Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje

VE SMYSLU ZÁKONA Č. 406/2000 SB. VE SMYSLU ZÁKONA Č. 406/2000 SB. AA

NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR Č. 195/2001 SB.NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR Č. 195/2001 SB.

Cíle územní energetické koncepce• Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií §4 • (1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a

obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.

• (2) Územní energetickou koncepci pořizuje kraj, hlavní město Praha a statutární města v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je závazným podkladem pro územní plánování.

• (3) Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování.

• (4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje.

• Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změny

Základní body vyhodnocení• Územní energetická koncepce (dále ÚEK) vychází ze státní

energetické koncepce (tato koncepce formuluje strategické cíle energetiky) a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství kraje. Zpracování koncepce obsahuje následující:

• vývoj spotřebitelských energetických systémů za uplynulé období• vývoj vnějších podmínek a energetické legislativy• rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií ve vztahu na

územní plány velkých územních celků• zpracování vyhodnocení Územní energetické koncepce

Karlovarského kraje• Hlavním cílem vyhodnocení územní energetické koncepce

Karlovarského kraje bude aktualizace stávající koncepce vypracované v roce 2001 a nástin vise v dalším období v oblasti využívání energií v kraji.

Základní fakta řešeného území

Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Jeho rozloha je 3314 km2, což činí 4,25% rozlohy České republiky. Z plochy kraje je 43,1 % pokryto lesy.

Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 518 částí. Svou rozlohou (3 314 km2) se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2 % území ČR

ORP Rozloha (km2)

% za kraj

Počet obyvatel

% za kraj

počet obyvatel sídla ORP

% z počtu obyvatel

celého ORP

Hustota osídlení na km2

Aš 144,0 4,3 17 879,0 5,8 13 373,0 74,8 124,4 Cheb 497,0 15,0 52 927,0 17,2 34 873,0 65,9 106,5 Karlovy Vary 1 196,0 36,1 89 983,0 29,2 51 459,0 57,2 75,2 Kraslice 265,0 8,0 14 114,0 4,6 7 108,0 50,4 53,3 Mariánské Lázně 405,0 12,2 24 646,0 8,0 13 758,0 55,8 60,8 Ostrov 319,0 9,6 29 940,0 9,7 17 357,0 58,0 94,0 Sokolov 489,0 14,8 78 914,0 25,6 24 467,0 31,0 161,4 Karlovarský kraj 3 314,0 100,0 308 403,0 100,0 162 395,0 93,0 Česká republika 78 865,0 10 467 542,0 132,7

ORP Počet obcí

% za kraj

Počet obcí se statutem

města

% za kraj

Počet obcí nad

1000 obyvat

el

% za kraj Počet

katastrálních území

% za kraj

Aš 5 3,8 2 5,4 3 7,1 24 4,3 Cheb 21 15,9 5 13,5 6 14,3 126 22,5 Karlovy Vary 40 30,3 8 21,6 8 19 175 31,2 Kraslice 8 6,1 4 10,8 3 7,1 39 7 Mariánské Lázně 14 10,6 3 8,1 4 9,5 61 10,9 Ostrov 14 10,6 6 16,2 5 11,9 46 8,2 Sokolov 30 22,7 9 24,3 13 31 90 16 Karlovarský kraj 132 100 37 100 42 100 561 100 Česká republika 6 249 592 1 367 13 027

VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ ZA MINULÉ OBDOBÍ V JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍCH

Energetické systémy • elektrická energie• zemní plyn• teplo z CZT• pevná paliva• OZE - sluneční energie, větrná energie, malá

voda,biomasa a dřevo, ostatní

•  K roku 2011 mají zpracovanou Územní energetickou koncepcemi města:Karlovy Vary; Kraslice; Mariánské Lázně; Františkovy Lázně; Ostrov

Elektrická energie

• Na území Karlovarského kraje je respektována koncepce rozvoje stávající elektrizační soustavy zásobující území elektrickou energií prostřednictvím distribuční sítí 110kV. Soustava je napojena na nadřazený energetický systém 400kV přes rozvodnu Hradec s transformací 400/220/110kV a na systém 220kV přes rozvodnu Vítkov s transformací 220/110kV.

• Přenosovou soustavu jako jediný držitel licence provozuje společnost ČEPS, a.s.

• Na území Karlovarského kraje jsou v současné době zastoupeny následující typy výrob elektrické energie:

• klasické elektrárny spalující pevná, případně plynná paliva, jejichž konfigurace a instalovaný výkon přesahují rámec kraje - Elektrárna Tisová (295,8 MWe) a Elektrárna Vřesová (395 MWe)

• menší výrobny elektrické energie – teplárenské zdroje s výrobou elektrické energie

• malé vodní elektrárny 6,9 MW• větrné elektrárny 4 MW• fotovoltaické elektrárny 7,157 MW• V karlovarském kraji je elektrická energie napojena přes

14 velkých trafostanic 110/22 kV

Vývoj spotřeby elektrické energie Karlovarského kraje

2008 2009 2010

VVN                    (MWh)  146 885,77 114 238,20 118 112,07 VN                      (MWh)  509 683,70 455 743,51 494 693,63 Podnikatel          (MWh)   298 173,43 293 590,24 289 619,89

Obyvatelstvo      (MWh)  360 198,20 360 340,86 374 731,51

Celkem (MWh) 1 314 941,09 1 223 912,81 1 277 157,09

Zemní plyn• Dovoz zemního plynu a obchod se zemním plynem zajišťuje v ČR koncern

RWE. Mezinárodní energetická skupina RWE v ČR vlastní společnosti RWE Transgas, a.s., Severočeská plynárenská, a.s., a Západočeská plynárenská, a.s. Dále drží majoritní majetkové podíly ve společnostech Jihomoravská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., Středočeská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s.

