Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Katedra pedagogiky a psychologie

Seminární práce

ROZVOJ TVOŘIVOSTI V MŠ

Zdeňka Šimáková

Učitelství pro mateřské školy – kombinované bakalářské studium

1.ročník

2012/13

Tématický celek: Jak se lesní zvířátka připravují na zimu

Období realizace: listopad, 2 týdny

Počet dětí: 19

Věk dětí: 3-4 roky

Struktura třídy: homogenní

Předpokládaná délka aktivity: celodenní činnosti

Organizace aktivity: ve třídě

Dílčí vzdělávací cíle:

Dítě a jeho tělo: uvědomění si vlastního těla, ovládání pohybového aparátu

Dítě a jeho psychika: rozvoj tvořivosti, rozvoj smyslového vnímání, rozvoj řeči,

získávání schopností záměrně řídit své chování

Dítě a ten druhý: rozvoj dovedností potřebných pro navazování a rozvíjení

vztahů dítěte k ostatním, posilování prosociálního chování

Dítě a společnost: rozvoj estetického vkusu, náhled do říše lesních zvířat

Dítě a svět: úcta k životu ve všech jeho formách

Očekávané výstupy:

Dítě a jeho tělo - procvičovat pohyb mezi překážkami,

napodobit pohyb podle vzoru, uvolňovat ruku v zápěstí, hra

s přírodninami, manipulace s drobnými předměty

Dítě a jeho psychika - seznamování dětí se společenstvím lesa,

všímat si tvaru a barev přírodnin, procvičovat paměť při

opakování jednoduchých říkanek, určitou dobu se soustředit na

činnost a udržet pozornost, uvědomovat si příjemné prožitky, být

citlivé ve vztahu k živým bytostem

Dítě a ten druhý - rozvíjet dětská přátelství, spolupracovat

s ostatními, být ohleduplný

Dítě a společnost - vyslechnout si soustředěně pohádku,

vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a pohybových činností

Dítě a svět - osvojovat si poznatky o přírodě

Pomůcky: čepičky k dramatizaci, maňásci, plyšová zvířátka, přírodniny, misky, talířky,

dřevěné stavebnice, kostky, kulisy pro stavbu doupátka ve třídě, rytmické nástroje,

atd.

Realizace: Děti seznámeny s tématem formou pohádky (maňáskové divadlo)

Jak medvědi dostali chuť na med

Stručný obsah: Byl příjemný podzimní den, sluníčko ještě trošku hřálo a malá

medvíďata si hrála na lesní pasece. Najednou ale dostala velkou chuť na něco moc

dobrého. A protože my víme, že medvídci nejraději mlsají med, prosily svého

medvědího tatínka, jestli by jim opatřil trochu medu. Co měl medvěd dělat. Vydal se

tedy do lesa. Nevěděl, kde by med sehnal, bloumal lesem, až potkal zajíce. „Dobrý

den, medvěde, copak jsi tak smutný?“ - „Ale, sháním med pro svá medvíďata a

nevím, kde bych ho sehnal“ – „To já nevím, my zajíci máme nejraději mrkvičku“ A tak

medvěd poděkoval a šel dál. Potkal ještě veverku, ta má ráda oříšky a šišky a ježka

a ten si zase nejraději uloví mouchu, nebo si dá jablíčko. Až se setkal s moudrou

sovou a ta mu pověděla, že v dutině velkého dubu mají hnízdo lesní včely, které se

s medvědem o med rozdělily. Medvíďata si na medu pochutnala a bylo jim dobře.

Potom se i medvědí rodinka mohla uložit k zimnímu spánku.

Poté s dětmi zopakujeme, se kterými zvířátky se v pohádce setkaly, co zvířátka jedí,

proč si dělají ve svých doupátkách zásoby na zimu, co znamená rozdělit se atd.

Uděláme zvířátkům radost a pozveme je na hostinu: dětem je nabídnut přírodní

materiál-šišky, kaštany, žaludy, ořechy, mrkev, jablka… Hrajeme hru „Co chybí“

(čarujeme a schováváme ),vaříme pro zvířátka hostinu, chystáme zásoby na zimu –

vše formou velmi volné hry, děti nenutíme, samy se zapojují do činností, samy vytváří

návrhy př.“…já uvařím veverce oříškový dort…“

Cvičíme a protahujeme si tělo jako zvířátka – nápodoba, pohyb, střídání tempa,

vytvoříme ve třídě „les“, „potůček“, „pařezy“ – jednoduché překážky pro děti,

chodíme, běháme, skáčeme, přeskakujeme překážky. Hrajeme pohybovou hru „Na

ježka“

Naučíme se novou básničku „Medvěd“

Zpíváme písničky o veverkách, ježcích – aby se děti malé děti se zájmem zapojily do

zpěvu nové písničky, využíváme jednoduché rytmické nástroje, jako jsou dřevěná

vajíčka, ozvučná dřívka, různá chrastidla (plastové lahvičky naplněné rýží). Doplníme

pohybem, chůzí do rytmu, atd.

