Zklady podnikatelsk innostipro 2.ronk oboru:Ekonomika, management a informatika v oblasti veejn sprvy

Zpracovala: Ing. Yveta TomkovVysok kola bsk Technick univerzita OstravaHGFVytvoeno v rmci projektu: Re-akreditace studia oboru EMIOS, .CV 500 7011,4.Program propodporu rozvoje a inovace studijnch programHlavn eitel: Prof. Ing. Alois Bur, CSc.

Podnikatelsk innostPodnikatelstv - obor lidsk innosti Podnikatelsk innost = podniknPodniknm rozumme:innost slouc spolenosti, uitek z n se dl mezi ty, kte jej vytvoili a ty, kterm vrobky a sluby slou. innost, kterou uspokojujeme ciz poteby, piem se sname doshnout zisk a tak i uspokojit vlastn poteby. proces zhodnocovn vc vynakldnm prce, znalost a zrunost.innost, kter ssebou nese riziko

Zkladn lohy podnikatelsk innosti:

Vytven trhu a zkaznk: tvoit vrobky a sluby uspokojujc znm a vyjden poteby, podporovat vznik novch potebMarketing proces zen, vrcholn sloka zen, jednotn koncepce obchodn a vrobn podnikatelsk politiky vychzejc z vzkumu poteb a poadavk trhuclem dosahovat maximln monho ekonomickho efektu. Vroba spojen s inovan innost(Inovace - zavdnm nov techniky, technologie, organizace prce, a novch metod zen, zavdnm novch druh zbo atd. zdokonalen hospodsk innosti.)Podnikatelsk zodpovdnost

Zkladn lohy podnikatelsk innosti:Prvn: - volba prvn formy postup konkrtn pi zakldn podniku Obchodn : pedmt innosti - okruh zkaznk (solventnost), konkurence, dodavatel; volba sdla podniku - ovlivujc faktory rozsah a kvalita zdroj pracovnch sil, pstup ksurovinovm zdrojm, monosti odbytu, zdroje energie a dopravn spojen, daov levy vdaov lokalit, ochrana ivotnho prostedProblematika vyuvn lidskch zdroj: vbr pracovnk, jejich struktura, kvalifikace. pracovn doba, organizace pracovit, bezpenost a hygiena prce, stanoven odmn za prci, vetn soc. a zdravotn pojitn ( dodrovat platn zkonn normy) Ekonomick vyjasnn poteb finannch prostedk a aktiv, bod zvratu (zakladatelsk projekt a zakladatelsk rozpoet)Sociln psychologick pedpoklady osobnosti - siln, clevdom osobnost, schopn realizovat urit npad a zrove vst lidi a pracovat snimi.

PodnikObecn oznaen pro ekonomicko prvn subjektTvo jednu ze zkladnch forem institucionlnho uspodn ekonomiky zaloen na vrob zbo a poskytovn slueb za platu.Zkladn znaky odliujc podnik od jinch institucch spolenosti:ekonomick samostatnostprvn subjektivita Smysl (podstata) podniku organizovat lidsk innosti v danm okruhu uspokojovn cizch poteb tak aby byly uspokojeny i poteby podnikateleCl podniku zvyovn trn hodnoty firmy ( zisk, rozmnoen bohatstv)

PodniknPodnik institucionalizovan podniknPodnikn :prostedek uspokojovn lidskch potebpin riziko, v ppad spchu uspokojenDle Obchodnho zkonku: Podnikn je soustavn innost provdn samostatn podnikatelem vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost za elem dosaen zisku.Oblasti podnikn:obchodn innost,vrobn innost,poskytovn slueb.

Legislativa upravujc podnikn (1)Zkladn legislativa upravujc podnikn: Obchodn zkonk - upravuje postaven podnikatel, obchodn zvazkov vztahy a nkter dal vztahy s podniknm souvisejc. Zkon o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon) - upravuje podmnky ivnostenskho podnikn a kontrolu nad jejich dodrovnm. Zkonk prce - uzkouje prvo na prci a svobodnou volbu zamstnn, spravedliv a uspokojiv pracovn podmnky a ochranu proti nezamstnanosti. e pracovn - prvn vztahy, kter mohou vzniknout jen se souhlasem obana a organizace.

Legislativa upravujc podnikn (2)zkon o cenchzkon o etnictvdaov zkonyzkon o burze cennch paprzkon smnen a ekovinsolvenn zkon zkon o ochran hospodsk soute, zkony tkajc se ochrany ivotnho prostedzkon o investinch fondechzkon o pojistnm na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanostizkon o veejnm zdravotnm pojitn zkon o pojistnm na veobecn zdravotn pojitn atd.

Prvn forma ovlivuje: Zpsob a rozsah ruen (podnikatelsk riziko) Oprvnn kzen (tj. Zastupovn podniku navenek, veden podniku, monost spolupracovn apod.) Poet zakladatel Nroky na poten kapitl Administrativn nronost zaloen podniku a rozsah vdaj spojench se zaloenm a provozovnm podniku ast na zisku (ztrt) Finann monosti, zvlt pstup kcizm zdrojm Daov zaten Zveejovac povinnost

Prvn formy podniknDle obchodnho zkona je podnikatelem: osoba zapsan v obchodnm rejstku,osoba, kter podnik na zklad ivnostenskho oprvnn,osoba, kter podnik na zklad jinho ne ivnostenskho oprvnn podle zvltnch pedpisfyzick osoba, kter provozuje zemdlskou vrobu a je zapsna do evidence podle zvltnho pedpisu.Fyzick osoby - vystupuj vroli : podnikatele (vklad do podnikn, nesou podnikatelsk riziko), vkonn pracovn sly - vlastn odborn innost +zenjsou pmo objektem prvnch vztah Prvnick osoby: Spolenci pinej vklad, nesou podnikatelsk riziko.

ivnost dle Zkona . 455/1991 Sb,. o ivnostenskm podnikn, ve znn pozdjch pedpis. (1)ivnost - soustavn innost provozovan samostatn, vlastnm jmnem, na vlastn odpovdnost, za elem dosaen zisku a za podmnek stanovench tmto zkonem. ivnost me provozovat fyzick i prvnick osoba. U prvnick osoby mus veobecn podmnky splovat odpovdn zstupce.Veobecn podmnky pro provozovn ivnosti:a) dosaen vku 18 let, b) zpsobilost k prvnm konm, c) bezhonnost zkon stanov, kdo se se pro ely tohoto zkona nepovauje za bezhonnho

ivnost dle Zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn,ve znn pozdjch pedpis. (2)Zvltn podmnky pro provozovn ivnosti: Odborn nebo jin zpsobilost, pokud ji vyaduje zkon.Rozdlen ivnost: Zhlediska prkazu odborn zpsobilosti:Ohlaovac (ivnostensk list): emesln (vun list vdanm oboru, pop. jin)Vzan (vun list, maturita nebo V vdanm oboru)Voln (nevyaduje se doklad )Koncesovan ( koncese) - jsou provozovny a po udlen koncese, plat pro n zvl. pedpisy pro zpsobilost. je vyadovna jet spolehlivost, posuzovan kochran zdrav, ivota, majetkovch a jinch prv osob a veejnch zjm.

ivnost dle Zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn,ve znn pozdjch pedpis. (3)Zhlediska pedmtu podniknivnost obchodnivnost vrobnivnost poskytujc sluby

Obchodn spolenosti (1)

Obchodn spolenosti (2)

Obchodn spolenosti (3)

Obchodn spolenosti (4) akciov spolenost (1)Zkladn kapitl je rozvren na urit poet akci o urit jmenovit hodnot. Akcie - cenn papr v listinn nebo zaknihovan podob- prva akcione jako spolenka:podlet se na zen spolenosti, na jejm zisku, na likvidanm zstatku pi zniku spolenostiAkcie mus obsahovat:firmu a sdlo spolenostijmenovitou hodnotuoznaen formy akcie u akcie na jmno firmu, nzev nebo jmno akcionevi zkladnho kapitlu a poet akci kdatu emisedatum emiseListinn - seln oznaen a podpis len nebo lena pedstavenstva, kte jsou oprvnni jednat jmnem spolenosti kdatu emise.

Obchodn spolenosti (4) akciov spolenost (2)Forma akcie: Akcie na jmno:spolenost vede seznam akcion, zapisuje se oznaen druhu a formy akcie, jej jmenovit hodnota, firma nebo nzev a sdlo prvnick osoby nebo jmno a bydlit fyzick osoby pevoditelnost stanovy ji mohou omezit, nikoliv vylouitlistinn akcie na jmno jsou pevoditeln rubopisem a pednm. Akcie na majitele: maj neomezenou pevoditelnost, prva spojen slistinnou akci vykonv ten, kdo ji pedlo

Obchodn spolenosti (4) akciov spolenost (3)Druhy akci: Kmenov bn Prioritn - pednostn prva tkajc se dividendy nebo podlu na likvidanm zstatku. Stanovy urit vydn prioritnch akci, snimi nen spojeno prvo hlasovn, ledae zkon vyaduje hlasovn podle druh akci. Prvo hlasovat m akcion ode dne nsledujcm po dni, kdy valn hromada rozhodla, e nebude vyplacena prioritn dividenda.

Zamstnanci mohou nabvat kmenovch akci za zvhodnnch podmnek.

Obchodn spolenosti (4)

Podnikatelsk proces jako kolobh kapitluVcn hledisko podnikatelskho procesu: jeho realizace probh na zklad technologickch a jinch procesjsou odlin dle zamen podniku

Ekonomick hledisko kolobh kapitlu: k zabezpeen podnikovch innost je teba relnch aktiv, za kter se mus zaplatit je teba ktomu mt vhodn finann zdroje (kapitl). pouitm a rozdlovnm kapitlu zskvme majetek (aktiva )vpodniku se penn obh zane mnit vobh hmot reprodukn proces

Podnikatelsk proces jako kolobh kapitlu Kolobh obnch prostedkSchma kolobhu:Penze Materil, energie, vrobky, pracovn sly

Nedokonen vrobaDokonen vrobaProdejPohledvkyPenze vetnzisku

Podnikatelsk proces jako kolobh kapitlu Kolobh obnch i stlch prostedkSchma kolobhu:Penze + penze navc Stl - fixnmajetekMateril, energie, vrobky, pracovn sly

odpisy+Nedokonen vrobaDokonen vrobaProdejPohledvkyPenze vetnzisku + odpisy

RozvahaKonkrtn sloen prostedk - majetek (firmy) - co podnik vlastn Pvod- zdroj, znho tento majetek vznikl, (finann kryt) - kapitl - komu to pat Rozvaha (bilance) - psemn pehled (ve form tu) lev strana (debetn) zachycuje konkrtn sloen majetku podniku - aktiva prav (kreditn) strana zachycuje vechny kapitlov zdroje - pasiva Aktiva = pasiva - bilann rovnice lenn na aktiva a pasiva - bilann princip

Zdroje kryt majetku (pasiva) (1)

Kapitl(finann zdroje, pasiva)

vlastn kapitl(vlastn zdroje)Ciz kapitl(ciz zdroje)asov rozliennjemn pijat pedem,pijat pedplatnvdaje ptch obdob

vnosy ptch obdob njemn placen pozaduvytovn telefon

Zdroje kryt majetku - kapitl (pasiva) (2)

Vlastn kapitl(vl. zdroje)zkladn kapitlemisn io, ostatn kap.fondy

rezervnnedlitelnostatnkapitlov fondyfondy ze zisku nerozdlen zisk z minulch letneuhrazen ztrta z minulch letvsledek hospodaen bnho roku

Zdroje kryt majetku (pasiva) (3)

Ciz kapitl(ciz zdrojedlouhodobbankovn vry

zvazky z obchod. styku

zvazky k zamstnancm

ostatn krtkodob zvazky

krtkodobdlouhodob zvazky

vydan dluhopisy

rezervybankovn vryovldanm a zenm osobm .........

Pro podnik vyuv ciz kapitl? Nem li dostaten kapitl pro investice i akce, kter jinak uskutenit nelze

Poskytovateli nevznikaj dn prva vpmm zen podniku, pijetm spolenka vznikaj

Je vtinou levnj

Zvyuje rentabilitu vlastnho kapitlu.

