Přímé zahraniční investice přínosy i rizika

Eva Zamrazilová www.cesvsem.cz

Seminář MF, 6. června 2007

2

Zásoba PZI ve středoevropských ekonomikách (% HDP)

38,949

20,5 18,4

48,155,9

31,1 32,8

010203040506070

CZ HU PL SK

2000 2005

• Česká zásoba (48 % HDP) druhá nejvyšší po Maďarsku (56 % HDP)• Polská a slovenská zásoba podstatně nižší (cca 30 % HDP)

• Po r. 2000 v ČR i SR hodnota přílivu PZI přibližně trojnásobná než by odpovídalo podílu země na globálním HDP, Maďarsko získává cca dvojnásobek, polský příliv odpovídá relativnímu významu země na světovém HDP.

3

Příliv PZI a podíly podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě (v %)

• Vývoj penetrace odráží vývoj přílivu PZI – razantní nárůst 1999 – 2001

• Podniky pod ZK vytvářejí přibližně čtvrtinu HDP

• Podíl podniků pod ZK na přidané hodnotě nefinančních podniků nad 20 zam. stoupl během 5 let z 31 na 45 %

• Toky PZI do ekonomiky nerovnoměrné, proto i penetrace rozdílná v jednotlivých odvětvích

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Příliv PZI v % HDP

2,3 2,3 6,0 10,5 8,8 9,1 11,3 2,3 4,6 9,4 4,2

Celé NH 5,5 7,5 8,2 10,8 17,5 19,5 20,2 21,5 23,9 -

Nefinanční podniky

9,3 12,5 13,5 18,0 26,4 29,2 30,2 32,9 36,4 -

Nef. podniky nad 20 zam.

- - - - - 31,2 35,7 38,5 41,5 42,8 44,7

4

Podniky pod zahraniční kontrolou

• Nadprůměrně vysoká penetrace podniků pod ZK ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodě, bankovnictví

• V r. 2006 podniky pod ZK vytvářely 66 % VA a 77 % zisku ve zpracovatelském průmyslu (nejvyšší penetrace - automobilový průmysl, chemie, elektrotechnika, pryže a plasty, vláknina a papír)

• V maloobchodě 80 % podíl tržeb velkých firem (nad 100 zam.), v rámci celého maloobchodu cca třetinový

• Bankovnictví - 96 % aktiv, 75 % kapitálu

5

Podniky pod ZK a hospodářská dynamika

• Podíl podniků pod ZK na přírůstku HPH v b. c. podstatně vyšší než jejich podíl na HPH – vyšší dynamika v sektoru firem pod ZK

• Rostoucí penetrace PZI přispívá pozitivně k hospodářskému růstu i k procesu konvergence

HPH v NH, mld. Kč

Podíl podniků pod ZK na HPH, %

Přírůstek HPH, mld. Kč

Podíl podniků pod ZK na přírůstku HPH, %

1996 1518,7 5,5 192,5 10,1

1997 1641,6 7,5 122,9 32,1

1998 1812,8 8,2 171,2 14,6

1999 1879,7 10,8 66,9 80,7

2000 1983,4 17,5 103,7 113,9

2001 2132,4 19,5 149,0 41,8

2002 2240,0 20,2 107,6 35,8

2003 2343,1 21,5 103,1 42,4

2004 2496,0 23,9 152,9 59,3

6

Produktivita práce:nefinanční podniky pod ZK a domácí soukromé

Přidaná hodnota na 1 zaměstnance (tis. Kč/měsíc, podniky nad 20 zam.)

46,854,9 57,6

63,569 67,6

73

33,1 34,8 38,7 39,8 41

01020304050607080

2001 2002 2003 2004 2005 2006

podniky pod zahraniční kontrolou soukromé národní

7

Přidaná hodnota na 1 prac. firem pod ZK (domácí soukromý sektor = 100)

Odvětví (v závorce podíly podniků pod ZK na VA v % , r. 2006)

2000 2006 Rozdíl v bodech

Zpracovatelský průmysl (66,3) 191,6 184,5 -7,1

Potraviny (60,0) 308,8 362,7 53,9

Textil (37,7) 156,3 134,1 -22,2

Vláknina, papír (69,4) 164,4 218,4 54,0

Chemie (76,2) 199,4 247,0 47,6

Pryže, plasty (73,2) 230,1 209,8 -20,3

Hutnictví (55,6) 138,8 156,1 17,3

Všeobecné strojírenství (46,9) 135,6 126,2 -9,4

Elektrické a optické přístroje (75,4) 160,9 117,8 -43,1

Kancelářské stroje a počítače (90,9) n.a. 82,2 n.a.

