ZKLADY DEMOGRAFIE ZKLADY DEMOGRAFIE --ZKLADY DEMOGRAFIE ZKLADY DEMOGRAFIE --BLOK 1BLOK 1

Vyuujc: doc. RNDr. Josef Kunc, Ph.D.Zkladn literatura: Zkladn literatura: Zklady demografie (skripta) +

nkter pomocn materilynkter pomocn materily

geografie obyvatelstva (1.semestr), velmi blzk disciplna, zce propojen velmi blzk disciplna, zce propojen DSO Ekonomick geografie; zelen kniha Ekonomick a sociln geografie kniha Ekonomick a sociln geografie a pednkov bloky

Pedpoklady ke zvldnut Pedpoklady ke zvldnut pedmtu:pedmtu:

Lehce nadprmrn znalosti ltky Zdrav selsk rozum Zdrav selsk rozum Seminrn prce (POT) vybran Seminrn prce (POT) vybran stt svta na A3stt svta na A3

Nadhled a ochota zkouejcho

Zpsob ukonen pedmtu:Zpsob ukonen pedmtu: stn zkouka (v ppad zjmu test) stn zkouka (v ppad zjmu test)

Npl dnenho bloku:Npl dnenho bloku: Cvin przkumn test

Lehk rozbor uebnch text Lehk rozbor uebnch text

Seminrn prce a poadavky ke zkouce Seminrn prce a poadavky ke zkouce

Opakovn zkladnch pojm a termn, struktura a dynamika obyvatelstvastruktura a dynamika obyvatelstva

Jednoduch pkldky

Seminrn prce (POT) zadn Seminrn prce (POT) zadn BKR_DEMO_jaro2016

Seminrn prce bude sestvat z vypracovn Seminrn prce bude sestvat z vypracovn posteru na formt A3, kde kad student na vybranm stt pope strun jeho historick a vybranm stt pope strun jeho historick a ekonomick vvoj a zejmna pak jeho demografick vvoj samozejm ve vazb na demografick vvoj samozejm ve vazb na ekonomiku, politiku apod., pokud nco takovho ve vybranm stt existovalo.

Chtl bych, abyste se veli skuten pesn na formt A3, jak, to je na Vs. Vyuvejte fotky, formt A3, jak, to je na Vs. Vyuvejte fotky, mapky, grafy, tabulky.., odborn i zajmav text nezahlcen sly, ale zase njak sla tam mt nezahlcen sly, ale zase njak sla tam mt muste. Nezapomete vechno citovat v textu (nap. Novk, 2010; www.nazeleno.cz; S, (nap. Novk, 2010; www.nazeleno.cz; S, 2014..) a na konci v pravm dolnm rohu dejte cel seznam literatury, tak jak to budete dlat u cel seznam literatury, tak jak to budete dlat u bakalky a diplomky.

Termn odevzdn: do 6. kvtna 2016 vetn (ptek), v paprov podob (potou, (ptek), v paprov podob (potou, zanechnm u m v kanceli, u nkoho z koleg na katede, na vrtnici apod.), z koleg na katede, na vrtnici apod.), NIKOLIV MAILEM.

Zkouka probhne stn formou (v ppad zjmu psemnou) v termnech, ppad zjmu psemnou) v termnech, kter si domluvme na druhm blokukter si domluvme na druhm bloku

Poadavkem ke zkouce je zvldnut Poadavkem ke zkouce je zvldnut seminrn prce na poadovan seminrn prce na poadovan rovni (rove uruje vyuujc..)

Zkladn pojmy:

Demografick data

Demografick data se ve svt zaala sledovat z Demografick data se ve svt zaala sledovat z ryze praktickch dvod.. Jakch?

V eskch zemch: Soupisy obyvatelstva (18. stolet, katastr Soupisy obyvatelstva (18. stolet, katastr

terezinsk, josefnsk, rustikln, dominikln..)

Stn lidu (od 19. stolet, prvn modern stn v roce..?)v roce..?)

Dal zdroje dat o obyvatelstvu v R (evidence Dal zdroje dat o obyvatelstvu v R (evidence pirozenho pohybu matriky; evidence sthovn; zvltn vbrov eten; populan sthovn; zvltn vbrov eten; populan registr..)

as v demografii, generaceas v demografii, generace

1) kalendn as (objektivn)2) as vztahujc se k vku jedince i jinak

pojman doby trvnpojman doby trvn

Lidsk existence m v demografick sti podobu plynule se prodluujc polopmky nazvan ra plynule se prodluujc polopmky nazvan ra nebo linie ivota

Tato polopmka se zmn v seku pi vstupu z pole pozorovn (mrt, vysthovn, uzaven pole pozorovn (mrt, vysthovn, uzaven satku..)

Pedmtem zjmu demografie se pak stv frekvence tzv. demografickch udlost jednoho frekvence tzv. demografickch udlost jednoho druhu (nap. mrt osob v danm vku v pslunm kalendnm roce)kalendnm roce)

generace je urena pslunou poten udlost, generace je urena pslunou poten udlost, pesnou dobou trvn a uritm kalendnm obdobm (nejastji: generace narozench ve stejnm obdobm (nejastji: generace narozench ve stejnm obdob, obvykle v prbhu jednoho kalendnho roku)

Struktura obyvatelstva(lenn obyvatelstva (lenn obyvatelstva

podle..)

1) podle pohlav a vku vkov pyramida1) podle pohlav a vku vkov pyramida

Sundbrg (1900) rozdlil obyvatelstvo podle vku na ti zkladn skupiny dtskou (0-14 let), na ti zkladn skupiny dtskou (0-14 let), reprodukn (15-49) a postreprodukn (50 a vce), jejich zklad je uren tzv. a vce), jejich zklad je uren tzv. reproduknm (rodivm) vkem en (1549 let); neplst s produktivnm vkem!let); neplst s produktivnm vkem!

Reprodukn sloka tvo zhruba 50 % len populacepopulace

100

Vkov pyramida R 2008

85

90

95

100

MUI ENY

70

75

80

85OVDOVL

55

60

65

70

VDAN

40

45

50

55 VDAN

ROZVEDEN

25

30

35

40

10

15

20

25SVOBODN a dti do 15ti let

120 100 80 60 40 20 0 20 40 60 80 100 120

0

5

10

120 100 80 60 40 20 0 20 40 60 80 100 120

Poet obyvatel (v tis.)