Nklady kapitlu (1)Vdaj pro podnik, kter mus zaplatit za zskn rznch forem kapitlu pouitch na financovn novch investic. Rozliujeme Nklady jednotlivch druh podnikovho kapitlu (vlastnho a cizho) - zvis:na dob splatnosti kapitluna stupni rizika, kter investor podstupujena zpsobu hrady nklad kapitlu podnikemPrmrn nklady celkovho podnikovho kapitlu - prmrn vdaj, kter mus podnik zaplatit za zskn vech druh kapitlu zvis: na nkladech jednotlivch druh kapitlu na podlu jednotlivch druh kapitlu a na celkovm kapitlu

Nklady kapitlu (2)Nklady cizho kapitluNklady dluhu : ND = i ( 1-T) [ v %] ND - nklady dluhu v % T sazba dan zpjm v ( % / 100) i - rokov sazba zvru v % ( 1-T) daov tt sniuje nklady dluhu pouze v ppad, e podnik dosahuje zisku.Nejlevnj kapitl - krtkodob dluh :krtk doba splatnosti mal riziko psoben daovho ttu (1-T)Dra stedndob a dlouhodob dluh del doba splatnosti, vy vitelsk riziko vy rok

Nklady kapitlu (3)Nklady vlastnho kapitlunejdra akciov kapitl jeho splatnost je vlastn nulovdividendy nelze zahrnout do nklad, sniujc zklad danriziko podstupuj akcioni (dn zruky, banky ano)

Nklady vlastnho kapitlu [ v %]

N VK = D *100 C g - zvyujc se dividendov vnos v %D dividenda pipadajc na akciiC trn cena akcie

+ g

Nklady kapitlu (4)Prmrn nklady na kapitl: [ v %]

N = i ( 1-T) * DCK + N VK * VKCK i - rokov sazba zvru v % - nklady dluhu ped zdannm T sazba dan zpjm v ( % / 100) i (1-T) - nklady dluhu( cizho kapitlu) po zdanni DCK - pomr dluhu ku celkovmu kapitlu N VK - nklady vlastnho kapitluVKCK - pomr vlastnho kapitlu ku celkovmu kapitlu

Nklady kapitlu (5)Srstem zadluenosti podniku stoupaj:nklady dluhu banka pociuje vy riziko vy roknklady vlastnho kapitlu - pi vym zadluen majitel akci pociuj vy riziko poadavek na vy dividendu rst prmrnch nklad kapitlu

nkladyna kapitl v %nklady na vlastn kapitlnklady na ciz kapitlprmrn nklady na kapitlzadluenost v % D/CK

Ciz kapitl zvyuje rentabilitu vlastnho kapitluPklad:

Optimalizace kapitlov struktury (1)nadmrnm vyuvn cizho kapitlu vede ke snen jeho finann stability

vypjen penze pomhaj vce vydlat

dluh je eln zvit, pokud vy zadluenost zvyuje majetek vlastnk.

Optimalizace kapitlov struktury (1)Celkov velikost kapitlu by mla bt optimln a zvis pedevm na:velikosti podniku stupni mechanizace a automatizace organizace odbytu pekapitalizovan podnikpodkapitalizovan podnikzlat bilann pravidlo:dlouhodob majetek financovat vlastnm kapitlemkrtkodob majetek financovat cizm kapitlem

vlastn kapitl stl aktiva

1 1 stl aktivadlouhodob zdroje

Majetek podniku (aktiva) (1)

Majetek podnikuobnmajetekstly, dlouhodob majetekasov rozliennklady ptch obdobnjemn placen tvrtletn pedem

Majetek podniku (aktiva) (2)

Dlouhodob majetekhmotnnemovitpozemkybudovystavbymovitstrojevrobn zazendopravn prostedkyinventnehmotnpatentylicencesoftwareautorsk prvafinannfinann asti

cenn papry s dobousplatnosti 1 rok

Majetek podniku (aktiva) (3)

Obnmajetekve vcn formv pennformzsobymateril (zkladn, pomocn,provozn, obaly, nhradn dly)nedokonen vrobahotov vrobkyzbopohledvkyu odbratelu sttuu zamstnancu sdruench podnikpenzev pokladnna bankovnch techfinann majetekCenn papry s dobou splatnosti do 1 roku

lenn dlouhodobho majetkudlouhodob nehmotn majetek doba pouitelnosti 1 rok ocenn 60 000 K.dlouhodob hmotn majetek:pozemky, stavby, dln dla a dln stavby pod povrchem, vodn dla, byty a nebytov prostory, umleck dla, sbrky, movit kulturn pamtky, pedmty z drahch kov a vci nabyt njemcem z finannho leasingu, a to bez ohledu na jejich ocenn a dobu pouitelnosti,samostatn movit vci s vjimkou movitch vci uvedench v psm. a) a soubory movitch vci s dobou pouitelnosti del ne jeden rok a v ocenn nad 40 000 Kpstitelsk celky trvalch porost s dobou plodnosti del ne ti roky,zkladn stdo a tan zvata, bez ohledu na jejich poizovac cenu,otvrky novch lom, pskoven a hlini, technick rekultivace dlouhodob finann majetek

lenn dlouhodobho majetku v etnictv02- Dlouhodob majetek odepisovan:021 Stavby022 Samostatn movit vci a soubory movitch vc025 Pstitelsk celky trvalch porost026 Zkladn stdo a tan zvata028 Drobn dlouhodob hmotn majetek029 Ostatn dlouhodob hmotn majetek03- Dlouhodob majetek neodepisovan:031 Pozemky032 Umleck dla a sbrky

Zpsoby pozen a ocenn dlouhodobho majetku Zpsoby pozen dlouhodobho majetku koup vytvoenm vlastn innost bezplatnm nabytm (darovnm) vkladem dlouhodobho majetku od jin osoby peazenm z osobnho uvn do podniknOcenn dlouhodobho majetku poizovac cenou= cena pozen +nklady spojen s pozenm reprodukn poizovac cenou = cena, za kterou by byl majetek pozen v dob, kdy se o nm tuje vlastnmi nklady - pm a nepm nklady bezprostedn souvisejc s vytvoenm dlouhodobho nehmotnho a hmotnho majetku vlastn innost

Zpsoby vyazen dlouhodobho majetku prodejem likvidac bezplatnm pevodem (darovnm) vkladem dlouhodobho majetku do jin obchodn spolenosti i drustva, peazenm z podnikn do osobnho uvn

Odepisovn dlouhodobho majetkudlouhodob majetek slou podniku del dobu nklady na jeho pozen nelze zahrnout do nklad obdob, kdy byly pozeny nklady podniku vznikaj a pi jeho pouit ve vrobhodnota dlouhodobho majetku postupn pechz do nklad ve form odpis. pedstavuj snen jeho poizovac ceny na cenu zstatkovou.zstatkov cena: poizovac cena oprvky etnch odpis = oprvkyodpisy tvo soust nklad podniku jejich ve ovlivuje na zisk podnikuodpisy jsou nkladem nikoliv vdajem jsou nstrojem, jak postupn zskat zpt penze, kter jsme vloili do stlho majetku.

Odepisovn dlouhodobho majetkuFunkce odpis - z hlediska podniku: funkce nkladov pomoc odpis pechz hodnota DM do nkladfunkce zdrojov jsou pro firmu internm zdrojem financ nap. na nkup novho dlouhodobho majetku

Zhlediska sttu:funkce fiskln ovlivuje vi pjm sttnho rozpotu.funkce rozvojov umon-li stt podnikatelm rychle odepsat DM, stimuluje je tm krychlej obmn strojnho vybaven a kzavdn modernjch technologi, kter umouj rozvoj firem a tm i celho hospodstv

etn odpisyVyjaduj skuten opoteben majetku firma sestavuje odpisov plnsama si ur postup odepisovn sohledem na opoteben dlouhodobho majetku Metody:Metoda linernho odpisovn ron odpis oi = VC/n n- plnovan ivotnostMetoda sumy selodpis vjednotlivch letech oi = VC * ( n+1 i ) / SnSn = n (n+1) /2 i = 1 a nMetoda stlho procenta ze zstatkov cenyp = ( 1- (ZC/VC) 1/n) * 100 vypoteme % a potom pomoc tohoto % vypoteme ron odpisy

Daov odpisy (1)jsou ureny zkonem . 586/1992sb., o danch zpjm v prvnm roce odpisovn zatd poplatnk majetek do odpisovch skupin (v ploze zkona)zkon uruje dobu odepisovn :odpisov skupina doba odpisovn (roky) 1 3 2 5 3 10 4 20 5 30 6 50

Daov odpisy (2) Metody odpisovn: rovnomrn odepisovn zrychlen odpisovn zpsob odpisovn stanov vlastnk, nelze jej zmnit po celou dobu jeho odpisovn. dlouhodob majetek se odpisuje nejve do vstupn ceny nebo do zven vstupn ceny.

Daov odpisy (3) - rovnomrn metoda ron odpis se stanov za dan zdaovac obdob ve vi jedn setiny souinu jeho vstupn ceny a piazen ron odpisov sazby pi odpisovn ze zven vstupn ceny majetku se stanov odpisy tohoto majetku za dan zdaovac obdob ve vi jedn setiny souinu jeho zven vstupn ceny a piazen ron odpisov sazby platn pro zvenou vstupn cenu odpisy se zaokrouhluj na cel koruny nahoru zkonem .669/2004 Sb., byla zruena monost uplatnn reinvestinho odpotu od zkladu dan (monost odpotu 10% a 20% vstupn ceny vymezenho hmotnho majetku od zkladu dan zpjm.zavedena monost pouit zven odpisu vprvnm roce odepisovn u vybranho hmotnho majetku zaazenho do 1. a 3. odpisov skupiny

Daov odpisy (4) - rovnomrn metodaa)Ron odpisov sazba pro hmotn majetek neodpisovan podle psmen b) a d Odpisov v prvnm roce v dalch letech pro zvenou skupina odpisovn odpisovn vstupn cenu 1 20 40 33,3 2 11 22,25 20 3 5,5 10,5 10 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2,0

Daov odpisy (5) - rovnomrn metodab) Ron odpisov sazba pi zven odpisu vprvnm roce odpisovn o 20 %

Daov odpisy (5) - rovnomrn metodac) Ron odpisov sazba pi zven odpisu vprvnm roce odpisovn o 15 %

Daov odpisy (6) - rovnomrn metoda Ron odpisov sazba pi zven odpisu vprvnm roce odpisovn o 10 %

Daov odpisy (7) - zrychlen metoda ron odpis se stanov v prvnm roce odpisovn jako podl jeho vstupn ceny a piazenho koeficientu pro zrychlen odpisovn platnho v prvnm roce odpisovn poplatnk, kter je prvnm vlastnkem, me tento odpis zvit: o 20 % vstupn ceny stroje pro zemdlstv a lesnictv, oznaenho ve Standardn klasifikaci produkce kdem 29.3, o 15 % vstupn ceny zazen pro itn a pravu vod oznaenho ve Standardn klasifikaci produkce kdem 29.24.1 o10 % vstupn ceny hmotnho majetku zatdnho vodpisovch skupinch 1 a 3 svjimkou hmotnho majetku uvedenho vbodech 1 a 2 a v 31 odst. 5.

Daov odpisy (8) - zrychlen metodav dalch letech jako podl dvojnsobku jeho zstatkov ceny a rozdlu mezi piazenm koeficientem pro zrychlen odpisovn a potem let, po kter byl ji odpisovn ( 2* zc/ (ko - i)) stanoven odpis pi zrychlenm odpisovn majetku, zvenho o jeho technick zhodnocen se odpisy stanov: v roce zven zstatkov ceny jako podl dvojnsobku zven zstatkov ceny majetku a piazenho koeficientu zrychlenho odpisovn platnho pro zvenou zstatkovou cenu, v dalch zdaovacch obdobch jako podl dvojnsobku zstatkov ceny majetku a rozdlu mezi piazenm koeficientem zrychlenho odpisovn platnm pro zvenou zstatkovou cenu a potem let, po kter byl odpisovn ze zven zstatkov cenyodpisy se zaokrouhluj na cel koruny nahoru.

Daov odpisy (6) - zrychlen metodaKoeficienty pro zrychlen odepisovn

drba a reprodukceOpoteben: fyzick pouvnm, vlivem prosted drbu itn mazn seizovn udrovn majetku vprovozuschopnm stavubn opravy pi provozu - vmna porouchanch soustgenerln opravy velk nklady - plnovanpreventivn pedchzej poruchm morln majetek ztrc hodnotu vlivem zastarvn plnovit nahrazen starho majetku novm - reprodukce : rozen- nahrazen vym vkonem prost - nahrazen stejnm vkonemzen nahrazen nim vkonem, pop. nenahrazen Stupe opoteben: S o = (P- Zc) *100/P (%)P poizovac cena DHMZc = zstatkov cena DHM

Evidence majetku

do majetku je vloeno hodn penz nutnost ho dsledn evidovat.Evidence slou:pro kontrolu inventarizaceodepisovn majetkupro pehled o finann hodnot firmyhrady kod na majetku pojiovnouInventrn karty obsahuj:strun popis majetkuvstupn cenu datum pozeninventrn slozvolen zpsob odepisovnron daov a etn odpisyzpsob vyazen majetkuU majetku se vystavuje zpis :o pevzet stroje zazen nebo stavby - zpis o pozenzpis o vyazen dlouhodobho majetku

Vyuvn dlouhodobho majetku (1)- ukazateldlouhodob majetek pedstavuje velk potencil jeho ekonomick pnosy se projev na zklad jeho fungovnvyslen vyuit pomoc ukazatel pro vyuvn dlouhodobho majetku: Ukazatel fondov innosti - pomr hodnoty produkce khodnot vrobnho dlouhodobho majetkuF = Q/ DM [ Produkce vnaturlnm vyjden / hodnota DM vK ] [Produkce vpennm vyjden / jednotku DM vK ]Ukazatel fondov nronosti vzanosti kolik DM je vzno na jednotku produkce. FN = DM / Q [ hodnota DM vK / jednotku produkce ]

Vyuvn dlouhodobho majetku (2) - vrobn kapacitamaximln objem produkce, kter me vrobn jednotka vyrobit za urit asov obdob pi plnm vyuit svho vrobnho zazen a plochu dlnho podniku - maximln mnostv uitkovho nerostu, kter me bt vyteno vdanch podmnkch za urit asov obdobTeoretickQT = T * VTQT = mnostv charakterizujc vrobn kapacitu vnaturlnch jednotkchVT = vkon vnaturlnch jednotkch / hodinu kapacitn norma vkonnosti (technick vkon)T = asov fond zazen vhodinch