Elektrické stroje a zařízení (72,0) 167,8 108,3 -59,5

Radio, tel. a spojová zařízení (85,1) 117,3 158,6 41,3

Zdravotnické a optické (68,6) 225,5 138,0 -87,5

Dopravní prostředky a zařízení (86,6) 208,5 202,2 -6,3

8

Vývoj duality

• Data ukazují na postupné a odvětvově diferencované sbližování výkonnosti cestou vyššího růstu produktivity domácích firem

• Priorita hospodářské politiky – podpora vazeb mezi sektorem domácích a zahraničních firem

9

Technologický transfer a role trhu práce

• Trh práce: důležitý kanál umožňující transfer pozitivních efektů PZI od sektoru zahraničních firem do domácího soukromého

• Klíčová je flexibilita a kvalifikační i vzdělanostní úroveň pracovní síly

• Trh práce je ale v současné době jednou z hlavních makroekonomických slabin české ekonomiky

• Nerealizovaný potenciál pozitivního vlivu PZI dokládá regionální analýza přílivu PZI, pracovních příležitostí a nezaměstnanosti

10

Vytvářejí PZI nová pracovní místa a přispívají ke snižování nezaměstnanosti?

• Souvislost mezi relativní zásobou PZI a mírou nezaměstnanosti data nepotvrzují (resp. nepotvrzují intuitivní očekávání že by regiony s vyšším přílivem PZI měly nižší nezaměstnanost)

• Souvislost naopak existuje mezi PZI a volnými pracovními místy: regiony s vyšší zásobou PZI mají vyšší nabídku volných pracovních míst

• I při vysoké nezaměstnanosti v regionu investoři nenaleznou adekvátní pracovníky – potvrzuje strukturální problémy trhu práce

Korelační koeficienty Třídění: kraje

Třídění: okresy

Zásoba PZI a míra nezaměstnanosti -0,03 -0,07

Zásoba PZI a volná pracovní místa 0,89 0,72

Zásoba PZI a meziroční změna míry nezaměstnanosti 0,03 0,15

11

Trh práce a PZI: regionální pohled

• Vývoj nezaměstnanosti v 10 okresech s nejvyšší a nejnižší zásobou PZI je obdobný

• Na konci 1. pololetí roku 2006 dosáhla míra nezaměstnanosti v obou extrémních typech okresů téměř stejné hodnoty

0

5

10

15

20

25

0 100 200 300 400 500 600 700Zásoba PZI na pracovníka, m il. Kč

Mír

a n

eza

mě

stn

an

ost

i (v

%)

6

7

8

9

10

11

12

06/01 12/01 06/02 12/02 06/03 12/03 06/04 12/04 06/05 12/05 06/06

v %

10 okresů s nejvyšší zásobou PZI 10 okresů s nejnižší zásobou PZI

12

Technologický transfer a role trhu práce

• Český trh práce nepružný: bariéra technologického transferu

• Role instucionálních faktorů: vysoké přímé zdanění, vysoký poměr mezi minimální a průměrnou mzdou, relativně štědrý sociální systém→ nízká motivace nízkopříjmových skupin

• Potřeba reformy trhu práce i systému vzdělání, vytvoření pružnějšího trhu nájemního bydlení pro zvýšení regionální mobility

13

Běžný účet (mld. Kč)

Vliv PZI na změnu struktury běžného účtu

Zlepšování obchodní bilance

Rostoucí deficity bilance výnosů

Bilance služeb – od r. 2001 strmý pokles aktiva

-200

-150

-100

-50

0

50

100

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Obchodní bilance Bilance výnosů

Bilance služeb Běžný účet

14

Podniky pod ZK – podíl na D a V zboží a služeb (%)

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Dovoz 34,0 39,2 39,3 43,3 41,1 43,3 39,7

Vývoz 33,9 38,6 42,0 45,2 45,7 46,4 44,7

• Od roku 2001 podíly na V přesahují podíly na D, výkonová bilance aktivní

Bilance výkonů 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Podniky pod ZK -8,3 -34,4 18,0 7,6 44,9 56,2 129,4

Domácí podniky -15,9 -31,8 -76,7 -57,1 -101,4 -70,2 -70,5

15

PZI a export zboží

Vysoká exportní orientace firem pod zahraniční kontrolou v průmyslu

• Na celkových průmyslových tržbách mají již podniky pod ZK 60 % podíl

• Přibližně tři čtvrtiny tržeb podniků pod ZK připadá na přímý vývoz

• Na tržbách z vývozu mají rozhodující podíl (90 %) a jsou nositeli exportní výkonnosti zpracovatelského průmyslu

16

PZI a obchodní bilance – strojírenský obchod

-200

-100

0

100

200

300

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 20060

20

40

60

80

Obchodní bilance - stroje a dopravní prostředky (mld. Kč) - levá osa

Podíl firem pod ZK na HPH strojírenského průmyslu v % - pravá osa

• SITC 7 – stroje a dopravní prostředky hlavní zdroj aktiva obchodní bilance

• Podíl strojírenství na celkovém exportu více než 50 %

• Podíl podniků pod ZK na VA ve strojírenství přibližně dvě třetiny

17

Bilance výnosů

• Bilance výnosů – od roku 2002 hlavní negativní a současně i objemová položka běžného účtu

