jako svého druhu zásah do fyzické integrity, a proto je lze uskutečnit na základě § 16 zákona č. 379/2005 Sb. jen při výkladu tohoto ustanovení konvenujícímu základní ústavní kautele, že každé omezení lidského práva musí zachovat podstatu a smysl tohoto práva (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), a zásadě přiměřenosti (proporcionality), která není v psaném právu vyjádřena, je však součástí právního řádu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2005, sp. zn. III.ÚS 350/03, publikovaný pod č. 186 ve sv. 38 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, s. 499), podle níž bude třeba vážit závažnost zásahu do práv účastníka vzdělávání na straně jedné a hrozící riziko pro život, zdraví nebo majetek na straně druhé. Z těchto obecných výkladových směrnic je třeba podle názoru odboru legislativy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dovozovat nutnost restriktivního výkladu oprávnění pedagogického pracovníka vyzvat účastníka vzdělávání k podrobení se orientačnímu vyšetření nebo provést takové vyšetření (§ 16 odst. 4, 5 zákona č. 379/2005 Sb.); z restriktivního výkladu vyplyne i dílčí, avšak pro školskou praxi zásadní pravidlo, že v pochybnostech pedagogický pracovník zmíněná oprávnění nevyužije.

Se zřetelem k výše uvedenému je zřejmé, že oprávnění pedagogických pracovníků vyzývat účastníky vzdělávání k podrobení se orientačnímu vyšetření, popř. toto vyšetření i provést, ovšem jen pokud je výkon tohoto oprávnění přiměřený povaze situace – tu lze vyjít z příkladů laboratorních cvičení nebo sportovních aktivit, uvedených ve Vašem dopise.

Krizový plán pro prevenci vzniku problémových situací týkajících se žáka s PAS

Jméno a příjmení žáka:Datum narození:Místo trvalého pobytu: Kontaktní údaje na zákonného zástupce/telefon

(v případě zletilého žáka na kontaktní osobu)

Název a adresa školy/školského zařízení, ročník:Ošetřující lékař/odborný lékař:(na základě souhlasu zákonného zástupce uváděno pro případ konzultace při vzniku problémové situace např. psychiatr, neurolog, atp.)Pedagogický pracovník školského poradenského zařízení spolupracující na vytváření „Krizového plánu“:

Třídní učitel:Druhý pedagog ve třídě:Asistent pedagoga:Ostatní vyučující žáka:Vychovatel/vychovatelka:Osoby zajišťující specializované činnosti ve škole/školském zařízení (např. fyzioterapeut, speciální pedagog, psycholog, výchovný poradce, atd.):Aktuální zdravotní stav žáka:Aktuální stav žáka (obsahuje popis speciálních vzdělávacích potřeb dle doporučení školského poradenského zařízení):

Popis obtíží žáka (spouštěcí mechanismy vzniku problémových situací u konkrétního žáka v konkrétních situacích, na konkrétních místech, v přítomnosti konkrétních osob, v jejich přístupu apod., např. fyziologická potřeba, příjem potravy, tekutin, únava a „přetažení“, přecitlivělost na různé podněty jako zvuky, světlo, barvy, pachy, doteky, nepohodlí, změny aktuálního zdravotního stavu, či jiných faktorů, které ovlivňují jeho aktuální naladění):Doporučený postup prevence vzniku problémových situací (postup zpracován na základě osobnostní charakteristiky žáka viz „Popis obtíží žáka“ a dle doporučení školského poradenského zařízení, součástí plánu je „záznamový arch“ sloužící jako podklad pro vyhodnocování vhodně nastavených opatření pro prevenci vzniku nevhodného chování žáka, problémového chování či problémové situace):Doporučený postup v případě, kdy problémová situace nastala (obsahuje popis konkrétních kroků při vzniku nevhodného chování, problémového chování či problémové situace, vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců, včetně přesného stanovení podmínek kdy a za jakých okolností škola žádá o pomoc jiné odborníky, např. linku 155):

Podpisy informovaných osob (všech, kteří jsou s žákem v interakci v době jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení):

Podpis žáka:Podpis zákonného zástupce/kontaktní osoby v případě zletilého žáka:

Místo, datum: Zpracoval/a:Podpis ředitele školy:

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže Příloha č. 22 Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví. Nastavení systémové metodické podpory a práce s rodinou a školou či školským zařízením. Č. j. MSMT-5217/2017-1 Charakteristika poruch autistického spektra Poruchy autistického spektra (dále jen „PAS“) jsou skupinou poruch, které se diagnostikují na základě projevů chování. V Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN - 10) jsou označovány jako pervazivní (všepronikající) vývojové poruchy, mezi které jsou řazeny mj. dětský autismus, atypický autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom, jiné pervazivní vývojové poruchy, pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná. Základní diagnostická triáda PAS zahrnuje různou míru narušení v těchto oblastech: sociální interakce a sociálního chování, verbální i neverbální komunikace, v oblasti představivosti a hry, omezených vzorců chování, zájmů nebo aktivit. Stupeň závažnosti poruch bývá různý, typická je také značná variabilita projevů. I v případě nejlehčích forem postižení zhoršují sociabilitu a ztěžují zařazení jedince do společnosti. Více podrobností k odlišnostem a projevům v jednotlivých oblastech je popsáno v následující části. Specifika v chování žáků s poruchou autistického spektra

