STUDIE - Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském …...Analýza Karlovarského kraje – specifika Úkolem analýzy bylo na základě specifik Karlovarského kraje určit možné

MALÉ VYUŽITÍ DOTACÍ Z OPPP

V KARLOVARSKÉM KRAJI (STUDIE PŘÍČIN) ZÁVĚREČNÁ HODNOTÍCÍ ZPRÁVA

Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji STUDIE PŘÍČIN

2

Velké poznání „Každý článek, který pracuje na cestě dotace z Bruselu až ke konečnému

uživateli, má své vlastní problémy, názory a svou pravdu. A jedině tehdy, kdy

všichni budou naslouchat i těm ostatním a budou schopni na tyto názory

reagovat, můžeme dospět k očekávanému cíli.“

Zpracovatel: REGIONÁLNÍ PORADENSKÉ CENTRUM POOHŘÍ V ALEJI 264/2 360 06 KARLOVY VARY IČO: 75051320 DIČ: CZ75051320 TEL.: 353 237 672 DATUM ZPRACOVÁNÍ: LISTOPAD 2006


3

OBSAH:

OBSAH: ............................................................................................................................................................ 3

SEZNAM ZKRATEK:..................................................................................................................................... 6

A. ÚVOD................................................................................................................................................................ 8 B. SOUHRN STUDIE......................................................................................................................................... 10 C. VÝCHOZÍ SITUACE.................................................................................................................................... 15

C 1. KARLOVARSKÝ KRAJ....................................................................................................................... 15

C 1.1. Globální změny/trendy ................................................................................................................... 15

C 1. 2. Sektor MSP – jako důležitý prvek hospodářství........................................................................ 17 C 1.2.1. Postavení malých a středních podniků v Evropské unii a v České republice .............................................. 17 C 1.2.2. Hlavní vývojové tendence v sektoru malého a středního podnikání ........................................................... 18

C 1.3. Analýza Karlovarského kraje a podnikatelského prostředí ....................................................... 19 ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE............................................................. 19 C 1.3.1. Místní změny/trendy ................................................................................................................................... 21 C 1 3.2.Synergie oborů ............................................................................................................................................. 22 C.1.3.3. Synergie trhu práce ..................................................................................................................................... 23 C.1.3.4.Synergie strategie Karlovarského kraje........................................................................................................ 24

C 1.4. Srovnání Karlovarského kraje s ČR a vybraným krajem – kraj Plzeňský ............................... 26 C 1.4.1. Základní ukazatele odvětví při srovnání KV kraje a Plzeňského kraje hovoří takto: ................................ 27 C 1.4.2. Srovnání lokalizace odvětví – vyhledání největších rozdílů v KV kraji a PZ kraji ..................................... 28 C 1.4.3. Vyhodnocení růstového potenciálu odvětví z hlediska přidané hodnoty, zaměstnanosti a tržeb: ............... 28 C 1.4.4. Srovnání dosahovaných hodnot v produktivitě práce z přidané hodnotě v rámci ČR, Plzeňského a Karlovarského kraje.................................................................................................................................................. 28

C 1.5. SWOT analýza Karlovarského kraje............................................................................................ 29

C 1.6. Specifika Karlovarského kraje ...................................................................................................... 32 C 1.6.1. Geografické a přírodní aspekty ................................................................................................................... 32 C 1.6.2. Demografické aspekty................................................................................................................................. 32 C 1.6.3. Ekonomické aspekty ................................................................................................................................... 32 C 1.6.4. Kulturní a sociální aspekty.......................................................................................................................... 32 C 1.6.5. Politicko-sociální aspekty ........................................................................................................................... 33 C 1.6.6. Podnikatelské prostředí ............................................................................................................................... 33 C 1.6.7. Regionálně zaměřené státní politiky ........................................................................................................... 34

C 1.7. Shrnutí kapitoly .............................................................................................................................. 35

C.2. MOŽNOSTI OPERAČNÍCH PROGRAMŮ ..................................................................................... 36

C 2.1 Operační Program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství .............................................. 36 C 2.1.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 36 C 2.1.2 Priority a opatření OP Zemědělství ............................................................................................................ 37 C 2.1.3 Realizace OP Zemědělství ......................................................................................................................... 38 C 2.1.4 Koneční příjemci pomoci........................................................................................................................... 38

C 2.2 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)............................................................... 40 C 2.2.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 40 C 2.2.2 Priority a opatření OP RLZ........................................................................................................................ 40 C 2.2.3 Realizace OP RLZ ..................................................................................................................................... 41 C 2.2.4 Koneční příjemci pomoci........................................................................................................................... 42

C 2.3 Operační program Infrastruktura ............................................................................................... 44 C 2.3.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 44


4

C 2.3.2 Priority a opatření OPI ............................................................................................................................... 45 C 2.3.3 Realizace OP Infrastruktura ....................................................................................................................... 45 C 2.3.4. Koneční příjemci pomoci.......................................................................................................................... 46

C 2.4 Společný regionální operační program (SROP).......................................................................... 47 C 2.4.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 47 C 2.4.2 Priority a opatření SROP............................................................................................................................ 48 C 2.4.3 Realizace SROP......................................................................................................................................... 48 C 2.4.4 Koneční příjemci pomoci........................................................................................................................... 49

C 2.5 Operační program Průmysl a podnikání (OPPP)....................................................................... 50 C 2.5.1 Obecný popis ............................................................................................................................................. 50 C 2.5.2 Priority a opatření OPPP ............................................................................................................................ 51 C 2.5.3 Realizace OPPP ......................................................................................................................................... 55 C 2.5.4 Koneční příjemci pomoci........................................................................................................................... 56

C 2.6 Využití ostatních operačních programů ........................................................................................ 57

C 2.7 Využití OP Průmysl a podnikání.................................................................................................... 58 Přehled čerpání za jednotlivé programy ................................................................................................................... 60

D TERÉNNÍ ŠETŘENÍ .................................................................................................................................... 62 D1 ÚVODNÍ INFORMACE ........................................................................................................................ 62

D2 ZADÁNÍ STUDIE .................................................................................................................................. 62

D 2.1. Cíle studie ....................................................................................................................................... 62

D 2.2. Provedení studie............................................................................................................................. 63

D 2.3. Zaměření pohovorů a kladených otázek...................................................................................... 63

D 2.4. Harmonogram................................................................................................................................ 63

D3 PŘÍPRAVA TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ ................................................................................................. 64

D 3.1 Cílová skupina................................................................................................................................ 64

D 3.2 Dotazníky a Plán průzkumného šetření....................................................................................... 67

D 3.3 Tazatelé........................................................................................................................................... 68

D4 VLASTNÍ TERÉNNÍ ŠETŘENÍ........................................................................................................... 68

D 4.1 Kontaktní pohovory....................................................................................................................... 68

D 4.2 Osobní návštěva ............................................................................................................................. 69

D5 VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU ŠETŘENÍ ............................................................................................ 69

E VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ................................................................................................................................ 71 SLOŽENÍ VZORKU RESPONDENTŮ: ..................................................................................................... 71

DOTAZNÍK I - ROZBOR:............................................................................................................................ 74

DOTAZNÍK II - ROZBOR: .......................................................................................................................... 97

F ZÁVĚRY ....................................................................................................................................................... 113 OBJEKTIVNÍ PŘÍČINY............................................................................................................................. 113


5

PŘÍČINY Z POHLEDU RESPONDENTŮ................................................................................................ 115

OBLASTI ROZVOJE MSP ........................................................................................................................ 117

G DOPORUČENÍ ............................................................................................................................................ 118 PODĚKOVÁNÍ.............................................................................................................................................. 122

SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ:..................................................................................................... 123 A: PUBLIKACE.................................................................................................................................................... 123 B: OSTATNÍ ZDROJE .......................................................................................................................................... 124

PŘÍLOHY ..................................................................................................................................................... 125 1) Příloha č. 1 Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji 2) Příloha č. 2 Tabulkové přílohy 3) Příloha č. 3 Operační programy 4A) Příloha č. 4A Dotazník I. 4B) Příloha č. 4B Dotazník II. 5) Příloha č. 5 Plán průzkumného šetření 6) Příloha č. 6 Kvalitativní dotazník 7) Příloha č. 7 Test 8) Příloha č. 8 Prohlášení o mlčenlivosti 9) Příloha č. 9 Vyjádření Krajského úřadu Karlovarského kraje


6

SEZNAM ZKRATEK:

APZ – aktivní politika zaměstnanosti

CI – Czechinvest

ČMZRB – Českomoravská záruční a rozvojová banka

ČSÚ – Český statistický úřad

DP – drobné podniky

EAGGF - Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství

EK – Evropská komise

ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje

ESF – Evropský sociální fond

EU – Evropská unie

EUR - Euro

FIFG - Finanční nástroj pro podporu rybolovu

GS – grantová schémata

HDP – hrubý domácí produkt

HK – Hospodářská komora

j. n. – jinde neuvedené

JPD – Jednotný programový dokument

KP – koneční příjemci

KV - Karlovarský

MAS – místní akční skupina

MD – Ministerstvo dopravy

MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj

MP – malé podniky

MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSP – malé a střední podniky

MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV – Monitorovací výbor

MŽP – Ministerstvo životního prostředí

NNO – nestátní neziskové organizace

NROS – Nadace rozvoje občanské společnosti


7

NRP – Národní rozvojový plán

NUTS – územní statistická jednotka

OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností

OP – operační program

OP PP – Operační program Průmysl a podnikání

OP RLZ – Operační program Rozvoj lidských zdrojů

OP RVMZ – Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

OPI – Operační program Infrastruktura

OPPI – Operační program Podnikání a inovace

ORP – obce s rozšířenou působností

PRKK – Program rozvoje Karlovarského kraje

PZ - Plzeňský

RHK – Regionální hospodářská komora

RK – regionální kancelář

RPC – Regionální poradenské centrum

RPCP – Regionální poradenské centrum Poohří

RPIC – Regionální poradenské a informační centrum

ŘO – řídící orgán

SF – strukturální fondy

SFŽP – Státní fond životního prostředí

SP – střední podniky

SROP – Společný operační regionální program

SSZ – správa služeb zaměstnanosti

SŠ – střední školy

SWOT – silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby (Strengths, Weaknesses, Opportunities,

Threats)

SZ - severozápad

VOŠ – vyšší odborné školy

VP – velké podniky

VŠ – vysoké školy

ZČU – Západočeská univerzita

ZS – zprostředkující subjekt

ZŠ – základní školy


8

A. ÚVOD

Vstupem do Evropské unie v květnu 2004 získala Česká republika možnost čerpat prostředky

ze strukturálních fondů EU. Jedním z hlavních cílů vytvoření těchto fondů (v našem případě

fondu pro regionální rozvoj – ERDF, z něhož vychází i OPPP) je přispět k vyrovnání rozdílů

v ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů a oblastí v rámci zemí EU. Tyto rozdíly

odrážejí vliv historického vývoje, specifických charakteristik jednotlivých regionů a

tradičních oborů hospodářství.

Karlovarský kraj je svojí rozlohou druhým nejmenším a počtem obyvatel nejmenším krajem

v České republice. Již ve 14. století zde byly objeveny minerální prameny a položeny tak

základy lázeňství, které jednou provždy určilo ráz Karlovarského kraje. Současně však bohaté

zásoby nerostných surovin vedly k orientaci kraje na těžební a zpracovatelský průmysl. Tyto

skutečnosti ovlivnily vývoj regionu a zapříčinily tak rozmanitost a členitost struktury odvětví

místního hospodářství. Uvedené skutečnosti předurčily charakter kraje, a to jak z hlediska

struktury průmyslu a jeho zaměření, tak z hlediska lázeňství a navazujících ekonomických

aktivit.

Ekonomický rozvoj regionů může být podpořen v rámci různých operačních programů,

z nichž OPPP, kterým se studie zabývá, je zaměřen na zpracovatelský průmysl.

Předkládaná studie reaguje na fakt, že podnikatelé v Karlovarském kraji využívají možné

podpory nejméně ze všech krajů ČR. Následující graf tuto skutečnost přehledným způsobem

prokazuje.


9

Graf: Počet přijatých žádostí v OPPP dle krajů k 19. 10. 2006

Zdroj: Czechinvest Cílem studie je zjistit možné příčiny tohoto stavu, a to na základě analýzy podnikatelského

prostředí a terénního šetření mezi podnikateli v Karlovarském kraji.

0

100200

300

400500

600

700

Jihoče

ský

kraj

Jiho

mor

avsk

ýkr

ajK

arlo

vars

ký k

raj

Krá

lové

hrad

ecký

kraj

Libe

reck

ý kr

ajM

orav

skos

lezs

kýkr

ajO

lom

ouck

ý kr

aj

Par

dubi

cký

kraj

Plz

eňsk

ý kr

aj

Stře

doče

ský

kraj

Úst

ecký

kra

j

Vys

očin

a

Zlín

ský

kraj

Počet přijatých žádostí v OPPP dle krajů

Prosperita Reality Školicí střediskaKlastry Rozvoj MarketingInovace Úspory energie Obnovitelné zdroje energieStart Kredit


10

B. SOUHRN STUDIE

Tato kapitola shrnuje nejdůležitější kroky a závěry jednotlivých kapitol.

Práce na studii „Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji – studie příčin“ probíhaly

v období červenec – říjen 2006. Postup prací se skládal ze dvou částí: teoretické a praktické

(terénní). Teoretická část se zabývá analýzou podnikatelského prostředí Karlovarského kraje a

možnostmi podpory MSP v ostatních operačních programech. Praktická část spočívala v

řízených pohovorech se zástupci podnikatelských subjektů.

Analýza Karlovarského kraje – specifika

Úkolem analýzy bylo na základě specifik Karlovarského kraje určit možné objektivní příčiny

nízkého využití dotací z OPPP, případně jiných zdrojů podpory. Pro lepší vypovídací

schopnost analyzovaných údajů bylo provedeno u vybraných ukazatelů srovnání s Plzeňským

krajem.

Nejdůležitější specifika Karlovarského kraje:

• Velikost kraje – Karlovarský kraj je svojí rozlohou druhým nejmenším krajem v ČR.

Počtem obyvatel se řadí na poslední místo, z čehož vyplývá i nízký počet

ekonomických subjektů v absolutním vyjádření.

• Blízkost se SRN – tato skutečnost předurčuje např. majetkovou strukturu podniků.

• Koncentrace zdrojů nerostných surovin a koncentrace lázeňství – z toho vyplývají

protisměrné efekty, které ovlivňují rozvoj i růst hospodářství v Karlovarském kraji.

• Úroveň vzdělanosti – na základě údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (zdroj

ČSÚ) má Karlovarský kraj podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém

počtu obyvatel starších 15 let celkem 5.5 %, což je spolu s krajem Ústeckým poslední

místo v mezikrajovém srovnání.

• Nepřítomnost VŠ technického směru a neexistence výzkumných pracovišť

v Karlovarském kraji.

• Dopravní infrastruktura – nedostatečné napojení na dálniční síť a hlavní železniční

koridory.


11

Možnosti operačních programů

Kromě Operačního programu Průmysl a podnikání, který je určen pro podporu podnikatelů a

podnikatelského prostředí, existují i další sektorově či regionálně zaměřené operační

programy umožňující podporu podnikatelských subjektů.

V této studii jsme se okrajově zabývali i možnostmi ostatních operačních programů, které

nabízejí podporu podnikatelů a podnikatelského prostředí.

V rámci OPPP, je možné podpořit rozvoj podnikatelského prostředí nebo

konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím zvýhodněných úvěrů a nevratných dotací

celkem v 11 programech. Zájem o využití této podpory je v Karlovarském kraji po přepočtení

na počet obyvatel i ekonomických subjektů jeden z nejmenších mezi kraji v ČR.

Terénní šetření

Během terénního šetření tazatelé osobně navštívili celkem 485 respondentů a formou řízeného

rozhovoru s nimi vedli diskuzi na předem určená témata. Odpovědi byly zaznamenány do

strukturovaných dotazníků a následně vyhodnoceny. Terénní šetření bylo nosnou součástí

zpracovávané studie. Skládalo se z přípravné fáze, realizační etapy a vyhodnocení výsledků.

Přípravné práce na terénním šetření obsahovaly zejména:

• výběr respondentů (dle lokality, OKEČ a velikosti),

• vytvoření strukturovaných dotazníků,

• přípravu pokynů a plánu průzkumného šetření,

• proškolení tazatelů a přezkoušení jejich znalostí formou testu.

Realizační etapa šetření:

• telefonické domluvení osobních schůzek

• provedení rozhovorů a vyplnění standardního dotazníku

• zaslání vyplněného dotazníku zpracovatelskému týmu

• elektronické zpracování dotazníků

Terénní šetření provádělo celkem 17 tazatelů.


12

Vyhodnocení výsledků terénního šetření

Terénní šetření bylo rozděleno na dvě cílové skupiny respondentů – ty, kteří již žádali o

podporu z OPPP či jiného operačního programu; a ty, kteří doposud nežádali o podporu

z žádného OP. Pro každou skupinu byl sestaven odlišný soubor otázek. Struktura respondentů

byla evidována dle třech základních kritérií: oboru činnosti, místa podnikání a počtu

zaměstnanců.

Graf: Rozdělení respondentů podle OKEČ

Převažující ekonomická aktivita (odvětví OKEČ)

9 2540

24

18

78

5170

97

4231

Výroba potravinářských výrobků Výroba textilních a kožedělných výrobkůZpracování dřeva a papíru Chemický a plastikářský průmyslVýroba ostatních nekovových minerálních výrobků Strojírenství Elektroprůmysl StavebnictvíObchod Služby pro cestovní ruchJiný obor

Rozdělení respondentů dle obvodů obcí s rozšířenou působností ukazuje následující tabulka:

Tabulka: Struktura respondentů podle ORP

Obvod ORP Počet oslovených Procento oslovených Aš 6 1,2%Cheb 42 8,7%Mariánské lázně 114 23,5%Sokolov 120 24,7%Karlovy Vary 144 29,7%Kraslice 28 5,8%Ostrov 31 6,4%


13

Graf: Rozdělení respondentů podle počtu zaměstnanců

Velikost podniku (počet zaměstnanců)

209

181

8510

0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik

Závěry

Zjištěné příčiny nízkého využití OPPP podnikateli v Karlovarském kraji byly rozděleny na

objektivní příčiny a příčiny z pohledu respondentů:

Objektivní příčiny

• velikost kraje a počet ekonomických subjektů

• specifická struktura průmyslu v kraji

• majetková struktura podniků

• rozvojový potenciál tradičních odvětví

• kvalifikovaná pracovní síla

Příčiny z pohledu respondentů

• informovanost

• administrativní a finanční náročnost zpracování žádostí

• průhlednost a důvěra v systém

• systém financování a spolufinancování

• pokrytí potřeb MSP v kraji nabídkou programů podpor


14

Dalším výstupem šetření jsou zjištěné okruhy rozvojových plánů oslovených respondentů

v krátkodobém a střednědobém horizontu. Rozvojové plány jsou zaměřeny zejména na

pořízení strojního vybavení, na výstavbu nebo rekonstrukce budov a podnikatelských objektů,

tedy na projekty investičního charakteru. Další oblasti rozvoje (lidské zdroje, inovace,

marketing, výzkum a vývoj, apod.) jsou zastoupeny výrazně méně.

Doporučení

Ze závěrů studie jsou nakonec vyvozena doporučení pro relevantní instituce a orgány. Tato

doporučení sledují cíl maximálního využití programů podpory v dalším programovacím

období.


15

C. VÝCHOZÍ SITUACE

C 1. KARLOVARSKÝ KRAJ

C 1.1. Globální změny/trendy Pro celkové hodnocení vývoje je nezbytné respektovat globální trendy vývoje vycházející z prognóz futurologů (vybrány společné trendy v rámci jednotlivých futurologických směrů). V jejich rámci je podstatná vazba na následující skutečnosti znamenající příležitosti, resp. ohrožení:

Geografické trendy změny struktury osídlení starých průmyslových zemí směrem na venkov jsou výraznou příležitostí (Karlovarský Kraj měl před rokem 1939 téměř 500 tis.obyvatel oproti dnešním 304 tis.obyvatel). Komparativní výhodou je vysoký stupeň urbanizace oproti základní struktuře České republiky. Rizikem je vznik xenofobie v rámci globalizace ekonomik směrem k zemím třetího světa. Je nezbytná zvýšená podpora podnikatelského prostředí ze strany veřejného sektoru. Trendy v oblasti přírodního prostředí založené na obnově krajiny jsou opět

příležitostí pro vznik nových oborů v oblasti cestovního ruchu (diversifikace, komplexní produkt) majících výraznou synergii s průmyslovou výrobou vázanou na lázeňství. Typický je pokles intenzity výroby a změna kultur (návrat k původnímu charakteru regionu a jeho tradici).

OObbllaasstt GGlloobbáállnníí ttrreenndd

GGeeooggrraaffiicckkéé zzmměěnnyy aa ttrreennddyy

RRůůsstt mměěssttsskkýýcchh aagglloommeerraaccíí rroozzvvoojjoovvýýcchh zzeemmíí.. VVyyssííddlloovváánníí oobbllaassttíí ss nneeddoossttaattkkeemm žžiivvoottnníícchh zzddrroojjůů ((vvooddaa,, ppoottrraavviinnyy)).. RRůůsstt mmiiggrraaccee oobbyyvvaatteellssttvvaa ddoo zzeemmíí ss vvyyssookkoouu ddyynnaammiikkoouu rrůůssttuu.. PPřřeessuunn eekkoonnoommiikkyy aa oobbcchhoodduu ddoo rrůůssttoovvýýcchh zzeemmíí ttřřeettííhhoo ssvvěěttaa.. ZZmměěnnyy ssttrruukkttuurryy oossííddlleenníí ssttaarrýýcchh pprrůůmmyysslloovvýýcchh zzeemmíí nnaa vveennkkoovv..

PPřříírrooddnníí zzmměěnnyy aa ttrreennddyy

ZZmměěnnyy kklliimmaattuu ppookkrraaččuujjííccíí iinndduussttrriiaalliizzaaccíí.. PPoossttuuppnnéé ddooččeerrppáánníí pprrvvoottnníícchh ssuurroovviinn.. RRůůsstt zznneeččiiššttěěnníí eexxppllooaattaaccíí zzddrroojjůů rroozzvvoojjoovvýýcchh eekkoonnoommiikk.. RRoozzvvoojj oobboorrůů bbiioollooggiiee aa aalltteerrnnaattiivvnníícchh eenneerrggeettiicckkýýcchh zzddrroojjůů.. PPoossttuuppnnáá rreegguullaaccee eexxppllooaattaaccee ppřříírrooddyy nnáássttuuppeemm zzeelleennéé aalltteerrnnaattiivvyy..

DDeemmooggrraaffiicckkéé zzmměěnnyy aa ttrreennddyy

RRůůsstt ppooddíílluu ppooppuullaaccee rroozzvvoojjoovvýýcchh zzeemmíí.. ZZmměěnnyy eettnniicckkéé ssttrruukkttuurryy iinntteeggrraaccíí rraass aa nnáárrooddůů.. PPookkrraaččuujjííccíí ssttáárrnnuuttíí ppůůvvooddnníícchh oobbyyvvaatteell ssttaarrýýcchh pprrůůmmyysslloovvýýcchh zzeemmíí.. RRůůsstt cceelloossvvěěttoovvéé mmiiggrraaccee vv ddůůsslleeddkkuu rrůůssttuu ssoocciiáállnníí mmoobbiilliittyy oobbyyvvaatteell.. VVzznniikk pprroocceessuu iinntteeggrraaccee rraass ppřřii eexxiisstteennccii rroozzddííllnnýýcchh kkuullttuurr..

EEkkoonnoommiicckkéé zzmměěnnyy aa ttrreennddyy

PPookkrraaččuujjííccíí rrůůsstt cchhuuddoobbyy rroozzhhoodduujjííccíí ččáássttii ppooppuullaaccee.. VVzznniikk nnoovvýýcchh-- ssmmííššeennýýcchh eekkoonnoommiicckkoo ppoolliittiicckkýýcchh ssyyssttéémmůů.. PPookkrraaččuujjííccíí ssmměěřřoovváánníí vvýývvoojjee oodd nnáárrooddnníí kk ssvvěěttoovvéé eekkoonnoommiiccee.. OOžžiivveenníí aa ppookkrraaččuujjííccíí ttrreenndd rroozzvvoojjee iinnffoorrmmaaččnníícchh oobboorrůů aa tteecchhnnoollooggiiíí.. RRoozzvvoojj oobboorrůů sslluužžeebb vvoollnnééhhoo ččaassuu vv zzáávviisslloossttii nnaa zzmměěnněě ssttyylluu žžiivvoottaa..