• Skupina RWE řídí své obchodní aktivity v České republice prostřednictvím divize RWE Energy. Vedoucí společností v ČR je RWE Transgas, který odpovídá za řízení dovozu a tranzitu zemního plynu a za dálkové zásobování zemním plynem. Prodej zemního plynu zabezpečuje prostřednictvím regionálních plynárenských společností. Skupina RWE v ČR čítá 21 společností.

• Od 1. 1. 2007 se z každé z těchto společností oddělila činnost přepravy zemního plynu. Regionální plynárenské společnosti se tak staly výhradně obchodníky s touto komoditou a nové společnosti - provozovatelé distribučních soustav - mají v názvu slovo „Net“, pro oblast Karlovarského kraje ZCP Net.

Druh PM Název PM Partner Tlaková úroveň

Kapacita m 3/hod

PM do VTL soustavy I

Sviňomazy II TG Net VVTL / VTL 150 000 Horní Hradiště TG Net VVTL / VTL 70 000 Strážovice TG Net VVTL / VTL 150 000 Kasejovice TG Net VVTL / VTL 30 000

PM do VTL soustavy II Sviňomazy I TG Net VVTL / VTL 150 000 PM do VTL soustavy III Bělá nad Radbuzou TG Net VVTL / VTL 30 000

PM do lokálních STL soustav

Bor u Tachova / Vysočany TG Net VVTL / STL 3 000 Nedanice / Měčín TG Net VVTL / STL 1500 Přimda TG Net VVTL / STL 1 000

Rozvadov TG Net VVTL / STL 1 000

• Distribuční soustava je zásobována z celkem 10 předávacími stanicemi z přepravní soustavy, s celkovým smluvním výkonem cca. 600 tis. m 3/hod.

• • Odběr plynu pro potřebu Karlovarského kraje je realizován z tranzitního

plynovodu zemního plynu do sítě vysokotlakých plynovodů z předávací stanice Sviňomazy (mimo území kraje - u Tachova). Ze Sviňomaz je pak zemní plyn veden:

• plynovodem DN 500 po trase Sviňomazy – Vřesová,• plynovodem DN 200 Sviňomazy – Mariánské Lázně.• K důležitým plynovodům v kraji patří i:• plynovod DN 300 Vřesová – TP Úžín (mimo jiné zabezpečuje dodávku

plynu do severovýchodní části území kraje),• plynovod DN 500 Vřesová – Prunéřov (posílení trasy DN 300 Vřesová – TP

Úžín),• plynovod DN 700 Vřesová – Jižní Čechy.

Stupeň plynofikace kraje

• Celkem je v kraji plynofikováno 79 obcí (což je cca 60% z celkového počtu 132 obcí kraje). Mimo tyto obce je zde plynofikováno 13 městských části či osad.

• • Počet odběrných míst v Karlovarském kraji

v jednotlivých kategoriích odběratelů činí k roku 2010• kategorie domácností cca 82 219 odběratelů,• kategorii maloodběru cca 6 213 odběratelů,• kategorii středního odběru a velkoodběru cca 258

odběratelů.

Rozdělení zákazníků

Spotřeba zemního plynu Karlovarského krajeZ podkladů RWE GasNet s.r.o. byla sestavena následující tabulka v kWh za roky 2008,2009, a 2010 podle

jednotlivých kategorií.Kategorie zákazníků

Spotřeba v MWh za rok 2008 2009 2010

Střední odběratelé a velkoodběratelé  1 629 727,44 1 377 266,01 1 467 488,40 Maloodběratelé  409 347,55 376 730,82 392 570,30

Domácnosti  590 909,08 625 813,60 817 330,50

Celkem 2 629 984,07 2 379 810,43 2 677 389,20

Podíl obchodníků dodávajících zemní plyn konečným zákazníkům v ČR

Výroba a spotřeba tepla• Hlavním zdrojem paliva pro tepelné elektrárny a výtopny v Karlovarském

kraji jsou dostatečné zásoby hnědého energetického uhlí, zemní plyn a v malé míře i topné oleje. Systémy zásobování území teplem je možné dělit do skupin podle druhu a velikosti zdroje tepla, druhu přenosového media a jeho dopravní vzdálenosti.

• • Zdroje tepla• Teplárenská výroba s dodávkou tepla do veřejné sítě vč. kombinované

výroby elektřiny a tepla - kogenerace ( zdroje a soustavy CZT);• Podniková výroba s částečným podílem dodávky tepla do veřejné sítě;• Podniková výroba tepla pro vlastní spotřebu;• Blokové a domovní kotelny;• Lokální vytápění pevnými, kapalnými nebo plynnými palivy;

• V karlovarském kraji existují dva dominantní provozovatelé rozsáhlých teplárenských soustav - ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová, s celkovým instalovaným tepelným výkonem pro CZT 324 MWt a roční dodávkou tepla odběratelům CZT cca 1 500 TJ. Dalším velkým výrobcem a dodavatelem tepla je elektrárna Sokolovské uhelné, a.s. ve Vřesové s celkovým instalovaným tepelným výkonem 1 540 MWt a roční dodávkou tepla cca 2000 TJ.