Vyuvn dlouhodobho majetku (2) - vrobn kapacita Struktura asovch fond vrobnho zazen

Kalendn asov fond ( 365 dn, 8760 hod.)

vyuiteln - plnovanasov fond TV prostoje

nominln asov fond - nepracovn dny (soboty nedle a svtky)

Vyuvn dlouhodobho majetku (2) - vrobn kapacitaVyuit vrobn kapacity= QS / QTQS = skuten kapacita :Qs = Vs* TsQT = teoretick kapacita - kapacitn objem vroby: QT = VT* TVVS = skuten objem vroby za asovou jednotkuTs = skuten asov fondTV = vyuiteln asov fond TK = kalendn asov fonda) vyuit intenzivn:i = VS/ VTb) vyuit extenzivn:e = TS/ TVe = TS/ TK

Vrobn innost podniku (1)Spov vpemn vrobnch faktor ve vrobky Neustl proces obnovy i reprodukce vroby, rozdlovn a smny umouje uspokojovn relnch poteb obyvatelstva Prost reprodukce se projevuje opakovnm vroby na rovni pedchozho obdob.Rozen reprodukce je charakterizovna rstem vroby materilovch statk.Zen reprodukce je charakterizovna poklesem vroby materilovch statk.Ukazatele vroby:Naturln ukazatele objemu produkce objem produkce se vyjaduje mnostvm vyrobench vrobk vnaturlnch (fyzickch) jednotkchHodnotov ukazatele objemu produkce

Vrobn innost podniku (2)Hodnotov ukazatele objemu produkce:Hrub vroba - ukazatel celkovho vsledku podnikov innostiHrub vroba = hodnota realizovan produkce zmna stavu zsob hotovch vrobk a nedokonen vroby + dlouhodob majetek vyroben vpodniku a uren pro vlastn potebu (aktivace)ist vroba) - ukazatel vlastn zsluhy podniku pi vytven novch hodnot. ist vroba = celkov vsledek podnikov innosti vechno, kemu pispli zvenku dodavatel surovin, energie a rznch slueb. Ve vkazu zisku a ztrt - pidan hodnota

Vrobn innost podniku (3)Pprava vroby:Konstrukn TechnologickSloky vrobnho procesu :Pracovn proces - souhrn innost,, kdy lid pmo svou prac pomoc stroj, nstroj petvej pracovn pedmty na vsledn vrobky nebo ktakovmu elnmu petven vytvej pedpoklady. Technologick proces - st vrobnho procesu, kdy ke kvantitativnm nebo kvalitativnm zmnm pracovnho pedmtu, uruje sled a zpsob jednotlivch operac pedepsanch technologickm postupem. Jestlie se kbezprostedn zmn pracovnho pedmtu vynakld iv prce, je technologick proces zrove pracovnm procesem. Vedle toho dochz ktechnologickch procesm t samoinnm psobenm pracovnch prostedk (nap. automatick chod stroj a aparatur).Prodn proces - je vpodstat technologickm procesem zaloenm na vyuvn prodnch zkonitost a sil (zrn deva na skldce, kvaen vna apod.).

Vrobn innost podniku (4)Pracovn proces Operace - je souhrnem innost dlnka nebo skupiny dlnk, tyto innosti provdj na stejnm pracoviti pracovn prostedky zstvaj bhem operace stejnkon - pedstavuje samostatnou a ukonenou innost dlnka a je charakterizovna pesn ohranienm urenm. kony - hlavn a vedlej. Vedlej kony umouj nebo pipravuj kony hlavn Prvek nebo tak pracovn pohyb je nejmen miteln st konu. Pedstavuje samostatn a zakonen pohyb pracovnka, kter je vymezen dvma koncovmi body - tohoto lenn se pouv zpravidla jen pi obsluze stroje.

Vrobn innost podniku (5)Vrobn proces probh vpracovnm ase : as prcePestvky Prce zahrnuje ty asov seky vprbhu pracovn doby, kdy dlnk pracuje, a dl se na prci: Produktivn - je stanovena technologickm a organizanm postupem:ppravn a dokonovac operacepomocn operace,hlavn operace.Neproduktivn - ostatn prce Klasifikace pestvek:Pestvky zvisejc na dlnkovi:pedepsan - stanoven zkonkem prce, kolektivn smlouvou a podnikovmi pedpisyostatn nebo svvoln (pozdn pchod, innosti nesouvisejc sprac .. atd)Pestvky nezvisejc na dlnkovi vznikl z:nedostaten organizace vrobnho procesu,technickch dvod

Racionalizan innost podniku (1) Do systmu zen vroby pat i zen kvality vroby racionalizan innost podniku Racionalizac se rozum :realizaci opaten ke zven hospodskho prospchu.volbu sprvn cesty ke zjednoduen vrobnho a rozdlovacho procesu. sporu pracovnch sil.zamen se na elnou mechanizaci a automatizaci vrobnho procesu.plnovit analza vrobnho procesu za elem dosaen jeho elnho uspodn.realizace nalezench optimlnch een

Racionalizan innost podniku (2)Cle racionalizace:odstrann zdroj ztrt.zamezen chodu naprzdno a duplicit.zvyovn produktivity a jakosti.sniovn vlastnch nklad.sniovn rizika.zvyovn vnos.regulace spoteby a produkce.vytven co mon nejlepch pracovnch podmnek.vmna zkuenost mezi podniky.mezinrodn vmna zkuenost.sladn zjm mezi vrobci, prodejci a spotebiteli.sladn racionalizanch opaten mezi soukromm sektorem a veejnou sprvou.

Charakteristika obnho majetku (OM)neustle obh, je vrznch formchjedna forma pechz ve druhoupechody forem obnho majetku - kolobh obnho majetku:

neustle obh, je vrznch formchjedna forma pechz ve druhoupechody forem obnho majetku - kolobh obnho majetku:

nkupvrobainkasoprodejvrobaPENZEMATERIL (zvazky)ROZPRACOVAN VROBAHOTOVVROBKYPOHLEDVKY

lenn a oceovn OMFinann podobapohledvky (obchodnho styku, vi sdruenm podnikmcenn papry krtkodobpenze ( hotovost vpokladn, vklady na tech vbankch,)Vcn podobazsoby (surovin, materilu, hotovch vrobk)Oceovn:Hotovostn vklady - v nominln hodnot pohledvky - v nominln etn hodnot Zsoby prmrn ceny (ven aritmetick prmr)FIFO - prvn do skladu, prvn ze skladuLIFO - posledn do skladu, prvn ze skladu (nesm se pouvat)

Faktory ovlivujc vi obnho majetku (1)odvtv a typ podnikuobjem vrobyvlastn nklady vrobyrove koncentrace vrobyvdeckotechnick rozvoj vroby ( inovace, pokrokov technologie, lep materil...)rove stanoven spoteby OMrove organizace a zen hospodaen s materilem, nhradnmi dly a DDHMdodavatelsko-odbratelsk vztahydodvkov cesty vrobk

Faktory ovlivujc vi obnho majetku (2)OM zabezpeuje normln chod podniku co nejni nklady optimln ve obnho majetku nutno plnovat - zsoby, pohledvky (jejich financovn)Likvidnost - schopnost jednotlivch aktiv pemnit se rychle na penn prostedky (nejlikvidnjm majetkem jsou penze) Likvidita mra schopnosti podniku hradit sv zvazkyPomrov ukazatele - stupn likvidityBn likvidita = Obn aktiva / Krtkodob zvazky(Jako jej standardn hodnota se udv slo 2,5, je mrou solventnosti podniku)Rychl likvidita = (Obn aktiva zsoby) / Krtkodob zvazkyOkamit likvidita = Finann majetek / Krtkodob zvazky Ukazatele vyuit obnho majetku (aktiv) rychlost obratu OA = trby / obn aktiva doba obratu OA = 365 / rychlost obratu OACl managementu - zajistit optimln likviditu, strukturu vekerho majetku a co nejvy rentabilitu.

Zsobykad firma je potebuje kzajitn sv hlavn innostivrozvaze je najdeme pod obnmi aktivynejhe likvidn aktivum

Zsobami jsou: skladovan materil (zkladn materil, pomocn materil, provozn materil, obaly nhradn dly, movit vci sdobou pouitelnosti men ne jeden rok bez ohledu na poizovac cenu, atd.. )nedokonen vrobapolotovary vlastn vrobydokonen vrobkyskladovan zbo

Zsobovac innost podniku - subsystm hospodsk logistiky (1) Logistika :Globln zen procesu distribuceZahrnuje vechny sloky fyzickho pohybu surovin, materilu, polotovar a hotovch vrobk, od prvopoten fze a do pouit i spoteby. Subsystmy logistiky: zsobovac vrobn odbytov

Zsobovac innost podniku - subsystm hospodsk logistiky (2)koly zsobovac logistiky:stanoven optimln velikosti a etnosti dodvek,volba zpsobu balen a pepravy,zpsob pevzet a kontroly zsilek vetn kvality,uskladovac operace,pe o vrobn zsoby,likvidace kod,hospodaen s obaly a pepravnmi prostedky, kter zstvaj majetkem dodavatele,likvidace nebo vyuit obal, kter pechzej do majetku pjemce.

Zsobovac innost - nkup zsobkoly tvaru zsobovn: plnovn, opatovn materilu, skladovn materilu. Nkup: jedna z nejdleitjch podnikovch aktivit tvar nkupu - jeho spn fungovn zvis na:sprvnm a pesnm vymezen funkc a zajiovanch kol, na zpsobu een vztah s vnitnm a vnjm okolmna pouvanch formch a metodch procesu nkupu na innosti ekonomick stimulace tvaru jako celku a jeho jednotlivch pracovnk.

Hospodaen se zsobamije douc zuritho objemu materilu zsob vytvoit co nejvce vkonzsoby jsou nkladn zleitost:jsou v nich vzny penn prostedky a jsou nejhe likvidnm obnm majetkemse skladovnm je spojena velk st ronch celkovch nklad podniku (nklady na njem skladovacch prostor, na sklady - energie, provoz, pracovn slu atd...)nedostatek nebo vyerpn zsob ztrty zvroby, odlivu odbratel, pokozen dobrho jmna podniku nkladyskadou novou dodvkou vzniknou dal nklady a tyto nklady ovlivuj frekvenci i velikost dodvek.se zsobami mus podnik nakldat co nejhospodrnji

Hospodaen se zsobamiHospodaen se zsobami se d vyjdit pomoc ukazatel:Vzanosti zsob na jednotku produkce: Z - prmrn zsoba Q - objem produkceUkazatel mnostv produkce na jednu korunu vzanou vzsobch: Q - objem produkce Z - prmrn zsoba Poet obrtek - kolikrt se zsoba obrt za sledovan obdob ve spoteb:PO = S / ZPO - poet obrtekS - spoteba zsob ve sledovanm obdobZ - prmrn zsoba

Hospodaen se zsobamiDoba obratu - as potebn ktomu, aby se zsoba pemnila vnsledujc formu (nedokonenou vrobu) DO = d/ PO = d * Z / SDO - doba obratu ve dnechd - poet dn obdob ( 360 za rok)PO - poet obrtek Materilov tok vpodniku tvo tyto innosti:Odbr materilu od dodavatele pejmka materilu skladovn vdej do spotebyInforman tok vpodniku tvo tyto innosti:Dodac list a faktura pjemka skladn kartavdejkaEvidence zsobZsoby jsou evidovny na skladnch kartchSkladn karta je vystavena pro kad druh

Stanoven spoteby vrobnch zsob (1)zen zsob - zpsob jak splnit cl co nejhospodrnji nakldat se zsobami,pedpokld dokonalou znalost vnitnch a vnjch podmnek a initel, kter na n psob. je velmi pracn a asto neeln vnovat vem druhm materilu stejnou pozornost a sledovat a dit je podrobnmi postupy a metodami, pouv se ve vech fzch zsobovacho procesu vhodn diferenciace.jedn se pi uplatnn systmu ABC je rozlenn materilovch druh na ti (ABC), jednotlivm skupinm zsob se vnuje pak ve vech fzch zen zsobovacho procesu odlin pozornost

Stanoven spoteby vrobnch zsob (2)zen zsob - metoda ABCSkupina A podrobn se sleduje a plnuje stav zsob na zklad propotu norem zsob.jejich hodnota pedstavuje rozhodujc podl na hodnot celkov ron spoteby materilu ( vce ne 60%) Skupina B stanov se minimln zsoba, kdy je teba vystavit objednvku, skupina B obsahuje materily, kter se snadno nakupujna celoron spoteb zsob se tato skupina podl cca 20-ti%Skupina Czsoby se nakupuj podle poadavk jednotlivch tvar podnikujejich zsoba se plnuje souhrnnou penn stkou materily se podl na cca 20- ti % spoteby

Stanoven spoteby vrobnch zsob (3) lenn zsob z hlediska funkce, jakou pln vcelkovm logistickm etzci:Zsoba bn - Zb kryje bnou spotebu mezi dvma dodvkami, jej vznik a pohyb je dn tm, e se uskuteuje dvkch,erpn je uskuteovno vastjch a mench dvkchPojistn zsoba - ZPvyrovnv nhodn vkyvy vdodvkch nebo ve spotebTechnick zsoba Zttam, kde je teba zsoby ped vdejem do spoteby jet upravitZsoba pro pedzsoben vyrovnv pedpokldan vt vkyvy na vstupu nebo na vstupu ( siln seznn spoteba, dovolen u dodavatele nebo vdoprav)