16

KKuullttuurrnněě ssoocciiáállnníí zzmměěnnyy aa ttrreennddyy

VVzznniikk rrůůssttuu rroozzppoorrůů gglloobbaalliizzaaccee aa nnáárrooddnníí kkuullttuurrnníí iiddeennttiittyy.. PPrrvvoottnněě ppookkrraaččuujjííccíí ttrreenndd rrůůssttuu ddrruuhhoottnnýýcchh kkuullttuurrnníícchh hhooddnnoott.. PPookkrraaččuujjííccíí oožžiivveenníí ssttaarrýýcchh ffiilloossooffiiíí aa nnáábboožžeennssttvvíí.. VVzznniikk nnoovvýýcchh aalltteerrnnaattiivv vvýývvoojjee vvyyvvoollaannýý iinntteeggrraaccíí eettnniikk aa kkuullttuurr.. DDyynnaammiicckkýý rroozzvvoojj vvzzdděěllaannoossttii oobbyyvvaatteell rrůůssttoovvýýcchh eekkoonnoommiikk..

PPoolliittiicckkoo ssoocciiáállnníí zzmměěnnyy aa ttrreennddyy

RRoozzvvoojj zzeelleennéé vvaarriiaannttyy ppoolliittiikkyy –– ssttřřeett ss nneeoolliibbeerraalliissmmeemm.. PPookkrraaččuujjííccíí nnáárrooddnníí eexxttrreemmiizzmmuuss pprroottii EEuurrooaattllaannttiicckkéé kkuullttuuřřee.. PPookkrraaččuujjííccíí ssttřřeett zzeemměědděěllsskkéé,, pprrůůmmyysslloovvéé aa nnoovvěě vvzznniikkaajjííccíí cciivviilliizzaaccee.. SSmměěřřoovváánníí kk ppaarrttiicciippaaččnníí ddeemmookkrraacciiíí –– ssoocciiáállnníí gglloobbaalliizzaaccee.. PPoossttuuppnnéé pprroossaazzoovváánníí cceennttrráállnníí lleeggiissllaattiivvnníí rreegguullaaccee vvýývvoojjee..

EEkkoollooggiicckkéé ttrreennddyy

SSnniižžoovváánníí vvyyuužžiittíí nneeoobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjůů eenneerrggiiee ZZvvyyššoovváánníí eekkoollooggiicckkýýcchh ddaanníí aa zzppřřííssňňoovváánníí eekkoollooggiicckkýýcchh nnoorreemm ZZvvyyššoovváánníí vvyyuužžíívváánníí oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjůů eenneerrggiiee RRoozzššiiřřoovváánníí eekkoollooggiicckkééhhoo zzeemměědděěllssttvvíí

Demografické trendy založené na stárnutí populace (výhled ČSÚ pro Karlovarský kraj) je výrazným ohrožením rozvoje. I přes konzervativní přístupy veřejnosti zjištěné v rámci analýz priorit nedochází k ohrožení trhu práce ze strany zahraniční pracovní síly, kdy trh práce vykazuje rovnováhu pohybu pracovních sil třetích zemí a EU. Ohrožením je vysoká migrace obyvatel a stagnace růstu jejich kvalifikace (riziko obnovy kvalifikovaných lidských zdrojů).

Ekonomické změny a trendy ve světě, které jsou založené na rozvoji průmyslu a oborů služeb volného času v dosud rozvojových zemích jsou základním ohrožením (klasické spotřební zboží) i posílením (tradiční zboží s přidanou hodnotou a vazbou na cestovní ruch). Je nezbytné eliminovat ohrožení spočívající v nevyužití příležitosti z důvodu konzervativních přístupů k podpoře zemí s vysokým potenciálem solventních zákazníků (Arabské země, jihovýchodní Asie, Rusko). Vzniká ohrožení ze strany státu kladením bariér trhu (embargo arabský svět, vízová povinnost Rusko).

Kulturní a sociální trendy vycházející z principů světové integrace jsou opět velkou příležitostí s ohledem na multinacionální historický charakter lokalizace průzkumu ve spádové oblasti Karlových Varů. Ohrožením je opět konzervativní přístup k rozvoji na straně jedné a inklinace k druhotným kulturním hodnotám populace na straně druhé (proces čisté spotřební amerikanizace). Základním řešením je strategická politika vůči novým trhům založená na komunikaci a hledání společných kulturně sociálních priorit (směrování k obchodním dohodám založeným na zachování tradičních produktů).

Politicko sociální trendy založené primárně na zelené variantě vývoje a integraci legislativy ve prospěch udržitelného ekonomického růstu znamenají regulaci těžby prvotních výrobních surovin (kaolin, sklářské písky). Rizikem rozvojem nových trhů jsou potenciální bariéry založené na polárním vidění vývoje ze strany politických reprezentací (embarga, kvóty, celní opatření, politická averze).

Ekologické trendy jednoznačně směřují k zastavení likvidace přirozené obranyschopnosti země působením celé řady opatření, které se převážně uplatňují ve vysoce vyspělých zemích světa. Problémy ekologické jsou vnímány přímou úměrou v závislosti na hospodářském, ekonomickém a sociálním rozvoji daného regionu a oblasti.


17

C 1. 2. Sektor MSP – jako důležitý prvek hospodářství

C 1.2.1. Postavení malých a středních podniků v Evropské unii a v České republice

Význam a role malých a středních podniků v Evropské unii jsou dány komplexem funkcí a efektů související s jejich podnikatelskou činností. Integrálními součástmi tohoto komplexu jsou:

• (1) Rozměr ekonomický, který je charakterizován především jejich podílem na tvorbě hrubého domácího produktu

• (2) Rozměr sociální, který je dán především jejich podílem na zaměstnanosti a dále jejich počtem a velikostní strukturou (vysoký podíl mikropodniků a v jejich rámci firem bez zaměstnanců)

• (3) Rozměr společenský, který vyplývá z jejich přínosu pro životní podmínky a životní styl na venkově, v menších městech i ve velkých městských aglomeracích.

Ekonomická výkonnost malých a středních podniků jako celku je v porovnání s velkými podniky nižší. Obvykle dosahují nižší úroveň produktivity výrobních faktorů při nižší míře ziskovosti. To platí zejména pro drobné podnikatele. Nižší ekonomická výkonnost malých a středních podniků je do určité míry charakterizována relací jejich podílu na tvorbě hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. V České republice činí podíl malých a středních podniků na hrubém domácím produktu 34,9% (v roce 2001 to bylo 31,1%), na účetní přidané hodnotě 52,9% (v roce 2001 to bylo 51,3%) a na zaměstnanosti 61,5% (v roce 2001 to bylo 59,7%).

Jejich podíl na zaměstnanosti v EU (15) se pohybuje na hranici 70% (údaj za rok 2001) a jejich podíl na zaměstnanosti v nových členských zemích EU (10) činí přibližně 67% (údaj za rok 2001).

V rámci malých a středních podniků se projevuje výrazná diferenciace ekonomické výkonnosti podle velikosti podniků a odvětví v nichž působí. Výkonnost malých a středních podniků je dále ovlivňována stadiem vývoje, v němž se tyto podniky nacházejí a uplatňovaným konceptem podnikání, který souvisí s úrovní manažerských schopností a odborných znalostí a dovedností jejich klíčových zaměstnanců. Z tohoto pohledu lze předpokládat značnou vnitřní diferenciaci mezi postavením malých a středních podniků nezávisle na odvětví v němž příslušný podnik působí a na jeho velikosti.

Pokud jde o diferenciaci mezi odvětvími, lze pozorovat jisté odchylky mezi stavem v ČR a v EU. V českém průmyslu se malé a střední podniky podílí na celkové zaměstnanosti odvětví téměř 50% (v roce 2001 to bylo 47%) a v odvětví služeb přibližně 79% (v roce 2001 to bylo 80,3%). V EU (15) byl podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví 42% (údaj za rok 2001) a podíl na zaměstnanosti v odvětví služeb přibližně 65% (údaj za rok 2001).

V průměrné velikosti firem jsou v rámci zemí EU značné rozdíly. Průměrný počet osob zaměstnaných v jednom podniku v EU (15) činí 7 osob a pohybuje se v rozmezí od 2 (Řecko) až po 12 osob (Nizozemsko). Celkový malý průměrný počet pracovníků v jednom podniku v EU (15) je ovlivněn skutečností, že malé a střední podniky představují řádově 99% celkového počtu podniků, přičemž podíl mikropodniků na celkovém počtu podnikajících subjektů přesahuje hranici 90%. Podíl středních podniků na celkovém počtu malých a středních podniků v EU (15) činí 0,9% a je srovnatelný s podílem středních podniků v nových


18

členských zemích EU (0,8%). Naproti tomu podíl malých podniků na celkovém počtu malých a středních podniků je v EU (15) výrazně vyšší (6,5%) v porovnání s jejich podílem na celkovém počtu malých a středních podniků v nových členských zemích EU (3,9%). V nových členských zemích EU přesahuje podíl mikropodniků na celkovém počtu MSP (95,3%) jejich podíl v zemích EU (15) dosahuje 62,6%.

Funkce a efekty malých a středních podniků v oblasti ekonomické, sociální a společenské plně opodstatňují pozornost, která je jejich rozvoji ve strategických dokumentech EU i v národních koncepčních a programových dokumentech věnována. Dostatečně odůvodňují i programy podpor malých a středních podniků na evropské i na národní úrovni, které současně sledují cíl umožnit malým a středním podnikům překonat slabá místa vyplývající z jejich specifik.

C 1.2.2. Hlavní vývojové tendence v sektoru malého a středního podnikání

V sektoru malého a středního podnikání lze ve střednědobém časovém horizontu, tedy i

v příštím plánovacím období EU (2007-2013) očekávat projevy dále uvedených hlavních

vývojových tendencí:

• (1) bude sílit konkurence, především na trhu průmyslových a zemědělských výrobků, podněcovaná růstem exportní schopnosti rozvojových zemí, především čínských, indických a jihoamerických podniků; k prohloubení jejích důsledků bude přispívat i tendence k růstu cen vstupů

• (2) malá předvídatelnost vývoje podmínek pro podnikání (technický rozvoj a inovace, pohyby obyvatelstva, ceny a přístup k surovinám, dopravní problematika, zahraničně politický vývoj apod.) bude vyžadovat ještě pružnější schopnost reakce na tyto podněty, především cestou inovačních aktivit

• (3) podniky budou ve své existenci i rozvoji narážet na bariéru nedostatku kvalifikovaných pracovníků především v oblasti výroby, obchodu, výzkumu a vývoje;

• (4) pracovně právní vztahy budou směřovat ke smluvním vztahům

• (5) porostou náklady na ochranu majetku

• (6) bude se zvyšovat význam malých podniků pro podporu atraktivnosti života na venkově a v menších městech

• (7) zvýší se význam schopnosti využívat relevantní informace, využívání informačních a komunikačních technologií nebude již konkurenční výhodou, ale podmínkou přežití, budou se zvyšovat nároky na manažerské dovednosti podnikatelů i zaměstnanců

• (8) schopnost realizace inovačních záměrů malých a středních podniků bude limitována jejich kapitálovou vybaveností a podmínkou realizace těchto projektů bude získání vnějších zdrojů financování

• (9) bude docházet k významným změnám konceptů podnikání: bude klesat podíl podnikatelských konceptů založených na tradicionalistickém pojetí rodinné firmy, poroste význam konceptu podnikání jako činnosti směřující k vybudování prosperujícího podniku za účelem jeho pozdějšího prodeje; podniky se budou spojovat do horizontálních a vertikálních sítí a uskupení, cenou za vyšší konkurenceschopnost bude snížení relativní samostatnosti jednotlivých podnikatelských subjektů


19

• (10) průměrná velikost podniků v segmentu malých a středních podniků se bude zvyšovat, dojde ke změně relací v počtu samostatně podnikajících fyzických osob, drobných podniků (mikrofirem), malých podniků a středních podniků.

• (11) ekonomickým rozvojem poroste terciérní a kvartérní sektor a jejich podíl na tvorbě HDP. Rozvinuté země už dnes vytlačují standardizovanou hromadnou a ekologicky náročnou výrobu do jiných zemí.

• (12) příležitosti pro etablování a rozvoj inteligenčního podnikání.

• (13) rapidně poroste poptávka po sociálních službách.

• (14) v důsledku hyperkonkurence budou pokračovat velké podniky se snižováním fixních nákladů a celkové režie. Bude pokračovat zeštíhlování a růst produktivity práce v primárním a sekundárním sektoru. Také v důsledku toho, že velké podniky budou snižovat rizika.

• (15) technologické inovace vytvoří podmínky pro vývoj a komercionalizaci nových výrobků a služeb.

• (16) naskýtá se velká příležitost pro MSP, které mají předpoklady pro tvorbu a nabídku flexibilních, personifikovaných, šitých na míru a místně specifických služeb.

• (17) nová, zejména informační technologie vytvoří podmínky, ale i potřeby pro „sebezaměstnání“

• (18) vznik a rozvoj „business servisu“, tj. nárůst nabídky služeb pro podnikatele a podnikavé lidi.

• (19) objevují se nové tržní rozvojové trendy. Zákazníci vyžadují individuální přístup při uspokojování jejich zvláštních potřeb. Jednotlivé segmenty trhu budou stále útlejší.

• (20) uplatnění seniorů v podnikání.

C 1.3. Analýza Karlovarského kraje a podnikatelského prostředí

ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE

V rámci struktury trendů a změn prostředí je primárně nezbytné akceptovat jejich globální charakter ve vztahu k cílové skupině subjektů pro tento projekt. Pro jeho lokalizaci je rozhodující vztah regionálních trendů a změn a změnám v jeho spádové oblasti Karlových Varů (obr.1). Vyhodnotit je nezbytné i synergií podnikatelské sféry k trhu práce. Nedílnou součástí je vyhodnocení vazby podnikatelské sféry se strategickými záměry Karlovarského kraje .


20

Obr.1. Struktura trendů/změn prostředí

Analýza vnějšího prostředí je nepřetržitou činností v rámci strategického, taktického i operativního řízení. Schopnost reagovat na dynamiku vnějších změn globalizujícího se světa je základem pro řešení aktuálních problémů rozvoje firem v rámci regionu.. Základem procesu je získávání informací z vnějšího prostředí a vysledování základních změn a trendů jejich vývoje. Změny a trendy jsou těmi veličinami, které se musí stát limitujícími faktory pro chování podnikatelských subjektů (obr.2.).

Obr.2. Metodický postup analýzy vnějšího prostředí

Pro jednotlivé vnější oblasti analýzy (trendy/změny prostředí, trendy/změny oboru, konkurence, partneři a spojenci, substituty) byly vymezeny následující základní charakteristiky pro další realizaci výstupů strategického záměru.

Globální změny a trendy

MAKROPROSTŘEDÍ

Regionální změny/trendy

Lokální změny/trendy

Synergie podnikatelské

sféry

Synergie trhu práce

Synergie strategie regionu

Synergie strategie měst a obcí

Změny/trendy v oboru

Veřejnost

Spojenci Zákazníci

Konkurenti

Substituty

PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY

Geografické změny/trendy

Kulturně sociální změny/trendy

Politicko sociální změny/trendy

Přírodní změny a trendy

E

kono

mic

ké z

měn

y/tr

endy

D

emog

rafic

ké z

měn

y/tr

endy


21

C 1.3.1. Místní změny/trendy

Výchozí základnu pro vymezení trendů a změn vnějšího prostředí regionálních a lokálních změn tvoří data vycházející z trendu vývoje Karlovarského kraje ( tab.6. a tab.7. v tabulkových přílohách). Na jejich základě a na základě konzultací s představiteli samosprávy ve spádové oblasti lze konstatovat následující skutečnosti za hodnocené referenční období let 1997 až 2003 (oficiální statistická data). Souběžně byla sestavena prognóza na základě výběrových statistických šetření pro období 2004 až 2005. Geografické faktory jsou územně charakteristické dlouhodobou stagnací počtu obcí a

podílu městského obyvatelstva, který je vysoce nad průměrnou úrovní ČR a její hustotou osídlení. V rámci organizace je region charakteristický růstem počtu podnikatelských subjektů, především obchodních společností a soukromých podnikatelů. Faktory přírodního prostředí jsou charakteristické změnou struktury zemědělské činnosti. Typický je pokles intenzity výroby a převod na lesní a ostatní kultury. Region vykazuje největší podíl nezemědělské půdy v rámci ČR jako významného faktoru pro další rozvoj cestovního ruchu (produkty regenerace a volného času). Stav životního prostředí se výrazně zlepšuje jak prostřednictvím zavádění ekologických technologií v rámci průmyslové výroby, tak přechodem na extenzivní hospodaření v rámci zemědělství. Obnova krajiny postižené důlní těžbou prostřednictvím rekultivací vede k návratu k původní extenzivní formě hospodaření (louky, pastviny, lesy). Daný trend výrazně podporuje cestovní ruch (nová centra turistiky – nové produkty turistiky a rozvoje lázeňství).

Demografické faktory signalizují stagnaci počtu obyvatel a mírné tempo procesu

stárnutí. Ve srovnání s průměrem ČR vykazuje region výrazně nižší míru procesu stárnutí populace. Souběžně však probíhá proces migrace kvalifikované pracovní síly do center s lepšími ekonomickými podmínkami života, která je kompenzována migrací napojenou na růstové, resp. substituční obory (cestovní ruch, proces stárnutí populace ve standardních činnostech těžby surovin a průmyslových oborů vázaných na cestovní ruch). Důsledkem daných procesů je stagnující kvalifikační struktura trhu práce a ohrožení obnovy kvalifikovaných pracovních sil v tradičních oborech.

Ekonomické faktory na makroekonomické úrovni lze charakterizovat v běžných cenách

ekonomickým růstem, který kopíruje inflaci. Souběžně dochází k oslabování ekonomické úrovně regionu v porovnání s průměrem České republiky (startérem ekonomického růstu i přes vysokou míru zadlužení je hlavní město Praha). Investice v hodnoceném období jsou charakteristické mírným růstem (největšími investicemi jsou obnova technologií v rámci těžebních společností a majetku v rámci cestovního ruchu). V rámci odvětvové ekonomiky vázané na reálnou tvorbu HDP je zřejmý vývoj průmyslu a stavebnictví ve výši inflace (stagnace). Trh cestovního ruchu vykazuje pokles podílu zahraniční komodity v oblasti potenciálně rozvojových trhů (Rusko,Arabský trh) z důvodu jak vnějších změn politických faktorů (válka v Iráku), tak vytváření vnitřních bariér (vízová povinnost tzv. rizikových zemí).

Jednotlivé kulturně sociální faktory v rámci hodnocené oblasti jsou z hlediska mobility

pracovních sil charakteristické nízkou mírou obnovy a výstavby bytového fondu v oblastech s nejvyšším ekonomickým růstovým potenciálem trhu (poloviční úroveň proti průměru státu jako celku). Daný trend vytváří nízkou mobilitu pracovní síly v rámci regionu, především ve vazbě na utlumené obory v rámci bývalého Agrokomplexu a


22

služeb dopravně hůře dostupných oblastí. Jednotlivé klasické kulturní segmenty vykazují růst u veřejných zařízení (proces zvyšování počtu zařízení na vrub jejich koncentrace a snižování fixních výdajů (divadla, kina, muzea a veřejné knihovny). Otevřeným problémem se tak stává systém přerozdělování veřejných prostředků s ohledem na jejich přímou ekonomickou účinnost. Oblast zdravotnictví vykazuje dlouhodobě stabilní rozsah nemocniční péče a stavu lékařů. Vývoj směrovaný na provozování nemocnic prostřednictvím společností s ručením omezeným s kontrolou zřizovatele lze z hlediska snižování fixních nákladů považovat za správný. Pozitivním rysem je růst počtu lůžek včetně odborných léčebných ústavů. Kritickým zůstává úroveň vysokého školství, které je zabezpečováno fakticky jedinou státní fakultou, fakulta technického zaměření není v kraji zastoupena vůbec. Výrazným rizikem je stagnace výzkumu a vývoje v oborech balneologie a průmysl.

technologií tradičních oborů . Politicko sociální faktory jsou limitovány jak již uvedenou nízkou mírou bytové

výstavby (souběžný efekt) na straně jedné, tak růstem rozsahu sociálních služeb (počet zařízení), jejichž rozsah činnosti je na úrovni průměru republiky. Diferenci nevykazuje ani průměrná úroveň důchodů. Mzdová úroveň je výrazně pod úrovní průměru České republiky. Hladina cen bytů a spotřebního zboží v zónách cestovního ruchu se přitom pohybuje na úrovni oblastí s nejvyšším tempem ekonomického růstu (Praha). Míra nezaměstnanosti na průměru ČR má v souladu s předchozí analýzou strukturální charakter.

C 1 3.2.Synergie oborů

V rámci synergie oborů je základní prioritou vymezení struktury místního hospodářského systému v návaznosti na jednotlivá odvětví (obory) národního hospodářství. V jeho rámci (obr.3.) je základem vytváření následujícího efektu společné synergie jednotlivých oborů – odvětví činnosti.

Obr.3. Celková struktura synergie oborů

Odvětví stability, diversifikace a postupného útlumu Intenzivní zemědělství

Těžba surovin Výroba energií a plynu z prvotních surovin

Podpůrná růstová odvětví Ostatní průmyslová odvětví

Infrastrukturní služby Ostatní veřejné služby

Odvětví vyvolaného růstu Tradiční lázeňská průmyslová odvětví

Dopravní infrastruktura Nová investiční odvětví

Prvotní růstová odvětví Cestovní ruch a lázeňství

Obnova infrastruktury měst a obcí Obnova krajiny

Vazby existujícího systému – dlouhodobá synergie Směr rozvoje oborů

Směr přesunu kapacit


23

Ze struktury hospodářského systému jsou zřejmé dvě protichůdné oblasti hospodářských směrů: Na straně jedné synergické efekty plynoucí z úzké provázanosti cestovního ruchu a lázeňství s tradičními obory výroby skla, porcelánu, keramiky a potravinářství (daný závěr koresponduje s analytickými výstupy Karlovarského kraje a města Karlových Varů), na straně druhé existence tak nesourodé struktury hospodářství, vedoucí k protisynergickým efektům (viz. též kapitola C 1.3.4 – Synergie strategie Karlovarského kraje.)

Významným specifikem KV kraje je hospodářská, ekonomická i sociální významnost cestovního trhu. V rámci strategie cestovního ruchu je s ohledem na rozdílné priority zahraničních hostů (lázeňský a regenerační, turistický pobyt) souběžně třeba realizovat diverzifikaci jednotlivých produktů podle cílových trhů. (viz tab. č.8 v tabulkových přílohách)

C.1.3.3. Synergie trhu práce

Dynamika vývoje míry nezaměstnanosti na lokálním trhu práce je charakteristická dlouhodobou stagnací (tab.10. v tabulkových přílohách). Daný závěr koresponduje se skutečností stálého podílu uchazečů z disponibilní pracovní síly a jejího obratu (zařazení a vyřazení uchazeči). Rizikovým faktorem se stává klesající podíl aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) z pohybu trhu. Daná skutečnost orientuje řízení na zvýšení její účinnosti prostřednictvím přechodu na systém investičních pobídek na region dlouhodobě vázané podnikatelské sféry v tradičních odvětvích. Nerespektování požadavku je rizikem vnějšího prostředí a znamená snížení synergie trhu práce a zvýšení jeho nestability. Charakteristickým rysem trhu práce jsou dlouhodobě neobsazená místa kvalifikovaných dělnických profesí (tab.11.). Tato místa tvoří více jak 90 % celkových volných míst. Daná situace signalizuje ohrožení plynulé obnovy lidských zdrojů v dělnických profesích a je nezbytné ji považovat za prioritu pro synergii trhu práce.

Tab.11. Struktura stavu dlouhodobě neobsazených pracovních míst podle profesí Stav k 31.12. 2004

Ukazatel Celkem volná místa

Dlouhodobě volná místa Podíl (%)

Celkový dlouhodobý počet volných pracovních míst 521 185 35,51 Svářeči 42 32 76,19 Kvalifikovaní stavební dělníci 31 8 25,81 Stavební dělníci 24 18 75,00 Dělníci keramické výroby 31 28 90,32 Provozní pracovníci stravování 20 9 45,00 Pracovníci ochrany a ostrahy 20 20 100,00 Prodavači v obchodech 20 8 40,00 Mechanici, opraváři elektrických zařízení 13 13 100,00 Přadlák 14 14 100,00 Lékaři 13 13 100,00 Technici 15 12 80,00 Hudebníci, instrumentalisté 10 10 100,00

Z to

ho d

louh

odob

é pr

ofes

e

Celkem profese 253 185 73,12

Celková synergie trhu práce prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) vykazuje účinnost v rozmezí od 0,70 do 0,80 % z celkové disponibilní pracovní síly (tab.12. v tabulkových přílohách). Daná skutečnost znamená, že role Úřadu práce spočívá v roli


24

administrátora. Daná situace je vždy ohrožením v případě cyklických výkyvů průmyslových trhů a vzniku strukturální nezaměstnanosti.