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_cr/vekova_skladba_obyvatelstva_cr

https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/af/cz/

Zkladn vkov sloen obyvatelstvaZkladn vkov sloen obyvatelstva Tm se rozum tdn podle t velkch vkovch skupin, kter jsou mezinrodn srovnateln:skupin, kter jsou mezinrodn srovnateln:0-14 let, 15-64 (59), 65 (60) a vce let

Toto lenn se primrn neve na reprodukn Toto lenn se primrn neve na reprodukn vk a zkladn typy obyvatelstva, je spojeno s ekonomickou aktivitou (produktivn vk), ekonomickou aktivitou (produktivn vk), resp. neaktivitou

Index st 65 += P Index st 100*140

65

+=P

PIs

Index ekonomickho zaten Index ekonomickho zaten

100*6415

65140

+ +=O

OOIEZ

6415 O

Rok 1990 (R)Rok 1990 (R) dti do 15 let: 21,0 %, 65+ : 12,6 % dti do 15 let: 21,0 %, 65+ : 12,6 %

Rok 2014 (R)Rok 2014 (R) Dti do 15 let: 15,2 %, 65 + : 17,8 %

rokem 2006 byl zahjen trend pevahy rokem 2006 byl zahjen trend pevahy star populace nad dtmi a tento se bude nadle zrychlovat, jak budou hranici 65 let nadle zrychlovat, jak budou hranici 65 let pekraovat poetn silnj generace narozen v dob 2. svtov vlky a zvlt v prvnch letech dob 2. svtov vlky a zvlt v prvnch letech po n

Index st 2013: 117,4 % Index st 2013: 117,4 %

SVT 2014

stedn stav obyvatelstva v roce 2014

podl na populaci (v %) zem v tis. nadje

index st

(65+/0-14, podl na populaci (v %) zem v tis.

obyvatel

nadje

doit 0-14 let 15-64 let 65 a vce let

(65+/0-14,

v %)

Afrika 1 136 59 41 55 4 9,8

Asie 4 351 71 25 68 7 28,0 Asie 4 351 71 25 68 7 28,0

na 1 364 75 16 74 10 62,5 Indie 1 296 66 31 64 5 16,1 Evropa 741 78 16 67 17 106,3

Latinsk Amerika 618 75 27 66 7 25,9 Latinsk Amerika 618 75 27 66 7 25,9

Severn Amerika 353 79 19 67 14 73,7

Austrlie a Ocenie 39 77 24 65 11 45,8

pouze Austrlie 24 82 19 67 14 73,7 pouze Austrlie 24 82 19 67 14 73,7 Svt 7 238 71 26 66 8 30,8

Vce rozvinut regiony 1 249 79 16 67 17 106,3

Mn rozvinut regiony 5 989 69 29 65 6 20,7

Zdroj: 2014 World population data sheet (http://www.prb.org)

Mezi roky 1990-2014 vzrostla nadje doit v R u:doit v R u:

1)mu pi narozen o 8,2 roku na 75,8 let; 2)en pi narozen o 6,3 roku na 81,7 let2)en pi narozen o 6,3 roku na 81,7 let

rozdl mezi pohlavmi se sniuje!

(Jak si stojme ve srovnn s vysplm svtem?)svtem?)

2) Rasov, nrodnostn a jazykov struktura2) Rasov, nrodnostn a jazykov struktura

Rasov strukturaRasov struktura

Rasov tvaryPoet obyvatel

(v mil.)

Podl

(v %)

Velk rasyVelk rasy

-Europoidn 1997 42,9

-Mongoloidn 890 19,1-Mongoloidn 890 19,1

-Ekvatoriln 340 7,3

Smen a pechodn formySmen a pechodn formy

-mezi europoidn a americkou 146 3,1

-mezi europoidn a asijskou 51 1,1-mezi europoidn a asijskou 51 1,1

-mezi europoidn a negroidn 422 9,0

-mezi mongoloidn a australoidn 802 17,2

Ostatn rasov tvary 12 0,3

Celkem 4660 100,0

V jakm prostoru svta budeme hledat europoidn rasu?

USA vvoj rasov struktury

Struktura obyvatelstva podle nrodnosti v RStruktura obyvatelstva podle nrodnosti v R

Data pouze ze stn lidu!! V roce 1930: esk nrodnost 7,30 mil. V roce 1930: esk nrodnost 7,30 mil.

nmeck 3,15 mil.polsk 93 tis.polsk 93 tis.slovensk 44 tis.ukrajinsk a rusk 23 tis.ukrajinsk a rusk 23 tis.

Stn 2011Stn 2011 esk nrodnost (64,3 %, tj. 6,7 mil.) Moravsk (5,0 %, tj. 522 tis.) Moravsk (5,0 %, tj. 522 tis.) Slovensk (1,4 %, tj. 147 tis.) Romsk (5 tis. obyvatel) Romsk (5 tis. obyvatel)

Stle vce lid se k nrodnosti nevyjaduje!, v roce 2011 to bylo 2,6 mil. osob (v roce 2001 jen 173 tis.)to bylo 2,6 mil. osob (v roce 2001 jen 173 tis.)

Jazykov strukturaJazykov struktura

Nejvce obyvatel svta hovo Nejvce obyvatel svta hovo jakm jazykem ?

Prostorov nejrozenj jazyk Prostorov nejrozenj jazyk svta je?svta je?

Matesk e podle potu mluvchMatesk e podle potu mluvch

ntina (mandarntina) 12,65 % (856 milion), ntina (mandarntina) 12,65 % (856 milion), panltina 4,93 % (334 miliony), anglitina 4,91 % (332 miliony), anglitina 4,91 % (332 miliony), arabtina 3,31 % (224 miliony), hindtina 2,73 % (185 milion), hindtina 2,73 % (185 milion), bengltina 2,71 % (183 miliony), portugaltina 2,67 % (181 milion), portugaltina 2,67 % (181 milion), rutina 2,16 % (146 milion), japontina 1,83 % (124 miliony), japontina 1,83 % (124 miliony), nmina 1,35 % (91 milion), javntina 1,27 % (86 milion) javntina 1,27 % (86 milion) dle CIA World Factbook (2008)

Vzdlanost Vzdlanost -- gramotnost obyvatelstva v %gramotnost obyvatelstva v %

Struktura obyvatelstva podle vzdln v RStruktura obyvatelstva podle vzdln v RStruktura obyvatelstva podle vzdln v RStruktura obyvatelstva podle vzdln v R