• Mezi ostatní systémy CZT s vlastními zdroji tepla s roční dodávkou tepla pro bytový sektor nad 100 TJ lze zařadit soustavy ve městech Cheb, Aš, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Kraslice a Ostrov, Žlutice

Vybrané zdroje tepla a soustavy CZT• CZT ETI - Elektrárna Tisová – nejvýznamnější tepelný zdroj a soustava CZT

pro oblast Sokolovska – roční prodej přesahuje 1000 TJ – parní soustava • Teplo je dodáváno do lokalit – město Sokolov, Bukovany, Habartov,

Královské• Poříčí, Březová, Svatava.• Celkový instalovaný tepelný výkon pro dodávku do sítě CTZ je 237 MWt.• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80 MWt.• CZT EVR - Elektrárna Vřesová - významný zdroj a soustava CTZ pro oblast

Karlovarska – roční výroba je přes 2 000 TJ• Zásobovány jsou lokality – město Karlovy Vary, Chodov, Vintířov, Staré a

Nové Sedlo u Lokte, Dalovice a Nejdek. (CZT Karlovy Vary)• CZT Chodov – zdrojem tepla je EVR, horkovodní soustava dodává teplo

pro Chodov• Vintířov, Staré a Nové Sedlo u Lokte.• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt

• Z rozvodů Karlovarské teplárenské je v havarijním režimu možnost dodávky do soustavy cca 22 MWt

• CZT Nejdek - zdrojem tepla je EVR, parní soustava dodává teplo pro Tatrovice, Černavu a Nejdek.

• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt• CZT Ostrov - zdrojem tepla je Teplárna Ostrov, soustava je

parní. Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80 MWt

• CZT Nová Role - Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 14 MWt

• CTZ Karlovy Vary - Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 174 Mwt

Celkový instalovaný teplárenský výkon v kraji

Přehled vytápěných bytůNázev obce

Počet bytů celkem

Byty s ústřední dodávkou

tepla

Poměr ÚT / byty

Dodávka ze zdroje ETI

Dálková dodávka ze zdroje SÚ (Vřesová)

Dálková dodávka ze

zdroje vlastní území obce

Cheb 12 270 8 721 71,10% 0 0 ANO Aš 4 786 3 661 76,50% 0 0 ANO Dolní Žandov 416 316 76,00% 0 0 ANO Františkovy Lázně 2 058 1 456 70,70% 0 0 ANO Hranice 829 612 73,80% 0 0 ANO Luby 867 698 80,50% 0 0 ANO Mariánské Lázně 5 951 4 152 69,80% 0 0 ANO Abertamy 420 192 45,70% 0 0 ANO Bečov nad Teplou 369 209 56,60% 0 0 ANO Karlovy Vary 22 039 15 103 68,50% 0 ANO ANO Hroznětín 551 482 87,50% 0 0 ANO Jáchymov 957 660 69,00% 0 0 ANO Merklín 350 296 84,60% 0 0 ANO Nejdek 3 036 2 478 81,60% 0 ANO 0Nová Role 1 561 1 513 96,90% 0 ANO 0Ostrov 6 799 6 577 96,70% 0 0 ANO Teplá 1 117 723 64,70% 0 0 ANO Žlutice 1 019 784 76,90% 0 0 ANO Sokolov 10 082 9 318 92,40% ANO 0 0Březová 1 070 789 73,70% ANO 0 0Bukovany 680 647 95,10% ANO 0 0Citice 289 244 84,40% ANO 0 0Dolní Rychnov 416 242 58,20% ANO 0 0Habartov 2 062 1 832 88,80% ANO 0 0Horní Slavkov 2 210 2 087 94,40% 0 0 ANO Chodov 5 606 5 420 96,70% 0 ANO 0Krajková 296 210 70,90% 0 0 ANO Královské Poříčí 292 217 74,30% ANO 0 0Kraslice 2 778 2 378 85,60% 0 0 ANO Loket 1 145 802 70,00% 0 0 ANO Nové Sedlo 955 734 76,90% 0 ANO 0Stříbrná 147 98 66,70% 0 0 ANO Svatava 637 329 51,60% ANO 0 0Vintířov 369 323 87,50% 0 ANO 0Vřesová 0 ANO 0

Celkem 94 429 74 303 78,69

Spotřeba paliv v Karlovarském kraji

• Elektrická energie – se využívá pro technologické účely, osvětlení, el. spotřebiče, v minimální míře k přípravě pokrmů, k přípravě TV, částečně i k vytápění

• Zemní plyn – se využívá především k topení, přípravě TV, přípravě pokrmů a částečně pro technologické účely

• Hnědé uhlí – se využívá především v rámci CZT pro vytápění a spolu briketami v některých okrajových částech měst též pro vytápění nebo tam, kde není zemní plyn