Výše uvedenou situaci svými parametry neřeší ani opatření Evropských sociálních fondů (ESF) a prostředky poskytované na období let 2004 – 2006 v rámci Karlovarského kraje (tab.13 v tabulkových přílohách). Jejich dopad na zaměstnanost je již předem plánován na ovlivnění 0,70%. Synergie trhu práce tak má v rozhodující míře tržní charakter. Systém u plánování personální obnovy je tak směrován na podnikatelskou sféru. V této souvislosti je nezbytné charakterizovat i zahraniční trh práce (tab.14. v tabulkových přílohách) ve spádové oblasti. Ten je charakteristický vyrovnanou bilancí práce občanů jiných států v oblasti a práce jejích občanů v EU. V dané souvislosti lze místní trh práce hodnotit z tohoto hlediska jako pružný a schopný akceptovat změny národnostní struktury pracovních sil (daný závěr souvisí i s nízkou mírou religiozity v rámci sociální struktury obyvatelstva).

C.1.3.4.Synergie strategie Karlovarského kraje

V návaznosti na dosah působnosti projektu považujeme za nezbytné vymezit jeho pozici v návaznosti na strategii rozvoje Karlovarského kraje jako vyšší organizační jednotky (NUTS III.). Obnovený Program rozvoje Karlovarského kraje (PRKK) byl zpracován na základě aktualizovaných statistických dat v prvním pololetí roku 2004. Plán je napojen na Společný regionální operační program (SROP) Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jednotlivé Operační programy resortních ministerstev. Vlastní zpracování provedl odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje. Členění programu bylo provedeno v následující struktuře problémových okruhů.

1. Průmysl a služby

2. Zemědělství a venkov

3. Lidský potenciál

4. Doprava a technická infrastruktura

5. Životní prostředí, ochrana přírody a krajiny

6. Cestovní ruch a lázeňství.

Struktura programu vykazuje oproti standardům EU a cílovému procesnímu modelovému řešení řadu kritických míst (slabých stránek). Na tomto místě jsou konkretizovány skutečnosti mající přímý dopad na strategický záměr a jeho synergii. V jeho rámci provedená analýza SWOT definuje následující silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení (kapitola C 1.5).

Pro jeho fungování jsou zásadní následující cíle a prioritní opatření. Výrazným nedostatkem výstupů je velká roztříštěnost cílů, opatření a priorit, která může vést k nekoordinovanému systému řízení rozvoje.


25

HLAVNÍ CÍL: 1. Zvýšení konkurenceschopnosti podniků při zachování tradičních oborů a

víceoborové struktury hospodářství s využitím moderních technologií a s důrazem na zvýšení produktivity práce v souladu se zásadami udržitelného rozvoje.

2. Příprava hospodářství na fungování v EU a zvládnutí problémů s tím spojených.

3. Vytváření příznivého prostředí pro investory.

DÍLČÍ CÍLE: 1. Dosažení účinné podpory podnikání, zejména MSP

o Rozvoj malého a středního podnikání (MSP)

2. Zvyšování technologické úrovně inovace výroby, zavádění ekologicky šetrných technologií o Zavádění nových technologií, výrobkové a organizačních inovace o Propojení výzkumu a vývoje s výrobní sférou, podpora vzniku a rozvoje

technologických center

3. Příprava podnikatelských subjektů na vstup do EU, tvorba projektů k čerpání podpor z ČR a EU o Příprava podnikatelských subjektů po vstupu ČR do EU o Příprava podnikatelských subjektů na tvorbu projektů a čerpání podpor a dotací

v období po vstupu ČR do EU

4. Vytváření nových pracovních příležitostí a podpora stávajících konkurenceschopných podnikatelských subjektů o Rozvoj tradičních výrobních odvětví a služeb o Podpora investic do regionu o Vytvoření a provázání systému celoživotního vzdělávání se současnými i

budoucími potřebami trhu práce

PRIORITNÍ OPATŘENÍ:

1. Rozvoj malého a středního podnikání (MSP)

2. Propojení výzkumu a vývoje s výrobní sférou, podpora vzniku a rozvoje technologických center

3. Příprava podnikatelských subjektů na tvorbu projektů a čerpání podpor a dotací v období po vstupu ČR do EU

4. Vytvoření a provázání systému celoživotního vzdělávání se současnými i budoucími potřebami trhu práce

Z výše uvedených bodů lze odvodit, že i když program rozvoje Karlovarského kraje jednoznačně podporuje tradiční odvětví, je silně vázán na existující strukturu podnikatelských aktivit, což může vést ke stagnaci a konzervaci stávajícího stavu a v nedostatečné míře k vyrovnávání meziregionálních rozdílů.

K problematice rozvoje Karlovarského kraje, dokumentu PRKK a pozadí strategického rozhodování na krajské úrovni v této oblasti je v příloze uvedeno vyjádření zástupců Krajského úřadu KK.


26

C 1.4. Srovnání Karlovarského kraje s ČR a vybraným krajem – kraj Plzeňský

Pro nezávislé posouzení KV kraje bylo využito analýzy kraje, provedené Institutem průmyslového managementu Plzeň spol. s r.o., vypracované v roce 2006.

Celá analýza je přílohou č. 1 této studie

Komparativní metoda za použití statistických ukazatelů se opírá o standardní metody vyšetření významnosti odvětví v regionu. Pro tento účel byla použita celá řada uznávaných ukazatelů, mezi které patří:

• Absolutní ukazatele odvětví přidané hodnoty, zaměstnanosti a tržeb

• Lokalizace odvětví v regionu pro přidanou hodnotu, zaměstnanost a tržby

• Růstový potenciál odvětví (přidaná hodnota, zaměstnanost, tržby)

• Produktivita práce z přidané hodnoty Nejprve bylo provedeno základní posouzení regionu v rámci celostního hospodářství dle základních makroekonomických faktorů, absolutních hodnot počtu podnikatelských subjektů, počtu subjektů v rámci jednotlivých odvětví, základních geografických faktorů apod.

Kraj Karlovarský Stejně jako z naší analýzy vyplývá, že KV kraj je geograficky jedním z nejmenších krajů, jeho plocha zaujímá pouhých 4,2 % rozlohy celé ČR. Celkový počet obyvatel v KV kraji tvoří jen necelé 3% počtu obyvatel ČR.

Objem HDP vyprodukovaného KV krajem tvoří necelé 2,4% HDP celé ČR. Pokud hodnoty přepočítáme na výši HDP na obyvatele, pak produkce HDP v KV kraji je nejmenší v ČR

(viz tab. 1. v příloze – Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji, strana 3-4)

Kraj Plzeňský: Z pohledu geografického je rozlohou více než dvojnásobný, stejně tak jeho vyprodukované HDP . Přepočet HDP na 1 obyvatele ukazuje vyšší hodnotu o cca 40 tis. Kč /rok.


27

C 1.4.1. Základní ukazatele odvětví při srovnání KV kraje a Plzeňského kraje hovoří takto: Jak vyplývá z tabulky 3 v příloze č.1 – analýza KV kraje, základní rozdíly v tržbách odvětví rozdělených dle OKEČ jsou tyto:

OKEČ 14 – díly sokolovské uhelné oblasti a karlovarské oblasti těžení kaolínu je KV kraj významným zaměstnavatelem osob pracujících v těžbě a úpravě nerostných surovin, zaměstnává 5584 osob ( Plzeňský kraj jen 750) a generuje 7100 mil. tržeb/rok. Jeho přidaná hodnota je větší než 3,8 mil. Kč / rok.

OKEČ 15 – výroba potravinářských výrobků – KV kraj generuje za rok pouze ¼ tržeb PZ kraje v tomto odvětví, stejně je tomu tak se zaměstnaností ( KV kraj 2,2 tis obyvatel) a PH.

OKEČ 20 – zpracování dřeva – stejně jako u OKEČ 15 jsou všechny hodnocené ukazatele KV kraje o ¾ menší než PZ kraje.

OKEČ 25 – plastikářský a pryžový průmysl – zde převládá KV kraj ve všech zmiňovaných ukazatelích, počet zaměstnanců v tomto odvětví je více než dvojnásobný než v PZ kraji, stejně je tomu tak u generování přímých tržeb z tohoto odvětví.

OKEČ 26 – ač se předpokládá, že KV kraj jako hlavní vývozce výrobků ze skla a porcelánu v ČR bude generovat vysoké hodnoty v tomto odvětví, ve srovnání s PZ krajem si zdaleka nevede nejlépe.

PZ zřejmě díky výrobkům z keramických hmot určených pro stavební průmysl převažuje značně svými hodnotami – dosahuje dvojnásobných tržeb z odvětví a téměř dvojnásobné přidané hodnoty při stejné zaměstnanosti v odvětví. Tento fakt je pro OKEČ 26, které tvoří v KV kraji jedno z nejvýznamnějších odvětví alarmující.

U OKEČ 27, 28, 29 je jasná převaha opět PZ kraje. A to ve všech sledovaných hodnotách.

OKEČ 32 – výroba radiových , televizních zařízení je v KV kraji zhruba 50 % podíl zaměstnaných osob než v PZ kraji. Hodnota přímých tržeb, která je vyprodukována v PZ kraji je téměř desetinásobná, než v našem regionu!

U OKEČ 45 – stavebnictví a G – obchodu je situace velmi podobná, v zásadě všechny sledované hodnoty v obou významných odvětvích jsou v PZ kraji dvojnásobné než v kraji KV.

Poslední sledovaný OKEČ- 55 Ubytování a stravování. Ač KV kraj je významným lázeňským regionem, nejvýznamnějším v ČR a je zde vysoký podíl návštěvníků z řad cizinců, celkové generované tržby u KV kraje v tomto odvětví jsou ani ne poloviční než v kraji PZ. Přidaná hodnota odvětví je v kraji KV vyšší zhruba o 50 % než v kraji PZ a tyto hodnoty jsou dosahovány při téměř stejném počtu zaměstnaných osob v obou regionech.

Pokud srovnáme index růstu – tabulka 2 Analýzy KK, týkající se počtu registrovaných služeb dle jednotlivých odvětví:

V zásadě se index u zpracovatelských odvětví významně neliší, v PZ kraji je o 3% vyšší ( absolutní číslo 8 tis. podnikatelských subjektů), což je dáno počtem potenciálních uchazečů o vstup do podnikatelské sféry ( počet obyvatel je v PZ kraji o 145 tis . vyšší než v KV kraji) . Pokud bychom přepočetli počet nových podnikatelských subjektů na 100 obyvatel, pak by hodnota dosahovaná KV krajem byla vyšší než hodnota v kraji PZ


28

Největší rozdíl v počtu nově vytvořených podnikatelských subjektů je v OKEC 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení j. n., kde v PZ kraji je index růstu o 15 % vyšší než v kraji KV.

C 1.4.2. Srovnání lokalizace odvětví – vyhledání největších rozdílů v KV kraji a PZ kraji Jak je patrno ze struktury počtu podnikatelských subjektů v porovnávaných krajích je možno očekávat největší rozdíly při sledování tohoto ukazatele v odvětví

- Těžba a úprava ostatních nerostných surovin- OKEČ 14,

- Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17,

- Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18,

- Výroba pryžových a plastových výrobků - OKEČ 25,

- Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků – OKEČ 26,

- Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) – OKEČ 28,

- Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. – OKEČ 36,

- Stavebnictví - OKEČ 45,

- Ubytování a stravování – OKEČ 55. Výše zmíněná odvětví jsou pro KV kraj rovněž nejdůležitější z pohledu hospodářské a sociální přenosnosti.

C 1.4.3. Vyhodnocení růstového potenciálu odvětví z hlediska přidané hodnoty, zaměstnanosti a tržeb: Metodika odhaluje odvětví, která mají významnou dynamiku růstu. Zatímco bylo zjištěno, že těžba a úprava ostatních nerostných surovin je v regionu silně koncentrována, tak z pohledu růstu v regionu vykazuje obor stabilní postavení. Za dynamicky rostoucí lze považovat odvětví „Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru“ vykazující 100% růst sledovaných charakteristik. Obdobnou dynamiku vykazují také obory „Výroba pryžových a plastových výrobků“, „Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.“, „Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů“.

Následující ukazatel pak vyhodnotí, zda je tento růst lokální, nebo zda odvětví roste na celostátní úrovni.

Viz tabulka č. 6 v příloze č.1 - Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji. C 1.4.4. Srovnání dosahovaných hodnot v produktivitě práce z přidané hodnotě v rámci ČR, Plzeňského a Karlovarského kraje U odvětví OKEČ 14, 15, 18, 24, 25, 30 a 55 je dosahováno v KV kraji vyšší produktivity práce z přidané hodnoty, než je udávaný celorepublikový průměr. Nejvyšší pozitivní rozdíl je u odvětví 15 a 30.


29

Naopak v produktivitě práce značně zaostávají za celorepublikovým průměrem odvětví z OKEČ 21 a 26. Nejhůře je na tom produktivita práce z odvětví 45 – Stavebnictví, kde je dosahováno produktivity práce nižší o 42%.

Ostatní odvětví mají produktivitu práce s mírnými odchylkami na stejné úrovni jako je republikový průměr.

Srovnání provedeno na základě tabulky č. 8 v příloze č.1 - Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji.

C 1.5. SWOT analýza Karlovarského kraje

Formulace

Siln

é st

ránk

y

• Diverzifikovaná struktura hospodářských odvětví • Existence tradičních výrobních odvětví (porcelán, sklo, hudební nástroje,

strojírenství, textilní výroba) • Značné nerostné bohatství (hnědé uhlí, kaolin, keramické suroviny,

kámen) • Geografická blízkost s SRN • Rozvinutá energetika • Koncentrace lázeňských míst a center cestovního ruchu • Velký rozsah přírodních léčivých zdrojů (minerálních vod, peloidů) • Nízké náklady na pracovní sílu • Existence funkční hospodářské komory v potřebné struktuře • Rostoucí objem výkonů ve službách • Dostatečný rozsah ploch pro další rozvoj výroby, služeb a bydlení • Řada společných projektů propojených s veřejným sektorem a regiony

Sasko, Horní Falc


30

Slab

é st

ránk

y o

blas

tí

• Zaostávání v zavádění nových technologií • Nedostatek vlastních technologických a výrobních kapacit především

malých firem • Nedostatečné propojení výroby, výzkumu a vývoje a školství • Nedostatečná spolupráce obcí, podnikatelů, komor a dalších subjektů • Nedostatek investičních zdrojů • Nedostatečné marketingové aktivity firem i kraje jako celku • Malá zkušenost s realizací rozvojových projektů • Vysoký stupeň opotřebení základních výrobních prostředků • Velký rozsah útlumových odvětví • Nižší úroveň vzdělanosti • Nižší podíl prací s vyšší přidanou hodnotou oproti celostátnímu průměru • Neexistence velké průmyslové zóny • Neexistence univerzity v lokalitě KV kraje • Diverzifikace odvětví vedoucích k protisynergickým hospodářských

efektům • Hospodářství v regionu dosahuje nízkých makro i mikroekonomických

hodnot • Vysoký podíl ekonomických subjektů s vlastnickou zahraniční strukturou

Příle

žito

sti

• Rozvoj hospodářské spolupráce s regiony SRN • Rozvoj průmyslových parků a zón • Možnost využití existujících ploch pro rozvoj investic • Rozvoj činnosti institucí na podporu podnikání • Vytváření podnikatelských inkubátorů a inovačních center, sítí MSP a to i

přes hranice • Zintenzivnění transferu technologií • Rozšiřování subdodavatelských aktivit zejména MSP • Programy a projekty revitalizace krajiny • Rozšířená nabídka státních podpůrných programů pro SZ Čechy • Řízená imigrace odborníků – techniků i dělníků • Využití výhodné polohy vzhledem k EU • Větší zapojení silných národnostních menšin • Pozice významného regionu v srdci Evropy s orientací na cestovní ruch a

lázeňství • Možnosti transferu know-how v průmyslu i dalších odvětvích • Rozšiřovaní přes hraniční sítě kontaktů a příprava dalších, zejména

zrcadlových projektů • Získání strategických investorů


31

Ohr

ožen

í obl

astí

• Útlum některých tradičních oborů výroby (hudební nástroje, strojírenství,

porcelán, textilní průmysl) • Vysoké zastoupení konfliktních průmyslových odvětví (těžba, energetika) • Velké procento firem provádějících práci ve mzdě pro zahraniční firmy • Vliv majetkové struktury podniků – strategická rozhodování prováděna

zahraničními vlastníky • Rostoucí konkurence na světových trzích • Výkyvy kurzu koruny bez vazby na skutečnou výkonnost ekonomiky • Nutnost spolupráce s Ústeckým krajem v rámci NUTS II Severozápad • Zvyšující se náklady na pracovní sílu


32

C 1.6. Specifika Karlovarského kraje

C 1.6.1. Geografické a přírodní aspekty

- Karlovarský kraj je jedním z nejmenších v rámci ČR

- počet obyvatelstva tvoří jen 2,9% celkového obyvatelstva ČR

- blízkost ze SRN značně ovlivňuje strukturu hospodářství v lokalitě (vysoký podíl firem ze zahraniční majetkovou účastí, velký počet firem, které se zaměřují výhradně na práci ve mzdě, rozhodovací procesy podniků s touto strukturou řízeny zahraničím, rozvoj firem řešen financováním ze zahraničí

- existence nerostných surovin ovlivňuje nosnou strukturu podnikatelských subjektů

- existence minerálních léčivých vod vede k vysoké centralizaci cestovního ruchu a lázeňství

C 1.6.2. Demografické aspekty

- vysoká migrace kvalifikované pracovní síly do center s lepšími ekonomickými podmínkami života

- ve srovnání s průměrem ČR vykazuje region výrazně nižší míru procesu stárnutí populace

- stagnující kvalifikační struktura trhu práce

- ohrožení obnovy kvalifikovaných pracovních sil v tradičních oborech

- celková nižší úroveň vzdělanosti, jazykové vybavenosti (především anglický jazyk) C 1.6.3. Ekonomické aspekty

- oslabování ekonomické úrovně regionu v porovnání s průměrem České republiky

- objem HDP vyprodukovaného KV krajem tvoří necelé 2,4% HDP celé ČR

- produktivita práce v KV kraji nedosahuje celostátního průměru

- vysoká lokalizace tradičních odvětví s nízkým rozvojovým potenciálem, nízkou produktivitou práce, existencí substitutů a světových konkurentů (textil, sklo, porcelán)je hrozbou pro kraj

- významné protisměrné efekty dané hospodářskou strukturou (lázeňský průmysl x těžební a chemický průmysl) vedou k ekonomické roztříštěnosti regionu, zpomalování tempa růstu a rozvoje hospodářství

C 1.6.4. Kulturní a sociální aspekty

- nízká míra obnovy a výstavby bytového fondu

- nízká mobilita pracovní síly v rámci regionu


33

- zdravotnictví vykazuje dlouhodobě stabilní rozsah nemocniční péče a stavu lékařů

- růst počtu lůžek včetně odborných léčebných ústavů

- úroveň vysokého školství

- stagnace výzkumu a vývoje v oborech balneologie a průmyslových technologií tradičních oborů

C 1.6.5. Politicko-sociální aspekty

- hladina cen bytů a spotřebního zboží v zónách cestovního ruchu kraje se pohybuje na úrovni oblastí s nejvyšším tempem ekonomického růstu (Praha)

- mzdová úroveň je výrazně pod úrovní průměru České republiky

- míra nezaměstnanosti má strukturální charakter C 1.6.6. Podnikatelské prostředí

- Karlovarský kraj a jeho dopravní infrastruktura. Pozemní doprava: Téměř absolutní absence dálniční sítě na území kraje nás řadí k regionům s nejmenším počtem km dálniční sítě v ČR Silnice II. a III. tříd jsou ve špatném technickém stavu.

Železniční doprava – neexistence přímého železničního spojení s Prahou. Hlavní železniční tah je veden přes Cheb a Plzeň na straně jedné a Karlovy Vary , Most, Ústí nad Labem na straně druhé.

Lodní doprava – v KV kraji nejsou velké vodní toky, jichž by bylo možné využívat pro lodní přepravu

Letecká doprava – V Karlových Varech byla dokončena letiště, výsledkem je moderní, středně velké letiště vhodné pro osobní přepravu a malá nákladní letadla.

- KV kraj nemá na svém území žádnou státní univerzitu nebo VŠ Pobočka státní školy – a to Západočeské univerzity, fakulty ekonomické je v Chebu, její kapacita je zhruba 500 žáků studujících bakalářské studijní obory.

Ostatní VŠ jsou z řad soukromých vysokých škol.

Ani jedna z nich není zaměřena na technické obory

- Neexistence výzkumných pracovišť Jediné výzkumné pracoviště v KV kraji zaměřené na výrobu porcelánu dlouhodobě utlumuje svou činnost a přeorientovává se na zkušební činnosti. Tento ústav je pod patronací největší společnosti na výrobu porcelánu v kraji – Karlovarský porcelán a.s..

Výzkumná pracoviště a ústavy bývají často navázána na univerzity, VŠ případně významné technicky zaměřené průmyslové podniky.Absence výzkumu v kraji vyplývá jako logická.


34

- Postoj municipalit a samospráv Většina zástupců místních samospráv systematicky nekoordinuje rozvojové plány měst a obcí s potřebami a směrem rozvoje podnikatelských subjektů. V oblasti této spolupráce existuje významný prostor pro zlepšení (podnikatelské inkubátory, klastry, regenerace brownfields, apod.)

- Organizace podporující podnikání v KV kraji V KV kraji je dostatečný počet organizací spolupracujících s podnikatelskou sférou. Jejich struktura je zaměřena na tyto základní oblasti:

- právní poradenství ( Soukromé právní firmy )

- finanční poradenství ( bankovní subjekty, nezávislé finanční poradenské firmy, RPIC - RPCP aj)

- obecné poradenství pro podnikatele ( Regionální hospodářská komora Poohří , Regionální rozvojová agentura EGRENSIS aj.)

- specializované poradenské firmy ( dotační poradenství , poradenství v oblasti řízení kvality produktů a služeb, banchmarking, marketing a pod.) Některé z těchto specializovaných firem mají v kraji pouze pobočky, jejich sídla jsou však v jiných krajích. Tento fakt nijak výrazně neovlivňuje kvalitu a rozsah nabízených poradenských služeb

- odborné vzdělávání je zabezpečováno celou řadou státních i soukromých institucí a středisek

C 1.6.7. Regionálně zaměřené státní politiky

- Většina státních politik (i v rámci programů podpory spolufinancovaných z ERDF) není regionálně diferencovaná a tedy nebere v úvahu specifika jednotlivých regionů. To může mít za následek minutí se účinkem vzhledem ke snížení regionálních rozdílů.

KV kraj a jeho hospodářství je specifické svými potřebami. Většina podnikatelských subjektů se potýká s potřebou prosté obměny používaných technologií či rekonstrukce dosavadních využívaných objektů. Jen výjimečně firmy spolupracují s některým z vývojových či výzkumných pracovišť v ČR.


35

C 1.7. Shrnutí kapitoly

Globální hospodářské, sociální, kulturní a ekonomické trendy a změny jsou pozvolna přijímány a akceptovány. Flexibilita kraje je velmi malá, to je dáno velkou koncentrací tradičních odvětví a podniků v nich působících. Tento fakt je na jedné straně silnou stránkou kraje, na straně druhé jeho slabinou.

Absence hybné síly v podobě univerzity, významného průmyslového podniku apod. vede k pomalému transferu technologií a know - how.

Region je natolik specifický, že komplex těchto specifik může mít zásadní dopad na rozvoj celého kraje.

Mezi hlavní specifika patří: - nízký počet firem z oblasti zpracovatelského průmyslu (jen 8 580 subjektů)

- vysoký podíl firem ze zahraniční majetkovou účastí, velký počet firem, které se zaměřují výhradně na práci ve mzdě, rozhodovací procesy podniků s touto strukturou řízeny zahraničím, rozvoj firem řešen financováním ze zahraničí

- celková nižší úroveň vzdělanosti

- vysoká koncentrace podniků tradičních odvětví s nízkým rozvojovým potenciálem

- celková roztříštěná struktura hospodářství v regionu, která nemá synergické efekty, spíše naopak

- absolutní absence technické univerzity a výzkumných či vývojových pracovišť v kraji

- nedostatečné dopravní napojení kraje ovlivňuje rozhodování případných investorů


36

C.2. MOŽNOSTI OPERAČNÍCH PROGRAMŮ V České republice je po vstupu do EU možno využít celkem 5 operačních programů. Stručný

popis těchto programů a úroveň jejich využití jsme se pokusili popsat v následujících

odstavcích.