Rozliuj se kategorie:Rozliuj se kategorie:

zkladn vzdln a bez vzdln (i zkladn vzdln a bez vzdln (i nedokonen zkladn vzdln)

stedn vzdln bez maturity

stedn vzdln s maturitou a vy odborn vzdln (VO)odborn vzdln (VO)

vysokokolsk vzdln vysokokolsk vzdln

velmi obtn mezinrodn srovnnvelmi obtn mezinrodn srovnn

Vzdlanost obyvatelstva starho 15 let v R v letech Vzdlanost obyvatelstva starho 15 let v R v letech 19501950--2009 podle nejvyho dosaenho stupn 2009 podle nejvyho dosaenho stupn 19501950--2009 podle nejvyho dosaenho stupn 2009 podle nejvyho dosaenho stupn

vzdlnvzdln

nejvy dosaen vzdln1950 (%)

1991 (%)

2001 (%)

2011 (%)

2015** (%)nejvy dosaen vzdln (%) (%) (%) (%) (%)

zkladn a bez vzdln (v. neukonenho a neukonenho a nezjitnho) 84,2 34,5 24,7 *18,0 14,1stedn odborn (bez maturity) 9,8 35,4 38,0 33,0 34,0maturity) 9,8 35,4 38,0 33,0 34,0pln stedn s maturitou (+VO) 5,1 22,9 28,4 31,2 33,9

vysokokolsk 0,9 7,2 8,9 12,5 18,0

??*V roce 2011 bylo nezjitno vzdln u 477 tis. osob, nen proto do prvn kategorie zahrnuto.

??

Stn 2011 Vrazn roste poet vysokokolk v R, v Vrazn roste poet vysokokolk v R, v

roce 2011 jich bylo seteno 1,11 mil. oproti 762 tis. v roce 2001tis. v roce 2001

Roste ovem tak poet osob bez vzdln, Roste ovem tak poet osob bez vzdln, tedy tch, co nikdy nechodili do koly v roce 2011 jich bylo 42,4 tis., ped deseti lety o 5 tis. 2011 jich bylo 42,4 tis., ped deseti lety o 5 tis. mn (m to je?)

Nejvce lid s V vzdlnm je v Praze (zhruba 23 %), dle v Jihomoravskm a 23 %), dle v Jihomoravskm a Moravskoslezskm kraji

Nboensk strukturaNboensk strukturaNboensk strukturaNboensk struktura

Nejrozenj nboenstv ve Nejrozenj nboenstv ve svt jsou kter?

Nejrozenj nboenstv ve svtNejrozenj nboenstv ve svt1. Kesanstv (2 mld.)1. Kesanstv (2 mld.)- mskokatolick vtev- Protestantsk- Protestantsk- Pravoslavn- Pravoslavn2. Islm (1,1 mld., ale)- Sunnit a it- Sunnit a it3. Hinduismus (780 mil.)3. Hinduismus (780 mil.)4. Buddhismus (330 mil.) Judaismus (20 mil. ortodoxnch id) Judaismus (20 mil. ortodoxnch id)

Stn 1921: mskokatolick vyznn 82,0 %evangelick celkem 4,0 %evangelick celkem 4,0 %eskoslovensk 5,2 %izraelsk 1,3 %izraelsk 1,3 %pravoslavn 0,09 %

bez vyznn 7,2 %bez vyznn 7,2 % Rok 1953 byl potom nadlouho poslednm, kdy

sttn demografick statistika evidovala poloku sttn demografick statistika evidovala poloku nboenstv

Stn 1991: mskokatolick 39,0 %Stn 1991: mskokatolick 39,0 %evangelick celkem 2,5 %s. crkev husitsk 1,7 %s. crkev husitsk 1,7 %

bez vyznn 40,0 %

Stn 2001: mskokatolick 26,5 %, bez vyznn 58,5 % a proces ateizace eskch zem se stle prohlubujese stle prohlubuje

Stn 2011 Stn 2011

Monost neodpovdt na otzku vry vyuilo Monost neodpovdt na otzku vry vyuilo 4,7 mil. osob!!

Dominuje stle mskokatolick crkev (1,08 mil. osob), dle hluboko za n je eskobratrsk mil. osob), dle hluboko za n je eskobratrsk crkev evangelick (52 tis.) a Crkev eskoslovensk husitsk (39 tis.)eskoslovensk husitsk (39 tis.)

Vce ne 700 tis. lid uvedlo, e v, ale neuvedlo Vce ne 700 tis. lid uvedlo, e v, ale neuvedlo v co..

R se stv jednm z nejateistitjch sttsvtasvta

Struktura obyvatelstva podle Struktura obyvatelstva podle ekonomick aktivityekonomick aktivityekonomick aktivityekonomick aktivity

V souasn dob (od stn lidu 2001) nae statistika povauje za ekonomicky aktivnstatistika povauje za ekonomicky aktivnosoby:

zamstnan, zamstnavatele, samostatn inn osoby (OSV)inn osoby (OSV)

pracujc dchodce, pracujc studenty a un

eny na matesk dovolen v trvn 28 nebo eny na matesk dovolen v trvn 28 nebo 37 tdn

osoby ve vazb nebo vkonu trestu osoby ve vazb nebo vkonu trestu nezamstnan osoby (registrovan, dostupn,

aktivn si hledajc prci)aktivn si hledajc prci)

(tehdy tak osoby v zkladn, nhradn nebo civiln vojensk slub)

(tehdy tak osoby v zkladn, nhradn nebo civiln vojensk slub)

Obyvatelstvo ekonomicky neaktivn bv dle lenno na: dle lenno na:

osoby nezvisl (nepracujc dchodci, ostatn nepracujc osoby s vlastnm ostatn nepracujc osoby s vlastnm zdrojem obivy),

osoby zvisl na iviteli (nepracujc ci, studenti a uni, dti pedkolnho vku, studenti a uni, dti pedkolnho vku, eny na dal matesk dovolen, osoby v domcnosti a ostatn zvisl osoby)v domcnosti a ostatn zvisl osoby)

Zkladnm ukazatelem je potom mra ekonomick aktivity (EA), kterou meme ekonomick aktivity (EA), kterou meme charakterizovat jako podl ekonomicky aktivnch z celkovho potu obyvatel starch 15 let:z celkovho potu obyvatel starch 15 let:

EA100*

15 +=P

EAmra EA

Tento se v mezinrodnch srovnnch asto

15 +PTento se v mezinrodnch srovnnch asto

nahrazuje rovn ekonomick aktivity(produktivn vk msto EA, tak me bt cel (produktivn vk msto EA, tak me bt cel populace msto 15+)

NezamstnanostNezamstnanostNezamstnanostNezamstnanost

Jak spoteme mru nezamstnanosti?Jak spoteme mru nezamstnanosti?