• Biomasa ( dřevo a dřevní odpad ) – se využívá pro vytápění převážně v rámci CZT

Spotřeba paliv a energie v roce 2010 v celé ČR

Spotřeba paliv a energií  Karlovarském kraji v roce 2010

Elektrická energie 1 584 094,000  MWh 5 702 738,40 GJ

Zemní plyn 152 669,868  tis. m3 5 198 409,00 GJ Hnědé uhlí - nízkosirnaté 4 617 105,662  t 57 898 505,00 GJ Koks 43,999  t 1 201,60 GJ Černé uhlí 1 530,027  t 4 040,80 GJ Celkem    68 804 894,80 GJ

Přepočet na využití energií pro topení a přípravu TV

Hodnocení využitelnosti klasických zdrojů energie

• Elektrická energie• Distribuční organizace ČEZ předpokládá v rámci svých rekonstrukčních

prací a staveb v letech 2010 -2015 provést následující stavby : (čerpáno z podkladů ČEZ Distribuce, a.s.)

• vedení 2x110kV, propojení Vítkov/Jindřichov – Drmoul ;• vedení 400kV, TR Vernéřov-TR Vítkov (zpřesnění koridoru a plochy technické infrastruktury mezinárodního významu E2 dle PÚR _R 2008) ;

• vedení 400kV Vítkov-Pomezí;• vedení 400kV Vítkov – Přeštice;• plochy pro TR400kV- Vítkov;

• Zemní plyn

V Karlovarském kraji je připravena výstavba těchto VTL plynovodů:• Bochov – Andělská Hora;• Dlouhá Ves – Žlutice – Chyše;• Toužim – Štědrá;• Hazlov – Polná ;• Dobroše – Návrší ;

• CZTCZT je řešeno v kraji 74 zdroji tepla napojenými především na spotřebu

hnědého uhlí, ale i na zemní plyn a i využívající jiné druhy paliva jako je biomasa.

Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší – včetně doplňků. V §3 odst. 8 – se praví – citace

• „Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud jejich provozování s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.“

Lze konstatovat, že z provedené analýzy vyplývá, že Karlovarský kraj je plně zabezpečen energiemi a pokrývá svoje potřeby.

Hodnocení ekonomicky využitelných úspor energie

• Vzhledem k tomu, že v některých oblastech spotřebitelských systémů se trend poptávky po energiích předpokládá neustále rostoucí ( zejména oblast služeb a oblast dopravy ), je potenciál úspor obrovský.

• Potenciál ke snižování spotřeby energie jak u panelových domů, tak u stávajících rodinných domů a i domů v majetku soukromých společností, ale i státních objektů – školy, školky, úřady, provozovny.

• U novostaveb je nutné stavebním odborem kontrolovat předkládání „Průkazu energetické náročnosti budovy“ – dle vyhlášky č.147/2007 Sb. o energetické náročnosti budovy

• Velké snížení energie lze dosáhnout využitím Obnovitelných zdrojů energie (OZE).

• Na řešeném území se především jedná o kontrolu stavu rozvodů, uniku tepla, kontrolu a opravy výměníkových stanic, kotelen a výtopen a úspory paliv a energie metodou EPC na vlastních objektech kraje.

• Dosažení úspor je dlouhodobý proces, který mimo jiné vyžaduje :• určité finanční prostředky• informační kampaň• cílevědomou vzdělávací kampaň• v neposlední řadě i chuť uspořit energii u provozovatelů energetických

zdrojů a vlastních uživatelů • Vybrané přínosy schválených projektů OPŽP prioritní osy 3 – Udržitelné využívání

zdrojů energie k 9.červnu 2011• V Karlovarském kraji bylo vybráno 55 projektů, celkové výše podpory

491 257 181,- Kč, úspora energie 100 607 GJ a úspora současných provozních nákladů 32 265 tis. Kč/rok.

• V celé ČR bylo vybráno 1765 projektů, celkové výše podpory 12 436 421 773,- Kč, úspora energie 1 615 102 GJ a úspora současných provozních nákladů 1 666 680 tis. Kč/rok.

Trendy v oblasti zásobování energií• Trendy v oblasti zásobování energií jsou závislé na evropské,

ale i celosvětové politice s energiemi. Jasným cílem je snižování energetické náročnosti, a to jak ve výrobě, tak i ve vlastní spotřebě. V současné době je naše závislost na dovozu energií menší než 50 %. Ke stávajícímu stavu je možné říci jediné, ve výrobě elektrické energie pokrýváme naší spotřebu v rámci celé ČR s 96 %, v oblasti plynárenství jsme plně závislí na dovozu zemního plynu a to v současné době ze dvou zdrojů a to z Ruska a z Norska. Z hlediska těžby hnědého uhlí bude postupně docházet v dlouhodobém vývoji ke snižování těžby. Velký rozvoj by měl nastat v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde se do roku 2020 předpokládá podíl 13% na konečné spotřebě energie. (v současné době se pohubujeme někde kolem 6%) .

Hodnocení obnovitelných a druhotných zdrojů energie

• V dosud platné Energetické politice ČR (schválená usnesením vlády č. 50/2000) se předpokládá, že jejich podíl na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů bude zvýšen z dnešních 1,5 % na cca 3 až 6 % k roku 2010 a cca na 4 až 8 % k roku 2020. V návrhu aktualizace SEK a z podkladů EU je k roku 2020 podíl 13%. Předpoklad v roce 2030 je 15 %.