C 2.1 Operační Program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

C 2.1.1 Obecný popis

Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ (dále jen OP Zemědělství)

představuje rozpracování 5. prioritní osy Národního rozvojového plánu České republiky

(NRP) na období 2004 – 2006. Účelem vzniku a zpracování OP Zemědělství je podpora

zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů, podpora lesního a vodního

hospodářství, a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova.

Cílem tohoto operačního programu je, v souladu s cíli Národního rozvojového plánu, podpořit

trvalý hospodářský růst i růst kvality života obyvatel, který bude založen zejména na:

• zvyšování konkurenceschopnosti odvětví,

• zajištění zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů,

• snižování rozdílů v sociálních podmínkách,

• zachování kulturní krajiny,

• ochraně a zlepšování životního prostředí.

OP Zemědělství v zásadě pokračuje v politice podpory zemědělského sektoru z uplynulého

období, a to včetně orientace předvstupního programu SAPARD, a zároveň se zaměřuje i na

nové oblasti podpory. Jak vyplývá ze strategie a strategických cílů OP Zemědělství, počítá OP

za přispění technické pomoci především:

se zlepšením konkurenceschopnosti sektoru zemědělství,

se zaváděním a zlepšením welfare (pohody) hospodářských zvířat,

s ochranou a zlepšováním životního prostředí,

s podporou potenciálu pracovních míst,

s novou orientací rozvoje venkova.


37

OP Zemědělství využívá finanční prostředky ze dvou strukturálních fondů - Evropský

orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) a Finanční nástroj pro podporu rybolovu

(FIFG). Pro období 2004 – 2006 byla alokována částka veřejných zdrojů (podpora z EU +

z národních zdrojů) v celkové výši přesahující 250 mil. €, z toho více než 240 mil. € jde právě

z EAGGF a 10 mil. € z FIFG.

C 2.1.2 Priority a opatření OP Zemědělství

V rámci OP Zemědělství se financují 3 priority, 7 opatření s celkem 14-ti

podopatřeními/aktivitami z fondu EAGGF a FIFG. Souhrnný přehled je uveden níže:

Priorita I - Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství Přehled opatření a podopatření/aktivit:

1.1.Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků

Podopatření/aktivita 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům

1.1.2. Prohlubování diverzifikace zemědělských činností

1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing

1.3. Lesní hospodářství

Podopatření/aktivita 1.3.1. Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření 1.3.2. Investice do lesů 1.3.3. Sdružování majitelů lesa 1.3.4. Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd

Priorita II - Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání

Přehled opatření a podopatření/aktivit:

2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí

Podopatření/aktivita 2.1.1. Pozemkové úpravy 2.1.2. Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny 2.1.3. Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) 2.1.5. Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství

2.2. Odborné vzdělávání

2.3. Rybářství

Podopatření/aktivita 2.3.1. Zpracování ryb a marketing výrobků z ryb 2.3.2. Chov vodních živočichů - akvakultura


38

2.3.3. Činnosti prováděné odborníky v rybářství a propagační opatření

Priorita III - Technická pomoc Přehled opatření

3.1. Technická pomoc

C 2.1.3 Realizace OP Zemědělství

Řídícím orgánem pro OP Zemědělství je Ministerstvo zemědělství České republiky.

Ministerstvo zemědělství zodpovídá za realizaci OP Zemědělství a za komunikaci s Řídícím

orgánem Rámce podpory Společenství, s EK i s Ministerstvem financí (jakožto Platebním

orgánem a ústředním orgánem zodpovědným za finanční kontrolu). OP Zemědělství bude

monitorován Monitorovacím výborem OP Zemědělství.

C 2.1.4 Koneční příjemci pomoci

Příjemcem dotací z OP Zemědělství jsou:

Priorita I

• fyzické a právnické osoby nebo osoby zapsané do evidence samostatně hospodařících

rolníků, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby provozované jako soustavnou

a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení

zisku,

• vlastník lesa nebo nájemce lesa, vlastník veřejných lesů, sdružení s právní

subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů

• vlastník pozemku, pokud pozemky nejsou ve vlastnictví státu nebo kraje, sdružení

s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků

Priorita II • pozemkové úřady,

• vlastníci pozemků – fyzické a právnické osoby, včetně obcí,

• soukromě hospodařící zemědělec,

• místní akční skupina (MAS), fyzická nebo právnická osoba, obec, svazek obcí,

podnikatelský subjekt, nestátní nezisková organizace za podmínky, že působí v území,

pro které je připravena rozvojová strategie,

• zemědělci, pracovníci lesního hospodářství, a zpracovatelé produktů rostlinné i

živočišné výroby,


39

• státní instituce,

• producentské organizace a subjekty vyrábějící produkty z ryb (právnické i fyzické

osoby)

Priorita III • Ministerstvo zemědělství České republiky


40

C 2.2 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)


Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) tvoří základ pro realizaci podpory z

Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období

2004 - 2006.

Globálním cílem operačního programu Rozvoj lidských zdrojů je dosažení vysoké a stabilní

úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně

vyloučených skupin obyvatelstva, a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů

udržitelného rozvoje.

Souběžně s řešením problematiky rozvoje lidských zdrojů jsou v OP RLZ uplatňovány také

čtyři průřezové politiky celospolečenského významu, tzv. horizontální témata, jejichž

prostřednictvím dochází k propojení všech specifických i globálních cílů napříč celým

programem.

Horizontální témata nebo-li principy jsou:

• rovné příležitosti,

• udržitelný rozvoj,

• informační společnost

• a podpora místním iniciativám.

Jednou z cest, jak dosáhnout těchto cílů, je účelné využití finanční pomoci, v ČR je to

Evropský sociální fond, který umožňuje čerpání těchto prostředků prostřednictvím OP RLZ.

Celková alokace finančního veřejné podpory byla stanovena ve výši 422,43 mil EUR (ESF

poskytne 318,82 mil EUR a 103,61 mil EUR je spolufinancováno ze státního rozpočtu).

C 2.2.2 Priority a opatření OP RLZ

Operační program Rozvoj lidských zdrojů vymezuje celkem 4 priority a 10 Opatření, které

svým rozsahem pokrývají následující oblasti: aktivní politiku zaměstnanosti, integraci

specifických skupin ohrožených sociální exkluzí (sociálním vyloučením), rovnost příležitostí


41

pro muže a ženy na trhu práce, rozvoj celoživotního učení a zvýšení adaptability zaměstnanců

a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. Rozdělení priorit

a Opatření v programu OP RLZ zobrazuje následující přehled:

C 2.2.3 Realizace OP RLZ

Řízení OP RLZ probíhá podle dohodnuté implementační struktury, která zahrnuje v řídící

rovině Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) jako Řídící orgán (ŘO) celého

OP RLZ a Zprostředkující subjekty (ZS), kterými jsou pro vybraná Opatření Správa služeb

zaměstnanosti MPSV (SSZ), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Nadace

rozvoje občanské společnosti (NROS).

Řídící orgán deleguje na tyto implementační orgány některé činnosti, zejména výběr projektů,

uzavírání závazků, monitorování, kontrolu projektů a ověřování žádostí o platby. ZS budou


42

také zajišťovat odpovídající informovanost konečných uživatelů (příjemců pomoci) partnerů

o možnostech financování z příslušných opatření OP RLZ a jeho propagaci.

Dalším článkem v implementační struktuře jsou koneční příjemci (KP), u nichž se pomoc

z ESF realizuje.


1. Jednotlivci

o Uchazeči o zaměstnání, osoby dlouhodobě nezaměstnané a ohrožené

nezaměstnaností

o Absolventi škol a mladiství, lidé se zdravotním postižením, lidé nad 50 let

věku, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, lidé pečující

o členy rodiny

o Matky s malými dětmi, matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnané ženy,

ženy ohrožené nezaměstnaností, ženy se základním vzděláním nebo bez

vzdělání, ženy v předdůchodovém věku

o Osoby sociálně znevýhodněné, migranti, azylanti, etnické menšiny, děti

a mládež pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí či pobývající

v zařízeních pro ústavní a ochranou výchovu

o Žáci a studenti ZŠ, SŠ, VOŠ, zájemci o další studium na SŠ a VOŠ; učitelé,

ředitelé škol, odborní pracovníci ve školství, výchovní poradci

o Zaměstnanci, zaměstnavatelé a zájemci o zahájení podnikání

2. Organizace a instituce

o Orgány služeb zaměstnanosti, spolupracující organizace a jejich pracovníci

o Poskytovatelé sociálních služeb, pracovníci sociálních služeb, dobrovolníci

o Organizace vytvářející osvětové programy, ženské organizace

o Nevládní neziskové organizace

o ZŠ, SŠ, VOŠ, školská zařízení organizace MŠMT, vzdělávací a poradenské

instituce

o VŠ, instituce výzkumu a vývoje

o Orgány státní správy, kraje a obce, veřejné instituce, profesní sdružení,

zástupci zaměstnavatelů, asociace zaměstnavatelů, organizace sociálních

partnerů

o Podniky, zvláště malé a střední


43

Specifikace žadatelů v rámci OP RLZ

1. Nepodnikatelské subjekty

Žádost mohou podat obce, svazky obcí, kraje, organizace zřizované obcemi nebo kraji,

organizační složky státu a jimi zřizované organizace a nestátní neziskové organizace.

2. Podnikatelské subjekty

Fyzické nebo právnické osoby, podávající žádost v rámci grantových schémat, které

musí doložit svou právní subjektivitu (popsáno v Programovém dodatku OP RLZ).


44

C 2.3 Operační program Infrastruktura


Operační program Infrastruktura (OPI) zahrnuje rozvojové priority resortu dopravy a resortu

životního prostředí v České republice, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních

fondů Evropské unie v rámci Cíle 1.

OPI rozvíjí prioritní osu č. 2 Národního rozvojového plánu České republiky – Rozvoj

dopravní infrastruktury a prioritní osu č. 4 – Ochrana a zkvalitňování životního prostředí. OPI

je podporován ze strukturálního fondu – Evropského fondu regionálního rozvoje. Doplňuje se

s ostatními operačními programy. Řídícím orgánem pro OPI je Ministerstvo životního

prostředí (MŽP). Operativní provádění OPI pro sektor životní prostředí zajišťuje

zprostředkující subjekt pro implementaci: Státní fond životního prostředí (SFŽP). Funkci

zprostředkujícího subjektu pro implementaci v sektoru doprava vykonává Odbor

mezinárodních vztahů a EU na Ministerstvu dopravy (MD).

Implementace OPI má přispět k dosažení jednotlivých specifických cílů Národního

rozvojového plánu (NRP) České republiky:

a) vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů,

b) zvýšení kvalifikační úrovně, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly při

současném vyrovnávání dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny obyvatel,

c) přiblížení se ke standardům ES v oblasti životního prostředí,

d) vyvážený rozvoj regionů

Globálním cílem OPI je ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a

zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje s

důrazem na naplňování standardů EU.

Specifickými cíli OPI jsou:

• zlepšení parametrů dopravní infrastruktury celostátního a nadregionálního významu a

zajištění souladu se standardy EU a dalšími relevantními parametry,

• zlepšení životních podmínek v ČR redukcí negativních vlivů dopravy na životní

prostředí,


45

• Kvalitativní zlepšení dílčích složek životního prostředí.

C 2.3.2 Priority a opatření OPI

Priorita 1: Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu

Opatření 1.1: Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů

Opatření 1.2: Výstavba a modernizace silnic I. třídy

Opatření 1.3: Modernizace civilních letišť nadregionálního významu

Opatření 1.4: Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest

Priorita 2: Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí

Opatření 2.1: Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního

prostředí

Opatření 2.2: Podpora kombinované dopravy

Opatření 2.3: Podpora zaváděni alternativních paliv

Opatření 2.4: Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního

prostředí z hlediska dopravy

Priorita 3: Zlepšování environmentální infrastruktury

Opatření 3.1: Obnova environmentálních funkcí území

Opatření 3.2: Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství

Opatření 3.3: Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší

Opatření 3.4: Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží

Priorita 4: Technická pomoc

Opatření 4.1: Technická pomoc při řízení, realizaci, monitorování a kontrole operací OPI

Opatření 4.2: Ostatní výdaje technické pomoci OPI

C 2.3.3 Realizace OP Infrastruktura

Řídícím orgánem pro OP Infrastruktura je Ministerstvo životního prostředí České republiky.

Řídící orgán pro OP Infrastruktura odpovídá za provádění programu. Řídící orgán deleguje

výkony některých činností v sektoru životního prostředí na Státní fond životního prostředí

(SFŽP) a v sektoru dopravy na Ministerstvo dopravy. Operativní provádění OP Infrastruktura

zajišťuje Zprostředkující subjekt pro implementaci – Státní fond životního prostředí pro

sektor životní prostředí a Zprostředkující subjekt pro sektor doprava – Odbor mezinárodních

vztahů a EU Ministerstva dopravy ČR.


46

C 2.3.4. Koneční příjemci pomoci

Konečnými příjemci pomoci v rámci OP Infrastruktura mohou být obce, sdružení obcí, kraje,

společnosti vlastněné obcemi, státní a příspěvkové organizace, nevládní neziskové organizace

a soukromé subjekty.

Vzhledem k vymezení přípustných projektů a žadatelů v rámci priority 1 jsou z ní soukromé

podnikatelské subjekty prakticky vyloučeni. Totéž platí až na výjimku (právnické osoby

provozující dopravu v rámci opatření 2.3) i v prioritě 2. V rámci priority 3 jsou podnikatelské

subjekty vyloučeny v opatření 3.1 a 3.2.

Podnikatelé jsou přípustnými žadateli v opatření 3.3: Zlepšování infrastruktury ochrany

ovzduší, kategorie A: Využívání šetrných technologií při spalování (zavádění šetrných

technologií ve spalovnách nebezpečného odpadu) a kategorie B: Snižování emisí těkavých

organických látek (účinné zachycování emisí a nízkoemisní technologie), nikoliv však už

v kategorii C: Využívání obnovitelných zdrojů energie. Dále mohou soukromé podnikatelské

subjekty žádat o podporu v opatření 3.4: Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží,

kategorie A: Vybudování integrovaného systému sběru a recyklace odpadů (zařízení pro

třídění odpadů, úpravu, recyklaci, dekontaminaci, sběrné dvory, apod.).


47

C 2.4 Společný regionální operační program (SROP)


Společný regionální operační program (SROP) je jedním z pěti operačních programů

pro čerpání finančních prostředků (dotací) ze strukturálních fondů.

SROP se zaměřuje na podporu aktivit spadajících především do působnosti krajů a obcí a jeho

cílem je dosáhnout vyváženého rozvoje regionů.

Důraz je v rámci SROP kladen na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje

regionů, který bude vycházet z iniciativ veřejného, neziskového a soukromého sektoru.

Program bude založen na eliminaci faktorů, které překážejí rozvoji potenciálu regionu a na

využití výhod, které poskytují příležitosti pro ekonomický růst.

Globálním cílem SROP je dosažení trvalého a vyváženého rozvoje regionů ČR i růstu kvality

života všech skupin obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit

s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality

infrastruktury, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace.

Specifickými cíli SROP jsou:

1. Zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel a vytvářením

nových pracovních příležitostí.

2. Všestranně zkvalitnit regionální dopravní a informační infrastrukturu při respektování

ochrany životního prostředí.

3. Zlepšit životní podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na

celoživotním učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a k pracovnímu

uplatnění.

4. Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých

investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti.


48

C 2.4.2 Priority a opatření SROP

Společný regionální operační program je realizován prostřednictvím pěti priorit a jedenácti

opatření. Souhrnný přehled priorit a opatření SROP je patrný z následujícího schématu:

C 2.4.3 Realizace SROP

Řídícím orgánem SROP je příslušný odbor Ministerstva pro místní rozvoj, kterým je Odbor

řídícího orgánu SROP a JPD Praha. Řízení programu je zajišťováno ve dvou základních

úrovních, kterými jsou:

a) Řídící orgán, který nese celkovou odpovědnost za realizaci programu a

b) Regionální rady (celkem 7 orgánů podle jednotlivých regionů NUTS 2), na které

ministerstvo deleguje výkon některých řídících funkcí


49

Zprostředkujícím subjektem, na jehož bedra je delegováno provádění operativního řízení

programu, je Centrum pro regionální rozvoj ČR, které v jednotlivých regionech NUTS 2

zřídilo své regionální pobočky.


Příjemci dotací ze SROP jsou:

Priorita I – kraje, jakožto gestoři grantových schémat; konečnými uživateli pomoci jsou

drobní, malí a střední podnikatelé.

Priorita II – kraje, resp. organizace zřizované kraji, obce, svazky obcí, NNO. Priorita III - kraje, obce, svazky obcí, organizace zřízené kraji a obcemi, nestátní neziskové

organizace, státem zřízené organizace.

Priorita IV - státem zřízené organizace (např. CzechTourism), nestátní neziskové organizace,

kraje, svazky obcí v přirozených turistických regionech, obce, malé a střední

podniky (odvětví cestovního ruchu), organizace zřizované kraji nebo obcemi.

Priorita V – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Podnikatelé mají příležitost získat podporu ze SROP prostřednictvím grantových schémat,

které vyhlašují kraje v rámci 1. a 4. priority. Projekty se mohou ucházet o podporu po

vyhlášení konkrétních výzev k předkládání projektů.


50

C 2.5 Operační program Průmysl a podnikání (OPPP)


Operační program průmysl a podnikání (OPPP) rozpracovává příslušnou část národního

rozvojového plánu (NRP) na léta 2004 až 2006, zaměřenou na oblast hospodářského rozvoje,

charakterizovanou 1. prioritní osou NRP: Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a

podnikatelských služeb.

Cílem podpory v rámci OPPP je zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně

vyrábějící průmysl, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti a podpořit

potřebné strukturální změny tak, aby ČR na konci následujícího programovacího období

dosáhla významného pokroku při přibližování k ekonomické úrovni regionů v EU. Pro

zajištění vytyčených cílů se pomoc soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu

inovačních aktivit v průmyslu, restrukturalizaci a trvalé snižování nákladů, zejména

zvyšováním efektivnosti využití energií.

Globálním cílem OPPP, který odpovídá 1. prioritní ose NRP je zvýšení konkurenceschopnosti

průmyslu a podnikatelských služeb. Globální cíl lze dále upřesnit jako:

• optimální vývoj českého průmyslu a dosažení jeho úrovně srovnatelné s evropskými

zeměmi;

• zvýšení hospodářské výkonnosti za současného zvýšení zaměstnanosti a sociální

soudržnosti a dosažení 75 % průměru HDP EU do konce následujícího

programovacího období Evropské unie tj. do roku 2013.

Specifické cíle OPPP odpovídají potřebám v jednotlivých oblastech působnosti a jsou

provázány s konkrétními opatřeními.

Operační program průmysl a podnikání je financován pouze z jednoho zdroje, a to

z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF). Z tohoto fondu bylo pro OPPP

vyčleněno přibližně 261 mil. €, což představuje cca 18 % z celkového objemu prostředků,

alokovaných ze SF EU pro Českou republiku v rámci cíle 1.


51

OPPP se dělí na dvě věcné priority:

1. Rozvoj podnikatelského prostředí – je hlavní prioritou OPPP, pokrývající opatření,

týkající se rozvoje nových a modernizace stávajících průmyslových lokalit a rozvoje

podnikatelských inkubátorů, technologických parků, infrastruktury v oblasti

aplikovaného výzkumu a vývoje, transferu technologií a modernizaci institucionální

struktury pro podporu podnikání.

2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků – tato priorita se zabývá zejména programy

podpory, zacílenými na přímou investiční podporu a poradenské služby, zvyšující

konkurenceschopnost podniků, při specifické pozornosti malým a středním podnikům

C 2.5.2 Priority a opatření OPPP

Jak už bylo výše zmíněno, dělí se Operační program Průmysl a podnikání na dvě věcné

priority a prioritu třetí – Technickou pomoc. Souhrnný stav priorit a opatření ukazuje

následující přehled:

Priorita I – Rozvoj podnikatelského prostředí

1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace

1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury

1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání

1.4 Rozvoj informačních a poradenských služeb

Priorita II – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků

2.1 Zakládání a rozvoj malých a středních podniků

2.2 Podpora inovací výrobků, technologií a služeb

2.3 Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie

Priorita III – Technická pomoc

3.1 Technická pomoc při řízení a implementaci programu

3.2 Ostatní technická pomoc

Pro období 2004 – 2006 je v rámci OPPP vyhlášeno 11 programů.

Pro Prioritu 1 Rozvoj podnikatelského prostředí to jsou:

• PROSPERITA


52

• REALITY

• ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA

• KLASTRY

Pro Prioritu 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podniků to jsou:

• START

• KREDIT

• ROZVOJ

• MARKETING

• INOVACE

• ÚSPORY ENERGIE

• OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

U většiny programů se jedná o nevratné dotace. U programů Start a Kredit lze získat

zvýhodněné úvěry. Program Inovace umožňuje kombinaci obou těchto forem. Pro

podnikatelské subjekty činí podpora v této 2. prioritě formou dotace nejvýše 46 %

uznatelných nákladů projektu.

Stručný popis jednotlivých programů podpory z OPPP

PROSPERITA

Tento program je realizován v rámci opatření 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum,

vývoj a inovace. Cílem programu je podpora infrastruktury průmyslového výzkumu a vývoje,

zejména vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer

technologií. Podpora je poskytována na zřízení a rozvoj těchto zařízení, zajištění jejich

činnosti a poskytování cenově výhodných služeb pro MSP.

Příjemci podpory jsou právnické osoby (obce, univerzity, podniky apod.). Podpora je

poskytována formou dotace.

REALITY

Tento program je realizován v rámci opatření 1.2 Rozvoj podnikatelského prostředí. V rámci

programu jsou podporovány projekty přípravy, rozvoje a regenerace podnikatelských

nemovitostí. Podpora se poskytuje na rekonstrukci stávajících objektů pro podnikatelské účely


53

(tzv. brownfields) i na vybudování nových nebo rozvoj stávajících průmyslových zón (tzv.

greenfields). Důraz je kladen na podporu brownfields.

Příjemci podpor mohou být obce, svazky obcí, kraje, rozvojové společnosti a MSP. Podpora

je poskytována formou dotace.

ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA

Tento program je realizován v rámci opatření 1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů

v průmyslu a podnikání. V rámci programu jsou podporovány projekty stavební rekonstrukce

a modernizace stávajících objektů firemních školících zařízení, díle projekty výstavby nových

oborových školících zařízení, sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů.

Dalším cílem programu je umožnit pořízení školících pomůcek a školících programů,

sloužících k odbornému vzdělávání.

Příjemci podpory mohou být podnikatelské subjekty, jež se mohou účastnit programu

samostatně nebo ve spojení s dalšími subjekty (územní samospráva, podnikatelská sdružení

nebo vzdělávací instituce). V případě pořízení školících pomůcek či programů mohou být

příjemci podpory rovněž vzdělávací instituce samostatně. Podpora je poskytována formou

dotace.

KLASTRY

Tento program je realizován k naplnění cílů opatření 1.4 Rozvoj poradenských a informačních

služeb. V rámci programu jsou podporovány projekty na vyhledávání vhodných firem pro

klastry, zakládání a rozvoj klastrů na regionální i nadregionální, či přeshraniční úrovni. Cílem

je podporovat vzájemnou spolupráci členů klastru na společných projektech v oblasti

výzkumu a vývoje, nákupu a prodeje, společné propagace, průzkumu trhů a konkurence a

rozšířit spolupráci s výzkumnými organizacemi a institucemi terciárního vzdělávání, s cílem

zvýšit konkurenceschopnost, inovace a ekonomický růst členů klastru.

Příjemci podpor jsou klastry – právnické osoby. Podpora je poskytována formou dotace.

START

Tento program je realizován v rámci opatření 2.1 Zakládání a rozvoj malých a středních

podniků. Cílem programu je umožnit realizaci podnikatelských záměrů fyzických i

právnických osob, vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem.

Podporováno je pořízení hmotného i nehmotného majetku a v menší míře i financování zásob

a provozní náklady. Podpora je poskytována formou zvýhodněných úvěrů.


54

KREDIT

Tento program je realizován k naplnění cílů opatření 2.1 Zakládání a rozvoj malých a

středních podniků. Cílem programu je umožnit realizaci rozvojových podnikatelských

projektů malých podniků s kratší historií. Je podporováno pořízení hmotného a nehmotného

investičního majetku a v menší míře i financování zásob a provozní náklady. Podpora je

poskytována formou zvýhodněného úvěru.

ROZVOJ

Tento program je realizován opět v rámci opatření 2.1 Zakládání a rozvoj malých a středních

podniků. Cílem programu je napomoci rozvoji konkurenceschopnosti MSP ve fázi růstu.