Stanoven spoteby vrobnch zsob (4) lenn zsob z hlediska funkce, jakou pln vcelkovm logistickm etzci:Zsoba strategickzajiuje peit podniku pi nepedvdanch udlostech ( kalamity, stvky)Zsoba spekulativn utv se za elem dosaen mimodnho zisku Pohyb zsob - sledujeme ti zkladn funkn hladiny zsob:Faktick zsoba - fyzick zsoba skuten stav zsob ve skladuDispozin zsobaFaktick zsoba ji uplatnn poadavky (doklady kvdeji)Bilann zsoba dispozin zsoba zvten o velikost nevyzench, ale ji potvrzench objednvek

Stanoven spoteby vrobnch zsob (5)Teorie propotu norem zsobNormy zsob - vyjaduj douc, ekonomicky optimln rove zsoby konkrtnch druh vasovm nebo finannm vyjdenPro vpoet optimln ve zsob je uvdna cel ada metod:propotov (klasick) analytick porovnvac statistick odhadov.optimalizan metody (modern) - hlavn kritrium minimalizace celkovch nklad na pozen a udren zsob (bn, pojistn, technick zsoba je udrovna na rovni, kter vyvolv minimln celkov nklady)

Stanoven spoteby vrobnch zsob (6)Propotov (klasick) metody normy zsob - zkladnm kritriem je minimalizace stavu zsobDodvkov cyklus c - doba mezi dvma dodvkami - zvis: na druhu materilu na vzdlenosti dodavatele zpsobu dopravy na dopravnch a skladovacch nkladechPrmrn v zsoba:Z = (Zmax + Zmin) / 2 Zkladem pro vpoet normovan zsoby = asov norma zsob N N = 0,5*c + p + tc- dodvkov cyklus doba na kterou vydr bn zsobap doba, na kterou vydr pojistn zsobat doba, na kterou vydr technick zsoba

Stanoven spoteby vrobnch zsob (7)Ve normovan zsoby ZN vnaturlnch jednotkch:ZN = N s = s* (0,5*c +p+t) s prmrn denn spoteba s = S/360S - ron plnovan spoteba

Ve normovan zsoby ZN v pennch jednotkch:Nz = ZN * PNz = normativ zsob vKZN = normovan zsoba v ks P = cena za ks ( K/ks)

Stanoven spoteby vrobnch zsob (7)max.ve zsobprmrn ve zsobminimln ve zsobZbZPZTDodvkovcyklus cneekan zpodn dodvkyskuten prbh ve zsobprmrn prbh ve zsob

Stanoven spoteby vrobnch zsob (8)Optimalizan metody propotu zsob - zkladn kritrium - minimalizace celkovch nklad na pozen a udrenzsobbn, pojistn i technick zsoba je udrovna rovni, vyvolvajc minimln celkov nklady. Nklady spojen stvorbou a vyuvnm zsob:1. skupina: Nklady na objednvku, dodvku s pejmkunklady na przkum dodavatel, volbu dodavatele, nklady na komunikaci sdodavatelem, ped vyzenm dodvky , Nklady na ppravu a dodn dodvky, nklady na dopravu tato st je konstantn bez ohledu na velikost dodvkynklady na pejmku, kvalitativn i kvantitativn kontrolu, zaskladnn a zaveden do evidencenklady pi likvidaci a hrad fakturjsou obtn stanoviteln- metody statisticko- odhadov, statisticko-zkuebn a statisticko- normativn i kalkulan

Stanoven spoteby vrobnch zsob (9)Optimalizan metody propotu zsob - zkladn kritrium - minimalizace celkovch nklad na pozen a udrenzsobbn, pojistn i technick zsoba je udrovna rovni, vyvolvajc minimln celkov nklady. Nklady spojen stvorbou a vyuvnm zsob:2. skupina: Nklady na udrovn, skladovn a sprvu zsobnklady vzanosti pennch prostedk vzsobch ( nap. roky zvru na zsoby)nklady na skladovn a sprvu zsob provoz skladu, evidence zsob, mzdy pracovnk ve skladech, mzdy ostrahy, pojitn budov skladnklady na rizika souvis svyazenm nevyuitch zsob

Stanoven spoteby vrobnch zsob (10)Optimalizan metody propotu zsob - zkladn kritrium - minimalizace celkovch nklad na pozen a udrenzsobbn, pojistn i technick zsoba je udrovna rovni, vyvolvajc minimln celkov nklady. Nklady spojen stvorbou a vyuvnm zsob:3. skupina: Nklady nedostatku deficitu. Vznikaj, kdy zsoba nesta kvasnmu uspokojen spoteby a nklady vyskytnou sepmo vnkupu vcenklady pi urychlenm zajitn nhradnho plnn (spojen s dodavatelem, cestovn, vy ceny)ve vrob nevyuit vrobn kapacity, substitun een situace, hromadn zsob rozpracovan vrobypi prodeji nklady vyplvajc znesplnn zvazk vi odbrateli, ztrty zkaznk, pokozen pozice firmy na trhu.

Stanoven spoteby vrobnch zsob (11)Prbh erpn zsob je teba pedpovdat pro vpoet ve dodvek a pro tvorbu optimln ve zsob Dle charakteru erpn ze zsoby spoteba:zvisl predikuje se na zklad pmho propotu podle norem, ukazatel spoteby a daj plnu vroby a prodejenezvisl nhodn prbh spoteby - lze ho tko pi nkupu pedvdat (havrie, neplnovan zmny vrobk, neplnovan opravy..)Dle asovho prbhu erpn ze zsoby - spoteba :rovnomrn probh trvale, obas kols. Lze spotat optimln vi zsoby podle prmrn ron spoteby jednotlivch druh materilu.nrazov - dochz kn zejmna ve skupinov vrob pi zadvn zakzek vurit period

Stanoven spoteby vrobnch zsob (12)Optimalizan metoda vpoet ve dodvky :Vysvtlivky: (i urit druh materilu)Ndi - nklady na zajitn jedn dodvky (vypracovn a objednvky, st nklad dopravnch, skladovacch, zsobovacch a manipulanch tvar - rostou mrn s potem dodvekNsi - nklady na skladovn a udrovn zsob v K na 1 kus a jeden den rostou mrn s velikost dodvky nebo zsob,Ncni - celkov nklady (v K) na zajitn dodvek, skladovn a udrovn zsob pi celkovm nkupu Dpi v plnovacm obdob T,Dpi celkov nkup - spoteba materilu vobdob TDi - velikost dodvky v hmotnch jednotkch nebo K,Dopti optimln velikost dodvkyT dlka plnovacho obdob ve dnech (rok = 360), Di/2 prmrn zsobat di dlka dodvkovho cyklu pi dan velikosti dodvky ve dnech

Stanoven spoteby vrobnch zsob (13)Optimalizan metoda vpoet ve dodvky :Dpi / Di = poet dodvek Ncni = (Ndi + Nsi * Di / 2 tdi) * Dpi / DiNcni = (Ndi + Nsi * Di / 2 * T * Di / Dpi) * Dpi / Di - upravme Ncni = Ndi * Dpi / Di + Nsi * T / 2 * DiOptimln vi dodvky (Dopti) kdy jsou celkov nklady (Ncni) minimln : 1. derivaci nkladov funkce podle Di polome rovnu nule:Ncni = (Ndi * Dpi / Di 2 + Nsi * T / 2) = 0Po prav dostanemeDotpi = 2* Ndi / Nsi * Dpi /Tnklady na skladovn a udrovn zsob zjiujeme na 1 rok T=1 tdi = T/ poet dodvek tdi = T * Di / Dpi pi Dotpi td opt i = T * Dopti / Dpi

Stanoven spoteby vrobnch zsob (14)Vvoj nklad pi zmn potu a velikosti dodvek Ron nklady v KPoet dodvek za rok m vce, tm men t nklady klesajcelkov nklady

Nklady na skladovna udrovn zsob nklady na dodvky

Metoda JUST IN TIME (JIT) - modern pstupy kzen zsobmetoda pedpokld ve sprvn as, sprvn vrobek na sprvnm mst zkladn zmna ve vztahu dodavatel odbratel zk vztahydodavatel a odbratel - dokonal spoluprce a koordinace innost ve sprvn as, sprvn vrobek na sprvnm mst clem jsou nulov zsoby a 100% kvalitapsn kontrola kvality zkaznk pebr proven zbo dodavatel vyhov poadavkm odbratele na kvalitupravideln a spolehliv dodvky Je nutn zajistit i souinnost dopravy.pedasn dodvky bvaj i penalizovnyblzkost vroby spolehliv telekomunikaceposkytovn bezprostednch plnovch informacprincip jedinho zdroje- uzaven dlouhodob smlouvy sjedinm dodavatelem, ktermu lze dvovat.spolen spoluprce svyuitm metod hodnotov analzy

Pracovnci a produktivita prce

pracovnci - jeden ze zkladnch potencil firmy je teba stanovit : potebn poet pracovnk potebnou strukturu tdit pracovnky do jednotlivch kategori tdit i pracovnky odpracovan smny. zabezpeit optimln vyuit pracovnk vpodnikatelskm procesu

Personln innost podniku (1)Personln prce bezprostedn ovlivuje zisk a dobr jmno firmy bez ohledu na jej velikost.Personln prce obsahuje nsledujc okruhy innost:Formovn image dcch pracovnk a jednotlivch pracoviStrategick plnovn personln struktury podniku.Pehled o slubch vyuitelnch vpodniku.Kontakty sporadenskmi firmami.Vypracovn systmu vbrovch zenPoskytovn informac o socilnm a pracovnm prvu.Kontakt sodborovou organizac podniku.Systm sociln pe o pracovnky.

Personln innost podniku (2)Zabezpeen podniku pracovnky: zskvn pracovnk, uzavrn pracovnho pomru ukonovn pracovnho pomru.systm hodnocen pracovnk alternativn jako nvrh pro dc pracovnky.hledn zpsob pro objevovn novch pracovnk.hledn informac o zdrojch kvalifikovanch pracovnk.systm rekvalifikace a zvyovn kvalifikace.strategie odchodu pracovnk do dchodu.

Personln innost podniku (3)Personln tvar provd tak analzu pracovnch mst - - ta spov vtchto innostech:popis pracovnho msta (co, jak a pro se mus na danm mst dlat).hodnocen pracovnho msta: - tohoto hodnocen uruje i mzdov zaazen pracovnho msta. uren nleitost pracovnho msta - popis pracovnch funkc, a innost Stanoven kvalifikanch poadavk pracovnho msta.V personlnm zen je zahrnuto zen karirybezpen a zdrav podmnky pro prci,pleitosti vyuvat a rozvjet schopnosti lovka

Evidenn a neevidenn poet pracovnkevidenn poet pracovnk - vichni stl i doasn pracovnci, kte jsou vpracovnm pomru korganizaci a za svoji prci dostvaj od zamstnavatele mzduneevidenn poet pracovnk - dal matesk dovolen, uni a studenti na praxi, prmrn evidennho poet pracovnk - poet pracovnk, kter byl vuritm obdob u urit firmy - dva zpsoby uren:mal organizace : evidenn poet pracovnk na zatku + na konci 2velk organizace ( nad 25 zamstnanc) N evidenn poet pracovnk i i=1__________________________________ NN poet dn ve sledovanm obdob, vnepracovn dny a ve svtek - stejn evidenn poet pracovnk jako vposledn pracovn den

Prmrn evidenn poet pracovnk pepoten na pln zamstnanvychz z evidennho potu pracovnk, pepotv se na pln zamstnan.P. Firma zamstnv celkem 40 pracovnk. Ztoho 5 na polovin vazek a 4 na 6 hodin denn evidenn poet pracovnk pepoten na pln zamstnan u sledovan firmy za tden:

31 + 5*4*5/40 + 4*6*5/40 = 31+2,5 + 3 = 36,5 pracovnk pepoten na pln zamstnan

Struktura a lenn pracovnk (1)Dle innosti organizace :pracovnci hlavn ( prmyslov innosti) - charakter prce odpovd elu, pro kter byl podnikatelsk subjekt zzen - tba, doprava, prava uhl..dlnci na vkon smny se zapotvaj do smnov produktivity prce dlnci mimo vkon smny se nezapotvaj do smnov produktivity prceostatn pracovnky technicko- hospodt pracovnci, dc provoz podniku o strnce technick, hospodsk a administrativnprovozn a obsluhujc pracovnky hasii, hldai na vsledcch prce hlavn innosti se podlej nepmo

Struktura a lenn pracovnk (2)pracovnky ostatnho hospodstv jejich innost se pmo neve na vrobn koly podnikatelskho subjektu -o bytov hospodstv, zvodn stravovn, sociln zazendlnciostatn pracovnciHlediska pro zjitn struktury pracovnk: podle vazkupodle pohlavpodle vkupodle kvalifikacepodle trvalho bydlit

Faktory ovlivujc prmrn evidenn poet pracovnk

Zdroje pchod dlnk nvraty zdoasnch odchodvoln nborpevod vrmci spolenostipracovn adpevod zkategorie THPpchody zuiliPiny odchod dlnka) trval odchody :vpovmrtze zdravotnch dvodukonen smluvorganizan dvodyostatn dle zkonku prceb) doasn odchody:uvolnn pro vkon funkcematesk dovolenpevod do jin pracovn kategorie prmrn evidenn poty jsou ovlivnny celkovmi pchody a odchody bhem sledovanho obdob.