PAS jsou celoživotní, některé projevy s věkem mizí, jiné se zase mohou objevit. Děti, žáci a studenti (dále jen „žák“) s PAS považujeme ve školské praxi za žáky s různou mírou speciálních vzdělávacích potřeb. Chování a jednání žáků s PAS ovlivňuje především odlišné vnímání, porozumění a sociální komunikaci. Chování a projevy jsou u každého žáka s PAS značně různorodé. Některé schopnosti a dovednosti mohou být rozvinuté, jiné výrazně opožděné nebo nerozvinuté. U žáků s PAS se lze setkat s různou mírou rozvoje řeči (mutismus, dysfázie, echolálie, verbalismus, ulpívání na tématu hovoru, repetetivní doptávání, ale také rozvinutou slovní zásobou i jazykovým nadáním, nebo naopak úplnou absencí řeči), různými intelektovými schopnostmi (mentální retardace, průměrné intelektové schopnosti s nerovnoměrným vývojem, nadprůměrné nadání) i s různým stupněm zájmu o sociální kontakt (děti mazlivé, pasivní, netečné, zdrženlivé, nejisté a neschopné přiměřeně navázat kontakt, neschopné užívat neverbální chování jako např. výraz obličeje, oční kontakt, postoj těla či gesta, děti fixované na blízké osoby, aktivní). Častým projevem jsou stereotypní pohyby, zvláštní zájmy, omezená schopnost spontánně sdílet s ostatními dětmi radost a zájmy, či rigidní a kompulzivní chování. Četnost takového chování se zvyšuje při nadměrné stresové zátěži žáka. To může být znamením „přetažení“ žáka. Při prevenci vzniku nežádoucího chování, stresu, či afektu je třeba mít na paměti, že žák s PAS v zátěžové a pro něj nestandardní situaci může opomíjet základní životní potřeby, jako např. fyziologická potřeba, příjem potravy, tekutin. Pokud pozorujeme na žákovi neklid, je vhodné nabídnout pití, připomenout jídlo, pamatovat na toaletu. Může se stát, že je žák dehydratovaný, hladový atd., ale sám tyto potřeby aktivně nevyřeší. Únava a „přetažení“ jsou signálem potřeby odpočinku, který dokáže navodit zklidnění. Pokud stereotypní rigidní projevy nejsou sebepoškozujícího nebo poškozujícího okolí ohrožujícího charakteru, je nutné nelpět na jejich zastavení, postupně odezní. Tyto projevy nesmí být důvodem jakékoliv formy trestání žáka. K projevům v oblasti tzv. diagnostické triády je často přidružena přecitlivělost na různé podněty jako zvuky, světlo, barvy, pachy, doteky apod. Č. j. MSMT-5217/2017-1

Příčiny projevů rizikového chování Znalost a respekt k přecitlivělosti žáka jsou nezbytným prvkem prevence vzniku jeho nežádoucího nebo až afektivního chování. Je nezbytné předvídat situace, kdy může s konkrétním podnětem přijít do styku. Způsoby práce s žáky s PAS jsou vždy individuální, přizpůsobené vzdělávacím potřebám každého jedince. Pokud škola nemá předchozí zkušenosti se vzděláváním dítěte s PAS, měla by se na jeho příchod dostatečně připravit. Při práci s žáky s PAS je mimo jiné nutná spolupráce s odborníky z oblasti dětské psychiatrie a školskými poradenskými zařízeními, majícími zkušenosti s danou diagnózou. Pro porozumění specifickým rysům diagnózy PAS, chování dětí s PAS, předcházení či vyvracení řady předsudků a obav z problémového chování zajistí ředitel školy odbornou osvětu pro pedagogické i nepedagogické pracovníky školy, žáky a rodiče.1

Krizové situace ve škole či školském zařízení zahrnují zejména rizikové chování vyvolané situací, která nastane z důvodu nepochopení současné potřeby žáka, kterým může být nepohodlí, změny aktuálního zdravotního stavu, či jiných faktorů, které ovlivňují jeho aktuální naladění. Reakcí žáka na takové nepochopení je řešení situace neadekvátním způsobem, neadekvátními verbálními projevy, vzdorovitým chováním, stereotypním chováním, agresí vůči ostatním spolužákům či dospělým, sebepoškozováním, výbušným chováním, vulgárním vyjadřováním apod. Jedná se o manifestaci vysoce stresové situace, ve které se žák ocitl. Následkem takto vyhrocené situace může v případě jejího podcenění či neadekvátního zásahu či postupu zaměstnance školy či školského zařízení, dojít až k agresi vůči ostatním. Incidenty tohoto charakteru jsou projevem bezmoci, frustrace z nepochopení, přetížení atp. Pravidla předcházení rizikovému chování Pro předcházení krizovým situací spojeným s rizikovým chováním žáků s PAS je nutné dodržovat tato pravidla: pravidlo přesnosti, jasnosti instrukcí a zajištění předvídatelnosti: většina žáků s PAS potřebuje větší míru struktury prostředí a činností, aby mohla kvalitně fungovat. Předvídatelnost a pravidelnost denních činností je pro žáky s PAS jistotou. Neznámé a nečekané události u nich mohou vyvolat stres a nejistotu, což může vést k úzkosti, problémovému chování nebo k výkyvům či selhání v obvykle zvládaných činnostech. pravidlo jasné a konkrétní motivace: žáci s PAS musejí více než jedinci bez této poruchy, vědět, proč mají činnost vykonávat. Sociální motivace vzhledem k omezené schopnosti empatie funguje méně. U žáků s PAS si všímáme zvýšené potřeby logických důvodů pro vykonání určité práce a splnění úkolů. Odpovědi opírající se o sociální pochopení nebývají pro žáky s PAS dostatečně motivující. Žáci s PAS mají obtíže 1 Rodičem se pro účely tohoto textu rozumí zákonný zástupce žáka. Dalšími „aktéry“ mohou být například jiné osoby, které zabezpečují výchovu žáka nebo se na ní výrazně podílejí.