Jedná se zejména o zvyšování jejich technologické úrovně i zdokonalování procesů řízení

firem. Podpora je poskytována formou dotace.

MARKETING

Tento program je posledním programem, který naplňuje cíle opatření 2.1 Zakládání a rozvoj

malých a středních podniků. Program podporuje zvyšování konkurenceschopnosti českých

firem na zahraničních trzích formou podpory získávání marketingových informací, tvorby

propagačních materiálů, účasti na výstavě nebo veletrhu v zahraničí apod. Příjemci podpory

jsou podnikatelské subjekty, které již vyvíjely exportní činnost. Podpora je poskytována

formou dotace.

INOVACE

Tento program je realizován v rámci opatření 2.2 Podpora inovací výrobků, technologií a

služeb. Program je zaměřen na podporu projektů, zaměřených na zvýšení technických a

užitných hodnot výrobků a služeb, či zvyšujících efektivnost procesů výroby a poskytování

služeb, nebo na zavedení pokrokových metod řízení, provedení významných změn

organizační struktury či změn ve strategické orientaci podnikatele či jiných netechnických

inovací.

Příjemci podpory mohou být podnikatelské subjekty. Podpora je poskytována formou dotace,

MSP i formou zvýhodněného úvěru.

ÚSPORY ENERGIE


55

Tento program je realizován v rámci opatření 2.3 Snižování energetické náročnosti a vyšší

využití obnovitelných zdrojů energie. Tento program podporuje projekty vedoucí ke snižování

energetické náročnosti v průmyslových podnicích, pomocí snížení energetické náročnosti

procesů, spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, nových technologií zpracování

energetických surovin, zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) apod.

Příjemci podpory mohou být MSP z oblasti zpracovatelského průmyslu. Podpora je

poskytována formou dotace.

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Tento program naplňuje cíle opatření 2.3 Snižování energetické náročnosti a vyšší využití

obnovitelných zdrojů energie. V rámci tohoto programu jsou podporovány projekty zavádění

výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie, jako např. projekty

výstavby, obnovy nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie,

projekty kombinované výroby elektřiny a tepla, využívajícím k výrobě obnovitelný zdroj

energie apod.

Příjemci podpory mohou být malé a střední podniky z oblasti zpracovatelského průmyslu

nebo podnikatelské subjekty, které podnikají či mají záměr podnikat ve výrobě elektrické či

tepelné energie z obnovitelných zdrojů na území ČR. Podpora je poskytována formou dotace.

Tyto obecné charakteristiky a podmínky jednotlivých programů byly vyhlášeny pro celé

zkrácené období 2004 – 2006, nicméně v době zpracování této studie jsou finanční zdroje

některých programů vyčerpané. Od října 2006 se dokonce zastavil příjem žádostí o dotace

z OPPP úplně tak, aby rozhodnutí o dotaci bylo vydáno nejpozději do 31.12.2006. Samotná

realizace projektů může probíhat až do poloviny roku 2008 a poslední žádosti o platbu musí

být předány do října 2008.

C 2.5.3 Realizace OPPP

Za správné a efektivní řízení OPPP je odpovědný řídící orgán pod dohledem Monitorovacího

výboru. Funkci řídícího orgánu plní Odbor strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a

obchodu. Monitorovací výbor vykonává dohled nad realizací programu a monitoruje

využívání všech prostředků v rámci programu. Platební orgán je především odpovědný za

kontrolu finančních toků ze strukturálních fondů a certifikaci výdajů.


56

Centrálním zprostředkujícím subjektem je CzechInvest, který také vytváří, řídí a zajišťuje

fungování sítě regionálních pracovišť, kde probíhá administrace projektů a komunikace s

(případnými) žadateli. Ostatními zprostředkujícími subjekty, které budou hrát roli při

implementaci programu jsou:

- Česká energetická agentura

- CzechTrade

- Českomoravská záruční a rozvojová banka


Příjemci dotací a zvýhodněných úvěrů z OPPP jsou:

Priorita I – univerzity, výzkumné ústavy, vědeckotechnická pracoviště, orgány veřejné

správy (včetně obcí a krajských úřadů) a soukromý sektor,

o Obce, svazy obcí či krajské úřady a soukromé společnosti zapojené do

výstavby podnikatelských nemovitostí,

o vzdělávací instituce včetně univerzit, místní a regionální úřady, neziskové

organizace, sdružení, fungující klastry a jednotlivé společnosti. V případě

regionálních vzdělávacích zařízení budou upřednostňovány společné projekty

vzdělávacích institucí, podniků, zástupců veřejné správy a dalších regionálních

subjektů.

o CzechInvest, CzechTrade, podniky, skupiny podniků tvořící klastry, veřejné

instituce (včetně regionálních a místních úřadů), svazy podniků a profesní

sdružení.

Priorita II – malé a střední podniky, ČMZRB


57

C 2.6 Využití ostatních operačních programů

Na základě provedené analýzy čerpání u všech výše zmiňovaných operačních programů lze

všeobecně konstatovat, že ve všech programech se počet podaných žádostí, počet schválených

projektů i výše přidělených dotační peněz za Karlovarský kraj pohybuje na nejnižších

pozicích statistik.

Výjimku tvoří tzv. grantová schémata, kdy jsou finanční prostředky přerozdělovány

krajskými úřady. Zde Karlovarský kraj dosahuje lepších pozic, jak je patrné z následujícího

grafu.

SROP - podané žádosti

0 100 200 300 400 500 600

Střední čechy

Ústecký kraj

Královéhradecký kraj

Plzeňský kraj

Kraj Vysočina

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

kraj

počet žádostí

GRANTOVÉINDIVIDUÁLNÍ

Vzhledem k tomu, že údaje, získané pro analýzu čerpání finančních prostředků ze

strukturálních fondů jsou z různých zdrojů často velice odlišné, nelze získané výstupy

prezentovat jako stoprocentně věrohodné a mohou sloužit pouze k orientačnímu zhodnocení

situace.

Proto zde uvádíme jen údaje za OP Průmysl a podnikání, ostatní přehledy počtu schválených

žádostí jsou z důvodu rozdílnosti statistického vykazování uvedeny pouze v příloze jako

podkladový materiál.


58

C 2.7 Využití OP Průmysl a podnikání

Dosavadní čerpání finančních prostředků z jednotlivých programů OPPP vychází z databáze,

která je volně přístupná na internetových stránkách zprostředkujícího subjektu OPPP vládní

agentury Czechinvest. Data jsou platná ke dni 19.10.2006.

Počet přijatých

žádostí do OPPP

(k 19.10.2006)

Počet přijatých

žádostí na 100 tis.

obyvatel (k

31.3.2006)

Počet přijatých

žádostí na 10 tis.

ekonom. subjektů

Karlovarský kraj 108 35,48 14,26

Plzeňský kraj 321 58,14 25,14

ČR celkem 4 633 45,16 19,32

Zdroj: Czechinvest, ČSÚ, vlastní výpočty

V zájmu zachování co nejčerstvějších údajů nejsou relativní údaje v tabulce absolutně přesné;

počet obyvatel i počet ekonomických subjektů jsou brány k 31.3. 2006, kdežto počty přijatých

žádostí jsou aktuální k 19.10.2006. Odchylka je však velice nepatrná.

Na základě údajů v tabulce je zřejmé, že je Karlovarský kraj ve využívání dotací a

zvýhodněných úvěrů pod průměrem ČR, ve srovnání s Plzeňským krajem je tento rozdíl ještě

markantnější. A to jak v přepočtu na obyvatele, tak v přepočtu na počty ekonomických

subjektů.

Graf: Přehled počtu přijatých žádostí do OPPP

35,48

58,14

45,16

14,26

25,1419,32

0

10

20

30

40

50

60

Počet přijatých žádostí na100 tis. obyvatel

Počet přijatých žádostí na10 tis. ekonom. subjektů

Srovnání počtu přijatých žádostí

Karlovarský kraj Plzeňský kraj ČR celkem

Zdroj: vlastní výpočty


59

V mezikrajovém srovnání bylo za Karlovarský kraj nejméně žádostí, nejvíce jich je

v Moravskoslezském – více než 6krát tolik.

Tabulka: Přehled přijatých žádostí do OPPP za kraje k 19.10.2006

Počet přijatých

žádostí

Počet vyřazených

žádostí

Počet schválených

žádostí

Jihočeský 289 96 150

Jihomoravský 664 206 338

Karlovarský 108 32 62

Královehradecký 336 105 173

Liberecký 163 44 84

Moravskoslezský 692 204 406

Olomoucký 318 98 166

Pardubický 373 120 164

Plzeňský 321 93 181

Středočeský 453 167 187

Ústecký 259 77 122

Vysočina 288 92 150

Zlínský 368 122 184

ČR celkem 4633 1457 2367

Zdroj: Czechinvest


60

Přehled čerpání za jednotlivé programy

Priorita 1 – Rozvoj podnikatelského prostředí

Tato priorita obsahuje 4 programy, které jsou zaměřeny na rozvoj podnikatelského prostředí –

Prosperita, Reality, Školící střediska a Klastry. Přehled dosavadního zájmu v podobě

podaných žádostí je uveden níže:

Tabulka: Přehled přijatých žádostí do programů OPPP k 19.10.2006 – Priorita 1

PROSPERITA REALITY ŠKOL. STŘEDISKA KLASTRY

Karlovarský 0 4 1 5

Plzeňský 1 56 2 1

ČR celkem 70 228 106 85

Zdroj: Czechinvest

Jak je z tabulky patrné, v programu Prosperita nemá Karlovarský kraj žádné zastoupení

v podaných žádostech. Je to důsledek především nedostatku subjektů, které by se mohli do

projektů v této oblasti zapojit. V kraji nepůsobí žádná vysoká škola technického směru,

nesídlí zde ani aktivní výzkumné ústavy, jejichž činnost by zapadala do sféry OPPP, a žádná

instituce veřejného sektoru z obdobných důvodů aktivní také nebyla.

Ve vztahu k počtu přijatých projektů jsou aktivní zejména „univerzitní“ regiony. Nejvíce

žádostí bylo podáno v Jihomoravském kraji (20), dále ve Středočeském a Zlínském kraji (11).

Neplatí to však obecně, neboť spolu s Karlovarským krajem nebyl ani jeden projekt podán

v Libereckém kraji. V Plzeňském kraji je doposud v tomto programu podán 1 projekt (a to i

přesto, že v Liberci i Plzni je vysoká škola technického směru).

V programu Reality je rozdíl mezi Karlovarským a Plzeňským krajem propastný.

V Karlovarském kraji byly podány 4 žádosti, kdežto v Plzeňském kraji 56. Je však nutno říci,

že Plzeňský kraj byl v tomto ohledu nejaktivnější mezi všemi kraji. Druhý nejaktivnější kraj

je Moravskoslezský (33). Karlovarský kraj je na posledním místě.

V zájmu o program Školící střediska jsou oba srovnávané kraje na posledních místech,

nejlépe je na tom Moravskoslezský kraj, který dosud podal 20 žádostí.


61

V programu Klastry je Karlovarský kraj přibližně na průměru mezi kraji, s 5 žádostmi je na

tom stejně jako Královehradecký, Středočeský či Olomoucký kraj. Nejaktivnější je

Moravskoslezský, naopak nejméně aktivní je Plzeňský kraj.

Tato pozice Karlovarského kraje je významně ovlivněna podporou klastrových iniciativ,

kterou poskytl Krajský úřad Karlovarského kraje. To ukazuje na skutečnost, že pokud je

informace a podpora dobře směrovaná, přinese také odpovídající výsledek.

Priorita 2 – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků

Tato priorita obsahuje 7 programů, které se zaměřují na rozvoj konkurenceschopnosti českých

podniků – Rozvoj, Marketing, Inovace, Úspory energie, Obnovitelné zdroje energie, Start a

Kredit. Přehled dosavadního zájmu v podobě podaných žádostí je zde:

Tabulka: Přehled přijatých žádostí do programů OPPP k 19.10.2006 – Priorita 2

Rozvoj Marketing Inovace Úspory Energie

Obnovitelné zdroje energie

Start Kredit

Karlovarský 18 5 10 3 5 15 42

Plzeňský 33 20 13 2 19 31 143

ČR celkem 747 666 331 47 165 898 1290

Zdroj: Czechinvest

Největší zájem ze strany žadatelů je o zvýhodněné úvěry v programech Start a Kredit a o

nevratné dotace v programu Rozvoj. Tento trend je patrný ve všech krajích ČR. Tyto

programy jsou tedy z hlediska žadatelů správně zacíleny a obsahově nejvíce sladěny

s potřebami největší části MSP.

Za pozornost stojí ovšem program Inovace, ve kterém bylo v Karlovarském kraji zamítnuto

všech 10 podaných žádostí. Procento odmítnutých žádostí v tomto programu je u všech krajů

vysoké, ale nikde se nestalo, že by neuspěl ani jeden projekt. Přestože inovační potenciál

firem v Karlovarském kraji není příliš velký (souvisí to např. s nedostatečnou infrastrukturou

pro výzkum a vývoj), skutečnost, že nebyl podpořen ani jeden projekt, je varovná.

Velký důraz na podporu inovací v připravovaném OPPI může mít za následek nízké využití

tohoto programu podnikateli v Karlovarském kraji.

V ostatních programech se Karlovarský kraj drží ve spodních patrech žebříčku krajů,

nejvýrazněji se to projevuje v programech Marketing a Start.


62

D TERÉNNÍ ŠETŘENÍ

D1 ÚVODNÍ INFORMACE

Skutečnost, že v průběhu let 2004 – 2006 je v Karlovarském kraji ze strany malých a

středních podniků (MSP) vykazován nejnižší zájem ze všech krajů v České republice

o využití programů podpory ze Strukturálních fondů EU a speciálně z OPPP, vyvolala potřebu

zjištění příčin a důvodů souvisejících s tímto stavem.

Ke zjištění příčin nízkého zájmu podnikatelských subjektů o využití a čerpání prostředků

z programů OPPP bylo zadáno vypracování analyzující a hodnotící studie s názvem:

„Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském kraji – studie příčin“

Zpracováním studie bylo pověřeno Regionální poradenské centrum Poohří.

D2 ZADÁNÍ STUDIE

Postup při zpracování studie vycházel z tohoto zadání:

D 2.1. Cíle studie 1) Zjistit příčiny malého zájmu MSP v Karlovarském kraji o využití programů

z Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) a následujícího programového

období Operačního programu Podnikání a inovace 2007 – 2013 (OPPI).

2) Zmapovat úroveň informovanosti MSP v Karlovarském kraji o možnostech, cílech a

využití Strukturálních fondů EU se zaměřením na uvedené operační programy.

3) Zmapovat podnikatelské, investiční a inovační plány a potřeby MSP v Karlovarském

kraji v následujícím plánovacím období.

4) V rámci studie osloveným MSP v Karlovarském kraji podat stručnou a přehlednou

informaci o cílech a možnostech využití strukturálních fondů se zaměřením na OPPP

(OPPI), s cílem zvýšit znalosti MSP o možnostech, cílech a využití těchto programů.


63

D 2.2. Provedení studie Průzkum byl realizován formou osobní návštěvy a pohovoru zkušeného poradce se znalostí

problematiky Strukturálních fondů a operačních programů u stanoveného okruhu malých a

středních podnikatelů v celém regionu Karlovarského kraje a ve stanovené oborové struktuře.

Dotazovaný (stanovený) vzorek MSP bude vybrán dle aktuálního počtu podnikatelských

subjektů v jednotlivých oblastech regionu.

D 2.3. Zaměření pohovorů a kladených otázek 1) Jaká je informovanost MSP v Karlovarském kraji o strukturálních fondech a

Operačním programu průmysl a podnikání a možnostech jejich využití

2) Jaký je mezi MSP v Karlovarském kraji o tyto fondy a programy zájem, zda zvažují,

či zvažovali podání žádosti o dotaci, co je vedlo k případnému nepodání žádosti

3) Jaké je u MSP v Karlovarském kraji povědomí o možnosti využít poradenských služeb

RPIC, RHK atd. při vyhledávání vhodných dotačních programů a realizaci žádostí a

akcí.

4) Zjištění investičních a rozvojových plánů MSP pro plánovací období 2007 - 2013

D 2.4. Harmonogram

ČERVEN 2006 Formulace a upřesnění zadání, uzavření smlouvy s objednatelem

ČERVENEC 2006 Zpracování dotazníkům, formulářů a tabulek pro pohovory

Stanovení okruhu respondentů v regionálním a oborovém

členění

Projednání a schválení návrhů objednatelem

ČERVENEC – ZÁŘÍ 2006 Terénní práce s MSP

ŘÍJEN 2006 Zpracování výsledků studie a jejich vyhodnocení, projednání

výsledků s objednatelem

LISTOPAD 2006 Spolupráce při prezentaci pro MV OPPP


64

D3 PŘÍPRAVA TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ Přípravné práce obsahovaly tyto základní činnosti a aktivity:

• Vytipování okruhu vhodných respondentů z řad MSP v regionálním a oborovém

členění (dle OKEČ) – cílové skupiny

• Příprava strukturovaných dotazníků, formulářů a tabulek na základě stanovených

okruhů, dle kterých probíhaly interview s respondenty za účelem zjištění příčin

nezájmu o dotační tituly,

• Projednání a schválení připravených dokumentů objednatelem.

D 3.1 Cílová skupina

Cílovou skupinou bylo cca 500 oslovených respondentů z Karlovarského kraje, a to MSP

z oblasti zpracovatelského průmyslu a případní další vybraní respondenti.

Při výběru respondentů byla použita tři základní kritéria:

- Geografické – tak, aby bylo pokryto celé území Karlovarského kraje

- Velikostní – podle počtu zaměstnanců

- Odvětvové – dle OKEČ

Takto stanovenou cílovou skupinu jsme dále dělili na dvě předem početně nedefinované části,

a to podle kritéria, zda respondent již někdy žádost o podporu podal nebo nepodal.

1. Geografické (regionální) kritérium

Pro rozdělení počtu dotazovaných z regionálního hlediska jsme zvolili správní území obcí

s rozšířenou působností.

Kvóty pro dotazníkovou akci Obvod ORP Počet dotázaných Aš 25 Cheb 90 Kraslice 20 Mariánské Lázně 50 Karlovy Vary 165 Sokolov 95 Ostrov 55


65

Toto členění je založeno na podílu počtu ekonomických subjektů jednotlivých obcí

s rozšířenou působností na celkovém počtu těchto subjektů v kraji.

2. Velikostní kritérium Byly stanoveny počty oslovených respondentů podle počtu zaměstnanců a typu subjektu.

Rozložení subjektů dle typu typ % podíl DP – 0-9 zam. 23 MP – 10-49 zam. 45 SP – 50-249 zam. 25 VP – 250 + zam. 6 obce 1-2 subj./ORP

V rámci šetření byly zjišťovány i názory několika velkých podniků (přestože nesplňují

kritérium MSP) a také obcí, neboť i ony mohou být příjemcem dotací z OPPP. Toto bude

zajímavé i vzhledem k tomu, že v nadcházejícím plánovacím období EU pro roky 2007 –

2013 je plánováno vyšší zaměření podpory na nepřímé dotace pro podnikatele (např. zlepšení

podnikatelského prostředí, navazující podnikatelské infrastruktury atd.).

3. Kritérium dle OKEČ

Z hlediska oboru působení byly stanoveny počty malých a středních podniků pro obory

charakteristické pro Karlovarský kraj. Orientační rozložení dle OKEČ je v následující tabulce:


66

Rozložení dotazníkového šetření v rámci obcí s rozšířenou působností

OKEČ Počet

oslovených firem

Aš Cheb Mariánské Lázně Sokolov Karlovy Vary Kraslice Ostrov

14 -Těžba a úprava ost. nerost. surovin 0 0 0 0 0 0 0 0

15 - Výroba potravinářských výrobků 5 0 1 1 1 2 0 0

17-19 - Výroba textil. a kožených výrobků 20 5 5 2 2 2 3 1

20-22, 36 - Zpracování dřeva a papíru 45 3 10 7 8 12 2 3

24, 25 - Chemický a plastikářský průmysl 20 1 3 1 5 6 1 3

26 - Výroba ost. nekovových minerál. výrobků 30 0 2 4 7 12 0 0

28 -29 - Strojírenství 75 3 12 6 16 23 2 8

30-33 - Elektroprůmysl 50 2 6 3 7 18 2 12

45 - Stavebnictví 80 3 12 8 17 30 2 8

50-52 – Obchod 145 5 34 16 28 45 5 12

70, 72, 73 – Nemovitosti, výpočetní technika, výzkum a vývoj 30 4 7 6 5 11 3 4


67

Karlovarský kraj v rozložení podnikatelských subjektů je značně nevyvážený. Pro potřeby

OPPP a této studie nebylo nutné přesně dodržet procentuální podíl oslovených firem

z jednotlivých OKEČ. Předběžně byla provedena korekce, která posílila postavení firem

z oblasti průmyslu a úplně vyloučila subjekty, které působí v oblasti služeb pro cestovní ruch.

Celkové kvóty pro dotazníkové šetření byly pro snazší orientaci rozděleny geograficky podle

průmyslového zaměření jednotlivých mikroregionů. Bylo ovšem zájmem tyto poměry

přibližně dodržet za kraj a studii jako celek, v rámci dílčích obvodů ORP bylo toto kritérium

pomocné.

Stanovování cílové skupiny respondentů jsme konzultovali se zástupci důležitých aktérů

regionálního rozvoje v Karlovarském kraji; na jednání byli přítomni zástupci Krajského úřadu

Karlovarského kraje i RK Czechinvest.

Jednotliví respondenti byli vybráni z databází podnikatelských subjektů Albertina – firemní

monitor, databází od ČSÚ, Hospodářské komory a Czechinvestu (internetové stránky,

Regionální kancelář Czechinvestu v Karlových Varech).

D 3.2 Dotazníky a Plán průzkumného šetření

Byly zpracovány dotazníky, které sloužily tazatelům jako návod a osnova jejich řízeného

rozhovoru s respondenty. K dispozici byly dva typy dotazníků podle cílových skupin

v závislosti na tom, zda již měli ve své podnikatelské činnosti zkušenost s podáním žádosti o

podporu (skupina I) nebo neměli (skupina II).

Celková podoba dotazníků, včetně nabízených možných odpovědí, je uvedena v příloze.

Současně byl zpracován i Plán průzkumného šetření, který mj. obsahoval:

• metodické pokyny provádění terénního šetření,

• instrukční list pro tazatele,

• seznam otázek pro skupiny I a II.


68

D 3.3 Tazatelé

Vlastní terénní šetření (řízené pohovory s vybranými respondenty) realizovalo celkem 17

tazatelů. Tazatelé byli vybráni z řad odborných poradců se zkušenostmi s prací s MSP a se

znalostí jednotlivých programů OPPP.

Všichni tazatelé byli proškoleni a instruováni o cílech zpracovávané studie a metodě

provádění pohovorů. Tazatelé byli seznámeni s „Plánem průzkumného šetření“, který

obsahoval všechny potřebné informace k úspěšnému provádění pohovoru. Celé znění tohoto

plánu je uvedeno v příloze.

Všichni tazatelé byli vybaveni pro svá terénní šetření navštívenkami, průkazkou s pověřením

k provádění průzkumu; podepsali prohlášení o mlčenlivosti, které je zavazovalo zachovávat

mlčenlivost o všech údajích a informacích, které v rámci pohovorů získají, a to vůči třetím

osobám (pouze pro potřeby této studie).

Podmínkou zařazení tazatele do terénního šetření bylo úspěšné absolvování zkušebního testu,

ověřujícího úroveň jeho znalostí o strukturálních fondech EU, a speciálně OPPP.

D4 VLASTNÍ TERÉNNÍ ŠETŘENÍ Vlastní terénní šetření obsahovalo tyto činnosti:

• Kontaktní pohovory s MSP, domluvení schůzky

• Osobní návštěvy poradců se znalostí problematiky SF u respondentů

a. Interview s respondenty

b. Stručná informace o možnostech využití strukturálních fondů s předáním

propagačních materiálů o OPPP

c. Prodiskutování investičních a inovačních záměrů a plánů respondentů

v následujícím programovacím období

D 4.1 Kontaktní pohovory

Na základě kritérií, stanovujících cílové skupiny, byli vybráni konkrétní respondenti a ti byli

telefonicky kontaktováni. Byli stručně seznámeni s prováděným terénním šetřením a byli

požádáni o osobní schůzku a v případě souhlasu byl dohodnut závazný termín.


69

D 4.2 Osobní návštěva

Tazatel navštívil respondenta v naprosté většině případů v sídle jeho firmy, vedl s ním

pohovor, ve kterém se snažil získat všechny potřebné informace tak, aby byl schopen vyplnit

připravený dotazník. V některých případech byla zvědavost respondentů tak vysoká, že

k vyplnění dotazníku došlo přímo v průběhu pohovoru.

