VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii

Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8

Kurz v artefiletice a arteterapii

Závěrečná práce

ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY

Autor: Mgr.Lenka Motlová

Kontaktní adresa: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta

JU, Ústav sociální práce, Česká 20, 370 01 České Budějovice

Telefon a email: 605 840 249, 387 228 902, motlova@zsf.jcu.cz

V Českých Budějovicích 27. 11. 2009

2

ÚVOD

Stáří je posledním ontogenetickým obdobím v životě člověka, které je provázenou celou

řadou fyzických, psychických, sociálních, sociologických a ekonomických aspektů.

Po fyzické stránce dochází k úbytku fyzických sil, zhoršování a poruchám zdraví. V důsledku

toho dochází u seniorů ke snížení či ztrátě soběstačnosti. Ve stáří se objevují změny

psychických kvalit, snižuje se koncentrace, zvyšuje je například trpělivost, psychomotorické

tempo se naopak zpomaluje. Senioři se stávají rigidnějšími, více je zajímá minulost než

přítomnost a jsou emotivně labilnější.

Významným okamžikem v životě člověka je penzionování, které klade na seniory

velké nároky. Odchod do důchodu patří mezi náročné životní situace, se kterými se lidský

jedinec musí umět vyrovnat. Při penzionování jde o změnu sociální role, změnu ekonomické

aktivity a omezení možnosti vykonávat pracovní aktivity. Ve stáří se mění životní styl a často

dochází k poklesu životní úrovně seniora. U mnohých seniorů nastává taktéž ke změně

charakteru bydlení a bytových poměrů. V důsledku zhoršování zdravotního a psychické stavu

volí sami senioři či po dohodě s rodinnými příslušníky pobyt v domově pro seniory. Adaptace

na pobyt v rezidenčním zařízení patří rovněž mezi nejnáročnější období v životě člověka.

Dalším problémem, se kterým jsou senioři - kromě penzionování a odchodu do

domova pro seniory - se nuceni vyrovnat, je úmrtí a ztráta životního partnera, vrstevníků a

přátel, což vede k omezení sociálních kontaktů, osamělosti a sociální izolaci osob vyššího

věku.

Senioři se ve společnosti setkávají s ne vždy příjemnými postoji a chováním osob

vyššího věku navzájem a postoji veřejnosti ke starší populaci. Často řeší nepříjemné

mezigeneračních konflikty. V důsledku zranitelnosti a snížené soběstačnosti jsou senioři

ohroženi věkovou diskriminací, ageismem. Může se jednat o mýty o stáří (jako je například

mýtu homogenity, mýtus neužitečného času) nebo podceňování psychických schopností,

potřeb, prožitků a nedůvěru ve schopnosti seniorů vůbec.

Kalvach a Onderková (2006) zmiňují, že mezi největší sociologické obavy v souvislosti

se stárnutím populace patří věková segregace seniorů z většinové mladší společnosti a obava

ze ztráty životní smysluplnosti.

AKTIVITA VE STÁŘÍ

Aktivita, potřeba vyjádřit se a kreativně uplatnit je nesmírně důležitá pro každého

člověka a to platí pro všechna ontogenetická období, tedy i pro sénium. Podle Janečkové,

Kalvacha a Holmerové (2004) aktivita obecně lidskému jedinci přináší lepší strukturování

3

času, ovlivňuje sociální kontakty, přispívá ke zlepšení fyzické a psychické pohody a podílí se

na vytváření společenského statusu. Janečková, Kalvach a Holmerová (2004) dále uvádí, že

aktivita v domácím či ústavním zařízení by měla navazovat na to, co bylo přerušeno nemocí

či institucionalizací nebo pomoci rozvinout to, co zůstalo skryto - aktivita se stává možností a

příležitostí k růstu.

Podle Janečkové, Kalvacha a Holmerová (2004) jsou důležité tyto aspekty: aktivita pro

seniory by měla být smysluplná, měla by odpovídat osobnostnímu zaměření a jejich

potřebám. Aktivita má přinášet životu smysl, udržovat jeho kontinuitu a přispět ke zvýšení

kvality života seniora. Jde tedy o to, aby byl senior spokojen s tím, čím je, jak mu je a co dělá.