Mra nezamstnanosti vyjaduje podl nezamstnanch na celkov pracovn sle (do ledna 2013)nezamstnanch na celkov pracovn sle (do ledna 2013)

UR mra nezamstnanostiU poet nezamstnanch 100*

L

UR =U poet nezamstnanch

L pracovn sla100*

LR =

Pracovn slu zskme jako souetzamstnanch a nezamstnanchosob, resp. osob starch 15 let, kterzamstnanch a nezamstnanchosob, resp. osob starch 15 let, kterspluj poadavky na zaazen mezizamstnan a nezamstnanzamstnan a nezamstnan

Nov vpoet mry nezamstnanosti:Nov vpoet mry nezamstnanosti:

64151 =U

R6415

64151

=P

UR

Jedn se o podl nezamstnanch

6415P

Jedn se o podl nezamstnanch osob, kter vyjaduje podl osob, kter vyjaduje podl dosaitelnch uchaze o zamstnn ve vku 15 64 let ze vech obyvatel ve vku 15 64 let ze vech obyvatel ve stejnm vku

Podle ILO jsou za nezamstnan povaovny Podle ILO jsou za nezamstnan povaovny vechny osoby 15let a star, kter ve sledovanm obdob soubn splovaly ti podmnky:sledovanm obdob soubn splovaly ti podmnky:

1)Nebyly zamstnan

2)Aktivn hledaly prci formou aktivnho hledn prce se rozum hledn prostednictvm hledn prce se rozum hledn prostednictvm adu prce (soukrom zprostedkovatelny), pmo v podnicch vyuvnm inzerce, podniknm krok k zaloen vlastn firmy, pmo v podnicch vyuvnm inzerce, podniknm krok k zaloen vlastn firmy, podnm dosti o pracovn povolen a licence

3)Byly pipraveny k nstupu do prce (dosaiteln uchazei) - bhem referennho (dosaiteln uchazei) - bhem referennho tdne byly k dispozici okamit nebo nejpozdji do 14 dn pro vkon placenho zamstnn nebo zamstnn ve vlastnm podnikuzamstnn ve vlastnm podniku

Na zklad rozdlnch zdroj dat (MPSV R a VPS), a tedy rozdlnch ukazatel, se v R VPS), a tedy rozdlnch ukazatel, se v R uvaj dva zpsoby men nezamstnanosti:

1)mra registrovan nezamstnanosti (vychz z definice MPSV R zaloen na evidenciregistrovanch/dosaitelnch neumstnch registrovanch/dosaitelnch neumstnch uchaze o zamstnn)

2)obecn mra nezamstnanosti (ukazatel zskan z vsledk VPS podle mezinrodnch standard a doporuen; metodika ILO)zskan z vsledk VPS podle mezinrodnch standard a doporuen; metodika ILO)

Rozdl mezi obma mrami nezamstnanosti Rozdl mezi obma mrami nezamstnanostispov pedevm v pouit metodicestanoven itatele a jmenovatele, ale i stanoven itatele a jmenovatele, ale i v pesnosti zdroj dat a asov srovnatelnosti obou daj; postupn se stral a dnes je to jedno..jedno..

Dalm dleitm a vyuvanm ukazatelem z ad Dalm dleitm a vyuvanm ukazatelem z ad mr nezamstnanosti je mra dlouhodob nezamstnanosti (MDN), kter je potna nezamstnanosti (MDN), kter je potna z potu uchaze o zamstnn, kte jsou v evidenci adu prce dle ne 12 msc.evidenci adu prce dle ne 12 msc.

Vzorec pro vpoet mry dlouhodob Vzorec pro vpoet mry dlouhodob nezamstnanosti:

uchazei o zamstnn evidovan na P uchazei o zamstnn evidovan na P dle ne 12 msc

MDN = ------------------------------------*100MDN = ------------------------------------*100pracovn sla

Dynamika obyvatelstvaDynamika obyvatelstva(pirozen pohyb, (pirozen pohyb, mechanick pohyb, mechanick pohyb, sociln-ekonomick sociln-ekonomick

pohyb)

1) pirozen pohyb obyvatelstva (vnitn 1) pirozen pohyb obyvatelstva (vnitn zmny) je vsledkem pirozenho rozmnoovn a umrn obyvatelstva. rozmnoovn a umrn obyvatelstva.

Podle vztahu tchto proces jde bu o pirozen prstek nebo bytek obyvatelstvaobyvatelstva

2) mechanick pohyb (mobilita) obyvatelstva 2) mechanick pohyb (mobilita) obyvatelstva zahrnuje vechny prostorov pesunyobyvatelstva. obyvatelstva.

Nejvt pozornost je vak obvykle vnovna migranm pohybm zahrnujcch emigraci a imigraci obyvatelimigraci obyvatel

Podle pomru tchto sloek dochz bu k migranmu prstku nebo bytku migranmu prstku nebo bytku obyvatelstva

3) sociln-ekonomick pohyb zahrnuje 3) sociln-ekonomick pohyb zahrnuje pesuny obyvatelstva mezi jednotlivmi socilnmi skupinamisocilnmi skupinami

Tento pohyb je zpravidla nsledkem Tento pohyb je zpravidla nsledkem sociln prvnch zmn tkajcch se obyvatelstva - me jt nap. o zmnu sociln prvnch zmn tkajcch se obyvatelstva - me jt nap. o zmnu rodinnho stavu, zamstnn, rovn vzdln, sociln pslunosti apod. rodinnho stavu, zamstnn, rovn vzdln, sociln pslunosti apod.