Tazatel stručně seznámil respondenta s podmínkami a pravidly čerpání dotací ze

strukturálních fondů EU, pohovořil s ním o současném stavu a o připravovaných programech

v novém plánovacím období, specielně o přípravách OPPI. Ve většině případů byla podána i

podrobnější informace k některým programům dle přání a požadavku respondenta.

Závěrečná část schůzky byla věnována dotazům, zaměřeným na připravované investiční a

rozvojové plány jednotlivých respondentů, jejich představám o dalším rozvoji firmy a

směrování podnikatelských aktivit do budoucna.

Po skončení návštěvy byly získané informace (výsledky pohovoru) zaznamenány do

připravených dotazníkových formulářů a samostatně byly zaznamenány případné poznatky a

informace, získané nad rámec připraveného dotazníku otázek a odpovědí.

Takto zpracované dotazníky byly v elektronické podobě zaslány projektovému týmu

k dalšímu zpracování a vyhodnocení.

D5 VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU ŠETŘENÍ Samotný průběh šetření probíhal podle připraveného Plánu průzkumného šetření, který

obdržel každý ze žadatelů. Tato vnitřní směrnice sloužila jako návod pro postupování tazatele

k úspěšnému splnění cíle, tj. k realizaci osobního pohovoru. Tento postup však nebylo možné

uplatnit v každém jednotlivém případě interview, každý tazatel byl nucen alespoň několikrát

reagovat na nepříznivý vývoj rozhovoru, který často směřoval pryč od nastolených témat.

Průběh šetření byl u každého tazatele podobný, přesto se množství a kvalita získaných

informací často věcně lišila. Ačkoliv byly pro dané otázky připraveny v dotaznících

jednotlivé kolonky, některé informace se svým charakterem nehodily nikam zaznamenat.

Proto jsou zde uvedeny postřehy a závěry o průběhu šetření.


70

V rámci terénního šetření bylo osloveno 579 podnikatelských subjektů a podařilo se domluvit

a realizovat celkem 485 osobních schůzek.

Poměrně neočekávaným problémem hned na začátku dotazníkového šetření byl výběr

vhodných respondentů. Na mnohé podnikatelské subjekty, které jsme vyhledali

prostřednictvím různých předem stanovených databází, jsme nenalezli žádný kontakt

(telefonní číslo či e-mail). Tyto firmy jsme tedy nemohli kontaktovat.

Největší zájem o osobní schůzku a tím i o podrobnější informace byl ze strany větších firem.

Větší zájem projevili také podnikatelé s 5 a více zaměstnanci. V průběhu šetření se ukázalo,

že úspěšnost kontaktního pohovoru byla závislá na informaci, kterou respondent dostal.

V případě, že jsme nabízeli podání informací, klient projevoval zvýšený zájem. Při zmínce o

terénním šetření zájem respondentů významně klesal. Někteří respondenti sjednání schůzky

odmítli.

Nejčastějšími důvody odmítnutí osobní schůzky bylo to, že je daná problematika nezajímá, že

se o ní nechtějí bavit, neboť systému nevěří nebo že nemají rozhodovací pravomoc (strategii

určuje většinou zahraniční mateřská společnost). Setkali jsme se i s názorem, že respondent

nechtěl vytvářet „žádné statistiky“ a ztrácet tak svůj čas. V několika případech se nám stalo,

že oslovený podnikatel tak dlouho posouval termíny osobních schůzek, až to pro obě strany

nebylo aktuální.

Osobní kontakty proběhly bez zvláštních problémů. Výjimečně jsme se setkali s naprosto

odmítavým postojem typu „Jestli nám rovnou nenesete peníze, tak si ani nesedejte“. Většina

kontaktovaných byla ochotná poslechnout si poskytnuté informace. Velmi je zaujal především

list se stručným přehledem o jednotlivých programech OPPP 2004 – 2006, na kterém

konkrétně viděli, jaká pomoc byla podnikatelům poskytována, vč. podmínek, specifik a

omezení.

Na závěr je nutné konstatovat, že podnikatelé, pokud ke schůzce svolili, byli potěšeni

osobním setkáním s odborným poradcem, který se s nimi o problematice strukturálních fondů

(zejména OPPP) bavil a nastínil jim aktuální možnosti čerpání dotací a navrhované směry

vývoje. I pro další období by uvítali podávání přehledných a stručných informací v této

formě. Takto získaná informace by mohla být impulsem, který by podnikatelské subjekty dále

motivoval k větším aktivitám v této oblasti.


71

E VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Tato kapitola obsahuje vyhodnocení jednotlivých otázek v členění dle typu dotazníku (skupin respondentů). V rámci terénního šetření vypadal vzorek oslovených subjektů takto:

SLOŽENÍ VZORKU RESPONDENTŮ: Podle velikosti podniku:

Velikost podniku (počet zaměstnanců)

43,1%

37,3%

17,5%2,1%

0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik50-249, střední podnik Více než 250, velký podnik

Velikost podniku (počet zaměstnanců) počet subjektů podíl

0-9, mikropodnik 209 43.1 %

10-49, malý podnik 181 37.3 %

50-249, střední podnik 85 17.5 %

Více než 250, velký podnik 10 2.1 %

celkem 485 100.0 %


72

Podle odvětví OKEČ:

Převažující ekonomická aktivita (odvětví OKEČ)

9 2540

2418

78

5170

97

4231

Výroba potravinářských výrobků Výroba textilních a kožedělných výrobkůZpracování dřeva a papíru Chemický a plastikářský průmyslVýroba ostatních nekovových minerálních výrobků Strojírenství Elektroprůmysl StavebnictvíObchod Nemovitosti, ICT, výzkum a vývojJiný obor

Převažující ekonomická aktivita (odvětví OKEČ) počet subjektů podíl

Výroba potravinářských výrobků 9 1.9 %

Výroba textilních a kožedělných výrobků 25 5.2 %

Zpracování dřeva a papíru 40 8.2 %

Chemický a plastikářský průmysl 24 4.9 %

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 18 3.7 %

Strojírenství 78 16.1 %

Elektroprůmysl 51 10.5 %

Stavebnictví 70 14.4 %

Obchod 97 20.0 %

Nemovitosti, ICT, výzkum a vývoj 42 8.7 %

Jiný obor 31 6.4 %

celkem 485 100.0 %


73

Podle lokality podniku (sídla, popř. provozovny):

Lokalita podniku (obvod ORP)

6 42

114

120

144

2831

Aš Cheb Mariánské lázně Sokolov Karlovy Vary Kraslice Ostrov

Obvod ORP Počet subjektů podíl

Aš 6 1.2 %

Cheb 42 8.7 %

Mariánské lázně 114 23.5 %

Sokolov 120 24.7 %

Karlovy Vary 144 29.7 %

Kraslice 28 5.8 %

Ostrov 31 6.4 %


74

DOTAZNÍK I - ROZBOR: - odpovídali respondenti, kteří již někdy žádali o podporu Celkový počet respondentů: 96 Celkový počet podaných projektů: 108

Úspěšnost žadatelů

3331%

6661%

98%

neuspěl uspěl v řízení

Mezi dotazovanými je úspěšnost v podávání projektů téměř dvoutřetinová. To samozřejmě

nevypovídá o úspěšnosti žadatelů v Karlovarském kraji obecně, neboť zatímco identifikační

údaje úspěšných žadatelů jsou obvykle zveřejněny a žadatele tak lze jmenovitě kontaktovat

(cíleně byli kontaktováni úspěšní žadatelé programu OPPP), u neúspěšných žadatelů toto

neplatí a ve vzorku se vyskytli víceméně náhodně.

Ti žadatelé, kteří podali více projektů, se mohou vyskytovat ve více kategoriích.


75

Obor podnikání úspěšných žadatelů

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Strojírenství

Stavebnictví

Zpracování dřeva a papíru

Jiný obor

Obchod

Elektroprůmysl

Výroba textilních a kožedělných výrobků

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

Služby pro cestovní ruch

Chemický a plastikářský p

růmysl

Obor

Poče

t

1

Data

Uspěl

Obor podnikání neúspěšných žadatelů

0

1

2

3

4

5

6

7

8

Elektroprůmysl

Zpracování dřeva a papíru

Obchod

Jiný obor

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

Strojírenství

Stavebnictví

Výroba potravinářských výrobků

Výroba textilních

a kožedělných vý

robků

Služby pro cesto

vní ruch

Obor

Poče

t

1

Data

Neuspěl

Je patrné, že v úspěšnosti oborů jsou rozdíly. Nejúspěšnější jsou strojírenské firmy a za nimi

stavební, naopak podniky z oblasti elektroprůmyslu byly nejméně úspěšné. Firmy zabývající

se výrobou dřeva nebo obchodem se v úspěšnosti nacházejí kolem průměru, ale podaly více

projektů než firmy z ostatních oborů.


76

Úspěšnost žadatelů dle velikosti

0

5

10

15

20

25

0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střednípodnik

Více než 250, velkýpodnik

poče

t pro

jektů

Uspěl

Neuspěl

Relativně nejúspěšnější jsou malé podniky (10-49 zaměstnanců) relativně nejméně úspěšné

velké a střední podniky. Jasná závislost mezi velikostí a úspěšností není patrná.

Otázka č. 1: Jak jste se dozvěděl o možnosti získat podporu z některého operačního programu?

Jak jste se dozvěděl o možnosti získat podporu z některého operačního programu?

7.8%

2.3%

2.3%

2.3%

3.9%

3.9%

3.9%

5.5%

5.5%

7.8%

7.8%

10.2%

17.2%

19.5%

0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0%

Jinak (tištěné materiály, inzerce)

Z televize

Z Regionální rozvojové agentury

Z jiné regionální organizace

Z denního tisku

Z odborného tisku

Ze seminářů, konferencí

Z Czechinvestu

Z Krajského úřadu

Neformální cestou od kolegů

Náhodně

Z Hospodářské komory

Na internetu

Od soukromého poradce nebo poradenské firmy

%


77

Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 128. Někteří respondenti si nebyli jisti, který ze

zdrojů byl ten prvotní, proto uvedli dvě odpovědi. Je vidět, že nejvíce prvotních informací

pochází od soukromých poradců a poradenských firem. To není příliš překvapující, neboť tito

jsou obvykle osobně zainteresováni na zpracovávání projektů a poradenstvím se živí. Velká

část respondentů získává informace přímo z internetu, zde je zřejmá převaha tohoto

informačního zdroje. Dalšími významnými zdroji informací a prvních rad je Hospodářská

komora a neformální mezilidské kontakty. Poměrně velká část dotazovaných uvádí přijetí

náhodného prvotního impulzu, jehož zdroj již nejsou schopni určit, přičemž posléze již

informace získávali aktivním hledáním a dotazováním (internet, HK, CI, apod.). Relativně

malý vliv mají ostatní média (tisk, televize, rozhlas). Odpovědi se samozřejmě nevylučují,

neboť i informace do médií (internet, tisk) musela vložit nějaká organizace (MPO, CI, HK,

apod.), nicméně tato otázka mapuje zdroj prvotních informací tak, jak si ho pamatuje

dotazovaný.

Otázka č. 1a: Jak jste se dozvěděl o možnosti získat podporu z OPPP?

Jak jste se dozvěděl o možnosti získat podporu z OPPP?

21.2%

19.7%

12.1%

10.6%

9.1%

4.5%

4.5%

4.5%

3.0%

3.0%

3.0%

1.5%

1.5%

1.5%

0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0%


Na internetu

Náhodně


Z Czechinvestu

Z televize



Z denního tisku



Z odborného tisku


Jinak (tištěné materiály, inzerce)

%


78

Tato otázka nebyla samostatně formulována, jedná se o výběr odpovědí za projekty podané do

OPPP. Celkový počet odpovědí je 66 za 57 projektů od 50 žadatelů, kteří alespoň 1 projekt

podali do OPPP.

Zdroje informací úspěšných žadatelů

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

Na internetu



Z denního tisku

Z odborného tisku

Jinak (tištěn

é materiály, inzerce)

Z televize

Z Czechinvestu




Náhodně



Zdroj informací

poče

t

1

Data

Uspěl

Zdroj informací neúspěšných žadatelů

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Na internetu


Z denního tisku

Z televize

Z odborného tisku

Náhodně

Z Czechinvestu



Jinak (tištěn

é materiály, inzerce)2





Zdroj informací

Poče

t

1

Data

Neuspěl

V těchto grafech jsou odpovědi na otázku č.1 rozděleny podle úspěšnosti žadatelů. Je vidět, že

v oblasti získání prvotní informace o programech podpory se úspěšní a neúspěšní žadatelé

významně neliší.


79

Zdroje prvotních informací žadatelů dle velikosti / 1

0

2

4

6

8

10

12

Odsoukromého

poradce neboporadenské

firmy

Na internetu ZHospodářské

komory

Neformálnícestou od

kolegů

Náhodně ZCzechinvestu

Z Krajskéhoúřadu

0-9,mikropodnik

10-49, malýpodnik

50-249,střednípodnik

Více než250, velkýpodnik

Zdroje prvotních informací žadatelů dle velikosti / 2

0

2

4

6

8

10

12

0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velkýpodnik

Od soukromého poradce nebo poradenské f irmy Na internetu

Z Hospodářské komory Neformální cestou od kolegů

Náhodně Z Czechinvestu


Zdroje informací se příliš neliší ani dle velikosti žadatelů. Je patrná mírná tendence

k systematickému vyhledávání (internet, hospodářská komora, CzechInvest) u větších firem.


80

Otázka č. 2: Víte o tom, že existují další operační programy, v rámci kterých můžete žádat o dotaci?

Znalost dalších operačních programů na podporu podnikání

78%

70%

50%

42%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

%

2.Víte o tom, že existují další operační programy,v rámci kterých můžete žádat o dotaci?

78% 70% 50% 42%

SROP OP RLZ OP RVMZ OPI

Tato otázka postihuje odpovědi od 50 žadatelů, kteří podali svůj projekt v rámci OPPP.


81

Otázka č. 3: Co vás vedlo k podání žádosti o podporu?

Důvody k podání žádosti o podporu

42.7%

26.2%

12.2%11.0%

4.3%

0.6%

3.0%

0.0%

5.0%

10.0%

15.0%

20.0%

25.0%

30.0%

35.0%

40.0%

45.0%

%

3.Co vás vedlo k podání žádosti o podporu? 42.7% 26.2% 12.2% 11.0% 4.3% 0.6% 3.0%

Možnost rozvoje podniku

Potřeba řešit praktické problémy

Výhodná podnikatelská

příležitost

Zvýšení zisku v budoucích

letech

Možnost expanze na

nové trhyNáhoda Jiný důvod

Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 164, to je proto, že významná část respondentů

uvedla více než jeden důvod (obvykle „možnost rozvoje podniku“ spolu s „potřebou řešit

praktické problémy“, „výhodnou podnikatelskou příležitostí“ nebo „zvýšením zisku v příštích

letech“). V konkrétních případech je často možné daný projekt (například pořízení nového

strojního vybavení) kvalifikovat i jako rozvoj podniku i jako potřebu řešit praktické

problémy, případně jiný důvod. V každém případě expanzivní firmy z hlediska trhů se

vyskytovaly ve výrazné menšině.


82

Otázka č. 4: Domníváte se, že váš projekt by byl efektivnější, kdyby byl podpořen investicí státu, kraje, obce, například do infrastruktury (silnice) či jiného doplňujícího projektu?

Pomohla by Vašemu projektu doplňková investicí státu, kraje či obce?

Ano; 52.1%

Ne; 47.9%

Zde je vidět, že ačkoliv se jedná o soukromé individuální podnikatelské projekty, které

v naprosté většině případů nejsou vázané na jinou společnost nebo instituci, vidí více než

polovina žadatelů prostor pro zvýšení efektivity svých projektů spoluprací s veřejnou správou

či místní samosprávou. Mezi nejčastěji zmiňovanými doplňkovými projekty byla zejména

kvalifikovaná pracovní síla (vazba na vzdělávání a fungování trhu práce) a infrastruktura

(příprava podnikatelských objektů, kapacita inženýrských sítí, příjezdové komunikace, apod.).


83

Otázka č. 5: Jaký máte celkový názor na programy podpor podnikání?

Názory na programy podpor podnikání

45.8%

33.3%

11.5%

9.4%

Možnost jak podpořit rozvoj našeho podniku Dobrý nástroj pro rozvoj MSP

Málo pomáhají rozvoji MSP Jiný názor

V této otázce každý respondent uvedl právě jednu odpověď. Mezi respondenty, kteří již

podali alespoň jednu žádost o dotaci z nějakého operačního programu, převažuje pozitivní

smýšlení o programech podpory. Téměř polovina v nich vidí především příležitost pro vlastní

podnik, ovšem třetina považuje programy za dobrý nástroj obecně. V jiných názorech jsou

skryté povětšinou odpovědi s výhradami, jako např. „není to pro každého“, „efektivita pomoci

je výrazně snížena administrativní zátěží“, apod.


84

Názory na programy podpor dle velikosti žadatelů / 1

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

Dobrý nástroj prorozvoj MSP

Možnost jak podpořitrozvoj mého

(našeho) podniku

Málo pomáhají rozvojiMSP

Jiný názor

0-9,mikropodnik

10-49, malýpodnik

50-249,střednípodnik

Více než250, velkýpodnik

Názory na programy podpor dle velikosti žadatelů / 2

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20



Dobrýnástroj prorozvoj MSP

Možnost jakpodpořitrozvoj mého(našeho)podniku

Málopomáhajírozvoji MSP

Jiný názor

Názory na programy podpor se příliš neliší podle velikosti žadatelů, v případě převažujících

malých a středních podniků je rozložení shodné. Mírně se vymykají drobní podnikatelé, kteří

nepovažují programy podpor za dobrý nástroj obecně, byť si v systému prostor pro sebe našli.


85

Otázka č. 6: Máte plán dalšího rozvoje podniku? Otázka č. 7: Hodláte při realizaci svého rozvojového plánu využít opět některého z OP?

Další plán rozvoje

AnoAno

NeNe

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ne 6.3% 17.7%

Ano 93.8% 82.3%

6.Máte plán dalšího rozvoje podniku? 7.Hodláte při realizaci svého rozvojového plánu využít opět některého z OP?

Převážná většina dotazovaných má v nějaké podobě připravený plán dalšího rozvoje podniku.

Těch, kteří už žádný další rozvoj neplánují, nebo se nad ním doposud nezamýšleli, je výrazná

menšina. Konkrétní podoba plánů se ovšem výrazně liší, v některých případech se jedná o

konkrétní kroky, pro něž je už připraven časový harmonogram, na opačné straně ovšem stojí

obecné představy dalšího směřování v příštích letech. Kvalita (konkretizace) rozvojových

plánů nebyla dále statisticky evidována.

Výrazná převaha dotazovaných též předpokládá, že ve svém dalším rozvoji opět využije

některé z nabídek programů podpory. Zde je podíl kladných odpovědí o něco nižší, neboť už

část respondentů vidí své rozvojové plány jako nepodporovatelné z operačních programů.


86

Otázka č. 8: Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?

8.Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?

5.2%

3.1%

6.3%

7.3%

10.4%

10.4%

11.5%

12.5%

13.5%

15.6%

31.3%

39.6%

52.1%

55.2%

0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0%

Jiné

Ochrana duševního vlastnictví

Změna nebo zavedení nového oboru podnikání

Výzkum a vývoj

Expanze na nové trhy

Spolupráce s jinými podniky (klastry, aliance)

Ekologie

Informační a komunikační technologie

Energie a jejich úspora, alternativní zdroje

Rozšíření marketingových činností

Investice do odborného růstu pracovníků

Investice do technického rozvoje a inovací

Investice do budov

Investice do strojního zařízení

%

Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 263 – většina respondentů uváděla více než jedno

zaměření rozvojového plánu. Výrazně převažují investice do hmotného majetku, do strojů i

nemovitostí (výrobní prostory, sklady). I za třetí položkou v pořadí – „technický rozvoj a

zavedení inovací“ se povětšinou skrývají investice do hmotného majetku, byť můžou být

kombinované s dalšími druhy nákladů a je zde zdůrazněn kvalitativní pokrok oproti

stávajícímu stavu. Může být překvapující, že více než polovina dotazovaných uvádí investice

do budov, které jsou ve své podstatě neziskové. Tady je třeba uvést, že mezi těmito

investicemi jsou i drobné rekonstrukce a stavební úpravy (některé zároveň zahrnuty do bodu

„úspora energií“). Poměrně významný je ovšem i podíl firem, které sice vznikly už

v devadesátých letech a od té doby úspěšně působí na trhu, nicméně stále obývají tehdy

získané nemovitosti z počátku nebo první poloviny 20. století. Tyto stavby sice nevyhovují

ani svými parametry ani svým uspořádáním, nicméně je nad finanční možnosti vlastníků

objekty kompletně rekonstruovat, nebo vyměnit za nové postavené na míru. Ačkoliv se

poměrně často objevují i investice do odborného růstu pracovníků, je nutné dodat, že ve

významné části případů – zejména u menších firem – se jedná o investice v celkové výši do

100 tis.Kč (různé kurzy a školení pro řádově desítku vlastních zaměstnanců).


87

Rozvojové plány dle velikosti žadatelů

0

5

10

15

20

25

Stroje

Budov

y

Rozvo

j, ino

vace

Lidsk

é zdroj

e

Marketi

ng

Energi

eIC

T

Ekologie

Nové t

rhy

Spolup

ráce

V a V


Rozvojové plány podnikatelů se mírně liší podle jejich velikosti. U drobných a malých

podniků jsou nejsilněji zastoupeny plány investic do podnikatelských nemovitostí, tyto jsou u

středních podniků až na čtvrtém místě. Naopak středně velké firmy hned po strojním zařízení

znatelně upřednostňují investice do lidského kapitálu a technického rozvoje (opět zejména

stroje, ale též inovace). Plány na investice do úspor energií/obnovitelných zdrojů nebo

ekologických projektů se u drobných podnikatelů vůbec nevyskytují, zato u větších firem jsou

zastoupeny významně.


88

Otázka č. 9: Za hlavní nedostatky programu, ve kterém jste žádali o dotaci,

považujete:

9. Za hlavní nedostatky programu, ve kterém jste žádali o dotaci, považujete:

10.3%

8.5%

1.2%

1.8%

2.4%

2.4%

3.0%

7.3%

7.3%

15.8%

40.0%

0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0% 45.0%

Žádné zásadní nedostatky neshledávám

Jiné nedostatky

Nízká publicita a malá všeobecnáinformovanost veřejnosti

Byrokracie, nevstřícný přístup úředníků,obtížná komunikace

Těžko lze dosáhnout na minimální výšidotace

Nutnost předfinancování z jiných zdrojů

Systém je pomalý, všechno moc dlouhotrvá

Cíle programu neodpovídaly našimpotřebám, nebo jen částečně

Skupina příjemců je nevhodnědefinovaná

Na program jsou vyčleněny omezenéfinanční prostředky

Náročná a složitá příprava žádosti,vysoká administrativní zátěž

%

Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 165. Z toho 66 odpovědí (tj. 2/3 všech

dotazovaných) uvádělo okamžitě administrativní zátěž a složitost žádosti jako hlavní problém.

Více než polovina z nich uvedla ještě další nedostatky, které považuje za podstatné. 17

dotazovaných z celkového počtu 96 uvedlo, že neshledává žádné zásadní nedostatky.

Omezené finanční prostředky uváděli jako hlavní problém zejména ti žadatelé, jejichž projekt

nebyl z důvodu vyčerpání prostředků podpořen, anebo kteří již nestihli do některého

z programů podat žádost, protože byl pro převis projektů uzavřen.


89

Názory na hlavní nedostatky programů dle velikosti žadatelů / 1

0

5

10

15

20

25

30

35

Náročná asložitá přípravažádosti, vysokáadministrativní

zátěž

Na program jsouvyčleněnyomezenéfinanční

prostředky

Cíle programuneodpovídaly

našim potřebám,nebo jenčástečně

Skupinapříjemců jenevhodnědefinovaná

Jiné nedostatky Žádné zásadnínedostatky

neshledávám


Názory na hlavní nedostatky programů dle velikosti žadatelů / 2

0

5

10

15

20

25

30

35

0-9, mikropodnik 10-49, malý podnik 50-249, střední podnik Více než 250, velkýpodnik

Náročná a složitá příprava žádosti, vysoká administrativní zátěž

Na program jsou vyčleněny omezené f inanční prostředky

Cíle programu neodpovídaly našim potřebám, nebo jen částečně

Skupina příjemců je nevhodně definovaná

Jiné nedostatky


Názory na hlavní nedostatky programu, ve kterém žádali o dotaci, se významně neliší podle

velikosti žadatele. (V těchto grafech jsou vybrány pouze názory přesahující 5 % četnost

výskytu.)