s rozpoznáváním emocí (jak vlastních, tak i ostatních jedinců). Daleko účinnější je motivace, která dává konkrétní smysl. Při ztrátě motivace rapidně klesá i schopnost soustředění. Adekvátní motivace hraje velkou roli a enormně ovlivňuje veškeré jednání. Jednou z forem práce s motivací žáka je pozitivní posilování jeho silných stránek. Je třeba zohlednit problémy žáků s PAS s generalizací. Tato skutečnost ovlivňuje různou míru zvládání konkrétních osvojených dovedností v závislosti na aktuálním prostředí. Může proto nastat situace, že např. v domácím prostředí zvládnutou činnost není schopen žák zvládnout ve škole nebo v dalším prostředí, a naopak. To však neznamená, že tzv. „trucuje" či „dělá naschvály". Problém s generalizací nelze řešit postihem žáka. pravidlo vyšší míry tolerance: způsoby jednání a komunikace s ostatními žáky i učiteli, jako např. nevhodné poznámky, netaktní přímočarost, otázky mimo kontext, banální výroky, úzkostné reakce při setkáních s novými lidmi, vulgární vyjadřování atd., kladou vyšší nároky na toleranci ze strany přítomných osob a vyžadují nutnou pedagogickou empatii ve školním prostředí i na akcích konaných mimo školu. I v afektní situaci je nezbytné vycházet ze zásad komunikace s osobami s PAS, viz Komunikační klíč (Komunikační soubor). pravidlo důslednosti v přístupu: spontánnost, rychlá změna původního plánu, nepřesnost a nedodržování stanovených pravidel uvádí žáky s PAS v chaos a nejistotu. V případě, že je potřeba změnit původní nastavený harmonogram a postup, je nezbytné jasně a logicky vysvětlit, proč ke změně dochází. Změnu je dobré podpořit vizualizovanou informací. Tam, kde se předpokládá občasný výskyt změn v zažitém režimu, je vhodné nastavit i náhradní variantu v souladu s individuálním nastavením, schopnostmi a potřebami konkrétního žáka s PAS. Dle schopností konkrétního žáka je dobré zvážit možnost začlenění tzv. „plánů B“, náhradní varianty konkrétního postupu nebo řešení situace, k základní variantě A. vyšší míra vizuální podpory: vizuální podpora pomáhá většině žáků při učení a vstřebávání nových informací. Pro většinu žáků s PAS je vizuální informace nezbytnou podporou pro pochopení významu předávané informace smysluplného významu. Pokud chceme, aby si žák s PAS pracovní činnost osvojil, je třeba ji předvést nebo rozkreslit (využít tzv. procesuálních schémat), která lze postupně zjednodušovat a doplnit verbálním vysvětlením. Žáci s PAS upřednostňují neživé věci (např. předměty) před ostatními jedinci. Důležitým pomocníkem mohou být pro žáky s PAS plány dne, psané připomínky a pravidla, vysvětlivky, procesní schémata, rozkreslené či rozepsané postupy činnosti, sepsané správné řešení situace, vizualizace času pomocí minutky, ale také komunikační technologie. V závislosti na povaze a závažnosti PAS je v období adaptace vhodné výrazně podpořit strukturalizaci prostoru, činností a času. Spolu s vnější motivací a individuálním přístupem tvoří základní principy tzv. strukturované učení, metodika vytvořená pro vzdělávání osob s PAS. Uplatnění uvedených principů pomáhá žákovi s PAS zodpovědět několik důležitých otázek: kde a kdy bude, co dělá, jak to má dělat, jak dlouho to bude trvat a proč to dělá. Strukturujeme žákovi čas, prostředí, ve kterém se pohybuje, i jednotlivé činnosti. Vizualizujeme veškeré informace, které by pro žáka s PAS bez této podpory nebyly dostatečně srozumitelné, nebo které by si nedokázal zapamatovat. Struktura prostředí, ve kterém se žák s PAS pohybuje, mu pomáhá v již zmiňované prostorové orientaci a dává mu tak odpověď na otázku „kde?“. Struktura tak nabízí "jistotu" tím, že vytváří předvídatelná spojení mezi místy, činnostmi a chováním. Struktura času - vytvoření vizualizovaného denního programu, umožňuje žákovi s PAS předvídat události, čas se tak stává konkrétní. Struktura pracovního programu - využití krabic s vnitřní strukturou, strukturované činnosti s vizualizací jednotlivých kroků. nadstandardní řešení obtíží s pozorností: při motorickém neklidu je možné dovolit žákovi s PAS manipulaci s předmětem a činnost, která neruší

ostatní a umožňuje soustředění, jako např. mačkací míček, provázek, gumička. Situace, které jsou ve skupině a vyžadují soustředění, je zapotřebí zejména zpočátku redukovat na minimum. Dobré je podporovat aktivity, které žákovi s PAS umožní přijatelný pohyb v hodině, jako je rozdávání papírů, sbírání sešitů atd. Pro zvýšení pozornosti je důležité pravidelné a vyvážené střídání odpočinku a činnosti. vyšší míra vysvětlování sociálně komunikačních pravidel a situací, vyšší míra pomoci v některých situacích, které vyžadují praktický úsudek: u žáků s PAS dochází k odlišnému chápání ironie, sarkasmu, či metafoře, proto je dobré se jim v komunikaci vyhnout, neboť jsou pro ně matoucí a nepříjemné. Mnohdy je důležité upozornit žáka na zdánlivě všeobecně známé skutečnosti, jako je možnost či nutnost vyjednat si výjimku, vznést dotaz apod. Dotazy těmto žákům je důležité klást přesně a vhodně zvolenou formulací. Mnohdy je nutné, se v zájmu podání dobrého výkonu ujistit, zda žák ví, jak po sobě následují připravené činnosti. Nadstandardně, přesně a konkrétně je třeba vysvětlit, co se od žáka očekává z hlediska množství a kvality práce, např. vymezení začátku a konce činnosti. Nelze se spoléhat na pružnost v myšlení a schopnost rychle se přizpůsobit nové situaci. Důležité je dávat žákovi s PAS zpětnou vazbu o jeho výkonech, např. formou bodů nebo škály. Při diskusi se třídou je zapotřebí neignorovat někdy i značně osobité příspěvky, snažit se porozumět jejich významu, dát přiměřený prostor k projevení vlastního názoru. V případě obtíží se sociálně přijatelnými hranicemi příspěvku je nutné si pomoci vzájemně vymezeným časem, zařazením vhodné formy nácviku sociálních dovedností. možnost odpočinku, relaxace: pro prevenci vzniku nežádoucího chování, stresu, či afektu způsobeného únavou a „přetažením“, je velmi důležitá možnost odpočinku, která dokáže navodit zklidnění. Pro odpočinek je vhodné vymezit konkrétní prostor. Příklady z praxe Doslovné chápání informací Příklad č. 1 Na konci vyučovací hodiny učitel sdělí: „O čem jsme si dnes povídali, si přečtěte do příští hodiny v učebnici na straně XY.“ Reakce žáka s PAS: splní, oč byl požádán, tj. přečte si zadanou stránku. Obsah se nenaučí. Vývoj situace v následující vyučovací hodině: při ověřování učiva je žák učitelem hodnocen jako nepřipravený. Žák nerozumí, proč je hodnocen jako nepřipravený, když splnil v domácí přípravě to, co učitel vyžadoval, tj. přečetl si zadanou stránku v učebnici. Proč došlo k nedorozumění: učitel dal třídě informaci, ale neověřil si, zda, případně jak a nakolik žák s PAS informaci porozuměl. Příklad č. 2 Žák s PAS se bojí projít chodbou, kde vykonává dozor učitel XY. Má panické obavy. Vždy kříží ruce přes svá prsa a drží si ramena. Třídní učitel řeší tak, že ho čeká na začátku chodby a odvede do třídy, protože žák není schopen sám dojít. Má-li dozor jiný učitel, problém není. Až časem se podaří zjistit, proč má žák strach projít chodbou. Učitel XY během dozoru na chodbě a v přilehlých třídách, vyžaduje, aby dveře tříd byly otevřené. Během jednoho dozoru žák s PAS dveře neustále zavírá. Když se situace opakuje poněkolikáté, učitel žákovi řekne: „Ještě jednou a urazím ti ruce u samého ramene“.