Naučíme se ukolébavku Halí belí zvířátka – tako píseň je příležitostí k emocionálnímu procítění ukolébavky, můžeme se k ní

vracet při kolébání panenek při hrách dětí, houpavý pohyb sledujeme při jejím

poslechu a zpěvu, tempo je pomalé, zkoušíme houpavý pohyb. K procítění a

pěknému ztvárnění emoce použijeme bílou netkanou textilii. Má malou gramáž a

velmi dobře se s ní při ukolébavce pracuje, děti zároveň pěkně empaticky reagují na

obsah slov ukolébavky.

Taneční provedení:

Děti stojí po obvodu čtverce, drží se za okraj textilie. Nejmladší děti, nebo ty, které se

nechtějí zapojit houpají v náručí plyšová zvířátka.

Halí belí zvířátka, chystejte si doupátka – „tančíme“ houpavým krokem do středu

čtverce a zpět, přitom lehce pohupujeme textilií

Slunce už je unavené, vítr černé mraky žene – pohyb vzhůru a dřep, vše velmi

pomalu

Bude zima, bude hlad – opět houpavý krok dopředu a zpět

Do pelíšků jděte spát – zvedneme textilii vzhůru, otočíme se a sedneme do dřepu,

textilie nás přikryje, jsme v doupátku, uložili jsme se k zimnímu spánku

Stavíme doupě pro zvířátka (deka, přehoz přes klouzačku v rohu herny, zdobíme

listy, obrázky zvířat z časopisů atd. hrací koberce – děti si tam během volné hry hrají,

převlékají se za zvířátka – využití čepiček pro dramatizaci, šátků, závojů a přikrývek,

hra s přírodninami, hostina pro zvířátka – vaření v kuchyňce, prohlížení obrázkových

knížek o zvířatech, encyklopedií.

Hra „Na medvídky“ – motivace plyšovým medvědem, ten s námi celou dobu byl,

zatímco jsme si hráli, spal, nyní se probudil – děti se ze spaní probouzejí, protahují, a

jmenuji činnosti, které medvěd dělal: chodil po lese, bručel - zlobil se, zabloudil, byl

nazlobený, potom bručel radostně – našel přece med. Byl již unavený, lehl si do

mechu, poslouchal zpěv ptáků – pustím dětem nahrávku z CD – zvuky lesa, medvěd

nám usnul, děti motivuji ke klidnému ležení, zkouším je, nohy a ruce mají jako

hadrové panenky. Ale medvěd se musí probudit, musí donést med, koho z dětí

pohladím, ten se zvedá, zapojuje se do řetězu, vezmeme se za ruce, sesedneme se

v kruhu. Opakujeme básničky, rytmizujeme říkadla, kdo má chuť, povídá o

zvířátkách, ostatní neskáčí do řeči, vyslechneme kamaráda.

Malujeme stromy z lesa – stromy jehličnaté i listnaté, práce s temperovými barvami,

dbáme na správný úchop štětce, uvolnění zápěstí, nanášení a roztírání barvy,

společná práce vždy několika dětí.

Vyrábíme sovičky z papíru – nalepujeme oči, zobáček (tyčinkové lepidlo). Peří

domalujeme prstovými barvami, otisk prstů, hra s barvou. Při práci si povídáme o

sovách, jak jsou moudré, kde žijí, ukazujeme si obrázky v knížkách, v encyklopediích

Vyrábíme ježky – čarujeme a měníme hobliny na bodliny – kombinace netradičního

materiálu, co jsou to hobliny, odkud je máme, jak voní atd. (nanášení lepidla štětcem,

přilepení dřevěných hoblin).

Některé výrobky si nosí děti domů, některé vystavíme v šatně, vytvoříme zde malé

lesní doupátko.

Závěr:

Téma zvířátek z lesa je pro naše děti velmi blízké. Jsme mateřská škola v malé obci,

do lesa to nemáme daleko. Navíc zvířátka z lesa jsou naši kamarádi z mnoha

pohádek. Musím však podotknout, že v období pozdního podzimu jsme se k lesu

nevypravili. Jednak bylo na cestě velmi blátivo, jednak v naší třídě přibývá dětí, které

ještě nedovršily tři roky a takováto delší výprava by pro ně byla velmi náročná. A tak

jsme si slíbili, že se za zvířátky vypravíme v zimě a zaneseme jim jablíčka a kaštany,

které jsme pro ně nachystali. Na zvířátka si však rádi hrajeme. Děti velmi uvítaly

„divadelní čepičky“, rády se zabydlely v doupěti v rohu herny. Také se brzy naučily

nové písničky. Jsou melodické, děti je rády při každé příležitosti opakují. Budeme se

k nim průběžně vracet.

Inspiraci k písničkám jsem čerpala z návštěvy kurzu Prof. PhDr. Evy Jenčkové, CSc.

„Hudba v současné škole“