90

Otázka č. 10. Jsou formuláře a informace o programech podpor lehce dostupné? Otázka č. 11. Jsou formuláře a informace o programech srozumitelné? Otázka č. 12. Publikované programy podpor jsou napsány srozumitelně? Otázka č. 13. Byly programy, probíhající podle výzev k předkládání žádostí, vyhlášeny v dostatečném časovém předstihu? Otázka č. 14. Víte, kde najdete informace o úspěšných žadatelích? Otázka č. 15. Víte, kde najdete informaci o počtu přijatých a nepřijatých žádostí o podporu? Otázka č. 16. Byli jste seznámeni s důvody proč vaše žádost nebyla přijata? Otázka č. 17. Měli jste možnost komunikovat s posuzovatelem žádosti po odmítnutí? Otázka č. 18. Je zpracování žádosti odborně a věcně náročné? Otázka č. 19. Museli jste zpracování žádosti zadat externí organizaci? Otázka č. 21. Je dost času pro zpracování žádosti (v případě, že byla vyhlášena časově omezená výzva)? Otázka č. 23. Ve struktuře orgánů zodpovědných za programy se orientuji.

Implementace programů podpory

AnoAno

Ano

Ano

Ano AnoAno

Ano

Ano

Ano Ano

Ano

NeNe

Ne

Ne

Ne NeNe

Ne

Ne

Ne Ne

Ne

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ne 32.3% 44.8% 53.1% 38.6% 58.3% 61.5% 48.5% 63.6% 10.4% 28.1% 31.9% 61.5%

Ano 67.7% 55.2% 46.9% 61.4% 41.7% 38.5% 51.5% 36.4% 89.6% 71.9% 68.1% 38.5%

10. Jsou formuláře a informace

11. Jsou formuláře a informace

12. Publikované programy

13. Byly programy, probíhající

14. Víte, kde

najdete

15. Víte, kde

najdete

16. Byli jste

seznámeni

17. Měli jste

možnost

18. Je zpracování

žádosti

19. Museli jste

zpracování

21. Je dost času pro

zpracování

23. Ve struktuře orgánů

Celkový počet odpovědí na otázky č. 16 a 17 je 33 = počet zamítnutých žádostí. Na otázku č.

13 je 88 odpovědí a na otázku č. 21 je 91 odpovědí, ostatních projektů se zřejmě netýkaly

časově omezené výzvy. Na ostatní otázky je 96 odpovědí, každý respondent odpověděl buď

„Ano“ nebo „Ne“. V těchto odpovědích se opět objevuje nízká informovanost („Víte, kde

najdete informace o úspěšných žadatelích?“ – Ne: 58 %, „Víte, kde najdete informace o počtu

přijatých a nepřijatých žádostí o podporu?“ – Ne: 61 %), ale je třeba mít na paměti, že většina

žadatelů se o tyto informace ani nezajímá. Výsledky v oblasti srozumitelnosti se pohybují


91

kolem 50 %, tady je zřejmě opět vazba na administrativní i odbornou a věcnou náročnost,

kterou považuje za vysokou celých 90 % žadatelů. V návaznosti na to si téměř ¾

dotazovaných nechávaly žádost zpracovat od jiné firmy či organizace.

Otázka č. 20. Uveďte prosím typ externí organizace, pokud jste se na ni obrátil se žádostí o prvotní informace o programech podpory

20. Uveďte prosím typ externí organizace, pokud jste se na ni obrátil se žádostí o prvotní informace o programech podpory

3.0%

4.0%

7.1%

11.1%

36.4%

38.4%

0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0% 45.0%

Jiná organizace

Krajský úřad Karlovarského kraje

Regionální kancelář Czechinvest

Hospodářská komora

RPIC

Soukromá poradenská firma

%

Na tuto otázku máme celkem 99 odpovědí. Odpovědi se částečně překrývají, neboť někteří

žadatelé hledali prvotní informace u více než jedné externí organizace (jeden žadatel uvedl

dokonce 4). Naopak někteří žadatelé (celkem 15) neuvedli žádnou odpověď, neboť si veškeré

informace hledali výhradně vlastními silami. Soukromé poradenské firmy a RPIC výrazně

převažují nad ostatními typy externích zdrojů.


92

Otázka č. 22: Vstupní požadavky na žadatele o dotaci považujete za:

Názory na vstupní požadavky na žadatele

56.3%

42.7%

1.0%

Hodně náročné Reálné Málo náročné

Do převažujícího názoru o velké náročnosti se promítá jak věcná náročnost v podmínkách a

požadavcích (rating, nutnost zajištění finančních prostředků k podpisu smlouvy, apod.), tak

pocit náročnosti a administrativní složitosti (u všech žadatelů).

Názory na vstupní požadavky dle velikosti žadatelů

0

5

10

15

20

25

30

Hodně náročné Reálné Málo náročné


Mezi malými podniky je výrazně vyšší zastoupení názoru, že vstupní požadavky na žadatele

jsou hodně náročné. U ostatních velikostních kategorií je tento názor zastoupen přibližně

stejně jako názor, že vstupní požadavky jsou reálné.


93

Otázka č. 24: Využili jste již někdy dříve program podpory? Otázka č. 26: Pokud toto není váš první projekt podpory, soudíte, že podmínky programu pro rok-2006 jsou:

24. Využili jste již někdy dříve program podpory?26. Pokud toto není váš první projekt podpory, soudíte, že podmínky programu pro rok-2006 jsou:

50

14

30

2

46

Ne Náročnější Srovnatelné Méně náročné

Zhruba polovina žadatelů využila možnosti programů podpory opakovaně. Významná část

z nich uvádí, že požadavky v roce 2006 jsou náročnější, ovšem tady se často srovnává

nesrovnatelné. Jen velmi málo žadatelů (do 5 %) žádalo opakovaně ve stejném programu

podpory. Obvykle se jedná o různé programy, které je obtížné srovnat, anebo o případy, kdy

si žadatel nechal první žádost zpracovat externí organizací a další pak už zpracovával sám.

V takovém případě jsou podmínky náročnější spíše subjektivně.


94

Otázka č. 25. Do jakého programu podpory jste podali žádost?

25. Do jakého programu podpory jste podali žádost?

22

31

0

0

1

2

3

4

5

6

7

11

16

0 5 10 15 20 25 30 35

Jiný

SROP 1.1

Prosperita

Obnovitelné zdroje energie

Klastry

Školící střediska

Reality

Start

Úspory energie

Inovace

Marketing

Rozvoj

Kredit

%

Ze 108 podaných projektů od 96 respondentů jich 55 bylo v OPPP, 31 v SROP (GS pro MSP

a DP, opatření 1.1) a 22 v jiném OP. V rámci programu Kredit a SROP 1.1 se zúčastnilo

významné množství žadatelů (cca 2/3), kteří spadají do kategorie drobných podnikatelů nebo

předkládali projekt, jenž by v ostatních tematicky zaměřených programech OPPP nebylo

možné podpořit.


95

Otázka č. 27: Pokud byl váš projekt zamítnut, uveďte důvody

27. Pokud byl váš projekt zamítnut, uveďte důvody

16.2%

13.5%

10.8%

8.1%

2.7%

32.4%

16.2%

0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0%

Věcný obsah projektu

Finanční rozpočet projektu

Finanční zdraví podniku (rating)

Formální nedostatky projektu

Nekvalitní služba externí organizace

Jiné důvody

Neznáme důvody

%

Celkový počet odpovědí je 37 (ke 33 zamítnutým projektům), někteří respondenti uvedli dva

důvody. Mezi jinými důvody se často vyskytují omezené finanční prostředky v rámci

programu, respektive nízké bodové hodnocení projektu. Jeden respondent uvedl jako důvod

nekvalitní službu externí organizace, u které si nechal projekt zpracovat. Žádný z respondentů

neuvedl jako důvod neúspěchu vlastní nezkušenost.


96

Otázka č. 29. Čeho si nejvíce ceníte na podpůrných programech?

29. Čeho si nejvíce ceníte na podpůrných programech?

34.2%

24.7%

19.6%

12.0%

2.5%

7.0%

0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0%

Jde o nenávratnou finanční dotaci

Máme možnost uskutečnit projekty většíhorozsahu

Můžeme uskutečnit projekty, které bychomjinak nerealizovali

Projekt má příznivé vedlejší efekty (vyššíkvalifikaci pracovníků, vyšší kvalitu apod.)

Dostáváme možnost exportní expanze dozahraničí

Jiné

%

Mezi podanými projekty výrazně převažovaly žádosti o dotaci nad zvýhodněnými úvěry,

takže největší přínos žadatelé vidí právě v získání nenávratné dotace. Z hlediska důsledku si

pak cení zejména možnosti realizace projektu ve větším rozsahu a dříve, než by si mohli

dovolit bez dotace. Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 158, většina žadatelů uvedla

více než jednu odpověď. Obvykle po prvotní reakci „peníze“ z průběhu dalšího rozhovoru

vyplynul jejich efekt – tedy rozšíření nebo urychlení projektu, popřípadě realizace projektu,

který by se bez dotace pravděpodobně neuskutečnil.


97

DOTAZNÍK II - ROZBOR:

- odpovídali respondenti, kteří dosud nežádali o podporu

Celkový počet respondentů: 389

1. Uveďte prosím proč jste doposud nežádal (nežádali) o dotaci nebo zvýhodněný úvěr z Operačního programu Průmysl a podnikání nebo jiného programu

1. Uveďte prosím proč jste doposud nežádal (nežádali) o dotaci nebo zvýhodněný úvěr z Operačního programu Průmysl a podnikání nebo z jiného programu?

46.3%

45.0%21.1%

18.3%17.2%

17.0%17.0%

14.7%

14.4%11.6%

10.5%10.3%

10.0%9.8%

8.5%

7.2%6.4%6.2%

3.3%

1.0%11.6%

0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0% 45.0% 50.0%

O programech podpor nemám (nemáme) informaceZpracování žádosti je administrativně a odborně náročné

Je malá naděje, že podporu dostaneme

Stávající programy neřeší naše potřebyJe dlouhý čas mezi zahájením projektu a příjmem podpory

Zpracování žádosti je neúměrně drahéDoba od podání žádosti do schválení projektu je dlouhá

Vyhovovalo by nám jiné zaměření programůPodmínky na trhu nemusí dovolit splnění závazných kriterií

Nabízené programy neodpovídají našim potřebám

Nedostatečná odborná a personální kapacitaNepotřebuji (nepotřebujeme) žádnou podporu

Obáváme se, že systém poskytování podpor je málo průhlednýPublikované programy podpor jsou málo srozumitelné

Nedostatečná finanční kapacita pro spolufinancování projektuMinimální podpora je příliš vysoká

Nesplňujeme kriteria pro přiznání dotace

Preferujeme klasické úvěry, leasing a podobněJe pro nás těžké dostát informační povinnosti

Maximální podpora je příliš nízkáJiné důvody

%

Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 1195 – většina respondentů uváděla více odpovědí.

Cílem otázky bylo co nejpodrobněji zmapovat příčiny malého počtu žádostí o podporu

v Karlovarském kraji. Příčiny viděné očima žadatelů jsou jednoznačně především

v informovanosti a náročnosti procesu. Problému informovanosti jsme se věnovali zvlášť za

účelem zjistit pravděpodobné příčiny nevyhovujícího stavu. Co se týče náročnosti zpracování

žádosti, je nemile překvapivé, že téměř polovina dotazovaných ji považuje za bariéru

předložení projektu, ačkoliv se s ní ještě podrobně nesetkali. Ve vzorku bylo zhruba 5 %

žadatelů, kteří projekt zpracovávali, ale z nějakého důvodu poté nepodali – například proto, že

nebyli schopni žádost v termínu dokončit, nebo získali dojem, že by pravděpodobně neuspěli.


98

Důvody nepodání žádosti dle velikosti respondentů

0

20

40

60

80

100

120

Nedostatekinformací

Odborná aadministr.náročnost

Malá nadějezískánípodpory

Programyneřeší naše

potřeby

Doba mezizahájením a

příjmempodpory

Zpracovánížádosti je

drahé

Schváleníprojektu

dlouho trvá

Vyhovovaloby nám jinézaměřeníprogramů

Přísnázávaznákriteria


Nedostatek informací uvádějí jako nejvýznamnější důvod zástupci drobných podnikatelů. Pro

malé a střední podnikatele je významnější uváděnou bariérou odborná a administrativní

náročnost.

V grafu jsou uvedeny pouze ty důvody nepodání žádosti, které se v odpovědích vyskytly

celkem více než 50 x. V případě malých podniků byla ještě poměrně často uváděna

nedostatečná odborná a personální kapacita (22 odpovědí), ale tato odpověď byla u ostatních

skupin zastoupena výrazně méně.


99

2. Uveďte prosím jaké zaměření programů podpory by pro vás bylo zajímavé a užitečné

2. Uveďte prosím jaké zaměření programů podpory by pro vás bylo zajímavé a užitečné

45.5%

39.1%

22.4%

20.8%

13.6%

10.3%

7.7%

4.9%

8.5%

0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0% 30.0% 35.0% 40.0% 45.0% 50.0%

Rozšíření podniku

Technický rozvoj a inovace

Udržení podniku na trhu

Lidský kapitál

Projekt nechystám, potřebuji dotaci naběžnou činnost.

Marketing

Expanze podniku do zahraničí

Podnikatelská nemovitost (výstavba,rekonstrukce)

Jiné

%

Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 672. Většina respondentů uvedla více než jednu

odpověď, přičemž se poměrně často opakovala kombinace dvou nejčastějších odpovědí –

„rozšíření podniku“ a „technický rozvoj a inovace“. Za těmito body se obvykle skrývají

investiční projekty do hmotného majetku – strojů a zařízení nebo budov (sklady, výrobní

prostory). Pod „udržením podniku na trhu“ se rozumí obvykle provozní financování, ale též

nezbytná modernizace a obnova strojního parku nebo prodej podniku.


100

Požadované zaměření programů dle velikosti respondentů

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Rozšířenípodniku

Technickýrozvoj ainovace

Udrženípodniku na

trhu

Lidský kapitál Dotaci naběžnoučinnost.

Marketing Expanze dozahraničí


Opět je patrný částečný rozdíl v názorech drobných a větších podniků. Zatímco pro větší

podniky je nejzajímavější technický rozvoj a inovace (i když ne příliš výrazně), u drobných

podnikatelů je na prvním místě jednoznačně rozšíření podniku (následované udržením

podniku na trhu). Opět významně je mezi drobnými podnikateli zastoupen zájem o dotace na

běžnou činnost, který je u větších podniků významně nižší. Naproti tomu investice do

lidského kapitálu jsou u malých a středních (to ještě výrazněji) na třetím místě, kdežto u

drobných podniků až páté v pořadí. Tento rozdíl je opět patrný mezi oblastmi

marketing/expanze do zahraničí. Je zřejmé, že drobní podnikatelé řeší do značné míry jiné

problémy než větší podniky.


101



65.0%

31.9%

29.8%

13.4%

3.1%

2.6%

3.1%

0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0%

Jde o nenávratnou finanční dotaci

Lze uskutečnit projekty, které by jinaknešlo realizovat

Lze uskutečnit projekty většího rozsahu

Projekt má příznivé vedlejší efekty(například vyšší kvalifikaci pracovníků,

vyšší kvalitu výrobků apod.)

Dostává se možnost exportní expanzedo zahraničí

Nezná programy, nelze hodnotit

Jiné %

Počet odpovědí na tuto otázku je 579. Většina (2/3) potencionálních žadatelů vidí

v programech podpory možnost získání nenávratné dotace. Po doplňující otázce, jaký vliv

získání dotace může mít na jejich chování, se obvykle přiklonili k některé z dalších možností

(realizace jiných projektů nebo ve větším rozsahu, než by si mohli dovolit bez dotace).

Příznivé vedlejší efekty vidí v podpůrných programech (ať už přímo nebo po doplňující

otázce) jen každý sedmý respondent.


102

4. Využili jste již někdy dříve program podpory?

4. Využili jste již někdy dříve program podpory?

Ano; 8.0%

Ne; 92.0%

Naprostá většina respondentů ve vzorku doposud nevyužila žádný z programů podpory a

nedostala žádnou dotaci.

5. Víte o tom, že existují tyto operační programy pro podporu podnikání??

Znalost operačních programů na podporu podnikání

41.4%39.3%

32.6%30.8%

20.8%

0.0%

5.0%

10.0%

15.0%

20.0%

25.0%

30.0%

35.0%

40.0%

45.0%

%

5. Víte o tom, že existují tyto operační programy pro podporu podnikání?

41.4% 39.3% 32.6% 30.8% 20.8%

OPPP SROP OP RVMZ OP RLZ OPI


103

Tato otázka mapuje povědomí o operačních programech na úrovni alespoň základní znalosti

(zná pojem, ví čeho se zhruba program týká, ale obvykle nezná podrobnosti) mezi

potencionálními žadateli. Přibližně 60-80 % dotazovaných poznalo některé ze jmen

operačních programů, ale většinou o nich měli jen mlhavou představu a často nedokázali

jednotlivé programy odlišit. Pouze asi 40 % dotázaných (v případě OPPP a SROP) věděla o

jmenovaných OP programech více – například kdo přijímá žádosti, rozhoduje o poskytnutí

podpory, na co lze žádat, apod. (To zhruba koresponduje s odpověďmi na 1. otázku, kde nízká

úroveň informací byla udávána jako hlavní bariéra podání žádosti.)

Znalost operačních programů dle velikosti respondentů

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

OPPP SROP OPRVMZ OPRLZ OPI


Je patrná tendence rostoucích znalostí s rostoucí velikostí podniku. Výjimkou je SROP

(zřejmě souvisí s možnostmi uplatnění) a OPI. Drobní žadatelé znají SROP nejvíce ze všech

OP možná i díky publicitě ze strany kraje – existenci grantových schémat pro DP a rozvoj

cestovního ruchu.


104

6. Jaký máte celkový názor na programy podpor podnikání?

Názory na programy podpor podnikání

33.00%

32.75%

28.25%

6.00%

Možnost jak podpořit rozvoj našeho podniku Dobrý nástroj pro rozvoj MSP

Málo pomáhají rozvoji MSP Jiný názor

Tato otázka má za cíl u potencionálních žadatelů zmapovat jejich všeobecnou náklonnost

k programům podpory podnikání. Celkový počet odpovědí (400) přesáhl velikost vzorku, to

proto, že někteří respondenti trvali na odpovědi: „Je to možnost jak podpořit rozvoj našeho

podniku a je to vcelku dobrý nástroj podpory MSP“ respektive „Málo podporují rozvoj MSP,

nicméně pro nás je to možnost, jak podpořit rozvoj našeho podniku“. V jiných názorech jsou

zahrnuty nejrůznější výhrady a složitější formy odpovědí typu: „Je to dobrý nástroj, ale je

špatně zaměřený, takže moc nepomáhá“ apod.


105

Názory na programy podpor dle velikosti respondentů

0

10

20

30

40

50

60

Programy podpory jsoudobrý nástroj pro rozvoj

malého a středníhopodnikání

Programy podpory jsoumožnost jak podpořit

rozvoj mého (našeho)podniku

Programy podpory málopomáhají rozvoji malého a

středního podnikání.

Jiný názor


Malí a střední podnikatelé jsou příznivěji nakloněni programům podpory než drobní

podnikatelé. U drobných se výrazněji projevuje nedůvěra v systém a malá naděje, že budou

moct některý z programů využít.


106

7.Máte plán dalšího rozvoje podniku?

9.Hodláte při realizaci svého rozvojového plánu využít některého z OP?

Další plán rozvoje

Ano

Ano

Snad, možná

Snad, možná

Ne Ne

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ne 12.3% 13.4%Snad, možná 36.2%Ano 87.7% 50.4%

7.Máte plán dalšího rozvoje podniku? 9.Hodláte při realizaci svého rozvojového plánu využít některého z OP?

Převážná většina dotazovaných má v nějaké podobě připravený plán dalšího rozvoje podniku.

Těch, kteří už žádný další rozvoj neplánují, nebo se nad ním doposud nezamýšleli, je výrazná

menšina. Konkrétní podoba plánů se ovšem výrazně liší, v některých případech se jedná o

konkrétní kroky, pro něž je už připraven časový harmonogram, na opačné straně ovšem stojí

obecné představy dalšího směřování v příštích letech. Kvalita (konkretizace) rozvojových

plánů nebyla dále statisticky evidována.

Zhruba polovina dotazovaných předpokládá, že ve svém dalším rozvoji bude moct využít

některého z programů podpory. Významná část z nich tak usuzuje na základě provedeného

rozhovoru, kdy byly respondentům podány jak základní obecné informace k programům

podpory, tak podrobné informace z oblastí, v nichž vidí respondenti svůj budoucí rozvoj.

Třetina dotazovaných by ráda nějaký z programů podpory využila, ale záleží zde ještě na

jiných okolnostech (konkrétní podmínky vyhlášených programů, dostatek prostředků na

spolufinancování, aktuální situace podniku v době otevřené pro podávání žádostí, apod.)


107

8. Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?

8. Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?

50.1%

47.3%

22.1%

21.6%

20.6%

14.7%

11.1%

9.8%

9.5%

7.2%

3.3%

2.1%

1.3%

8.2%

0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0%

Investice do budov


Investice do technického rozvoje a zavedení inovací



Změna oboru podnikání nebo zavedení nového oboru podnikání



Ekologie


Spolupráce s jinými podniky (klastry a aliance)

Výzkum a vývoj


Jiné

%

Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 890 – většina respondentů uváděla více než jedno

zaměření rozvojového plánu. Výrazně převažují investice do hmotného majetku, do strojů i

nemovitostí (výrobní prostory, sklady). I za třetí položkou v pořadí – „technický rozvoj a

zavedení inovací“ se povětšinou skrývají investice do hmotného majetku, byť můžou být

kombinované s dalšími druhy nákladů a je zde zdůrazněn kvalitativní pokrok oproti

stávajícímu stavu. Může být překvapující, že polovina dotazovaných uvádí investice do

budov, které jsou ve své podstatě neziskové. Tady je třeba uvést, že mezi těmito investicemi

jsou i drobné rekonstrukce a stavební úpravy (některé zároveň zahrnuty do bodu „úspora

energií“). Poměrně významný je ovšem i podíl firem, které sice vznikly už v devadesátých

letech a od té doby úspěšně působí na trhu, nicméně stále obývají tehdy získané nemovitosti

z počátku nebo první poloviny 20. století. Tyto stavby sice nevyhovují ani svými parametry

ani svým uspořádáním, nicméně je nad finanční možnosti vlastníků objekty kompletně

rekonstruovat, nebo vyměnit za nové postavené na míru. Ačkoliv se na čtvrtém místě objevují

investice do odborného růstu pracovníků, je nutné dodat, že ve významné části případů –

zejména u menších firem – se jedná o investice v celkové výši do 100 tis.Kč (různé kurzy a

školení pro řádově desítku vlastních zaměstnanců).


108

Zaměření rozvojového plánu / 1

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Budovy Stroje Rozvoj,inovace

Odbornýrůst

pracovníků

Marketing Změnaoboru

podnikání

Expanzena nové

trhy

ICT Ekologie Energie


Rozvojové plány podnikatelů se mírně liší podle jejich velikosti. U drobných podnikatelů jsou

nejsilněji zastoupeny plány investic do podnikatelských nemovitostí, následovány investicemi

do strojního vybavení a marketingových aktivit. U malých a středních podniků mírně

převládá plán investic do strojního zařízení nad investicemi do nemovitostí, následně do

technického rozvoje (opět zejména stroje, ale též inovace) a poté do odborného růstu

pracovníků.

Zaměření rozvojového plánu / 2

01020

30405060

708090



Budovy Stroje Rozvoj, inovace

Odborný růst pracovníků Marketing Změna oboru podnikání

Expanze na nové trhy ICT Ekologie

Energie


109

10. V případě, že byste někdy v budoucnu žádal o dotaci z některového fondu, jste si jist, že byste potřeboval

10. V případě, že byste někdy v budoucnu žádal o dotaci z některého fondu, jste si jist, že byste potřeboval

77.9%

74.6%

7.5%

4.1%

4.1%

0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0% 80.0% 90.0%

Odbornou pomoc se zpracovánímprojektu

Přehledné a stručné informace oprogramech a jejich podmínkách

Realizaci doplňkového projektu zestrany obce, kraje nebo státu

Společný postup s jinýmipodnikatelskými subjekty (například

klastr, nebo výrobní či obchodní aliance)

Jiný názor%

Počet odpovědí na tuto otázku je 654 – většina dotazovaných uvádí zároveň požadavek na

„přehledné a stručné informace“ a na „odbornou pomoc se zpracováním projektu“. Požadavek

na pomoc dokonce mírně převažuje nad požadavkem na informace, celé ¾ potencionálních

žadatelů si není jisto tím, že by byli schopni sami efektivně a s maximální nadějí na úspěch

projekt zpracovat a podat si žádost.