Proč došlo k situaci: a) žák se řídil pokyny třídního učitele. Jeden z nich zněl: „Dveře od třídy se zavírají“. Vždy však byl pokyn dán v situaci, kdy začala vyučovací hodina a učitel a žáci již byli ve třídě. Do nové situace žák přenesl pouze pokyn vztahující se ke dveřím, ale nedovedl vyhodnotit, že situace je odlišná. b) dozorující učitel, přestože byl na organizační poradě informován, že ve škole bude žák s PAS, tuto informaci zřejmě nebral jako významnou, o problematiku PAS se nezajímal a nedovedl proto v danou chvíli vyhodnotit, že jeho výrok bude tímto žákem chápán jinak než žáky intaktními.

Používání přirovnání Potíže s generalizací Dodatek: výrok učitele byl pro žáka traumatizující. Očekával, že učitel slib splní. Nevěděl však kdy a jak. Příklad č. 3 Učitel podává při objasňování učiva informace, které nejsou žáky přijímány, a tak řekne: „Jako bych házel hrách na stěnu“. Reakce žáka s PAS: před následující hodinou přistaví ke stěně židli. Vývoj situace: a) Učitel po příchodu do třídy nařídí židli vrátit na původní místo a dále neřeší. Žák s PAS nerozumí. b) Učitel po příchodu do třídy zjišťuje, kdo dal židli ke stěně. Žák s PAS sdělí, že on. Je mu to vytknuto. Židli musí vrátit na původní místo. Nerozumí. c) Učitel po příchodu do třídy zjišťuje, kdo dal židli ke stěně. Žák s PAS sdělí, že on. Učitel se ptá proč. Žák sdělí, že židli přistavil proto, aby se učitel při házení hrachu dostal výš na stěnu. Reakce učitele: a) Zlobí se, že byl provokován, zesměšňován,…, žáka potrestá. Ten situaci nerozumí. b) Snaží se žákovi na úrovni jeho aktuálního porozumění vysvětlit jinými slovy obsah přirovnání. Proč žák s PAS přistavil židli ke stěně: vyhodnotil situaci tak, že stěna je vysoká a učitel nemá možnost dosáhnout vysoko a hodit tam hrách. Příklad č. 4 Učitel ve výuce popisuje psa. Výklad doprovází obrazovým materiálem. Využívá obrázky či fotografie různých plemen, velikostí, barev psů atd. Reakce žáka s PAS: žák sdělí učiteli, že na všech obrázcích nejsou psi. Vývoj situace: a) učitel znovu zopakuje, že na všech obrázcích jsou psi. Žák opět tvrdí, že na všech ne. Učitel situaci považuje za uzavřenou a dále na žákovo tvrzení nereaguje. b) žák znovu upozorňuje, že na všech obrázcích nejsou psi. Situace je vypjatější, žák už informaci křičí. Učitel již nepovažuje za důležité tvrzení žáka, ale jeho chování. c) žák je opakovaně nepochopen, opětovně vykřikuje, že na všech obrázcích nejsou psi. Učitele žáka označí za lháře a trestá jej písemnou poznámkou. Proč se situace vyvíjela výše uvedeným způsobem: a) žák znal pouze psa u babičky. Byl to hnědý jezevčík. Pojem pes měl spojen jen s tímto jedním a konkrétním jezevčíkem. b) učitel nebyl detailně obeznámen s informacemi o žákovi, a zároveň nezjišťoval, proč neustále opakuje své tvrzení. Situaci

Pravidla Osobní zóna učitel vyhodnotil jako nevhodné chování a žáka potrestal písemnou poznámkou. Příklad č. 5

Učitel XY nastupuje na dozory na chodbě zpravidla později. Děje se tak zejména o přestávkách, kdy musí přejít z podlaží na podlaží. Reakce žáka s PAS: sleduje nástup učitele a chodí oznamovat řediteli školy. Reakce ředitele školy: Ředitel žákovi vysvětlí, že není možné, aby za ním docházel každou přestávku. Dohodne se s ním, aby docházel 1x týdně v určitou dobu, přinesl mu písemný záznam nástupů učitele XY na dozor, že on situaci vyřeší. Oba dohodu plní. Žák rozumí, ví, že někdo přijímá informaci o nedodržování pravidel. Další řešení ho nezajímá. Ředitel se časem s žákem dohodl, že bude zaznamenávat nedodržování jiného pravidla. Ve vlastní třídě bude po poslední vyučovací hodině sledovat ne kdo, ale kolik žáků nezvedlo židli u lavice v konkrétní den. Řediteli jednou týdně předloží záznamy. Příklad č. 6 V hodinách zeměpisu a dějepisu žák neustále přerušuje výklad učitele rozšiřujícími informacemi. Důvody žáka s PAS: má v těchto oblastech velmi rozsáhlé vědomosti, chce je uplatnit. Neuvědomuje si, že vyrušuje. Reakce učitele: dohodne se s žákem, že doplňující informace bude mít vždy možnost ostatním sdělit v posledních 3 minutách vyučovací hodiny. Dohodu dodržuje, žák ho nepřerušuje, protože ví, že bude mít k vyjádření prostor. Příklad č. 7 Žák s PAS se pravidelně každou vyučovací hodinu chová tak, že učitelku XY přivádí do situace, kdy hlasově přechází do fistule. Důvody žáka s PAS: jeho záměrem není zlobit učitelku, nýbrž ji slyšet v její nejvyšší hlasové poloze, která mu připomíná jeho oblíbenou píšťalu. Řešení situace: s učitelkou bylo pracováno tak, aby na podněty žáka reagovala jiným způsobem. Postupně se jí to dařilo. Žák ji přestal „vytáčet“. Příklad č. 8 Popis situace: učitel zadá žákům samostatnou práci. Po chvíli zjistí, že žák s PAS má potíže. Chce mu pomoci. Tužkou v žákově sešitě ukáže na místo, kde došlo k chybě. Žák ho praští po ruce. Č. j. MSMT-5217/2017-1 9 Proč žák s PAS fyzicky napadl učitele: učitel narušením žákova osobního prostoru vyvolal napětí, nervozitu, možná se objevila i úzkost. Žák se potřeboval uvolnit. Neměl možnost někam ustoupit či utéct. Reakce učitele: nepoučený učitel situaci bude řešit jako nevhodné chování. Důsledkem bude poznámka, důtka apod. Poučený učitel řekne: „Promiň“. Příště se v obdobné situaci žáka zeptá, zda mu v jeho sešitě může tužkou něco ukázat. Spolupráce škola-rodičodborní pracovníci