ROZDĚLENÍ AKTIVIT

Aktivity rozdělují Janečková, Kalvach a Holmerová (2004) podle třech kritérií. První

kritérium je podle místa v životě člověka, druhé podle místa v životě člověka a třetí je podle

počtu zapojených osob.

I. Rozdělení činností podle místa v životě člověka:

a) činnosti všedního dne;

b) pracovní činnosti;

c) péče o sebe;

d) činnosti volného času;

e) rozvoj a vzdělávání.

II. Rozdělení činností podle okruhu uspokojených potřeb:

a) činnosti k zabezpečení základních biologických potřeb;

b) činnosti podporující jistotu, bezpečí, autonomii, orientaci a kontinuitu;

c) činnosti sociální povahy;

d) činnosti podporující identitu, důstojnost a osobní rozvoj;

e) činnosti seberealizační.

III. Rozdělení činností podle počtu zapojených osob:

a) individuální aktivity vykonávané zcela samostatně;

b) párové činnosti;

c) společenské aktivity ve velkých skupinách;

d) skupinové aktivity.

4

Je nutno zmínit, že aktivita a činnost má velký význam pro lepší adaptaci seniora

v instituci. Správně zvolená a chtěná aktivita může seniorovi pomoci zachovat kontinuitu

života, přispět k sociálnímu začlenění, nabízí příležitosti k poznávání a sebepoznávání, jak

zmiňuje Janečková, Kalvach a Holmerová (2004).

Význam podpory aktivit pro adaptaci seniora v instituci spočívá podle výše uvedených

autorů v následujících oblastech:

a) příchod a adaptace seniora v instituci;

b) podpora aktivit seniorů v adaptačním období;

c) informace o novém prostředí;

d) zhodnocení rozhovoru s klientem a spolupráci s ním a s rodinou;

e) zapojení rodinných příslušníků;

f) informace o možnostech využití volného času;

g) vytvoření podpůrného prostředí;

h) vytvoření vhodného psychosociálního klimatu;

i) nabídka aktivizačních programů;

j) činnosti jako součást kontraktu s klientem a jeho individuálního plánu;

k) pravidelné hodnocení s klientem (náplň života, činnosti atd.).

Při práci se seniory je důležitá nejen fyzická aktivita, ale i aktivita psychická a to

zejména u seniorů se sklony k izolaci, s apatií a depresivními sklony. Fyzická i psychická

aktivizace by se měla odvíjet od přání a možností seniora. To znamená, aby senior chtěl, uměl

a mohl činnost provádět. A právě arteterapie je jednou možností, jak seniory udržovat v

činnosti a aktivitě. Může seniorovi pomoci najít to, co jej naplňuje, co mu působí radost, dává

smysl a přináší příjemné pocity.

AKTIVITA SENIORŮ SE SYNDROMEM DEMENCE

Aktivita a činnost má velký význam a je nezbytná rovněž u seniorů trpících syndromem

demence. Veškerá aktivita by měla být pro tyto seniory „šitá na míru“ a individuálně

plánovaná, musí se odvíjet od jejich potřeb a zájmů. V domovech pro seniory a stejně tak

v domovech se zvláštním režimem jsou sestavené plány aktivit pro jednotlivá oddělení i celé

zařízení a klienti senioři mají tzv. individuální plány, zahrnující mimo jiné i aktivizační

činnosti a trávení volného času.

5

Jak uvádí J. M. Zgola (2003) individuální plán každého klienta seniora by měl

respektovat: účel aktivity, co by z ní klient chtěl získat; jaké silné stránky bude schopen při

této aktivitě uplatňovat; která její omezení bude nutno respektovat; na jaké úrovni se bude

klient účastnit a které aktivity jsou pro něj vhodné.

ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY

Myslím si, že arteterapeut, který se rozhodne pracovat se seniory, by měl mít alespoň

základní znalosti z oblasti gerontologie, psychologie a měl by znát specifika práce s osobami

vyššího věku. Arteterapeut by měl být zdatný v komunikaci a mohou být pro něj užitečné

principy komunikace s geriatrickými klienty se smyslovým nebo mentálním handicapem, jak

je uvádím v tab.1 (Příloha 1).