Je zřejmé, že podnikatelé očekávají pomoc při zpracování podkladů k žádosti o dotaci.

Z porovnání s odpověďmi na otázku náročnosti zpracování žádosti a administrativy projektů

vyplývá, že nedostatek externí poradenské pomoci podnikatelům může být vážnou bariérou

využívání programů podpor.


110

Pro podání žádosti potřebujete: / 1

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Odbornou pomoc sezpracováním projektu

Přehledné a stručnéinformace

Realizaci doplňkovéhoprojektu ze strany obce,

kraje nebo státu

Společný postup s jinýmipodnikatelskými subjekty


Pro podání žádosti potřebujete: / 2

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%



Odbornou pomoc se zpracováním projektu

Přehledné a stručné informace

Realizaci doplňkového projektu ze strany obce, kraje nebo státu

Společný postup s jinými podnikatelskými subjekty

U velkých podniků převládá potřeba přehledných a stručných informací, menší podniky by

více uvítaly přímou odbornou pomoc se zpracováním projektu.


111

11. Za hlavní nedostatky programů podpor považujete

11. Za hlavní nedostatky programů podpor považujete:

67.6%

32.9%

20.1%

17.0%

5.7%

3.9%

0.8%

4.1%

9.0%

0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0% 80.0%

Náročná a složitá příprava žádosti,vysoká administrativní zátěž

Cíle programu neodpovídají našimpotřebám, nebo jen částečně

Nemožnost splnění podmínekvymezujících příjemce podpory

Na program jsou vyčleněny omezenéfinanční prostředky


Nízká publicita, malá všeobecnáinformovanost o možnostech

Nutnost předfinancování projektu zjiných zdrojů

Nedokáže posoudit

Jiné nedostatky%

Počet odpovědí na tuto otázku je 626, většina dotazovaných uvádí jako hlavní nedostatek

vysokou administrativní zátěž (byť se s ní osobně pravděpodobně nesetkali!) a ještě jiný

důvod. Pocit složitosti a náročné administrativy se i mezi těmi, kteří osobně žádný projekt

k podpoře nezpracovávali, objevuje často, opakovaně a je vnímán i jako bariéra podání

projektu. Tento faktor nebyl v terénním šetření blíže sledován, takže lze jen obecně říct, že se

tu projevuje pravděpodobně především vliv neformálního šíření informací mezi známými a

obchodními partnery (setkali jsme se nejednou s názorem, že „ten žádal a měl s tím dva roky

starosti, do toho jsme se tedy nehrnuli“), ale dost možná i vliv médií, které více prezentují

negativní zkušenosti.


112

Za hlavní nedostatky programů podpor považujete / 1

0

20

40

60

80

100

120

140

Náročná asložitá přípravažádosti, vysokáadministrativní

zátěž

Cíle programuneodpovídají

našim potřebám,nebo jenčástečně

Nemožnostsplnění

podmínekvymezujících

příjemcepodpory

Na program jsouvyčleněnyomezenéfinanční

prostředky

Jiné nedostatky Žádné zásadnínedostatky

neshledávám


Za hlavní nedostatky programů podpor považujete / 2

0

20

40

60

80

100

120

140



Náročná a složitá příprava žádosti, vysoká administrativní zátěž

Cíle programu neodpovídají našim potřebám, nebo jen částečně

Nemožnost splnění podmínek vymezujících příjemce podpory

Na program jsou vyčleněny omezené f inanční prostředky

Jiné nedostatky


Názory na hlavní nedostatky programů podpor se ve vzorku neliší v závislosti na velikosti

podniku respondenta. Rozložení názorů je obdobné ve všech sledovaných velikostních

skupinách.


113

F ZÁVĚRY

Na základě zanalyzovaných faktografických údajů a výsledků terénního šetření byly

vyvozeny příčiny nízkého zájmu o využití programů podpor mezi MSP v Karlovarském kraji.

Zároveň jsou v této kapitole uvedeny i předpokládané oblasti rozvoje a investičních potřeb

navštívených respondentů.

OBJEKTIVNÍ PŘÍČINY

• Velikost kraje. Karlovarský kraj je s rozlohou 3315 km2 druhým nejmenším krajem

po kraji Libereckém. Z tohoto faktu vyplývá i počet obyvatel kraje, který je dokonce

nejnižší mezi kraji ČR. S tím koresponduje i nízký počet ekonomických subjektů,

který je v relativním vyjádření na 1000 obyvatel na předních příčkách mezi kraji

(248), přesto v absolutním vyjádření je to v mezikrajovém porovnání nejméně.

Z tohoto počtu se pak rekrutují potenciální žadatelé o podporu z OPPP. Tímto faktem

je tedy Karlovarský kraj znevýhodněn a absolutní počet podaných projektů (žádostí o

podporu) lze očekávat mezi nejnižšími. Relativní počet žádostí tento ukazatel

neovlivňuje.

• Karlovarský kraj má specifickou strukturu ekonomiky. Tato struktura,

z objektivních důvodů, poskytuje jen malou možnost využít synergických (vzájemně

podpůrných, stimulujících) efektů mezi podniky různých odvětví. Existence

minerálních léčivých pramenů orientuje Karlovarský kraj na lázeňství a cestovní ruch,

které nejsou pro podporu z OPPP příliš relevantní. V kraji tak působí vedle sebe tato

významná odvětví:

- odvětví těžby surovin (vytěžené suroviny se v kraji zpracovávají jen

v omezené míře)

- chemický průmysl (zpracovává suroviny vyprodukované v jiném kraji)

- zpracovatelský průmysl

- lázeňství a cestovní ruch


114

Přitom zejména vzájemný vliv lázeňství a cestovního ruchu vůči chemickému a

těžebnímu průmyslu je výrazně negativní. Navíc je podpora těmto odvětvím v rámci

OPPP výrazně omezena. Tato odvětvová diferenciace tak Karlovarský kraj pro

využití OPPP opět znevýhodňuje.

• Majetková struktura podniků. Řada podniků, zejména v příhraničních oblastech, je

vlastněna zahraničními vlastníky. Centrála společnosti je v zahraničí, a dceřiné firmy

v Karlovarském kraji jsou často orientovány pouze na výrobky s nízkou přidanou

hodnotou nebo pracují „ve mzdě“. Strategické rozhodovací procesy podniků s touto

strukturou jsou řízeny zahraničím. Cizí vlastníci mají menší zájem vyhledávat české

programy podpory ať už pro administrativní náročnost nebo pro další závazky, které

jsou s podporou spojeny.

• Významná lokalizace tradičních odvětví s nízkým rozvojovým potenciálem,

nízkou produktivitou práce, existencí substitutů a světových konkurentů (textil,

sklo, porcelán). Při zaměření OPPP na inovativní firmy mají zmíněná tradiční odvětví

nižší šanci na úspěšný projekt.

• Nepříznivé demografické aspekty kraje. Karlovarský kraj je postižen vysokou

migrací kvalifikované pracovní síly do center s lepšími ekonomickými podmínkami.

Tato absence lidských zdrojů je následně bariérou rozvoje kraje i přípravy

rozvojových projektů a získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU.

• Nízká atraktivita regionu. Velké investory kraj odrazuje, je zde málo příležitostí pro

rozvoj subdodavatelského sektoru. Pro to existuje několik důvodů:

- špatná dopravní dostupnost,

- nedostatek kvalifikované pracovní síly

- neexistence vysoké školy technického směru

- protisměrné efekty různých odvětví


115

PŘÍČINY Z POHLEDU RESPONDENTŮ

• Informovanost. Téměř polovina všech dotazovaných respondentů uvedla

informovanost jako nejvýraznější překážku k podání žádosti o podporu. Z náhodně

vybraného vzorku respondentů, kteří takto odpověděli (viz. kvalitativní dotazník

v příloze) vyplývá, že většina podnikatelů nemá informace o programech podpor,

protože je sami nevyhledávají, příp. apriori nedůvěřují systému rozdělování dotací.

Další skupina respondentů uvádí, že nemají časovou ani personální kapacitu pro

vyhledávání smysluplných a komplexních informací. Tato tvrzení jen potvrzují první

vysvětlení o pasivitě respondentů při získávání informací.

• Administrativní a finanční náročnost zpracování žádostí. Tato překážka byla

druhou nejrozšířenější (včetně odborné náročnosti zpracování), což překvapuje

zejména u té skupiny respondentů, kteří doposud nežádali o podporu z OPPP či jiného

zdroje podpory. Je vidět, že negativní informace a „reklama“ se šíří velmi rychle a

ovlivňují i podnikatele, kteří se zpracováváním žádostí o podporu nemají zkušenosti.

U těch respondentů, kteří již mají zkušenosti s předkládáním projektů, byla tato

odpověď uváděna jako hlavní nedostatek programu podpory, do kterého žádali.

• Průhlednost a důvěra v systém. Tato možnost v podstatě navazuje na míru

informovanosti, resp. na nedostatečně zacílenou informovanost. Respondenti, kteří

v tomto smyslu odpovídali, zároveň přiznávali nedostatek informací o celém systému,

jejich mínění bylo ovlivněno celou řadou faktorů, zejména negativní mediální

publicitou nebo vlivy z neformálních zdrojů (mezilidských kontaktů).

• Systém financování a spolufinancování. Tato příčina vycházela z faktu, že žadatel o

dotaci musí nejprve realizaci projektu zajistit z vlastních zdrojů (příp. z cizích zdrojů –

nejčastěji komerčním úvěrem), a následně získá procentuální podíl celkových

uznatelných nákladů až po vyúčtování a dokončení akce. Často byla zmiňována

nepružnost bankovních ústavů při poskytování investičních úvěrů, zdlouhavost

nezbytných procedur nebo nemožnost průběžného nebo zálohového financování

z evropských fondů.


116

• Pokrytí potřeb MSP v kraji nabídkou programů podpor (oboustranně). Tato

skutečnost vychází ze zjištěných plánovaných rozvojových potřeb dotazovaných

podnikatelů. Je patrné, že podnikatelé řeší v první řadě stav a modernizaci svého

investičního majetku (strojů, zařízení a budov) – tedy problémy na úrovni základní

existence a až teprve následně přemýšlejí o investicích do kvalitativně vyšších

rozvojových oblastí (lidských zdrojů, marketingu, úspor energie, apod.). Nabídka

programů podpory tvorby či obnovy investičního majetku není podle respondentů

dostatečná. Na druhou stranu podnikatelé nevyužívají stávající zaměření programů

tak, aby harmonizovali své podnikatelské plány s podmínkami těchto programů.


117

OBLASTI ROZVOJE MSP Touto oblastí se zabývala konkrétní otázka z dotazníkového šetření. Ukázalo se, že většina

podnikatelských subjektů je do budoucna orientována na investice do hmotného majetku, ať

už je to strojní vybavení nebo rekonstrukce budov. Je to dáno i tím, že významné množství

firem podniká v prostorách, které získaly v začátcích svého podnikání a které díky finanční

náročnosti nejsou doposud kompletně zrekonstruovány.

Dalším rozvojovým směrem je investice do technického rozvoje a inovací, čímž je v podstatě

myšlena opět investice do hmotného majetku, i když je zde znát kvalitativní pokrok oproti

stávajícímu stavu.

Co se týče investic do odborného růstu pracovníků, je nutné dodat, že ve významné části

případů – zejména u menších firem – se jedná o investice v celkové výši do 100 tis. Kč (různé

kurzy a školení pro řádově desítku vlastních zaměstnanců).

Z vyhodnocených odpovědí vyplývá zájem podnikatelů o odbornou pomoc s přípravou

projektů při podávání žádostí o podporu v rámci realizace rozvojových záměrů firem. Pro

vyšší využití programů podpory podnikatelů v následujícím plánovacím období EU je vhodné

posílit dostupnost poradenských služeb (zejména RPIC) pro podnikatele.

8.Jakým směrem je váš rozvojový plán zaměřen?

5.2%

3.1%

6.3%

7.3%

10.4%

10.4%

11.5%

12.5%

13.5%

15.6%

31.3%

39.6%

52.1%

55.2%

0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0%

Jiné


Změna nebo zavedení nového oboru podnikání

Výzkum a vývoj


Spolupráce s jinými podniky (klastry, aliance)

Ekologie





Investice do technického rozvoje a inovací

Investice do budov


%


118

G DOPORUČENÍ

V této kapitole uvádíme navrhované kroky a opatření ke zlepšení situace a odstranění

zjištěných příčin nízkého zájmu o využití programů podpor s ohledem na nově se utvářející

zaměření programů podpory MSP v plánovacím období 2007 – 2013.

1. Cílená informovanost.

Z průzkumu mezi žadateli (skupina 1) i mezi potencionálními žadateli (skupina 2) vyplývá, že

přímo na žadatele směrované konkrétní informace mají zdaleka největší efekt. Tyto informace

by měly být pokud možno co nejvíce konkrétní, tedy například email odkdy je vyhlášen jaký

program podpory, s jakým zaměřením, kde lze získat další informace a poradenskou pomoc,

nebo přehledné tabulky s dostupnými programy a jejich základními podmínkami.

Pozvánky na seminář nebo všeobecné informace, které neobsahují alespoň základní

podmínky, se obvykle u menších firem minou účinkem. Naproti tomu průzkum ukázal, že

přímá informační a poradenská pomoc je výrazně efektivnější a její dostupnost je podnikateli

požadována a očekávána.

2. Hledat cesty ke snížení administrativní náročnosti spojené s čerpáním dotací.

Je zřejmé, že systém veřejné podpory musí být průhledný a kontrolovatelný, což určitou

administrativu navíc vyžaduje. Každá administrativa však podnikatele orientované na

přínosnost vynaloženého úsilí odrazuje, tento negativní efekt je navíc silnější u menších

firem. Proto by měl být pečlivě vážen nejen objem administrativních požadavků, ale též

okamžik, ve kterém budou vyžadovány. Některé dokumenty je tak třeba možno vyžadovat až

k podpisu smlouvy a snížit tak neužitečné nároky na neúspěšné žadatele. Optimální z hlediska

žadatele je co nejdříve v průběhu procesu výběru stanovit bod vyřazování (případně více

takových bodů) tak, aby každý, kdo k tomuto bodu úspěšně dospěje, měl prakticky jistotu, že

jeho projekt bude podpořen. Velké množství neúspěšných projektů, či takových, které čekají

v zásobníku projektů, jestli zbudou peníze (a přesto musely být zpracovány v plném rozsahu),

nepřispívají příliš k přitažlivosti programu podpory.


119

3. Součinnost v plánování – sladit potřeby MSP v kraji s nastavením programů.

Je-li cílem některého systému programů podpor snižovat regionální rozdíly, je nezbytné, aby

dané programy byly svými podmínkami nastaveny více na potřeby konkrétního regionu, jehož

úroveň hodláme pozdvihnout, než na ostatní priority. Je třeba ověřit, že konkrétní program

podpory bude mít v cílovém regionu dostatečný prostor pro uplatnění, respektive že bude mít

větší uplatnění, než v ostatních regionech, které jsou méně potřebné.

Je samozřejmě možné postupovat zároveň i opačným směrem a v cíleném regionu

provádět patřičné informační, poradenské a jiné podpůrné aktivity tak, aby cílové subjekty

zaměřovaly svoje rozvojové plány do oblastí a činností, které budou soustředěně

podporovány. Toto však může mít ve větší míře šanci na úspěch pouze tehdy, jsou-li základní

problémy a potřeby cílových subjektů uspokojivě vyřešeny.

4. Podpora infrastruktury – dopravní, podnikatelské nemovitosti.

Patřičná infrastruktura je jednou ze základních potřeb podnikatelských subjektů. Podpora

infrastruktury obvykle přináší sice hůře vyčíslitelný, ale zato plošný pozitivní dopad pro více

či všechny subjekty v daném území (např. dopravní infrastruktura). Podnikatelská

infrastruktura však zahrnuje nejenom dopravu, ale i toky informací, služeb a příslušný prostor

pro podnikání – výrobní, skladový, manipulační. Každá z těchto složek ačkoliv není výrobní,

tak napomáhá vytváření hodnot. Naopak při jejich nedostatečnosti je potenciální produktivita

snížena.

Z pohledu podnikatelů se jeví infrastruktura v regionu stále jako nedostatečná. Bylo by

vhodné podporu směrovat do všech oblastí podnikatelské infrastruktury, tedy dopravní,

komunikační, sítí, objektů i podpůrných služeb.

Z průzkumu vyplynulo, že polovina podnikatelů potřebuje zlepšit své vlastní podnikatelské

zázemí. Bez dostatečného zázemí lze jen obtížně realizovat kvalitativně vyšší projektové

záměry.

5. Vést potenciální žadatele k zájmu o národní priority.

Významná část subjektů vnímá podporu v jednoduchém formátu „můžeme využít –

nemůžeme využít“. Programy podpor považuje za cílené na subjekty, nikoliv na priority. Ptají

se, jestli mohou žádat, nikoliv na co mohou žádat. V okamžiku, kdy jsou jednoznačně dané

cíle (např. „investujte do nejmodernějších technologií, my vám na ně přispějeme“, nebo


120

„přihlaste se do systému vzdělávání zaměstnanců“ apod.) a související podmínky podpory,

žadatelé mohou lépe posoudit přínosnost priorit pro vlastní aktivity.

Je v zájmu řídících orgánů podporovat všeobecnou informovanost MSP o vhodnosti sladění

jejich podnikatelských rozvojových cílů se strategickými prioritami regionu a státu.

6. Zvážit možnost uplatnění grantových schémat, řešících regionální problémy.

V celorepublikové konkurenci se stejnými pravidly zaměřenými na podporu těch nejlepších

mají často větší šanci uspět rychle se rozvíjející firmy z míst, kde se více podniků navzájem

podporuje díky ekonomickým vazbám, než osamocené subjekty z méně rozvinutých a

strukturálně postižených regionů. Grantové schéma, zaměřené na priority regionu a omezující

konkurenci lokálně na daný region či jeho část, může podporu k vyrovnání regionálních

rozdílů směrovat přesněji.

7. Řešit možnost průběžného nebo zálohového financování.

Nedostatek finančních prostředků je často obtížně překonatelnou bariérou při realizaci větších

investičních plánů s dlouhodobější návratností. Opět zejména menší firmy s nižším obratem

mají problém získat investiční úvěr na celou nebo podstatnou část hodnoty investice.

Zálohová platba, možnost etapizace projektu, nebo určitá forma průběžného financování

mohou usnadnit realizaci přínosného projektu, který by jinak pro nedostatek prostředků

nemohl být realizován a zbrzdil další rozvoj žadatele nebo lokality.

8. Zaměřit se na podniky s potenciálem vývojových aktivit a jejich propojení

s vysokými školami a výzkumnými ústavy.

I v regionu, kde v současnosti probíhá jen minimum vývojových aktivit a neexistují

výzkumná centra, jsou podniky s potenciálem rozvoje těchto činností. Je třeba tyto podniky

vyhledat a zejména v počátcích jim dopomoci vytvořit perspektivní zázemí pro uplatnění

kvalifikované pracovní síly. Potencionálním zaměstnancům či partnerům je třeba tyto firmy

ukázat jako místo jejich možného uplatnění.

V místě, kde je málo vysoce kvalifikovaných a pokrokových aktivit, může být přínosnější

udržení stávajících a jejich další rozvoj nad snahou přivádět úplně nové.


121

9. Hledat cestu pro větší uplatnění nepřímých dotací a měkkých projektů.

Směřuje-li obecně tendence systémů podpory ekonomických aktivit k nepřímým dotacím a

neinvestičním projektům, je třeba na to potencionální žadatele upozornit a připravit.

K maximálnímu využití tohoto typu programů podpor je potřebné zajistit řízenou a

koordinovanou součinnost soukromého a veřejného sektoru. Je možné například přichystat

vzory typických podporovatelných projektů, grantová schémata s jednoduššími pravidly pro

menší projekty, podmínky sdružení stejnorodých potřeb více žadatelů do jednoho projektu a

podporovat spolupráci veřejné správy a místních samospráv s podnikateli.

V rámci průzkumu byli osloveni starostové všech obcí s pověřeným obecním úřadem. Reakce

starostů obcí byly vesměs vysoce pozitivní, většina z nich se poprvé dozvěděla, že

v některých opatřeních OPPP je přijatelným žadatelem také obec. Na tuto informaci reagovali

vstřícně, což může být příslibem do nového plánovacího období.


122

PODĚKOVÁNÍ

Za zpracování studie patří velký dík všem pracovníkům Regionálního poradenského centra

Poohří, které jako sdružení právnických osob tvoří pracovníci společností AB AKCIMA s.r.o.

Cheb, ABRI s.r.o. Těšovice, RHK Poohří Sokolov a Sancho Panza s.r.o. Karlovy Vary.

Nemalou měrou přispěli svojí pomocí, radou i prací pracovníci Institutu průmyslového

managementu Plzeň spol. s r.o. a odborný konzultant Ing. Miloš Brachtl.

Závěrem děkujeme za názory a metodickou pomoc pracovníkům Krajského úřadu

Karlovarského kraje a RK CzechInvestu Karlovy Vary.

Za realizační tým:

Ing. Martin Cirkl, Monika Halačová, Ing. Bohdan Vaněk


123

SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ:

A: PUBLIKACE

1. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Společný regionální operační program ČR na léta 2004-2006 – Programový dokument, prosinec 2003, Praha

2. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Společný regionální operační program ČR na léta 2004-2006 – Programový dodatek, říjen 2005, Praha

3. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Operační program Průmysl a podnikání na léta 2004-2006, prosinec 2003, Praha

4. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Programový dodatek k Operačnímu programu Průmysl a podnikání na léta 2004-2006, duben 2004, Praha

5. Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR: Operační program Infrastruktura, prosinec 2003, Praha

6. Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR: Operační program Infrastruktura – Programový dodatek, prosinec 2005, Praha

7. Ministerstvo zemědělství ČR: Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, březen 2004, Praha

8. Ministerstvo zemědělství ČR: Programový dodatek k operačnímu programu „Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství“, duben 2004, Praha

9. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Operační program rozvoj lidských zdrojů pro ESF 2004 - 2006, listopad 2003, Praha

10. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Operační program rozvoj lidských zdrojů – Programový dodatek, květen 2004, Praha

11. Krajský úřad Karlovarského kraje: Program rozvoje Karlovarského kraje 2004 – 2006, červen 2004, Karlovy Vary

12. Institut průmyslového managementu, spol. s r.o.: Analýza Karlovarského kraje, 2006, Plzeň


124

B: OSTATNÍ ZDROJE

NÁZEV ZDROJE PŮVOD ZDROJE REFERENČNÍ OBDOBÍ

Statistická data a informace v oboru klastru ČSÚ, Odborný výbor EP 2001 – 2004

Zprávy o situaci na trhu práce Úřad práce Karlovy Vary 2001 – 2004

Statistická data a informace Karlovarský kraj ČSÚ Karlovy Vary 1997-2003, šetření 2004-2005

Informace o cestovním ruchu Informační centrum Karlovy Vary 2001 – 2004

Výstupy dotazníkového šetření Podnikatelské subjekty z KV kraje 2006

Výstupy z osobních konzultací a pohovorů Obce a města KV kraje 2006

www.czechinvest.org CzechInvest 2006

www.kr-karlovarsky.cz Krajský úřad Karlovarského kraje 2006

www.strukturalni-fondy.cz Ministerstvo pro místní rozvoj 2006

www.mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu 2006

www.mpsv.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí

2006

www.mze.cz Ministerstvo zemědělství 2006

www.mmr.cz Ministerstvo pro místní rozvoj 2006

http://www.opinfrastruktura.cz/web Ministerstvo životního prostředí 2006

Albertina – firemní monitor ČR Albertina data s.r.o.

Datebáze Hospodářské komory Sokolov


125

PŘÍLOHY:

1) Příloha č. 1 Statistická analýza vybraných odvětví v Karlovarském kraji

2) Příloha č. 2 Tabulkové přílohy

3) Příloha č. 3 Operační programy

4A) Příloha č. 4A Dotazník I.

4B) Příloha č. 4B Dotazník II.

5) Příloha č. 5 Plán průzkumného šetření

6) Příloha č. 6 Kvalitativní dotazník

7) Příloha č. 7 Test

8) Příloha č. 8 Prohlášení o mlčenlivosti

9) Příloha č. 9 Vyjádření Krajského úřadu Karlovarského kraje

Documents

STUDIE - Malé využití dotací z OPPP v Karlovarském …...Analýza Karlovarského kraje – specifika Úkolem analýzy bylo na základě specifik Karlovarského kraje určit možné