Pro všechny skupiny dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami při zajišťování bezpečnosti a zdraví ve školách a školských zařízeních platí obecné pravidlo nutné úzké spolupráce mezi školou, rodiči a školským poradenským zařízením. Speciální pedagog, který na základě speciálně pedagogického vyšetření zná specifika žáka i jeho silné stránky, poskytuje metodickou podporu pedagogickým pracovníkům školy i zákonným zástupcům dítěte průběžně, v akutních případech neprodleně. Pro úspěšnou spolupráci je nutné nastavení, zavedení a využívání vzájemné informovanosti aktérů zapojených do vzdělávacího procesu žáka s PAS (pedagog, asistent pedagoga, zákonný zástupce, vychovatel, výchovný poradce, v případě, že má škola k dispozici, tak také školní speciální pedagog nebo školní psycholog) v dohodnutých intervalech a dohodnutým způsobem. Participace žáků zohledňuje nejen klíčový princip Úmluvy o právech dítěte, ale utvrzuje i dovednosti, které škola sama rozvíjí i prostřednictvím výchovy k občanství, resp. ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost: schopnost diskutovat, pracovat v týmu a respektovat ostatní, zodpovědně rozhodovat a nést následky rozhodnutí bez ohledu na to, zda jde o participaci na třídní, školní či mimoškolní úrovni. Vize školy, která funguje podle jasných pravidel umožňujících konstruktivní komunikaci všech aktérů (vedení, učitelé, rodiče) a jejich participaci na chodu školy, představuje rovněž jedno z kritérií, resp. indikátorů hodnocení kvalitní školy dle ČŠI: „Škola má jasně nastavená pravidla a mechanismy k organizování vlastní činnosti školy (školní řád a další interní kodexy), a to v souladu s právním řádem a vizí a strategií rozvoje školy a mechanismus, jak se s nimi snadno mohou seznámit pedagogové, rodiče i zřizovatel. Škola udržuje konstruktivní komunikaci o pravidlech s pedagogy a hlavními aktéry vně školy (rodiče, zřizovatel), dbá na to, aby byli zapojeni do jejich tvorby a racionalizace. Škola má jasně nastavený mechanismus přenosu podnětů a jejich projednávání, pedagogům, žákům, rodičům a zákonným zástupcům žáků je znám a rozumějí mu.“ Klíčovým předpokladem k dosažení této vize je rovnocenný, partnerský vztah školy a rodičů, založený na důvěře a osvobozený od vzájemného zpochybňování kompetence rodičů vyjadřovat se k podobě jimi uskutečňované výchovy, a kompetence školy vyjadřovat se k jí uskutečňovanému vzdělávání žáka. V první řadě je zákonný zástupce Č. j. MSMT-5217/2017-1 10 ten, kdo rozhoduje o vzdělávací dráze svého dítěte, a mělo by se tak dít vždy v zájmu dítěte. Doporučený postup školy pro prevenci vzniku problémových situací u žáků s PAS

Ředitel školy určí pedagogického pracovníka, který bude odpovídat za spolupráci se školským poradenským zařízením, v jehož péči daný žák s PAS je. Tímto pedagogickým pracovníkem by měl být výchovný poradce, školní speciální pedagog či školní psycholog. Pověřený pedagogický pracovník seznámí s obecnými specifiky diagnózy PAS a zásadami pro předcházení rizikových projevů chování pedagogické i nepedagogické pracovníky školy, kteří budou s žákem v kontaktu při výuce, v družině, při odborném výcviku, v tělocvičně, ve školní jídelně atd., se zásadními a podstatnými informacemi o individuálních zvláštnostech a potřebách daného žáka. O této skutečnosti bude vyhotoven písemný zápis s podpisy všech zúčastněných. Pověřený pedagogický pracovník zajistí ve spolupráci se školním metodikem prevence a pracovníkem školského poradenského zařízení, který se problematikou PAS zabývá, besedy a osvětu žákům školy a jejich rodičům takovou formou, která respektuje typ PAS, nastavení a situaci konkrétního žáka s PAS a případné doporučení odborníků jako psycholog, psychiatr, neurolog atp. Pověřený pedagogický pracovník úzce spolupracuje s třídním učitelem žáka, asistentem pedagoga a školním metodikem prevence, ve spolupráci s metodikem prevence organizuje kasuistické semináře pro sdílení dobré i špatné praxe v oblasti prevence a předcházení vzniku nežádoucího chování žáků s PAS, nebo v oblasti řešení akutních rizikových situací. Zajišťuje pravidelné supervize pedagogického týmu podílejícího se na vzdělávání žáka s PAS odborníkem z praxe, případně zajišťuje možnost spolupráce s odborným pracovištěm v souvislosti s dlouhodobým nácvikem zvládání krizových situací souvisejících s projevy agrese. Třídní učitel, případně jím pověřený asistent pedagoga, úzce spolupracuje se zákonnými zástupci žáka a pravidelně je kontaktuje ve snaze získání aktuálních informací o případných změnách. Dle nastavených pravidel školy sám, nebo prostřednictvím určeného pracovníka školy, rovněž kontaktuje klíčového pedagoga školské poradenské zařízení, v jehož péči je žák s PAS veden. Třídní učitel, případně jím pověřený asistent pedagoga, pravidelně informuje zákonné zástupce žáka o průběhu vzdělávání. Neprodleně informuje zákonné zástupce žáka a pověřeného pracovníka školy o změnách v chování, změnách aktuálního zdravotního stavu, projevech rizikového chování žáka, o plánovaných nebo náhlých změnách ve školním prostředí oproti nastavenému standardu (například onemocnění, akutní nebo plánované rekonstrukce opravy v areálu školy apod.). Č. j. MSMT-5217/2017-1 11 Třídní učitel při práci s třídním kolektivem vždy zohledňuje věk žáků. Způsobem přiměřeným věku žáků formou nejrůznějších metod rozvíjí schopnost diskutovat, pracovat v týmu a respektovat ostatní, uvědomovat si význam a podstatu pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty a snášenlivosti. Třídní učitel v případě potřeby a po dohodě se zákonným zástupcem, spolupracuje s lékařskými specialisty, v jejichž péči žák s PAS je - především praktický lékař pro děti a dorost, dětský psychiatr, případně dětský klinický psycholog. Zajištění bezpečnosti a zdraví - školní řád - krizový plán Obecně platná pravidla dodržování bezpečnosti při výuce, o přestávkách, při pohybu v prostorách školy i mimo ni, při odborném výcviku atd., vymezená v Příloze č. 14 Rizikové chování, materiálu „Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č. j.: 21291/2010-28)“, jsou závazná pro všechny skupiny dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