Poet odpracovanch smn - ukazatel spoteby prce (1)Dlen odpracovanch smn:dln - na vkon, mimo vkonpovrchov - na vkon, mimo vkonna vkon -rubn, pprava, doprava, drba dlnch dl, vtrn a bezpenost, vybavovn likvidace porub a pedk, strojn a elektrodrba, opravrensk dlny a ostatn vdole. mimo vkon - smny pi nap. likvidaci nehod, vgeologicko- przkumnch pracch, pi dln degazaci, vtechnickm rozvoji, investin vstavb ve vlastn reii, demolicch a ostatnch smnch, kter nejsou nahrnuty na povrchu na vkon

Poet odpracovanch smn - ukazatel spoteby prce (2)Vztah odpracovanmi smnami a prmrn evidennm potem pracovnk :s = d*a*ks poet smn odpracovan dlnky za obdob d - prmrn evidenn poet dlnka - poet povinnch ( pracovnch) dn za obdobk koeficient vyuit povinnch dn

Poet povinnch dn za obdob zskme pomoc asovch fond pracovnk.

Struktura asovch fond pracovnk

Kalendn asov fond ( 365 dn, 8760 hod.)

pouiteln - plnovanasov fond dovolen

Poet skuten odpracovanch dn:Pouiteln asov fond absence + pesasyodpracovan den = odpracovan smna vtrvn 8 hodin, je-li smna del, je nutno je pepost na osmihodinov - celkov poet odpracovanch hodin /osmi.

nominln asov fond - nepracovn dny (soboty nedle a svtky)

Ukazatel vyuit povinnch dn ukazuje vyuit asovho fondu dlnk ukazatel vyuit povinnch dn = Odpracovan dny/ povinn dny pokud hodnota tohoto ukazatele vase a kles pi stejnm potu povinnch dn, je teba vt prmrn evidenn poet pracovnk pro zajitn uritho potu

ukazatel vyuit povinnch dn se promt i do ukazatele produktivity prce.

Produktivita prce Produktivita prce - mnostv produkce zhotoven jednm pracovnkem za jednotku asu. Produktivita prce vyjaduje innost lidsk prce.P = Q / tP produktivita prceQ - objem produkcet spoteba prce :doba vynakldn prce na objem produkce Q prmrn evidenn poet pracovnk vdanm obdobiv i zhmotnl vynaloen prce produktivita prce virm pojetpouze vynaloen iv prce produktivita prce vum pojet

Rst produktivity prceRst produktivity prce lze doclit:snenm mnostv vynaloen prce na vrobu jednotky produkcezvenm objemu vyroben produkce pi stejnm mnostv vynaloen prceRst objemu produkce a produktivita prceZe zkladnho vztahu ukazatele produktivity prce vyplv:Q = P * tpracovnci iv prce, vybaven vtm mnostvm stroj, zazenm se stvaj produktivnj

Faktory ovlivujc rst produktivity prceTechnika mechanizace, automatizace vrobnho procesu, zlepovn technick rovn vrobnch prostedk a eln zvyovn jejich rozsahuTechnologie zdokonalovn technologickch proces a postupKoncentrace, organizace a zen - zvyovn rovn koncentrace, vyuvn pracovn doby, zlepen rytminosti prcerove pracovnk kvalifikace pracovnk, jejich rozmstn ve vrob, jejich optimln vyuitrove motivace - systm hmotn zainteresovanosti pracovnk na vsledcch vroby a systm morlnch podnt kprci ( zjem o prci, monost seberealizace)K nejrychlejmu rstu produktivity prce dochz, roste li objem produkce a zrove kles objem spoteby iv prce

Analza produktivity prce (1)rst produktivity umouje sniovat poet pracovnk zmenuje se podl iv prce vliv na mzdov nklad na jednotku produkce vliv i na nklady celkov.zjiujeme, kter faktor ovlivnil zven objemu produkce sledujeme relativn zmnu pracovnk:

t rel = t1 - tpept rel - relativn zmna potu pracovnk ( relativn spora nebo pekroen)t1 - poet pracovnk vobdob 1tpep - pepoten poet pracovnk udv, kolik zamstnanc by podnik poteboval, aby doshl objem produkce vobdob (1), kdyby produktivita prce zstala zachovna na rovni obdob vchozho (0)

Analza produktivity prce (2)Q = P * t t = Q/ P P = Q/ t tpep= Q1 /P0= Q1 * t0 /Q0Q1 , Q 0 produkce vobdob (0) a (1)t0 - poet pracovnk vobdob (0)Vsledek t rel me bt:a) zporn podnik zajistil zvenou produkci srelativn menm potem pracovnk dolo tedy krelativn spoe pracovnk vlivem rstu produktivity prceb) kladn podnik zajistil zvenou produkci srelativn vtm potem pracovnk dolo tedy krelativnmu pekroen pracovnk vlivem poklesu produktivity prce

Smnov produktivita prce (vkonu) v dlnch podmnkch (1)v = Q/ sV = vkonQ objem produkce v naturlnch jednotkchs - smny naturln ukazatel produktivity prce (objem produkce) vztaen na jednu smnu odpracovanou dlnky V dlnch podmnkch:naturln ukazatel produktivity prce (objem produkce vtunch) vztaen na jednu smnu odpracovanou dlnky na vkonVzvislosti na tb a okruhu odpracovanch smn rozeznvme:a) vkon vrubn - podl tby zrubn vtunch a odpracovanch smn na vkon vprocesu rubn za sledovan obdob:vr = Tr / srvr - vkon vrubnTr - tba zrubnsr - smny vrubn na vkon

Smnov produktivita prce (vkonu) v dlnch podmnkch (2)b) vkon dln: podl tby celkov ( zrubn + ostatnch proces, nap. ppravnch prac) a smn odpracovanch vdole na vkon za sledovan obdobvd = Tc/ sdvd - vkon dlnTc - tba celkovsd - smny na vkon vdole za obdob 1 roku

c) vkon celkov:vc = Tc/ scvc - vkon celkovTc - tba celkovsc - smny celkov na vkon (vdole i na povrchu)

Faktory ovlivujc smnovou produktivitu prce (vkonu) v dlnch podmnkcha) prodn podmnky: mocnost a klon sloj, jejich tektonika, plynodajnost

b) technicko- organizan podmnky: koncentrace dobvn, dobvac mechanismy, druha vztue, zpsob zen stropu

c) lidsk initel: kvalifikace osdky, prmrn vk a praxe, intenzita prce.

Vliv jednotlivch faktor na vvoj vkonu vdole (1) posuzuje se podle relativn zmny potu smn odpracovanch vjednotlivch procesech

s rel = s1 spep

spep = s0 * T1/T0s rel - relativn zmna potu smn ( relativn spora nebo zven)s1 - poet smn vdanm procesu odpracovanch vobdob (1)s0 - poet smn vdanm procesu odpracovanch vobdob (0)T1 celkov tba v obdob (1)T0 celkov tba v obdob (0)spep - pepoten smny

Vliv jednotlivch faktor na vvoj vkonu vdole (2)zporn vsledek - e zven vech druh vkonu vedlo krelativn spoe smn, tzn. zlepen organizan a dc prce vedla kzajitn smenm potem smn, dolo tedy ke zven smnov produktivity prce

kladn vsledek kladn - dolo ke snen smnov produktivity prce, protoe zajitn vkonu bylo dosaeno svtm potem smn.

Propojen ukazatel produktivity prce P = Tc = Tc * sd = vd * F = vd * ( F + ( - sa) + sp ) d sd d P - produktivita prce vztaen na jednoho dlnka evidennho stavu za rokTc - tba celkov za rok vtunchd - poet dlnch dlnk na vkon ( osoby)sd - smny na vkon vdole za obdob 1 roku ( smny)vd - vkon dln ( tuny / smnu)F asov fond (smny / dlnka)F povinn dny ( dny)sa - poet smn absence 1 dlnka na vkon vdole za roksp - poet smn pesas 1 dlnka na vkon vdole za rok

Pracnostreciprok ukazatel produktivity prcevyjaduje kolik prce je teba vynaloit na jednotku produkce. (jak dlouho trv vyrobit jednotka produkce)p = 1 / P = t / Qp pracnostP produktivita prceQ - objem produkcePracnost vhlubinnch dolech -mnostv smn na vkon potebnch pro zajitn 1000 tun tby celkov pi = si * 100 Tcpi - pracnost vjednotlivch procesech dlnho podnikusi - smny na vkon vjednotlivch procesech dlnho podniku vynaloen na sledovan obdobTc - tba celkov za sledovan obdob

Definice, vznam tdnpenn vyjden spoteba vrobnch faktor eln vynaloench na tvorbu podnikovch vnos vetn dalch nutnch nklad spojench s innost podnikukrom vsledku hospodaen jsou nejsouhrnnjm ukazatelem hospodaen vrobn jednotky (odr vrobn, zsobovac, odbytovou innost podniku technicko, ekonomickou a organizan rove podniku)z faktor ovlivujc vsledek hospodaen (objem poptvky, rove cen, nklady) jsou nejvce ovlivniteln podnikem Dsledn sledovn nklad a jejich analza tdni nklad

Zkladn cle jejich analzy a zpsoby tdnZkladn cle analzy nklad:posouzen vvoje nklad ve vztahu kvvoji objemu vroby resp. vnosuren hlavnch initel, kter psob na objem nklad, a jejich podlu na vsledn zmn nkladodhalen zdroj a pin pozitivnch a negativnch vsledk voblasti spoteby nklad a vymezen cest smujcch ke sniovn resp. udren ukazatele nkladovostiZpsoby tdn nkladdruhov ve vztahu k objemu produkcekalkulan

Druhov tdn nklad (1)V etnictv dle tov osnovy:spotebovan nkupy: spoteba materilu, energie, ostatnch neskladovatelnch dodvek atd.sluby: opravy a udrovn, cestovn, nklady na reprezentaciosobn nklady: mzdov nklady, zkonn pojitn (soc. a zdravot.) atd. dan a poplatky: da: silnin, znemovitost, ostatn dan jin provozn nklady: zstatkov cena prodanho dlouhodobho majetku, prodan materil vcen pozen, smluvn pokuty a roky zprodlen apod.odpisy, rezervy a opravn poloky provoznch nklad: odpisy dlouhodobho majetku, tvorba zkonnch rezerv, tvorba opravnch poloek atd.finann nklady: prodan cenn papry a vklady, roky, apod.rezervy a opravn poloky finannch mimodn nklady:manka a kody, nklady na zmnu metody atd.dan zpjm a pevodov ty

Druhov tdn nklad (2)Extern - prvotn nklady - vznikaj kontaktem s okolmspoteba materiludodavatelsky zajiovan slubyIntern druhotn nklady sloenvznikaj uvnit podniku pi spoteb vnitropodnikovch vkonlze je rozdlit na pvodn nkladov druhyP. Vroba tepeln energie ve vlastn koteln nklady na spotebu paliva, mzdov nklady, odpisyabsolutn ve nklad - etnictvposouzen vvoje nklad ve vztahu k vnosm objemu vroby:srovnnm procentnho vvoje nklad svvojem vnosvpotem ukazatel nkladovosti:halov ukazatel ukazatel nkladovosti fyzickho objemu produkcevpotem relativn zmny nklad

Ukazatel nkladovosti (1)halov ukazatel :vyjaduje podl nklad na jednotku produkce vK (hale nklad na 1 K vnos nebo koruny nklad na 100 K vnos)

ukazatel nkladovosti fyzickho objemu produkce :vyjaduje podl nklad na jednotku naturlnho objemu produkce (na 1 tunu).

n = N/Q n - ukazatel nkladovosti N nklady v KQ objem produkce vK nebo vnaturlnch jednotkch

Ukazatel nkladovosti (2a)absolutn zmna nklad - rozdl v obdob 0,1 - N1 N0

relativn zmna nklad - posouzen vvoje nklad ve vztahu k vnosm objemu vroby

N rel = N 1 - N pep = N 1 n0 * Q1 = N1 - N0 * Q1 /Q0

N rel .. relativn zmna nkladN 1 ... nklady vobdob (1)N 0 ... nklady vobdob (0) N pep .. nklady pepoten N pep = n0 * Q1n 0 ... nkladovost obdob (0) n 0 = N0 /Q0Q .... objem produkce resp. hodnota vnos

Ukazatel nkladovosti (2b)N rel = N 1 - N pep = N 1 n0 * Q1 = N1 - N0 * Q1 /Q0 prava pravaN rel = (N1 /Q1 N0 /Q0 ) * Q1 = (n1 n0) * Q1N rel .. relativn zmna nkladN 1 ... nklady vobdob (1)N 0 ... nklady vobdob (0) N pep .. nklady pepoten N pep = n0 * Q1n 0 ... nkladovost obdob (0) n 0 = N0 /Q0n 1 ... nkladovost obdob (1) n 1 = N1 /Q1Q .... objem produkce resp. hodnota vnos Relativn zmna nklad je tedy rovna rozdlu nkladovost nsobenmu ukazatelem produkce obdob (1)

Kalkulace (1)Kalkulace - vyslen nklad na kalkulan jednici (nap. na 1ks, 1 tunu uhl, l m3 skrvky), a to ped zapoetm vkonu nebo po jeho dokonenPedmt kalkulace je vymezen : kalkulan jednic kalkulovanm mnostvm.Kalkulan jednice je - konkrtn vkon, vymezen mrnou jednotkou a druhem, na kter se stanovuj nebo zjiuj nklady (nap. na 1 kus vrobku, 1 tunu uhl, l m3 skrvky), Kalkulovan mnostv zahrnuje urit poet kalkulanch jednic, pro n se stanovuj nebo zjiuj celkov nklady.