Vsledkem tohoto pohybu jsou zmny ve struktue obyvatelstva podle struktue obyvatelstva podle ekonomickch a socilnch znak

Pirozen pohyb -Pirozen pohyb -Porodnost (a odvozen Porodnost (a odvozen plodnost), mrtnost, plodnost), mrtnost,

potratovost a potratovost a (satenost, (satenost, rozvodovost)rozvodovost)

Pirozen pohyb (nkdy tak pirozen Pirozen pohyb (nkdy tak pirozen mna) obyvatelstva vznik tm, e se obyvatel rod a umraj. Zahrnuje tedy obyvatel rod a umraj. Zahrnuje tedy populan procesy, kter souvis s: rozmnoovnm - jde o proces rozmnoovnm - jde o proces porodnosti (natality)

umrnm - jde o proces mrtnostiumrnm - jde o proces mrtnosti(mortality)

K dalm populanm procesm, je mohou do jist mry ovlivnit zkladn mohou do jist mry ovlivnit zkladn procesy (pedevm porodnost), avak nevstupuj pmo do bilance nevstupuj pmo do bilance pirozenho pohybu, pat hlavn potratovost a satenost arozvodovost (ale..)potratovost a satenost arozvodovost (ale..)

ZKLADN UKAZATELEZKLADN UKAZATELE

Z hlediska reprodukce obyvatelstva m nejvt

ZKLADN UKAZATELEZKLADN UKAZATELE

Z hlediska reprodukce obyvatelstva m nejvt vznam poet narozench

Podobn jako dal charakteristiky je poet narozench ovlivnn rozsahem sledovan narozench ovlivnn rozsahem sledovan populace a velikost asov jednotky (vtinou rok)(vtinou rok)

Vlivy rozdlnch rozsah soubor jsou Vlivy rozdlnch rozsah soubor jsou eliminovny relativizac (relativn daje), tedy pepotem na stedn i celkov stav pepotem na stedn i celkov stav obyvatelstva

Nejjednodum ukazatelem rovn Nejjednodum ukazatelem rovn porodnosti je hrub mra celkov porodnosti (natalita), co je poet porodnosti (natalita), co je poet vech narozench na 1000 obyvatel stednho stavu:stednho stavu:

N1000*

Nhmcp = 1000*

Shmcp =

N - poet vech narozench ve sledovanm obdob

S

sledovanm obdob

Plodnost (fertilita) Pro hlub analzu reprodukce

obyvatelstva (asto pro men zem) je obyvatelstva (asto pro men zem) je vhodn pouvat ukazatele plodnosti (fertility)(fertility)

Jeho vpoet je zaloen na porovnn potu narozench dt s potem en v potu narozench dt s potem en v reproduknm vku (15 - 49 let)

Hrubou mra plodnosti (fertility) tedy vyjdme jako poet vech narozench na 1000 vyjdme jako poet vech narozench na 1000 en v reproduknm vku.

1000*= Nfx 1000*4915

=F

fx

F15-49 poet en v reproduknm vku Obdobn lze definovat istou mra plodnosti Obdobn lze definovat istou mra plodnosti (fertility), co je poet iv narozench na 1000 en v reproduknm vku.en v reproduknm vku.

Pro zpesnn se pouvaj tak ukazatele Pro zpesnn se pouvaj tak ukazatele specifick plodnosti, tj. mry plodnosti pro jednotliv vkov kategorie en (obvykle ptilet)jednotliv vkov kategorie en (obvykle ptilet)

a tzv. hrnn plodnosti - souet mr plodnosti en v reproduknm vku, tedy poet plodnosti en v reproduknm vku, tedy poet dt narozench jedn en, kdyby se hodnoty mry plodnosti dle vku nemnily zhruba 35 let (pro zrovna 35 let?)zrovna 35 let?)

Pouze hrnn plodnost pevyujc hranici 2,1je povaovna za perspektivn pro zachovn je povaovna za perspektivn pro zachovn potu obyvatel (pro?)

Na zklad hrnn plodnosti se dle konstruuje tzv. hrub mra reprodukce (hmr) - je to tzv. hrub mra reprodukce (hmr) - je to souet mr plodnosti vynsoben podlem dvat pi narozen (u ns se pouv koeficient 0,485, co vychz z dlouhodobjho prmru - na 100 pi narozen (u ns se pouv koeficient 0,485, co vychz z dlouhodobjho prmru - na 100 dvat se rod 106 chlapc)

Hrub mra reprodukce pedstavuje prmrn poet iv narozench dvek jedn en za poet iv narozench dvek jedn en za pedpokladu, e by po celou dobu zstala zachovna rove plodnosti en a za pedpokladu zachovna rove plodnosti en a za pedpokladu neexistence mrtnosti v reproduknm obdobobdob

Dalm ukazatelem je ist mra reprodukce, je udv - kolik dvat, reprodukce, je udv - kolik dvat, je se narod jedn en v reproduknm obdob, se doije vku reproduknm obdob, se doije vku matky v dob porodu (jinmi slovy k, kolik matek bude v pt generaci). kolik matek bude v pt generaci).

Vklad ist mry reprodukce (mr) se Vklad ist mry reprodukce (mr) se odvozuje od hodnoty 1: mr > 1 - jedn se o rozenou reprodukci, mr > 1 - jedn se o rozenou reprodukci, mr = 1 - je zabezpeena alespo prost

reprodukce populace,reprodukce populace, mr < 1 - dochz k zen reprodukci.

SVT SVT -- ZKLADN CHARAKTERISTIKY ZKLADN CHARAKTERISTIKY PORODNOSTI A SOUVISEJC PORODNOSTI A SOUVISEJC PORODNOSTI A SOUVISEJC PORODNOSTI A SOUVISEJC

CHARAKTERISTIKY V ROCE 2014CHARAKTERISTIKY V ROCE 2014

zem hrub mra celkov porodnosti () hrnn plodnostpodl mladch 15 let na populaci (%)zem porodnosti () hrnn plodnost let na populaci (%)

Afrika 38 5,0 41Asie 19 2,4 28Evropa 10 1,5 16Evropa 10 1,5 16Latinsk Amerika 21 2,5 30Severn Amerika 14 2,0 20Austrlie a Ocenie 18 2,1 25Austrlie a Ocenie 18 2,1 25pouze Austrlie 13 1,8 20

Svt 21 2,7 28

Zdroj: 2015 World population data sheet (http://www.prb.org)

Svt 21

Obecn je pro svtovou populaci aktuln typick mrn pokles porodnosti i hrnn plodnostimrn pokles porodnosti i hrnn plodnosti

Nejjednodum ukazatelem intenzity Nejjednodum ukazatelem intenzity mrtnosti je hrub mra mrtnosti, mrtnosti je hrub mra mrtnosti, kter vyjaduje poet zemelch na 1 000 obyvatel stednho stavu.obyvatel stednho stavu.