Pro případ výjimečných situací má každá škola mít vytvořen krizový plán. Krizový plán vypracovává škola individuálně pro žáka, kterému krizová situace hrozí z důvodu přidružených zdravotních komplikací, včetně žáků s PAS. Za zapracování do vnitřních směrnic školy a školského zařízení zodpovídá ředitel školy. Směrnice školy v souvislosti s vytvořením krizového plánu by měla obsahovat údaje o tom, co je cílem takového plánu, kdo je odpovědný za vyplnění krizového plánu, kdo jej vyplňuje, kde bude uložen, dodržování doporučených pravidel a případných opatření, princip vyhodnocování nastavených pravidel, apod. Krizový plán by měl obsahovat postupy, které přesně řeší individuální krizové situace, jež mohou nastat. Postupy by měly být jasné a závazné pro každého pracovníka školy, určují konkrétní kompetence a odpovědnost jednotlivých zaměstnanců. Krizový plán by měl obsahovat popis konkrétních kroků při vzniku nevhodného chování, problémového chování či problémové situace, vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců, včetně přesného stanovení podmínek kdy a za jakých okolností škola žádá o pomoc jiné odborníky, např. linku 155. Za zcela neadekvátní a neakceptovatelný postup školy zajištění bezpečí a ochrany zdraví žáků v případě vyústění nežádoucích projevů chování žáka s PAS, je psychický či fyzický trest. Návrh struktury a obsahu krizového plánu pro případ předcházení vzniku problémových situací u žáků s PAS ve školách či školských zařízení, je v samostatnou přílohou tohoto dokumentu. Podrobnější informace k oblasti primární prevence rizikového chování jsou zveřejněny také na internetových stránkách, dostupné zde. Příklady organizací zaměřených na problematiku PAS Národní ústav pro autismus, z.ú., http://www.praha.apla.cz/ Občanské sdružení poskytující podporu osobám s PAS, http://www.zasklem.com/ RAIN-MAN, sdružení rodičů a přátel dětí s autismem (spolek), Ostrava, http://www.rain-man.cz/ Rett Community, Spolek rodičů a přátel dívek s Rettovým syndromem, http://www.rett-cz.com/ Křesadlo HK, Centrum pomoci lidem s PAS, z.ú., https://www.kresadlohk.cz/ Centrum Terapie Autismu, http://www.cta.cz/o-nas/ Jdeme autistům naproti - Olomouc o.s." ve zkratce JAN - Olomouc o.s. , http://www.jan-olomouc.cz/ AUT – Spolek rodičů dětí s PAS, http://autistickaskola.cz/cs/podporujinas/organizace/aut-spolek-rodicu-deti-s-pas/ Občanské sdružení ProCit, z.s., http://www.autismusprocit.cz/ Doporučené odkazy, literatura

Literatura: BAZALOVÁ, B., NOVÁKOVÁ, J. Zkušenosti žáků s poruchou autistického spektra s inkluzivním vzděláváním. In KLENKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. et. al. Inkluzivní vzdělávání se zřetelem na věkové skupiny a druhy postižení. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80-210-5731-9. BĚLOHLÁVKOVÁ, L., VOSMIK, M. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2. BITTMANNOVÁ, L., BITTMANN, J. Prevence a účinné řešení šikany. U žáků a studentů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem. Pasparta, 2016. ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika výchovy, vzdělávání a celoživotní podpory lidí s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-20-8. DUBIN, N. Šikana dětí s poruchami autistického spektra. Praha: Portál, 2009. ISBN 80-7367-041-0. GILLBERG, E., PEETERS, T. Autismus – zdravotní a výchovné aspekty. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-856-2. GRANDINOVÁ, T., PANEK R., Mozek autisty. Praha: Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-3115-8. GRANDIN T., Jak to vidím já. Praha: Csémy Miklós ve spolupráci s Janou Csémy, 2015. ISBN 978-80-906078-0-4. KENDÍKOVÁ, J., VOSMÍK, M. Jak zvládnout problémy dětí se školou. Praha: Pasparta, 2016. ISBN 978-80-905576-0-4. KOLÁŘ, M. Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-807367-871-5. NAOKI, H., A proto skáču! Praha: Pasparta, 2016. ISBN 978-80-7432-7117. ŘÍČAN, P., JANTOŠOVÁ, P. Jak na šikanu, Praha: Grada, 2010. ISBN 97880-247-2991-6. Č. j. MSMT-5217/2017-1 13 THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 807367-091-7. VANÍČKOVÁ, E., FAIERAJZLOVÁ, V., NEJEDLÁ, M., VOTAVOVÁ, J. Škola přátelská dětem. Stručný průvodce manuálem UNICEF pohledem nejlepšího zájmu dětí. Praha: Univerzita Karlova, LF, 2012. ISBN 978-80260-2883-3. WELTON, J., Povím vám o Aspergerově syndromu. Brno: Edika, 2014. ISBN 978-80-266-0564-5. YAU, A., Autismus Praktická příručka pro rodiče. Praha: Csémy Miklós ve spolupráci s Janou Czémy, 2016. ISBN 978-80-906078-1-1. Právní normy: Úmluva o právech dítěte, Sdělení FMZV č. 104/1991 Sb. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, sdělení č. 10/2010 Sb. m.s. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Metodické pokyny: Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních, dostupný zde. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č. j.: 21291/2010-28), dostupné zde. Internetové odkazy: Dostupné z: http://znv.nidv.cz/neformalni-vzdelavani/volnycas/participace/slovnik-participace Dostupné z: http://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Kriteriahodnoceni/Kriteria-hodnoceni-podminek,-prubehu-a-vysledk-(5)