• Asymetrie ve vývoji příjmů a výdajů bilance výnosů– Příjmy bilance výnosů se za poslední dekádu zhruba zečtyřnásobily– Výdaje vzrostly téměř devítinásobně

• Výdajová strana zaznamenala razantní změnu struktury, odpovídající strukturálním změnám přílivu kapitálu

31,7

121,434,5

304,8

-300

-200

-100

0

100

200

300

400

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Saldo Příjmy Výdaje

18

Bilance výnosů - výdaje

Výdaje spojené s PZI

Celkem PZI celkem Reinvestice Dividendy Úroky

1995 34,5 1,7 0,0 1,7 0,0

2000 128,4 36,9 36,9 10,8 5,5

2005 261,4 159,9 78,2 72,9 7,3

2006 304,8 180,3 82,1 89,4 8,8

• Deficit bilance výnosů narůstá v důsledku rychlého růstu výdajů• Dynamice dominují výdaje spojené s přílivem PZI (od.r. 2001 mají

nadpoloviční podíl)• Reinvestice a dividendy: nástup dle životního cyklu investic (nejprve

reinvestice, poté dividendy)• V r. 2006 výše dividend poprvé převýšila výši reinvestovaných zisků

19

PZI a bilance výnosů

1995 2000 2005 2006

Saldo bilance výnosů -2,8 -53,0 -155,7 -183,4Z toho:

Saldo výnosů z práce 2,3 -12,0 -23,5 -35,7

Saldo výnosů z investic -5,1 -41,0 -132,2 -147,7

Ze salda investic:

Ostatní investice -1,2 20,1 9,3 19,1

Portfoliové investice -5,8 -7,5 6,2 4,3

PZI 1,9 -53,6 -147,7 -171,1

20

Poměr reinvestic a dividend (v %)

• Zvyšování výnosnosti PZI na cca 10 %• Postupná tendence od reinvestování k výplatě dividend• V ČR v průměru (1998 – 2006) reinvestováno 61 % zisku, průměr (1990 –

2004) pro investory z rozvinutých zemí činil 45 %• V ČR (1998 – 2004) reinvestováno 64%, v Maďarsku 56 %• Reinvestice na rozdíl od dividend nevytvářejí tlaky na vnější financování• Rostoucí zásoba PZI v kombinaci s rostoucí výnosností a

pravděpodobným zvyšováním tendence k výplatě dividend vytváří rizikový prostor pro vnější rovnováhu

2001 2002 2003 2004 2005 2006

R D R D R D R D R D R D

78 22 66 34 54 46 51 49 55 45 48 52

21

PZI a makroekonomické ukazatele

• Rozdíl mezi HDP a HND postupně stoupal až na 5 %. HDP – část produktu vytvořeného v domácí ekonomice, která patří zahraničním subjektům

• Saldo prvotních důchodů přibližně odpovídá saldu bilance výnosů

• Na základě analýzy bilance výnosů zjevné, že hlavní část rozdílu mezi HDP a HND způsobují PZI

1995 2000 2005 2006

HND v % HDP 99,8 97,7 95,6 94,3

Saldo prvotních důchodů (mld. Kč) -3,0 -49,5 -134,5 -182,6

Bilance výnosů (mld. Kč) -2,8 -53,0 -155,7 -183,4

22

Investiční pozice PZI a diference mezi HDP a HND (r. 2005)

• Souvislost mezi investiční pozicí země pro PZI a diferencí mezi HDP a HND vysoká (korelace v rámci EU-25 dosahuje 0,92)

-45

-35

-25

-15

-5

5

15

NL UK DE FR FI SE DK IT AT ES EL LT PT LV SI PL SK HU CZ CY EE MT BE IE LU

Investiční pozice PZI rok 2005, mil USD na 1 obyv

Rozdíl mezi HND a HDP (proc. body)

23

Závěry

• Stabilně rostoucí penetrace firem pod ZK v české ekonomice

• Přetrvávající rozdíly ve výkonnosti mezi domácím a zahraničním sektorem – zmírňování rozdílů pouze pozvolné a odvětvově diferencované

• Rigidní trh práce – bariéra přenosu pozitivních efektů PZI (transfer technologií)

• Pozitivní vliv firem pod ZK na export zboží (strojírenství) a hospodářskou dynamiku a proces konvergence

• Silně negativní vliv na bilanci výnosů (hlavní negativní a současně objemová položka BÚ)

• Rostoucí tendence od reinvestic k repatriacím

• Rostoucí penetrace a ziskovost v kombinaci s rostoucím sklonem od reinvestic k repatriacím představuje riziko pro vnější rovnováhu

• Stoupající rozsah odlivu prvotních důchodů mění proporce HDP a HND (zvyšuje část produktu vytvořeného v domácí ekonomice vlastněnou nerezidenty)

24

Děkuji za pozornost