Kalkulace (2)Kalkulace:pedbn - ex ante - sestavuj se, kdy jet nejsou znmy skuten daje (vychz se zplnovch daj) vsledn -ex post - pak tehdy, kdy jsou znmy vsledky vrobnho procesu (vychz se zdaj vetnictv)

srovnnm pedbnch a vslednch kalkulac lze zjistit piny odchylnho vvoje jednotlivch nkladovch poloekkalkulace slou ke stanoven ceny vrobn i prodejn

Kalkulan tdn nkladDv skupiny nklad:nklady jednicov (pm), kter souvis s kalkulan jednic a jejich vi lze pmo zjistit (nap. spoteba materilu na vrobek, spoteba mezd na kalkulan jednici - normy)nklady reijn (nepm), kter jsou ureny na zabezpeen chodu vnitropodnikovch tvar (mzdy THP, vytpn budov..) a podniku jako celku , nelze je jednoznan piadit jednotlivm kalkulanm jednicm (mzdy THP, vytpn budov..) Pouit kalkulanch technik:kalkulace dlenm (prost, spomrovmi sly, stupovit)kalkulace pirkovkalkulace pomoc reijnch paulkalkulace svyuitm funkn analzy

Kalkulan vzorecStruktura nklad pro poteby kalkulace je urena typovm kalkulanm vzorem: 1. pm materil+ 2. pm mzdy+ 3. ostatn pm nklady+ 4. vrobn reie vlastn nklady vroby (provozu)+ 5. sprvn + zsobovac reievlastn nklady vkonu+ 6. odbytov nkladypln vlastn nklady vkonu (vrobn cena)Prodejn cena (bez DPH) : pln vlastn nklady vkonu + o zisk ( zjedn kalkulan jednice) Pirkov kalkulace - pklad

Pirkov kalkulace - nedostatky metodykalkulan jednic je zpravidla jednotka vkonu (nap. 1 tuna), je obtn provdt kalkulace nap. podle skupin vrobk,kalkulan jednice je zatovna nkladovmi polokami, kter nezpsobilaziskov pirka vede knzoru - zisk je vytven ji pi prodeji prvnch jednotek produkce, ale ve skutenosti a objem zisk vznikne, a produkce pekro bod zvratu.reijn nklady fixnho charakteru/ jednici stanoven jako % zvariabiln rozvrhov zkladny se tak chovaj jako VN neumon zjiovat, nakolik u byly pokryty fixn nklady a zaal se vytvet ziskzkalkulace, Pmin jsou pln vlastn nklady, P< VN - nerentabilnuhrazuj-li vyrbn vrobky fixn nklady a dal zakzka nevyvol dodaten fixn nklady, sta, aby P VN, a tato zakzka pinese zisk

Bod zvratukritick bod rentability, bod kryt nklad, bod zisku, mrtv bod, nulov bod, Analza bodu zvratu umouje zjistit pi jakm objemu innosti (vroby) dochz krovnovze mezi vnosy (trbami) a nklady a kdy dal zvyovn objemu zan pinet zisk.Vbod zvratu je provozn zisk nulov.FCTCVnosyNkladyv KVroba Qv KBod zvratu

TRTR = TCP*Q = FC + VCP*Q = FC + AVC*QP*Q AVC * Q = FCQ = FC / (P- AVC)Q = objem produkceFC = fixn nkladyVC = variabiln nkladyAVC= prmrn variabiln nkladyP = cena

TR = celkov vnosyTC = celkov nklady

Kalkulace pspvku na hradu (1)je alternativou pirkov kalkulace jedn se o kalkulace neplnch, variabilnch nkladna kalkulan jednici se stanovuj pouze variabiln nklady fixn nklady se zahrnuj a do celkovho vsledku obdob. u jednotlivch kalkulanch jednic se nezjiuje zisk, ale pspvek na hradu - jako rozdl prodejn ceny (treb) a variabilnch nklad kalkulan jednice. pspvek na hradu = fixn nklad + zisk. pspvek na hradu / kalkulan jednici- nemn se se zmnou objemu produkce se stabilnjm ukazatelem ne jednicov zisk plnovan pspvek na hradu - vyjaduje se procentuln, vztahuje se kvariabilnm nkladm

Kalkulace pspvku na hradu (2)Tvorba ceny (na kalkulan jednici)Trn cena neexistuje: prmrn variabiln nklady+ plnovan pspvek na hradu pomoc %zAVC= prodejn cenaTrn cena existuje:trn cena- prmrn variabiln nklady= dosaiteln pspvek na hradu dosaiteln pspvek na hradu ne douc pspvek na hraduprocentn plnovan pspvek na hradu v % =(douc)plnovan pspvek na hradu v K variabiln nklady

Kalkulace pspvku na hradu (3)Tvorba ceny - pklad:variabiln nklady (VC) = 1000,- K AVC poet vyrobench ks = 100 AVC 1000/100 = 10 Kplnovan pspvek na hradu v K = 1 500,- KTrn cena neexistuje:% plnovan pspvek na hradu = (1500/1000)*100 =150% z VCplnovan pspvek na hradu pomoc %zvariabilnch nklad v K150% ze AVC = 150*10/100 = 15Cena = 10 + 15 = 25 KTrn cena existuje: 30 K 30 10 = 20 dosaiteln pspvek na hradu, > ne douc pspvek na hradu

20 K 20 10 = 10 dosaiteln pspvek na hradu, < ne douc pspvek na hradu

Tdn nklad ve vztahu k objemu produkce (1) Vyjaduj vztah vynaloench nklad vuritm obdob ve vztahu kvyrobenmu objemu produkce ve vztahu svyuvnm vrobn kapacity. Dlen nkladnklady fixn (neprun, stl)nklady variabiln (prun, promnn)nklady smen sloen zfixnch i variabilnch nklad)Nkladov funkce -regresn funkce, charakterizuje statistickou zvislost mezi nklady a nezvisle promnnou (zpravidla objemem produkce). N = a + b QK/obdob- nejastj tvarN - celkov nklady pslunho obdob a - fixn nkladyb - variabiln nklady pipadajc na jednici produkce (AVC)Q - objem produkce (nezvisle promnn) danho obdob

Fixn nkladynemn se vuritm rozsahu produkce podniku jsou na zmnch objemu vroby nezvisl ke zmnm dochz nap. pi zven vrobn kapacity mn se vdlouhm obdob, ne plynule, ale najednou, skokem jsou zpravidla ureny kzajitn vrobnho procesu jejich st se vynakld asto jet ped zahjenm vroby, celkovou vi tchto nklad vprbhu vrobnho procesu obvykle ji nelze ovlivni t poadavek maximlnho vyuit vrobn kapacity nevyuit vrobn kapacity rst podlu fixnch nklad na jednotku produkce rst celkovch prmrnch nklad zhorovn HV rst objemu vroby sniuje podl fixnch nklad na jednotku produkcefixn nkladyQ

Variabiln nklady (1)se mn vzvislosti na zmnch objemu vrobyProporcionln nklady zvis pmo mrn na potu jednotek produkce p. je objem mzdovch nklad pi pouit pm kolov mzdy

Degresivn nklady vabsolutn vi rostou, ale pomaleji ne objem vroby, jejich podl na jednotku produkce kles. p mohou bt nklady na opravy, spotebu energie atd.objem vroby QVariabiln nkladylinernVariabiln nkladyobjem vroby Qdegresivni

Variabiln nklady (2)se mn vzvislosti na zmnch objemu vrobyProgresivn nklady vabsolutn vi rostou rychleji ne objem produkce, jejich podl na jednotku produkce roste,p. vvoj mzdovch nklad pi pesasov prci

Degresivn progresivn nklady vabsolutn vi rostou, ale pomaleji ne objem vroby do uritho bodu, potom se jejich prbh mn a rostou vabsolutn vi rychleji ne objem produkceobjem vroby Qobjem vroby QVariabiln nkladyVariabiln nkladyprogresivndegresivn - progresivn

Smen nklady (semivariabiln)vznikaj kombinac nklad fixnch a variabilnchcelkov nklady smen vdy stoupaj vzvislosti na rstu objemu produkce dynamika stoupn zvis na typu variabilnch nklad objem vroby Qsmen nklady

Marginln nklady (mezn, hranin)Vekonomick teorii i praxi maj znan vznam marginln jsou vyvolan prstkem produkce o jednu jednotkudefinujeme je jako pomr mezi prstkem nklad kpslunmu prstku vroby M = N / Q M - marginln nklady,N - prstek nklad vyvolan prstkem produkce,Q - prstek produkceLze je vyjdit jako nekonen mal prstek nklad vyvolan nekonen malm prstkem vroby, prvn derivace nkladov funkce podle objemu vroby: M = N= dN / dQ

Jednicov nklady (prmrn)Dlme levou i pravou stranu nkladov funkce objemem vroby n = N/Q = f (Q) /Q n = jednicov nklady (AC)

Pi analze nkladov funkce N = f(Q) plat mezi celkovmi, prmrnmi (jednicovmi) a marginlnmi nklady tyto vztahy:minimum marginlnch nklad odpovd inflexnmu bodu celkovch nkladminimum jednicovch nklad (nkladovosti) le vprseku jednicovch a marginlnch nklad

Sniovn nklad (1)absolutn snen :snen mnostv spotebovanch jednotek danho druhu nkladov polokysnen ztrtsnen zmetkovitostirelativn snen:snen nklad na jednotku vkonuanalza nklad:druhov tdnchkalkulan tdnch

Sniovn nklad (2)Analza nklad:druhov tdnch umouje zkoumat vvoj:absolutn ve nklad (objem oprav, odpisy, cestovn)relativn ve nklad (spoteba materilu, energie, mezd vrobnch dlnk..)kalkulan tdnch:srovnn pedbnch a vslednch kalkulac stupe hospodrnosti v jednotlivch polokchnklad zjitn pin ztrt ( spor) a msto vzniku

Vnosy podnikatelsk innosti - struktura (1)vnosy - penn stky, kter podnik zskal zvekerch svch innost za urit obdob bez ohledu na to, zda vtomto obdob dolo kjejich hradtdn vnos umouje jejich analzu:provoznfinannmimodnprovozn vnosy:trby za vlastn vkony a zbo (trby za vlastn vrobky, trby z prodeje slueb atd.)zmna stavu vnitropodnikovch zsob (zmna stavu polotovar, vrobk atd.)aktivace (materilu, DHM, atd., nap. zhotoven investic ve vlastn reii)jin provozn vnosy (trby z prodeje dlouhodobho majetku, materilu atd.)ztovn rezerv a opravnch poloek provoznch vnos (nap. rozputn opravnch poloek)

Vnosy podnikatelsk innosti - struktura (2)finann vnosy :finann vnosy (trby z prodeje cennch papr, roky atd.)ztovn rezerv a opravnch poloek finannch vnos (rozputn rezerv tkajcch se finann oblasti)

mimodn vnosy :vnosy ze zmny metody, pebytky na majetku (krom DM)nrok na hradu manka a kodypevodov ty (vnosy souvisejc s postoupenm nebo ukonenm sloky hospodsk innosti atd.)

Faktory ovlivujc provozn vnosy podnikufyzick objem prodeje je omezen a ovlivnn:vrobn kapacitou (krtkodob hledisko)poptvkoumarketingovm pstupemprodejn cenyv podmnkch trn ekonomiky nelze objemem ovlivnitmonopol anojsou ovlivovny kvalitou vrobkusortimentzpsob fakturacedoba hrady fakturrove vztah s obchodnmi partnery

Analza provoznch vnos podniku (1)Meziron rozdl treb: n n T = q1i* p1i - q0i* p0i i=1 i=1qi = fyzick mnostv prodej jednotlivch vrobkpi = ceny jednotlivch vrobk tvoc strukturu sortimentu 0 = losk rok1 = leton rok

do rozdlu treb se promt:meziron zmna objemu produkcemeziron zmna prodejnch cenmeziron zmna sortimentu

Vsledek hospodaen podnikatelskho subjektuodr vekerou hospodsk innost podnikatelskho subjektu Symbolick vyjden vsledku hospodaen: HV = V N > 0= zisk, < 0 = ztrtaV - celkov vnosy podnikatelskho subjektuN - celkov nklady podnikatelskho subjektuStruktura vsledku hospodaen:vsledek hospodaen za bnou innost :provozn hospodsk vsledek (EBIT) hospodsk vsledek z finannch operac mimodn vsledek hospodaen vsledek hospodaen za etn obdob (EAT) (po zdann) vsledek hospodaen ped zdannm (EBT)etn zisk daov zisk

Funkce zisku v podnikuKriteriln funkce - zisk je kritriem pro rozhodovn o vech zkladnch otzkch ekonomiky podniku, o objemu vroby, novch vrobcch, investicch

Rozvojovou funkce - zisk je hlavnm zdrojem akumulace, tj. tvorby finannch zdroj pro dal rozvoj podniku Rozdlovac funkce zisk je zkladem rozdlovn istch dchod mezi podnik a stt

Motivan funkce zisk je motivem vekerho podnikn a me bt i zkladem hmotn zainteresovanosti pracovnk vznam zisku

Zpsoby zlepovn vsledku hospodaen sniovn nklad zvyovn vnosob veliiny (stejn tak i zisk) jsou ovlivovny adou dalch initel splvaj kladn i zporn zpsoby zskvn zisku:

kladn zpsoby zskvn zisku:zvyovnm hospodrnosti ve vrob

zporn zpsoby zskvn zisku:zanedbvn bezpenosti prce a ochrany Pvyuvn monopolnho postaven

Faktory ovlivujc vsledek hospodaen rove cenrove nklad, sortimentobjem vrobyjakost vrobkdln-geologick podmnky (v ppad dlnch podnik)

Vkaz zisku a ztrt

Cash flow ( penn tok ) - koncepce cash- flow

vyjaduje reln toky penz a jejich zsoby vpodnicch.je dsledn zaloena na pjmech a vdajch vychz:zrozdlu mezi pohybem hmotnch prostedk a jejich pennm vyjdenm zasovho nesouladu hospodskch operac vyvolvajc nklady a jejich finannm zachycenmzdsledku pouvn rznch etnch metod zjiovn cash- flow - dv metodypm pomoc sledovn pjm a vdaj podniku za dan obdobnepm - je zaloen na prav HV o zmny stav rozvahovch poloek, tzn. zisk se transformuje do pohybu pennch prostedk vsouvislosti se zmnami majetku a kapitluobvykle je pouvna a doporuovna prv nepm metoda.