Slovník pojmů Dysfázie: neboli také specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. U vývojové dysfázie dochází k poruše centrálního zpracování řečového signálu. To znamená, že dítě vše slyší, vidí, nemá žádnou poruchu sluchu, či zraku, ale jeho centrální nervová soustava a mozek nejsou schopny dostatečně správně zpracovat sluchové a zrakové signály, které dítě přijímá z okolí. Echolálie: automatické opakování slov vyslovených druhou osobou, bez pochopení významu. Jedná se o opakování slov, slovních spojení nebo zvuků z toho důvodu, že se líbí jak slovo nebo zvuk zní. Echolálie se může vyskytovat běžně u všech dětí při procesu učení se řeči. Č. j. MSMT-5217/2017-1 14 Generalizace: tvoření obecných pojmů z pojmů méně obecných n. jedinečných; rozšíření podmíněné reakce na podnět, který se podobá původnímu podmíněnému podnětu (není však stejný). Komunikační klíč: Komunikační soubor - soubor dostupný na internetových stránkách MŠMT, dostupný zde. Mutismus: náhlá ztráta schopnosti mluvit (používat mluvené řeči). Projevuje se především funkční ztrátou řeči, celkovým odmítáním komunikovat, mlčením ze studu, ze strachu či z jiných příčin. Mutismem označujeme mlčení po ukončení řečového vývoje při existující schopnosti mluvení a řeči. Procesní schéma: jedná se o analyticky rozpracovaný úkol na elementární kroky a vytvoření schématu po sobě následujících kroků, které vedou k cíli, jednoduchý obrazový návod k různým činnostem, slouží k nácviku samostatnosti při činnostech. Dítě přesně vidí, jaký bude postup při provádění činností. Repetetivní doptávání: opakování otázek bez potřeby získání doptávané informace. Rigidní a kompulzivní chování: nutkavé jednání, které probíhá stále stejně jako např. mytí rukou určitým způsobem, šlapaní na kanály, kontrolování elektrických spotřebičů, zámků atp. Sociabilita: schopnost a dovednost vstupovat do vztahů ve společnosti. Sociální motivace: motivace v sociálním kontextu, učení kvůli kladnému sociálnímu hodnocení, a pro získání dobrých vztahů s lidmi, na kterých učícímu se záleží. Strukturalizace a vizualizace (struktura prostředí): strukturalizace a vizualizace se v souvislosti se vzděláváním a výchovou žáků s PAS setkáváme velmi často. Spolu s vnější motivací a individuálním přístupem tvoří základní principy tzv. strukturovaného učení, metodiky vytvořené pro vzdělávání osob s PAS. Uplatnění uvedených principů pomáhá žákovi s PAS zodpovědět několik důležitých otázek: kde a kdy bude, co dělá, jak to má dělat, jak dlouho to bude trvat a proč to dělá. Strukturujeme žákovi čas, prostředí, ve kterém se pohybuje, i jednotlivé činnosti. Vizualizujeme veškeré informace, které by pro žáka s PAS bez této podpory nebyly dostatečně srozumitelné nebo které by si nedokázalo zapamatovat. Struktura prostředí, ve kterém se žák s autismem pohybuje, mu pomáhá v již zmiňované prostorové orientaci a dává mu tak odpověď na otázku Č. j. MSMT-5217/2017-1 15

kde? Struktura tak nabízí "jistotu" tím, že vytváří předvídatelná spojení mezi místy, činnostmi a chováním. Struktura času - vytvoření vizualizovaného denního programu, umožňuje žákovi s autismem předvídat události, čas se tak stává konkrétní. Struktura pracovního programu - využití krabic s vnitřní strukturou, strukturované činnosti s vizualizací jednotlivých kroků. Variabilita: proměnlivost, odchylnost od normálu, rozmanitost (rozmanitost ve všech formách, úrovních a kombinacích projevů). Verbalismus: mnohomluvnost, nadměrné hromadění bezobsažných slov.

9. Měření efektivity strategie

Kvantitativní hodnocení ŠPS za školní rok: 2016/2017

Škola: ZŠ Hradecká 234Školní MP (2. stupeň): Mgr. Martin RemešPočet žáků, studentů: 122

I. ŽÁCI

A. Aktivity pro žáky: ano ne

1. ve výuce: ano2. jednorázové tématické aktivity (prosíme doplnit téma a garanta): ano● přednášky: ano● besedy: ano● komponované pořady: ne● jiné kulturní akce k PP: ano3. aktivity specifické a nespecif.primární prevence (prosíme doplnit téma a garanta): ano● v rámci řešení výchovných problémů: ano● v rámci řešení SPU: ano● téma závislosti (návykové látky): ano● PP kriminality: ano● šikana (sociální klima třídy): ano● téma násilí: ano● slušné chování: ano● sexuální výchova: ano● testování: ano● Nespecifická primární prevence 4. dlouhodobé programy PP: ne● projekt Občan: ne● projekt Zdravá škola: ne

● projekt Zdravý životní styl: ne● projekt Kouření a já: ne● projekt Dokážu to: ne● jiné: ano5. účast v projektech (grantech): ano● projekt dotovaný z vlastních finančních zdrojů: ano● projekt dotovaný z jiných než vlastních finančních zdrojů: ano● MŠMT ano● jiný zdroj ano