• Za obnovitelné zdroje energie se považuje potenciál sluneční energie, biomasy, bioplynu, větru, tzv. malé vody (elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW) a částečně horninového prostředí a geotermální energie.

Biomasa

Sluneční enrgie

. V příloze je k dispozici seznam z ERU na vydané licence na výrobu a prodej elektrické energie. Současný instalovaný výkon FVE v karlovarském kraji je 7,157 MW. Další využití je dáno cenovým zákonem a cenovým výměrem.

Větrné elektrárny

• Geotermální energie: - jak již bylo uvedeno v předešlých kapitolách, je z hlediska geologického oblasti chebské pánve a Františkových Lázní dobrým místem pro využití této energie. Vzhledem k tomu, že jsou prameny velmi nízko položené a jsou chráněné, není možné tuto energii využít.

• Kogenerace : - jedná se metodu, kdy při výrobě tepelné energie dochází i k výrobě elektrické energie. Je vhodné nasazení tam, kde je pravidelný odběr elektrické energie. Její vhodné využití je v nemocnicích, v nepřetržitých provozech, jako doplňkový zdroj v kotelnách atd. Z dostupných podkladů je instalovaný výkon 815 MWe.

• Vodní energie: - v řešeném území jsou malé vodní elektrárny využívány na řekách a vodotečích Karlovarského kraje.

Tepelná čerpadla 2008 2009 2010

TČ podnikatelé      (MWh)  1 867,48 1 918,84 2 191,48

TČ obyvatelstvo    (MWh)  6 322,22 7 673,47 9 367,60

Celkem (MWh) 8 189,70 9 592,31 11 559,08

2008 2009 2010

TČ podnikatelé (MW)  0,33 0,34 0,39

TČ obyvatelstvo (MW)  1,13 1,37 1,68

Celkem 1,47 1,72 2,07

Analýza možných zdrojů a způsobů nakládání s energií i ve vztahu k životnímu prostředí

Měrné emise REZZO 1-3 v Karlovarském kraji za rok 2007 a 2009

t/km2 Oxid uhelnatý 1,07 Oxidy dusíku 2,42 Oxid siřičitý 2,76

Emise uhelné 0,39

Hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálního odpadu

• V Karlovarském kraji je podle údajů CeHO celkem 9 provozovaných skládek. Mezi nejvýznamnější skládky v kraji patří: A.S.A. a.s. - Tisová, SATER s.r.o. - Chodov, ZITAS,TKO s. r. o. - Činov.

• V Karlovarském kraji fungují tři střediska na biodegradaci odpadů:Ing. Jiří Štěrba - k.ú. Stará Chodovská; Statek Dalovice - k.ú. Ode_; BAUFELD – ekologické služby, s.r.o. - k.ú. Hájek.

• Karlovarském kraji bylo v r. 2005 v provozu celkem 12 kompostáren

• U skládek se v minimální míře využívá skládkového plynu : skládka Činov, skládka Sater Chodov, skládka Recent Tisová

VÝVOJ VNĚJŠÍCH PODMÍNEK A ENERGETICKÉ LEGISLATIVY V ČR

• Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (ENERGETICKÝ ZÁKON)

• Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií

• EU má tři strategické cíle, které spolu souvisejí :• omezit růst průměrné globální teploty nejvýše o 2° C oproti její úrovni

před začátkem industrializace• zajistit energetickou bezpečnost ekonomik zemí EU• ve shodě s Lisabonskou strategií vytvořit z EU nejkonkurenceschopnější

ekonomiku na světě, zvláště ve vztahu k novým energetickým technologiím, jako je výroba energie s nízkou produkcí uhlíku a technologie pro efektivnější spotřebu energie.

Vnějších podmínek • globální soupeření o primární zdroje energie, zesílení růstem ekonomik rozvojových zemí a

jejich energetických potřeb• zvyšující se dovozní závislost zemí EU v důsledku snižování jejich vlastních zdrojů• liberalizace trhu s energií v EU spolu s vytvářením jednotného trhu se projevuje omezením

role státu v energetickém sektoru, a tím i soubor nástrojů, které mohou použít členské země pro prosazování jejich energetické politiky

• propojení komoditních a kapitálových trhů vede k nárůstu cenových rizik• globalizace propojuje národní energetické trhy s evropskými a světovými. Specifická lokální

cena se stává minulostí• tržní modely nejsou schopny správně ocenit spolehlivost a energetickou bezpečnost• rostoucí tlak na zvýšení ochrany klimatu a politická orientace EU na prosazování OZE (do roku

2020 podíl 20 %) postupně mění strukturu zdrojů energetiky, vyvolává změny v uspořádání přenosových a distribučních sítí a zvyšuje nároky na environmentální parametry energetických zdrojů a zařízení

• předpokládaný budoucí deficit energetické i výkonové bilance většiny zemí střední Evropy podtrhuje důležitost udržení přebytkové výrobní bilance ČR

• integrace trhu s energií napříč Evropu, relokace zdrojů do oblastí s výhodnými přírodními podmínkami (elektroenergetika) diverzifikace dodávek (plyn) vyvolávající nároky na přebudování evropských dopravních cest s to zejména v ose sever/jih.