Pehled vytven a spoteby cash-flow

Zkladn zsady pi vyjadovn zmny rozvahovch poloek:prstek aktiv: snen pennch prostedk znamnko -bytek aktiv: zven pennch prostedk, znamnko +prstek pasiv: zven pennch prostedk, znamnko +bytek pasiv: snen pennch prostedk znamnko -

Provozn innostInvestin innostFinann innostist zisk + bytek stlch aktiv + erpn novho vru +odpisy + prstek stlch aktiv - emise akci +bytek zsob a pohledvek +prstek stlch aktiv - vydn novch obligac +bytek zvazk -nkup majetkovch ast -spltky vru -nrst zvazk +vykoupen obligac -nrst zsob - vplata dividend - nrst pohledvek -

Nepm metoda cash flow (1)+ zisk ( po hrad rok a zdann)+ odpisy + jin nklady, nevyvolvajc pohyb penz (nap rezervy na opravy,dovolenou)- vnosy, kter nevyvolvaj pohyb penz ( nap. ztovn pedem pijat njemnho) ____________________________________ CASH FLOW ZE SAMOFINANCOVN

+ bytek pohledvek- prstek pohledvek+bytek nakoupench krtkodobch cennch papr- prstek nakoupench krtkodobch cennch papr+ bytek zsob-prstek zsob+prstek krtkodobch dluh-bytek krtkodobch dluhCASH FLOW ZPROVOZN INNOSTI ( obsahuje i cash flow ze samofinancovn)

Nepm metoda cash flow (2)CASH FLOW ZPROVOZN INNOSTI

+bytek fixnho majetku- prstek fixnho majetku+ bytek nakoupench akci a dluhopis-prstek nakoupench akci a dluhopis_CASH FLOW ZINVESTIN INNOSTI

+prstek dlouhodobch dluh-bytek dlouhodobch dluh+prstek vlastnho kapitlu ztitulu emise akci-vplata dividend __CASH FLOW ZFINAN N INNOSTI

Vznam cash flow ist cash flow slou k:zen likvidity pi krtkodobm plnovn pennch pjm a vdajasovn kapitlovch vstuphodnocen finann efektivnosti investinch variant jako efekt pslun investiceinvestovn nerozdlenho zisku do expanze firmyzen a vplata dividendzen struktury investovanho kapitlustanoven trn ceny podnikuve finann analze pro hodnocen stability podniku a hodnocen pin zmn stavu pennch prostedk

Zisk versus cash flow (1)Rozdl mezi ziskem a cash flow znzoruje nsledujc pklad:Prodali jsme zbo za 2 000 K, materilov a mzdov nklady byly 1 400 K, odpisy 200 K. Odbratel zaplatili vhotovosti 70% fakturovan stky a zbytek zaplat vptm obdob (potme bez vlivu dalch nklad a dan).ZISK

obdob12celkemvnosy2 00002 000nklady1 600 (v.odpis)01 600zisk4000400

Zisk versus cash flow (2)

Prodali jsme zbo za 2 000 K, materilov a mzdov nklady byly1 400 K, odpisy 200 K. Odbratel zaplatili vhotovosti 70% fakturovan stky a zbytek zaplat vptm obdob (potme bez vlivu dalch nklad a dan).CASH FLOW - tvo zisk (ist) a odpisy

obdob12celkemCF -- 1 4000- 1 400CF +1 4006002 000CF netto0600600

Finann analza podniku (1)je formalizovan metoda, kter pomuje daje zskan z etnictv mezi sebou navzjem, roziuje tak jejich vypovdac schopnost a umouje tak podat kompletn hodnocen minulosti, souasnosti a pedpokldan budoucnosti finannho hospodaen podniku hodnot spnost podnikn zfinannho hlediskazjiuje se tkzv. finann zdrav firmy - schopnost podniku dosahovat trvale takov mry zhodnocen vloenho kapitlu (mry zisku), kter je poadovna investory (akcioni) vzhledem kvi rizika, sjakm je pslun druh podnikn spojenzjiuje vvoj vzjemnch vztah mezi vybranmi ukazateli a jak se tento vvoj li od pedstav managementu podniku je vznamnou soust soustavy podnikovho zen a podkladem pro plnovn

Finann analza podniku (2)Ukazatel - kad seln charakteristika ekonomick innosti podniku doprovzen atributy dat postaujcmi kdanmu elu analzy vetn daj ztakovch charakteristik odvozench Typy ukazatel:stavovtokov,absolutnpomrov, rozdlov nefinann ukazatele - poet zamstnanc aj. Jednotky:penn (K, tis. K aj.)fyzikln (metry bn, krychlov, kWh, J aj) asov (rok, den aj.)rychlostn (1/msc, 1/rok aj.)naturln (poet zamstnanc, kus, akci aj.)procenta danho zkladu smen (tis. K/den, ks/rok/zamstnance aj.)bezrozmrn (pomr VK/CA aj.)

Finann analza podniku (3) Zdroje informac pro finann analzu: finann etnictv kapitlov trh standardy pro odvtv i obory dal doplkov informace ( poet pracovnk, postaven podniku na trhu, pedmt innosti.)Podklady pro finann analzu :daje zvkazu zisku a ztrt zrozvahy vkazu cash flow Zkladn metody finann analzy:Fundamentln- finann analza se sousteuje na vyhodnocen kvalitativnch daj o podniku, zkladn metodou analzy je odborn odhad zaloen na empirickch i teoretickch zkuenostech analytik. Informace kvantitativn povahy se do analzy zahrnuj, zpravidla se vak nezpracovvaj pomoc algoritmizovanch postup (matematickch apart).Technick finann analza pedstavuje kvantitativn zpracovn ekonomickch dat svyuitm matematickch, matematicko-statistickch a dalch algoritmizovanch metod a snslednm kvalitativnm ekonomickm posouzenm vsledk. Nadle se zabvme prv touto oblast.

Finann analza podniku (4)Zkladn metody finann analzy:

Fundamentln- finann analza:sousteuje se na vyhodnocen kvalitativnch daj o podniku zkladn metodou analzy je odborn odhad zaloen na empirickch i teoretickch zkuenostech analytik. Informace kvantitativn povahy se zpravidla nezpracovvaj pomoc algoritmizovanch postup Technick finann analza :pedstavuje kvantitativn zpracovn ekonomickch datvyuvaj se matematick, matematicko-statistick a dal algoritmizovan metody vsledky sensledn vyhodnocuj z ekonomickho hlediska

TECHNICK FINANN ANALZAELEMENTRN METODY F. A.VY METODY F. A.Analza absolutnch ukazatelanalza trend (horizontln)procentn analza (vertikln)Analza rozdlovch a tokovch ukazatelanalza fond finannch prostedkanalza cash flowMatematicko-statistick metodyNestatistick metodyAnalza pomrovch ukazatelrentability aktivityzadluenostilikvidity

Analza soustav ukazatelDuPontv rozklad

Analza pomrovch ukazatelPrincip pomrov analzy:redukuje absolutn daje na spolenou a komparativn bzi. pokud zdrojem je rozvaha i vsledovka, hovome o kombinovanm ukazateli.pro smysluplnou interpretaci mus mezi polokami existovat vzjemn souvislost

Pomrov ukazatele :zkladn metodick nstroj pomrov analzytvo je podl mezi dvma polokami z podnikovch finannch vkaz (mezi dvma extenzivnmi ukazateli) i zjinch zdroj.

Rozdlen pomrovch ukazatel do skupin - ukazatel:likvidityaktivityzadluenosti a finann strukturyrentability - vnosnosti trn hodnoty podniku

Ukazatel likvidityLikvidita - mra schopnosti podniku hradit sv zvazkyLikvidnost - schopnost jednotlivch aktiv pemnit se rychle na penn prostedky (nejlikvidnjm majetkem jsou penze)

Pomrov ukazatele - stupn likvidity:

Bn likvidita = obn aktiva / krtkodob zvazky

Rychl likvidita = (obn aktiva zsoby) / krtkodob zvazky

Okamit likvidita = finann majetek / krtkodob zvazky

Ukazatel aktivity (1)m schopnost podniku vyuvat sv zdroje ukazuj, jak efektivn hospoda podnik se svmi aktivy - m-li jich mlo, pichz o trby, pli mnoho aktiv ssebou nese zbyten velk nklady jedn se zpravidla o uren rychlosti obratu nebo o dob obratu sledovanho aktivaObrat stlch aktiv = trby / stl aktivavyjaduje efektivnost vyuvn stlch aktiv - jak stka byla vyprodukovna zjedn koruny dlouhodobho majetku vzstatkovch cenchObrat obnch aktiv = trby / obn aktivavyjaduje efektivnost vyuvn obnch aktiv - jak stka byla vyprodukovna zjedn koruny obnho majetkuObrat celkovch aktiv = trby / celkov aktivanzk hodnota v porovnn sodvtvovm prmrem znamen nutnost zven treb nebo prodej sti majetku

Ukazatel aktivity (2)Rychlost obratu zsob = trby / zsobyvyjaduje, kolikrt se zsoby ve sledovanm obdob pemn na jin formy obnch aktiv - absolutn slo poet obrtek zsob. Doba obratu zsob = 365/ rychlost obratu zsob = 365*zsoby / trbyvyjaduje, jak dlouhou dobu je obn majetek podniku vzn ve form zsob, resp. jak dlouho trv, ne jsou zsoby spotebovny nebo prodnyRychlost obratu pohledvek = trby / pohledvky udv poet obrtek za obdob - jak rychle jsou pohledvky pemovny vpenn prostedky. Doba obratu pohledvek = 365/ Rychlost obratu pohledvek = 365*pohledvky/trbyvyjaduje, poet dn, kter je inkaso zadreno vpohledvkch - jak dlouhou dobu mus podnik prmrn ekat na platbu za sv vkony, resp. jak dlouho se obn majetek podniku vyskytuje ve form pohledvek.,

Ukazatel zadluenosti (1)m rozsah vjakm podnik uv kfinancovn dluhzadluenost lze urit dvma zpsoby:1. Vychzme zrozvahy ukazatel:Zadluenosti = ciz zdroje (celkov dluh) / celkov aktiva uruje, vjakm rozsahu se podlej na financovn aktiv dluhyFinann nezvislosti = vlastn kapitl/ celkov aktiva doplkov ukazatel k ukazateli zadluenosti -vyjaduje podl vjakm jsou celkov aktiva financovna ze zdroj vlastnkFinann pka = celkov aktiva / vlastn kapitlpevrcen hodnota koeficientu samofinancovn, roste spodlem cizch zdroj

Ukazatel zadluenosti (2)2. Vychzme zvsledovky a potme kryt nklad na ciz kapitl ( rok a dalch poplatk ) provoznm ziskem (EBIT)

rokov kryt = zisk ped roky a zdannm ( EBIT) / roky

Ukazatel kryt fixnch poplatk = EBIT + leasingov aj. poplatky roky + leasingov a jin poplatky

Ukazatel kryt finannch poplatk pennm tokem : EBIT + leasingov aj. poplatky + odpisy______________________ roky + leasing. aj. poplatky + placen dividendy + spltky dluhu ( 1-T) ( 1-T )T sazba dan z pjmu

Ukazatel rentability (1)absolutn ve zisku vak neme bt jedinm ukazatelem pro hodnocen podnikunelze ho pout k posouzen jeho celkovho vvoje ani pro mezipodnikov srovnvnzisk se uvd do vztahu k uritmu zkladu a tento podl je nsoben stovkou pro vyjden v procentech ukazatel rentability = (zisk / zvolen zklad ) *100 (%)Zkladem jsou:celkov nklady, vlastn kapitl celkov kapitl trby