M1000*

S

Mhm = 1000*

Shm =

M - poet zemelch ve sledovanm obdob.obdob.

Ve snaze lpe vyjdit vnitn rozdly mrtnosti v urit populaci se pouv ukazatel specifick

Ve snaze lpe vyjdit vnitn rozdly mrtnosti v urit populaci se pouv ukazatel specifick mrtnosti.

Nejastji se specifick mrtnosti konstruuj pro Nejastji se specifick mrtnosti konstruuj pro vpoet mrtnosti obyvatelstva podle vku a podle pohlav. podle pohlav.

Specifick mrtnost podle vku se nevyznauje stle rostoucm trendem, jak by bylo mon oekvat: mon oekvat:

vy hodnoty lze pozorovat v nejmladch vy hodnoty lze pozorovat v nejmladch vkovch kategorich (pedevm dti do jednoho roku tzv. kojeneck mrtnost)

pro nsledujc vkov kategorie jsou pro nsledujc vkov kategorie jsou charakteristick minimln hodnoty

optovn nrst specifickch mrtnost optovn nrst specifickch mrtnost probh a ve vkovch kategorich od ticeti let u en a od tyiceti let u mu (tzv. musk nadmrtnost co to je?)let u en a od tyiceti let u mu (tzv. musk nadmrtnost co to je?)

Vy rove musk mrtnosti se Vy rove musk mrtnosti se projevuje ve vech vkovch kategorich tento jev se oznauje jako tzv. musk tento jev se oznauje jako tzv. musk nadmrtnost

Nadmrtnost mu je typick pro vtinu vysplch zem svta, resp. pro zem vysplch zem svta, resp. pro zem s nzkou intenzitou mrtnosti

Mezi jednotlivmi populacemi jsou vak vrazn rozdly a zejmna u zem s vy vrazn rozdly a zejmna u zem s vy rovn mrtnosti je mon v nkterch vkovch skupinch nalzt nadmrtnost envkovch skupinch nalzt nadmrtnost en

Specifick mrtnost podle vku Specifick mrtnost podle vku Specifick mrtnost podle vku Specifick mrtnost podle vku

vv R vR v roce 2003roce 2003

1000,0mui

eny100,0

eny

1,0

10,0

0,1

1,0

0,0

0

1-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

85+0

1-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

85+

vk

Mimodn pozornost je v rmci mortality Mimodn pozornost je v rmci mortality pisuzovna mrtnosti nejmladch skupin obyvatelstva, kter bv obvykle vy ne obyvatelstva, kter bv obvykle vy ne v nsledujcch vkovch kategorich.

Statisticky se vykazuje pedevm:

dtsk mrtnost (do 5 let vku), kojeneck mrtnost (do jednoho roku dtte), kojeneck mrtnost (do jednoho roku dtte), novorozeneck mrtnost (0-27 dn), ppadn i mrtnost pro men intervaly ppadn i mrtnost pro men intervaly

potenho obdob ivota (nap. mrtnost prvnho dne ivota, asn mrtnost 0-6 dn, prvnho dne ivota, asn mrtnost 0-6 dn, atd.).

V praxi se pro vystien mrtnosti V praxi se pro vystien mrtnosti nejmladch vkovch skupin pouv pedevm kvocient kojeneck pedevm kvocient kojeneck mrtnosti, kter je definovn jako poet zemelch ve st do jednoho roku na zemelch ve st do jednoho roku na 1000 iv narozench tho kalendnho roku.roku.

1000*0D

k = 1000*vN

k =

D0 poet zemelch do 1 roku ivota (v dokonenm vku 0) ve sledovanm dokonenm vku 0) ve sledovanm obdob.

Kter kontinenty maj nejvy a Kter kontinenty maj nejvy a nejni hrubou mru mrtnosti a kter nejvy a nejni stedn kter nejvy a nejni stedn dlku ivota?dlku ivota?

Svt Svt zkladn charakteristiky mrtnosti a zkladn charakteristiky mrtnosti a souvisejc charakteristiky v roce 2014souvisejc charakteristiky v roce 2014souvisejc charakteristiky v roce 2014souvisejc charakteristiky v roce 2014

zemhrub mra mrtnosti

()

kojeneck mrtnost

()

stedn dlka ivota pi narozen (roky)

podl starch 65 let na

populaci (%)celkem mui eny() () populaci (%)celkem mui enyAfrika 10 59 60 58 61 4Asie 7 33 72 70 74 8Evropa 11 6 78 74 81 17Evropa 11 6 78 74 81 17Latinsk Amerika 6 17 75 72 78 7Severn Amerika 8 6 79 77 81 15Ocenie 7 22 77 75 80 12

Austrlie 7 4 82 80 84 15Svt 8 37 71 69 73 8Zdroj: 2014 World population data sheet (http://www.prb.org)

Svt 8 37 71 69 73 8

Obecnm dlouhodobm trendem svtov populace je pokles mrtnostije pokles mrtnosti

V celm svt se zan tak projevovat proces strnut populace, zvyuje se proces strnut populace, zvyuje se stedn dlka ivota a roste poet a podl osob ve vku nad 65 let podl osob ve vku nad 65 let

Prudk rst nadje doit byl ve svt Prudk rst nadje doit byl ve svt zaznamenn a v obdob poslednch 100-150 let, piem hlavn nrsty se 100-150 let, piem hlavn nrsty se tkaly pedevm vysplch zem

V poslednch zhruba 20 letech roste V poslednch zhruba 20 letech roste ovem nadje doit i u zem rozvojovch rozvojovch

prmrn vk, vkov prmrn vk, vkov medin, modus

Mechanick pohybMechanick pohybMechanick pohybMechanick pohyb

V zsad rozliujeme tyi zkladn typy V zsad rozliujeme tyi zkladn typy prostorovch pohyb:

1) Migrace (sthovn) obyvatelstva je 1) Migrace (sthovn) obyvatelstva je takov jednorzov pohyb, pi nm dochz ke zmn trvalho bydlit bez ohledu na to, zda jde o sthovn v rmci urit sdeln zda jde o sthovn v rmci urit sdeln struktury, sthovn mezi regiony i mezisttn sthovn. mezisttn sthovn.