Energetická politika pro Evropu

• nezávislost/bezpečnost dodávek – v rámci SEK se jedná o minimalizaci zvyšování dovozních závislostí a maximální využití domácích zdrojů

• konkurenceschopnost – v rámci SEK se jedná o cenovou dostupnost a využívání primárních zdrojů s předvídatelným cenovým vývojem s minimálním očekávaným dopadem na ceny energií pro konečné spotřebitele

• udržitelnost – možnost dlouhodobého zajištění

Přehled současné legislativy

• Zákony ČR – energetické, stavební (183/2006(, životní prostředí (86/2002 o ochraně ovzduší), o podpoře výroby elektřiny z OZE ( 180/2005)

• Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR • Prováděcí vyhlášky ERÚ k zákonům č. 458/2000 Sb. a 406/2000 Sb.

• Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR - Vyhláška č. 372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody

• Nařízení vlády • Směrnice a nařízení evropské unie

Připravované strategické a legislativní materiály

• Státní energetické koncepce České republiky 2011 –2060 – nová aktualizace

• Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti - Aktualizace zákona č. 406/2000 Sb.

• Novela zákona č. 458/200 Sb.• Národní akční plán české republiky pro obnovitelné zdroje energie

• Ekologické daně a poplatky• Ekologická daňová reforma – energetické daně• Emisní povolenky• Ekologické poplatky• Daň z přidané hodnoty

ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ VE VZTAHU K ÚZEMNÍMU PLÁNU

• Zastupitelstvo Karlovarského kraje, příslušné podle § 7 odst.2 písmene a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití § 36 odst. 4 a § 41 odst.1 stavebního zákona a přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a dle § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vydalo usnesením č. ZK 223/09/10 ze dne 16.9.2010:

Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje 2010

Datum vydání: 16.09.2010, Datum nabytí účinnosti: 16.10.2010

• Obsah Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (dále jen "ZÚR"):

• Výroková část (návrh) ZÚR Karlovarského kraje• Odůvodnění ZÚR Karlovarského kraje• Vyhodnocení vlivů ZÚR Karlovarského kraje na udržitelný

rozvoj území• Vyhodnocení vlivů ZÚR Karlovarského kraje na životního

prostředí• Hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a

ptačí oblasti

• Priority v oblasti sociální soudržnosti společenství obyvatel• Priority v oblasti hospodářského rozvoje• Priority v oblasti ochrany životního prostředí

• Zásobování elektrickou energií• Zásobování zemním plynem• Zásobování teplem• Obnovitelné a alternativní zdroje energie• Odpadové hospodářství• Ochrana a těžba nerostných surovin

Shrnutí a závěr ve vazbě na Územní plán

• Schválením „Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje“, tj. Územní plán velkého územního celku okresu Cheb a Územní plán velkého územního celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace je závazný a je nutné jej naplňovat ve všech návazných materiálech tedy i v této Územní energetické koncepci (ÚEK). Hlavní zásady v oblasti využívání a spotřebě elektrické energie, zemního plynu, obnovitelných zdrojů a zachování CZT v daných územích jsou zde dodrženy.

• Územní plán plně pokrývá stávající i rozvojové programy ve vztahu k zabezpečení řešeného území energiemi. Je nutné mít však na paměti již zmíněný podíl využití OZE do roku 2020 v poměru 13% za celé ČR a lepší tyto zdroje v Karlovarském kraji využívat. Bude nutné všechny zásady provázat s rozvojovými programy jednotlivých ORP a při zpracování případně jejich Územních energetických koncepcí regionů a určit v duchu tohoto materiálu jejich další směr.

Zhodnocení plnění cílů územní energetické koncepce s ohledem na aktivity řízené Karlovarským Krajem

• Seznam organizací zřizovaných Karlovarským krajem• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných Karlovarským krajem47• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných obcemi v Karlovarském

kraji 225• Seznam škol a školských zařízení soukromých 16• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných Regionem Karlovarský

venkov 1• Seznam příspěvkových organizací z oblasti kultury 8• Seznam příspěvkových organizací z oblasti sociální 15• Seznam příspěvkových organizací z oblasti zdravotnictví 4• Seznam příspěvkových organizací z oblasti dopravy 4• Seznam příspěvkových organizací z oblasti regionálního rozvoje 2

• V rámci přípravy Vyhodnocení ÚEK byla provedena prověrka, zda jsou dle předpisů energetické audity zpracovány a jak je naplňován zákon 406 o hospodaření s energiemi a uplatňovány závěry energetických auditů. Celkem bylo prověřeno 94 objektů organizací zřizovaných Karlovarským krajem.

• Ve vztahu k prověření energetických auditů bylo shledáno, že je nutné podle zákona a vyhlášek zpracovat energetické audity u těchto budov :

Dětský domov Mariánské Lázně, Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb, Dětský domov Plesná.

• Lze tedy konstatovat, že po této stránce má Karlovarský kraj z hlediska naplnění zákona vše v pořádku.