Ukazatel rentability - (2)M ist vsledek podnikovho snaen ukazuj kombinovan vliv likvidity, aktivity a zadluenosti na zisk po zdann (ist zisk, EAT)Vnosnost celkovho kapitlu ROA = ist zisk / celkov aktiva - udv, kolik K zisku pipadne na 1 K celkovho vloenho kapitlu -m vy, tm pznivj vyjaduje celkovou efektivnost podnikuRentabilita vlastnho kapitlu ROE = ist zisk / vlastn kapitl - vyjaduje vnosnost kapitlu vloenho vlastnky, nap. akcioni - udv, kolik korun istho zisku pipad na jednu korunu investovanou do podniku jeho vlastnky, Rst tohoto ukazatele znamen pokles roen cizch zdroj. Vnosnost vlastnho kapitlu by mla bt vy n vnosnost celkovho kapitlu

Ukazatel rentability . (3)Rentabilita nklad = ist zisk / nklady udv, kolik K zisku pipadne na 1 K vynaloench nklad

Rentabilita treb (celkovch vnos) = ist zisk / trby (celkov vnosy) vyjaduje mnostvm zisku vK vyprodukovanho na 1 K treb ( celkovch vnos)

Vztah mezi rentabilitou treb a rentabilitou nklad:

ist zisk = ist zisk * nklady trby nklady trby

Faktory ovlivujc zvyovn rentability zven trebzven celkovch vnossniovn nkladvyuvn cizho kapitluOtzka: Kdy m zadluen positivn vliv na rentabilitu vlastnho kapitlu ukazatel ziskovho inku finann pky viz snmek . 183

Ukazatel trn hodnoty podnikuUkazuj:jak trh hodnot minulou innost podniku a na budouc vhled.zohleduj vechny skupiny ve uvedench ukazatel

P / E = trn cena akcie /Zisk na 1 akciiMarket / Book Ratio = trn cena akcie / nominln hodnota akcie

Analza soustav ukazatel DuPont diagram - (Pyramidov rozklad rentability,)postihuje vzjemn souvislosti mezi likviditou, finann strukturou a rentabilitou podniku ukazuje podl ziskov mare, obratu celkovch aktiv a pouit dluhu na vnosnostiROE = Z/VK = Z/T * T/CA * CA/VKROA = Z/CA = Z/T * T/CA ROE = ROA * CA/VKVK vlastn kapitl CA celkov aktivaT/CA = obrat celkovch aktivZ = EAT, T = celkov trby, resp. vnosy celkemT = celkov trby, resp. vnosy celkemROE rentabilita vlastnho kapitluROA rentabilita celkovho kapitluT/CA = obrat celkovch aktivCA/VK = finann pka, multipliktor kapitlu akcion

Du Pont diagramROEROACA / VKZ / TT / CAN / T1T / SAT / OAMAT / TMZD / TODP / TCiZ / VK1-+++ ..++

Du Pont diagram - vysvtlivkyZ/T = rentabilita treb N/T = nkladovost trebMAT/T = materilov nkladovostT/CA = obrat celkovch aktivCA/VK = finann pka,, multipliktor kapitlu akcionCiZ/VK = pomr cizch zdroj , na vlastn kapitlZ = zisk po zdann (ist zisk) - EATN = celkov nklady vetn odpis, dan, rokT = celkov trby, resp. vnosy celkemODP odpisyMAT nklady na materilMZD nklady na mzdy

Ziskov inek finann pky e otzku: Kdy m zadluen positivn vliv na rentabilitu vlastnho kapitlu ?rst ukazatele finann pky - roste spodlem cizch zdroj ziskov inek FP = EBT / EBIT * CA / VK > 1Pokud je ziskov inek finann pky vt ne 1, pak pouit cizch zdroj rentabilitu vlastnho kapitlu zvyuje. VK vlastn kapitl CA celkov aktivaCA/VK = finann pka FPEBT zisk ped zdannmEBIT zisk ped roky a zdannm EBT CAziskov inek FP = x EBIT VK

Finann innost podniku, finann zen

Pedmtem finann innosti podniku je zskvn a rozdlovn (alokace) fond - financovn podnikuFinann innost je zce spjata sfinannm zenmHlavn koly finannho zen :zskvat kapitl pro souasn i budouc poteby podnikurozhodovat o struktue kapitlurozhodovat o umstn kapitlu.rozhodovat o rozdlen zisku.prognzovat, plnovat, analyzovat, kontrolovat a dit hospodskou innost podniku. vhodn zskvat finannch prostedk eln a hospodrn je investovat, aby dochzelo ke zvyovn trn hodnoty firmy

Investin innost podniku, definice a klasifikace investicPodnikn se neobejde bez investic - je jich poteba :pi zaloen podniku, vprbhu innosti podnikupi obnov pi rozvoji a roziovn podniku

Investice dle finann teorie - vynaloen zdroj za elem zskn uitk, kter jsou oekvny vdelm budoucm asovm obdob

Klasifikace investic dle poizovanho objektu:finann (cenn papry, podly v OS)hmotn (nemovitosti, movit vci)nehmotn (programov vybaven, patenty, technologick postupy apod.)

Investin rozhodovnpat mezi nejdleitj manaersk rozhodnut rozhoduje o pijet i zamtnut jednotlivch investinch projektstrategick, dlouhodob charaktervolba financovn projekttk se rozhodovn o zskvn dlouhodobho majetku :hmotnho nehmotnho finannhovolba financovn projektpopis a minimalizace rizikhlavnm clem realizace projekt je rst hodnoty podnikumotivac investovn do uritho projektu je o ekvn, e vnos ztohoto projektu bude vt, ne vnos zjin akce spihldnutm kme rizika.veobecnm kritriem finannho rozhodovn je cash flow,, resp. zisk..

Faktory ovlivujc investin rozhodovn (1)Faktor kvantityInvestor preferuje pi stejnm riziku vt vnos ped menm

Faktor asuInvestor preferuje zskat stejn vnos dnes ped monost zskat ho pozdji (stejn penze maj vsouasnosti vt hodnotu, ne tyt penze vbudoucnosti) Hodnotu budoucch tok vnos lze vyjdit v hodnot jakou maj dnes pomoc souasn hodnoty :

Souasn hodnota - SH; PV

Souasn hodnota budoucch pjmDynamick metodaVyuv tzv. odroitele:i = rokov mran = poet obdob

Finann matematika a pouit kategorie sloenho rokovn pro vyjden faktoru asu ve finannch propotech Budouc hodnota penz: BHK = H p * ( 1+i) n ( 1+i) n - roitelSouasn hodnota: H p = BHK * [ 1/ ( 1+i) n ] [ 1/ ( 1+i) n ] - odroitelBHK = budouc konen hodnotaH p = hodnota poten ( jistina)i = rokov mran = poet let, za kter se rok potBudouc hodnota anuity :BHA = A * [ [ ( 1+i) n 1] / i ] [ [ ( 1+i) n 1] / i ] stadatel Ve anuity: A = BHA* [i / [ ( 1+i) n 1]][i / [ ( 1+i) n 1]] - fondovatelBHA = budouc hodnota anuityA = anuita stka pravidelnch platebKapitlov obnova ( anuitn splcen vru a placen rokovch plateb):K= U i ( 1+i) n i ( 1+i) n - umoovatel ( 1+i) n 1 ( 1+i) n 1K= ron spltka vru,U = poskytnut vruSouasn hodnota anuity ( hodnota pravidelnch budoucch vnos)U = K ( 1+i) n 1 ( 1+i) n 1 - zsobitel i ( 1+i) n i ( 1+i) n

Faktory ovlivujc investin rozhodovn (2)Faktor rizikaInvestor preferuje men riziko ped vtm; za vt riziko poaduje vt vnos

Riziko - druh nejistoty nebezpe, e dosaen vsledky podnikn se budou odchylovat od vsledk pedpokldanch. Tyto odchylky maj rznou intenzitu a mohou bt: pozitivn dosaen vsledky jsou vy, ne se pedpokldalonegativn dosaen vsledky jsou hor, ne se pedpokldalo

RizikoU rizika je mono pomoc obvyklch statistickch metod urit pravdpodobnost vzniku odchylnch alternativ a vypotat miteln odchylky

Postoje kriziku (jsou dny osobnm zaloenm, ekonomickm postavenm podniku a systmem motivace pracovnk ): averze snaha vyhnout se rizikusklon kriziku vyhledv riskantnj projekty snadj na vy efektneutrln postoj

Dlen rizika dle rznch hledisek (1)Riziko dle monosti ovlivovn:ovlivnitelnneovlivniteln politick situace, daov podmnky Riziko dle zvislosti i nezvislosti na podnikov innosti:objektivn nezvis na podnikov innosti (povode)subjektivn - zvis na innosti podnikovho managementu nedostaten technick a personln znalosti, chybn rozhodnut, nedbalost..)kombinace a+b ekonomick a politick zmny a neschopnost adaptace veden podnikuzmny dan, zmny rokovch sazeb, zmna ve zisku na 1 akcii

Dlen rizika dle rznch hledisek (2)Riziko podle jednotlivch innost:technick ( technicko-technologick) rizika spojen suplatovnm VTR, vzkumem a vvojem i poruchami zazen.ekonomick nkladov rizika, inflace mnov kursy.provozn stvky, havrie..trn odchylky cenovch kurs, zmna orientace poptvky, nov konkurenceinovan souvis se zavdnm novch technologiinvestin nevhodn alokace penz ho HIMfinann - vlastn a ciz insolvence, zmny dan, zmny rokovch sazeb, zmna ve zisku na 1 akciiRiziko podle zvislosti na celkovm ekonomickm vvoji:systematick vznik vdsledku zmn vcelkovm ekonomickm vvojinesystematick specifick faktory ovlivujc jednotliv firmy ( vbuch, patn poas )

Jednotliv rizika spolu navzjem souvis a ovlivuj celkov podnikatelsk riziko riziko celkovho spnho i nespnho chovn

Riziko, vnosnost a likviditaZvislost mezi rizikem, vnosnost a likviditou lze vyjdit nsledovn: Vnosnost riziko likvidita m vt riziko investor podstupuje, tm vy vnos poaduje. Plat:poadovan vnosnost = bezrizikov vnosnost + rizikov pirkarizikov pirka zohleduje rzn druhy rizik, kter sinvestovnm pennch prostedk souvis. Me to bt pirka za dlouhodobj splatnost cennch papr, za ni kvalitu cennho papru, za podnikatelsk a finann riziko firmy

Zpsoby ochrany proti rizikm (1)Odstrann pin rizika ofenzivn pstup volba prvn formy podniknodstrann konkurence ( koup podniku) - vyskytuje se zdkaSnen ( redukce ) nepznivch dsledk rizika :stanoven rizikov mezediversifikace rizika - rozloen: znamen rozloit riziko na co nejvt zkladnu a tm ho snit formy diversifikace: roziovn vrobnho programu (horizontln, vertikln)geografick diversifikace diversifikace zhlediska dodavateldiversifikace zhlediska odbrateldiversifikace voblasti finannch investic nap. diversifikac investic do vrobk vzjemn nezvislch ( ocel a potraviny) nebo do innost nepmo zvislch (prodej detnk a slunenk nebo prodej zmrzliny a vdej teplch jdel)

Zpsoby ochrany proti rizikm (2)Flexibilita vpodnikn rychle reagovat na zmny, vbr technologie, kter je pouiteln pro vce el.Dlen rizika napklad mezi nkolik astnk spolenho projektuPesunut transfer rizika na jin objekty ( prosadit stl ceny dodvanch surovin ve smlouvch, penesen rizika na leasingovou spolenost, termnovan obchody..)PojitnTvorba rezerv vpodnicchTermnov zajitn dohoda o budouc rokov sazbEtapov pprava a realizace podnikatelskch projekt varianty (snen finannho rizika ale zven investinch nklad)Zskvn dodatench informacZven kvality a kvantity zdrojovho zabezpeenVbrov zen a jeho kvalitaVyhbn se nepijatelnmu rizikuTsnost styku se zkaznky FranchisingFaktoring podstoupen krtkodobch pohledvekForfaiting - podstoupen stedndobch a dlouhodobch pohledvek

Plnovn investic

Plnovn investicPat do kompetence managementu.Zahrnuje zejmna tyto problmy:Plnovn pennch tok ( kapitlovch vdaj a pennch pjm) zinvestice.Zohledovn rizika vkapitlovm plnovn a investinm rozhodovnDlouhodob financovn investin innosti podniku.Finann kritria vbru investinch projekt

Financovn investic ZDROJE DLOUHODOBHO FINANCOVN:pi financovn investic se ve vysplch zemch dlouhodob prosazuj ti zkladn tendence:intern finann zdroje - rozhodujcm zdrojem financovn odpisy - rozhodujcm internm zdrojem financovn investic extern zdroje - bankovn vry (pevldaj), (USA emise obligac)

Clem je zabezpeen finannch zdroj na efektivn investice sco nejnimi prmrnmi nklady kapitlu pi respektovn finannho rizika podniku. zlat bilann pravidlo, tj, dlouhodob majetek je nutn krt dlouhodobmi zdroji a krtkodob majetek je teba krt krtkodobmi zdroji

Investin projekty jejich pomoc se realizuje podnikatelsk strategie firmyjejich realizac vznik dlouhodob hmotn majetek, identifikuj nklady na dodvky stavebnch prac a technologi nebo na pozen majetkupedstavuj soubor technickch a ekonomickch studi Zkladn hlediska lenn investinch projekt:Vcn npl projektu a vztah k rozvoji podniku rozvojov (expanze, technologie)obnovovac (kriterium konce ivotnosti)manda