Arteterapii lze použít při práci se soběstačnými seniory žijícími v domácím prostředí

(Příloha 4), se seniory navštěvující denní a týdenní stacionáře či denní centra (Příloha 2), ale

také u klientů v domovech pro seniory (Příloha 3) a domovech se zvláštním režimem v rámci

sociálně terapeutické činnosti, nebo aktivizační činnosti.

Podle § 66 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou pro seniory a osoby se

zdravotním postižení poskytovány sociálně aktivizační služby. Jedná se o ambulantní,

popřípadě terénní služby, které obsahují tři základní činnosti - mimo jiné sociálně

terapeutické činnosti.

Arteterapeut by měl vždy respektovat osobnost nejen osobnost seniora, ale i životní

kontinuitu jeho života, podporovat seniorovu sebeúctu, důstojnost a autonomii. Důležité je

vytvořit podmínky pro sebevyjádření a tvořivé uplatnění seniorů, respektovat přání a potřeby

seniorů. Podstatné je se při práci s touto cílovou skupinou vyvarovat dětinských

a degradujících prvků.

ARTETERAPIE VE STACIONÁŘÍCH PRO SENIORY

V denních stacionářích se podle § 46 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo

zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace

vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Tato sociálních služba obsahuje základní

činnosti například pomoc při zvládání běžných denních úkonů péče o vlastní osobu,

poskytnutí stravy a též výchovné, sociálně terapeutické činnosti, vzdělávací a aktivizační

činnosti.

6

Marian Liebmann (2005) uvádí, že senioři docházející do stacionářů a center potřebují

více struktury než v předcházejících letech svého života, neboť jejich problémy jako je

samota, úmrtí partnera, poruchy zdraví či neschopnost vypořádat se s novým vývojem věcí je

zbavuje jistoty. Tato arteterapeutka doporučuje skupinovou arteterapii pořádat dopoledne

kvůli zvýšené únavnosti ve stáří. Skupina by měla být přizpůsobena zdraví seniora a zejména

smyslovým poruchám. Jak Liebmann(2005) dále zmiňuje, přínos výtvarné skupiny je

seniorům užitečný v tom, že mohou mluvit o svých životech, šťastných i nešťastných

životních okamžicích, které se jim staly. Na druhou stranu v této skupině mohou oslavit své

úspěchy, vidět svůj život pozitivně a zachovat si pocit důstojnosti. Během skupinové práce se

mimo jiné zlepšuje i sociální interakce.

Podle zkušeností Liebmann (2005) je možné použít obecná témata (s. 169-174),

sebercepci (s. 175-198) a zejména téma tvz. zpětný pohled na život (s. 185) a některá témata

ze skupinových obrazů (s. 215 - 226), kam patří např. téma Přispívání (s. 223).

ARTETERAPIE V DOMOVECH PRO SENIORY A V DOMOVECH SE

ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

V domovech pro seniory se podle § 49 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku,

jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Sociální služba obsahuje

kromě poskytnutí ubytování, stravy atd. také sociálně terapeutické činnosti a aktivizační

činnosti.

V domovech se zvláštním režimem se podle § 50 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních

službách poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu

chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se

stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou

soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné

fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben

specifickým potřebám těchto osoby. Sociální služba obsahuje kromě poskytnutí ubytování,

stravy atd. také sociálně terapeutické činnosti a aktivizační činnosti.

Liebmann (2005) doporučuje při práci se seniory v ústavech a léčebnách zaměřit

skupinová sezení na realitu a na činnosti, která těmto klientům umožňují udržet pozornost při

každodenních úkolech. Z tohoto plyne, že senioři budou s to vypořádat se s praktickými

věcmi v jejich životě. U některých klientů je podle tohoto autora vhodné použít takové

činnosti, které jim umožní vzpomenout si na vlastní úspěchy, což jim dodá pocit důstojnosti.

7

Pro seniory umístěné v rezidenčním zařízení Marian Liebmann (2005) doporučuje

zvolit témata, hry a cvičení zaměřená na koncentraci, zručnost a paměť (s. 163 - 168 ) a

obecná téma (s. 169 - 174 ).