• V současné době v prohlédnutých objektech je 56 kotelen na zemní plyn, 1 kotelna na dřevní odpad, 1 kotelna na uhlí a 1 objekt je vytápěn elektrickými přímotopnými panely. 27 objektů je vytápěno pomocí CZT v jednotlivých městech, v převážné míře v Karlových Varech, Sokolově a v Chebu

• Lze konstatovat, že vzhledem k omezeným finančním prostředkům nejsou závěry energetických auditů naplňovány. Bude nutné se poohlédnout po organizaci, energetických služeb, která by garantovala úspory pomocí EPC tedy bez nároků na investice Karlovarského kraje.

Doporučení, zhodnocení a návrh úkolů– Výměny kotlů– Rekonstrukce topných systémů a jejich vyvážení– Instalace termoregulačních prvků– Komplexní rekonstrukce MaR– Instalace měřících prvků– Nastavení topných režimů vyhovujícím užívání objektů– Rekonstrukce přípravy teplé vody, i s využitím alternativních zdrojů a

vypínáním cirkulace– Vyvážení topných systémů– Výměna koncových prvků na teplé vodě– Výměna svítidel– Úprava velikosti koncových jističů – Výměna některých elektrických zařízení za nová s nižší spotřebou– Zateplení objektů

• Vzhledem k tomu, že kraj je především závislý na státním rozpočtu, je nutné hledat zdroje financování u třetích osob ( společností ), které zainventují reálná opatření na jednotlivých objektech a pomocí garantovaných úspor bude splácena investice. Jedná se o metodu EPC, kterou zajišťují společnosti energetických služeb s dlouhodobou zkušeností.

• provozní náklady (cca 18 mil Kč ročně), tak v některých případech i na bezpečnost a plynulost v zajišťování zásobování objektu energiemi

• U 60 % Objektů lze provést optimalizaci energetických služeb s vysokým potenciálem úspory (odhadem cca. 8,5 mil. ročně)

• Firma energetických služeb, který disponuje odbornou kapacitou a odpovídajícími zkušenostmi v implementaci metody EPC

• Výsledkem realizace projektu bude nejen snížení energetické náročnosti objektů a tím i snížení nákladů na energie, ale také modernizace stávajícího zařízení, které se po realizaci stává majetkem Karlovarského kraje.

NAVRŽENÍ PŘIMĚŘENÉ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI KARLOVARSKÉHO KRAJE PŘI

VZNIKU KRIZOVÉ SITUACE• Vytvořit integrovaný bezpečnostní rámec, tj. definovat

vztahy mezi dopady, hrozbami a zranitelností energetického systému kraje.

• Stanovit pravidla pro provedení integrované rizikové analýzy krajského energetického systému.

• Stanovit možné hrozby, vůči nimž by měla být odolnost krajského energetického systému zvýšena.

• Analyzovat prvky kritické infrastruktury, tj. rozčlenit krajský energetický systém na kritické liniové stavby, kritické objekty.

• Určit slabá místa (prvky) kritické infrastruktury z hlediska zranitelnosti

• Vyhodnotit kritická místa (prvky) infrastruktury z hlediska rozsahu dopadu ztráty jejich funkce.

• Na základě posouzení rizika stanovit priority při řešení kritických míst (prvků) infrastruktury.

• Navrhnout opatření na snížení zranitelností kritických míst (prvků) a vyhodnotit jejich technickou a ekonomickou náročnost.

• Navrhnout opatření na snížení dopadů a vyhodnotit jejich technickou a ekonomickou náročnost.

• Stanovit zásady pro úpravu bezpečnostní strategie.• Navrhnout systém monitorování stavu systému a jeho

zlepšování

• V březnu roku 2003 rozhodla Bezpečnostní rada státu (usnesení č. 46/2003) o ochraně objektů zásadní důležitosti

• přehled budov zvláštního významu v území, a to v několika kategoriích takto: A – celostátní, B – regionální (krajská), C – lokální (pro rozlišení C a D možná C – obce s rozšířenou působnost či bývalé okresy, D – obce).

Bezpečnostní rada karlovarského kraje dne 26.února 2009 vzala na vědomí Operační plán pro řešení krizové situace „ Narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie velkého rozsahu“.

Hrozby ohrožující energetickou a surovinovou bezpečnost České republiky

• přerušení dodávek strategických surovin do ČR• vyřazení významné části kritické infrastruktury z provozu, jak

v důsledku výpadku dodávek energií či surovin, tak i v důsledku fyzického či kybernetického útoku

• výpadek dodávek elektrického proudu v rozsahu a trvání, které ohrožuje fungování státu

• ztráta kontroly státu nad významnou částí kritické infrastruktury

• ovládnutí významné části českého energetického a surovinového trhu či kritické infrastruktury netransparentními subjekty nebo subjekty jednajícími v rozporu se zájmy ČR

• prohlubování závislosti na dominantním dodavateli• ztráta postavení ČR jako tranzitéra energetických surovin pro

staré členské země EU• nepříznivé vychýlení energetického mixu ČR ve prospěch

surovin, na jejichž dovozu je ČR závislá nebo jejichž využívání je neekonomické a ohrožuje konkurence-schopnost české ekonomiky

• ztráta či uzavření zpracovatelských kapacit v ČR, a to především v ropném sektoru

• ztráta schopnosti dále rozvíjet a modernizovat kritickou infrastrukturu a celý energetický sektor – především kvůli legislativním a procesním překážkám