2) Doasn zmny pobytu (nkdy tak seznn migrace) jsou zmny bydlit na seznn migrace) jsou zmny bydlit na urit vymezen as (statisticky evidovno jako doasn pobyt), piem msto trvalho jako doasn pobyt), piem msto trvalho pobytu se nemn.

3) Pravideln pohyby obyvatelstva (periodick). Jedn se pedevm o dojku do

3) Pravideln pohyby obyvatelstva (periodick). Jedn se pedevm o dojku do zamstnn oznaujc takov pohyb ekonomicky aktivnch obyvatel, kter vyplv z rozdlnosti aktivnch obyvatel, kter vyplv z rozdlnosti msta jejich pracovit a msta trvalho bydlit.

Z formlnho hlediska je charakteristickm rysem relativn pravidelnost pohybu obyvatel (oscilace),

Z formlnho hlediska je charakteristickm rysem relativn pravidelnost pohybu obyvatel (oscilace), nkdy se tento typ mobility oznauje jako kyvadlov migrace. Velmi podobn znaky m i kyvadlov migrace. Velmi podobn znaky m i dojka k, u a student do kol.

4) Nepravideln doasn pohyby obyvatelstva (turbulence), jejich elem bv nejastji cestovn ruch a rekreace, sluby, bv nejastji cestovn ruch a rekreace, sluby, nkupy, sport, obchodn a sluebn cesty a dal

pln informace o tomto typu mobility obyvatelstva lze zskat pouze prostednictvm stn lidu, dom a byt.stn lidu, dom a byt.

Migrace je formln dvojsmrn pohyb Migrace je formln dvojsmrn pohyb obyvatelstva (osoby zastujc se tohoto pohybu jsou migranti), piem zahrnuje: pohybu jsou migranti), piem zahrnuje:

imigraci = pisthovn (imigranti =pisthoval)pisthoval)

emigraci = vysthovn (emigranti = vysthoval) vysthoval)

Vzthneme-li poet pisthovn a vysthovn ke stednmu stavu obyvatelstva, dostaneme stednmu stavu obyvatelstva, dostaneme ukazatele, je jsou vhodn pedevm pi sledovn vnitn migrace.sledovn vnitn migrace.

Hrub mra imigrace (intenzita imigrace)

I= 1000*S

Ihmi =

I poet imigrant za sledovan obdob.

S

Hrub mra emigrace (intenzita emigrace)

E1000*

S

Ehmi =

E poet emigrant za sledovan obdob.

S

Pirozen prstek, Pirozen prstek, migran saldo, celkov migran saldo, celkov

prstekprstek

Pirozen prstek (bytek) Pirozen prstek (bytek)

Rozdl mezi potem iv narozench a Rozdl mezi potem iv narozench a zemelch ve sledovan regionln a asov jednotce uruje pirozen prstek (bytek) jednotce uruje pirozen prstek (bytek) obyvatelstva. Podle vztahu mezi potem narozench (N) a potem zemelch (M) me nabvat:nabvat:

kladnch hodnot (N > M), kter indikuj rst kladnch hodnot (N > M), kter indikuj rst potu obyvatel jedn se o pirozen prstek obyvatelstvaobyvatelstva

zpornch hodnot (N < M), kter indikuj pokles potu obyvatel jedn se o pirozen bytek

zpornch hodnot (N < M), kter indikuj pokles potu obyvatel jedn se o pirozen bytek obyvatelstva

Konenm vsledkem migrace je tzv. migran saldo (MS) nebo tak ist migrace. Jedn se o rozdl mezi potem imigrant a emigrant (jde o rozdl mezi potem imigrant a emigrant (jde o vsledek migrace)

Migran saldo me nabvat: kladnch hodnot (I E > 0), tedy poet kladnch hodnot (I E > 0), tedy poet

imigrant v dan zemn jednotce je vy ne poet emigrant; jedn se o istou imigraci;poet emigrant; jedn se o istou imigraci;

zpornch hodnot (I E < 0), tedy poet imigrant v dan zemn jednotce je ni ne imigrant v dan zemn jednotce je ni ne poet emigrant; jedn se o istou emigraci

Migran saldo v relativnm Migran saldo v relativnm vyjden znamen rozdl potu imigrant a emigrant pepoten na vyjden znamen rozdl potu imigrant a emigrant pepoten na 1000 obyvatel stednho stavu1000 obyvatel stednho stavu

1000*EI

ms= 1000*S

ms =

Celkov pohyb obyvatelstva je vsledkem Celkov pohyb obyvatelstva je vsledkem pirozenho a mechanickho pohybu. Celkov prstek nebo bytek obyvatelstva se potom prstek nebo bytek obyvatelstva se potom skld z pirozenho prstku a migranho salda.

Celkov prstek = porodnost mrtnost + Celkov prstek = porodnost mrtnost + imigrace emigrace

EIMNcp += V relativnm vyjden jde o jednoduch pepoet

na 1000 obyvatel stednho stavu.

( )1000*

EIMNcp

+= ( ) 1000*S

EIMNcp

+=

Pklady

1. Ve mst X ije na rozloze 60 tis. 1. Ve mst X ije na rozloze 60 tis. ha 50 tis. obyvatel ve vku 0-14 let, 200 tis. obyvatel ve vku 15-let, 200 tis. obyvatel ve vku 15-59 let a 100 tis. obyvatel ve vku 59 let a 100 tis. obyvatel ve vku 60 a vce let. Vypotte obecnou hustotu zalidnn msta X. hustotu zalidnn msta X.

2. Ve mst X, kde ije 650 tis. obyvatel se v prbhu jednoho obyvatel se v prbhu jednoho roku iv narodilo 6,8 tis. dt, roku iv narodilo 6,8 tis. dt, mrtv narodilo 150 dt, zemelo 8,4 tis. osob, pisthovalo 4,6 tis. 8,4 tis. osob, pisthovalo 4,6 tis. osob a vysthovalo 4,9 tis. osob. Spotte migran saldo, osob a vysthovalo 4,9 tis. osob. Spotte migran saldo, pirozen prstek a celkov pirozen prstek a celkov prstek obyvatel msta X (absolutn).(absolutn).