ARTETERAPIE U SENIORŮ BEZ SYNDROMU DEMENCE

Šicková-Fabrici (2002) uvádí, že podle H. B. Langartenové, věnující se arteterapii

s klienty seniory, může být tato forma terapie používána v rámci cvičení krátkodobé paměti,

pro posílení vědomí vlastní hodnoty či jako pomůcka rehabilitace jemné motoriky.

Arteterapie může být přínosná seniorům při přizpůsobení se nové životní situaci, při poklesu

fyzických sil, ztrátě zdraví. Další možné uplatnění je při řešení obtíží spojených

s důchodovým věkem a s nimi spojenými změnami v oblasti sociální i ekonomické.

Podle Šickové-Fabrici (2002) spočívají hlavní strategie arteterapie se seniory:

a) v aktuálním problému klienta;

b) v práci s technikami odpovídajícími věku klienta;

c) v posílení smyslu pro důstojnost.

Tato autorka dále uvádí, že se arteterapií se seniory se zabýval lékař a arteterapeut

Václav Smitka (1997) a B. Janovčíková (1988).

ARTETERAPIE U SENIORŮ POSTIŽENÝCH SYNDROMEM DEMENCE

Zastávám názor, že při zvažování možnosti využít u seniora trpícího syndromem

demence arteterapii je nutné brát v úvahu uvedená doporučení, jak je formuluje Jitka M.

Zgola. Tato autorka upozorňuje, že činnost u seniorů s demencí musí mít jasný účel, musí být

dobrovolná, příjemná, společensky přijatelná a nesmí vést v žádném případě k neúspěchu.

Pro arteterapeuta pracujícího s klientem postiženého syndromem demence je, podle

mého názoru, stěžejní porozumět nejen projevům demence a potřebám těchto klientů, ale

především znát specifika a principy komunikace s osobami trpícími tímto onemocněním.

Domnívám se, že efektivní komunikace mezi arteterapeutem a klientem s demencí patří mezi

nedílnou a důležitou součást arteterapeutického procesu.

Arteterapií u seniorů trpícími Alzheimerovou chorobou, nejčastější formou demence, se

zabývala M. Veselovská (2002), která uvádí charakteristické rysy tvorby těchto klientů

(Šicková-Fabrici, 2002)

a) výrazně prodloužené tvary objektů;

b) chaotické uspořádání objektů;

8

c) přechod od realistického zobrazování konkrétních objektů k jejich lineárnímu ztvárnění

fragmentárním stylem;

d) ornamentalizace;

e) větší úspěchy v kolážových technikách.

ARTETERAPEUTICKÉ METODY A TÉMATA PŘI PRÁCI SE SENIORY

Domnívám se, že při arteterapii s klienty seniory lze jako arteterapeutické metody využít

imaginaci, animaci, koncentraci - mandalu, restrukturalizaci a transformaci, jak je popisuje

Šicková-Fabrici (2002).

Marian Liebmann (2005) v publikaci Skupinová arteterapie přehledně uvádí témata, hry

a cvičení, která jsou rozdělena na jednotlivé oddíly: zahřívací aktivity; zkoumání výtvarných

médií; koncentraci, zručnost a paměť; obecná témata; seberpercepci; rodinné vztahy; práci ve

dvojicích; skupinové obrazy a skupinové interakční hry. Tato témata, hry a cvičení lze podle

mého názoru velmi dobře použít při práci se seniory žijícími v domácím prostředí i seniory

umístěnými v rezidenčním zařízení. Některá z témat a her může arteterapeut modifikovat, tak

aby byla pro osoby vyššího věku zajímavá, odpovídala jejich potřebám a zájmu. Může se zde

tak mimo jiné uplatnit osobnost a kreativita terapeuta.

Myslím si, že při arteterapii se seniory lze zvolit například tato témata, při kterých si

senioři mimo jiné procvičí dlouhodobou paměť: dětství a příhody z dětství, první láska,

svatba, taneční hodiny a plesy, rodina, škola, vojna, oslavy a svátky, rodinné a společenské

události, domácí zvířata, zaměstnání, zahrádkaření a chalupaření a další zájmy, válka,

cestování a dovolená.