• ztráta konkurenceschopnosti energetického sektoru a také know-how a lidských zdrojů v energetickém odvětví

• Energetická legislativa České republiky vycházející z legislativy EU klade stejný důraz na bezpečnost dodávek energie, udržitelnost a konkurenceschopnost:

• funkční a stabilní energetický trh • podpora úspor energie ve sféře konečné spotřeby a podpora

zvyšování účinnosti energetických přeměn • podpora využívání obnovitelných zdrojů energie • minimalizace negativních dopadů provozu a rozvoje

energetiky na životní prostředí a změny klimatu

Řešení krizové situace dodávek energií velkého rozsahu v Karlovarském kraji

Operační plán

Narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie velkého rozsahu :

• Narušení dodávky elektrické energie velkého rozsahu• Narušení dodávky zemního plynu velkého rozsahu• Narušení dodávky tepelné energie velkého rozsahu

NÁVRHY CÍLŮ NA LÉTA 2010 – 2015 A VIZE DO ROKU 2020

• Hlavní cíle využití energií na území Karlovarského kraje :• plné využití CZT na dané rozvedené síti a její stabilizace – ihned dle

zákona č. 86/2002 Sb. – kontrola průběžně• zvýšení poměru využití biomasy v poměru - o 15% vstupní využitelné

energie do roku 2015• využití zemního plynu, případně el. energie v okrajových částech

Karlovarského kraje• snížení spotřeby elektrické energie - o 4% do roku 2015• využití OZE – do roku 2015 – 5 % celkové spotřeby energie• snížení energetické náročnosti budov – o 8% do roku 2015• zavést energetický management kraje a koordinovat pomocí účelové

organizace využívání a spotřeby energií v kraji.• zpracovat konkrétní akční plány• Navrhnout programy včetně přínosů při úspoře paliva energie

Přehledu jednotlivých dotačních titulů ČR a EU v rámci naplňování akčních plánů a programů

ÚEK za posledních pět let

• Krajský rozpočet• • Rozpočet měst a obcí• • Státní rozpočet prostřednictvím ministerstev• • Státní program na podporu úspor energie a využití

obnovitelných zdrojů energie

• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR - Program EFEKT• Ministerstvo životního prostředí ČR - Státní fond životního

prostředí - Program péče o krajinu, Zelená úsporám , Podle jednotlivých OS

• Ministerstvo zemědělství ČR – Program rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013

• Ministerstvo místního rozvoje – Státní fond rozvoje bydlení - Program PANEL

• Podpory z prostředků Evropské unie - Strukturální fondy Evropské unie, Operační program podnikání a inovace OPPI (MPO) ,

Nástin vize do roku 2020 zásobování Karlovarského kraje energiemi

• Hlavní cíle využití energií na území Karlovarského kraje do roku 2020:

• plné využití CZT na dané rozvedené síti s využitím kogenerace a OZE

• zvýšení poměru využití biomasy a hnědého uhlí v poměru - o 12% vstupní využitelné energie oproti roku 2010

• snížení spotřeby elektrické energie - o 6,5% oproti roku 2010• využití OZE – 2,5 % celkové spotřeby energie• snížení energetické náročnosti budov – o 16% oproti roku

2011

Závaznost závěrů ÚZK Karlovarského kraje

Způsob závaznosti závěrů územní energetické koncepce Karlovarského kraje a vymahatelnosti povinností, které musí být plněny ze strany všech subjektů, konajících ve správním území Karlovarského kraje vycházejí především z platné legislativy pro odvětví energetiky a dodržování zákonů, vyhlášek a nařízení v dané oblasti. Nelze tvořit vlastní místní legislativu, pokud existuje zákon.

ZÁVĚR

• Sestavit konkrétní akční plán a navrhnout programy k realizaci přínosů z úspor paliv a energie. Lze konstatovat, že Karlovarský kraj je plně pokryt potřebami energií a jak vychází ze Zásad územního rozvoje, je ve spolupráci se správci sítí zabezpečen další rozvoj.

• V lokalitě Karlovarského kraje musí být dodržena jednoznačně zásada využívání energetických zdrojů s prioritou ochrany a využívání léčivých zdrojů a požadavkem na vysokou kvalitu životního prostředí úsporným a efektivním využitím energií; snížení energetické náročnosti objektů; stabilizace CZT ve městech; razantní využití OZE ke snížení energetických vstupů.

• Závěrem je nutné poděkovat všem konzultantů, správcům sítí, energetické komisi kraje společnosti REAN ( ing. Šrámkovi) za podnětné připomínky a návrhy v době zpracování koncepce.

• Krajského úřadu:• Ing. Leško – ved. hospodářské správy• Ing. Kaválková – odbor regionálního rozvoje• JUDr. Kraus - ved.. Odboru bezpečnosti a krizového

řízení• Ing. Vršecká – ved. Odboru životního prostředí a

zemědělství

Děkuji Vám za pozornost.

Odborné informace Vám poskytne :

ITES spol. s r.o.Ing. Josef Fárka

vedoucí  oddělení energetických služebPetra Bezruče 1556, 272 00 Kladno

tel. +420 312 247 163, fax. +420 312 248 787mobil : +420 734 417 629, e-mail : farka@ites-kladno.cz

www.ites-kladno.cz