3. Ve mst X, kde ije 850 tis. obyvatel se v prbhu jednoho obyvatel se v prbhu jednoho roku narodilo 12,5 tis. dt, roku narodilo 12,5 tis. dt, zemelo 10,6 tis. osob, pisthovalo 9,7 tis. osob a pisthovalo 9,7 tis. osob a vysthovalo 14,8 tis. osob. Spotte migran saldo, vysthovalo 14,8 tis. osob. Spotte migran saldo, pirozen prstek a celkov pirozen prstek a celkov prstek obyvatel msta X (relativn).(relativn).

4. Ve mst X, kde ije 250 tis. 4. Ve mst X, kde ije 250 tis. obyvatel se v prbhu jednoho obyvatel se v prbhu jednoho roku iv narodilo 2,4 tis. dt, mrtv narodilo 100 dt, zemelo mrtv narodilo 100 dt, zemelo 2,2 tis. osob, pisthovalo 3,6 tis. 2,2 tis. osob, pisthovalo 3,6 tis. osob a vysthovalo 3,5 tis. osob. Spotte hrubou mru celkov Spotte hrubou mru celkov porodnosti a hrubou mru celkov porodnosti a hrubou mru celkov mrtnosti obyvatel msta X.

5. Ve mst X, kde ije 125 tis. obyvatel se v prbhu jednoho obyvatel se v prbhu jednoho roku iv narodilo 1,32 tis. dt, mrtv narodilo 40 dt, zemelo mrtv narodilo 40 dt, zemelo celkem 1,64 tis osob, celkem 1,64 tis osob, pisthovalo 2,25 tis. osob a vysthovalo 1,9 tis. osob. vysthovalo 1,9 tis. osob. Spotte istou mru celkov Spotte istou mru celkov porodnosti a hrubou mru celkov mrtnosti obyvatel msta X. mrtnosti obyvatel msta X.

6. Ve mst X bydl 300 tis. 6. Ve mst X bydl 300 tis. obyvatel. Ve vku 60 a vce let je obyvatel. Ve vku 60 a vce let je 60 tis. osob, ve vku 15-59 je 160 tis. osob a ve vku 0-14 je 160 tis. osob a ve vku 0-14 je 80 tis. osob. Spotte index st 80 tis. osob. Spotte index st obyvatel msta X.

7. Ve mst X, kde ije 18,5 tis. en se v prbhu jednoho roku iv se v prbhu jednoho roku iv narodilo 220 dt, mrtv narodilo narodilo 220 dt, mrtv narodilo 10 dt, zemelo celkem 290 osob. Poet en ve vku 0-14 let osob. Poet en ve vku 0-14 let zde je 725 a ve vku 50 a vce let 8,475 tis. Spotte hrubou mru zde je 725 a ve vku 50 a vce let 8,475 tis. Spotte hrubou mru plodnosti msta X. Vsledek plodnosti msta X. Vsledek zaokrouhlujte na 1 desetinn msto.msto.

8. Ve mst X, kde ije 25 tis. en 8. Ve mst X, kde ije 25 tis. en se v prbhu jednoho roku iv se v prbhu jednoho roku iv narodilo 450 dt, mrtv narodilo 50 dt, zemelo 1,2 tis. osob. 50 dt, zemelo 1,2 tis. osob. Poet en ve vku 0-14 let zde je 1,4 tis., ve vku 15-49 let 10,5 1,4 tis., ve vku 15-49 let 10,5 tis. a ve vku 50 a vce let 6 tis. tis. a ve vku 50 a vce let 6 tis. Spotte istou mru plodnosti msta X.msta X.

9. Ve mst X ije 1 mil. obyvatel. Bhem jednoho roku se zde iv Bhem jednoho roku se zde iv narodilo 10 000 dt, do 28 dn narodilo 10 000 dt, do 28 dn zemelo 25 dt a do st jednoho roku zemelo celkem 40 dt. roku zemelo celkem 40 dt. Spotte kvocient kojeneck a novorozeneck mrtnosti.Spotte kvocient kojeneck a novorozeneck mrtnosti.

10. Ve mst X ije 100 tis. 10. Ve mst X ije 100 tis. obyvatel. V prbhu jednoho obyvatel. V prbhu jednoho roku se zde narodilo 1 600 dt, do 28 dn zemelo 12 dt a do do 28 dn zemelo 12 dt a do jednoho roku celkem 14 dt, 200 thotenstv bylo ukoneno thotenstv bylo ukoneno samovolnm potratem a 500 samovolnm potratem a 500 thotenstv interrupc. Spotte hrubou mru potratovosti a index hrubou mru potratovosti a index potratovosti msta X.potratovosti msta X.

11. Ve mst X ije 0,5 mil. obyvatel. Z nich je 225 tis. obyvatel. Z nich je 225 tis. zamstnanch, 18 tis. nezamstnanch, aktivn si nezamstnanch, aktivn si hledajcch prci, 115 tis. hledajcch prci, 115 tis. penzijnch dchodc, 17,5 tis. pracujcch dchodc a 1,8 tis. pracujcch dchodc a 1,8 tis. en je na matesk dovolen. en je na matesk dovolen. Spotte rove ekonomick aktivity obyvatel msta X.aktivity obyvatel msta X.

12. Ve mst X ije 250 tis. 12. Ve mst X ije 250 tis. obyvatel. Z nich je 180 tis. ve vku 15-64 let, 120 tis. obyvatel. Z nich je 180 tis. ve vku 15-64 let, 120 tis. zamstnanch, 10 tis. zamstnanch, 10 tis. nezamstnanch aktivn si hledajcch prci (z toho 8 tis. ve hledajcch prci (z toho 8 tis. ve vku 15-64 let), 1000 en je na matesk dovolen a 25 tis. je matesk dovolen a 25 tis. je dchodc. Spotte mru nezamstnanosti obyvatel msta dchodc. Spotte mru nezamstnanosti obyvatel msta X podle starho i novho X podle starho i novho zpsobu.

13. Ve mst X ije 0,5 mil. 13. Ve mst X ije 0,5 mil. obyvatel. Z tohoto potu je obyvatel. Z tohoto potu je svobodnch osob starch 18 let 220 tis., rozvedench a 220 tis., rozvedench a ovdovlch je 30 tis. V prbhu ovdovlch je 30 tis. V prbhu jednoho roku zde bylo uzaveno 4 tis. satk a provedeno 1 800 tis. satk a provedeno 1 800 rozvod. Spotte hrubou mru rozvod. Spotte hrubou mru satenosti a rozvodovosti a index rozvodovosti msta X.index rozvodovosti msta X.