ZÁVĚR

Arteterapii lze použít při práci se seniory, kteří jsou soběstační a žijí ve svém domácím

prostředí jako pomoc při hledání smyslu a životní náplně, při převzetí zodpovědnosti za svůj

život či při validování, tj. zhodnocení jejich života seniora. Je to jedna z možností, jak seniory

podpořit v aktivitě, v komunikaci a udržet je v sociálním kontaktu. Skupinová arteterapie

může být prevencí izolace. Přínos arteterapie je také v tom, že stimuluje a podporuje

kreativitu seniora. Senior může v arteterapeutickém procesu porozumět lépe sám sobě

a kontextu svého života. Současně může být arteterapie pomocníkem při řešení obtíží

týkajících se vztahů s rodinou, vrstevníky, procesem stárnutí i stáří a problémů souvisejících

se životem seniora (odchod do důchodu, úmrtí partnera, ztráta poslední blízké osoby,

osamělost).

9

Další možné uplatnění arteterapie vidím jako podporu při konceptu zdravého stárnutí a

stáří a jako nedílnou součást přípravy na stáří. Domnívám se, že by bylo užitečné arteterapii

do budoucna používat při práci s ovdovělými ženami seniorkami, což je dominantní

gerontologická skupina.

V rezidenčních zařízeních je arteterapie používána v rámci animačních nebo-li

aktivizačních programů, které oživují pobytové zařízení. Je také jedním z možných způsobů,

jak seniorovi usnadnit odchod do domova pro seniory a adaptovat se na život v tomto

zařízení.

Arteterapie pomáhá zlepšovat kvalitu života seniorů v domácím prostředí, seniorů

docházejících do stacionářů, tak i u seniorů žijících v domovech pro seniory. Může přispět

rovněž ke komplexnímu chápání postavení seniora ve společnosti a pochopení potřeb seniorů

z pozice pečovatelů a terapeutů.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

JANEČKOVÁ, H., KALVACH, Z., HOLMEROVÁ, I. Programování aktivit, motivování,

akceptování a kognitivní rehabilitace. In: KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., et al.

Geriatrie a gerontologie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6.

KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů

v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5.

LIEBMANN, M. Skupinová arteterapie. Nápady, témata a cvičení pro skupinovou výtvarnou

práci. Praha: Portál, 2004. 279 s. ISBN 80-7178-864-3.

ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Arteterapia - užitkové umenie? Bratislava: Petrus Publishers, 2006.

273 s. ISBN 80-89233-10-4.

ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Základy arteterapie.Praha: Portál, 2002. 167 s.ISBN 80-7178-616-0.

ZÁKON Č. 108/2006, o sociálních službách.

ZGOLA, J. M. Úspěšná péče o člověka s demencí. Praha: Grada Publishing, 2003. 226 s.

ISBN 80-247-0183-9.

10

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA 1 Principy komunikace s geriatrickými klienty se smyslovým nebo mentálním

handicapem

PŘÍLOHA 2 Centrum aktivizačních programů v Domě s pečovatelskou službou Praha 8

- malování na plátno

PŘÍLOHA 3 Domov Pod lipami Smečno - výtvarná dílna

PŘÍLOHA 4 Zdravotně sociální fakulta JU, Centrum pro seniory PATUP Č. Budějovice

- mandaly

11

PŘÍLOHA 1

12

Příloha 2

Centrum aktivizačních programů v Domě s pečovatelskou službou Praha 8

Arteterapie - malování na plátno 4. 5. 2009

Zdroj: http://www.ouss8.cz/malplatV09.html

Zdroj: http://www.ouss8.cz/malplatV09.html

13

Příloha 3

Domov Pod Lipami Smečno

Výtvarná dílna

Zdroj: http://www.dpodlipami.cz/transformace

Zdroj: http://www.dpodlipami.cz/transformace

14

Příloha 4

Zdravotně sociální fakulta JU, Centrum pro seniory PATUP Č. Budějovice

Mandala 1

Klientka S. (76 let)

15

Mandala 2

Klientka A. (75 let)