B. Jakým způsobem je ŠPS realizována (formy, metody): ano ne

1. poskytování informací:● přednáška ano● beseda ano● konzultace ano● osvětový materiál ano● videoprojekce ano● filmové představení ne● jiné - prezentace ne2. prožitkové programy: ano3. pobytové akce: ne4. peer programy: ne5. aktivní učení v modelových situacích: ano

Školní metodik prevence (ŠMP) spolupracuje s: ano ne

● výchovným poradcem ano● třídními učiteli ano● vedením školy ano● ostatními, i nepedagogickými pracovníky školy ano● je ŠMP současně výchovný poradce? ne

C. Podmínky pro výkon funkce ŠMP: ano ne(má:)● místnost pro konzultace s žáky a rodiči ano● vymezené konzultační hodiny ano

● k dispozici odbornou literaturu ano● přístup k vyhláškám MŠMT ano● přístup k PC ano● přístup k internetu ano● podporu vedení školy k dalšímu vzdělávání ano● možnost předávat informace pedagogickému sboru – dle potřeby ano pokud ano, jak často: jednou za měsíc ano jednou za 3 měsíce jednou za 6 měsíců jednou za rok

D. ŠMP se přímo účastní: ano ne

● mapování výskytu sociálně-patologických jevů na škole ano● řešení sociálně-patologických jevů na škole ano● spolupráce s odbornými zařízeními ano● jednání s rodiči ano● spolupráce s okresním metodikem ano

E. Evidence sociálně-patologických jevů na škole: řešil ŠMP Celkem

ano ne věk: případů:

návykové látky: kouření, alkohol, distribuce cigaret nezáškoláctví ano 13 1

Šikana – podezření ano 12 1gambling ne

kriminalita nerasismus ne

Jiné - vandalismus ne

III. SPOLUPRÁCE S RODIČI V RÁMCI ŠPS ano ne

● rodiče jsou informováni o strategii ŠMP1. aktivní spolupráce s rodiči: ano● přímá účast v ŠPS ano● školní akce určené pro rodiče s dětmi ano● přednášková činnost (besedy pro rodiče) ne● účast ŠMP na třídních schůzkách ano2. pasivní spolupráce s rodiči: ano

● písemná sdělení rodičům ano● informační letáky ne● jiné (jaké?): ne

IV. SPOLUPRÁCE S INSTITUCEMI A ORGANIZACEMI

využíváme: ano ne forma spolupráce:PPP anoSVP anoPolicie ČR anoMěstská policie neOHS anoOSPOD (OPD) anoSPC anoOrgány státní správy - hasiči anoOdborníci anoNestátní zařízení anoJiné (jaké): ne

Ročník Předmět Téma Kdy?

1. –3. prvouka Slušné chování

Osobní bezpečí, nebezpečné situace 

 1. –3.ročník

1.- 3.

 prvouka Rodina, domov, vztahy mezi členy rodiny, práva a povinnosti členů rodiny 

2. – 3. ročník

1.- 3. prvouka Volný čas

 1. – 3. ročník 

4. vlastivěda 

Lidská práva a práva dítěte   4. – 5. ročník

5. přírodověda 

Návykové látky 

4. – 5. ročník

6. – 7. rodinná výchova  občanská výchova

Vztahy mezi lidmi, rodinaZdravý způsob života, péče o zdraví Školní řádSlušné chováníKulturní instituceMasová kulturaKomunikace Šikana

7.ročník7. ročník

záříprůběžnědubenkvětenzáří

Společenské chování Osobnost Drogy Sexuální výchova Morálka Svědomí Lidská práva 

říjenříjenlistopadprosinecledenledenúnorbřezen

8.

rodinná výchova    občanská výchova 

ŠikanaAgreseSlužby odborné pomociChování k menšinámKonfliktAsertivitaDavové chováníPracovní právo Občan- práva a povinnostiNáboženství a sekty 

záříříjenprosinecúnorduben - květenzáříříjenledenbřezenkvěten 

9.

rodinná výchova  občanská výchova 

Návykové látkyZodpovědné sexuální chováníNávykové látky Úvod do právaDokumenty zaručující ochranu lidských právSvoboda rozhodováníStát a právoŽivotní perspektivy 

dubenkvětenčervenzářízáří

říjenprosinecčerven 

11. Vyhodnocení programu

Vyhodnocení celého programu bude provedeno v červnu roku 2017. O programu však školní preventista povede průběžné záznamy, s jejichž výsledky bude pravidelně seznamovat vedení školy, ostatní pedagogické pracovníky a rodiče žáků.

12. Spolupráce s   odborníky a dalšími organizacemi

Oblast školství

Adresa Telefon e-mail Okresní metodik prevencePozn. v poradně ve čtvrtek od 11:00 – 15:00

Mgr. Renata Kejnovská

PPP Nad Tratí 335

Havlíčkův Brod,

580 01

567572411, 569 425 954

kejnovskar@seznam.czstloukalova@hb.net.cz

Pedagogicko – psychologická poradna

Legionářů 6Jihlava, 586 01

567 572 416 kabelkova@pppji.cz

Oblast zdravotnictví

Adresa Telefon e-mail

Sexuální výchovaMUDr.Jaroslav Havlíček,Třešť

602 773 419567 234 5 45

Mudr.havlicek@ctn.cz

spolupráce v oblasti zdravého životního stylu – poruchy příjmu potravy

Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě Vrchlického 2497/57, 586 01  Jihlava

567 574 7 33 sekretariat@zujih.czzimenova@szu.cz

Oblast sociálních věcí

Adresa Telefon e-mail sociální odbor, kurátoři

Mgr. Vít Drexler

Nám. Zachariáše z Hradce 10

Telč

567 112 441 Vit.Drexler@telc.eu

Policie ČR, Městská policie

Adresa Telefon e-mail pracovnice preventivní informační skupiny-preventivní přednášky

Nprap.Mgr. Michaela Radová

974266216777 908 981

Obvodní oddělení Policie ČR

Nprap.Andrea Říhová - preventistka

Vedoucí pí. Slavíková

Adresa Telefon e-mail

Lektor OSŽZ – Občanské sdružení pro život a zdravíPetr Tržil(doporučen Tomášem Sedlákem)

o. s. Acet

Vrakbar

Horní Cerekev

Tomáš Řehák

Romana Kubů

776 031 446

603 262 295

736 523 660

p.trzil@seznam.cz

acet@quick.cz

romana.kubu@charita.cz